CESTUJÍCÍ SENI OŘI KARDI OVASKULÁRNÍ A DALŠÍ RIZIKA

CESTUJÍCÍ SENIOŘI – KARDIOVASKULÁRNÍ A DALŠÍ RIZIKA H. KUBEŠOVÁ

SOUHRN Počet seniorů absolvujících i delší a náročnější cesty i ve vyšším věku stoupá. Chronické choroby společně s fyzickými i psychickými nároky cesty činí seniora vulnerabilním. Geriatr i praktický lékař by měli být schopni vyhodnotit rizika, která mohou vést k dekompenzaci stavu v průběhu vlastní cesty, a v součinnosti s cestovatelem samotným je minimalizovat. Jsou rozebírána rizika kardiovaskulární vzhledem k dlouhým letům a pobytu v horkém prostředí – komplikace ischemické choroby srdeční, zvláště některé souvislosti výskytu infarktu myokardu během cesty, pro který byly vypozorovány tyto rizikové faktory: krátkodobé plánování cesty, neobvyklá destinace, nižší úroveň vzdělání, život v partnerském svazku, cestování autem oproti ostatním dopravním prostředkům, bydlení ve stanu nebo přívěsu/campingovém voze oproti bydlení v hotelu. Z hlediska časového se akutní komplikace objevovaly nejčastěji v prvních dvou dnech cesty. Tromboembolické komplikace jsou diskutovány s ohledem na nové aspekty economy class syndromu. Pozornost je věnována arytmiím, komplikací hypertenze, oběhovému selhání, průjmovým onemocněním a jejich možným důsledkům. Na závěr jsou uvedeny dvě kazuistiky a tabulka s doporučeními pro minimalizaci rizik cesty.

KLÍČOVÁ SLOVA starší cestovatel – economy class syndrom – cestovatelský průjem – vakcinace – preventivní a profylaktická opatření při cestování

ABSTRACT Travelling seniors – cardiovascular and other risks. The number of seniors undertaking longer and more demanding journeys at an advanced age is increasing. Chronic illnesses together with the physical and mental demands of travelling make seniors vulnerable. Geriatricians and general practitioners should be able to assess risks that could lead to the deterioration of a condition during travel and cooperate with travellers to minimise such risks. The article analyses the cardiovascular risks associated with a long flight and a stay in a hot climate – complications in ischemic heart disease, especially certain correlates of myocardial infarction during travel, for which the identified risk factors were short-term planning of the journey, unusual destinations, a low level of education, life in a couple, travel by car in comparison with other forms of transport, accommodation in a tent or trailer/camper van compared to accommodation in a hotel. In terms of time, acute complications occurred most frequently in the first two days of travel. Thromboembolic complications are discussed with regard to the new aspects of economy class syndrome. Attention is also given to arrhythmia, complications of hypertension, circulation failures, diarrhoea and their possible consequences. The article concludes with two case histories and a table of recommendations for the minimisation travel-related risks.

KEY WORDS senior traveller – economy class syndrome – traveller’s diarrhoea – vaccination – preventative and prophylactic measures for travel

ÚVOD V posledních letech je i u našich seniorů možno pozorovat trend zachovat zálibu v cestování do stále vyšších věkových kategorií. Pro mnohé seniory znamená cestování naplnění životních plánů, které si vytvořili a pěstovali v dobách, kdy se z politických, ale i ekonomických důvodů jednalo spíše o sny než plány. Cesta na určité místo, resp. už její příprava, je tedy mnohdy záležitostí, která má i významný emoční náboj.

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170

Úspěšně realizovaná cesta se potom stává na dlouhou dobu velmi pozitivním stimulem. Věk samotný není kontraindikací cestování, přítomnost chronických chorob zvyšuje riziko komplikací a vulnerabilitu seniora, ale realisticky naplánovaná dobře připravená cesta s adekvátním zajištěním obvykle nepředstavuje velké riziko [1]. Publikována je dokonce studie hodnotící 40 dlouhých cest (218–4 256 mil, 350–6 800 km), 15 nemocných průměrného věku 66 let s implantovanou

165

CESTUJÍCÍ SENI OŘI – KARDI OVASKULÁRNÍ A DALŠÍ RIZIKA

mechanickou podporou levé komory srdeční (left ventricular assist device – LVED) s minimem významnějších komplikací [2]. Z těchto důvodů bychom tedy měli být jako lékaři schopni seniorům adekvátně radit, pokud si radit nechají, a minimalizovat rizika, pokud si radit nenechají.

KARDIOVASKULÁRNÍ KOMPLIKACE CESTOVÁNÍ Cestování zvláště do vzdálených destinací může znamenat již ve fázi přípravy významné, byť radostné, psychické zatížení, které v různé intenzitě pokračuje i po celou dobu cesty, například v podobě obav o fungování domácnosti v době nepřítomnosti či bludného kruhu obav z možného zhoršení zdravotního stavu, hospitalizace v cizině, jazykové bariéry apod. Většina starších cestovatelů se tedy nachází před cestou samotnou i po dobu jejího trvání pod převahou sympatiku s jeho pozitivně-tropními vlivy na myokard, zvláště inotropním vlivem zvyšujícím systolický krevní tlak, jako významný rizikový faktor se podílí na vzniku mozkové příhody, vyskytuje se i vyšší pohotovost ke vzniku arytmií. Při cestování letadlem je nutno u starších nemocných brát v úvahu snížení atmosférického tlaku v kabině letadla se souběžným poklesem frakce vdechovaného kyslíku – tlak v kabině letadla je udržován na hodnotě odpovídající nadmořské výšce 2 440 m. Studie britských autorů sledovala skupinu zdravých pasažérů ve věku od 17 do 70 let během letu, pomocí oxymetru byla zjišťována saturace kyslíku před startem, po 3 hodinách letu a po 7 hodinách letu. Byl prokázán pokles saturace o 3–4 % v závislosti na výšce letu, poklesu tlaku v kabině a poklesu vdechované frakce kyslíku. Součástí téže studie bylo i sledování skupiny atletů a vliv letu nad 10 hodin na stav kardiovaskulárního systému byl tak značný, že studie jednoznačně nedoporučila přílet do místa konání závodu teprve v den, kdy má atlet podat maximální výkon [3]. Pro staršího cestovatele bychom z tohoto závěru měli vyvodit doporučení pro první den pobytu – kromě aktivit spojených s ubytováním již neabsolvovat žádnou další významnější zátěž.

TROMBOEMBOLICKÉ KOMPLIKACE CESTOVÁNÍ Obávanou komplikací dlouhých letů je hluboká žilní trombóza s následnou plicní embolizací. Za příčinu této komplikace bylo dlouho pokládána dlouhé (několikahodinové) sezení na relativně úzkých sedadlech v letadle – odtud původní název economy-class syndrom. Informace publikované v posledních letech však přinášejí významné nové aspekty. Původně zaznamenaná asociace s letem vyplynula ze spektakulárních, byť nečetných náhlých úmrtí pasažérů těsně po vystoupení z letadla. Na mezinárodním letišti Madrid-Barajas, na kterém přistane téměř 7 milionů pasažérů ročně, bylo zaznamenáno 16 takových úmrtí za 6 let [4]. Dnes však již víme, že hluboká žilní trombóza s případnou plicní embolizací se klinicky manifestuje i s několikadenním zpožděním po ukončení cesty [5], že economy-class syndrom se váže nejen k letům, ale také k dlouhým cestám autobusem [6,5,7] a že

166

k tromboebolickým komplikacím patří také ischemické mozkové příhody, jimiž jsou ohroženi cestovatelé s foramen ovale patens [8]. Popsána je i kombinace plicní embolizace a ischemické mozkové příhody u těchto nemocných [9]. Mezi rizikové faktory vzniku tromboembolických komplikací je kromě zmíněného omezení pohybu a sníženého příjmu tekutin zahrnován také pokles parciálního tlaku kyslíku v kabině letadla, snížení vlhkosti prostředí vlivem klimatizace způsobující zvýšení viskozity krve, u starších cestovatelů i souběžné choroby, jako je obezita, tromboembolické komplikace proběhlé v minulosti, diabetes mellitus, kouření, onemocnění kardiovaskulárního systému, onemocnění ledvin a samozřejmě nemocní s diagnostikovaným trombofilním stavem [10,11]. Z hlediska preventivních opatření jsou diskutovány medikamenty – podání kyseliny acetylsalicylové či nízkomolekulárního heparinu. V současné době je považován za významně účinnější v tomto směru nízkomolekulární heparin [12,13]. Významná jsou i opatření nefarmakologická – dostatek tekutin, podpora oběhu v dolních končetinách, případně použití kompresních punčoch. Dostatečný příjem tekutin se může stát problémem za nynějších bezpečnostních předpisů, kdy si cestující smí vzít do kabiny letadla pouze 1 l tekutin, a to ještě v lahvičkách po maximálně 100 ml. Na některých letištích se již objevují stánky s občerstvením i za stanovišti bezpečnostních kontrol, tedy je možno tekutiny zakoupit, bohužel za „letištní“ cenu. Některé letecké společnosti podávají během dlouhých letů tekutiny pravidelně. Dalším významným preventivním opatřením proti vzniku tromboembolických komplikací během dlouhých cest je podpora krevního oběhu, jíž lze dosáhnout pravidelným procvičováním – zatínáním lýtkového i stehenního svalstva, postavováním se a procházením se přibližně každou hodinu. Cvičení v podobě opakované plantární flexe proti definovanému odporu podporovala v pletysmograficky kontrolované studii efektivně svalovou pumpu, a tedy působila preventivně proti vzniku hluboké žilní trombózy [14]. Zvláště senioři s předchozí anamnézou žilní trombózy či s diagnostikovanou chronickou venózní insuficiencí by měli na delší cesty používat kompresní punčochy [12]. Studie prováděná na cestovatelích – dobrovolnících, pilotech a stewardech – zabývající se efektem bandáží kotníků o graduovaném tlaku přinesla výsledky očekávané – zmenšení otoků kotníků, menší bolestivost dolních končetin, ale i neočekávané – zlepšení schopnosti koncentrace, postřehu a kvalitnější spánek po letu [15]. Otázkou zůstává, jakou cestu označujeme za dlouhou ve smyslu rizika vzniku tromboembolických komplikací. Pro cestovatele bez závažného predisponujícího faktoru se za takovou považuje cesta trvající déle než 5 hodin, pro cestovatele se známým rizikem déle než 2 hodiny [16,15].

KOMPLIKACE HYPERTENZE Reakci krevního tlaku během cestování lze jen těžko předvídat. Při cestování do krajin s teplejším podnebím lze na jedné

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170


straně očekávat vzestup tepové frekvence i tepového objemu, protiváhou však může být periferní vazodilatace. Ve spojení s celkovým rozrušením z cesty samotné, s únavou, případně s přechodnými poruchami spánku spojenými se změnou prostředí se projeví spíše tendence k vzestupu hodnot krevního tlaku. Komplikace se mohou vyskytnout u nemocných léčených vyššími dávkami betablokátorů bez vnitřní sympatomimetické aktivity, kdy vyšší okolní teplota způsobí periferní vasodilataci, na kterou by organizmus měl reagovat kompenzatorním zvýšením tepové frekvence. Vlivem účinné blokády sympatiku toho však není schopen a důsledkem může být synkopální stav. Optimálním řešením je samoměření krevního tlaku během cesty a předem dohodnuté změny dávkování léků při významnějších změnách hodnot krevního tlaku.

KOMPLIKACE ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ Nejobávanější komplikací je vznik infarktu myokardu v průběhu cesty – zejména cesty mimo republiku. Akutní koronární syndrom je skutečně nejčastější příčinou úmrtí v období pobytu na dovolené či během jiné zahraniční cesty. Podrobnější analýzu akutního koronárního syndromu během cestování poskytuje studie zveřejněná v roce 2003. Rizikovými faktory vzniku koronární příhody bylo krátkodobé plánování cesty, neobvyklá destinace, nižší úroveň vzdělání, dále se koronární příhoda vyskytla častěji u cestovatelů žijících v partnerském svazku oproti žijícím osaměle, častěji při cestování autem oproti ostatním dopravním prostředkům, častěji při bydlení ve stanu nebo přívěsu/campingovém voze oproti bydlení v hotelu. Z hlediska časového se akutní komplikace objevovaly nejčastěji v prvních dvou dnech cesty [17].

ARYTMIE U SENIORŮ CESTOVATELŮ Během cestování se může vyskytnout hned několik faktorů predisponujících ke vzniku arytmie. Pobyt v horkém podnebí při všeobecně známém, nicméně stále opomíjeném sníženém pocitu žízně může vést k zahuštění vnitřního prostředí s následnou iontovou dysbalancí, dále zhoršovanou např. vznikem průjmového onemocnění s/bez zvracení vedoucí ke ztrátám kalia. Opačný trend může nastat při poruchách kontinence, kdy cestovatel dlouhodobě léčený diuretiky sníží z obavy před omezenou dostupností toalet dávkování, a způsobí tak pokles koncentrace minerálů vlivem diluce. Změna složení stravy i stravovacího režimu může vést ke změně biologické dostupnosti dlouhodobě užívaných antiarytmik. Tendenci ke vzniku arytmií může dále potencovat již výše zmíněná převaha sympatiku.

OBĚHOVÉ SELHÁNÍ Ke zhoršení stavu kardiopulmonální kompenzace a k manifestaci oběhového selhání vede obvykle kombinace několika faktorů – výše zmíněného snížení dávkování diuretik, zvýšené fyzické zátěže, pobytu v horkém podnebí, zvýšení krevního tlaku, manifestace interkurentní infekce.

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170

PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ Senior na cestách má 6,5krát vyšší pravděpodobnost onemocnět průjmem než za pobytu v domácím prostředí [18]. Nejobvyklejší na cestách jsou průjmy infekčního původu s fekálně orálním přenosem a nákazy alimentární, jejichž globální vzestup je opakovaně referován [19]. Průjmy typické pro určité destinace (Balkán, Egypt a země Maghrebu) jsou obvykle velmi podstatným zásahem do celkového zdravotního stavu seniora na cestách. Zvracení a průjmy spojené s febriliemi mohou vést velmi rychle k dehydrataci, iontové dysbalanci, provokaci arytmií, kardiální dekompenzaci a dalším závažným komplikacím. Přetrvávající průjmy jsou také nejčastějším důvodem návštěv praktického lékaře po návratu z cest domů [20]. Starší nemocní jsou k průjmům náchylnější při postupující involuci imunitního systému, různě intenzivní atrofii sliznice trávicího traktu a s ní spojenou poruchu slizniční bariéry a v neposlední řadě také vlivem mnohdy pouze suboptimální compliance při dodržování preventivních doporučení. Právě důsledné poučení před počátkem cesty mělo signifikantní vliv na snížení počtu atak průjmových onemocnění na cestách a snížení počtu návštěv praktického lékaře po návratu domů [18].

PROBLEMATIKA VAKCINACE SENIORŮ PŘED CESTOU DO EXOTICKÝCH ZEMÍ Se vzrůstajícími počty seniorů cestujících do vzdálených a exotických destinací se objevuje i diskuze na téma přínosy a rizika vakcinace seniorů. Jeden názorový proud říká, že věk není kontraindikací vakcinace a hlavní profit vakcinace vidí v předcházení infekčním chorobám, u nichž se závažnost průběhu s věkem zvyšuje [21]. Týž autor upozorňuje na fakt, že generace aktivních seniorů, která je v současné době ještě schopna podnikat delší cesty, byla naposledy očkována v období 2. světové války, a tedy titry protilátek patrně nebudou dostačující. Na druhé straně je opakovaně empiricky prokázáno, že u významného procenta seniorů je možno identifikovat signifikantní titry protilátek třídy IgG proti původcům chorob, o jejichž prodělání nemá senior ani jeho nejbližší povědomí. Při rozhodování o výběru vakcíny se tedy pravděpodobně neobejdeme bez sérologického vyšetření. Pro cestování je obecně doporučováno očkování proti virovým hepatitidám, tyfu, žluté zimnici, tetanu, influenze, pneumonii [22] a profylaxe antimalariky. Přísnější schémata doporučují dále očkování proti difterii, rubeole, spalničkám, parotitidě, planým neštovicím a podle plánované oblasti pobytu i proti encefalitidě, případně vzteklině [23,24]. Význam očkování před cestou tkví nepochybně také v celkovém zhodnocení stavu očkování seniora, mnohdy po dlouhé době, a tudíž v možné nápravě předchozích opomenutí [25].

ÚMRTÍ V PRŮBĚHU CESTY Obávanou záležitostí je pro starší cestovatele úmrtí v průběhu cesty. Studie kanadských konzulátů analyzovala počet a příčiny úmrtí svých občanů v zahraničí v letech 1996–2004.

167


SHRNUJÍCÍ PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ NÁVRH OPATŘENÍ K MINIMALIZACI RIZIK PŘI CESTOVÁNÍ VE VYŠŠÍM VĚKU [27, 28, 29, 30, 31, 32, 23, 22]. Úvahy před začátkem cesty • plánovaná destinace • plánovaná délka pobytu • roční doba pobytu, podnebí (ČR versus cílová destinace) • typ ubytování (hotel, rezort, camping, městská oblast, venkovská oblast) • další plánované aktivity (volná příroda, prales, putování) Příprava před cestou • vyšetření celkové kondice s ohledem na plánovanou cestu, vytipování rizik včetně chronických fokálních infekcí • adaptace léčebného schématu dané destinaci • vakcinace (tetanus, pneumonie, influenza, hepatitidy, tyfus, žlutá zimnice) • dle plánovaného místa pobytu zvážit další vakcinace (rubeola, spalničky, cholera, polio, meningokok) • chemoprofylaxe – lékové interakce (antimalarika) • lékařské zprávy v angličtině • aktuální EKG záznam • seznam léků v generických názvech • vytipování institucí v místě pobytu pro ošetření diabetiků, hemodialyzovaných nemocných, astmatiků • souprava pro první pomoc individuálně přizpůsobená, zásoba léků na celou cestu • repelenty • vhodný typ pojištění Konkrétní informace pro cestu • poučení o bilanci tekutin, významu iontových nápojů • poučení o ochraně před přehřátím • poučení o prevenci tromboembolické nemoci • návod na péči o kůži • dietní doporučení s ohledem na lokální charakter stravy • poučení o nutnosti vyvážení tělesné zátěže s odpočinkem • doporučení pro prevenci fekálně-orálních nákaz • doporučení pro promptní zvládnutí zvracení (ledová coca-cola po lžičkách), průjmů (empiricky v současné době optimální nifuroxazid – Ercefuryl, případně ciprofloxacin) • doporučení pro nemocné s kardiovaskulárním postižením – individuálně

Za dobu sledování došlo k 2 410 úmrtím – 32 % zemřelých byly ženy, 68 % muži, průměrný věk žen byl 61,7 roku, mužů 60,4 roku. Z hlediska příčin smrti bylo 1 762 (73 %) úmrtí přirozených, 450 v důsledku nehody, 96 sebevražd a 106 vražd. Průměrný věk zemřelých přirozenou smrtí byl 66 let, zemřelých při nehodě 45 let, sebevraždou 41 a vraždou 43 [26]. Výsledky této studie bohužel neposkytují podrobnější analýzu příčin přirozených úmrtí, nicméně významně vyšší průměrný věk zemřelých přirozenou smrtí opravňuje k obavám a možnost úmrtí je nutno v celkových přípravách seniora na cestu respektovat samozřejmě snahou o minimalizaci rizik, ale také např. v podobě důsledné kontroly, zda sjednané cestovní pojištění zahrnuje repatriaci.

KAZUISTIKA I. Žena 74 let, léčená pro ischemickou chorobu srdeční s fibrilací síní, warfarinizována, dále léčena pro hypertenzi, hyperlipoproteinemii a oboustrannou koxartrózu. Zúčastnila se s rodinou autobusového týdenního pobytového zájezdu do Chorvatska. Od 3. dne pobytu

168

dostala průjem, od 4. dne černě až červeně zbarvený. 6. den byla vyšetřena místní lékařkou, se kterou si špatně rozuměla, byl předepsán loperamid, velmi stručný nález napsaný rukou se závěrem „susp. anémie“ a doporučení, aby po návratu vyhledala lékaře. Tentýž den v noci absolvovala společně s ostatními cestu z Chorvatska domů, stále ještě s červenými průjmovými stolicemi a již k příjezdu autobusu byla zavolána RZP, protože pacientka opakovaně kolabovala. Při přijetí k hospitalizaci byla pacientka opocená, bledost kůže nebylo možno zhodnotit, protože pacientka patří ke snědšímu typu a i za krátkou dobu se výrazně opálila, spojivky a rty však byly prakticky bílé, krevní tlak při přijetí 70/40, dle EKG tachyfibrilace síní 150/min s depresemi až 4 mm difuzně, zjištěna koncentrace hemoglobinu 34 g/l, urea 15,8 mmol/l, kreat 195 μmol/l, hodnota INR > 6, pacientka anurická. Stav pacientky vyhodnocen jako hemoragický šok po velké krevní ztrátě způsobené velmi pravděpodobně gastroenteritidou infekčního původu, jejíž důsledky však byly potencovány dysmikrobií vedoucí k snížení tvorby vitaminu K a následným relativním

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170


předávkováním warfarinem. Zavedená terapie krystaloidy, plazmaexpandéry, erytrocytární masou a čerstvou mraženou plazmou vedla během 4 hodin k obnovení diurézy a postupné úpravě stavu. Na EKG záznamu za 24 hod se však ukázala inverze T vln ve svodech V2–4 s pozitivitou CKMB a troponinu, v dalších dnech postupná úprava EKG obrazu i laboratorních parametrů – stav hodnocen jako ložisková léze myokardu charakteru non-Q, NSTEMI, etiologicky zvažován vliv ischemie myokardu vyvolané těžkou anémií společně s hemoragickým šokem. Rehabilitace probíhala dle standardu, pacientka propuštěna 10. den do domácího ošetření. Dodatečně paní přiznala i to, že jí při průjmech více bolely kyčelní klouby a vzala si několik tablet ibuprofenu.

KAZUISTIKA II. Muž, 73 let, léčen pro hypertenzi, stav po trombóze pravé karotidy, hepatopatii, operován před 2 lety pro cholecystolitiázu – provedena laparoskopická cholecystektomie. Za 15 měsíců od operace pacient zaznamenal tmavší moč, vzápětí si okolí povšimlo narůstajícího ikteru – diagnostikován asymptomatický obstrukční ikterus, provedena diferenciálně diagnostická vyšetření, vyloučen tumor žlučových cest a prokázána pooperační stenóza v oblasti junkce pravého a levého ductus hepaticus a proximální části ductus hepaticus communis. Provedena ERCP se zavedením drénu do pravého ductus hepaticus communis – ponechán in situ 3 měsíce, ihned po zavedení pokles hladin sérového bilirubinu, úprava stavu. Po 3 měsících extrakce drénu, laboratorní a klinické nálezy bez patologie. Po 5 měsících od extrakce drénu opět ikterus, vzestup teplot, dramatické zhoršení stavu s hypotenzí, slabostí, závratěmi, poruchami vidění, febriliemi. Pacient hospitalizován s Dg: susp. cholangoitida při restenóze žlučových cest. Zavedena ATB terapie, doplnění intravaskulárního volumu, provedena ERCP s novým zavedením drénu do pravého ductus hepaticus. Odebraná hemokultura prokázala přítomnost E. coli citlivé na zavedenou ATB terapii ciprinolem. Příznaky ikteru i infektu odezněly během několika dní a pacient byl propuštěn do domácího ošetření. Tentokrát bylo rozhodnuto, že drén bude po 3 měsících pouze vyměněn, nikoli extrahován. Po dobu 2 měsíců byl pacient ve zcela uspokojivém stavu a začal se zajímat o možnost realizace již od jara plánované cesty k moři na dovolenou – plánován autobusový pobytový zájezd do Chorvatska. Pacient sám byl přesvědčen, že cestu zvládne. V rámci minimalizace rizika pacient vybaven ciprinolem, poučením, jak se zachovat v případě recidivy teplot a ikteru a zprávou v angličtině obsahující všechny diagnózy pacienta a podávanou medikaci v generických názvech. Dcera pacienta připravena odvézt otce v případě komplikací během 12–18 hodin do České republiky k hospitalizaci. Celý pobyt proběhl bez potíží, za další měsíc byl podle plánu vyměněn drén a po dalších 4 měsících byl drén již definitivně extrahován. Dále pacient pravidelně kontrolován z hlediska laboratorních parametrů, klinický stav zcela uspokojivý. Sonografie žlučových cest po roce ukázala prakticky normální poměry v oblasti obou hepatiků a společného hepatiku.

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170

LITERATURA 1. Potin M. Pre-travel advice for the elderly. Rev Med Suisse 2005; 1(19): 1256–1261. 2. Coyle LA, Martin MM, Kurien S et al. Destination therapy: safety and feasibility of national and international travel. ASAIO J 2008; 54(2): 172–176. 3. Geertsema C, Williams AB, Dzendrowskyj P et al. Effect of commercial airline travel on oxygen saturation in athletes. Br J Sports Med 2007; 41: 884–889. 4. Pérez-Rodriguez E, Jiménez D, Díaz G et al. Incidence o air travel-related pulmonary embolism at the Madrid–Barajas airport. Arch Intern Med 2003; 163(22): 2766–2770. 5. Feltracco P, Barbieri S, Bertamini F et al. Economy class syndrome: still a recurrent complication of long journeys. Eur J Emerg Med 2007; 14(2): 100–103. 6. Trujillo-Santos AJ, Jiménez-Puente A, Perea-Milla E. Association between long travel and venous thromboembolic disease: a systematic review and meta-analysis of case-control studies. Ann Hematol 2008; 87(2): 79–86. 7. de Oliveira MT jr, de Faveri M, Farias CM et al. Economy class syndrome after long duration bus travel. Arq Bras Cardiol 2006; 86(5): 388–389. 8. Heckmann JG, Stadter M, Reulbach U et al. Increased frequency of cardioembolism and patent foramen ovale in patients with stroke and a positive travel history suggesting economy class stroke syndrome. Heart 2006; 92(9): 1265–1268. 9. Belvis R, Masjuan J, Garcia– Barragán N et al. Stroke and pulmonary thromboembolism after a long flight. Eur J Neurol 2005; 12(9): 732–734. 10. Schobersberger W, Schobersberger B, Mittermayr M et al. Travel-induced thrombosis: an update. Wien Med Wochenschr 2002; 152(17–18): 445–449. 11. Adamkovičová E, Balogová L, Schréter I et al. „Economy class syndrome“ – common risk of travellers? Klin Mikrobiol Infekc Lek 2006; 12(6): 229–231. 12. O’Keeffe DJ, Baglin TP. Traveller’s thrombosis and economy class syndrome: incidence, aetiology and prevention. Clin Lab Haematol 2003; 25(5): 277–281. 13. Schobersberger W, Hauer B, Sumann G et al. Traveller’s thrombosis: incidence, etiology, prevention. Wien Klin Wochenschr 2002; 114(1–2): 14–20. 14. Collins C, Fitzgerald P, Kennedy DM et al. The Tromped: a solution for flight-related deep vein thrombosis? Angiology 2008; 59(1): 72–76. 15. Hagan MJ, Lambert SM. A randomised crossover study of lowankle-pressure graduated-compression tights in reducing flight-induced ankle oedema. Med J Aust 2008; 188(2): 81–84. 16. Gispert P, Drobnic ME, Vidal R. Economy-class syndrome of Immobile Traveller’s syndrome? Arch Bronconeumol 2006; 42(7): 373–375. 17. Kop WJ, Vingerhoets A, Kruithof GJ et al. Risk factors for myocardial infarction during vacation travel. Psychosom Med 2003; 65(3): 396–401. 18. McIntosh IB, Reed JM, Power KG. Travellers’ diarrhoea and the effect of pre-travel health advice in general practice. Br J Gen Pract 1997; 47(415): 71–75. 19. Scott E. Food safety and foodborne disease in 21st century homes. Can J Infect Dis 2003; 14(5): 277–280. 20. Ropers G, Krause G, Tiemann F et al. Nationwide survey of the role of travel medicine in primary care in Germany. J Travel Med 2004; 11(5): 287–294.

169


21. Rey M. How to manage vaccinations in the elderly traveler. Bull Soc Pathol Exot 1997; 90(4): 245–252. 22. Cooper MC. The elderly travellers. Travel Med Infect Dis 2006; 4(3–4): 218–222. 23. Blair DC. A week in the life of a travel clinic. Clin Microbiol Rev 1997; 10(4): 650–673. 24. Khatibi S, Marchou B. Assessment of travel-associated risks and advice to travelers. Rev Prat 2007; 57(8): 831–42. 25. Dobler G. The elderly traveler. MMW Fortschr Med 2004; 146(25): 30–33. 26. MacPherson DW, Gushulak BD, Sandhu J. Death and interantional travel – the Canadian experience: 1996 to 2004. J Travel Med 2007; 14(2): 77–84. 27. von Schrader– Beielstein A. Counseling the elderly traveler. MMW Fortschr Med 2007; 149(20): 28–29, 31. 28. Schindler KJ. Travel counseling for the elderly traveler. Nurs Forum 2005; 40(3): 107–115. 29. Leischker AH. Medical problems of the elderly traveler. MMW Fortschr Med 2006; 148(39): 40–41,43.

30. Brousse G. The elderly traveler. Med Trop (Mars.) 1997; 57(4 Bis): 443–445. 31. Rosselot G. Travel health nursing: expanding horizons for occupational health nurses. AAOHN J 2004; 52(1): 28–41. 32. Fenner P. Fitness to travel – assessment in the elderly and medically impaired. Aust Fam Physician 2007; 36(5): 312–315.

doručeno do redakce 15. 6. 2008 přijato k publikování 23. 7. 2008

PROF. MUDR. HANA KUBEŠOVÁ, CSC. KLINIKA INTERNÍ, GERI ATRI E A PRAKTICKÉHO LÉKAŘSTVÍ LF MU A FN BRNO [email protected]

Vážení členové ČLS JEP, již v loňském roce jste byli opakovaně informováni (např. na sjezdu delegátů, v Revue ČLS JEP) o chystaném kartovém systému pro všechny členy organizačních složek (OS) ČLS JEP. Vzhledem k tomu, že někteří z Vás se na nás obracejí s doplňujícími dotazy, dovolte nám ještě jednou stručně shrnout základní údaje o tomto projektu. Identifikační a slevové karty by měly sloužit zejména k jasné a průkazné identifikaci členů jednotlivých OS především: • při pořádání kongresů, seminářů a dalších vzdělávacích akcí OS ČLS JEP a dalších dle potřeb výboru (např. poskytování slev na různé akce apod.) přes internetový portál, • k zjednodušení evidence členů (přehled a kontrola placení členských příspěvku pro OS), dále za účelem dalších doprovodných služeb poskytovaných v rámci členských příspěvků (např. předplatné časopisu), • slevový systém v síti vybraných obchodů (seznam bude včas uveřejněn na webových stránkách www.cls.cz). Každá z identifikačních karet bude obsahovat proměnné údaje (přesně specifikované ve smlouvě se zhotovitelem), dobu platnosti, jedinečný čárový kód evidenčního čísla držitele karty a čárový kód pro slevu u obchodních partnerů, fotografii držitele karty, místo pro podpis a text společný všem identifikačním kartám. Všechny uvedené údaje jsme schopni zajistit kromě fotografie, proto jsme v předchozích měsících požádali všechny členy o její zaslání na e-mail P. Kotikové, sekretariát ČLS JEP (Sokolská 31, 120 26 Praha 2, e-mail: [email protected]). Fotografie musíme zhotoviteli předat v elektronické podobě ve formátu jpg a s těmito parametry: • šířka: 2,5 cm • výška: 3,5 cm • rozlišení (při výše uvedené velikosti): 300 dpi • komprese: nejnižší • soubor s vloženou fotografii nazvěte Vaším příjmením a jménem (bez titulů) a uveďte datum narození. Ve výjimečných případech lze zaslat fotografii v papírové podobě. Podle smlouvy budou karty, kde nezískáme fotografii, vytištěny bez ní s prázdným obdélníkem!!! Děkujeme za pochopení a velmi si vážíme Vaší spolupráce. Eva Ponocná (ředitelka sekretariátu ČLS JEP) Tuto informaci naleznete i na www.cls.cz

170

ČES GER REV 2008; 6(3): 165–170

CESTUJÍCÍ SENI OŘI KARDI OVASKULÁRNÍ A DALŠÍ RIZIKA

Recommend Documents