Cesta tam a zase zpátky. Péãe o archeologické kulturní dûdictví mezi liberalismem a etatismem

C e s t a t a m a z a s e z p á t k y. P é ã e o a r c h e o l o g i c k é k u l t u r n í dûdictví mezi liberalismem a etatismem Michal BURE·

1

1

spûvku popisována, pfiedstavuje v rámci tzv. sta-

Obr. 1. Vercors, Francie. ¤ímsk˘ lom v národním parku.

V prÛbûhu 19. století byla archeologie domé-

r˘ch zemí Evropské unie buì typick˘ pfiíklad urãi-

(Foto Michal Bure‰, 1991)

nou individuálních vzdûlancÛ, intelektuálÛ a entu-

tého systému (Francie, Velká Británie), nebo vy-

ziastÛ, ktefií své archeologické v˘zkumy financova-

kazuje urãité podobnosti, aÈ jiÏ geopolitické,

li z vlastních zdrojÛ nebo se nechávali podporovat

hospodáfiské, v˘vojové nebo odborné, s âeskou

i organizaãní pfiestoupilo v uplynul˘ch letech

mecená‰i. AÏ teprve ve druhé polovinû 19. století

republikou (Irsko, Nizozemí).

z centralistického systému s ústfiední úlohou stá-

Úvod

byla archeologie postupnû zahrnuta do vznikají-

Spektrum moÏností péãe o archeologické kul-

tu na systém liberální s regulovan˘m archeologic-

cích „národních“ muzeí, aby se následnû stala

turní dûdictví je z hlediska tématu tohoto pfiíspûv-

k˘m trhem (Willems 2001, 567). Pfiíklad Irska má

disciplínou témûfi v˘hradnû podporovanou z vefiej-

ku vymezeno Francií a Velkou Británií na opaã-

ukázat, Ïe liberální systémy nejsou moÏné v˘hrad-

n˘ch zdrojÛ. V souãasnosti jsme svûdky procesu

n˘ch pólech. Velká Británie pfiedstavuje tradiãnû

nû v tradiãnû bohat˘ch zemích, ale i v prostfiedí

v celosvûtovém, nebo minimálnû v evropském

liberální systém se zvykov˘m právem a maximální

kdysi chudého státu, kter ˘ se v‰ak stal ekono-

mûfiítku, kdy tato nejménû jedno století stará tra-

úlohou svobodného jednotlivce, a to i v archeolo-

mick˘m tygrem Evropy a pfii svém „tahu na bran-

dice pfiestává platit: pfievaÏující procento finanã-

gii. V Evropû podobn˘ systém nenajdeme. Francie

ku“ se nezapomnûl vûnovat svému archeologic-

ních prostfiedkÛ proudí do archeologie ze soukro-

je naproti tomu typick˘m reprezentantem centrál-

kému dûdictví.

m˘ch zdrojÛ. Konãí doba, kdy jsou archeologická

nû organizované péãe o archeologické dûdictví

bádání hrazena témûfi v˘hradnû z v˘tûÏkÛ jin˘ch

s velkou úlohou státu a státní administrativy. Je‰-

ãinností, zejména obchodu a prÛmyslu, formou

tû na poãátku 90. let 20. století literatura, která

■ Poznámky

pfierozdûlení pfies danû a vefiejné rozpoãty. To

srovnávala právní a organizaãní systémy jednotli-

1 Za cenné rady a informace dÛleÏité pro vytvofiení toho-

ov‰em neznamená, Ïe danû a vefiejné rozpoãty

v˘ch zemí Evropy, uvádûla jako pfiíklady efektivních

to pfiíspûvku bych chtûl podûkovat Jeanu-Paulu Demoulo-

dnes nehrají ve financování péãe o archeologické

administrativnû-centralistick˘ch systémÛ památ-

vi, prezidentovi Institut National de Recherches Archeolo-

kulturní dûdictví roli.

kové péãe zemû b˘valého v˘chodního bloku (Clee-

giques Preventives (INRAP), Adrianu Olivierovi, fiediteli

Úãelem pfiedkládaného pfiíspûvku není hodno-

re 1993; Bure‰ 1997, 82). Tato situace se v sou-

odboru strategií English Heritage, a Pauline Gleeson z od-

tit souãasn˘ stav péãe o archeologické kulturní

vislosti se spoleãensk˘m v˘vojem v 90. letech

boru národních památek Ministerstva pro Ïivotní prostfie-

dûdictví v âeské republice, ale ukázat v nûkolika

zmûnila a dnes zemû b˘valého v˘chodního bloku

dí, národní dûdictví a místní správu Irské republiky. V ne-

následujících studiích v˘voj národních politik pé-

vykazují stejnû tak jako vût‰ina ostatních evrop-

poslední fiadû mé podûkování náleÏí také Radimu

ãe o archeologické kulturní dûdictví ve vybran˘ch

sk˘ch zemí nûkteré znaky etatistického a nûkteré

Bure‰ovi, zástupci fieditelky odboru prevence kriminality

evropsk˘ch státech. V˘bûr zemí není náhodn˘.

znaky liberálního pojetí. Proto je do v˘bûru zafia-

Ministerstva vnitra âR.

KaÏdá ze zemí, jejichÏ politika a strategie péãe

zeno Nizozemí, které na základû odborného i poli-

o archeologické kulturní dûdictví je v tomto pfií-

tického konsenzu po patfiiãné pfiípravû legislativní

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | M i c h a l B U R E · / C e s t a t a m a z a s e z p á t k y. P é ã e o a r c h e o l o g i c k é k u l t u r n í d û d i c t v í m e z i l i b e r a l i s m e m a e t a t i s m e m

91

Zji‰Èovací v˘zkum Pfiedstihov˘ v˘zkum zahájení stavebních prací

záchranné vykopávky Záchrann˘ v˘zkum dohled ukonãení terénního v˘zkumu

Zpracování v˘zkumu do nálezové zprávy

2

Vymezení nûkter˘ch pojmÛ

tuací v prÛbûhu stavebních prací nedojde, ale zá-

Obr. 2. Typy archeologického v˘zkumu ve vztahu k zahá-

Srovnávání národních archeologick˘ch politik

roveÀ nelze tuto moÏnost zcela vylouãit.

jení stavebních prací ohroÏujících lokalitu.

a strategií s sebou nese i problémy terminologické. Nûkteré termíny jsou tûÏko pfieloÏitelné nebo vÛbec nemají v ãe‰tinû ekvivalent, u jin˘ch je zfieteln˘ v˘znamov˘ posun. Srovnávání pak vyÏaduje jak urãi-

Preventivní péãe o archeologické kulturní dûdictví

7

Jako primární prevenci oznaãujeme pfiedcháze-

– konzervace (ãásti) ohroÏené lokality; – nedestruktivní i destruktivní v˘zkumy ohroÏe-

tou míru zobecnûní, tak pokud moÏno pfiesnû vy-

ní tomu, aby se archeologické památky ocitly

n˘ch lokalit provedené v pfiedstihu pfied

mezenou terminologii, v jejímÏ rámci lze srovnání

v ohroÏení, a dále pfiedcházení konfliktÛm zájmÛ

pfiípadnou likvidací lokality.

2

rÛzn˘ch spoleãensk˘ch skupin vznikl˘ch v souvis-

Destruktivní pfiedstihov˘ v˘zkum ohroÏené

v na‰em prostfiedí vykazuje znaãn˘ nedostatek za-

losti se zmûnou uÏívání archeologické lokality ãi

lokality je poslední moÏností sekundární pre-

Ïit˘ch pojmÛ a ty, které jsou v odborné ãe‰tinû po-

památky v kontextu moderní spoleãnosti. Preven-

vence za situace, kdy v‰echny ostatní moÏ-

uÏívány, nebyly ãasto jasnû vymezeny nebo defino-

tivní aktivity se zamûfiují na celou populaci a na

nosti zklamaly.

realizovat. Péãe o archeologické kulturní dûdictví

3

vány. Následující odstavce mají za úkol vytvofiit

v‰echny druhy archeologick˘ch lokalit. Za pro-

pfiedpoklad pro efektivní srovnávání a termíny pou-

stfiedky primární prevence lze povaÏovat:

4

Ïívané v tomto pfiíspûvku charakterizovat.

V˘zkumy ohroÏen˘ch archeologick˘ch lokalit Terénní destruktivní v˘zkum archeologické lokality, jejíÏ naru‰ení moderní lidskou ãinností je

– seznamy archeologick˘ch památek, rezervací,

■ Poznámky

zón, území s archeologick˘mi nálezy, jejich

2 Sousloví péãe o archeologické kulturní dûdictví sice ne-

dokumentaci;

ní v archeologii ani památkové péãi bûÏnû pouÏíváno,

– nedestruktivní v˘zkumy provádûné za úãelem

av‰ak termín archeologické dûdictví je definován v Úmlu-

vytipování neznám˘ch a nechránûn˘ch lokalit;

vû o ochranû archeologického dûdictví Evropy, která je

nevyhnutelné a z procesu územního plánování

– predikci lokalit;

souãástí právního fiádu âR, a naopak spojení kulturní dû-

nevypl˘vá moÏnost celkového zachování lokality.

– kompetentní rozhodování v plánovacím

dictví se pouÏívá v bûÏném jazyce.

Skuteãné archeologické památky jsou v prÛbûhu v˘zkumu nahrazeny dokumentací.

5

Typy archeologického v˘zkumu ve vztahu k zahájení stavebních prací ohroÏujících lokalitu (obr. 2) Zji‰Èovací v˘zkum se provádí za úãelem identifikovat archeologickou situaci a definovat následující operace s ohledem na vûdecké priority a památkovou péãi, pfiípadnû i stanovit postup dal‰ího terénního (destruktivního ãi nedestruktivního) v˘zkumu. Zji‰Èovací v˘zkum má vût‰inou ne-

procesu respektující archeologické lokality; – zvy‰ování povûdomí vefiejnosti o hodnotû

3 Srov. pomûrnû bûÏnû pouÏívan˘ termín archeologická památková péãe, kter˘ v‰ak nikdy nebyl definován.

archeologického dûdictví a o hrozbách pro toto

4 Nûkteré z uvádûn˘ch termínÛ byly alespoÀ ãásteãnû de-

dûdictví;

finovány v jiné souvislosti jiÏ v minulosti (srov. Bure‰,

– zvy‰ování vefiejné informovanosti o archeolo-

Ka‰par, Vafieka 2000; Bure‰ 2000, 2006).

gick˘ch lokalitách (vãetnû napfiíklad znaãení

5 Jedná se o tzv. záchranu dokumentací ãi záchranu ex

lokalit v terénu);

situ, proto v tomto smyslu mÛÏeme hovofiit o záchranném

– stanovení a zavedení pro kaÏdou lokalitu

v˘zkumu, tak jak takové operace souhrnnû oznaãuje plat-

specifického reÏimu ochrany vãetnû reÏimu

ná právní úprava (zákon 20/1987 Sb.). V˘zkumem je ar-

náv‰tûvnického;

cheologická lokalita zniãena a nelze hovofiit o její záchra-

– konzervaci a údrÏbu stavu lokality vÛãi bûÏn˘m

nû ve fyzickém slova smyslu, stejnû tak je v tomto

destruktivní nebo jen omezenû destruktivní cha-

pfiírodním i antropogenním vlivÛm (napfi. povû-

smyslu zavádûjící my‰lenka, Ïe „ex situ“ budou doku-

rakter (Kuna 2004, 17–18). Pfiirozenou souãástí

trnostní podmínky, eroze, turistika).

mentací zachována v‰echna nenávratnû mizející data

zji‰Èovacího v˘zkumu je archivní prÛzkum. Pfiedstihov˘ v˘zkum je na ohroÏené lokalitû re-

Primární prevence je podmínkou trvale udrÏitelné

(srov. k tomu Neustupn˘ 1991).

péãe o archeologické památky.

6 Termín záchrann˘ v˘zkum je v této souvislosti chápán

alizován pfied zahájením stavebních prací a je jiÏ plnû destruktivní. 6

v uÏ‰ím smyslu, neÏ jak s ním pracuje Zákon o státní pa-

Za sekundární prevenci lze povaÏovat ochranu,

mátkové péãi 20/1987 Sb. (srov. pozn. 4), kter ˘ tímto

Záchrann˘ v˘zkum se provádí vÏdy v soubûhu

konzervaci a v˘zkum jiÏ ohroÏen˘ch archeologic-

termínem oznaãuje souhrnnû v‰echny archeologické ope-

se stavebními pracemi, pfiiãemÏ záchranné vyko-

k˘ch památek a fie‰ení jiÏ vznikl˘ch konfliktÛ zá-

race provádûné na ohroÏen˘ch lokalitách.

pávky by mûly b˘t spí‰e nestandardním fie‰ením,

jmÛ rÛzn˘ch spoleãensk˘ch skupin, které mohou

7 K celé fiadû preventivních opatfiení zavazuje signatáfi-

kdyÏ selÏe nûkter˘ z ãlánkÛ územnû plánovacího

ohrozit nebo ohroÏují archeologickou lokalitu. Ná-

ské zemû tzv. Maltská úmluva (Coe 1992), v jejím textu

procesu. Dohled se realizuje pouze tehdy, lze-li

stroji sekundární prevence mÛÏe b˘t:

je téÏ termín prevence pouÏíván, av‰ak není blíÏe specifi-

v pfiedstihu dÛvodnû pfiedpokládat velkou pravdû-

– vyjednávání s tûmi, kdo archeologickou lokali-

kován.

podobnost toho, Ïe k naru‰ení archeologick˘ch si-

92

tu ohroÏují;


Záchrann˘ v˘zkum, jehoÏ potfiebu vyvolalo aÏ

gionech se slab‰ím v˘konem státní správy a sil-

2001, a podle nûho byla zfiízena nová, administra-

zahájení stavební ãinnosti ve smyslu v˘‰e uvede-

nou podnikatelskou lobby nebyly provádûny Ïádné

tivnû nezávislá, ale státem financovaná instituce

ného ãlenûní, mÛÏe b˘t za jist˘ch podmínek pova-

záchranné archeologické v˘zkumy. Navíc postup

Institut National de Recherches Archéologiques

Ïován za terciální prevenci. Úãelem takto pojaté

získávání finanãních prostfiedkÛ na archeologické

Preventives (INRAP). Zákon o národním dûdictví,

terciální prevence je vãasná intervence vedoucí

v˘zkumy nebyl tak úplnû v souladu se zákonem: in-

kniha V., Archéologie (Livre V du code du patrimoi-

k minimalizaci ztrát na archeologick˘ch datech.

vestor nemûl sice právo zniãit archeologickou lo-

ne, www.legifrance.gouv.fr), zavádí téÏ financová-

Lze uvaÏovat i o jistém v˘chovném aspektu zá-

kalitu, ale ani nemûl povinnost uhradit náklady

ní tzv. záchrann˘ch v˘zkumÛ podle principu „kdo

chranného v˘zkumu a v tomto smyslu pfiedcháze-

spojené s provedením archeologického v˘zkumu.

niãí, ten platí“ prostfiednictvím zvlá‰tní danû nebo

8

Investofii zejména z fiad mûstsk˘ch a obecních za-

odvodu. Zákon stanovuje zpÛsob v˘poãtu odvodu;

Zda mÛÏe b˘t záchrann˘ v˘zkum povaÏován za

stupitelstev zaãali vzná‰et protesty proti tomu, Ïe

pro stratifikované lokality v˘‰ka odvodu závisí na

souãást prevence, v‰ak patrnû zÛstane diskuta-

sice platí za záchranné vykopávky, ale nemohou

mocnosti nadloÏí, u nestratifikovan˘ch lokalit od-

jakkoliv posoudit ani vyuÏít jejich v˘sledky, proto-

vod závisí na sloÏitosti a hustotû archeologické

Ve svém srovnání se pfiíspûvek dále zab˘vá

Ïe nejsou publikovány. Národní asociace archeo-

situace. Z toho vypl˘vá nezbytnost provést na

pouze sekundární a terciální prevencí, zejména

logÛ totiÏ nebyla vûdecká organizace orientovaná

kaÏdé lokalitû zji‰Èovací v˘zkum, aby bylo moÏno

organizací pfiedstihov˘ch a záchrann˘ch v˘zkumÛ

na vûdecké v˘stupy a této potfiebû neodpovídaly

stanovit v˘‰ku odvodu pro v˘zkum pfiedstihov˘.

na ohroÏen˘ch lokalitách.

ani její organizaãní struktur y (Demoule 2002).

Zji‰Èovací v˘zkum je ohodnocen odvodem 0,3 eur

V ovzdu‰í ekonomického liberalismu, které za-

za m plochy, která má b˘t zji‰Èovacím v˘zkumem

Francie

vládlo ve Francii na sklonku 90. let 20. století, si-

provûfiena, pro plo‰n˘ v˘zkum platí odvod ve v˘‰i

Francouzská archeologie se z dÛvodÛ, které

tuace ve francouzské archeologii vyvrcholila v ro-

zhruba 100 eur za m na stratifikované lokalitû

b˘vají vysvûtlovány rÛznû (srov. Demoule 1999,

ce 1998 návrhy na zavedení hospodáfiské

(Demoule 2003). V roce 2000 stál investora ar-

Dietler 1999), v prÛbûhu 19. století soustfiedila

soutûÏe do archeologie. Ministerstvo kultury po-

cheologick˘ odvod na plochu 1000 m nestratifi-

zejména na v˘zkumy v ¤ecku, ¤ímû a na Blízkém

Ïádalo o rozklad francouzsk˘ Úfiad pro hospodáfi-

kované lokality 95 000 eur (cca 2 800 000,– Kã).

v˘chodû, zatímco domácí archeologie zÛstávala

skou soutûÏ, kter˘ po prvotním váhání hospodáfi-

DaÀ není vypoãítávána podle skuteãnû prove-

v˘hradní doménou místních intelektuálÛ – uãitelÛ,

skou soutûÏ v archeologii pfiipustil a rozdûlil

dené ‰kody na archeologickém dûdictví ani podle

lékafiÛ a duchovních. Tato situace pfieÏila první zá-

archeologii do dvou kategorií – na vûdeckou, kte-

skuteãn˘ch nákladÛ archeologického v˘zkumu,

rá bude hrazena ze státních zdrojÛ a vykonávána

proto nemÛÏe b˘t povaÏována za investorovu

odborníky ze státních institucí, a na záchrannou

platbu za sluÏbu. Urãité kategorie investorÛ jsou

ní opakování negativního jevu (Bure‰ 2004).

9

bilní.

konnou normu pro provádûní archeologick˘ch vy10

kopávek

a pfietrvala hluboko do 20. století: vût‰í

11

2

3

2

ãást archeologick˘ch vykopávek a zvlá‰tû záchran-

neboli preventivní,

která bude placena investo-

od danû osvobozeny, napfiíklad stavebníci soukro-

né archeologické práce na území Francie byly aÏ

r y a bude fungovat na základû trÏních principÛ.

m˘ch rodinn˘ch domÛ urãen˘ch k vlastnímu byd-

do 70. let provádûny dobrovoln˘mi archeology (Bu-

Slabiny takového fie‰ení byly minimálnû tfii:

lení anebo vefiejní investofii obytn˘ch ãinÏovních

re‰ 1997, 84). Absence systematicky fiízené péãe

1. problém nesouladu mezi hrazením záchran-

domÛ. Povinností INRAP není rozhodnout, zda na

o archeologické dûdictví zpÛsobila zásadní ztráty

n˘ch v˘zkumÛ investorem a absencí této povin-

uvedené lokalitû má, nebo nemá b˘t proveden

na tûchto památkách. Tato neudrÏitelná situace

nosti danou zákonem zÛstal nezmûnûn; 2. kon-

zji‰Èovací nebo pfiedstihov˘ v˘zkum, takové roz-

vedla jednak ke zv˘‰ení vefiejn˘ch zdrojÛ pro finan-

cepce nefie‰ila kr ytí nákladÛ archeologického

hodnutí je v kompetenci státní archeologické

cování záchrann˘ch v˘zkumÛ, jednak k tomu, Ïe

v˘zkumu aÏ do stadia publikace; 3. ve francouz-

francouzské ministerstvo kultur y zaãalo pfiede-

ském ekonomickém prostfiedí by se soukromé ar-

v‰ím po roce 1980 vyvíjet tlak na investory zejmé-

cheologické firmy dostaly do pfiímé ekonomické

■ Poznámky

na vefiejn˘ch dûl (dálnice, Ïeleznice, vefiejné budo-

závislosti na investorech. Koncepce zároveÀ pfied-

8 Napfiíklad tím, Ïe si stavebník uvûdomí rizika spojená

vy), aby finanãnû pfiispívali na záchranné

pokládala, Ïe archeologická firma, která provádû-

s provádûním záchranného v˘zkumu a na pfií‰tí stavbû

archeologické v˘zkumy. Díky tomu objem penûz

la zji‰Èovací v˘zkum, by byla automaticky vylouãe-

umoÏní provedení zji‰Èovacího a pfiedstihového v˘zkumu,

vûnovan˘ na archeologii ohroÏen˘ch lokalit vzrostl

na ze soutûÏe na následující pfiedstihov˘ v˘zkum

ãímÏ sníÏí finanãní a ãasová rizika stavby.

z 5 milionÛ francouzsk˘ch frankÛ na sklonku 70. let

z dÛvodu nerovného postavení na trhu vzniklého

9 Definice terciální prevence není napfiíã odbornou litera-

20. století na 500 milionÛ frankÛ (250 milionÛ Kã)

tím, Ïe firma, která provádûla zji‰Èovací v˘zkum, by

turou shodná ani v jin˘ch odvûtvích (napfiíklad prevence

na sklonku 90. let. Tato suma byla témûfi beze

znala lokalitu lépe neÏ ostatní. Znamenalo by to

uÏívání návykov˘ch látek, M·MT 2003).

zbytku spotfiebována na mzdy 1500 archeologÛ

pau‰ální vylouãení ze soutûÏe právû tûch archeo-

10 Není bez zajímavosti, Ïe tato norma byla vydána ve

zamûstnan˘ch na pln˘ úvazek Národní asociací ar-

logick˘ch t˘mÛ, které na dané lokalitû soustavnû

Francii ve stejné dobû a za stejn˘ch podmínek jako první

cheologÛ, která byla formálnû agenturou minister-

pracovaly jiÏ nûkolik let, z dÛvodu, Ïe o lokalitû vû-

ãeská právní úprava na ochranu archeologick˘ch pamá-

stva kultur y (Demoule 2002; srov. Bure‰ 1997,

dí mnoho (Demoule 2002).

tek – v roce 1941 za nûmecké okupace.

84). Îiveln˘ v˘voj 80.–90. let sice pfiinesl nové fi-

Patrnû zejména tento moment vyvolal masivní

11 Termín preventivní archeologie obsahuje ve francouz-

nanãní prostfiedky, ale nikoli odpovídající vûdec-

odpor odborné komunity, kter˘ vyústil nejen v fia-

ské archeologii i v‰echny druhy v˘zkumÛ ohroÏen˘ch loka-

ké v˘sledky. Objem penûz na jednotlivé v˘zkumy

du novinov˘ch ãlánkÛ, ale i ve stávku a témûfi tisí-

lit, tedy také záchrann˘ v˘zkum. Naproti tomu ve vût‰inû

odpovídal daleko více schopnosti archeologÛ

covou demonstraci pod okny ministerstva kultury.

ostatních evropsk˘ch zemí se takov˘ termín buì vÛbec

z regionálních úfiadoven ministerstva kultury vy-

Pod tímto tlakem francouzská vláda odvolala kon-

nepouÏívá, nebo vyjadfiuje skuteãnou ochranu archeolo-

jednat v˘hodné podmínky s investorem, neÏ aby

cepci volného trhu a zadala vypracování koncepce,

gick˘ch lokalit pfied jejich zniãením; nejãastûji tedy na

reflektoval vûdeck˘ v˘znam lokality. V dÛsledku to-

ve které by ústfiední roli hrály státní garance. V˘-

úrovni primární, maximálnû sekundární prevence ve

hoto nesystémového postupu také v nûkter˘ch re-

sledkem byl nov˘ zákon, kter˘ byl pfiijat 17. ledna

smyslu, kter˘ je charakterizován v tomto pfiíspûvku.


93

Obr. 3. Zcela vpravo Jean-Paul Demoule, prezident Institut National de Recherches Archéologiques Préventives INRAP. (Foto Michal Bure‰, 2005) Obr. 4. Graf znázorÀuje poãty terénních archeologick˘ch v˘zkumÛ provádûn˘ch v Nizozemí rÛzn˘mi typy organizací od roku 1990 do roku 2001. Nejmarkantnûj‰í je sniÏování poãtu vykopávek u státní archeologické sluÏby ROB a naopak zásadní nárÛst terénních v˘zkumÛ provádûn˘ch soukrom˘mi spoleãnostmi (companies) poãínaje rokem 1997. RovnûÏ poãet vykopávek provádûn˘ch univerzitami (universities) se v tûchto letech víceménû stabilnû sniÏoval (podle www.archis.nl d). Legenda: percentage excavations A – provinces, B – universities, C – archaeological associa3

tions, D – ROB, E – companies.

A B C D

100

sluÏby, která je regionálním pfiedstavitelem minis-

cheologick˘ch terénních v˘zkumech. Na poãátku

terstva kultury v tomto odvûtví (Demoule 2002).

90. let, tûsnû pfied podpisem tzv. Maltské kon-

90 80

V souãasnosti je v INRAP zamûstnáno 1500 ar-

vence v roce 1992, pÛsobilo v Nizozemí aktivnû

cheologÛ, ktefií pracují po celé Francii prostfiednic-

okolo 150 archeologÛ, ktefií byli rozmístûni ve

tvím 70 regionálních a místních v˘zkumn˘ch stfie-

ãtyfiech státních ústavech, ‰esti univerzitách, de-

disek. INRAP dûlá v prÛmûru 2300 zji‰Èovacích

vatenácti krajsk˘ch ústavech a muzeích, patnácti

50

a archivních prÛzkumÛ a 400 plo‰n˘ch terénních

mûstsk˘ch útvarech a muzeích a v nûkolika málo

40

v˘zkumÛ. V roce 2004 mûl INRAP rozpoãet 120

ostatních samostatn˘ch muzeích a neziskov˘ch

30

milionÛ eur (cca 3,5 miliardy Kã; www.inrap.fr-

organizacích. V této dobû archeologie spotfiebo-

20

/www/index.html).

vala prostfiedky ve v˘‰i cca 10 milionÛ eur roãnû

10

Boufiliv˘ v˘voj pln˘ zvratÛ se v‰ak rokem 2002

(300 milionÛ Kã).

E

70 60

4

0 0

2

4

6

8

0

neuzavfiel. V roce 2003 francouzské ministerstvo

Situace se zásadnû zmûnila v následujících de-

kultury navrhlo novelu zákona z roku 2001, která

seti letech, a to co do mnoÏství archeologÛ, tak

by se ve financování archeologie vyznaãovala duál-

i objemu penûz archeologií spotfiebovan˘ch. Hlav-

V roce 2001 byl novelizován Zákon o památ-

ním systémem. Zji‰Èovací v˘zkumy mají b˘t i nadá-

ním popudem ke zmûnû systému, vstupu nov˘ch

kách a historick˘ch budovách z roku 1988. Novela

le odpovûdností státu, financovány z archeologické

úãastníkÛ do procesu péãe o archeologické kultur-

umoÏnila provádûní vykopávek soukrom˘m spo-

danû a provádûny pfiedev‰ím INRAP. Pfiedstihové

ní dûdictví a zavedení zásad kontroly kvality práce

leãnostem na základû povolení od státní sluÏby

a záchranné v˘zkumy budou pfiedmûtem hospodáfi-

bylo pro Nizozemí pfiijetí tzv. Maltské konvence.

ROB. Kvalitu archeologick˘ch v˘zkumÛ monitoru-

ské soutûÏe. DÛvodem tûchto zmûn je snaha

V rámci této reformy byly zavedeny do archeologie,

je Komise pro archeologické standardy. Vláda za-

o sníÏení nákladÛ na archeologické operace finan-

respektive do té tzv. záchranné, trÏní principy.

reagovala na liberalizaci prostfiedí v archeologii

9 19

9 19

9 19

9 19

9 19

0 20

13

cované prostfiednictvím archeologické danû pfies

V souãasnosti je v oblasti archeologie v Nizoze-

státní rozpoãet a zároveÀ prevence zvy‰ování sta-

mí zapojeno více neÏ 70 soukrom˘ch firem. Vût‰i-

Tento inspektorát kontroluje, zda jsou v˘zkumy

vu pracovníkÛ ve vefiejném sektoru.

na tûchto firem, stejnû tak jako sdruÏení amatér-

provádûny na odpovídající úrovni. Státní sluÏba

sk˘ch archeologÛ a ostatní archeologické instituce,

ROB, která mûla pÛvodnû monopol na provádûní

Nizozemí

jsou ãleny zastfie‰ující organizace Stichting voor

záchrann˘ch v˘zkumÛ, jiÏ v souãasnosti terénní

a zfiídila Rijksinspectie voor Archeologie (RIA).

Jak jiÏ bylo naznaãeno v úvodu, Nizozemí je pfií-

de Nederlandse Archeolgie (SNA). Od roku 1988

v˘zkumy neprovádí s v˘jimkou mal˘ch zji‰Èovacích

kladem zemû, která v letech 1992–2001 prodû-

tak vzrostl poãet pracovních míst v nizozemské

v˘zkumÛ na lokalitách, které mají b˘t zapsány na

lala fiízenou liberalizaci péãe o archeologické kul-

archeologii ze 360 na cca 675 v roce 1998 a na

seznam chránûn˘ch památek. ROB také zÛstává

turní dûdictví.

950 v roce 2002. Tento nárÛst lze pfiipsat z vût‰í

jedinou institucí, která se zab˘vá podmofiskou ar-

V roce 1947 byla zaloÏena Rijksdienst voor het

ãásti nov˘m archeologick˘m soukrom˘m spoleã-

cheologií (www.archis.nl, cit. b). Hlavním úkolem

jejímÏ

nostem. Úheln˘m kamenem, kolem kterého se

ROB v‰ak je naplÀování a aktualizace archeologic-

úkolem bylo zajistit ochranu a konzervaci archeo-

otáãel cel˘ proces liberalizace holandské archeolo-

k˘ch soupisÛ AMK (Mapa archeologick˘ch pamá-

logick˘ch památek a lokalit a organizovat rozsáhlé

gie, byl pfiirozenû terénní v˘zkum. Vytvofiení systé-

tek)

záchranné archeologické v˘zkumy. Vedle ROB ná-

mu kontroly kvality terénního v˘zkumu (Pfiíruãka

slednû zahájila ãinnost i sluÏba pro v˘zkum budou-

managementu kvality holandské archeologie) bylo

cích polderÛ a od roku 1951 se archeologick˘ch

podnûtem k zaloÏení Asociace akademick˘ch ar-

■ Poznámky

v˘zkumÛ téÏ úãastnila sjednocená organizace nizo-

cheologÛ a Asociace holandsk˘ch archeologÛ, kte-

12 Státní sluÏba pro archeologické staroÏitnosti.

zemsk˘ch amatérsk˘ch archeologÛ AWN. Vedle

ré se zamûfiily na tvorbu profesního registru

13 Státní archeologická inspekce.

tûchto ústfiedních organizací samozfiejmû v prÛbû-

a specifikaci procedur vedoucích k cer tifikaci

14 Seznam znám˘ch archeologick˘ch lokalit – obdoba

hu pováleãn˘ch let vzrÛstal i podíl univerzit na ar-

soukrom˘ch spoleãností (www.archis.nl, cit. a).

na‰eho Státního archeologického seznamu.

Oudheidkundig Bodemonderzoek (ROB),

94

12

14

a IKAW (Indikaãní mapa archeologick˘ch


Obr. 5. Nûkdej‰í vedoucí archeolog English Heritage Geoffrey Wainwright v roce 1994 pronesl: „Pfied námi leÏí Stonehenge. Jenom obchod se suven˘ry pfied vstupem do areálu roãnû vydûlá pro English Heritage 1,5 milionu £.“ (Foto Michal Bure‰, 1994) Obr. 6. Silchester, Anglie. Vedoucí v˘zkumu musí mít o sv˘ch vykopávkách pfiehled. Na vûÏi je profesor Fulford z univerzity v Raedingu. (Foto Michal Bure‰, 1991) Obr. 7. Zakladatel York Archaeological Trust a jeho dlouholet˘ fieditel Peter Addyman – uprostfied ve svûtlém plá‰ti. (Foto Michal Bure‰, 1993)

5

15

hodnot),

databáze Archis a aktivní hájení arche-

emi místních úfiadÛ vyjádfien˘mi téÏ finanãní pod-

ologick˘ch zájmÛ v procesu územního plánování

porou. Druhou podmínkou byla podpora vefiejnos-

(www.archis.nl, cit. c). ROB se tak zmûnila z v˘-

ti. KvÛli tomu se záchranná archeologie prosazo-

zkumného ústavu na centrum vûdomostí. Její pÛ-

vala lépe v bohat‰ích regionech a ménû úspû‰ná

vodnû rozsáhlé aktivity na poli terénních v˘zkumÛ

byla v tûch chud‰ích, jako napfiíklad ve Skotsku

byly privatizovány v souladu s jasn˘m rozdûlením

ãi severní Anglii. Restrikce vefiejn˘ch v˘dajÛ na

úkolÛ na novém trhu terénních v˘zkumÛ (www.ar-

poãátku 80. let zakonzervovaly na ãas rozvoj ar-

chis.nl, cit. e).

cheologick˘ch jednotek v podobû institucí s regio-

JiÏ v roce 2001 bylo více neÏ 70 % v‰ech terén-

nálnû omezenou pÛsobností (Hunter, Ralston

ních v˘zkumÛ v zemi realizováno soukrom˘mi fir-

1997, 36). V závislosti na zavedení nûkter ˘ch

mami (obr. 4, www.archis.nl, cit. d). Soukromé

funkcí procesu územního plánování, které zaruão-

spoleãnosti téÏ registrují zásadní nárÛst archeolo-

valy respekt vÛãi archeologick˘m památkám (DoE

gick˘ch pracovních míst, a to ze 40 v roce 1995

1990), byly v narÛstající mífie získávány finanãní

na cca 500 v roce 2002, zatímco poãet archeolo-

prostfiedky pro archeologické v˘zkumy ohroÏe-

gick˘ch míst na univerzitách mírnû klesl (z cca 50

n˘ch lokalit od investorÛ komerãní v˘stavby. Ar-

v roce 1990 na cca 40–45 v roce 2000) a poãet

cheologické jednotky se tím dostaly do trÏního

vûdeck˘ch archeologick˘ch míst klesl z cca 51 na

prostfiedí, mohly b˘t najímány na v˘zkumy i mimo

44 (www.archis.nl, cit. e).

region svého sídla, coÏ nûktefií odborníci cítili ja-

6

ko ohroÏení principu teritoriální odpovûdnosti za

7

Velká Británie

péãi o archeologické dûdictví. Nûkteré jednotky

Kolem roku 1960 byla archeologie ve Velké

na novou situaci flexibilnû zareagovaly tak, aby

Británii praktikována mal˘mi t˘my státních nebo

byly schopny provádût terénní v˘zkumy i mimo

kvazistátních institucí. Terénní v˘zkumy byly pro-

území pÛvodnû vymezené finanãní závislostí na

vádûny pfiedev‰ím za úãelem tvorby sbírek v letní

pfiíslu‰ném regionálním úfiadu (napfiíklad Oxford

sezonû lidmi, ktefií byli buì dostateãnû motivováni,

Archaeological Unit, Bure‰ 1992, 29–31). Navíc

nebo si to mohli dovolit. V prÛbûhu 70. a 80. let

vznikaly zcela nové jednotky, které jiÏ vyrostly vnû

se tento koncept zásadnû zmûnil v závislosti na

pfieÏitého systému regionální pÛsobnosti a neby-

bezprecedentní akceleraci vlivu moderního v˘voje

ly vázány k Ïádnému specifickému teritoriu. V˘-

a stavebního boomu na archeologické dûdictví.

sledkem tûchto zmûn bylo zavedení obchodních

V tomto období do‰lo ke vzniku mnoÏství samo-

soutûÏí na projekty terénního v˘zkumu jako ná-

16

hrada za zanikl˘ systém pfiisuzování archeologic-

statn˘ch archeologick˘ch útvarÛ nebo jednotek

a nezávisl˘ch neziskov˘ch archeologick˘ch organizací. Byl zaveden institut krajského archeologa (county archaeologist) a také se zvût‰il poãet

■ Poznámky

univerzitních archeologick˘ch pracovi‰È (Hunter,

15 Mapa IKAW doplÀuje seznam AMK. Pfiedpovídá moÏ-

Ralston 1997, 30). Existence archeologické jed-

nou pfiítomnost archeologick˘ch památek a situací ze-

notky v regionu byla z vût‰í ãásti závislá na aktivi-

jména na podkladû v˘sledkÛ bádání krajinné archeologie.

tách nátlakov˘ch skupin operujících v daném re-

16 Pro anglick˘ termín archaeological unit s doslovn˘m

gionu a jejich úspûch v prosazování poÏadavkÛ

pfiekladem archeologická jednotka/útvar se tûÏko v tom-

tzv. záchranné archeologie byl podmínûn sympati-

to kontextu hledá odpovídající ãesk˘ ekvivalent.


95

8

9

k˘ch akcí institucím podle teritoriálního klíãe

stavebník mohl získat stavební povolení a pfiitom

se ãlenové IFA mohli lépe orientovat v nepfiehled-

(Hunter, Ralston 1997, 35).

povinnosti vÛãi archeologickému dûdictví splnil

né situaci rozvíjejícího se trÏního prostfiedí v ar-

Organizaãní struktura archeologick˘ch jednotek

jen formálnû nebo bezdÛvodnû lacino. Zákon

cheologii, vypracovala IFA celou fiadu smûrnic,

mÛÏe b˘t rÛzná, vût‰inou v‰ak mají personál po-

o místní správû z roku 1988 se pokusil oddûlit

které obsahují podmínky disciplinárního fiízení,

tfiebn˘ nejen pro terénní v˘zkum, ale také pro jeho

osobu poskytovatele archeologické sluÏby od to-

nebo napfiíklad Kodex schválen˘ch pravidel pro

následné zpracování. Vedoucím jednotky je fiedi-

ho, kdo poskytnutí této sluÏby umoÏní, respekti-

smluvní jednání v terénní archeologii (Code of

tel, vzdûláním archeolog, kterému je ku pomoci v˘-

ve doporuãí. Debaty se vedly také o tom, zda je

Approved Practice for the Regulation of Contrac-

konn˘ tajemník-administrátor (srov. Bure‰ 2000,

správné, aby stavebník ãi investor mûl plnou svo-

tual Arrangements in Field Archaeology).

39–40). Vût‰í jednotky, zejména ty, které vznikly

bodu ve v˘bûru poskytovatele archeologické sluÏ-

Bûhem diskusí o pravidlech a standardech te-

v 70. letech v regionech (napfiíklad York Archeolo-

by, neboÈ v˘bûrové fiízení by mohlo b˘t vedeno

rénní archeologie vykr ystalizovaly a byly pojme-

gical Trust, viz Bure‰ 1992, 28–29), nûkdy provo-

pouhou snahou o dosaÏení co nejniÏ‰í ceny bez

novány jednotlivé role na poli terénní archeologie

zují téÏ vzdûlávací aktivity. Postupnû, spolu se

ohledu na kvalitu práce. Pfies ve‰keré diskuse

v rámci procesu územního plánování a stavební-

zvût‰ováním nezávislosti na finanãní podpofie

v‰ak na poãátku 90. let vznikalo mnoho mal˘ch ar-

ho fiízení: Kurátor (Curator) je odpovûdn˘ za kon-

z centra nebo regionu si jednotky osvojovaly sofis-

cheologick˘ch firem, které zaãaly v˘znamnû konku-

zervaci a péãi o archeologické kulturní dûdictví,

tikované systémy managementu, marketingu

rovat pÛvodním jednotkám (Lawson 1997, 153).

zejména za správu databází, fiízení informaãních

a oceÀování, aby udrÏely krok s komerãním pro-

V tomto období, kdy fiada archeologÛ poukazo-

tokÛ a uchovávání dokumentace. Úloha kurátora

stfiedím, v kterém se ocitly (Hunter, Ralston 1997,

vala na nebezpeãí moÏného úpadku kvality terén-

se naplÀuje napfiíklad úfiadem krajského archeolo-

36).

ních v˘zkumÛ, sehrála v˘znamnou úlohu v profe-

ga a uplatÀuje se pfiedev‰ím v procesu územního

sionalizaci archeologické práce organizace IFA

plánování a stavebního fiízení. Kontraktor (Contrac-

Tím, Ïe se odpovûdnost za financování pod-

17

statné ãásti archeologie pfiesunula na stavebníky,

(Institute of Field Archaeologists)

zaloÏená v ro-

vznikala potfieba pfiesnû definovat nové role ar-

ce 1982. V roce 1988 pfiijala IFA Provádûcí pravi-

cheologick˘ch institucí v rámci procesu územního

dla (Code of Conduct), kter˘mi je povinen se fiídit

■ Poznámky

plánování a stavebního fiízení. Vláda pfiijala re-

kaÏd˘ ãlen IFA a která stanovují etick˘ kodex

17 Název organizace je volnû pfieloÏiteln˘ jako SdruÏení

striktivní opatfiení, která mûla zamezit tomu, aby

archeologické práce a chování archeologÛ. Aby

terénních archeologÛ.

Obr. 8. Stennes, Velká Británie. Megalitická památka na

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977

1976

1975

Orkneysk˘ch ostrovech. (Foto Michal Bure‰, 1991) 1974

£M

1973

1972

10

Obr. 9. Staffordshire, Anglie. Mohyla doby bronzové li-

8

kvidovaná králiãími norami, které jsou patrné i na sním-

7

ku. I tak mÛÏe vypadat záchrann˘ v˘zkum. (Foto Michal

6

Bure‰, 1991) Obr. 10. Graf znázorÀuje rÛst v˘dajÛ English Heritage na

5

4

financování záchrann˘ch v˘zkumÛ ze státního rozpoãtu v letech 1972–1990. (Podle Lawson 1997, s. 151)

3

2

1

96


tor) realizuje terénní v˘zkum vãetnû jeho zpracová-

povolení tak není podmínûno financováním nut-

Ïitelného rozvoje, a tudíÏ i územního plánování.

ní, vût‰inou se jedná o archeologické jednotky

n˘ch archeologick˘ch prací investorem, ale in-

Stavební úfiady jsou povinny pfiedkládat Minister-

a firmy. Klienti (Clients) jsou ti, ktefií na archeolo-

vestor/stavebník musí zajistit splnûní podmínek

stvu pro Ïivotní prostfiedí, národní dûdictví a míst-

gické v˘zkumy dávají peníze. Nejãastûji to jsou in-

stavebního povolení. V praxi to ov‰em znamená,

ní správu v‰echny Ïádosti o územní rozhodnutí

vestofii nebo vládní agentura English Heritage.

Ïe stavebníkovi, aÈ jiÏ soukromému nebo vefiej-

nebo stavební povolení, které mohou ohrozit ar-

Koneãnû konzultanti (Consultants) poskytují ne-

nému, nezb˘vá nic jiného neÏ archeologické prá-

cheologickou lokalitu, památku nebo objekt

závislou poradenskou ãinnost. Dále bylo tfieba

ce zaplatit (Breeze 1997, 54). V˘sledkem této

(www.Environ.ie). KaÏdou takovou Ïádost pfiíslu‰-

definovat místa jednotliv˘ch ãinností v rámci pro-

politiky je situace, za které je objem penûz vûno-

n˘ odbor ministerstva posoudí a rozhodne, je-li za-

cesu územního plánování a stavebního fiízení, jak-

van˘ na v˘zkumy ohroÏen˘ch lokalit soumûfiiteln˘

potfiebí provést zji‰Èovací v˘zkum jako podklad

koliv toto umístûní nikdy nebude moÏné uplatÀovat

s objemem tûchto ohroÏení a schopnost archeolo-

pro dal‰í rozhodování. Oddûlení stavebních povo-

mechanicky, neboÈ kaÏdá archeologická situace je

gÛ v˘zkumy provádût není nepfiimûfienû limitována

lení památkového odboru ministerstva mÛÏe dále

unikátní. PÛvodnû plnily v‰echny v˘‰e uvedené ro-

moÏnostmi státního rozpoãtu (Lawson 1997,

doporuãit zmûnu projektu nebo, není-li zmûna

le nûkteré vût‰í archeologické instituce, napfiíklad

152). Prostfiedky urãené na financování takzva-

moÏná, provedení pfiedstihového archeologického

Lond˘nské muzeum (Museum of London). V prÛ-

n˘ch záchrann˘ch v˘zkumÛ nebyly se zmûnou

v˘zkumu. V extrémním pfiípadû mÛÏe ministerstvo

bûhu liberalizaãního procesu se v‰ak archeologic-

systému z rozpoãtu English Heritage staÏeny, ale

doporuãit i zamítnutí stavebního povolení. Priori-

ké funkce v hlavním mûstû rozdûlily. V souãasnos-

jejich urãení bylo postupnû zmûnûno na tvorbu

tou v rozhodování ministerstva je zachování ar-

ti English Heritage pÛsobí v Lond˘nû jako poradce

priorit a strategií britské archeologie. Souãasn˘

cheologické lokality nebo památky in situ. Zacho-

v územním plánování a stavebním fiízení, terénní

rozpoãet pro tvorbu strategií English Heritage ãiní

vání archeologické památky in situ pozmûnûním

v˘zkumy a v‰e, co s nimi souvisí, provádí MOLAS

5 592 000,- £, (223 680 000,- Kã), coÏ je ãástka

stavebních plánÛ má své v˘hody i pro investora,

18

srovnatelná s rozpoãtem urãen˘m English Herita-

protoÏe archeologick˘ v˘zkum ohroÏené památky

Muzeum samotné se jiÏ vûnuje v˘hradnû uchová-

ge na v˘zkumy ohroÏen˘ch lokalit v roce 1990.

mÛÏe b˘t nákladnûj‰í neÏ samotná zmûna plánÛ.

vání a prezentaci sbírek (Lawson 1997, 154).

(Museum of London Archaeological Service).

Oproti tomu v‰ak objem financí proudících kaÏdo-

Destruktivní v˘zkum ohroÏené lokality se bûÏnû

V˘zkumy na ohroÏen˘ch lokalitách byly pÛvodnû

roãnû na v˘zkumy ohroÏen˘ch lokalit ze soukro-

oznaãuje termínem zachování dokumentací,

financovány ze státního rozpoãtu prostfiednictvím

m˘ch zdrojÛ ãiní dle odhadÛ aÏ 200 000 000,- £

byla zjevná jeho návaznost na zachování in situ.

English Heritage. V posledních letech tohoto

(8 000 000 000,- Kã); takov˘ objem penûz by

JestliÏe je tfieba provést na ohroÏené lokalitû ar-

systému (1987–1990) se rozpoãet English Herita-

Velká Británie nikdy nebyla schopna uvolnit pro

cheologick˘ v˘zkum (zachování dokumentací), je

ge na záchranné akce pohyboval okolo 7 milionÛ

archeologii ze státního rozpoãtu (Olivier 2005).

investor povinen zahrnout ve‰keré náklady na

liber (obr. 10, Lawson 1997, 151). V roce 1990 byla britskou vládou pfiijata Smûrnice pro územní

19

aby 20

tento v˘zkum vãetnû nákladÛ na zpracování v˘zkuIrsko

mu do nálezové zprávy do celkov˘ch nákladÛ na

plánování ã. 16 (PPG 16), v níÏ byla zdÛraznûna

Souãasn˘ irsk˘ systém péãe o archeologické

stavbu (Government of Ireland 1999a, 24–25).

zranitelnost archeologického kulturního dûdictví.

kulturní dûdictví sice na první pohled vychází

Jako priorita byla zakotvena konzervace, pokud

z anglosask˘ch tradic, v˘znamnû se v nûm v‰ak

ké kulturní dûdictví

v‰ak není moÏné archeologickou situaci konzervo-

uplatÀují zákony a stát si ponechává pomûrnû sil-

álními niãiteli archeologického kulturního dûdictví

vat, nastupuje terénní v˘zkum. Stavební úfiady

nou regulaãní úlohu: v˘zkumy ohroÏen˘ch lokalit

v zemi Pravidla spolupráce (Code of Practice,

a odbory územního rozvoje krajÛ a mûst jsou pod-

jsou provádûny v˘hradnû soukrom˘mi spoleã-

le této smûrnice povinny vûnovat patfiiãnou pozor-

nostmi, státní správa ale kaÏd˘ jejich krok hod-

nost otázce ochrany archeologick˘ch památek

notí, povoluje a kontroluje.

Ministerstvo odpovûdné za péãi o archeologic21

uzavírá s nejvût‰ími potenci-

■ Poznámky

a kontrolovat, zda podmínky stavebního povolení

Zákon o územním plánování a stavebním fiízení

smûfiující ke konzervaci nebo v˘zkumu archeolo-

z roku 2000 uznává ochranu archeologického kul-

19 Preservation by record.

gick˘ch situací byly splnûny. Vydání stavebního

turního dûdictví jako integrální souãást trvale udr-

20 Preservation in-situ.

18 Archeologická sluÏba Lond˘nského muzea.

11

Obr. 11. Yorvik Viking Centre – Vikinská osada Yorvik rekonstruovaná dle rozsáhl˘ch vykopávek provádûn˘ch York Archaeological Trust (YAT). Obliãej rybáfie zcela vpravo byl modelován poãítaãov˘mi metodami podle skuteãn˘ch kosterních pozÛstatkÛ. Netradiãní expozice byla vybudována v reÏii YAT a stala se natolik populární, Ïe z v˘nosu ze vstupného mohl YAT dlouhá léta podporovat své v˘zkumné a vzdûlávací aktivity. (Foto Michal Bure‰, 1994)


97

12

13

obr. 15). V souãasnosti má irská vláda uzavfiené

licence na dal‰í vykopávky. Ministerstvo mÛÏe od-

dohody s National Roads Authority (správa silnic

mítnout vydat licenci na nové vykopávky i takové

a dálnic), Irish Concrete Federation (sdruÏení

osobû, která je‰tû neodevzdala zprávu z pfiedchá-

producentÛ surovin pro betonáfiství – ‰tûrkovny,

zejícího v˘zkumu (aãkoli termín pro její odevzdání

lomy, cementárny a dal‰í), Bord Gáis (distribuce

je‰tû nevypr‰el), domnívá-li se, Ïe provádûní dal-

plynu), Coillte (správa irsk˘ch lesÛ) a National

‰ích vykopávek by mohlo ohrozit termín odevzdání

Grid (distribuce elektfiiny). Pravidla spolupráce

nebo kvalitu nálezové zprávy z pfiedchozího terén-

jsou v podstatû rámcov˘mi smlouvami o spolu-

ního v˘zkumu. V pfiípadû, Ïe je souãástí podmínek

práci, ve kter˘ch se potenciální niãitelé zavazují

licence zvefiejnûní v˘sledkÛ v˘zkumu v publikaci,

zejména k respektování archeologick˘ch památek

je nutné ji vydat pfied udûlením dal‰ího povolení

s prioritním cílem uchovat je in situ, k financování

(Government of Ireland 1999b, 12–13). Publiko-

v˘zkumÛ jimi ohroÏen˘ch lokalit aÏ do stadia pub-

vání v˘sledkÛ v˘zkumu je vût‰inou poÏadováno

likace, k uplatÀování archeologick˘ch zájmÛ v po-

v termínu do ãtyfi let od poslední fáze terénního

ãáteãních fázích plánování v˘stavby nebo tûÏby,

v˘zkumu (Government of Ireland 1999b, 20–21).

14

15

k tomu, Ïe ve‰keré ãinnosti, jeÏ by mohly vést k ohroÏení nebo naru‰ení archeologick˘ch loka-

Obr. 12. Irsko, pfiedstihov˘ v˘zkum na dálnici M3

lit, památek a objektÛ, budou monitorovány ar-

v hrabství Meath. (Foto Michal Bure‰, 2006)

cheologem a podobnû. Pro oblast zemûdûlství

Obr. 13. Irsko, ministerská kontrola na pfiedstihovém ar-

vydalo Ministerstvo pro Ïivotní prostfiedí, národní

cheologickém v˘zkumu trasy plynovodu: vpravo vedoucí

dûdictví a místní správu smûrnice obsahující prak-

v˘zkumu z Archaeological Development Services Ltd., vlevo

tické návody, kter˘mi se mají zemûdûlci fiídit, aby

Pauline Gleeson z Ministerstva Ïivotního prostfiedí, národ-

nenaru‰ovali nebo neniãili archeologické lokality,

ního dûdictví a místní správy Irské republiky. V˘sledkem

památky a situace (Tunney 2003, obr. 14).

kontroly b˘vá na místû vyplnûn˘ formuláfi a následnû po-

Na kaÏd˘ jednotliv˘ terénní archeologick˘ v˘-

daná písemná zpráva. Vedoucí v˘zkumu Ïádal kontrolu

zkum vydává Ministerstvo pro Ïivotní prostfiedí,

o povolení zkoumat z ãasov˘ch dÛvodÛ pfiíkop okolo mohy-

národní dûdictví a místní správu licenci (www.Envi-

ly pouze vzorkem, protoÏe se zdá, Ïe zásyp je stále stejn˘

ron.ie). Licenãní fiízení je upraveno zákonem o Ná-

a neobsahuje artefakty. Kontrola v‰ak trvala na totálním

22

rodních památkách z roku 1930 v platném znûní

v˘zkumu, neboÈ v pfiíkopu nelze vylouãit nález dal‰ího po-

(www.irishstatutebook.ie) a je pomûrnû pfiísné.

hfibu. (Foto Michal Bure‰, 2006)

O licenci je tfieba Ïádat nejen na destruktivní ar-

Obr. 14. Smûrnice pro zemûdûlce (Good Farming Practice

cheologick˘ v˘zkum, ale doporuãuje se také, aby si

and Archaeology).

o licenci zaÏádala i osoba ãi firma, která pfiedpo-

Obr. 15. Ukázka publikací Code of Practice.

15

kládá provádûní pouhého dohledu – pro pfiípad, Ïe by dohled neoãekávanû pfierostl ve vykopávky. Vydání licence trvá ministerstvu zpravidla tfii t˘dny.

■ Poznámky

DrÏitel licence je povinen zpracovat pfiedbûÏnou

21 Do roku 2002 to bylo Ministerstvo pro umûní, národní

zprávu a následnû i nálezovou zprávu. Nálezovou

dûdictví a ostrovy (Depar tment of Ar ts, Heritage, Gael-

zprávu drÏitel licence pfiedá ministerstvu a Národ-

tacht and the Islands), poté Ministerstvo pro Ïivotní pro-

nímu muzeu, kam se odevzdávají i nálezy. Nálezy

stfiedí, národní dûdictví a místní správu (Department of

z archeologick˘ch v˘zkumÛ jsou státním majet-

the Environment, Heritage and Local Government).

kem. NedodrÏení termínu pro dokonãení a pfiedání

22 National Monuments Acts 1930, 1954, 1987, 1994,

nálezové zprávy ministerstvu mÛÏe ohrozit vydání

2004.

98


Obr. 16. Irsko, mohyla Newgrange je souãástí komplexu prehistorick˘ch památek Brú na Bóinne, zapsaného na Seznamu svûtového kulturního dûdictví UNESCO. (Foto Michal Bure‰, 2006)

Závûr

16

BURE·, M. 2006: From Planning Application

LAWSON, A. J. 1997: English archaeological

Uvedené pfiíklady systému péãe o archeologic-

to the Final Report, Papers from the EPAC Confe-

units as contractors, in: Hunter, J. – Ralston, I.

ké kulturní dûdictví v rÛzn˘ch evropsk˘ch zemích

rence on Preventive Archaeology, Vilnius 2004,

(eds.): Archaeological Resource Management in

pfiedstavují do znaãné mír y odli‰né pfiístupy ke

v tisku.

the UK; An Introduction. Stroud.

stejné problematice. Jejich rozmanitost je dána

BURE·, R. 2004: Smûrnice pro prevenci krimi-

M·MT 2003: Termíny z oblasti specifické pri-

celou fiadou faktorÛ, jejichÏ anal˘za není úãelem

nality, in: Holas, J., Veãerka, K.: Preventivní akti-

mární prevence uÏívání návykov˘ch látek, Pracovní

tohoto pfiíspûvku – od historického v˘voje pfies

vity v názorech obyvatel mûst, Institut pro krimi-

skupina specifické primární protidrogové preven-

politické a hospodáfiské zfiízení aÏ po specifika

nologii a sociální prevenci (IKSP), Praha.

ce Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy

národních mentalit. Pfiesto v‰ak uvedené pfiístupy

BURE·, M., KA·PAR, V., VA¤EKA, P. 2000:

mají i nûkolik spoleãn˘ch r ysÛ. V první fiadû se

ARCHAIA – nestátní archeologick˘ ústav: metody

jedná o komplexní pojetí péãe o archeologické

a pfiístupy, Badania archeologiczne na Gornym

kulturní dûdictví konkrétní zemû v protikladu

Slasku i zemiach pogranicznych w 1996 roku,

k moÏn˘m snahám chránit pouze pfiedem vybrané

Katowice, 204–220.

a definované ãásti tohoto kulturního dûdictví. Druh˘m v˘znamn˘m spoleãn˘m rysem je neustálé úsilí v‰ech zúãastnûn˘ch spoleãensk˘ch skupin (státní správa, politická reprezentace, archeolo-

CLEERE, H. 1993: European Archaeology in perspective, Forum Newsletter No. 2, Padova. CoE 1992: Úmluva o archeologickém dûdictví Evropy, Rada Evropy, Strassbourg.

gická obec a podobnû) o pfiizpÛsobování systému

DEMOULE, J. 1999: Ethnicity, Culture and

péãe o archeologické kulturní dûdictví aktuálnímu

Identity: French archaeologists and historians,

v˘voji spoleãnosti, aÈ jiÏ v na‰ich oãích sehrává

Antiquity 73, 279, 190–198.

pozitivní úlohu kterákoli spoleãenská skupina.

DEMOULE, J. 2002: Rescue Archaeology: the

Z tohoto pohledu, ale i z hlediska konkrétních fie-

French Way, Public Archaeology, Vol. 2, 170–177.

‰ení mohou b˘t v˘‰e uvedené pfiíklady inspirativní

DEMOULE, J. 2003: Preventive archaeology,

také pro souãasn˘ v˘voj péãe o archeologické kul-

public utilities and commercial competition: the

turní dûdictví v âeské republice.

French example, Naturopa 99, 23. DIETLER, M. 1999: „Na‰i pfiedkové Gallové“: archeologie, etnick˘ nacionalismus a manipulace

Literatura:

BREEZE, D. J. 1997: Ancient Monument Legislation, in: Hunter, J., Ralston, I. (eds.): Archaeological Resource Management in the UK; An Introduction. Stroud. BURE·, M. 1992: Archeologické památky ve Velké Británii I, Pfiístupy, organizace a úloha institucí v péãi o dûdictví minulosti, Zprávy památkové péãe 52, 1992, ã. 7, 27–31.

s keltskou identitou v moderní Evropû, Archeologické rozhledy 51, 537–556. DoE 1990: Planning Policy Guidance Note 16: Archaeology and Planning (PPG 16), London. Government of Ireland 1999a: Framework and Principles for the Protection of the Archaeological Heritage, Dublin. Government of Ireland 1999b: Policy and Guidelines on Archaeological Excavations, Dublin.

BURE·, M. 1997: Archeologická památková pé-

HUNTER, J., RALSTON, I. 1997: The structure

ãe u nás a v zahraniãí, in: Archeologická památko-

of British archaeology, in: Hunter, J., Ralston, I.

vá péãe – legislativa a skuteãnost, Odry.

(eds.): Archaeological Resource Management in

BURE·, M. 2000: Nástin problematiky managementu v souãasné archeologii, Archaeologia Iuvenis VI, ã. 1, 32–43.

âeské republiky. NEUSTUPN¯, E. 1991: Kam ãeská archeologie?, Archeologické rozhledy 43, 361–370. OLIVIER, A. 2005: Resource lead decision making: a view from the centre, referát pfiednesen˘ na sympoziu Europae Archaeologie Consilium, Prioritising of Fieldwork in the 21st century, Roses, ·panûlsko. TUNNEY, M. (ed.) 2003: Good Farming Practice and Archaeology, Dublin. WILLEMS, W. J. H. 2001: Souãasn˘ v˘voj archeologické památkové péãe v Nizozemí a v Evropû, Archeologické rozhledy 53, 564–575. www.archis.nl, cit. a: www.archis.nl/aB2002/ ABeng/D420.htm, 10. 2. 2006. www.archis.nl, cit. b: www.archis.nl/content/ nieuwecontent/Organisatie/EnglishBrochure.xml. asp?bc=menu-1-5-1, 10. 2. 2006. www.archis.nl, cit. c: www.archis.nl/aB2002/ ABeng/D332.htm, 10. 2. 2006. www.archis.nl, cit. d: www.archis.nl/aB2002/ ABeng/D440.htm, 10. 2. 2006. www.archis.nl, cit. e: www.archis.nl/aB2002/ ABeng/D454.htm, 10. 2. 2006. www.environ.ie/DOEI/DOEIPol.nsf/wvNavView/National+Monuments+Service?OpenDocument&Lang, 16. 2. 2006. www.inrap.fr/www/index.html, 9. 2. 2006. www.irishstatutebook.ie, 16. 2. 2006. www.legifrance.gouv.fr/WAspad/UnCode?&co mmun=&code=CPATRIML.rcv, 9. 2. 2006.

the UK; An Introduction. Stroud. KUNA, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie, teorie, metody a cíle, Academia, Praha.


99

Cesta tam a zase zpátky. Péãe o archeologické kulturní dûdictví mezi liberalismem a etatismem

Recommend Documents