cestopis
Pálava
Pálavské delikatesy 78
10 2010
??????????????????????????????????????????????????????????????
Pálava
cestopis
Text: Ivo Prümmer Foto: Zdenek Musil a Ivo Prümmer Jižní Morava je proslulá nejen vínem, ale i krásnými krajinnými sceneriemi, na kterých se společně s přírodou podílí i ruka člověka. Pro fotografa je zajímavá v každém ročním období. Sluší jí žár letního slunce, nenadálé bouřky, barevný podzim, první jinovatka i sněhová pokrývka.
foto: Ivo Prümmer, Werwolf, kombinace digitálního snímku a dvou diapozitivů digiarena.cz
10 2010
79
cestopis
foto: Zdenek Musil, Ze Stolové hory, Nikon D60, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 0,3 s, F10, ISO 100
80
Pálava
O skupině kopců na jižní Moravě, kterým se souborně říká Pálava, nejspíš slyšel mnohý z vás nebo je přímo navštívil. Polozalesněný pás vápencových kopců, Děvín, Pálava a Stolová hora, se majestátně vzdouvá z rovinaté krajiny a jeho typická silueta s vysílačem a Dívčími hrady je za dobrého počasí viditelná i z dálky několika desítek kilometrů. Jestliže přijíždíte k Pálavě ze severu po dálnici na Mikulov, temná silueta postupně světlá, jak z ní prostupuje rozeklaná vápencová stěna nad Soutěskou. Už to slovo – Pálava – hřeje. Své jméno patrně dostala od podnebí, které ovlivňuje suchá a mírná panonská oblast. Vápencové podloží a jižní svahy jsou domovem pro nepřeberné množství druhů živočichů a rostlin, a proto Pálava i její okolí byly vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO. Ač se to může zdát málo pravděpodobné, za pestrost rostlinných a živočišných druhů vděčíme přítomnosti lidí. Lidé se v tomto kraji usídlili již ve starší době kamenné. Po lovcích mamutů zůstaly mnohé archeologické památky, z nichž nejznámější a světově proslulou je soška ženy, která podle místa nálezu dostala jméno Věstonická Venuše. Podél vodních toků se usíd-
10 2010
lili zemědělci. Aby získali půdu, začali kácet lesy. První opevněná hradiska na již odlesněných kopcích postavil člověk doby bronzové. Do současné doby se nedochovala a jejich pozůstatky jsou patrné jen odborníkům. Keltské kmeny, které se tu objevily na sklonku letopočtu, vystřídali Germáni a pravděpodobně také římské vojenské jednotky. Přehlídku národností završili Slované a jejich Velkomoravská říše. Jaké to defilé slavných národů a prastátů! Bude člověk dnešní – člověk turistický, potažmo člověk fotografický – jejich stejně slavným nástupcem? Zbudou po nás fotografie, které jednou, za mnoho generací, budou stejně slavné jako sošky pralidí? Asi zbytečná otázka. Ta krajina a obdiv patří lidem, kteří tam bydlí, a jejich domy, pole i cesty činí kraj pod Pálavou malebným. Nesmíme zapomenout také na Správu CHKO Pálava, jež sídlí v Mikulově. Její lidé mají těžký úkol – zajistit, aby tato nádherná krajina přečkala bez újmy masivní turistický ruch a v nezměněné podobě zůstala zachována pro další generace. Pojďme si nyní projít tento přírodní a turistický klenot jako fotografové. Vězte, že vás čeká mnoho zajímavých scenerií, dale-
kých výhledů do krajiny i drobné krásy mikrosvěta, který naleznete u svých nohou. Fotocesta Pálavou nikdy není přímá. Pálava je totiž jako velký prostřený stůl se spoustou lákadel, které servíruje rozšafný číšník jménem počasí. Někdy dá laskominy pěkně vedle sebe, jindy je naschvál položí na opačné strany stolu a nejlepší pochutiny často sklidí dřív, než je stačíte ochutnat. Pro fotografa to je velmi návykový kraj. Jakmile jej jednou poznáte, budete se chtít vracet.
Kudy vede cesta? Pálavská „Dé jednička“ vede po červené turistické značce z Mikulova do Dolních Věstonic. Doplňuje ji jihozápadní obchvat se zeleným značením a několik kratších, modrou barvou značených „okresek“. Tyto „dopravní tepny“ překrývá Naučná stezka Děvín s patnácti zastaveními a informačními tabulemi. Vzhledem k rozmístění zřícenin, výhledů do krajiny, skal a stromů a spletitosti cest nemohu čtenářům DIGIfota doporučit jednu určitou trasu, na které se setkají se vším, co bude lahodit jejich oku i objektivu. V jednom dni projít „The Best of Pálava“ sice je ve fyzických možnostech průměrného turisty,
cestopis
Je polovina října a podzim je v plném proudu. Asi deset fotografů z různých koutů Moravy jede nocí a cíl jejich cesty je vesnice Klentnice. Jak dneska bude? To je asi nejčastější předmět jejich úvah. Některé dny jsou ještě letní, ale rána jsou chladná a slunce se budí velice pomalu. No nic, až se rozední, uvidí se. Stoupání k Sirotčímu hradu je krátké a prudké. Stihli jsme to akorát včas, tam na východě to brzo začne. I když jsme dobrá parta, na společenské aktivity teď není čas. Teď se bude fotit a fotograf je tu sám za sebe. Rozprchli jsme se po celém jižním svahu před hradem. Široká ohniska směrovaná na Klentnici si žádají soukromí. Na kostelní věži odbyla sedmá ranní, je nejvyšší čas vybrat si místo, přimáčknout stativ do země, nastavit clonu a čas. Sluneční performance začíná. Paprsky projdou řídkou mlhou a bílé vápence se barví do červena a oranžova. Expozimetr běhá jak o život. Přechoďák, nebo bracketing? Pět snímků s krokem 1 EV by k zachycení všech jasů scény mělo stačit. Mlha těžkne a klesá. Kolem nás je už jasno, ale dole pod námi se v údolích přelévá hustá mlha z jedné obří kaluže do druhé. Kdo má objektiv s ohniskem od 100 mm, zkouší dohlédnout až ke kapli na Svatém kopečku u Mikulova. Protikladem jsou širokáče v akci mezi stěnami zříceniny. V bývalém paláci lze kromě rozpadajících se zdí a průhledu jediným oknem, které na hradě zbylo, vyfotografovat i pohled směrem k Děvínu s kompletní paletou podzimních lesů. Krásná ranní hodina uběhla velice rychle. Někdo ji vyplnil intenzivními přesuny, střídáním objektivů i hledáním kompozice, jiný po celou dobu setrval na jednom nebo dvou místech, a když se zrovna nekoukal přes hledáček, užíval si tu neopakovatelnou chvíli.
foto: Ivo Prümmer, V kamenném sevření, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 EX DC HSM, 0,8 s, F16, ISO 100 (bracketing pěti snímků po 1 EV)
foto: Zdenek Musil, V zajetí stínů, Nikon D60, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/80 s, F11, ISO 100
10 2010
81
fotostory
Pálava
cestopis
foto: Ivo Prümmer, Kdo tančí na Pálavě, Nikon D200, AF-S Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5G ED-IF DX 1/400 s, F5,6, ISO, 100
Pálava
ovšem pro fotografa je množství ušlých kilometrů na úkor výsledku. Klid, dostatek času na přípravu před focením i samotné vyčkávání na to nejlepší světlo, to jsou nutné faktory pro dobré snímky a celkovou pohodu. Příroda a krajina, to není žádný fotografický maraton. A na Pálavě to platí dvojnásob.
Kdy vyrazit? V tomto článku tedy nabídnu několik nejzajímavějších míst a finální volbu trasy s laskavým dovolením ponechám na vás, čtenářích. Na jeden profotografovaný den s vydatným obědem ve vesnické hospodě to jistě bude stačit. Věřím, že než se vydáte na výlet, nahlédnete do mapy a předem si vyjasníte, jak se pod Pálavu dostat a kudy jít. Není od věci zjistit i další drobnosti, jako kde zaparkovat auto nebo kdy vám odjíždí poslední vlak nebo autobus domů. Informačních zdrojů je na internetu dostatek. Je třeba dodat, že Pálava je chráněnou přírodní rezervací, a tudíž je turistům povoleno pohybovat se jen po vyznačených cestách. V mých vzpomínkách je příroda na Pálavě nejkrásnější na přelomu ročních období. Nejzajímavější „trofeje“ jsem si přinesl z počátku jara, kdy se rozevírají listy stromů a na loukách kvetou první kytky. Vprostřed léta je Pálava také krásná. Louky sice už tolik nelákají, neboť jsou vyprahlé, ale večerní di-
82
10 2010
vadlo slunce a bouřkových mraků nad vinicemi je úchvatné. V tomto období se Pálava připravuje na podzimní ohňostroj barev na větvích keřů, který uhasí jen studená mlžná rána a první námrazy.
Dobré počasí je základ úspěchu Na Pálavu jezdím s přáteli z Brna a ani po několika letech intenzivního pálavofotografování jsme zcela nepronikli do všech zákonitostí a jemných nuancí tamního počasí. Vím, že s velkou pravděpodobností ráno vyjde slunce, večer naprosto určitě zapadne, z předpovědi počasí se dozvím, že nebude-li pršet, nezmoknem a tak dále. Z Brna je to vzdušnou čarou necelých čtyřicet kilometrů, což dává jistou naději, že místní obloha odpovídá obloze „tam dole na jihu“. Ovšem zkušenosti jsou jiné, a navíc nikdy předem nevím, jestli mne čeká mlha, nebo zda přijdou krásně rozfoukané mraky. Paradoxem je, že nejlepší „úlovky“ se nám podařily, když bylo předpovězeno proměnlivé nebo dokonce naprosto beznadějné počasí. Počasí je pro pálavského fotografa nejasnou alfou i omegou, neovlivnitelnou příčinou zdaru i zklamání. Atmosférické jevy, mám na mysli oblačnost nebo mlhy na Pálavě, jsou zvláštní a občas výrazně odlišné
od globálních předpovědí počasí pro jih Moravy. Úplné vysvětlení k tomuto jevu by vám jistě podal meteorolog. Mou verzi, že za to může hradba kopců v rovinaté krajině a vlhkost z nedalekých Novomlýnských nádrží, přijmout můžete, ale také nemusíte.
Sirotčí hrad Naše výprava se teprve cestou rozhoduje, kam vyrazí nejdřív, která místa si necháme na později a kam ani nemá cenu chodit. Paměťové karty se nám zaplní skoro pokaždé, ale občas se vracíme s vědomím, že snímky nebudou stát ani za stažení do počítače. Ale někdy se nám dostane odměny za trpělivost v podobě krvavých mraků na Tabulové hoře, duhy u Sirotčího hradu, zlatého světla a dlouhých stínů na svazích nebo bílé mlhy líně se valící Soutěskou. Na právě zmiňovaném Sirotčím hradu začneme naši cestu. Zřícenina nad obcí Klentnice stejně jako Dívčí hrady patří neodmyslitelně k panoramatu Pálavy. Jeho jméno pochází z pověsti o Templářských rytířích. Hrad byl postaven ve 13. století na dvou skalách, které odděluje hluboká rokle. Na konci 16. století byl opuštěn a postupně chátral do dnešní romantické podoby. I když se jedná o poměrně malou lokalitu, můžete zde vyhledat a se svými fotoaparáty zaznamenat nepřeberné množství
Pálava kompozic. Doporučuji vám zažít svítání u jeho zdí. Je ještě noční šero, ale kohouti dole ve vesnici už ohlašují rozbřesk. Obloha, z počátku matná, na východě zvolna nachoví. Vítr sviští rozvalinami a kavky bleskově přelétají za neustálého „ťa, ťa, ťa“… Tuhle chvíli můžete využít pro nalezení vhodného místa na rozložení stativu, kontrolu nastavení fotoaparátu a doladění expozičních hodnot. Jakmile slunce vystoupí zpoza obzoru a jeho zlaté paprsky pohladí
vápence, už není na přemýšlení čas. Všímejte si změn. Každý den v roce, minutu po minutě, je to jiné. Možná to budete právě vy, komu se povede zachytit něco jedinečného. Když je slunce zcela nad obzorem, můžete se přesunout do rokle mezi hradními kopci a ve skalní dutině širokoúhlým objektivem vyfotografovat torzo věže v sevření skal. Pokud zde jste večer, začněte na západní louce pod hradem a zachyťte scenerii hradu na příkré skalní stěně.
cestopis
Dívčí hrady neboli Děvičky Zůstaňme ještě v časech středověkých hradů, i když v prostoru jsme se přesunuli až na opačnou stranu Pálavy. Už staří Slované věřili pověsti, že tři skály nad Pavlovem jsou zkamenělé panny a pojmenovali své hradisko Dewiczky. Později zde postavený hrad toto ženské jméno převzal a nazýval se Maidberk neboli Dívčí hrady. Svou strategickou úlohu obrany jihu země plnil až do konce 17. století, kdy jej pobořili a vy-
Jitra dubových starců Stromy na svazích, především teplomilné duby, jsou pokřiveny poryvy větru, horkým letním sluncem i únorovými mrazy. Ten nejkrásnější dub najdete nad Soutěskou po levé straně cesty na Dívčí hrady. Od místních ochránců přírody dostal pěkné jméno „Šípák“ a pro fotografy se stal ikonou Pálavy. Žezlo krále pálavských dubů převzal od „frňákovníku“, který stál o pár set metrů výš na kopci. Znal jsem jej už jen jako mrtvý strom, torzo s rozevlátými pahýly. Na počátku zimy 2007 jeho tanec smrti ukončila vichřice. V přírodě nic definitivně nekončí, pouze se přeměňuje. Duby pomalu rostou a pomalu umírají. Právě ty umírající solitéry na svazích a skalkách jsou pro fotografy nejzajímavější. Na skalních stepích z vyprahlé a kamenité půdy raší pouze rostliny, které se dokázaly přizpůsobit extrémním podmínkám. I tyto malé objekty mohou být pro fotografa zajímavé. Jsou to polokeře, vytrvalé trávy a sukulentní rostliny – rozchodníky a netřesky. Na počátku jara se v zeleni pod teplomilnými doubravami objeví zářivě žluté a tmavě modré květy hlaváčků jarních a kosatců nízkých. Letní finále pak patří drobným červeným šípkům a hlohům.
foto: Zdenek Musil, Účastníci zájezdu, Nikon D60, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/400 s, F10, ISO 200
foto: Zdenek Musil, Jitra starého dubu, Nikon D60, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/30 s, F9, ISO 100 digiarena.cz
10 2010
83
cestopis
foto: Ivo Prümmer, Neonová půlnoc, Nikon D200, AF-S Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5G ED-IF DX, 1/13 s, F4,5, ISO 100
Pálava
pálili Švédové. Ještě dalších sto let byla část hradu udržována hlídkou, která zvonem upozorňovala osadníky na požár nebo blížící se bouřku. Dívčí hrady jsou rozsáhlejší stavbou než Sirotčí hrad a patrně zachovalejší, pokud ve spojitosti s zříceninou lze hovořit o zachovalosti. Naleznete zde mohutné vápencové zdi se zbytky cihlového obložení oken, z posledních sil držící se klenby sklepů, věž se střílnami a pochopitelně přírodu, jež vše zarůstá. Nejspíš se zde setkáte i s velkým počtem turistů kochajících se výhledy na vinohrady kolem Pavlova. Najít tu správou
kompozici nenarušenou turisty si žádá trpělivost.
Večer na Stolové hoře Náš výlet jsme začali ránem u Sirotčího hradu, večer strávíme nedaleko něj. Z holého vrcholu Stolové hory je pěkný výhled do všech světových stran. Pohled na Svatý kopeček u Mikulova přiláká a donutí nasadit teleobjektiv. O trochu kratším ohniskem budete sledovat opačnou stranu směrem k Sirotčímu hradu a Děvičkám. Na západním svahu najdete směs keřů a skalek končící v řadách vinné révy, která svou téměř
parkovou kompozicí připomíná moravský Hobitín. A stejně jako Hobit, který šel tam a zase zpátky, prošli jsme i my Pálavou. Cestou jsme potkali místa, která zaujmou každého návštěvníka, i nenápadná zákoutí, pro většinu zraků skrytá, která svou krásu odhalila jen nám. Pokud je Pálava pro vás daleko, naplánujte si několikadenní dovolenou na jižní Moravě. Kromě Pálavy je tu spousta fotografických, turistických a architektonických památek a v neposlední řadě dobré víno a dobří lidé.
Veltlín, muškát, frankovka Řady vinic vstřebávají životodárné sluneční paprsky a zdobí jižní Moravu jako okrasné drážky na střepech prehistorické keramiky. Kolem Pálavy tento prostý vzorek vinné révy graduje a rytmus linií hlav se nám při pohledu z Dívčích hradů k Pavlovu nezapomenutelně vryje do paměti. Bohužel, v blízkosti vinic zažijeme malé estetické zklamání. Původní dřevěné podpory už nenajdeme skoro nikde. Betonové sloupky jsou v porovnání s plechovými profily to menší zlo. K Pálavě již neodmyslitelně patří vodní dílo Nové Mlýny z osmdesátých let minulého století. Názory na oprávněnost jejich existence se různí, ale pro fotografa je blízká velká vodní plocha s torzy posledních dubů a románským kostelem na ostrově, posledním svědkem zaniklé vesnice, další příležitostí.
foto: Ivo Prümmer, Vinohrady, Nikon D200, AF-S Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5G ED-IF DX, 1/250 s, F7,1, ISO 100
84
10 2010
Pálava
cestopis
Co budete potřebovat? Každá cesta začíná přípravou. Nemohu říci, že nějaká část vaší fotovýbavy vám na Pálavě nebude k užitku, a proto byste ji mohli s klidným svědomím nechat doma. Jediným určujícím faktorem tedy bude hmotnost, kterou dokážete nést středně náročným terénem. Máte-li těžkotonážní stativ, počítejte, že každé kilo na zádech se cestou pronese. Také objektivy vybírejte s ohledem na své fyzické možnosti. Běžnou chůzí je Pálava procházkou, ale pokud spěcháte za zapadajícím sluncem až na vrchol kopce, váha fototechniky je znát s každým krokem. Oblečení volte podle svých zvyklostí, ročního období a předpovědi počasí. Cesta není žádná vysokohorská túra, ale o třech věcech bych se rád zmínil: obuvi, čepici a vodě. Cesty a pěšiny po kopcích jsou ušlapané, ale místy, například nad Soutěskou, je na cestě štěrková suť. Proto nazujte dobré boty. Pálavské slunce je ostré a kopce vyprahlé, a proto nezapomeňte na pokrývku hlavy a dostatečné zásoby tekutin.
foto: Ivo Prümmer, Zima na Dívčích hradech, Nikon D200, Sigma 10-20 mm F 4-5,6 EX DC HSM 1/4 s, F22, ISO 100
foto: Ivo Prümmer, Čaroděj, Nikon D200, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/40 s, F13, ISO 100 digiarena.cz
10 2010
85
cestopis
Pálava
Buďte připraveni, vyplatí se to Znám pouze jednoho fotografa, který vyrazil na týdenní dovolenou pod Pálavou a přivezl si záviděníhodné snímky krajiny s těžkou krvavou oblohou a zlatým světlem. Zbylí přátelé navštěvují Pálavu pravidelně, a přesto se jejich fotogalerie zaplňuje velmi pomalu. Proto nečekejte, že vás na Pálavě čeká „zázrak“, ale buďte mu nápomocni tím, že se na fotovýlet připravíte. Najděte si na internetových fotogaleriích zajímavé snímky a pokuste se zjistit, kdy byly pořízeny. Bedlivě sledujte předpověď počasí, dohledejte si přesný čas východu a západu slunce. V potaz berte také trasu, kterou slunce putuje na obloze.
Čím se fotilo Základ technického vybavení tvořily digitální zrcadlovky Nikon D200, D60 a D50 s objektivy AF-S Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5G ED-IF DX a Sigma 10–20 mm F4–5,6 EX DC HSM.
foto: Zdenek Musil, Duha pod Soutěskou, Nikon D50, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/60, F6,3 ISO 200
Pálava online Dívčí hrady: www.hrady.cz/index.php?OID=127 Sirotčí hrad: www.hrady.cz/index.php?OID=280 Turistické zajímavosti a ubytování: www.jizni-morava.cz Předpověď počasí matematického modelu Aladin: www.chmu.cz/meteo/ov/aladin Časy východu a západu slunce: www.chmi.cz/meteo/om/inform/klem.html
foto: Ivo Prümmer, První ranní paprsek, Nikon D200, Sigma 10–20 mm F4–5,6 EX DC HSM, F22, ISO 100 (bracketing 5 snímků po 1 EV)
86
10 2010
cestopis
Pálava
foto: Zdenek Musil, Bílé ostrovy, Nikon D60, AF-S Nikkor 18-70 mm F3,5-4,5G ED-IF DX 1/20 s, F9, ISO 100 Dolní Věstonice Děvičky (Dívčí hrady) Horní Věstonice
Pavlov
Praha Brno
Perná Sirotčí hrádek
Klentnice
Mikulov
Milovice
Břeclav
Stolová hora Bavory
Pálava Bulhary
Mikulov
digiarena.cz
Dvě vstupní brány do Pálavy pro nemotorizované turisty jsou Mikulov (autobus, vlak) a Popice (vlak), které spojuje červená turistická značka. Třetí „průchozí“ branou jsou Dolní Věstonice s autobusovým spojením do Popic. Bližší informace o dopravě naleznete na internetové adrese http://kordis.cz Větší parkoviště jsou v Mikulově, Dolních Věstonicích, Pavlovu a Klentnici. Automobily lze zaparkovat mimo zástavbu, poblíž výchozích bodů turistických cest. Myslete na ochranu přírody a bezpečí ostatních lidí.
10 2010
87
