Centrum pro studium demokracie a kultury POLITOLOGICKÁ ØADA Svazek è. 29
OKRESY NA SEVERU Komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989–2006
STANISLAV BALÍK
CENTRUM PRO STUDIUM D E M O K R A C I E A K U LT U R Y
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Balík, Stanislav Okresy na severu : komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989–2006 / Stanislav Balík. – 1. vyd. – Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. – 198 s. – (Politologická řada ; sv. č. 29) ISBN 978-80-7325-174-1 352:328/329 * 324:352 * 328/329 * (437.325) • lokální politika – Česko – 1989– • obecní volby – Česko – 1989– • Šumperk (Česko : okres) – politika a vláda – 1989– • Jeseník (Česko : okres) – politika a vláda – 1989– • výzkumné zprávy 352/354 – Stupně místní, oblastní a ústřední správy [15]
Připsáno mému domovu – kouzelnému rozhraní horní Hané a Jeseníků
Kniha byla zpracována díky podpoře Grantové agentury České republiky (projekt Česká komunální politika – tranzice a konsolidace GA 407/06/P365). Lektorovali: doc. PhDr. Ladislav Cabada, Ph.D. PhDr. Petr Jüptner, Ph.D. Na obálce Bludov (autor Josef Směšný Barnet)
1. ÚVOD 1.1 Uvedení do tématu Zatímco před časem, v jedné z prvních knižních publikací věnujících se v české politologii komunální politice (Balík 2003), mohl zaznít povzdech nad upozaďováním tématu lokální politiky, po pěti letech se situace změnila. Jistě, téma nenahradilo privilegovaná témata českého politologického výzkumného zájmu, jako jsou např. stranické a volební systémy, přesto se těší nezanedbatelné badatelské pozornosti. K mapování prostoru české (a částečně i zahraniční) komunální politiky přispěla kromě autora této knihy řada dalších politologů – Petrem Jüptnerem (srov. Jüptner 2001, Hudák, Jüptner, Svoboda 2003, Jüptner 2004, Jüptner 2005, Jüptner 2006, Jüptner, Polinec, Švec 2007) počínaje, přes práce Pavla Šaradína a Jana Outlého (např. Outlý 2004, Šaradín 2004a, Šaradín 2004b), Lukáše Valeše (Valeš 2007, Valeš ed. 2003, Valeš a kol. 2006) a Jaroslava Čmejrka (Čmejrek 2005, Čmejrek 2008), až po sociology Dana Ryšavého (Ryšavý 2006) či Michala Illnera (Illner 2006). Většina zmíněných prací kolísá mezi dvěma pozicemi. První – „holistický“ pohled shora – pohlíží na komunální politiku jako na skutečně nejnižší patro politiky jako celku. Logika fungování komunální sféry je v tomto pohledu přinejmenším částečně odvoditelná z logiky fungování úrovní vyšších. Druhá výzkumná větev spíše respektuje tvrzení, že komunálních politik je tolik, kolik je obcí. Výrazem tohoto přístupu pak je spíše metoda jednotlivých případových studií. Tímto směrem se částečně vydá i předložená publikace. Po knize věnované komunální politice ve velkých obcích (městech) České republiky – 206 obcích s rozšířenou působností (Balík 2008a) – chce autor předestřít další obraz: podobu komunální politiky v převážně venkovském prostoru.
© Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008
ISBN 978-80-7325-174-1 –5–
1.2 Vymezení výzkumné oblasti Definování tématu výzkumu má čtyři dimenze – obsahovou, prostorovou, aktérovou a časovou. Monografie si všímá fenoménu komunální politiky v České republice – jednotlivých komunálních stranických systémů jak jednotlivě, tak především ve srovnávací perspektivě. Mezníky přitom jsou jednotlivé volební akty, v jejichž rámci bude analyzována volební účast, následně konkrétní výsledky, složení radničních koalic vzniklých po volbách a obsazení starostenského postu a zkoumání vlivu preferenčního hlasování. Jednotlivé jevy budou zkoumány také v závislosti na velikosti obce a na její geografické poloze. Volební chování v komunálních volbách bude v určitých ohledech komparováno s jinými typy voleb. Významným výzkumným polem, které právě zmíněným předchází, je otázka tranzice na úrovni místní veřejné správy. Hlavním prostorem zájmu je prostředí dvou „okresů na severu“. České a moravské okresy považujeme za víceméně přirozené jednotky, jejichž výzkum může poskytnout konzistentní informaci o jednotce větší než obec, která však má přes svou velikost celou řadu společných charakteristik a znaků. Vybrány byly okresy Šumperk a Jeseník, a to z několika důvodů. Jednak jde o „venkovské“ okresy mimo dosah velkých center. Jejich spojující charakteristikou je jednak někdejší společná minulost (území dnešního okresu Jeseník bylo v letech 1960–1995 součástí okresu Šumperk), jednak geografický spojující činitel – pohoří Hrubý Jeseník, které se jako faktor podstatně ovlivňující život rozkládá na území obou okresů, jednak poloha na severním okraji Olomouckého kraje, resp. České republiky. Důležitým prvkem výzkumu pak je komparace obou celků, resp. jejich dílčích částí. Prostorové soustředění se na zmíněné dva okresy pomohlo formulovat několik zajímavých výzkumných otázek (viz níže). Ne nevýznamným důvodem tohoto výběru bylo trvalé bydliště autora knihy v šumperském okrese a poměrně dobrá znalost prostředí obou okresů. Hlavní pozornost knihy je při kvantifikacích zaměřena na Občanskou demokratickou stranu (ODS), Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD), Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM), Křesťanskou a demokratickou unii – Československou stranu lidovou (KDU-ČSL) a souhrn nezávislých uskupení. V dalším textu budou první čtyři –6–
zmíněné strany často souhrnně zjednodušeně označovány jako „větší (silnější) parlamentní strany“. Časová dimenze je jednoznačná a koneckonců je vepsána v podtitulu knihy: jsou to léta 1989 až 2006. Přestože jsme v jiné knize (Balík 2008a: 8) s obdobným tématem zvolili jako výchozí bod rok 1994 s vysvětlením, že komunální volby 1990 plnily úlohu prvních, zakládacích voleb, že není vhodné jakékoli zakládací volby zahrnovat do časových řad voleb následujících a že navíc v českém případě voleb v roce 1990 nebylo stranické spektrum příliš strukturované, neboť politice dominovalo Občanské fórum, jež na lokální úrovni často tvořilo v roce 1990 předvolební koalice s dalšími demokratickými stranami. Přesto v této knize volby 1990 zkoumány jsou. Proč? Z důvodu vztaženého nikoli k událostem následujícím, ale předchozím – tyto volby totiž byly završením tranzitivní etapy na komunální úrovni, započaté o rok dříve listopadovými událostmi roku 1989 a kooptacemi na začátku roku 1990. A jelikož charakter přechodu je jedním z předmětů zájmu této knihy, došlo k tomuto časovému rozšíření. Nicméně kapitoly věnované radám a starostům se již omezují na dobu od roku 1994. Důvod je prozaický – nedostupnost dat. Zdaleka ne všechny obce mají přístupné své archivní fondy z roku 1990 ve státním okresním archivu a nejsou ochotny umožnit přístup do archivů vlastních. Již tak byl v některých obcích problém se zjištěním údajů za léta 1998–2002.
1.3 Výzkumné otázky Pro výzkum komunální politiky v okresech na severu jsou stanoveny následující základní výzkumné otázky a předpoklady. • Jaký rozsah měly kooptace v národních výborech na začátku roku 1990, jací byli aktéři přechodu, jakou technikou přechod probíhal, měl zvolený místní způsob přechodu vliv na výsledky komunálních voleb v listopadu 1990? • Potvrdil se v obou okresech trend nárůstu volební účasti roku 2006 oproti roku 2002 pozorovaný na úrovni celé ČR? • Existuje souvislost mezi poměrem kandidátů vůči obsazovaným mandátům a výší volební účasti? –7–
• Jaká je pozice velkých politických stran v komunálních politických systémech venkovských okresů v porovnání s celorepublikovými hodnotami? • Jaké bylo postavení OF v roce 1990 a kdo představoval v jednotlivých obcích v roce 1994 jeho nástupce? • Existuje vztah mezi velikostí obce a vnitřní strukturou zastupitelstev? • Jaký byl ve sledovaném období trend v podílu kandidátek, zastupitelek a starostek v komunální politice? Rostl stejně jako v obcích s rozšířenou působností (ORP)? • Komunální politika je obecně konsensuálnější a méně pro ni platí východiska teorie racionální volby. Proto lze předpokládat, že podíly třídy nadměrných koalic budou oproti podílům koalic minimálních vyšší. • Komunální politika v malých a středně velkých obcích bude konsensuálnější než ve velkých městech typu ORP; podíly nadměrných koalic tedy budou v obcích zkoumaných okresů na severu vyšší než v ORP. • Jaký je charakter koaličních vztahů – které strany spolupracují v koalicích nejčastěji a které se naopak nepotkávají? • Chování občanů v obou níže definovaných geografických oblastech okresu Šumperk se bude lišit. Budeme se tak snažit prokázat či vyvrátit vliv historických, ekonomických a sociálně-demografických faktorů na volební chování a na dimenzi politics. • Dochází k časté alternaci na postu starosty? • Z jakých politických stran vzcházejí starostové obcí venkovských okresů? • Vzcházejí starostové z vítězných stran? • Dosahují pozdější starostové nejvyšších počtů preferenčních hlasů?
např. Fiala, Schubert 2000: 38–48 či ke kvalitativnímu výzkumu obecně nejnověji Drulák 2008. Hlavní metodou práce je komparativní případová studie. Jako doplňková a podpůrná metoda slouží v kapitole věnované tranzici metoda historická. Ke slovu přišla vyšetřovací technika dotazování – a to jak v podobě ústních nestrukturovaných rozhovorů s významnými aktéry komunálních politických systémů obou okresů (současní i bývalí starostové, radní, zastupitelé; autor nezastírá, že s převážnou částí z nich je v dlouhodobém osobním kontaktu), tak v podobě kontaktu s obecními a městskými úřady při zjišťování složení některých obecních a městských rad okresu Jeseník po volbách 1998 a 2002. Práce má spíše charakter studie ex post, což koneckonců vyplývá už z jejího názvu. V některých souvislostech však v ní mohou být nalezeny i náznaky studie ex ante.
1.5 Struktura práce
Co se týče epistemologických přístupů, monografie kombinuje dva – jednak kvantitativní výzkum, jednak interpretativní kvalitativní výzkum. Důvodem je skutečnost, že téma komunální politiky vyžaduje při výzkumu epistemologický a metodologický pluralismus. Aby mohla být mnohovrstevnatá a do jisté míry komplikovaná výzkumná látka co nejkomplexněji zpracována, není jiné cesty. Pro základní přehled metod viz
Práce se člení na devět kapitol. Druhá z nich (po úvodu) představuje oba okresy, jakožto prostor výzkumu této knihy. Pozornost je věnována jednak jejich historickému vývoji, jednak aktuálním socio-demografickým charakteristikám. Na základě toho jsou pak v rámci okresu Šumperk identifikovány dvě rozdílné oblasti, s nimiž se v dalším textu dále pracuje. Třetí kapitola se věnuje tranzici k demokracii na úrovni místní veřejné správy v obcích tehdejšího okresu Šumperk. Další struktura je inspirovaná volebním procesem – proto je nejprve analyzována volební účast, následně souhrnné celookresní výsledky, poté výsledky velkých politických stran v obcích ustavujících obecní radu, dále složení radničních koalic vzniklých po volbách a obsazení starostenského postu. Závěrečná, devátá kapitola shrnuje zjištěné poznatky a odpovědi na výzkumné otázky. Budiž učiněno i několik poznámek terminologických. Práce užívá, pokud není výslovně uvedeno jinak, shrnující termín obec v témže smyslu, jako zákon o obcích; tedy jako souhrnné označení pro obec a město; stejně tak termínem zastupitelstvo/rada obce se rozumí i zastupitelstvo/rada
–8–
–9–
1.4 Metodologie
města. Z důvodu jazykové jednoduchosti text nepřistupuje na dikci zákona, který striktně užívá termínů „zastupitelstvo/rada obce“, ale často pracuje s dřívějším souslovím „obecní zastupitelstvo/rada“. Kde to je skutečně potřebné, rozlišuje práce starostu a starostku, zastupitele a zastupitelku. Jinak ale – nikoli z neúcty k ženám, ale z ryze praktických důvodů – je v zásadě užíváno mužského rodu.
2. CHARAKTERISTIKA OKRESU ŠUMPERK 2.1 Okresní uspořádání
V závěru úvodní kapitoly je na místě poděkovat. Na prvním místě Grantové agentuře České republiky, v rámci jejíhož postdoktorského projektu Česká komunální politika – tranzice a konsolidace (GA 407/06/P365), který byl řešen v letech 2006–2007 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, tato monografie vznikla. Dále kolegům z Katedry politologie a z Institutu pro srovnávací politologický výzkum FSS MU za inspirativní prostředí, pomocné vědecké síle katedry politologie Michaelu Muradovi za pomoc při sběru primárních dat v samotném závěru práce a Lence Váchové z Centra pro studium demokracie a kultury za pečlivost a odpovědnost, s jakou přistoupila k nejednoduchým redakčním a typografickým pracem na této knize. A v neposlední řadě celé své rodině za nesamozřejmou trpělivost ve všech fázích vzniku knihy.
Česká republika se administrativně člení na 77 okresů, které představují pro státní moc v mnoha oborech nejnižší stupeň (těmito obory jsou např. soudnictví, policie, hygienické stanice, pozemkové fondy, pozemkové úřady, úřady sociálního zabezpečení apod.). Při pohledu na historický vývoj správního a samosprávního členění českých zemí posledních tří staletí zjistíme, že okresy jsou nejstálejší a nejtrvalejší formou dělení státu, že v takřka nezměněné podobě „přežily“ rakousko-uherskou monarchii, první a druhou československou republiku, protektorát, třetí republiku, dobu vlády komunistické strany i zřízení nastolené po roce 1989. Svůj počátek odvozují od správní reformy v roce 1848, kdy po zrušení staletého patrimoniálního zřízení nastal čas veřejné správy v podobě smíšeného modelu výkonu státní správy a samosprávy. (Balík 2002: 2–3) Veřejná správa se na nižších úrovních během několika let ustálila na soustavě: obec, okres, země, kdy každá měla svůj prvek samosprávy a státní správy smíšené v jedné veřejnoprávní korporaci. Po vytvoření místních obcí vznikly současně i tzv. obce okresní a zemské. (Schelle 2002: 45–49) Okresní obce byly označovány jako tzv. politické okresy (což je dnešní ekvivalent pojmu okres), jež se pro potřeby soudní dále vnitřně členily na okresy soudní (v každém politickém okrese vznikly cca dva až tři soudní okresy). (Melzer, Schulz 1993: 45) Tato struktura v zásadě v nezměněné podobě přetrvala až do 9. dubna 1960, kdy došlo k rozsáhlému slučování okresů – z 364 v celé Československé republice jich zůstalo 108. Toto slučování v zásadě respektovalo hranice stávajících politických okresů. (Lacina, Čechák 2001: 99) Toto rozdělení pak až s jedinou výjimkou platí dodnes. Touto výjimkou je právě prostor zkoumaný v této knize: v roce 1995 se obnovil okres Jeseník, který byl od roku 1960 začleněn pod okres Šumperk. Stávající okresy v České republice tak představují do jisté míry přirozená uskupení obcí, které k sobě mají z nejrůznějších hledisek blízko. V současné době představují zřejmě nejvhodnější jednotku pro komparativní
– 10 –
– 11 –
studii komunální politiky založenou na teritoriálním podkladě. Je to jednotka dostatečně velká, nikoli však přespříliš, obvykle zahrnuje rozsáhlou škálu různě velkých obcí, kdy do téměř každé kategorie můžeme zařadit dostatečný počet obcí (abychom mohli skutečně srovnávat). Díky výše zmíněnému slučování okresů máme dále vynikající příležitost pro komparaci subjednotek v rámci celku, kdy je možno si všímat, do jaké míry ovlivňují podobu komunální politiky faktory historické, geografické, sociální a ekonomické.
2.2 Okres Šumperk Okres Šumperk se rozprostírá na severu Olomouckého kraje. Na jihovýchodě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východě má společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západě s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Celkovou rozlohou 1 315 km2 se řadí na druhé místo mezi pěti okresy Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na celkové ploše Olomouckého kraje se podílí 26 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 43,0 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 22,8 %. Významnou část výměry kraje tvoří lesní půda (48,2 %). Jádro šumperského okresu je horské, ale těsně pod horami se rozprostírají velké kotliny a nížiny. Nejmohutnějšími horami je Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1 491 m). Druhým největším pohořím je masiv Králického Sněžníku, pohraniční pohoří, o něž se dělí Česká republika s Polskem. Třetím velkým pohořím jsou Rychlebské hory. Příroda je na mnoha místech chráněna formou rezervací, chráněných krajinných oblastí nebo zón klidu. (Melzer, Schulz 1993: 13–23) Okres Šumperk ve stávající podobě vznikl v roce 1995, resp. 1960 (v roce 1995 došlo k oddělení okresu Jeseník, který byl k šumperskému okresu přičleněn v roce 1960). Při správní reformě v roce 1960 byly do území šumperského okresu sloučeny tři stávající politické okresy: Šumperk, Zábřeh, Jeseník. Reforma se dotkla i několika obcí na hranicích stávajících okresů, když je vyčlenila ze společenství obcí, do nějž patřily po více než sto let před tím. Do nově vzniklého šumperského okresu nebyla přes původní příslušnost k některému ze slučovaných okresů při– 12 –
členěna obec Velká Morava, Červená Voda, Bílá Voda, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tátenice, Krasíkov a Bezděkov, naopak nově byla tehdy ke sloučenému šumperskému okresu přičleněna Lipinka, Dolní Libina, Oskava a Bedřichov. (Melzer, Schulz 1993: 97) Tab. č. 2.1: Základní údaje o obcích a okresu Šumperk
1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001
Počet Průměr na 1 obec Hustota Městské obcí částí základních obyvatel rozloha počet obyvatel obyvatel2 stvo (%) obcí sídelních (ha) obyvatel na km jednotek 119 217 x 110 461 1 108 928 83,8 30,0 113 196 242 114 276 1 167 1 011 86,7 38,2 57 165 233 124 369 2 307 2 182 94,6 51,1 72 167 245 126 190 1 826 1 753 96,0 49,3 78 163 252 126 567 1 686 1 623 96,3 52,1
Zdroj: Český statistický úřad
Údaje v tabulce se vztahují na dnešní území šumperského okresu, ani pro léta 1960–1995 není bráno v potaz území okresu jesenického. V roce 1961 měl dnešní okres Šumperk 119 obcí a jejich počet se během následujících desetiletí, kdy docházelo k četným integracím, neustále snižoval. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1980 měl okres Šumperk pouze 57 obcí, což je téměř o polovinu méně než při sčítání v roce 1961. Když od roku 1990 začalo probíhat rozpojování obcí, během několika málo let se jejich počet ustálil na dnešních 78 obcích. Z nich má osm statut města (Šumperk, Zábřeh, Mohelnice, Loštice, Hanušovice, Úsov, Štíty a Staré Město), přičemž u posledních tří jmenovaných je městský statut zdůvodněn výhradně historickou tradicí. Z tab. 2.1 lze dále vyčíst několik zajímavých údajů. Dokumentuje vývoj sídelní struktury okresu podle řady faktorů. Kromě již zmíněného tlaku na integraci obcí a následného uvolnění pozorujeme od počátku osmdesátých let pozvolné narůstání počtu základních sídelních jednotek a především prozatím stálý nárůst počtu obyvatel, což zvláště mezi lety 1991 a 2001 (o 0,3 %) není samozřejmostí (na úrovni ČR se jednalo ve stejném období o pokles o více než půl procenta). Zajímavý je také údaj o podílu městského obyvatelstva, jenž se po zakolísání na začátku – 13 –
devadesátých let vrátil k hodnotě přesahující 50 %. Celkový trend nárůstu podílu městského obyvatelstva se tak nevyhýbá ani okresu Šumperk, který bývá spíše vnímán jako okres venkovský. Téměř 40 % obcí v okrese Šumperk má méně než 500 obyvatel. Nejmenší obcí je Šléglov, který měl k 1. 3. 2001 jen 27 obyvatel. Dvě obce okresu mají více než 10 000 obyvatel – město Zábřeh (ke stejnému datu 14 561 obyvatel) a město Šumperk (29 490 obyvatel).
působností jsou na území okresu Šumperk tři. ORP Mohelnice zahrnuje 14 obcí, pod ORP Šumperk spadá 35 obcí a území ORP Zábřeh je vymezeno 28 obcemi.
2.3 Dvě oblasti okresu Šumperk
Z tabulky je zřejmé, že největší počet obcí zahrnuje kategorie do pěti set obyvatel (téměř dvě pětiny), druhá nejpočetnější (čtvrtina) je hned následující kategorie – do tisíce obyvatel. Nejvíce obyvatel žije ve městech větších než 5 000 obyvatel. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. ze dne 15. srpna 2002 byly na území České republiky stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). V okrese Šumperk jsou 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem – Šumperk, Zábřeh, Mohelnice a Hanušovice. POU Šumperk zahrnuje 27 obcí, POU Zábřeh 28 obcí, POU Mohelnice 14 obcí a POU Hanušovice 8 obcí. Správní obvody obcí s rozšířenou
Okres Šumperk se skládá ze dvou odlišných částí – nazvěme je pracovně oblast Jihozápad a Severovýchod. Nejde o dělení svévolné či nepodložené. Tyto oblasti se liší svou geomorfologií: Jihozápad tvoří oblast Hané či severomoravského Podhorácka (Severomoravké Horácko je oblast mezi Bukovou horou /Suchý vrch/ a Pradědem; Podhorácko pak zahrnuje české obce severně od konce Hornomoravského úvalu), Severovýchod horské celky Hrubého Jeseníku, Kralického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny). Dále se liší historií osídlení (Jihovýchod byl převážně „český“, Severovýchod „německý“) a dalšími aspekty, které vyplývají z obou těchto odlišností (struktura zaměstnání apod.). Přehlédnout nelze ani podstatně větší rozlohu obcí Severovýchodu, jež neodpovídá většímu počtu obyvatel (spíše naopak), ale je způsobena rozsáhlými horskými zalesněnými oblastmi spadajícími do katastrálního území jednotlivých obcí. Podíváme-li se pozorněji na velikost sídel v obou oblastech, zjistíme, že ačkoli počet obcí Severovýchodu netvoří ani celou třetinu počtu obcí šumperského okresu, mezi obcemi s počtem obyvatel mezi dvěma až čtyřmi tisíci tvoří tyto obce téměř dvě třetiny! Až do roku 1960 mělo toto naše dělení i administrativní výraz, kdy oblast severovýchodní zhruba odpovídala politickému okresu Šumperk a část jihozápadní politickému okresu Zábřeh. Jako při každém jiném dělení i zde nám vyvstávají problematické případy obcí „na hranici“, které v sobě mnohdy nesou charakteristické prvky obou sousedících celků. Zmíněné rozdělení okresu má svůj počátek ve správní reformě roku 1848, jež vstoupila v platnost k 1. lednu 1850 (Schelle 2002: 28), z čehož ovšem plynou některé problematické prvky, které je nutno vyřešit dříve, než začneme s dělením okresu pracovat jako s danou konstantou. K politickému okresu Šumperk, jenž reprezentoval německy mluvící část regionu (po druhé světové válce do značné míry vysídlenou), byly
– 14 –
– 15 –
Tab. č. 2.2: Obce a jejich obyvatelstvo okresu Šumperk podle velikostních skupin obcí k 1. 3. 2001 Počet obcí do 500 501–1 000 1 001–2 000 2 001–5 000 5 001 a více Celkem
abs. 31 20 11 13 3 78
% 39,74 25,64 14,10 16,67 3,85 100,00
Počet obyvatel abs. 8 674 13 393 14 753 35 849 53 898 126 567
Pozn.: Správní vymezení obcí pracuje s následujícími kategoriemi: do 200, 201–500, 501–1 000, 1 001–2 000, 2 001–5 000, 5 001–10 000, 10 001–20 000, 20 001 a více. S ohledem na realitu obou okresů na severu Moravy a pro potřeby práce o komunální politice jsme první dvě kategorie sloučili do jedné, stejně jako poslední tři. Důvodem je snaha o dostatečně odlišné, avšak zároveň reprezentativně zastoupené kategorie.
Zdroj dat: Český statistický úřad
– 16 –
Průměr obyvatel na 1 obec
Vzdělání – maturita a vyšší (%)
Víra římsko-katolická (%)
Bez vyznání (%)
Nezaměstnanost (%)
Zemědělství (%)
Průmysl (%)
Tab. č. 2.3: Údaje o obyvatelstvu okresů Šumperk a Jeseník Počet obyvatel
tehdy především ze strategických důvodů přičleněny také obce s drtivou převahou obyvatel s českou obcovací řečí – Bludov, Ruda nad Moravou a Bohdíkov, jakkoli měly všechny mentalitou mnohem blíže k obcím z okresu zábřežského. Dokladem toho je pak mj. skutečnost, že co se týče např. školské samosprávy, spadaly tyto obce od reformy v rámci tzv. Moravského paktu v roce 1905 pod okresní školní radu zábřežskou. (Melzer, Schulz 1993: 200) Na druhou stranu je ale třeba přiznat, že tyto obce měly řadu vazeb i na obce někdejšího šumperského okresu. Zdá se dokonce, že tyto tři hraniční případy tvoří svým způsobem oblast samu o sobě, propojenou mnoha hlubokými vztahy. Stejný problém ale vyvstává i na jiných místech okresu – Hynčina, obec ze západní části okresu, má svými dějinami, někdejším administrativním dělením i běžným mezilidským kontaktem blíže k Tátenici či Krasíkovu, patřícím od roku 1960 k okresu Ústí nad Orlicí, než např. k Nemili; Lipinka blíže k Nové Hradečné než ke Kamenné apod. Aniž bychom se ale prohřešili proti logice zkoumání (ba právě naopak), můžeme respektovat jemné nuance ve vnitřním dělení okresu, které nerespektuje ani současné administrativní členění obcí s rozšířenou působností, a přičlenit zmíněné „hraniční případy“ do druhé oblasti. Oblast Severovýchod pak definujme územím následujících obcí (seřazeno dle polohy od severu k jihu): Staré Město, Šléglov, Branná, Vikantice, Malá Morava, Jindřichov, Hanušovice, Loučná nad Desnou, Kopřivná, Rejchartice, Velké Losiny, Vernířovice, Bratrušov, Sobotín, Rapotín, Vikýřovice, Hraběšice, Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Oskava, Rohle, Kamenná a Libina. Oblast Jihozápad je pak „zbytková“ část okresu – tvoří ji území následujících obcí: Janoušov, Písařov, Bohdíkov, Jakubovice, Ruda nad Moravou, Bušín, Štíty, Olšany, Horní Studénky, Bohutín, Zborov, Jedlí, Bludov, Vyšehoří, Chromeč, Dolní Studénky, Svébohov, Postřelmůvek, Drozdov, Sudkov, Rovensko, Postřelmov, Kolšov, Dlouhomilov, Kosov, Brníčko, Zábřeh, Lesnice, Hoštejn, Nemile, Leština, Rájec, Jestřebí, Hynčina, Hrabová, Zvole, Krchleby, Bohuslavice, Lukavice, Dubicko, Lipinka, Police, Klopina, Mírov, Maletín, Třeština, Úsov, Stavenice, Mohelnice, Líšnice, Moravičany, Pavlov, Loštice a Palonín. Demografické rozdíly mezi jednotlivými obcemi blíže dokumentuje tab. č. 2.3.
Jihozápad
65 490
1 205
30,90
34,43
51,43
10,05
6,56
41,39
Severovýchod
60 296
2 622
34,43
24,93
61,31
12,28
5,28
30,58
126 567
1 623
32,57
29,90
56,11
11,12
5,96
36,26
42 413
1 767
29,66
24,29
62,93
16,77
6,89
25,24
10 230 060
1 635
33,78
26,79
59,04
9,27
4,39
29,04
Okres Šumperk Okres Jeseník Česká republika
Zdroj dat: Český statistický úřad
Je až zvláštní, že obě definované oblasti okresu Šumperk jsou na počet obyvatel v zásadě stejně velké (a současně o třetinu větší než sousední okres Jeseník). Nicméně o pár řádků výše uvedený seznam obcí ukazuje, že oblast Jihozápadu je výrazně fragmentovanější, tedy co se týče počtu samosprávných obcí – je jich tam 54, zatímco na Severovýchodě 24. A není to rozdíl způsobený pouze faktem, že Severovýchodu dominuje okresní město – vždyť Zábřeh a Mohelnice na Jihozápadu mají dohromady téměř stejný počet obyvatel jako Šumperk. Zdá se, že Severovýchod méně postihla dezintegrační vlna počátku devadesátých let, kdy v řadě kdysi samostatných obcí chyběla vůle k vlastní samosprávě. I to je možná důsledkem slabého zakořenění a slabšího vztahu k obci. První skutečně důležitou informací, kterou tak můžeme z tabulky vyčíst, je rozdílná hodnota průměru obyvatel na jednu obec, kdy je průměrná obec Severovýchodu více než dvojnásobně větší než průměrná obec Jihozápadu. Tato skutečnost bude muset být brána v potaz při srovnávání voličského chování obou oblastí – je totiž možné, že rozdíly nemusí být způsobeny geografickou polohou (a vším, co se k ní v případě okresu Šumperk váže), ale pouhou rozdílnou průměrnou velikostí obcí. – 17 –
Obyvatelstvo obcí Severovýchodu dosahuje poměrně vyšší formální úrovně vzdělání. Tato informace není zcela jednoduše interpretovatelná. Snad souvisí s dále rozebíranými hodnotami ekonomické aktivity (práce v zemědělství a průmyslu). Tradičnější oblast Jihozápadu možná kladla na formální vzdělání menší důraz, možná mentalita nově příchozích skupin obyvatelstva do obcí Severovýchodu po druhé světové válce akcentovala odlišný přístup ke vzdělávání. Pominout jistě nelze ani „faktor Šumperk“, tedy skutečnost, že v okresním městě a jeho spádovém okolí se koncentrují lidé s vyšším vzděláním – ve městě je několik středních škol, řada úřadů apod. Výrazný rozdíl se týká míry religiozity, kdy v obyvatelstvu Jihozápadu je v porovnání se Severovýchodem o deset procent více lidí hlásících se k římskokatolické církvi a o stejnou míru obyvatel méně se přihlásilo ke kategorii „bez vyznání“. Tento rozdíl je natolik velký, že jej nelze vysvětlit odlišnou sídelní strukturou, ale zřejmě má kořeny v poválečném dosídlení vysídlených oblastí. Oblast Jihozápadu má také o více než dvě procenta nižší nezaměstnanost a nepatrně více jeho obyvatel je zaměstnáno v zemědělství. Výrazný je rozdíl v kategorii průmyslu, kde Jihozápad o více než deset procent práceschopného obyvatelstva převyšuje Severovýchod. Vidíme, že obě oblasti jsou skutečně rozdílnými jednotkami, kde se rozdílný historický vývoj a odlišnosti v sídelní struktuře odrážejí i v rozdílných demografických hodnotách. Existuje reálný předpoklad, že se tyto rozdíly odrazí i v odlišnostech ve volebním chování voličů a v podobě místní politiky v obou oblastech. V porovnání s celookresními daty za Jesenicko je také patrné, že Severovýchod má v některých ohledech (náboženství, podíl zaměstnání v průmyslu) blíž k okresu Jeseník. Nicméně aby nebyla situace tak jednoduchá, je nutno poznamenat, že průměrnou velikostí obce má Jesenicko blíže spíše k Jihozápadu, stejně jako vzděláním a podílem zaměstnání v zemědělství.
hou 719 km2 je nejmenším okresem Olomouckého kraje, přičemž z celkové rozlohy kraje zaujímá 14 %. Region je vymezen Hrubým Jeseníkem, Rychlebskými horami a Zlatohorskou vrchovinou. Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. (Charakteristika okresu a vývoj sídlení struktury Jeseník) Dnešní okres Jeseník vznikl v roce 1995, kdy se oddělil od šumperského okresu, k němuž byl připojen při správní reformě v roce 1960. Předtím byl samostatným od roku 1848, Jeseník se ovšem do roku 1947 jmenoval Frývaldov (Freiwaldau). Spojení z let 1960–1995 bylo víceméně umělé, obě oblasti se od sebe hodně lišily, samozřejmě s výjimkou obcí z obou stran meziokresní „hranice“. V roce 1995 bylo k okresu nově přiřazeno město Zlaté Hory, které do té doby byly součástí okresu Bruntál. Svými vazbami má ale Zlatohorsko (někdejší Cukmantl) blíže k Jesenicku. Tab. č. 2.4: Základní údaje o obcích a okresu Jeseník Počet
1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980 3. 3. 1991 1. 3. 2001
Průměr na 1 obec
obcí částí základních obyvatel rozloha počet obcí sídelních (ha) obyvatel jednotek 30 99 x 40 195 2 397 1 340 25 81 99 39 709 2 878 1 588 17 62 92 42 238 4 230 2 485 23 62 99 42 583 3 127 1 851 24 62 104 42 413 2 995 1 767
Hustota obyvatel na km2
Městské obyvatelstvo (%)
55,9 55,2 58,7 59,2 59,0
22,2 36,1 47,0 48,4 47,5
Zdroj: Charakteristika okresu a vývoj sídlení struktury Jeseník
Okres Jeseník se rozprostírá na samotném severu Olomouckého kraje u hranic s Polskou republikou; na jihu sousedí s okresem Šumperk. Na východě má společnou hranici s bruntálským okresem. Celkovou rozlo-
Z tabulky plyne zajímavá skutečnost – a sice, že stávající počet obcí jesenického okresu téměř úplně odpovídá stavu z roku 1970, což je výrazný rozdíl oproti Šumpersku. V roce 2000 došlo ke vzniku nové samostatné obce – Kobylé nad Vidnavkou. V obou sledovaných okresech šlo o ojedinělou událost – první a jedinou mezi lety 1992 a 2006. Pět obcí má městský statut – Javorník, Jeseník, Vidnava, Zlaté Hory a Žulová. Oproti šumperskému okresu vidíme kolísání počtu obyvatel – pokles roku 1970, následný nárůst a opětovný pokles roku 2001. Průměrná
– 18 –
– 19 –
2.4 Okres Jeseník
rozloha obcí je o 1 300 ha větší než na Šumpersku, průměrný počet obyvatel je v zásadě srovnatelný. Hustota obyvatel na km2 je téměř poloviční oproti sousednímu okresu. Stejně tak je nižší podíl městského obyvatelstva jesenického okresu. Nejmenší obcí je Ostružná, která měla k 1. 3. 2001 154 obyvatel (ti navíc žijí ve dvou základních sídelních jednotkách – Ostružné a Ramzové). Pouze jediná obec má více než 10 000 obyvatel – město Jeseník (ke stejnému datu 12 700 obyvatel).
údaj nejvhodnější. O vhodnosti dat pro volby v roce 1990, 1994 a 2006 mohou být vedeny spory, ovšem z metodologických důvodů – vnitřní stálost skupin apod. – jsme se rozhodli vztahovat tato data na všechny volby. Vedlo nás k tomu také zjištění, že mezi posledními dvěma sčítáními se celkový počet obyvatel okresu změnil o necelé čtyři stovky, což představuje již zmíněná 0,3 % obyvatel – dá se předpokládat, že k žádným zásadním změnám nedošlo ani u jednotlivých obcí.
Tab. č. 2.5: Obce a jejich obyvatelstvo v okrese Jeseník podle velikostních skupin obcí k 1. 3. 2001 Počet obcí do 500 501–1 000 1 001–2 000 2 001–5 000 5 001 a více Celkem
abs. 5 8 5 5 1 24
% 20,83 33,33 20,83 20,83 4,17 100,00
Počet obyvatel abs. 1 732 5 807 6 911 15 263 12 700 42 413
Zdroj dat: Český statistický úřad
Oproti šumperskému okresu je nejpočetnější velikostní kategorií obcí skupina o 501–1 000 obyvatelích, jež zahrnuje třetinu všech obcí okresu. Více než 5 000 obyvatel má pouze jediná obec – sídlo okresu. Zbylé tři velikostní kategorie jsou stejně početné – každá zahrnuje pětinu obcí. Nejvíce obyvatel žije v obcích s 2 001–5 000 obyvateli. Podle vyhlášky č. 388/2002 Sb. byly na území jesenického okresu stanoveny 3 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem – Jeseník (9 obcí), Javorník (13 obcí) a Zlaté Hory (2 obce). Správní obvod obce s rozšířenou působností je na území okresu pouze jeden – Jeseník, který zahrnuje všech 24 obcí okresu. (Charakteristika okresu a vývoj sídlení struktury Jeseník) Počty obyvatel jednotlivých obcí obou okresů ke dni sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 uvádí tabulky v příloze. Z těchto údajů týkajících se počtu obyvatel vychází celý další text. Je zřejmé, že to není rozhodnutí zcela nezpochybnitelné. Pro účely voleb v roce 2002 a 1998 je to – 20 –
– 21 –
Tranzice je definována jako interval mezi jedním a druhým politickým režimem. (Dvořáková, Kunc 1994: 77) Ve skutečnosti se tranzicí téměř výhradně označuje přechod od režimu nedemokratického k režimu jinému. Řada politologů navíc upozorňuje na skutečnost, že výsledkem tranzice nutně nemusí být demokracie. Pro oblast lokální, která je přirozeně v zásadních otázkách podoby politických režimu pouhou odvozeninou úrovně celostátní, nejsou důležité otázky (na makroúrovni tolik oblíbené), co způsobuje samotný pád předchozího (starého – ancien) režimu. V československém případě 1989/1990 šlo podle A. Stepana o konec, jenž byl iniciován sociopolitickými faktory, když k transformaci došlo pod vlivem opozičních sil. (Říchová 2000: 242–243) Podle modelu P. Schmittera a T. L. Karl šlo v Československu na makroúrovni o kombinaci prvků přechodu paktem (vynucený elitami na základě kompromisu) a přechodu reformou (vynucený masami na základě kompromisu). Podstatným momentem byla nehotovost všech aktérů a všech zvažovaných strategií, spolu se sice neočekávaným, zato
naprostým kolapsem čtyřicet let trvajícího režimu. (Dvořáková, Kunc 1994: 64–65, 127–132) Pozornost politické vědy ovšem není soustředěna pouze na způsob konce starého režimu, ale také na vlastní přechodové procesy k demokracii – na aspekty a problémy, které mohou vývoj k demokracii uspíšit, či mu naopak zamezit. Významným tématem tranzitologických studií se pak stala identifikace etap, v nichž se celý proces odehrává. Jedno z nejvlivnějších dělení vypracované A. Przeworskim, definuje fázi tzv. liberalizace a tzv. demokratizace. Liberalizace představuje počáteční etapu přechodu, v němž probíhají procesy typu „otevření“, „přeformulování“ či „přestavby“. Jejich společným rysem je skutečnost, že otevírají dosud politicky uzavřený prostor reformám. Na úspěšnou liberalizaci navazuje druhá fáze – demokratizace. Během ní dochází k budování demokratických institucí a prosazení demokratických pravidel hry. Počátek demokratizace se datuje okamžikem počátku dohod o nových pravidlech hry, jež uzavírá část elity starého režimu se skupinami, které dosud stály mimo mocenskou sféru. V Československu narozdíl od řady dalších středo- a východoevropských zemí obě fáze časově takřka splývaly. Moci na centrální úrovni se ujali umírnění se souhlasem reformátorů, ale bez znalosti míry svého závazku vůči radikálům a pod jejich stupňujícím se tlakem. V případě Československa lze nicméně hovořit o úspěšném přechodu k demokracii; výsledkem se stala demokracie se zárukami. (Dvořáková, Kunc 1994: 90) Na celostátní československé úrovni skončila první etapa demokratizace volbou V. Havla prezidentem na konci prosince 1989. Druhá, závěrečná fáze skončila v červnu 1990 svobodnými parlamentními volbami, prvními skutečně svobodnými od roku 1935. Toto mezidobí již bylo charakteristické legislativními a exekutivními změnami odstraňujícími nejvýraznější a nejviditelnější komponenty opouštěného nedemokratického režimu: došlo mj. k odvolání některých poslanců a členů národních výborů a jejich vyměnění za nové (cestou kooptací), ke změně státní symboliky, zrušení Státní bezpečnosti, odstranění státního dozoru nad církvemi, povolení soukromého školství, byly učiněny první kroky k obnovení místní samosprávy apod. Pro přechod je charakteristické, že v jeho průběhu nejsou trvale definovaná a všeobecně přijímaná pravidla hry. Aktéři proto bojují nejen za uspokojení svých bezprostředních zájmů (a zájmů těch, koho se
– 22 –
– 23 –
3. PŘECHOD K DEMOKRACII VE VYBRANÝCH OBCÍCH Cílem následující kapitoly je představit zajímavou fázi ve vývoji politické obce – přechod (tranzici) od nedemokracie k demokracii v Československu na místní úrovni na přelomu let 1989/1990. Teorie tranzice bude aplikována na místní politické systémy obcí dnešních okresů Šumperk a Jeseník. Tranzice patří k frekventovaným oblastem politologického výzkumu, ovšem téměř výhradně na celostátní úrovni. Pro komunální úroveň se s ním setkáváme spíš zřídka – v českém prostředí jsou výjimkou práce Lukáše Valeše (Valeš 2003, Valeš 2007), které se ale vesměs soustřeďují na úroveň větších (okresních) měst. Tato kapitola se naopak soustřeďuje především na malé a středně velké obce.
3.1 Tranzice v Československu
domnívají reprezentovat), ale také o určení pravidel procedur, jejichž konfigurace rozhodne o vítězích a poražených v budoucnu. (Dvořáková, Kunc 1994: 77) Je pravděpodobné, že na lokální úrovni mohlo dojít k prvním krokům přechodu již v prosinci 1989, více pravděpodobně však až v prvním čtvrtletí 1990 – důvodem je existence centralizované státní správy, a tudíž omezená samostatnost místních politických autorit. Předmětem zájmu dalšího výzkumu je celé období od listopadu 1989 do března 1990, a to i s přihlédnutím k výše zmíněnému předpokladu o definování budoucích pravidel procedur.
3.2 Výkon veřejné moci na místní úrovni před rokem 1990 V letech 1945–1990 byla územní státní správa tzv. jednokolejná, tedy neexistovala samospráva. Ačkoli způsob obsazování jejích jednotlivých stupňů mohl mít charakter samosprávný, faktický výkon samosprávný nebyl. Existoval monokratický systém národních výborů – orgánů státní správy, které rovněž vykonávaly funkce dříve vyhrazené samosprávě. Jednokolejný systém veřejné správy existoval až do podzimu 1990. V průběhu komunistické vlády (1948–1989) docházelo k neustálému poklesu počtu obcí (1947: 11 695, 1980: 4 778). Tento proces se přirozeně dotkl i prostoru dnešního šumperského a jesenického okresu. Zatímco v roce 1947 zde bylo 196 (159 na území dnešního okresu Šumperk, 37 na území dnešního okresu Jeseník – srov. Melzer, Schulz 1993: 183–544) samostatných obcí, v roce 1989 jich bylo 51. V jejich čele stály městské (MěNV) a místní národní výbory (MNV) (pro zjednodušení bude dále v textu užíváno pouze MNV). Národní výbory tvořily hierarchický celek – krajské národní výbory (KNV) byly nadřízeny okresním národním výborům (ONV) a ty MNV. Zákonem proklamovaná samostatnost v rozhodování tak byla likvidována nejen výkonem stranických usnesení, ale i příkazy národních výborů vyšších stupňů. Národní výbory vyššího stupně, příp. vláda mohly bez omezení rušit usnesení národních výborů nižších stupňů. Národní výbory byly zákonem charakterizovány jako základní orgány pracujících. V zásadě měly tři hlavní typy orgánů: plénum, radu a komise. Volební období národních výborů bylo od roku 1971 pětileté. – 24 –
Plénum se skládalo ze všech poslanců a teoreticky bylo hlavním orgánem národního výboru. Hlavním výkonným orgánem byla (opět teoreticky) rada. Nejmocnější dvojici na místní úrovni správy představoval tajemník MNV a předseda MNV. Místní národní výbory měly kompetence především v oblasti školství a kultury (mateřské a základní školy, jesle, školní jídelny, knihovny, kulturní zařízení), místní infrastruktury (místní komunikace, veřejné osvětlení), obchodu (rozmístění prodejen, prodejní doba), životního prostředí a v dalších oblastech (evidence obyvatelstva, požární ochrana, výstavba, hospodaření s byty, ochrana zemědělské a lesní půdy atd.). Jakým způsobem se volilo do pléna MNV? Ačkoli se nejednalo o volby v pravém smyslu slova, neboť fakticky kandidoval vždy jediný kandidát, stojí uplatňovaný systém za zmínku. Kandidáti mohli být navrhováni jedině prostřednictvím Národní fronty. Aktivní volební právo bylo omezeno osmnáctým rokem věku, pasivní jednadvacátým rokem věku. Poslanec národního výboru měl být občanem „oddaným věci socialismu, politicky i odborně vyspělý s vysokými morálními vlastnostmi, schopný zabezpečovat úkoly národních výborů a organizovat a sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o všestranný rozvoj socialistické společnosti“. Vždy byly vytvořeny jednomandátové obvody (který prakticky tvořila jedna či dvě ulice). Podle zákona mohlo být pro jeden obvod navrženo i více kandidátů, ovšem pouze se souhlasem Národní fronty. Zvolen byl kandidát, v jehož volebním obvodu se zúčastnila hlasování nadpoloviční většina voličů a který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Voleb se obvykle účastnilo 99 % voličů, z nichž opět více než 99 % odevzdávalo své hlasy kandidátům Národní fronty (nevyužili tedy ani možnost škrtnout navrženého kandidáta). Mandát poslance národního výboru byl imperativní, tzn. že „poslanec, který zklamal důvěru voličů nebo který se dopustil činu nedůstojného funkce poslance“, mohl být kdykoli odvolán. Dělo se tak na veřejných schůzích veřejným hlasováním. (Zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech) Obvykle byl ale v takových případech poslanec donucen KSČ, aby sám odstoupil. Při rekonstrukci národních výborů na začátku roku 1990 (viz níže) ale mechanismus odvolávání skrze voličská shromáždění využit nebyl.
– 25 –
3.3 Zákonné předpoklady tranzice na místní úrovni Prvním zákonem, který znamenal začátek přechodu k demokracii v oblasti místní správy, byl ústavní zákon č. 14/1990 Sb. o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. Podle jeho prvního článku mj. poslanci národních výborů všech stupňů, „kteří v zájmu vyrovnání rozložení politických sil nebo vzhledem k svému dosavadnímu působení neskýtají záruky rozvoje politické demokracie, mohou být ze své funkce odvoláni politickou stranou, jejímiž jsou členy“. Poslance bez stranické příslušnosti mohl odvolat příslušný orgán Národní fronty po dohodě s Občanským fórem. Národní výbory mohly doplnit počet svých členů kooptacemi nových členů. Toto výjimečné a zcela nestandardní opatření bylo časově omezeno – mohlo být uplatňováno pouze do 31. března 1990. (Ústavní zákon č. 14/1990 Sb.) Prostřednictvím tohoto systému byly z národních výborů odvoláni nejvíce zkompromitovaní poslanci a kooptováni představitelé nekomunistické opozice. K zásadní personální obměně pak došlo až po komunálních volbách, které proběhly v listopadu 1990. Obce a města tak byly po dobu celého roku od změny režimu pod nadvládou někdejších exponentů komunistické moci. Jednokolejný systém veřejné správy byl odstraněn ústavním zákonem č. 294/1990 Sb., který znamenal mj. návrat k někdejší dvoukolejnosti (před rokem 1939). Základem místní samosprávy a místní státní správy se stala obec. Prostřednictvím tohoto zákona bylo zkráceno funkční období posledních národních výborů, které mělo končit až v roce 1991. Změny na obecní úrovni vešly v platnost ke dni voleb do obecních zastupitelstev v listopadu 1990. Jednou z reakcí na pád režimu bylo na místní úrovni osamostatňování řady obcí. V zásadě platilo, že nejdříve se osamostatnily obce, které byly nejpozději sloučeny. Tak i v prostoru dnešního okresu Šumperk a Jeseník bylo k datu prvních komunálních voleb 94 samostatných obcí (oproti 51 v roce 1989), v roce 2007 jich bylo 102; k zásadnímu nárůstu tedy došlo hned v roce 1990. Zajímavou ilustrací atmosféry a smýšlení prosincových dnů roku 1989 jsou doplňovací volby na místo poslance ONV, který rezignoval ještě před Listopadem, tedy ne z důvodů spojených s koncem komunistického panství. Doplňovací volby se konaly 1. prosince 1989 ve – 26 –
volebním obvodě 155, v obci Pavlov. Zúčastnilo se jich 362 ze 396 voličů (91,4 %), což je srovnatelná účast jako u jiných doplňovacích voleb v okrese Šumperk v letech 1986–1989. 320 hlasy (88,4 % – rovněž srovnatelná hodnota) byl zvolen tehdy jednačtyřicetiletý výrobní náměstek JZD z Pavlova, který byl členem KSČ od roku 1974. (SOkA Šumperk, ONV, Doplňovací volby) V převratných dnech, několik dní po úspěšné generální stávce, se tak voliči chovali stále stejně loajálně jako v době předchozí. O tom, že ohledně strategie kooptace nebylo ještě v lednu 1990 zdaleka jasno a stále byly ve hře klasické (a zřejmě legitimnější) doplňovací volby, svědčí opět situace kolem doplnění ONV Šumperk. Dne 20. prosince 1989 doporučil ONV svému nadřízenému KNV v Ostravě, aby byly na 16. února 1990 vyhlášeny doplňovací volby na deset mandátů, jejichž držitelé se jich vzdali buď ze zdravotních důvodů, případně explicitně kvůli politické situaci, či svůj důvod nezveřejnili: Václav Snášel (volební obvod Supíkovice), Ladislav Novotný (Bohdíkov), Zdenka Benešová, Bohumil Hejtmánek, Josef Hél, Josef Bednář, Kritýna Pantlíková (všichni Šumperk), Marie Černá, Marie Beranová, Václav Bartoň (všichni Zábřeh). KNV tyto volby skutečně 9. ledna 1990 vyhlásil, a to na 16. února 1990. Ještě předtím, 4. ledna 1990, jednalo zábřežské OF s tamním MěNV o podobě volební komise. Až 31. ledna 1990 požádal ONV, aby KNV své rozhodnutí zrušil, že obnova výboru bude probíhat kooptací. (SOkA Šumperk, ONV, Doplňovací volby)
3.4 Předpoklady výzkumu, pramenná báze, výzkumné otázky Základním předpokladem výzkumu přechodů na lokální úrovni v Československu v letech 1989/1990 je uvědomění si místních (institucionálních i stranických) specifik této úrovně v nedemokratickém režimu. Prvním důležitým upozorněním je připomenutí skutečnosti, že místní úroveň nebyla samosprávnou (jako jí nebyla snad v žádném nedemokratickém režimu), nýbrž že šlo o nejnižší úroveň centralizované státní správy. Lokální političtí aktéři do značné míry nebyli schopni přijímat samostatná rozhodnutí bez souhlasu vyšších úrovní. Navíc hlavními představiteli (přinejmenším předseda a tajemník) MNV byli vždy (spolehliví) členové KSČ, strany organizované na principu tzv. demokratického – 27 –
centralismu. Struktury stranické a místně-politické navíc často personálně i funkčně splývaly (viz níže uvedený případ Starého Města, kde se schůze pléna MNV tradičně konala společně s veřejnou schůzí vesnické organizace KSČ). Co se charakteru aktérů před rokem 1989 týče, je nutné upozornit na skutečnost, že ne nepodstatná část poslanců a radních nebyla členy stran NF, ale byli tzv. bezpartijní. Ačkoli i oni museli být navrženi NF, neznamenalo to jejich identifikaci s vládnoucím režimem. I proto se pak v momentě přechodu mohlo stát, že vznikající opoziční struktury s OF v čele mohli mít své reprezentanty mezi poslanci a radními zvolenými v roce 1986. K tomu nutno připomenout častý personální charakter výkonu místní politiky v menších sídlech, skutečnost zřejmou nejen v české komunální demokratické politice. Poslední z připomínek směřuje k tomu, že charakter přechodu na místní úrovni je nutně silně ovlivněn tím, jak obec sama sebe chápe – zda spíše jako Gemeinschaft (společenství s kořeny v premoderních strukturách) či jako Gessellschaft (společnost vycházející ze struktur moderny). (Blíže viz Balík 2008a: 13–15) Výzkum, nemá-li pracovat s metodami orální historie, jež jsou ovšem pro desítky obcí organizačně, časově a v neposlední řadě finančně značně náročné, se musí spolehnout vesměs na prameny úřední provenience – archivní fondy MNV: zápisy z rad, plenárních zasedání, obecní kroniky. Stav těchto archivních fondů však není ideální; zdaleka ne všechny obce předaly materiály z tohoto období okresním archivům; výjimečné nejsou ani situace, kdy mezi zápisy chybí celé roky 1989 a 1990. Kronikářské zápisy někdy mezery v úředních dokumentech zaplňují; ovšem jejich spolehlivost je ne vždy stoprocentní. Tak ve zkoumaném prostoru 51 obcí dvou periferních okresů Šumperk a Jeseník poskytují archivní prameny podklady pro analýzu obcí dvanácti, tedy necelé čtvrtiny. Aby bylo možno z fakticky roztříštěných dat získaných v tomto výzkumu zkonstruovat obecnější výpověď o charakteru tranzice na místní úrovni, byla pozornost soustředěna především na následující výzkumné otázky: a) Jaká forma řešení byla použita – dohoda, vnucení, kulatý stůl…? b) Kdy přechod probíhal, resp. kdy došlo k jednání a kdy se projevily první výsledky?
c) Kdo patřil mezi aktéry přechodu? Pokud to byli aktéři institucionální – jaké byli povahy? Patřily mezi ně všechny strany Národní fronty, OF či někdo další? d) Jaký byl faktický výstup přechodu? e) V jakém postavení se po proběhlé tranzici nacházel do té doby ústřední aktér – KSČ? f) Ovlivnila podoba tranzice v jednotlivých obcích volební výsledky prvních svobodných komunálních voleb 1990, resp. celou následující politiku? Těchto šest otázek tak tvoří osnovu dalšího výzkumu, přičemž jejich použití se nabízí i pro další oblasti.
– 28 –
– 29 –
3.5 Tranzice v obcích Po volbách 1986 se podruhé předsedou MNV Bludov stal Josef Hudos, místopředsedou Josef Krejčí, tajemníkem Bedřich Kaňa. (Kronika obce Bludova III.: 368–375) K rekonstrukci rady došlo v květnu 1988, kdy byl ze své funkce kvůli mravnostnímu prohřešku odvolán J. Hudos a předsedkyní se stala Jaroslava Křížová; změn doznalo i několik dalších míst v radě. (Kronika obce Bludova IV.: 71) OF vzniklo v Bludově 2. prosince 1989, jeho prvními mluvčími se stali Josef Andrle, Vladimír Vlček a Josef Sedláček. Poslední jmenovaný byl v letech 1990–2002 bludovským starostou a od roku 1990 do současnosti hlavním představitelem Strany zelených v Bludově, V. Vlček v letech 1990–1998 místostarostou; od roku 1997 je ředitelem Gymnázia Šumperk a od roku 1991 jedním z hlavních představitelů Občanské demokratické strany v Bludově. V blíže nezjištěném dni proběhl v Bludově kulatý stůl, jehož se zúčastnila KSČ, OF (v jeho rámci SZ), ČSL a ČSS. Jeho výsledkem byla rekonstrukce rady a pléna, a to cestou kooptací. Do pléna bylo kooptováno 6 poslanců za OF, 2 za SZ a po jednom za ČSS a ČSL. Někteří dříve bezpartijní radní, kteří byli členy rady od výše uvedených změn v roce 1988, se přihlásili k OF. V desetičlenné radě tak byli čtyři komunisté, včetně předsedy a tajemníka (J. Křížová – předsedkyně, B. Kaňa – tajemník, Antonie Hrycajová a Josef Cikryt), čtyři za OF (Stanislav Balík, Jiřina Holínková – oba již z původní rady, Milan Klimeš
a V. Vlček – kooptovaní), jeden za SZ (J. Sedláček – kooptován) a jeden za ČSS (Václav Blažek – kooptován). (Kronika obce Bludova, IV.: 36, příloha) Ze 47 bludovských poslanců (celkem bylo do roku 1990 plénum šedesátičlenné, z toho ovšem čtyři poslanci zastupovali obec Vyšehoří a devět Chromeč) v novém zastupitelstvu po volbách 1990 zasedli pouze dva (Bedřich Kaňa, Jaroslava Tylová, oba za KSČM), z kooptovaných radních tři (M. Klimeš, V. Vlček, J. Sedláček). (Kronika obce Bludova, IV.: 62–63) Situace obce Branná byla v roce 1989 zvláštní, či ne příliš typická. MNV zvolenému v roce 1986, tvořenému 27 poslanci (z toho 16 KSČ, 11 bezp.) předsedal Alois Drlík, který bydlel mimo obec – v Hanušovicích. Tajemnicí byla Jana Řehová, místopředsedkyní Ludmila Benadová. V radě zasedali dva bezpartijní radní. I zde byl nástrojem zprostředkování kulatý stůl, který zde, jako v jediné obci v okrese, vedl k výměně předsedy MNV – novým se 19. února 1990 stal František Říha. Ten se také v roce 1990 stal prvním starostou obce, a to za OF. Z původní rady v novém zastupitelstvu zasedla již jen Jana Řehová (KSČM), ovšem jako místostarostka. (Kronika obce Branná: 5–6, 169–171) Model kooperace z roku 1990 tak přešel i do dalších let. V radě obce Jestřebí došlo v prvních měsících roku 1990 na základě mechanismu kulatého stolu ke dvěma změnám, ani zde se ale netkly předsedy, tajemníka či místopředsedy, pouze dvou radních, kterými se nově stali Jan Hajtmar a Vojtěch Janků. Právě Jan Hajtmar byl po volbách 1990 zvolen prvním starostou, ovšem již po měsíci se funkce vzdal. Na jeho místo byl zvolen Miroslav Valenta, první mluvčí OF v obci. Čtyři z devíti nových zastupitelů byli již v předchozím MNV, z toho tři komunisté (včetně někdejšího tajemníka) a jeden lidovec. (Kronika obce Jestřebí) Ze 60 členů MěNV Loštice jich v roce 1986 bylo 34 členů KSČ, 4 ČSL a 22 bezpartijních. Předsedou se stal Jan Selinger, tajemnicí Dagmar Pospíšilová a místopředsedou Ladislav Kašpar. Od 1. ledna 1988 se tajemníkem stal Miroslav Marek. (Kronika města Loštice, VIII.: 10, 173–174) I zde se politická situace řešila mechanismem kulatého stolu; proběhl dokonce dvakrát. Nejprve před 12. prosincem 1989, zúčastnila se jej KSČ, ČSL, OF, MěNV a MěVNF. Zajímavá je účast národního výboru
a Národní fronty – KSČ tak fakticky měla trojnásobné zastoupení. Dne 12. prosince 1989 byla rada rozšířena o 6 nových členů, z toho 4 bezpartijní, za OF (Jan Bílek, Věra Čížková, Jaroslav Pecha, Zdenka Rosůlková) a 2 za ČSL (Marie Hoplíčková, Josef Veselý). Tato situace však nevydržela dlouho. Do února 1990 rezignovalo 9 poslanců MěNV, na zasedání pléna 27. února 1990 byla původní rada odvolána a zvolena nově. Tomuto jednání předcházelo jednání u kulatého stolu, jehož se zúčastnila KSČ, OF, další blíže neurčené strany a MěVNF. Vedoucí trojice (předseda, místopředseda, tajemník) se nezměnila. Stejně tak zůstali jejími členy tři radní, kteří v ní působili již od roku 1986 (Josef Novák, Zdislava Kubínová, Jan Červinka) a čtyři zvolení v prosinci 1989 (J. Veselý a M. Hopličková za ČSL, V. Čížková a J. Pecha za OF). Vypadli tak J. Bílek a Z. Rosůlková, naopak nově byla kooptovaná Irena Hekelová. (Kronika města Loštice, VIII.: 128, 179–185) Předseda MěNV Jan Selinger byl jedním z mála předlistopadových představitelů (vedle něj již jen Z. Kubínová; z dalších členů rady zvolené v únoru 1990 se do zastupitelstva nedostal nikdo), který byl zvolen i v roce 1990, a to radním. Loštice byly jedním z příkladů jakési zbytkové kooperace. Představitel KSČ sice byl radním, nicméně za součást vládnoucí koalice považován nebyl; starosta a místostarosta z OF byli zvoleni osmi hlasy z patnácti (OF, ČSL, HSD-SMS). V Novém Malíně došlo k velké změně na samotném začátku roku 1989. Do starobního důchodu odešel (byl odejit?) předseda MNV Karel Plíhal. Ten v obci nebydlel, ačkoli byl předsedou novomalínského MNV od roku 1981. Předtím byl v letech 1971–1981 předsedou MNV v Bludově, kde pak také od 1. ledna 1989 do roku 1991 působil jako školník. (Balík – Balík 2008: 40, 49) Na jeho místo v Novém Malíně nastoupil stávající tajemník Stanislav Re, jehož na postu tajemníka nahradil František Urban. (Kronika obce Nový Malín: 149–150, 260) Koncem února 1990 proběhl v Novém Malíně kulatý stůl, jehož se zúčastnila KSČ, ČSL, SZ, ČSS a OF. Jeho výsledkem byla dohoda na rekonstrukci rady a pléna. KSČ měla dále mít post předsedy, tajemníka a jednoho radního. Další čtyři radní odvolali, na jejich místo byli delegováni 2 za OF (Rudolf Vyhlídal – ten byl poslancem již od roku 1986, Václav Doležal), 1 za ČSL (Marie Volfová), 1 za ČSS (ta se však posléze mandátu vzdala), zbytek měli tvořit nestraníci. V polovině března byla
– 30 –
– 31 –
rekonstrukce rady i pléna schválena. Odvoláni byli František Macek, Alena Horká, Miroslav Strašil a Jiří Adámek. Pro zajímavost lze dodat, že v podzimních volbách 1990 byl do nového zastupitelstva zvolen jediný z třiatřiceti poslanců z roku 1986 – R. Vyhlídal. Mandát, jejž původně získali kooptací, potvrdili i V. Doležal a M. Volfová. (Kronika obce Nový Malín: 283–284, 290–292) V Oskavě, jako v jediné ze zkoumaných obcí, byla funkce tajemníka vykonávána tzv. neuvolněně. Posledním před listopadem 1989 byl Jan Wezdenko, předsedou Vladimír Vokšický, místopředsedou Jaroslav Poláček; plénum MNV tvořilo 37 poslanců. V první fázi na přelomu let 1989/1990 padlo rozhodnutí do voleb radu ani plénum neměnit. Nicméně poté proběhlo jednání u kulatého stolu, jehož se zúčastnili OF, KSČ a MV NF. Zástupci OF se před jednáním dotazovali na okresní organizaci OF, zda je přípustné, aby u kulatého stolu zasedal MV NF. Výstupem jednání byla shoda na tom, že KSČ odvolá radního Zdeňka Kallera a tajemníka J. Wezdenka. Plénum, jež proběhlo 26. března 1990, nakonec kooptovalo pět nových poslanců, představitelů OF – Radomila Žerta, Miroslava Kociána, Radomila Bradu, Vladimíra Holánka a Stanislava Plška. R. Žert se stal novým neuvolněným tajemníkem a M. Kocián novým radním. (MNV Oskava) R. Brada se v období po roce 1990 stal starostou obce a je jím nepřetržitě, i po volbách 2006, čímž se zařadil k nejdéle úřadujícím starostům okresu Šumperk. Postřelmovské plénum MNV bylo složeno z 53 poslanců, jimž předsedal Zdeněk Hajtmar, tajemníkem byl Stanislav Kapl. Předsedou místního výboru NF byl v roce 1989 Vladimír Velčovský, jenž byl v letech 2002–2006 starostou za SZ. Místní přechod k demokracii, byť prozatím pouze v symbolické rovině, začal 19. prosince 1989, kdy MNV na základě požadavku OF potvrdil, že zhotoví a na místní školu znovu umístí nápis Škola T. G. Masaryka. Zajímavou epizodou se stala schůze pléna MNV 27. února 1990, jíž se zúčastnilo pouze 25 z 53 poslanců, takže poprvé min. od roku 1976 bylo plénum neusnášeníschopné. I pod dojmem této události se 5. března 1990 uskutečnilo jednání u kulatého stolu, jehož se zúčastnili zástupci politických stran a organizací (!) zastoupených v NF a představitelé OF a SZ. Výstupem kulatého stolu byla dohoda na rekonstrukci pléna, z něhož bylo odvoláno 9 poslanců. Za ně navrhlo 6 nástupců OF a SZ (Oldřich Kleveta, Jiří Žouželka, Miroslav Berka, Hana Janhubová, Karel
Müller, František Dudek), 2 ČSL (Alois Rýznar, Václav Krobot) a 1 KSČ (Josef Ginther). Rada zůstala beze změn. Vyměněni tedy nebyli vedoucí představitelé. Nové plénum se sešlo 29. března 1990. (MNV Postřelmov) Z těchto devíti nových poslanců pokračovali v listopadu 1990 v novém zastupitelstvu pouze dva (O. Kleveta, J. Žouželka – koalice OF, SZ). V posledním volebním období komunistického MNV v Rudě nad Moravou došlo k řadě změn. Z voleb 1986 vzešlo pětapadesátičlenné plénum (33 členů KSČ, 1 ČSL, 21 bezpartijních), předsedou se stal Ivan Bank (KSČ), tajemníkem Petr Pospíšil (KSČ), místopředsedou Jiří Ruprich (bezp.). V jedenáctičlenné radě zasedali tři bezpartijní. Již k 1. listopadu 1986 vystřídal I. Banka (který byl předsedou MNV od roku 1979, od svých třiceti let; v listopadu 1986 se stal náčelníkem Horské služby Jeseník) stávající člen rady Zdeněk Čikl (KSČ); I. Bank byl dále II. místopředsedou. K 1. září 1989 vystřídal tajemníka P. Pospíšila Petr Ton. (Kronika obce Ruda nad Moravou 1986: 13–15) To, zda i v Rudě předcházelo kooptacím jednání u kulatého stolu, prameny nedokládají, zdá se to však pravděpodobné. Dne 20. března 1990 byli do pléna MNV kooptováni tři noví poslanci (z nich dva se posléze stali členy rady). Dále byli zvoleni čtyři noví členové rady – Karel Kouřil, Jiří Nikl, František Gronych, Ladislav Kašpar. Místa předsedy, tajemníka a místopředsedy zůstala nezměněna. Z komunálních voleb 1990 vzešlo zastupitelstvo, v němž zasedli i tři radní, zasedající v radě předchozí – dva z kooptovaných (F. Gronych a L. Kašpar) a jeden ze tří bezpartijních z rady 1986 (M. Hauk); všichni byli zvoleni za koalici OF, ČSL a ČSS, která volby jednoznačně vyhrála (11 z 15 mandátů). Zbývající čtyři místa obsadila KSČM – její nová reprezentace; zajímavé je, že poslední předseda MNV Z. Čikl, ačkoli kandidoval, zvolen nebyl. (Kronika obce Ruda nad Moravou 1990: 14, 44–45) Originální řešení politické situace bylo zvoleno ve Starém Městě. Chronologie tamních událostí je dobře doložena a zavdává prostor pro spekulace o centrálním „návodu“ k postupu na lokální úrovni. Předsedou MNV byl v roce 1989 Milan Kucza, tajemníkem František Rygar. Plénum bylo složeno ze 17 členů KSČ, 11 bezp. a 2 členů ČSL. Na jednání rady 7. prosince 1989 odstoupila z funkce radní Marie Crhová. Rada dále „projednala současný vnitropolitický stav v obci s ohledem na dopady demokratizačního a obdobného procesu v naší společnosti. Po vyjádření se všech členů rady přistoupila na jednotné stanovisko
– 32 –
– 33 –
neodstupovat dobrovolně z funkcí a řídit chod obce svědomitě i nadále až do všeobecných voleb.“ (MNV Staré Město, Zápis č. 71 z Rady MNV Staré Město ze 7.12.1989) Týden nato (14. prosince) se konalo plenární zasedání MNV. „V úvodu navrhl předseda MNV Kucza Milan dodržet tradici a konat 20. PZ MNV společně s veřejnou schůzí VO KSČ. Pro návrh hlasovali pouze 4 poslanci. Takže 20. PZ MNV jednalo samostatně.“ (MNV Staré Město, 20. PZ MNV Staré Město 14.12.1989) Dne 11. ledna 1990 proběhlo společné jednání rady MNV a zástupců OF, ovšem bez výsledku. Na následující schůzi rady „Rada projednala žádost předsedy MNV o uvolnění z funkce předsedy a případnou resignaci předsedy na funkci poslance. Po vyjádření všech členů rady souhlasil předseda, že setrvá ve funkci do řádných voleb, pokud nebude odvolán KSČ nebo voliči.“ (MNV Staré Město, 74. schůze rady, 8.2.1990) Následující schůze pléna 22. února 1990 odvolala M. Crhovou na její žádost z rady a na její místo zvolila Františku Hrivňákovou. (MNV Staré Město, 21. PZ MNV Staré Město, 22.2.1990) V té chvíli – tedy na konci února – se stále ještě nepočítalo s kooptacemi a zásadnější rekonstrukcí. Ještě na začátku března plánovala rada schůzi pléna až na červen, tedy dlouho po konci března, do kdy bylo možné změny ve složení pléna provádět. Neznámo z jakého podnětu, ale přeci jen proběhlo jednání u kulatého stolu, a to 26. března 1990, pět dní před koncem termínu. Dohodla se zásadní a jinde neobvyklá věc: zásadní navýšení počtu členů pléna ze 30 na 45 – kooptováno ale bylo 21 nových poslanců, neboť 6 „starých“ rezignovalo. K tak zásadní obměně pléna (a rady) nedošlo v žádné další ze zkoumaných obcí. Domluvené změny provedlo následující mimořádné plenární zasedání MNV 29. března 1990. Z rady na vlastní žádost odešlo šest z jedenácti členů (Václav Černý, Jarmila Doskočilová, Václav Karabec, Jaroslav Hájek, Miroslav Hédl, F. Hrivňáková), zůstali ale v plénu. Dále složilo mandát šest poslanců (Miroslav Březina, M. Maňasová, Dana Baniová, Karel Mika, Věra Chalupníková, Bohumil Diviš). Kooptováni byli 4 poslanci za ČSL (Václav Langer, Linhart Haltmar, František Stanzel, Ondřej Albert), 2 za ČSS (Radomil Člupný, Dušan Hýžďal), 7 za OF (Petr Truttman, Ladislav Hnilička, Ludmila Macháčková, Josef Chytil, Evžen Sikora, Zdeněk Panský, Jiří Kamp), 4 za
Československou stranu zemědělců (Eva Vašicová, Jan Pomajbík, Jitka Matoušková, Josef Václavík), 3 za KSČ (Veronika Krejčí, Jan Darebník, Dagmar Zábojová) a 1 bezpartijní (Pavel Russnák). V radě nově zasedli Ladislav Hnilička, Evžen Sikora, Radomil Člupný, Josef Václavík, Linhart Haltmar a Zdeněk Panský (tedy 3 OF a ČSS, ČSL, ČSZ po jednom). Na postech vedoucí trojice ke změně nedošlo, v radě z původních členů zůstali Vladimír Černín, Ludmila Štípská, Jaroslav Sedláček, František Rygar a Milan Kucza. (MNV Staré Město, MPZ MNV Staré Město, 29.3.1990) Ve volbách 1990 mandát získali čtyři z kooptovaných poslanců (L. Haltmar za Koalici-ČSL, J. Kamp, P. Truttman a J. Chytil za OF) a tři z poslanců zvolených v roce 1986 (někdejší tajemník F. Rygar za KSČ, J. Sedláček za SNK a M. Crhová za Koalici-NK). Obec Sudkov je ve zkoumaném vzorku výjimečnou obcí, kdy je jedinou, v níž nedošlo k žádným změnám ve složení rady či pléna. Na plenárním zasedání 28. prosince 1989 se MNV dokonce postavil za komunistickou poslankyni KNV Ludmilu Jetmarovou ze sousedního Postřelmova, když doporučil, aby setrvala ve své funkci až do svobodných voleb. Poslední předseda MNV Václav Hašek byl po roce 1990 starostou za KSČM až do roku 1998, v zastupitelstvu za tutéž stranu zasedá i po volbách 2006. (Obec Sudkov, PZ MNV, 28.12.1989) Ve Štítech proběhlo jednání s OF ve dvou kolech. V prvním z nich jednal předseda MNV Alois Krejčí (tajemníkem byl Vladislav Beran; plénum tvořilo 49 poslanců) s OF (mluvčí Josef Matyáš, zástupci Ivan Gavanda, Libor Kočnar, Petr Odstrčil) 11. prosince 1989. Výstupem jednání byla domluva, že stávající poslankyně Alena Poláchová (zvolena v roce 1986, nicméně reprezentantka OF) se bude zúčastňovat schůzí rady; nikoli jako její člen s hlasovacím právem, ale jako pozorovatel. Na schůzi rady ovšem vystoupil radní Mynář „s obavou, zda bude OF prostřednictvím paní Poláchové informováno nezkresleně“. V blíže nezjištěném čase pak proběhlo jednání u kulatého stolu, jehož se kromě KSČ a OF zúčastnili zástupci ČSL, MNV a NF. (MNV Štíty, Zápisy Rada MNV 1989–1990) Dne 7. března 1990 proběhlo plenární zasedání MNV, na němž byli kooptováni tři noví poslanci: Petr Valenta (ČSL), Josef Bartoň (KSČ) a Jarmila Čadová (bezp.). Hlasování o nich bylo jednomyslné, s výjimkou J. Bartoně, kde se dva zdrželi hlasování.
– 34 –
– 35 –
Rekonstrukce orgánů MNV pokračovala, když se novým místopředsedou stal P. Valenta a novými radními J. Čadová a Jan Minář. (MNV Štíty, Zápisy plenární zasedání 1/88–8/90) Po volbách 1990 zasedl v novém zastupitelstvu jak bývalý předseda MNV A. Krejčí, tak kooptovaná radní J. Čadová (oba za KSČ!). Ve složení orgánů MNV Velké Losiny zvolených v roce 1986 došlo v červnu 1988 ke změně: předsedkyni Danu Janíkovou nahradil v její funkci stávající tajemník Vojtěch Ščuglík, tajemníkem se místo něj stal Rostislav Bárta. Po volbách 1990 zůstal v čele obce V. Ščuglík jako starosta za SZ a zůstal jím až do roku 2002. (MNV Velké Losiny, 8)
Přinejmenším v devíti ze dvanácti zkoumaných obcí (tedy ve třech čtvrtinách) byl jako prostředek řešení zvolen formát tzv. kulatého stolu, tedy nápodoba centrálního vzoru. V jedné obci není jeho konání doloženo, nicméně zdá se pravděpodobné, ve dvou zcela jistě neproběhl. Nikde nebyl zaznamenán „nátlak ulice“ či spolehnutí se až na jednání na plénu MNV. Kulatému stolu někde předcházelo separátní jednání MNV a OF. Otázkou pro další výzkum zůstává, zda konání těchto kulatých stolů vycházelo pouze z iniciativy místních vládních či opozičních struktur, či zda neexistoval centrální návod takového řešení. Druhé možnosti nasvědčují dvě zaznamenané události. V Oskavě se před konáním kulatého stolu zástupci OF dotazovali na okresní organizaci OF, zda je přípustné, aby u kulatého stolu zasedal MV NF. To by nasvědčovalo existenci nějakých (možná nepsaných) pravidel u struktur OF (dost možná ale nic takového neexistovalo a oskavským zástupcům „na okrese“ sdělili, že to je jejich místní záležitost). Závažnější indicií je situace ve Starém Městě. Zde ještě konci února 1990 vůbec nepočítali s kooptacemi a zásadnější rekonstrukcí místních orgánů, o pár dní později plánovala rada schůzi pléna až na červen. Přesto v dalších dnech proběhl kulatý stůl, který proměnil složení pléna MNV nejvýrazněji na okrese. Přišel nějaký centrální pokyn – ať již z ONV, či z okresních struktur OF? Důležité je ovšem také poznamenat, že v šestině zkoumaného vzorku žádný kulatý stůl neproběhl a posléze až do podzimních voleb 1990 ani nedošlo k sebemenším personálním změnám.
Až na dvě výjimky došlo k jednáním s opozicí u kulatého stolu až v prvních měsících roku 1990. Výjimkami jsou Loštice, kde první kulatý stůl proběhl již v prosinci 1989 (na jeho základě však k žádným změnám nedošlo), a Štíty, kde proběhlo v prosinci jednání předsedy MNV a zástupců OF s domluvou na rozšíření rady o jednu z poslankyň, která ale měla mít pouze hlas poradní. V ostatních případech, pokud k jednáním došlo, bylo to až v reakci na přijetí „kooptačního“ zákona. Pokud kulatý stůl proběhl, vždy se jej zúčastnila KSČ a OF. Ve třech případech (Loštice, Oskava a Štíty) se jej účastnili kromě KSČ i představitelé MNV a MV NF – zastoupení KSČ tak bylo ztrojnásobeno (resp. v Oskavě zdvojnásobeno). Přinejmenším šestkrát se jednání účastnila ČSL, jen třikrát ČSS (zřetelně tak je dokumentována faktická slabost či téměř neexistence ČSS již v momentu pádu komunistického režimu). Ačkoli SZ byla jednáním přítomna také pouze třikrát, v jejím případě to lze charakterizovat jako poměrně silné zastoupení – s výjimkou OF jde vlastně o jediný nově vzniklý politický subjekt. Za pozornost stojí situace v Postřelmově, kdy se kulatého stolu mj. zúčastnili zástupci společenských organizací zastoupených v NF. Stereotypy, jimž veřejný život uvykl v předchozích desetiletích, projevující se ve skutečnosti, že se primárně politického jednání účastnili zástupci masových organizací, jež měly být z své definice nepolitické, byly silné. Pokud už k jednání u kulatého stolu došlo, byly jeho faktickým výstupem personální změny. V devíti případech došlo ke změnám ve složení rady, v desíti ke kooptacím do pléna. V pěti šestinách obcí tak bylo nástroje kooptací skutečně využito. Noví radní pocházeli jak z řad kooptovaných poslanců, tak z řad těch, kteří již v plénech zasedali od roku 1986. Vždyť podle dostupných údajů ze tří obcí tvořili bezpartijní ještě před listopadem 1989 i dvě pětiny plén, ne zcela zanedbatelný podíl měli i v radách. Pouze v jediném případě byl odvolán předseda MNV, dvakrát byl vyměněn místopředseda, jednou tajemník. Je tedy zřejmé, že na vrcholných pozicích došlo ke změnám naprosto minimálním, spíše kosmetickým. KSČ – někdejší vedoucí síla společnosti – tak vyšla ze změn na komunální úrovni nesrovnatelně lépe než na úrovni centrální. V drtivé většině případů udržela až do listopadu 1990 posty předsedů a tajemníků MNV, „pouze“ v některých obcích přišla o většinu v radách. Přesto radám ve většině případů dominovala jako nejsilněji zastoupená politická
– 36 –
– 37 –
3.6 Podoba přechodu v souhrnném pohledu
strana. KSČ byla ve všech sledovaných případech chápána a pojímána jako privilegovaný aktér. Nelze vypozorovat vztah mezi charakterem tranzice a výsledky komunálních voleb 1990, jimž bude věnován v jednotlivých obcích prostor dále. V řadě obcí kandidovali (mnohde jako lídři) někdejší předsedové či tajemníci MNV. V Bludově byl někdejší tajemník zvolen, (s jedním z nejvyšších počtů preferenčních hlasů), v Rudě nad Moravou se předseda MNV do nového zastupitelstva nedostal. Až na výjimky (např. Sudkov) vzešli noví starostové z řad nekomunistických sil, vesměs z řad těch, kteří se nejvýrazněji angažovali již na přelomu let 1989/1990. Na specifika komunální úrovně poukazuje a zpět k úvahám o sebepojímání dané obce (Gemeinschaft vs. Gesselschaft) nás ale vrací situace v obci Rohle, kde do voleb postavili společnou koaliční kandidátku OF, PH JZD a KSČ! Nešlo přitom o jedinou kandidátku v obci, která by projevovala předem provedenou dohodu, ve volbách se totiž utkali s ČSL. Blízkost na centrální úrovni stěží představitelná dvou protikladných subjektů přechodu – OF a KSČ – zde byla realitou. Tyto skutečnosti můžeme porovnat se zjištěními, které prezentoval L. Valeš pro oblast západních Čech, vesměs ale pro okresní města (Domažlice, Tachov, Klatovy). Ten zjistil první kontakty státní správy a opozice již v listopadu 1989 (Tachov), shodně s výzkumem „šumperským“ konstatuje, že hlavním partnerem jednání nebyly struktury KSČ, ale MěNV (byť se mnohde mohlo jednat o kryjící se struktury). Otevřeně upozorňuje na skutečnost, že místní představitelé „potřebovali všechno dostat shora a seshora nic nepřišlo“. I v západních Čechách došlo na lokální úrovni k faktickému rozkladu systému NF, kdy obě satelitní strany rozehrály – podle své síly – vlastní politické hry. Chopily se možnosti skutečně se zapojit do místních politických systémů, neboť až do listopadu se v radách a vedení národních výborů fakticky vůbec nevyskytovaly a i v plénech mívaly zastoupení max. do tří poslanců. V prostředí západočeských okresních měst byly identifikovány dvě vlny rekonstrukcí orgánů národních výborů – v prvním případě šlo o prosinec 1989 a doplnění rad národních výborů z řad stávajících poslanců, ve druhém případě pak již o klasické kooptace v prvním čtvrtletí 1990. Ve všech třech městech došlo ke změně na špici MěNV – předsedů a tajemníků, nestraníci (resp. OF) navíc získalo převahu v radách.
Nicméně KSČ zde rovněž zůstala dominantním (i když ne tak privilegovaným jako v menších obcích šumperského okresu) aktérem. (Valeš 2007: 65–84) Důležitým výstupem období přechodu, který na mnoha místech ovlivnil podobu místní politiky pro další léta, byla objevená schopnost konsensu o pravidlech určujících vítěze a poražené v budoucnu – „spolužití“ roku 1990 se mnohde stalo předobrazem dalších let a místních všeobecních koalic. Na druhou stranu však v řadě obcí je od voleb 1990 KSČM stále držena mimo rady – ani zde ale nelze vysledovat, že by to bylo ovlivněno podobou tranzice. Pokud k tomu dochází, pak tato skutečnost odráží jiné předpoklady a důvody. Nutno podotknout, že zmíněný model konsensu vycházel z konsensu na celostátní úrovni, kde KSČ byla vládní stranou až do voleb 1990, rovněž také čerpal ze specifik menších obcí. V neposlední řadě také zjištěná data potvrzují předpoklad, že v prostředí centralizované státní správy je pro novou politickou moc prioritní otázkou „obsazení“ centra, nižší úrovně jsou méně důležité.
– 38 –
– 39 –
3.7 Souhrn • Ve sledovaných obcích došlo v převážné většině k oficiálním jednáním mezi představiteli veřejné moci a opozice až v roce 1990 – narozdíl od okresních měst západních Čech. • Ještě v prosinci 1989 se konaly doplňovací volby do ONV s obdobným voličským chováním jako v předchozích letech a desetiletích. • Pokud došlo k rekonstrukci orgánů národních výborů, pak po jednání u kulatého stolu, který se konal přinejmenším ve třech čtvrtinách obcí. • V šestině případů jednání u kulatého stolu neproběhlo a v obcích až do voleb 1990 nedošlo k žádným změnám. • Kulaté stoly proběhly vesměs v únoru a březnu 1990. • Jejich aktéry vždy byla KSČ a OF, v nadpoloviční většině případů ČSL, v méně než čtvrtině ČSS a SZ. V polovině případů se jich také jmenovitě účastnili zástupci MV NF a MNV. • Pokud proběhl kulatý stůl, došlo k personálním změnám – nejčastěji k rekonstrukci rady, doplnění či rozšíření pléna národního výboru.
• Předseda MNV byl odvolán v jediné obci (na rozdíl od situace v západních Čechách). Pouze dvakrát byl vyměněn místopředseda, jednou tajemník. • Ačkoli KSČ vesměs ztratila absolutní většinu v radách, disponovala většinou relativní. Místní politice tak dominovala až do podzimních voleb 1990. • Nelze identifikovat jasnou souvislost mezi charakterem přechodu a výsledky podzimních voleb 1990. • Konsensus na komunální úrovni o pravidlech určujících vítěze a poražené v budoucnu v podobě „spolužití“ z roku 1990 se mnohde stal předobrazem dalších let a místních všeobecních koalic.
4. VOLEBNÍ ÚČAST V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH 19902006 Tato kapitola se po teoretickém úvodu zaměří na volební účast v obcích obou okresů v komunálních volbách 1990–2006. Všimneme si, jaký rozptyl lze zaznamenat na území okresu v jednotlivých volebních aktech, zda se mění volební účast v závislosti na velikosti obce, zda se od sebe liší obě výše definované oblasti okresu Šumperk a oba okresy vzájemně, a konečně, jakou důležitost voliči svou (ne)účastí v porovnání s ostatními volebními akty tohoto období komunálním volbám přikládají.
4.1 Úvod do teorie volební účasti Není účelem této subkapitoly zcela detailně se zabývat teorií volební účasti. Pro lepší pochopení, proč zkoumáme některé aspekty volební (ne)účasti a jak mohou být hodnoceny, zprostředkujme alespoň v hrubých rysech diskusi, která je k tomuto fenoménu v politologické literatuře rozvíjena. Jedním z důležitých signálů, jež volební akty vysílají, je míra participace. Tu nepovažujeme za synonymní k termínu volební účast (viz např. Šaradín 2004c: 1), ale za termín nadřazený přinejmenším dvěma možným variantám participace: volební účasti a kandidatuře. Volební účast znamená průměrnou intenzitu účasti obyvatel ve volbách, která je vyjadřována procentuálním podílem voličů, kteří si vyzvedli úřední obálku pro odevzdání svého hlasu (platného i neplatného), ve vztahu ke všem občanům disponujícím volebním právem. (Cabada, Kubát 2004: 305) Výše volební účasti variuje v jednotlivých zemích a typech voleb, přičemž tuto variaci způsobuje řada faktorů – ať již geopolitických, kulturních či socioekonomických. Mezi faktory ovlivňující výši volební účasti můžeme zařadit následující: právní podmínky (administrativní povinnosti občanů nutné k vyřízení a získání možnosti volit); typ volebního systému (většinové volební systémy účast spíše snižují, proporční systémy spíše zvyšují); politický systém (unikameralismus zvyšuje volební účast, bikameralismus spíše snižuje), typ stranického systému – 40 –
– 41 –
(bipartismus zvyšuje, multipartismus snižuje). Mezi další faktory bývá řazena četnost voleb (čím četnější, tím je účast nižší), geografické a klimatické podmínky, sociálně demografické faktory (častěji volí ženy, osoby ve věku 35–55 let, vzdělanější voliči) apod. (Cabada, Kubát 2004: 306–307) Uvádí se také, že výše volební účasti závisí na tom, které politické strany jsou silnější – levicové strany ve stabilizovaných demokraciích dokáží lépe mobilizovat své příznivce než jejich ideoví protivníci – kde je tedy silná levice, volební účast bývá vyšší. (Birch 2003: 65) Je ale otázkou, zda to není naopak – zda není levice silná právě tehdy (proto), když je vyšší volební účast. Samozřejmě je také nutné přihlédnout ke specifikům té které země a politické situace – např. zdaleka ne ve všech zemích střední a východní Evropy byly první posttranzitivní volby nejčetněji navštívené. (Birch 2003: 60–61) Politologická literatura často rozlišuje mezi volbami prvního a druhého řádu (viz Fiala 2004: 26), kdy ve volbách druhého řádu (kam bývají řazeny volby do horní komory parlamentu, do regionálních zastupitelských sborů či do nádnárodních zastupitelských těles) bývá volební účast znatelně nižší než ve volbách prvního řádu (volby do dolní komory parlamentu, prezidentské volby). Data z obou sledovaných okresů mohou pomoci upřesnit tyto teze. V České republice lze u všech druhů voleb mezi lety 1990 a 2004 sledovat na časové ose pokles volební účasti. (Vodička, Cabada 2003: 252, dále Volby.cz) Zvrat nastal v roce 2006, kdy došlo k mezivolebnímu navýšení volební účasti jak u voleb do Poslanecké sněmovny, tak u voleb komunálních. Do jaké míry se jedná o zvrat trvalý, či krátkodobý, ukáží další léta. Značně rozšířenou praxí nejenom publicistických, ale i odborných textů se stalo označovat pokles účasti za známku klesající kvality demokracie, snižující se důvěry občanů v zastupitelské instituce apod. Na pokles voličské účasti se ale lze dívat dvěma možnými způsoby. První interpretace chápe pokles volební účasti jako varovný signál politické elitě, jako signál vzrůstající apatie, která může za určitých okolností posloužit jako podhoubí pro nástup populistických politických vůdců a směrů, jež mohou ohrozit samotnou demokracii. Volební účast je v tomto ohledu chápána jako základní výraz podpory a loajality společnosti vůči danému politickému systému a jako výtečný indikátor kvality demokracie. (Lijphart 1999: 284–286) Literatura západní provenience
často tvrdí, že „jestliže je demokracie záležitostí vlády lidu, čím více lidí v politickém systému participuje, tím více demokratickým může být“. (Birch 2003: 55) Lidé, kteří se v tomto pojetí rozhodují nevolit, nejsou dostatečně politicky socializovaní a mohou si vybrat jiné formy protestu, jež mohou být obecně méně demokratické. Druhé možné vysvětlení může tvrdit, že volební neúčast je normálním a přirozeným jevem, který je logickým důsledkem „odmýtizování“ politiky. Občané již nechápou volební akt jako osudovou volbu mezi dobrem a zlem, jako volbu rozhodující o jejich svobodě či životě. Z tohoto důvodu svou volební účast již nepovažují za nezbytnou. Toto jejich rozhodnutí může být spojeno buď se souhlasem s dosavadním vývojem, k němuž necítí potřebu se vyjadřovat, nebo s rezignací, že svou volbou stejně nic nezmění. Tato „rezignace“ je však podmíněna přesvědčením, že nejde o nic až tak zásadního. V prvním případě je neúčast známkou funkčnosti systému, kdy se lidé baví jinými věcmi než politikou. Výzkumy v zemích střední a východní Evropy prokázaly, že volební účast klesá v těch postkomunistických společnostech, kde jsou občané se svým demokratickým režimem relativně spokojeni – v polovině devadesátých let byli Poláci jednou z nejspokojenějších společností, data jejich volební účasti byla ale jedna z nejnižších. (Birch 2003: 58) Podle některých průzkumů se dokonce zdá, že zvýšenou volební účast provází napětí, ba dokonce krize demokratického politického systému, která mobilizuje občany k politickému jednání. Podle některých dokonce může vysoká volební účast dokonce ohrozit demokracii, neboť voleb se obyčejně neúčastní nejméně vzdělaná část obyvatelstva, která se však zpravidla vyznačuje autoritářskými hodnotovými tendencemi. (Kubát 1998: 12–13) Oproti tomu však stojí např. názory S. M. Lipseta (1995: 232–233), který poukazuje na příklad vysoké míry účasti ve skandinávských zemích ve vztahu k tamní kvalitě demokracie. Zvláště obtížné je interpretovat pokles či vzrůst volební účasti v komunálních volbách v jednotlivých obcích, jak uvidíme na dalších stranách. Zde totiž naznačené interpretační dilema platí snad ještě více než u voleb jiných. S nezbytnou dávkou opatrnosti snad lze potvrdit platnost výše uvedeného tvrzení o nechápání volebního aktu jako osudové volby mezi dobrem a zlem či jako volby rozhodující o jejich svobodě, a to i v invertované podobě – tedy že tam, kde občané volební akt takto chápou, lze předpokládat vzrůst volební účasti. Příkladem mohou být
– 42 –
– 43 –
např. dvě obce šumperského okresu v roce 2002 (Sudkov, Bludov), v nichž probíhala ostrá předvolební kampaň, jejímž obsahem byl střet politických názorů na další rozvoj obce. (Bludovan 2003; Rozhovor s P. Fornůskem) V obou obcích volební účast oproti roku 1998 nejenže neklesla, ale dokonce i vzrostla. Nízká nebo vysoká volební účast jako takové tedy nejsou apriori pro demokracii varovným či příznivým znamením. Povaha participace je odrazem sumy jiných činitelů.
4.2 Volební účast v obcích obou okresů Okres Šumperk průměrnou mírou volební účasti v komunálních volbách prozatím pokaždé překročil průměr republikový. Jde o převýšení od více než šesti procent v roce 1998 po půldruhé procento v roce 2006. Lze konstatovat, že ačkoli je průměrná volební účast na jeho území stále nadprůměrná, v roce 2006 nepotvrdila celostátní zvrat, ale pokračovala v poklesu. Tab. č. 4.1: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Šumperk v komunálních volbách 1990–2006 Obec
1990 1994 1998 2002 2006
Bludov Bohdíkov Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice
83,62 80,55 94,75 81,55 77,82 75,31 91,76 90,54 92,71 80,78
71,15 62,29 89,94 73,50 70,83 70,86 80,46 87,54 82,17 78,73
56,15 59,25 78,92 65,52 69,20 61,63 78,14 72,97 65,25 68,66
57,63 63,83 70,70 54,42 49,82 75,53 70,54 70,92 68,07 67,52
51,84 49,05 72,80 31,40 51,15 65,65 70,00 58,69 69,80 60,40
86,19 78,09 71,17 69,93 89,88 83,36 68,46 74,36 66,20 67,27 58,78 50,15 38,85 33,89
– 44 –
Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1994 až 1998 až 2002 až 2006 až 1990 1994 1998 2002 –12,47 –15,00 1,49 –5,80 –18,26 –3,04 4,59 –14,78 –4,82 –11,02 –8,22 2,10 –8,05 –7,98 –11,11 –23,02 –6,98 –1,63 –19,38 1,33 –4,44 –9,24 13,91 –9,88 –11,30 –2,32 –7,60 –0,54 –3,00 –14,57 –2,05 –12,23 –10,54 –16,92 2,82 1,72 –2,05 –10,06 –1,14 –7,12
–6,52 –8,49
–8,10 –14,90 –8,64
–6,92 5,90 –11,29
–1,24 –8,16 –4,96
Obec
Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Lipinka Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín
1990 1994 1998 2002 2006
Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1994 až 1998 až 2002 až 2006 až 1990 1994 1998 2002 90,44 79,75 63,33 73,40 68,12 –10,69 –16,42 10,07 –5,29 85,67 95,92 82,63 90,49 92,31 89,54 91,80 97,96 92,55 86,36 66,31
72,87 88,00 54,44 66,37 66,88 72,90 86,23 92,50 72,34 52,16 56,97 64,50 56,44 71,50 54,62 68,63 85,96 75,97 71,21 52,26 80,63 100,00 58,98 59,01
68,50 79,27 55,56 68,03 68,93 70,43 79,05 89,19 68,06 64,64 39,74 62,13 49,02 65,25 73,66 58,17 63,08 72,16 69,68 46,45 78,53 73,66 58,34 58,88
73,02 76,84 50,15 67,66 46,30 69,98 73,20 91,18 63,70 55,60 35,09 52,41 31,20 63,46 46,35 81,33 55,56 61,40 69,18 46,13 70,86 74,48 57,38 49,63
–5,54 –8,16 –9,69 –11,88 –8,97 –10,68 1,69 –0,34 –6,30 –13,82 –2,90
77,73 84,39 75,12 83,84 78,63 88,86 92,45 78,44 91,50 90,05 88,76 80,58
80,13 87,76 72,94 78,60 83,33 78,85 93,50 97,62 86,25 72,54 63,41 64,51 72,30 79,33 70,72 40,63 52,17 78,79 84,79 63,79 84,11 74,27 75,46 56,28
84,77 87,73 84,88 74,55 75,74 88,43 77,15 76,36 82,28 79,36 91,63
61,78 69,84 74,90 63,96 65,55 70,51 73,32 71,71 70,16 68,42 88,04
61,44 64,10 74,60 74,45 52,15 62,10 73,54 61,27 63,41 53,97 73,74
59,46 64,72 70,61 73,31 51,74 60,55 73,74 56,41 56,22 52,65 70,83
53,58 60,41 70,97 73,67 43,81 53,18 74,95 50,59 53,99 42,62 75,27
– 45 –
–5,42 –5,06 –4,40 –43,21 –26,46 –10,07 –7,65 –14,65 –7,40 –15,78 –13,29 –24,30
–7,26 0,24 –18,49 –12,23 –16,45 –5,95 –7,26 –5,12 –13,90 –20,38 –6,45 –0,01 –15,86 –7,83 –16,10 28,00 33,79 –2,82 –13,58 –11,53 –3,48 25,73 –16,48 2,72
–4,37 –8,73 1,11 1,66 2,04 –2,47 –7,18 –3,31 –4,29 12,48 –17,23 –2,37 –7,42 –6,25 19,04 –10,45 –22,89 –3,81 –1,53 –5,81 –2,09 –26,34 –0,64 –0,13
4,52 –2,43 –5,41 –0,37 –22,63 –0,46 –5,85 1,99 –4,36 –9,04 –4,65 –9,72 –17,83 –1,79 –27,31 23,16 –7,52 –10,77 –0,50 –0,32 –7,67 0,82 –0,97 –9,24
–22,99 –17,89 –9,98 –10,58 –10,18 –17,91 –3,83 –4,65 –12,12 –10,94 –3,59
–0,34 –5,74 –0,30 10,49 –13,41 –8,42 0,23 –10,44 –6,75 –14,45 –14,30
–1,98 0,62 –3,99 –1,14 –0,40 –1,55 0,20 –4,86 –7,19 –1,32 –2,91
–5,88 –4,31 0,36 0,35 –7,93 –7,36 1,21 –5,82 –2,23 –10,03 4,44
Obec
1990 1994 1998 2002 2006
Pavlov Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Mor. Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Okres Šumperk* ČR
91,08 88,33 93,85 79,20 93,10 93,90 71,56 73,33 87,45 92,29 85,77 67,52 71,13 81,72 89,97 84,55 67,38 94,38 88,03 77,67 60,75 69,97 72,63 89,40 76,24
81,13 83,46 69,31 70,66 86,89 87,61 58,14 63,41 75,39 81,70 75,14 53,32 60,61 100,00 71,92 92,56 100,00 79,53 59,05 81,89 77,28 66,08 78,23 73,33 63,00 93,66 63,14 85,47 83,51 66,60
83,11 71,75 72,63 55,86 82,33 80,27 50,37 58,27 59,01 71,89 67,97 56,91 50,82 83,64 55,23 82,12 60,00 67,52 37,68 65,38 65,36 58,65 75,18 61,54 51,69 74,25 41,73 74,42 77,72 52,83
72,57 67,76 66,50 56,95 67,15 52,30 46,03 62,10 61,97 69,38 61,63 50,25 55,33 82,93 60,63 82,80 65,38 59,94 33,59 69,79 55,25 53,21 67,13 54,55 47,93 78,44 41,22 71,91 69,12 49,98
68,62 70,63 72,45 51,56 67,13 81,45 47,29 74,26 52,35 61,04 52,93 45,65 50,43 60,83 58,75 79,60 70,00 58,10 36,91 59,30 56,69 42,96 72,33 46,67 45,73 73,58 43,13 62,84 64,27 47,87
Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1994 až 1998 až 2002 až 2006 až 1990 1994 1998 2002 –9,96 1,98 –10,53 –3,95 –4,87 –11,71 –3,99 2,87 –24,54 3,32 –6,13 5,95 –8,54 –14,80 1,08 –5,39 –6,22 –4,55 –15,18 –0,02 –6,29 –7,34 –27,97 29,15 –13,41 –7,77 –4,34 1,26 –9,92 –5,15 3,83 12,17 –12,06 –16,38 2,96 –9,62 –10,60 –9,80 –2,51 –8,34 –10,63 –7,17 –6,34 –8,70 –14,19 3,59 –6,67 –4,60 –10,52 –9,79 4,51 –4,90 –16,36 –0,71 –22,09 –9,81 –16,69 5,41 –1,88 2,59 –10,44 0,68 –3,20 –40,00 5,38 4,62 –5,02 –12,01 –7,58 –1,84 –8,33 –21,36 –4,09 3,32 –12,49 –16,50 4,41 –10,49 –10,75 –11,93 –10,10 1,44 –11,59 –7,43 –5,44 –10,24 –3,05 –8,05 5,19 12,59 –11,79 –6,99 –7,88 –6,97 –11,31 –3,76 –2,20 –19,41 4,19 –4,86 –9,48 –21,41 –0,51 1,91 –11,05 –2,51 –9,07 –5,89 –5,80 –8,60 –4,84 –9,64 –13,77 –2,85 –2,11
73,50 62,26 46,72 45,51 46,38 –11,24
–15,54
–1,21
+0,87
* Souhrnná data pro okres Šumperk v letech 1990 a 1994 byla spočítána bez obcí, které byly v roce 1996 začleněny do obnoveného okresu Jeseník, proto se liší od údajů dohledatelných ve statistických výkazech.
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk, výpočty autor
– 46 –
Zaměříme-li svou pozornost na krajní případy, zjistíme, že v roce 1990 činila nejnižší volební účast 60,75 % ve Vikanticích, nejvyšší se blížila absolutní účasti – v Janoušově se voleb nezúčastnil jediný ze 49 voličů, volilo tedy 97,96 % obyvatel. Obě obce patřily mezi nejmenší. V roce 1994 přišlo do volebních místností nejméně voličů v obci Krchleby (52,17 %), nejvíce v obcích Stavenice a Šléglov (shodně 100 %). Všechny tři přitom patří do kategorie nejmenších obcí do 500 obyvatel. Rozptyl téměř padesátiprocentní nevysvětlíme ani geografickou polohou (Stavenice leží u jižních hranic okresu, Šléglov u severních), ani možností výběru z více kandidátů – paradoxně byl v Krchlebech větší výběr než ve Šléglově a Stavenici, kde kandidovalo právě tolik kandidátů, kolik bylo obsazovaných míst (blíže viz níže). Tato skutečnost tak nakonec pouze potvrzuje složitost sociální reality, kterou lze jen nesnadno vtěsnat do nejrůznějších konstrukcí zákonitostí a pravidel. Krajní „extrémy“ roku 1998 jsou již snáze vysvětlitelné – nejmenší účast zaznamenalo okresní město s 37,68 %, největší Líšnice se 100 %. Líšnice je jednou z nejmenších obcí, Šumperk obcí největší, v Líšnici nabídka kandidátů jen nepatrně překračovala poptávku, v Šumperku naopak byla suverénně nejvyšší, kdy poptávku překračovala téměř šestnáctkrát. V roce 2002 si šumperští voliči s 33,59 % zachovali charakteristiku nejméně angažovaných v celém okrese, nejvíce voličů přišlo rozhodnout v druhé nejmenší obci okresu – Janoušově – 89,19 %. Co se týče počtu kandidátů, platí poznatek z roku 1998. V roce 2006 navštívilo komunální volby nejméně voličů v Klopině (31,20 %), nejvíce v opět v Janoušově (91,18 %). Zajímavé je, že obě obce se blíží počtem kandidátů, z nichž si voliči vybírají – v Klopině si fakticky nevybírali, když jich kandidovalo přesně tolik, kolik jich bylo zvoleno, v Janoušově o jednoho víc. Věnujme nyní pozornost extrémům v poklesu či nárůstu volební účasti mezi dvěma volebními akty. U vzrůstu si budeme všímat již obcí, kde je rozdíl 10 %, u poklesu až od rozdílu 20 %. Tento nepoměr zdůvodněme tvrzením, že vzrůst volební účasti je v kontextu celkových výsledků méně pravděpodobný, než pokles. V roce 1994 nevzrostla definovaným způsobem volební účast v žádné obci, naopak k výrazným poklesům došlo v Kosově (o 43,21 %), Krchlebech (o 26,46 %), Polici (o 24,54 %), Loučné nad Desnou (o 24,3 %) – 47 –
a Lukavici (o 22,99 %). S výjimkou Loučné nad Desnou jde o obce z oblasti Jihozápad. V roce 1998 nás zaráží nárůst volební účasti v Krchlebech o 33,79 %. Příčinu můžeme zřejmě hledat ve faktu, že nekandidoval stávající starosta, takže se nepřímo rozhodovalo i o novém prvním muži obce. K tomu můžeme pozorovat poměrně výrazný vzrůst „nabídky“ kandidátů (počet kandidátů přepočtený na počet obsazovaných míst) – zatímco v roce 1994 se o přízeň voličů ucházel 1,29násobek kandidátní listiny, o čtyři roky později to byl dvojnásobek. Podobný důvod mohl být v pozadí nárůstu volební účasti v Mírově o 10,49 %, kdy počet kandidátek vzrostl ve čtyřletém rozmezí z 1,11 násobku na 1,67násobek. Podobně jednoduše však nevysvětlíme poslední případ nárůstu účasti o více než 10 % (Líšnice 25,73 %). Stejně tak není jasné, čím byl způsoben velký propad účasti ve Šléglově (o 40 %). Snad to bylo způsobeno tím, že nebylo o čem rozhodovat, neboť kandidovalo přesně tolik kandidátů, kolik jich mělo být zvoleno. Stejné to ovšem bylo v roce 1994, kdy se voleb v této obci zúčastnili všichni oprávnění voliči! Je možné, že v roce 1998 již zapůsobil faktor znechucení z politiky a přemíry voleb. Stejným důvodům lze zřejmě přičítat i propad volební účasti v Zábřehu (o 21,41 %), Šumperku (o 21,37 %) a Jestřebí (o 20,38 %). Posledním zmíněným poklesem o více než 20 % jsou volby v Kosově, kde propad o 24,08 % zřejmě souvisí s poklesem „nabídky“ kandidátů z dvojnásobku na 1,28násobek. V roce 2002 si pozornost vyžaduje obec Kopřivná, v níž došlo k nárůstu volební účasti o 19,04 %, který může souviset i se vzrůstem „nabídky“ – z 1 na 3,2násobek. Tento (v porovnání s ostatními obcemi) výjimečně velký vzrůst byl jistě způsoben celou řadou faktorů – jedním z nich mohl být odpor proti několik období za sebou úřadující starostce, který však nebyl doveden do vítězného konce a starostka a její politické uskupení svůj mandát před voliči jednoznačně obhájili. Podobně lze vysvětlit nárůst účasti v Bratrušově o 13,9 %, kde taktéž znatelně vzrostla „nabídka“ z 1,93 na 3,77násobek. Zde se mimo jiné rozhodovalo o novém starostovi, kdy několik období úřadující Ivo Hošek sice kandidoval, ale již bez úmyslu obhajovat mandát prvního muže radnice. Podobně snadné vysvětlení ale nenacházíme pro Jestřebí (vzrůst o 12,48 %) a Horní Studénky (vzrůst o 10,07 %) – zde však vzhledem k malému počtu obyvatel nemusí být rozdíl desetiny voličů výrazem hlubších proměn společenských nálad.
K nejvýraznějšímu poklesu došlo v roce 2002 v obci Rájec, a to o téměř jednu třetinu – o 27,97 %. Zde se nabízejí dvě možná vysvětlení, která spolu dokonce i souvisejí. Jedním je pokles „nabídky“ z 2,28násobku na 1 (takže o výsledku bylo předem rozhodnuto), druhým možná spokojenost s prací stávající starostky – i proto možná nevznikla „potřeba“ stavět další kandidátní listiny. V dalších dvou obcích došlo poklesem k návratu k původnímu normálu, jenž se vychýlil v roce 1998. V Líšnici tak klesla volební účast o 26,34 %, v Krchlebech o 22,88 %. O obou dvou jsme se přitom zmiňovali na předchozích řádcích věnovaných nárůstům roku 1998. V roce 2006 došlo k výraznému nárůstu v Rájci (o 29,15 %), Kosovu (o 23,16 %) a Rejcharticích (o 12,17 %). Ve všech třech případech došlo k několikanásobnému navýšení „volební nabídky“, tedy navýšení počtu kandidátů. Rájec se tak vrátil k někdejším hodnotám, rok 2002 se tak ukázal být vybočením. K výraznému poklesu naopak došlo v Kopřivné (o 27,31 %), Bohutíně (o 23,02 %), Hynčině (o 22,63 %) a Stavenici (o 22,09 %). Ve všech těchto obcích došlo naopak k výraznému snížení nabídky, mnohde na nejnižší možné minimum. Při analýze těchto více či méně dramatických nárůstů a poklesů však nesmíme zapomínat na skutečnost, že se jedná vesměs o malé obce s řádově několika stovkami obyvatel. K nárůstu o deset či dvacet procent zde tedy dochází relativně snadněji než ve větších sídlech. Jaká byla volební účast v komunálních volbách v obcích dnešního okresu Jeseník, ukazuje tabulka č. 4.2 na následující straně. I v tomto okrese předstihla průměrná volební účast (s výjimkou prvních voleb v roce 1990) účast celostátní, a to podobně jako v okrese šumperském: v roce 1994 o necelá dvě procenta, v roce 1998 a 2002 o pět a půl a v roce 2006 o necelá dvě procenta. Ve vzájemném srovnání pak šumperský okres zaznamenal vyšší účast ve trojích volbách do roku 1998, jesenický vyšší ve dvojích volbách od roku 2002. Tento zajímavý vývoj lze pravděpodobně vysvětlit tím, že v okrese Šumperk žije vyšší podíl obyvatelstva v nejmenších obcích, kde je prokázána silnější dynamika poklesu volební účasti oproti větším (viz níže). V roce 1990 přišlo nejvíce voličů k volbám v Bílé Vodě (89,52 %), nejnižší v okresním městě (67,81 %). Největší sídlo okresu – Jeseník – zaznamenalo nejnižší volební účast ještě v roce 1994 (56,91 %) a 2002 (41,76 %) – ve zbývajících dvou volebních aktech mělo druhou
– 48 –
– 49 –
Tab. č. 4.2: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Jeseník v komunálních volbách 1990–2006 Obec
Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec-Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice St. Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Okres Jeseník* ČR
1990 1994 1998 2002 2006
Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1994 až 1998 až 2002 až 2006 až 1990 1994 1998 2002 82,90 65,57 61,29 60,38 54,24 –17,33 –4,28 –0,91 –6,14 77,63 89,52 77,37 72,25 88,83
78,25 86,83 76,49 66,18 81,58
58,82 74,79 71,43 51,15 74,09
56,82 60,71 72,33 57,94 70,51
56,42 50,00 66,47 49,98 61,60
0,62 –2,69 –0,88 –6,07 –7,25
–19,43 –12,04 –5,06 –15,03 –7,49
–2,00 –14,08 0,90 6,79 –3,58
–0,40 –10,71 –5,86 –7,96 –8,91
78,60 70,87 52,08 59,15 51,80 –7,73 67,81 56,91 42,12 40,88 41,76 –10,90 70,57 44,94 67,24
–18,79 –14,79
7,07 –1,24 –25,63
–7,36 0,89 22,31
72,73 73,93 74,51 79,75 69,93 83,13 79,57 77,30 70,11 76,55 71,39
60,26 66,78 86,21 63,71 62,42 72,05 74,76 72,31 60,63 77,02 75,12
55,17 54,16 84,92 64,27 63,29 63,14 39,71 63,2 57,72 63,40 55,18
55,34 51,67 77,69 62,60 58,91 60,58 69,27 61,78 59,49 49,85 58,44
48,02 –12,47 40,61 –7,15 78,57 11,70 57,14 –16,04 54,46 –7,51 58,99 –11,08 54,51 –4,81 63,04 –4,99 52,20 –9,48 48,95 0,47 54,20 3,73
–5,09 –12,62 –1,29 0,56 0,87 –8,91 –35,05 –9,11 –2,91 –13,62 –19,94
0,17 –2,49 –7,23 –1,67 –4,38 –2,56 29,56 –1,42 1,77 –13,55 3,26
–7,32 –11,06 0,89 –5,46 –4,45 –1,59 –14,76 1,26 –7,29 –0,90 –4,23
72,87 73,21 ? 76,23 73,30 73,50
66,60 79,46 62,89 65,28 64,16 62,26
55,49 60,50 50,51 58,37 52,13 46,72
58,42 49,25 42,89 59,21 51,26 45,51
49,19 –6,27 65,28 6,25 42,42 ? 57,60 –10,95 48,16 –9,14 46,38 –11,24
–11,11 –18,96 –12,38 –6,91 –12,03 –15,54
2,93 –11,25 –7,62 0,84 –0,87 –1,21
–9,23 16,03 –0,46 –1,61 –3,10 +0,87
* Souhrnná data pro okres Jeseník v roce 1990 a 1994 spočítána z obcí, které byly v roce 1996 začleněny do obnoveného okresu Jeseník. Volební výsledky ve Zlatých Horách z roku 1990 se nepodařilo zjistit, obec náležela do okresu Bruntál.
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk, výpočty autor
– 50 –
nejnižší volební účast. Bílá Voda zaznamenala nejvyšší účast ještě ve volbách 1994 (86,83 %). Na takto vysoké participaci se pravděpodobně podílely příslušnice ženských řeholních řádů, které byly v Bílé Vodě – nejsevernější obci jesenického okresu a vlastně i českého (rakouského) Slezska – v období komunistického režimu soustředěny a které zde ve větších počtech žily ještě několik let po roce 1990. Od roku 1998 do současnosti se obcí s nejvyšší účastí stala Ostružná (1998: 84,92 %, 2002: 77,69 %. 2006: 78,57 %). Naopak nejnižší účast zaznamenaly v roce 1998 Supíkovice (39,71 %) a v roce 2006 Mikulovice (40, 61 %). Ve srovnání s šumperským okresem je zajímavé, že zde ani jednou nebyla zaznamenána stoprocentní účast, ovšem naopak pouze v jediném případě se stalo, že účast poklesla pod čtyřicet procent (a to navíc nepatrně). Celkově lze účast v jesenických obcích považovat za vyrovnanější. I v tomto případě se zaměřme na extrémy v poklesu či nárůstu volební účasti mezi dvěma volebními akty – způsob výběru je totožný jako v sousedním okrese. Výrazné nárůsty účasti byly zaznamenány pouze ve čtyřech obcích – Ostružné v roce 1994 (o 11,70 %), Vlčicích v roce 2006 (o 16,03 %), Supíkovicích v roce 2002 (o 29,56 %) a Kobylé nad Vidnávkou v roce 2006 (o 22,31 %). U obou posledně jmenovaných obcí však šlo o reakci na předcházející výrazný propad (Supíkovice 1998 o 35,05 %, Kobylá 2002 o 25,63 %). V Supíkovicích šlo jednoznačně o reakci na zřetelný pokles volební nabídky. U Kobylé rovněž došlo až k téměř trojnásobnému propadu na samotné minimum – totožný podíl kandidujících a zvolených; zde to ovšem mohlo být spojeno se ztrátou původního elánu, poté co se po vzniku obce konaly řádné volby půl roku po ustavujících.
4.3 Volební účast v závislosti na velikosti obce Z předchozího textu se zdá být potvrzeným předpoklad, že volební účast v komunálních volbách je nepřímo úměrná velikosti obce – čím menší obec, tím vyšší účast. Není to však pouze klamný dojem způsobený náhodným umístěním několika nejmenších a největších obcí na konci či začátku žebříčku? Odpověď nám mohou dát následující tabulky. – 51 –
Tab. č. 4.3: Volební účast v komunálních volbách 1990–2006 podle velikosti obce v okrese Šumperk Obec
Volební Volební Volební Volební Volební účast 1990 účast 1994 účast 1998 účast 2002 účast 2006 do 500 obyvatel 87,7 80,1 74,1 69,4 68,7 501–1 000 obyvatel 86,3 75,9 67,6 65,2 58,9 1 001–2 000 obyvatel 82,2 70,4 61,5 59,5 53,4 2 001–5 000 obyvatel 77,2 66,5 56,4 52,5 48,4 více než 5 000 obyvatel 70,2 61,3 41,3 38,9 39,9
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk, výpočty autor
Tab. č. 4.4: Volební účast v komunálních volbách 1990–2006 podle velikosti obce v okrese Jeseník Obec do 500 obyvatel 501–1 000 obyvatel 1 001–2 000 obyvatel 2 001–5 000 obyvatel více než 5 000 obyvatel
Volební Volební Volební Volební Volební účast 1990 účast 1994 účast 1998 účast 2002 účast 2006 83,09 82,79 70,62 56,44 64,55 76,57 73,52 59,70 60,37 56,60 76,39 64,58 59,25 59,93 53,94 74,65 65,21 52,35 52,14 46,12 67,81 56,91 42,12 40,88 41,76
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk, výpočty autor
Tabulky jednoznačně potvrzují vztah nepřímé úměry mezi velikostí obce a volební účastí – míra volební účasti se v každé kategorii liší o několik procentních bodů od hodnot kategorií sousedních. Jediné dvě výjimky (snad potvrzující pravidlo) představují volby 1994 a 2002 v okrese Jeseník. V prvním případě měly obce o velikosti 2 001–5 000 obyvatel o necelé procento vyšší volební účast než obce kategorie předchozí, ve druhém případě jde o obce nejmenší a druhé nejmenší, kdy velikostní skupina 501–1 000 obyvatel o téměř čtyři procenta překonala skupinu do 500 obyvatel.
– 52 –
4.4 Volební účast v závislosti na geografické poloze Dalším z možných hledisek, jejichž prostřednictvím lze analyzovat volební účast v komunálních volbách (tentokrát ale pouze okresu Šumperk), je geografická poloha, tedy poloha v jedné ze dvou výše definovaných oblastí – Jihozápad a Severovýchod. Následující tabulka porovnává průměrnou volební účast v obou oblastech ve všech pěti komunálních volbách. Tab. č. 4.5: Volební účast v okrese Šumperk v oblastech Severovýchod a Jihozápad v komunálních volbách 1990–2006 ø účasti ø účasti ø účasti ø účasti ø účasti Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1990 1994 1998 2002 2006 1994 až 1998 až 2002 až 2006 až 1990 1994 1998 2002 Oblast JZ 81,23 71,78 58,66 56,91 53,06 –9,45 –13,12 –1,75 –3,85 Oblast SZ 70,33 61,52 46,91 42,78 41,63 –8,81 –14,61 –4,13 –1,15 Rozdíl JZ-SV +10,90 +10,26 +11,75 +14,13 +11,43 Okres Šumperk 76,24 66,60 52,83 49,98 47,87 –9,64 –13,77 –2,85 –2,11
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk, výpočty autor
Vidíme zde překvapivě jasné rozdíly, jež těžko budou pouhými statistickými chybami. Zatímco se tedy v roce 1990 lišily obě oblasti o 10,90 % a v roce 1994 o 10,26 %, v roce 1998 o 11,75 %, v roce 2002 již o 14,13 % a v roce 2006 o 11,43 %, vše ve prospěch Jihozápadu. Jedním z možných vysvětlení může být rozdílná průměrná velikost obcí v obou oblastech – zatímco průměrná obec Jihozápadu má 1 205 obyvatel, průměrná obec Severovýchodu více než jednou tolik – 2 622 obyvatel. Za pomoci komparace s tabulkou 4.3 však víme, že to není jediné postačující vysvětlení, neboť pak by měl být Jihozápad zvýhodněn jen o cca pět procentních bodů (kdy se kategorie obcí s 1 000–2 000 obyvatel liší od kategorie s 2 000–5 000 obyvatel právě průměrně o těchto pět procent). Další vysvětlení můžeme hledat v odlišném sociálním složení obou regionů, jak vyplývá z kapitoly pojednávající o charakteristice obou oblastí. Nás v této chvíli zajímají údaje týkající se např. nezaměstnanosti (SV o více než 2,2 % vyšší než JZ), míry religiozity (SV o téměř 10 % nižší než JZ) či míry dosaženého vzdělání (v oblasti SV je o více – 53 –
než 3,5 % vyšší podíl občanů se středoškolským a vyšším vzděláním). Téměř všechna tato data potvrzují obecnější soudy (srov. Cabada, Kubát 2004: 298–309), totiž že častěji volí lidé zaměstnaní, s vyšším vzděláním a religiózně založení. Tvrzení odporuje jedině údaj o výši dosaženého vzdělání, dle jehož hodnoty by volební účast v oblasti JZ měla být nižší než v SV. Zde však je zřejmě nutno vzít v úvahu výrazně nadprůměrný výskyt lidí se středoškolským a vyšším vzděláním v městě Šumperk a obecně ve větších sídlech, což zvýšilo tuto hodnotu u oblasti SV. Další vysvětlení lze zřejmě hledat v odlišné struktuře jednotlivých obcí jakožto společenství. Skutečnost po staletí nepřetržité kontinuity může zvýhodňovat obce Jihozápadu oproti obcím Severovýchodu, kterým tuto kontinuitu přetrhly události roku 1945.
4.5 Volební účast v závislosti na počtu kandidujících subjektů Další úvaha, jíž jsme se již letmo dotkli v případě vysvětlování příčin vzrůstu a propadu volební účasti u některých obcí, se bude odvíjet od možné závislosti míry volební účasti na počtu kandidujících subjektů. Na vzorku výsledku komunálních voleb 1994–2006 všech obcí šumperského a jesenického okresu tak ověříme platnost hypotézy, zda je volební účast přímo úměrná počtu kandidujících subjektů, jinými slovy, zda se voliči zúčastní voleb ve větší míře v případě, že mají větší výběr kandidátů. Průměrná data o volební účasti pro jednotlivé obce definované přepočteným počtem kandidátních listin ukazují následující tabulky. Hodnota přepočteného počtu kandidátních listin vznikla vydělením součtu všech kandidátů ze všech kandidátních listin a počtem obsazovaných míst v zastupitelstvu. Pro rok 1990 nejsou k dispozici počty kandidátů v jednotlivých obcích, nelze jej proto do tabulky zahrnout. Při interpretaci jednotlivých údajů musíme být opatrní, zejména co se týče poslední kategorie. Ta se totiž do značné míry (především v roce 1994) překrývá s kategorií největších municipalit (největší nabídka panovala v největších městech). Podobné tvrzení opačné hodnoty platí i pro kategorii první a druhou. Podíváme-li se na nejvyšší a nejnižší hodnoty ve všech čtyřech volebních aktech, budeme v případě roku 1994 u okresu Šumperk překvapeni, neboť nejvyšší volební účast je zaznamenána v obcích, kde bylo právě – 54 –
tolik kandidátů, kolik se obsazovalo mandátů (nepoužíváme označení „s jedinou kandidátní listinou“, neboť ve skutečnosti mohlo být v konkrétní obci postaveno kandidátních listin více, ovšem součet počtu kandidátů na nich umístěných je roven počtu obsazovaných mandátů), a nejnižší v obcích, kde byla nabídka nejvyšší. I ostatní údaje (s výjimkou kategorie 1,01–1,99) potvrzují pro rok 1994 nepřímou úměru – čím více kandidátů, tím menší účast voličů. Tab. č. 4.6: Vztah volební účasti a počtu kandidujících subjektů v okrese Šumperk Počet kandidujících subjektů 1 1,01–1,99 2,00–2,99 3,00–3,99 4,00–4,99 od 5,00
Účast 1994 (%) 74,95 70,03 73,73 70,34 67,17 61,81
Účast 1998 (%) 59,84 65,49 65,95 66,63 55,99 45,78
Účast 2002 (%) 55,30 61,72 66,20 59,34 59,68 44,20
Účast 2006 (%) 34,68 55,34 61,55 57,68 52,80 43,79
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
Tab. č. 4.7: Vztah volební účasti a počtu kandidujících subjektů v okrese Jeseník Počet kandidujících subjektů 1 1,01–1,99 2,00–2,99 3,00–3,99 4,00–4,99 od 5,00
Účast 1994 (%) – 65,40 68,26 66,57 70,87 58,19
Účast 1998 (%) – 57,19 59,94 57,19 53,43 47,14
Účast 2002 (%) 50,74 56,21 61,96 56,35 60,74 46,17
Účast 2006 (%) 50,00 – 57,90 42,53 53,86 47,17
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
Nejnižší volební účast byla až do roku 2002 v obou okresech v těch obcích, kde počet kandidujících subjektů převyšoval počet mandátů pěti- a vícenásobně. V roce 2006 se tato kategorie přesunula na druhou – 55 –
pozici, co se týče nízké účasti, přičemž ji v okrese Šumperk nahradily obce, kde nebyl žádný výběr a v okrese Jeseník obce s tří- až čtyřnásobným převisem. Nejvyšší účast byla v okrese Jeseník vždy v těch obcích, kde na každý mandát kandidoval dvoj- až trojnásobek kandidátů. Okres Šumperk zaznamenal v této kategorii nejvyšší účast ve volbách 2002 a 2006, v roce 1998 to bylo v obcích s tří- až čtyřnásobným převisem. Ze zjištěných údajů lze vyvodit opatrný závěr, že voliči více pravděpodobně přijdou k volbám v obcích, kde se o mandát uchází dvoj- až trojnásobek kandidátů. Nabízí se zde jedno (nikoli jediné) možné vysvětlení: zvyšování nabídky kandidátů je pro výši volební účasti produktivní jen do určité míry. Po překonání jisté meze již nemusí jít pouze o projev soutěživosti, který je pro demokracii do určité míry zdravý, ale voliči jej mohou chápat jako projev bezobsažné řevnivosti, a tudíž jejich zájem participovat na procesu ustavení politické reprezentace slábne. Je to koneckonců v souladu s obecnějšími tezemi vztaženými k volbám parlamentním, že systém dvou stran (s nímž může být náš případ totožný, ale nemusí) zvyšuje volební účast, oproti tomu systém více než dvou stran účast snižuje. (Cabada, Kubát 2004: 306) Vyvrací to také názor S. Birch (2003: 66), že poměrné systémy s vyšším počtem politických stran pravděpodobně zvyšují volební účast. Co se týče druhé složky politické participace vztažené k volbám – ochoty kandidovat –, věnujeme se jí na jiném místě této knihy.
4.6 Volební účast v různých druzích voleb Poslední aspekt, jemuž se budeme věnovat, je srovnání volební účasti v komunálních volbách s ostatními druhy voleb, které proběhly mezi lety 1994 a 2006. Odborná politologická literatura na základě empirických výzkumů tvrdí, že občané obecně považují za nejdůležitější volby do té komory parlamentu, která má rozhodující vliv na formování vlády, v českém případě tedy do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Je nabíledni, že ona důležitost odráží vnímání možnosti ovlivňovat určitým způsobem dění v celé zemi. Proto také voliči o ostatní typy voleb projevují menší zájem. V případě České republiky se jako nejvhodnější příklad nabízí takřka – 56 –
všechny volební akty spojené se Senátem Parlamentu ČR (od 1996) či oboje volby do krajských zastupitelstev (2000, 2004). Komunální volby se jak podle teoretických předpokladů, tak podle konkrétních zjištění umisťují na škále zájmu voličů někde uprostřed mezi oběma naznačenými krajními póly. Rozptyl volební účasti u nejhojněji navštěvovaných voleb – do PS PČR – je v obou okresech 56,98–80,22 %, rozptyl komunálních voleb 47,87–76,24 %, krajských a evropských 24,58–31,97 %, senátních 11,15–41,14 % (vynecháme-li u senátních voleb první kolo roku 2006, které se konalo spolu s komunálními, sníží se horní hranice o deset procent na 31,78 %). Z dvaceti hodnocených volebních aktů okresu Šumperk obsadily patery místní volby druhé, čtvrté a sedmé až deváté místo. I jejich nejmenší hodnota (47,87 % z roku 2006) činí téměř trojnásobek nejmenší účasti (16,06 % ve druhém kole voleb do Senátu v roce 2006 – ty se ovšem konaly převážně v oblasti Severovýchod, která je, jak víme, náchylnější k nižší volební účasti). Pořadí komunálních voleb je v průměru v okrese Jeseník totožné jako v okrese Šumperk. I zde jsou druhými nejdůležitějšími, hned po volbách do Poslanecké sněmovny – z osmnácti hodnocených volebních aktů obsadily troje místní volby druhé, čtvrté a sedmé až deváté místo, tedy totožně s předchozím okresem. I jejich nejmenší hodnota (48,16 % z roku 2006) činí téměř pětinásobek nejmenší účasti (10,57 % ve druhém kole voleb do Senátu v roce 2000). Při aplikaci teorie druhořadých voleb tak v případě českých komunálních voleb máme dvě možnosti – buď je jednoduše přiřadit k prvořadým, nebo připustit, že existují ne dvě, ale tři kategorie voleb: prvořadé (dolní komora), druhořadé (komunální), třetiřadé (regionální, evropské, horní komora). Z dat uvedených v tabulkách lze vypozorovat, že se občané jednotlivých obcí chovají při různých typech voleb až na pochopitelné výjimky v zásadě stejně. Málokdy se stane, že by obec v jedněch volbách obsadila v míře účasti jedno z předních míst a v druhých jedno z posledních (i když i s takovými případy se lze setkat – viz např. Kopřivná). Je-li volební účast v komunálních volbách v Jedlí vyšší než v Jestřebí, je tam vyšší i volební účast v ostatních typech voleb, byť samozřejmě s jinými hodnotami.
– 57 –
– 58 – – 59 –
77,38 72,85 73,78
88,50 83,41 77,66 84,41 85,22 90,49 88,06 85,20 89,01 87,07 75,20 89,88 82,85 95,31 77,91 83,04 73,81 86,77
93,33 95,74 88,76 78,83 76,52 81,37 86,08 86,51 73,39 87,00 83,19 86,16 89,98 80,20 90,00 91,54 84,55
81,41 78,47 83,10 80,91 84,14
Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč
Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština Libina Lipinka Líšnice Loštice
Loučná nad Des. 75,30 81,82
Bohuslavice
Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany
74,28
76,55
79,77
67,30
75,69
87,14
86,08
71,16
82,46
79,35
88,52
74,75
100,0
79,10
79,30
72,18
65,50
75,86
82,72
91,11
86,23
83,73
67,10
83,11
69,35
87,01
83,85
80,90
68,12
80,36
82,86
79,64
82,69
84,48
79,33
72,17
65,73
78,90
81,66
78,93
80,35
79,07
82,13
Bohdíkov
PS 1998
Bludov
PS 1996
63,72
60,44
44,01
54,65
59,64
52,71
55,46
64,24
73,64
69,19
58,37
69,88
66,89
69,77
65,24
57,21
68,03
59,22
59,24
48,97
60,72
63,65
81,58
73,97
74,89
59,12
61,28
53,33
74,70
70,50
68,82
51,53
71,52
66,08
66,63
64,52
69,41
62,06
63,15
51,93
59,46
69,27
60,49
61,52
PS 2002
64,17
65,50
56,52
56,40
61,21
58,52
63,26
67,22
72,80
62,86
61,42
71,57
68,13
58,50
62,50
50,00
71,31
64,53
62,50
53,02
67,32
66,25
85,71
71,61
65,43
57,06
70,02
58,41
80,85
75,00
70,96
53,99
70,31
66,78
68,76
69,85
74,06
64,77
68,72
56,18
63,54
72,49
63,41
68,73
PS 2006
35,65
32,63
28,04
23,35
31,52
26,55
29,33
35,70
46,58
37,35
29,65
42,63
38,5
42,28
32,68
32,91
33,00
28,73
26,85
26,3
38,13
39,09
59,52
56,12
46,14
25,15
34,00
24,81
52,56
48,29
49,08
25,97
42,20
38,13
42,34
37,40
38,24
31,88
31,66
20,34
33,15
38,19
28,4
34,52
K 2000
30,91
28,91
21,88
20,74
29,35
23,76
25,38
35,62
43,17
32,58
25,62
36,95
29,29
25,69
21,46
24,12
28,64
29,41
25,21
21,30
32,45
35,54
62,16
44,22
37,91
24,85
26,83
21,03
63,10
33,43
42,86
19,76
39,43
31,14
30,00
29,90
36,44
29,44
37,30
19,92
25,40
37,10
21,81
30,18
K 2004
29,06
26,60
33,67
17,84
28,64
23,25
25,55
29,57
35,90
24,73
22,60
36,34
26,85
27,27
20,74
23,91
28,34
25,81
24,95
18,28
31,80
27,19
48,65
44,59
39,87
21,71
24,02
22,45
53,49
33,54
36,94
20,14
34,63
31,23
31,67
32,47
37,39
26,80
30,83
17,65
24,05
36,90
22,64
30,68
EP 2004
32,77
30,42
31,21
27,38
26,29
23,18
25,56
36,87
48,50
38,78
28,97
44,66
40,05
34,19
21,18
26,41
35,69
33,56
29,34
23,49
35,68
38,56
63,64
51,85
46,09
28,86
36,91
25,61
55,56
45,19
55,28
23,26
51,75
34,55
32,41
42,47
40,00
36,73
37,20
22,15
28,49
39,34
28,11
38,43
I. S 1996
30,51
32,67
26,08
23,32
23,58
24,46
26,36
34,57
37,50
34,01
29,32
43,23
40,09
23,08
21,67
24,24
38,91
30,21
27,89
18,49
32,61
33,40
50,00
34,81
32,66
26,35
34,00
25,08
62,96
38,98
42,28
22,63
37,47
31,27
34,79
41,37
39,51
32,18
33,73
21,45
29,93
34,34
25,83
31,10
II. S 1996
31,52
29,26
29,86
37,17
32,48
33,17
26,85
26,46
38,91
59,52
56,12
46,14
23,60
53,16
49,08
25,63
42,18
37,40
38,42
31,88
31,66
20,34
31,88
27,95
34,12
I. S 2000
17,12
14,06
12,05
18,10
10,64
17,80
11,21
10,92
25,64
38,64
41,30
33,11
8,16
29,11
41,39
7,31
31,07
20,05
22,06
18,43
13,38
12,84
12,83
10,14
19,21
II. S 2000
22,88
21,06
19,63
14,18
15,77
27,42
25,00
14,69
26,62
15,38
17,79
21,91
21,85
19,21
18,82
28,75
23,69
20,21
23,92
I. S 2002
Tab. č. 4.8: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Šumperk ve volbách 1996–2006
45,96
33,58
32,22
19,47
18,21
35,83
45,09
31,07
33,09
14,62
57,21
25,38
28,38
19,21
25,17
34,56
31,11
24,91
39,25
II. S 2002
38,69
45,63
40,70
47,43
29,61
63,46
41,67
33,24
52,88
91,18
73,20
54,00
33,04
71,58
68,36
29,31
55,20
69,80
57,26
50,41
46,44
41,15
30,21
41,00
47,35
I. S 2006
16,52
13,44
13,04
16,84
10,73
15,99
10,26
9,33
21,29
52,94
36,60
26,13
10,47
49,47
37,09
8,75
29,63
11,39
19,94
19,39
15,68
16,15
13,84
9,67
16,65
II. S 2006
– 60 – – 61 –
77,37 81,17 77,92 100,00 91,36 85,04 82,11 85,12 90,16 92,98 73,52 79,03 90,00 87,45 82,66 72,99 75,52 88,89 83,53 93,83 90,00
84,05 76,59 89,27 88,37 74,90 81,38 75,64 80,33 90,20 79,96 92,44 87,14 80,22 76,41
Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Mor. Sobotín Staré Město Stavenice Sudkov Svébohov Šléglov
Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole Okres Česká republika
74,03
75,46
81,71
81,14
74,74
83,97
76,16
71,05
76,32
72,05
77,61
84,27
74,38
78,85
93,10
86,65
71,74
82,14
68,51
71,38
79,12
81,17
70,40
67,23
69,55
84,91
85,02
79,40
77,72
82,88
85,43
82,87
72,07
78,62
72,70
76,23
PS 1998
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
86,11
Nemile
PS 1996
58,00
59,28
65,88
67,61
59,65
71,08
59,21
41,89
58,87
53,78
61,31
68,42
56,65
62,79
73,68
77,55
59,43
62,20
52,45
50,71
61,92
70,59
59,65
57,94
53,60
73,28
70,00
63,11
65,64
68,19
72,23
77,08
55,79
64,44
55,39
63,30
PS 2002
25,44
29,09
32,65
31,50
33,07
50,00
46,15
27,27
44,26
29,58
21,57
32,39
36,78
30,35
19,35
24,99
50,69
44,87
37,70
25,79
44,61
46,49
35,93
26,32
33,54
25,30
33,12
K 2000
64,47
64,79
72,81
67,40
66,35
71,52
66,47
49,38
33,64
31,97
34,86
45,93
31,41
37,89
32,72
13,16
70,24 100,00
63,76
61,42
70,77
64,83
64,70
68,00
77,14
60,47
67,21
55,36
55,21
65,23
78,63
64,86
63,08
63,21
80,53
71,68
70,46
57,79
68,40
72,90
74,36
58,43
65,45
63,01
71,78
PS 2006
29,62
28,35
33,39
38,46
29,18
26,83
28,81
11,59
33,57
22,61
30,37
37,68
27,42
32,66
40,00
36,26
25,00
37,80
25,32
18,35
29,02
30,16
28,81
19,71
27,28
40,05
28,87
32,07
20,92
50,09
35,73
32,28
19,36
29,99
26,83
30,00
K 2004
28,32
27,24
29,07
38,76
28,42
25,15
27,94
12,86
37,24
24,04
25,24
28,62
27,76
28,30
33,33
42,94
23,75
37,50
24,38
18,27
25,11
37,01
30,57
26,28
24,49
40,59
35,09
28,07
12,06
31,72
36,89
25,87
22,59
30,11
24,65
24,30
EP 2004
35,03
31,78
37,41
47,46
32,49
43,24
26,61
25,33
34,04
22,34
31,45
45,49
32,10
37,24
83,33
48,87
24,86
36,19
28,72
21,89
31,14
41,70
31,41
34,45
24,32
46,45
44,40
33,07
25,26
46,78
34,58
38,60
21,88
33,97
25,90
35,43
I. S 1996
30,63
31,37
33,75
47,49
33,40
37,16
29,65
21,33
24,82
22,90
28,01
37,36
32,92
32,43
27,78
44,19
28,00
34,29
29,87
20,79
31,73
38,19
30,42
29,27
23,21
42,08
42,86
35,12
30,16
42,73
38,08
34,56
25,81
33,55
27,49
31,00
II. S 1996
33,72
31,06
42,44
37,89
32,25
13,16
20,74
25,44
31,57
32,96
50,00
46,15
27,27
29,52
21,57
32,34
36,60
30,43
20,97
24,94
44,87
37,59
44,61
25,95
33,54
25,25
I. S 2000
21,56
16,86
22,09
20,50
17,12
11,69
10,37
12,11
18,95
15,48
47,06
31,95
16,36
12,25
11,72
16,35
21,33
13,98
4,00
12,46
25,10
22,93
19,14
10,14
22,48
14,43
II. S 2000
24,10
21,56
17,50
19,55
19,41
28,72
39,34
37,23
16,24
30,89
38,54
17,29
I. S 2002
32,55
32,59
27,71
29,18
30,12
69,79
82,93
49,32
25,89
42,21
68,06
29,98
II. S 2002
42,09
41,14
51,91
54,72
42,25
46,67
48,41
40,09
35,74
44,77
66,67
76,15
45,84
38,69
38,92
47,02
50,09
51,03
52,94
40,84
59,09
50,65
63,88
35,46
45,17
38,14
I. S 2006
20,73
16,09
16,48
17,61
16,80
9,33
12,03
12,47
18,42
11,51
50,00
30,09
14,22
13,16
9,61
15,89
22,09
14,45
25,74
12,63
18,95
17,77
13,12
9,43
18,12
16,54
II. S 2006
– 62 – – 63 –
77,94 75,54 78,67 76,16 78,97 72,07 73,35 77,25
73,36 79,55 78,47 78,71 78,01 76,41
St. Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice
Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Okres Česká republika
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
74,03
71,63
71,41
67,61
70,52
69,19
69,34
66,00
67,77
75,51
74,21
70,61
68,46
69,76
58,00
56,98
55,13
49,68
63,61
57,08
56,15
51,96
51,66
61,68
59,14
49,80
56,22
59,01
77,85
60,93
Skorošice
78,87
70,67
Písečná
58,92
54,42
79,87
72,97
73,94
68,46
Ostružná
80,70
Jeseník
62,72
58,62
57,93
73,96
Javorník
79,03
71,49
74,91
83,70
Hradec-Nová Ves
58,78
74,97
76,53
Česká Ves
75,85
61,24
Mikulovice
74,48
Černá Voda
80,29
55,95
Lipová-lázně
84,08
Bílá Voda
71,88
58,69
51,17
79,66
Bernartice
73,28
Kobylá nad Vidnavk.
85,21
Bělá pod Pradědem
64,47
61,85
59,00
54,91
62,65
57,12
56,75
52,84
53,87
61,67
60,66
58,87
58,6
65,86
84,02
63,61
63,13
57,43
65,43
59,8
66,11
62,47
62,29
64,32
57,35
67,97
PS 1996 PS 1998 PS 2002 PS 2006
33,64
29,07
28,88
24,53
26,14
20,83
25,10
18,57
26,32
27,18
24,51
27,06
30,87
22,62
29,17
31,19
29,44
32,27
29,40
41,70
31,29
29,81
42,08
30,24
26,53
29,62
26,69
25,16
22,42
25,68
26,86
22,50
20,53
27,14
23,41
20,66
16,24
28,10
29,02
29,37
23,21
26,01
32,96
29,79
30,39
29,29
25,68
24,25
25,14
26,09
26,16
28,32
24,58
24,22
20,13
16,87
22,97
24,22
16,89
17,71
24,76
22,59
14,98
22,17
21,54
28,03
24,17
26,53
28,33
28,90
22,83
29,11
24,89
23,11
28,79
24,86
22,01
35,03
26,73
30,98
24,35
21,78
23,68
24,09
19,13
22,99
29,14
25,19
17,89
23,70
20,62
24,11
25,56
28,83
29,95
29,21
33,77
21,84
24,13
48,12
23,65
21,94
30,63
25,05
24,40
21,72
23,78
19,55
33,03
17,01
17,98
22,91
22,76
15,26
20,17
20,74
24,11
24,67
26,61
29,62
25,46
27,16
22,42
24,71
30,80
21,76
22,92
33,72
28,98
28,88
24,24
24,72
20,83
25,10
18,57
25,61
27,18
24,51
27,20
30,87
22,62
29,17
31,19
29,44
32,26
29,40
41,70
31,29
29,42
42,08
30,24
26,32
21,56
10,57
8,71
8,29
8,81
7,35
9,00
4,75
7,89
12,62
8,56
3,52
6,90
7,34
12,50
10,46
11,24
13,37
9,80
17,80
10,76
11,73
29,85
8,56
9,04
42,09
40,43
57,60
31,10
44,81
33,63
39,92
32,83
52,20
43,24
35,20
43,12
49,04
35,05
61,43
38,71
46,36
40,23
38,06
44,34
0,00
41,97
50,49
29,34
42,45
53,28
20,73
11,15
10,07
9,31
7,69
6,88
9,24
6,42
12,18
12,35
7,40
5,05
12,10
9,23
19,29
9,59
12,27
10,95
13,52
11,58
12,77
9,93
11,24
11,38
12,13
10,18
K 2000 K 2004 EP 2004 I. S 1996 II. S 1996 I. S 2000 II. S 2000 I. S 2006 II. S 2006
Tab. č. 4.9: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Jeseník ve volbách 1996–2006
Sestavíme-li žebříček obcí podle jejich účasti ve třinácti volebních aktech, jež proběhly na celém území okresu Šumperk (tedy ve všech s výjimkou senátních od roku 2000), vyjdou následující výsledky. Mezi prvními deseti obcemi se pokaždé umístily Janoušov a Hraběšice (13x), následované Jakubovicemi a Svébohovem (10x), Líšnicí a Rájcem (8x). Naopak mezi posledními desíti obcemi se ze třinácti případů dvanáctkrát umístily Hanušovice, dále Sobotín (11x), Rapotín a Jindřichov (10x), Branná a Vikantice (7x). Poněkud překvapivě (ve vztahu k hypotéze o nepřímé úměře mezi velikostí obce a výší volební účasti) zde jen pětkrát nacházíme Šumperk a čtyřikrát Zábřeh – dvě největší obce; třetí největší – Mohelnici – ani jednou. Tyto „žebříčky“ se téměř přesně trefují do pracovního dělení okresu na Severovýchod a Jihozápad. Mezi osmi obcemi s nejvyšší účastí jsou jen dvě z oblasti Severovýchod – Hraběšice a Šléglov. Mezi jedenácti obcemi s nejnižší účastí je pouze jediná z oblasti Jihovýchod – Maletín. V okrese Jeseník bylo v osmnácti volebních aktech zkoumáno vždy pouze pět obcí – ať s nejvyšší, či nejnižší účastí. Ve více než polovině případů byly mezi obcemi s nejvyšší účastí Hradec-Nová Ves (16 x), Ostružná (13x), Bílá Voda (12x) a Jeseník (10x). Naopak mezi pěti „nejslabšími“ se umístila Velká Kraš (15x), Zlaté Hory (12x), Vidnava a Vápenná (vždy 8x). Kromě tří případů stoprocentní volební účasti u komunálních voleb, o nichž jsme se již zmiňovali, se dvakrát setkáváme s absolutní nejvyšší hodnotou také u voleb do Poslanecké sněmovny – Palonín (1996) a Kopřivná (1998) a u jedněch krajských (!) voleb – ve Vernířovicích (2000) – ve všech případech jde ale o obce okresu šumperského. Na konci kapitoly umístěná tabulka 4.12 ukazuje hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu hodnot volební účasti v jednotlivých volbách. Tyto hodnoty spolu s výše uvedenými poznatky o jednotlivých obcích potvrzují předpoklad, že voličské chování vyjádřené prvním – nezbytným – krokem, tedy účastí, je v zásadě stabilní, resp. jeho změny jsou uniformní. Až na několik málo výjimek (vztah komunálních voleb 1998 a 2002 na straně jedné a obou kol senátních voleb 2002 na straně druhé) se v zásadě jedná o hodnoty vyšší než 0,5, bez ohledu na typ voleb. Zdá se tedy, že došlo ke stabilizaci chování, že se voleb zřejmě účastní v zásadě stejní lidé.
Nejstabilnější účast (resp. změna je nejvíce uniformní) je u voleb do Poslanecké sněmovny, kdy se kladné hodnoty korelace pohybují v intervalu 0,601–0,841. Pro volby komunální činí tento interval 0,555–0,743 – a to se jedná o volby, jež jsou od sebe časově až šestnáct let vzdálené. Zajímavá je rovněž „mezivolební“ korelace – tak hodnota Pearsonova koeficientu mezi komunálními a parlamentními volbami se pohybuje v intervalu 0,531–0,764, tedy rovněž velmi silná korelace. Naopak – vzhledem k tezím o blízkosti komunální a regionální politiky poněkud překvapivě – slabší vztah lze identifikovat mezi účastí ve volbách komunálních a krajských – zde se hodnoty pohybují v intervalu 0,481–0,643. Vztah voleb krajských a parlamentních je poněkud silnější: 0,592–0,731. Porovnáváme-li průměrné hodnoty volební účasti v jiných než komunálních volbách dle velikosti obce (viz tab. č. 4.10 a 4.11), dojdeme k následujícím závěrům. Výsledky zde nejsou tak přesvědčivé jako v případě voleb komunálních. Základní tendence je zde sice stejná, tzn. s rostoucí velikostí obce klesá míra volební účasti, avšak s několika zajímavými výjimkami. V žádném případě senátních voleb v obou okresech není volební účast v největších městech nejnižší. Ke zvláštním hodnotám průměrné volební účasti dospěly volby do Senátu v roce 2002 v části okresu Šumperk, kdy nepřímá úměra ani v jednom z obou kol vůbec neplatila. Volební účast v druhém kole byla ve všech kategoriích vyšší než v prvním, což bylo způsobeno spojením termínu tohoto druhého kola s volbami komunálními. Voliči se však nezachovali stejně jako v roce 2000, kdy se konaly s prvním kolem souběžně volby krajské a míra volební účasti na těchto dvou aktech byla téměř totožná. Ačkoli oboje volby probíhaly v týchž místnostech a u týchž komisí, počet rozhodujících ve volbách komunálních převyšoval dvoj- až trojnásobně účast ve volbách senátních. Z toho lze vcelku jednoduše odvodit, že za masovou neúčastí při senátních volbách nestojí pohodlnost, ale jiné důvody, především přesvědčení o zbytečnosti Senátu.
– 64 –
– 65 –
13,52 38,06 13,37 32,26 29,62 29,95 28,90 29,79 32,27 65,43
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
58,92 80,70 nad 5 000
73,94
10,40
9,71 47,16
39,43 9,86
8,19 25,26
28,53 23,93
21,41 24,43
25,90 23,24
21,77 26,72
25,25 28,62
25,43 61,13
60,04 55,49
56,42
76,00 2 001–5 000
69,85
77,79 1 001–2 000
70,55
11,41
9,50 41,84
34,66 16,28
7,97 26,59
33,55 26,51
21,84 23,15
32,25 25,50
EP 2004 I. S 1996 II. S 1996 I. S 2000 II. S 2000 I. S 2006 II. S 2006
21,59 22,92 26,62 58,35 55,96 76,65 501–1 000
71,17
28,81
K 2004 K 2000
34,10 65,63 61,06 76,34 81,79
PS 1996 PS 1998 PS 2002 PS 2006
do 500
Obyv.
Tab. č. 4.11: Volební účast při volbách 1996–2006 v závislosti na velikosti obce v okrese Jeseník
Zdroj dat: Volby.cz, výpočty autor
13,73
18,42 30,95 20,15 18,95 31,57 33,01 31,91 27,72 28,16 31,68 65,37 58,13 78,24 nad 5 000
74,86
14,51 42,95
41,47 35,83
35,24 23,18
27,42 14,36
15,79 30,02
29,29 28,46
29,56 30,78
29,21 25,19
26,86 27,66
27,15 29,96
32,45 63,40
63,09 57,60
60,86
79,18 2 001–5 000
74,00
82,00 1 001–2 000
75,37
16,43
22,02 59,01
47,75 27,47
41,20 24,68
20,14 17,38
22,96 38,08
33,93 32,45
34,12 38,61
34,62 28,47
31,44 31,95
30,72 34,17
38,16 67,33
66,83 62,89
64,99
84,83 501–1 000
77,97
86,79 do 500
81,30
II. S 2006 I. S 2006 II. S 2002 I. S 2002 II. S 2000 I. S 2000 II. S 1996 I. S 1996 EP 2004 K 2004 K 2000 PS 2006 PS 2002 PS 1998 PS 1996 Obyv.
Tab. č. 4.10: Volební účast při volbách 1996–2006 v závislosti na velikosti obce v okrese Šumperk
35,74
– 66 –
4.7 Souhrn • Zkoumáno bylo všech 102 obcí okresů Šumperk a Jeseník. • Volební účast v obcích těchto dvou periferních okresů ve všech typech voleb spíše klesá. Ačkoli je v průměru stále vyšší, než činí celorepublikový průměr, v roce 2006 pokles pokračoval, ačkoli republikový průměr vykázal jak ve volbách parlamentních, tak komunálních nárůst. • V porovnání s ostatními typy voleb se ukázalo, že obyvatelé obou okresů chápou komunální volby jako volby „prvního řádu“, jež jsou předstihovány pouze volbami do dolní komory parlamentu. • Tendenci ke zvýšení volební účasti lze pozorovat především tam, kde dojde k náhlému zvýšení volební nabídky (což je ovšem s největší určitostí sekundární projev jiného pohybu uvnitř politické obce), dále tam, kde stávající starosta neobhajuje svůj mandát a je zcela jisté, že se jím stane někdo jiný. • Rozdíly v sociální skladbě obou definovaných oblastí šumperského okresu (struktura zaměstnanosti, religiozita, míra vzdělání, velikost sídla) se jednoznačně promítly do hodnoty sledované veličiny. • Podařilo se prokázat nepřímou úměru ve vztahu volební účast – velikost obce pro komunální volby. Nepřímá úměra však neplatí pro žádný další typ voleb. • Územní distribuce volební účasti v zásadě nezávisí na druhu voleb. • Na základě výsledků až osmnácti volebních aktů, k nimž v každé obci mezi roky 1990 a 2006 došlo, můžeme dokonce s nezbytnou dávkou opatrnosti vyvozovat předpovědi pro volby následující – jedné z nejvyšších hodnot volební účasti by měly dosahovat obce Janoušov, Hraběšice, Jakubovice, Svébohov, Rájec a Líšnice v okrese Šumperk a Hradec-Nová Ves, Ostružná, Bílá Voda a Jeseník (ten však ne ve volbách komunálních) v okrese Jeseník. Na opačné části spektra naopak zřejmě budeme nacházet obce Hanušovice, Sobotín, Rapotín, Jindřichov, Branná a Vikantice v okrese Šumperk a Velká Kraš, Zlaté Hory, Vidnava a Vápenná v okrese Jeseník. • Průměrné hodnoty volební účasti okresů v komunálních volbách jsou vyšší než výsledky celostátní. V porovnání meziokresním do roku 1998 vykazoval vyšší účast okres Šumperk, od roku 2002 Jeseník. • Voliči více pravděpodobně přijdou k volbám v obcích, kde se o mandát uchází dvoj- až trojnásobek kandidátů. – 67 –
– 68 – – 69 –
PS 2002
N 93 Pearson ,703 ,000 N 93 PS Pearson ,599 2006 ,000 N 93 KV Pearson ,643 2000 ,000 N 93 KV Pearson ,598 2004 ,000 N 93 EP Pearson ,570 2004 ,000 N 93 S Pearson ,682 1996 I ,000 N 93 S Pearson ,647 1996 II ,000 N 93 S Pearson ,735 2000 I ,000 N 66
PS 1998
PS 1996
KoV 2006
KoV 2002
KoV 1998
KoV 1994
KoV 1990
101 ,640 ,000 101 ,586 ,000 101 ,499 ,000 101 ,586 ,000 101 ,570 ,000 101 ,679 ,000 101 ,592 ,000 101 ,686 ,000 72
101 ,630 ,000 102 ,536 ,000 102 ,533 ,000 101 ,519 ,000 102 ,523 ,000 102 ,495 ,000 101 ,484 ,000 101 ,588 ,000 72
101 ,636 ,000 102 ,531 ,000 102 ,481 ,000 101 ,520 ,000 102 ,532 ,000 102 ,537 ,000 101 ,504 ,000 101 ,614 ,000 72
KoV KoV KoV KoV 1990 1994 1998 2002 Pearson 1 ,700 ,660 ,663 ,000 ,000 ,000 N 93 93 93 93 Pearson ,700 1 ,608 ,665 ,000 ,000 ,000 N 93 101 101 101 Pearson ,660 ,608 1 ,727 ,000 ,000 ,000 N 93 101 102 102 Pearson ,663 ,665 ,727 1 ,000 ,000 ,000 N 93 101 102 102 Pearson ,610 ,555 ,739 ,743 ,000 ,000 ,000 ,000 N 93 101 102 102 Pearson ,764 ,660 ,666 ,588 ,000 ,000 ,000 ,000 N 93 101 101 101 Pearson ,613 ,587 ,590 ,619 ,000 ,000 ,000 ,000
101 ,654 ,000 102 ,593 ,000 102 ,518 ,000 101 ,533 ,000 102 ,516 ,000 102 ,545 ,000 101 ,493 ,000 101 ,568 ,000 72
101 ,793 ,000 101 ,736 ,000 101 ,592 ,000 101 ,697 ,000 101 ,707 ,000 101 ,737 ,000 101 ,762 ,000 101 ,809 ,000 72
PS 1996 ,764 ,000 93 ,660 ,000 101 ,666 ,000 101 ,588 ,000 101 ,644 ,000 102 101 ,644 1 ,000 101 101 ,517 ,709 ,000 ,000
KoV 2006 ,610 ,000 93 ,555 ,000 101 ,739 ,000 102 ,743 ,000 102 1
101 ,746 ,000 101 ,601 ,000 101 ,624 ,000 101 ,623 ,000 101 ,661 ,000 101 ,732 ,000 101 ,644 ,000 101 ,783 ,000 72
PS 1998 ,613 ,000 93 ,587 ,000 101 ,590 ,000 101 ,619 ,000 101 ,517 ,000 101 ,709 ,000 101 1
102 ,841 ,000 102 ,595 ,000 101 ,728 ,000 102 ,699 ,000 102 ,732 ,000 101 ,723 ,000 101 ,826 ,000 72
101 1
PS 2002 ,703 ,000 93 ,640 ,000 101 ,630 ,000 102 ,636 ,000 102 ,654 ,000 102 ,793 ,000 101 ,746 ,000
102 ,607 ,000 101 ,731 ,000 102 ,759 ,000 102 ,654 ,000 101 ,751 ,000 101 ,689 ,000 72
101 ,841 ,000 102 1
PS 2006 ,599 ,000 93 ,586 ,000 101 ,536 ,000 102 ,531 ,000 102 ,593 ,000 102 ,736 ,000 101 ,601 ,000
101 ,680 ,000 101 ,764 ,000 101 ,663 ,000 101 ,560 ,000 101 ,638 ,000 72
101 ,595 ,000 101 ,607 ,000 101 1
KV 2000 ,643 ,000 93 ,499 ,000 101 ,533 ,000 101 ,481 ,000 101 ,518 ,000 101 ,592 ,000 101 ,624 ,000
102 ,847 ,000 102 ,778 ,000 101 ,785 ,000 101 ,822 ,000 72
101 ,728 ,000 102 ,731 ,000 102 ,680 ,000 101 1
KV 2004 ,598 ,000 93 ,586 ,000 101 ,519 ,000 102 ,520 ,000 102 ,533 ,000 102 ,697 ,000 101 ,623 ,000
102 ,766 ,000 101 ,798 ,000 101 ,836 ,000 72
101 ,699 ,000 102 ,759 ,000 102 ,764 ,000 101 ,847 ,000 102 1
EP 2004 ,570 ,000 93 ,570 ,000 101 ,523 ,000 102 ,532 ,000 102 ,516 ,000 102 ,707 ,000 101 ,661 ,000
101 ,754 ,000 101 ,847 ,000 72
101 ,732 ,000 101 ,654 ,000 101 ,663 ,000 101 ,778 ,000 101 ,766 ,000 101 1
I. S 1996 ,682 ,000 93 ,679 ,000 101 ,495 ,000 101 ,537 ,000 101 ,545 ,000 101 ,737 ,000 101 ,732 ,000
101 ,774 ,000 72
101 ,723 ,000 101 ,751 ,000 101 ,560 ,000 101 ,785 ,000 101 ,798 ,000 101 ,754 ,000 101 1
II. S 1996 ,647 ,000 93 ,592 ,000 101 ,484 ,000 101 ,504 ,000 101 ,493 ,000 101 ,762 ,000 101 ,644 ,000
72
72 ,826 ,000 72 ,689 ,000 72 ,638 ,000 72 ,822 ,000 72 ,836 ,000 72 ,847 ,000 72 ,774 ,000 72 1
I. S 2000 ,735 ,000 66 ,686 ,000 72 ,588 ,000 72 ,614 ,000 72 ,568 ,000 72 ,809 ,000 72 ,783 ,000
72 ,751 ,000 72 ,618 ,000 72 ,606 ,000 72 ,706 ,000 72 ,765 ,000 72 ,881 ,000 72 ,676 ,000 72 ,883 ,000 72
II. S 2000 ,670 ,000 66 ,686 ,000 72 ,530 ,000 72 ,520 ,000 72 ,523 ,000 72 ,772 ,000 72 ,740 ,000
29 ,492 ,007 29 ,667 ,000 29 ,608 ,000 29 ,664 ,000 29 ,641 ,000 29 ,524 ,004 29 ,653 ,000 29 .(a) . 0
II. S 2002 ,397 ,040 27 ,577 ,001 29 ,198 ,303 29 ,144 ,458 29 ,188 ,329 29 ,606 ,001 29 ,399 ,032
29 ,375 ,045 29 ,442 ,016 29 ,361 ,054 29 ,467 ,011 29 ,362 ,054 29 ,281 ,140 29 ,358 ,056 29 .(a) . 0
I. S 2002 ,348 ,076 27 ,323 ,088 29 ,207 ,282 29 ,237 ,216 29 ,275 ,149 29 ,608 ,000 29 ,295 ,121
71 ,673 ,000 72 ,656 ,000 72 ,451 ,000 71 ,654 ,000 72 ,635 ,000 72 ,638 ,000 71 ,622 ,000 71 ,595 ,000 71
I. S 2006 ,471 ,000 65 ,553 ,000 71 ,547 ,000 72 ,595 ,000 72 ,716 ,000 72 ,650 ,000 71 ,494 ,000
71 ,717 ,000 72 ,661 ,000 72 ,534 ,000 71 ,770 ,000 72 ,777 ,000 72 ,821 ,000 71 ,667 ,000 71 ,777 ,000 71
II. S 2006 ,554 ,000 65 ,595 ,000 71 ,514 ,000 72 ,538 ,000 72 ,600 ,000 72 ,697 ,000 71 ,619 ,000
Tab. č. 4.12: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu volební účasti v jednotlivých volbách obcí okresů Šumperk a Jeseník 1990–2006
72
II. S 2006 ,840 ,000 71 .(a) . 0 .(a) . 0 ,696 ,000 72 1
II. S II. S I. S I. S 2000 2002 2002 2006 1 .(a) .(a) ,603 . . ,000 72 0 0 71 .(a) 1 ,773 .(a) . ,000 . 0 29 29 0 .(a) ,773 1 .(a) . ,000 . 0 29 29 0 ,603 .(a) .(a) 1 ,000 . . 71 0 0 72 ,840 .(a) .(a) ,696 ,000 . . ,000 71 0 0 72 I. S 2000 ,883 ,000 72 .(a) . 0 .(a) . 0 ,595 ,000 71 ,777 ,000 71 II. S 1996 ,676 ,000 72 ,653 ,000 29 ,358 ,056 29 ,622 ,000 71 ,667 ,000 71 I. S 1996 ,881 ,000 72 ,524 ,004 29 ,281 ,140 29 ,638 ,000 71 ,821 ,000 71
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY V OKRESECH ŠUMPERK A JESENÍK Nežli budou představeny výsledky voleb v jednotlivých větších obcích, zaměřme se na výsledky „celookresní“, jež shrnují volební výsledky v pěti komunálních volbách ve více než stovce obcí obou okresů. Je však třeba mít na vědomí, že tak jako každá souhrnná informace i tato může zastřít některá důležitá místní specifika. Přesto má smysl tyto výsledky představit a analyzovat. Zkoumanou jednotkou přitom budou především tzv. navrhující strany, což (zvláště v případě roku 1990) pomůže analyzovat reálnou sílu i těch stran, které kandidovaly v koalicích.
5.1 Komunální volby 1990 Na území dnešního okresu Šumperk jednoznačně jak do počtu hlasů, tak mandátů zvítězilo OF se zhruba třetinovým ziskem. Následováno bylo, podobně jako v celorepublikových součtech, KSČ s pětinovou podporou a následně zastoupením. Výrazná byla rovněž pozice ČSL jako třetího nejsilnějšího aktéra. Pozice nezávislých kandidátů a uskupení nebyla zdaleka tak silná jako v následujících letech (jejich pozdější funkci totiž spolehlivě plnilo OF) – celkově nezískali ani 5 % hlasů a cca 12 % mandátů. V několika obcích se do zastupitelstev dostali i reprezentanti PH JZD a dalších malých uskupení. V roce 1990 se pozice stran v obou okresech příliš nelišily. Významnou výjimku tvoří výrazně silnější postavení KSČ na Jesenicku, a to především díky jejímu výrazně silnějšímu postavení v menších obcích. Pořadí na prvních místech ale bylo přesto totožné jako na Šumpersku.
S Pearson 2000 II N S Pearson 2002 I N S Pearson 2002 II N S Pearson 2006 I N S Pearson 2006 II N
KoV 1990 ,670 ,000 66 ,397 ,040 27 ,348 ,076 27 ,471 ,000 65 ,554 ,000 65
KoV 1994 ,686 ,000 72 ,577 ,001 29 ,323 ,088 29 ,553 ,000 71 ,595 ,000 71
KoV 1998 ,530 ,000 72 ,198 ,303 29 ,207 ,282 29 ,547 ,000 72 ,514 ,000 72
KoV 2002 ,520 ,000 72 ,144 ,458 29 ,237 ,216 29 ,595 ,000 72 ,538 ,000 72
KoV 2006 ,523 ,000 72 ,188 ,329 29 ,275 ,149 29 ,716 ,000 72 ,600 ,000 72
PS 1996 ,772 ,000 72 ,606 ,001 29 ,608 ,000 29 ,650 ,000 71 ,697 ,000 71
PS 1998 ,740 ,000 72 ,399 ,032 29 ,295 ,121 29 ,494 ,000 71 ,619 ,000 71
PS 2002 ,751 ,000 72 ,492 ,007 29 ,375 ,045 29 ,673 ,000 72 ,717 ,000 72
PS 2006 ,618 ,000 72 ,667 ,000 29 ,442 ,016 29 ,656 ,000 72 ,661 ,000 72
KV 2000 ,606 ,000 72 ,608 ,000 29 ,361 ,054 29 ,451 ,000 71 ,534 ,000 71
KV 2004 ,706 ,000 72 ,664 ,000 29 ,467 ,011 29 ,654 ,000 72 ,770 ,000 72
EP 2004 ,765 ,000 72 ,641 ,000 29 ,362 ,054 29 ,635 ,000 72 ,777 ,000 72
5.
– 70 –
– 71 –
Tab. č. 5.1: Výsledky komunálních voleb 1990 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran OF KSČ ČSL HSD-SMS SZ ČSS NK PH JZD ČSZ SNK ČSSD RU-SB DUSZ VSZS ČR KDS SČMV PŽS Celkem
Hlasů abs. 321 339 208 335 153 920 90 061 62 083 31 607 29 203 29 004 25 450 20 297 18 750 17 028 7 759 5 043 3 384 760 534 1 024 557
Hlasů % 31,36 20,33 15,02 8,79 6,06 3,08 2,85 2,83 2,48 1,98 1,83 1,66 0,76 0,49 0,33 0,07 0,05 100,00
Mandátů abs. 305 168 122 36 29 9 40 31 13 62 2 6 1 0 1 8 1 834
Mandátů % 36,57 20,14 14,63 4,32 3,48 1,08 4,80 3,72 1,56 7,43 0,24 0,72 0,12 0,00 0,12 0,96 0,12 100,00
Zdroj dat: SOkA Špk, přepočet autor
Tab. č. 5.2: Výsledky komunálních voleb 1990 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran OF KSČ ČSL HSD-SMS SNK PH JZD KDS SZ NK ČSS ČSSD Celkem
Hlasů abs. 83 652 63 402 37 935 33 196 8 729 8 160 7 878 6 995 6 576 5 738 4 537 266 798
Hlasů % 31,35 23,76 14,22 12,44 3,27 3,06 2,95 2,62 2,46 2,15 1,70 100,00
Zdroj dat: SOkA Špk, přepočet autor
– 72 –
Mandátů abs. 90 78 44 12 15 9 2 6 15 3 4 278
Mandátů % 32,37 28,06 15,83 4,32 5,40 3,24 0,72 2,16 5,40 1,08 1,44 100,00
5.2 Komunální volby 1994 Volby v roce 1994 jsou prvními, u nichž jsou k dispozici souhrnné údaje o počtu a podílu kandidátů podle jednotlivých stran. Tab. č. 5.3: Kandidáti v komunálních volbách 1994 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran Kandidáti NK KDU-ČSL KSČM ODS SDL HZ SPR-RSČ ČMSS ČSSD ODA SMV SD(OH) SZ MNS DŽJ KDS LSNS SPŽR HSMS ZS KAN DEU Celkem
abs. 532 387 377 347 142 98 76 74 72 48 43 36 34 29 27 18 17 15 15 7 4 1 2 399
% 22,04 16,03 15,62 14,37 5,88 4,06 3,15 3,07 2,98 1,99 1,78 1,49 1,41 1,20 1,12 0,75 0,70 0,62 0,62 0,29 0,17 0,04 100,00
Podíl z obsazovaných míst Šumperk (%) ČR (%) 65,12 92,23 47,37 33,00 46,14 34,09 42,47 28,81 17,38 1,83 12,00 2,57 9,30 6,17 9,06 3,39 8,81 11,65 5,88 5,22 5,26 0,12 4,41 2,23 4,16 2,01 3,55 0,57 3,30 2,84 2,20 1,92 2,08 4,73 1,84 2,04 1,84 0,50 0,86 1,23 0,49 0,68 0,12 2,43 293,64 244,87
Zdroj dat: Volby.cz, přepočet autor
V okrese Šumperk postavila v roce 1994 po nezávislých kandidátech nejvíce kandidátů KDU-ČSL – téměř pro polovinu obsazovaných míst. O 10 kandidátů méně postavila KSČM následovaná ODS. Všechny zmíněné strany měly v tomto ohledu na Šumpersku významně silnější – 73 –
postavení než odpovídalo průměru ČR. Ještě výraznější ve srovnání s průměrem pak byla pozice SDL, která v mnoha obcích zastávala pozici pozdější ČSSD, která v tomto období na Šumpersku téměř neexistovala. Tab. č. 5.4: Kandidáti v komunálních volbách 1994 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran Kandidáti NK KSČM KDU-ČSL ODS HZ SPR-RSČ ČMSS SDL ODA ČSSD Celkem
abs. 233 209 144 108 58 43 25 24 22 15 881
% 26,45 23,72 16,35 12,26 6,58 4,88 2,84 2,72 2,50 1,70 100,00
Podíl z obsazovaných míst Jeseník (%) ČR (%) 88,26 92,23 79,17 34,09 54,55 33,00 40,91 28,81 21,97 2,57 16,29 6,17 9,47 3,39 9,09 1,83 8,33 5,22 5,68 11,65 333,71 244,87
Zdroj dat: Volby.cz, přepočet autor
Téměř neuvěřitelnou pozici na kandidátkách jesenického okresu měla KSČM – byla pouze pětina míst, pro něž nenabídla strana svou alternativu. Jako jediná byla schopna, alespoň částečně, konkurovat nezávislým kandidátům. Více než polovinu možných kandidátů postavila KDU-ČSL. Třetí ze stran, ODS, nabídla jen polovinu počtu kandidátů KSČM. O vztahu SDL a ČSSD platí totéž, co již bylo zmíněno v sousedním okrese. Navzdory skutečnosti, že ODS postavila méně kandidátů než KDU-ČSL a KSČM, zvítězila co do počtu hlasů a v počtu mandátů ji převýšili pouze nezávislí. Za svůj úspěch vděčila především výraznějšímu postavení ve větších sídlech. Nicméně tak výrazný počet mandátů svědčí o tom, že ani v menších obcích nebyla bez zastoupení.
– 74 –
Tab. č. 5.5: Výsledky komunálních voleb 1994 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran Hlasů ODS SNK KSČM KDU-ČSL SDL, LB ODA ČSSD ČMSS SPR-RSČ, SDČR DŽJ HZ SZ SMV MNS SD(OH) KDS KAN HSD-SMS LSNS HSMS SPŽR ZS DEU Celkem
abs. 224 625 221 903 130 789 119 411 46 849 29 804 25 497 23 846 19 227 16 673 13 103 12 540 7 662 7 324 5 719 5 549 3 961 3 833 2 929 2 784 2 270 1 844 285 928 427
Mandátů % 24,19 23,90 14,09 12,86 5,05 3,21 2,75 2,57 2,07 1,80 1,41 1,35 0,83 0,79 0,62 0,60 0,43 0,41 0,32 0,30 0,24 0,20 0,03 100,00
abs. 142 276 93 137 26 3 12 15 3 1 48 9 10 1 21 1 1 7 5 2 1 3 0 817
% 17,38 33,78 11,38 16,77 3,18 0,37 1,47 1,84 0,37 0,12 5,88 1,10 1,22 0,12 2,57 0,12 0,12 0,86 0,61 0,24 0,12 0,37 0,00 100,00
Zdroj dat: Volby.cz, přepočet autor
Na Jesenicku se už tyto volby výrazně lišily od Šumperska – absolutním vítězem jak v počtu hlasů, tak mandátů byla KSČM, z jejíž kandidátek vzešla téměř třetina zvolených zastupitelů zvolených čtvrtinou voličů. ODS skončila v počtu hlasů až druhá, v počtu mandátů až čtvrtá – zde byla úspěšnější ještě KDU-ČSL.
– 75 –
Tab. č. 5.6: Výsledky komunálních voleb 1994 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran Hlasů KSČM ODS KDU-ČSL ODA NK HZ SDL, LB ČMSS SPR-RSČ, SDČR ČSSD Celkem
abs. 64 644 52 006 40 301 27 530 26 412 11 437 10 476 9 211 8 362 3 224 253 603
Tab. č. 5.7: Kandidáti v komunálních volbách 1998 v okrese Šumperk podle navrhujících stran
Mandátů % 25,49 20,51 15,89 10,86 10,42 4,51 4,13 3,63 3,30 1,27 100,00
abs. 78 34 48 6 71 15 2 2 6 2 264
Kandidáti % 29,55 12,88 18,18 2,27 26,89 5,68 0,76 0,76 2,27 0,76 100,00
Zdroj dat: Volby.cz, přepočet autor
5.3 Komunální volby 1998 Mezi kandidáty v komunálních volbách 1998 v obcích šumperského okresu opět dominovali nezávislí, následovaní křesťanskými demokraty a komunisty. S odstupem následovala ODS a ČSSD. Unie svobody měla sice na Šumpersku silnější postavení než v celostátním měřítku, přesto však o něm lze hovořit jako o marginálním, když nabídla kandidáty jen pro desetinu mandátů. K zajímavé proměně došlo na Jesenicku. I zde sice byli na kandidátkách nejsilněji zastoupeni nezávislí kandidáti, pro tři čtvrtiny míst nabídli své kandidáty komunisté a pro téměř tři pětiny lidovci, k zásadní změně došlo u sociální demokracie, která nominovala téměř tolik kandidátů jako KDU-ČSL a především více než dvojnásobek počtu ODS.
– 76 –
NK KDU-ČSL KSČM ODS ČSSD US SDS SZ SPR-RSČ ODA NEZ MDS SMV ŽS DEU ČSNS SŽJ SD ČR SPŽR ČR Celkem
abs. 1 027 473 438 341 191 88 55 50 50 42 42 37 34 29 20 16 13 12 1 2 959
% 34,71 15,99 14,80 11,52 6,45 2,97 1,86 1,69 1,69 1,42 1,42 1,25 1,15 0,98 0,68 0,54 0,44 0,41 0,03 100,00
Podíl z obsazovaných míst Šumperk (%) ČR (%) 124,79 113,51 57,47 34,10 53,22 35,04 41,43 26,56 23,21 24,76 10,69 7,74 6,68 5,04 6,08 1,84 6,08 4,02 5,10 3,04 5,10 2,60 4,50 1,34 4,13 1,21 3,52 8,02 2,43 2,28 1,94 3,08 1,58 4,13 1,46 3,54 0,12 0,09 359,54 273,06
Zdroj dat: Volby.cz
Volby 1998 na Šumpersku vyhráli jednoznačně nezávislí – a to v obou sledovaných kategoriích. Co do počtu hlasů se druhou stranou v pořadí stala ODS, v počtu mandátů ji však překonala KDU-ČSL a KSČM. Sociální demokracie skončila ze čtyř silných parlamentních stran na posledním místě, s minimem zvolených zastupitelů. Unie svobody ukázala, že na komunální úrovni nepřebrala ODS téměř žádné reprezentanty ani voliče.
– 77 –
Tab. č. 5.8: Kandidáti v komunálních volbách 1998 v okrese Jeseník podle navrhujících stran Kandidáti NK KSČM KDU-ČSL ČSSD ODS US SŽJ DEU MDS SPR-RSČ VPM SDS SD ČR Celkem
abs. 380 213 159 157 72 36 27 25 25 23 23 8 4 1 152
% 32,99 18,49 13,80 13,63 6,25 3,13 2,34 2,17 2,17 2,00 2,00 0,69 0,35 100,00
Podíl z obsazovaných míst Jeseník (%) ČR (%) 137,18 113,51 76,90 35,04 57,40 34,10 56,68 24,76 25,99 26,56 13,00 7,74 9,75 4,13 9,03 2,28 9,03 1,34 8,30 4,02 8,30 1,10 2,89 5,04 1,44 3,54 415,88 273,06
Zdroj dat: Volby.cz
Síla kandidátních listin na Jesenicku se promítla do samotných výsledků. Nezávislým kandidátům byla schopna částečně konkurovat pouze KSČM, nově také ČSSD. Tyto dvě strany získaly dohromady více než třetinu hlasů, což je v prostředí komunální politiky roku 1998 zajímavý výsledek. Naopak výrazný neúspěch zaznamenala ODS s pouhými pěti procenty zastupitelů.
– 78 –
Tab. č. 5.9: Výsledky komunálních voleb 1998 v okrese Šumperk podle navrhujících stran Hlasů NK ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD US SZ MDS SDS NEZ ŽS SPR-RSČ ODA SŽJ DEU SMV ČSNS SDČR SPŽR ČR Celkem
abs. 219 298 148 528 126 426 113 838 89 233 15 118 10 736 9 690 9 109 7 985 6 548 4 088 3 663 2 705 2 361 2 176 1 543 944 118 774 107
Mandátů % 28,33 19,19 16,33 14,71 11,53 1,95 1,39 1,25 1,18 1,03 0,85 0,53 0,47 0,35 0,30 0,28 0,20 0,12 0,02 100,00
Zdroj dat: Volby.cz
– 79 –
abs. 379 98 117 142 39 6 8 11 6 3 1 1 1 2 1 7 1 0 0 823
% 46,05 11,91 14,22 17,25 4,74 0,73 0,97 1,34 0,73 0,36 0,12 0,12 0,12 0,24 0,12 0,85 0,12 0,00 0,00 100,00
Tab. č. 5.10: Výsledky komunálních voleb 1998 v okrese Jeseník podle navrhujících stran Hlasů NK KSČM ČSSD KDU-ČSL ODS VPM US DEU MDS SDS SŽJ SPR-RSČ SD ČR Celkem
abs. 74 906 42 089 39 099 27 525 25 185 12 475 8 618 3 653 3 246 2 890 2 076 864 97 242 723
Mandátů % 30,86 17,34 16,11 11,34 10,38 5,14 3,55 1,51 1,34 1,19 0,86 0,36 0,04 100,00
abs. 112 56 36 40 15 3 4 1 1 4 3 2 0 277
% 40,43 20,22 13,00 14,44 5,42 1,08 1,44 0,36 0,36 1,44 1,08 0,72 0,00 100,00
SZ SŽJ MDS ČSNS VPM SDS SOS Celkem
40 40 35 31 21 15 4 2 918
1,37 1,37 1,20 1,06 0,72 0,51 0,14 100,00
2,49 2,39 1,17 2,35 1,68 0,28 0,93 295,51
Zdroj dat: Volby.cz
V roce 2002 zdánlivě klesl (ve srovnání s rokem 1998) na Šumpersku poměr nezávislých kandidátů k rozdělovaným mandátům. Připočteme-li k nim ale i kandidátky celostátních nezávislých „stran“ typu NEZ či SNK, jde o výrazný nárůst. Z parlamentních stran byla nejsilnější strana předchozích voleb – KDU-ČSL – překonána KSČM; obě navrhly kandidáty pro více než polovinu mandátů, třetí ODS pak pro více než třetinu, ČSSD pro necelých třicet procent. Tab. č. 5.12: Kandidáti v komunálních volbách 2002 v okrese Jeseník podle navrhujících stran
Zdroj dat: Volby.cz
Kandidáti
5.4 Komunální volby 2002 Tab. č. 5.11: Kandidáti v komunálních volbách 2002 v okrese Šumperk podle navrhujících stran Kandidáti NK KSČM KDU-ČSL ODS ČSSD NEZ SNK US-DEU SV-SOS
4,89 4,89 4,28 3,79 2,57 1,83 0,49 356,72
abs. 850 479 461 306 242 177 98 72 47
% 29,13 16,42 15,80 10,49 8,29 6,07 3,36 2,47 1,61
– 80 –
Podíl z obsazovaných míst Šumperk (%) ČR (%) 103,91 117,69 58,56 37,93 56,36 34,11 37,41 27,44 29,58 28,81 21,64 4,66 11,98 14,32 8,80 8,12 5,75 1,35
NK KSČM KDU-ČSL ČSSD ODS NEZ US-DEU MDS N SNK SŽJ SZ Celkem
abs. 345 241 187 158 110 97 70 25 25 18 11 1 1 288
% 26,79 18,71 14,52 12,27 8,54 7,53 5,43 1,94 1,94 1,40 0,85 0,08 100,00
Zdroj dat: Volby.cz
– 81 –
Podíl z obsazovaných míst Jeseník (%) ČR (%) 118,97 117,69 83,10 37,93 64,48 34,11 54,48 28,81 37,93 27,44 33,45 4,66 24,14 8,12 8,62 1,17 8,62 0,58 6,21 14,32 3,79 2,39 0,34 2,49 444,14 295,91
Na Jesenicku zvýšila své kandidátské „pokrytí“ KSČM, které scházelo pouhých 49 kandidátů, aby nabídli stoprocentní alternativu; více kandidátů než v roce 1998 nabídla rovněž KDU-ČSL, u ČSSD došlo k mírnému poklesu, ODS naopak své počty výrazně navýšila. Přesto byla z větších parlamentních stran nejslabší. Tab. č. 5.13: Výsledky komunálních voleb 2002 v okrese Šumperk podle navrhujících stran Hlasů NK KSČM ODS KDU-ČSL ČSSD NEZ SNK-ED VPM US-DEU SŽJ SZ MDS ČSNS SDS SV-SOS SOS Celkem
abs. 137 271 125 754 115 859 101 716 82 678 66 134 32 219 16 537 14 196 8 577 8 408 6 417 4 061 3 900 3 079 989 727 795
Mandátů % 18,86 17,28 15,92 13,98 11,36 9,09 4,43 2,27 1,95 1,18 1,16 0,88 0,56 0,54 0,42 0,14 100,00
abs. 315 117 70 118 49 69 30 4 6 9 8 8 0 5 10 0 818
% 38,51 14,30 8,56 14,43 5,99 8,44 3,67 0,49 0,73 1,10 0,98 0,98 0,00 0,61 1,22 0,00 100,00
Tab. č. 5.14: Výsledky komunálních voleb 2002 v okrese Jeseník podle navrhujících stran Hlasů NK ČSSD KSČM ODS KDU-ČSL NEZ US-DEU MDS N SNK-ED SŽJ SZ Celkem
abs. 51 512 50 239 43 279 31 231 24 774 17 964 17 611 4 478 2 871 2 301 1 010 282 247 552
Mandátů % 20,81 20,29 17,48 12,62 10,01 7,26 7,11 1,81 1,16 0,93 0,41 0,11 100,00
% 28,62 14,14 17,93 8,97 11,38 10,69 4,48 0,00 0,00 3,79 0,00 0,00 100,00
Zdroj dat: Volby.cz
Na Jesenicku byl podíl nezávislých zastupitelů nižší než na Šumpersku – cca dvě pětiny. Co do počtu hlasů navíc byli nezávislí téměř poraženi sociální demokracií, která se rovněž stala druhou nejsilnější stranou co do počtu mandátů (za KSČM, ta ovšem měla méně hlasů než ČSSD). ODS podobně jako v sousedním okrese získala minimální zastoupení – nejméně z velkých parlamentních stran, a to přesto, že získala více hlasů než KDU-ČSL.
Zdroj dat: Volby.cz
Vítězem voleb 2002 se na Šumpersku stali nezávislí kandidáti, kteří v souhrnu obsadili polovinu mandátů. Z politických stran nejvíce hlasů získala KSČM – k vítězství v mandátech jí chyběl na KDU-ČSL jediný mandát. Vítěz předchozích voleb ODS skončil na druhém místě, co do počtu mandátů ale bylo její zastoupení téměř marginální. ČSSD měla výsledky ještě horší.
– 82 –
abs. 83 41 52 26 33 31 13 0 0 11 0 0 290
– 83 –
5.5 Komunální volby 2006 Tab. č. 5.15: Kandidáti v komunálních volbách 2006 v okrese Šumperk podle navrhujících stran Kandidáti NK KSČM KDU-ČSL ODS ČSSD NEZ SZ M NEZDEM Nestr. US-DEU NV CZ VPM SOS SV-SOS SNK ED SDS Celkem
abs. 1 008 473 452 349 244 188 84 71 71 54 33 31 27 21 20 15 13 3 3 157
% 31,93 14,98 14,32 11,05 7,73 5,96 2,66 2,25 2,25 1,71 1,05 0,98 0,86 0,67 0,63 0,48 0,41 0,10 100,00
Podíl z obsazovaných míst Šumperk (%) ČR (%) 123,53 138,48 57,97 35,10 55,39 33,24 42,77 31,80 29,90 27,83 23,04 4,04 10,29 6,66 8,70 1,16 8,70 2,13 6,62 2,42 4,04 1,19 3,80 0,14 3,31 0,08 2,57 2,24 2,45 1,23 1,84 0,52 1,59 9,59 0,37 0,11 386,89 310,46
Zdroj dat: Volby.cz
V roce 2006 se (nejen) na Šumpersku dále rozšířila nabídka nezávislých kandidátů všech forem. Pozici nejsilnější strany co do počtu kandidátů si udržela KSČM následovaná KDU-ČSL. Zatímco tyto dvě strany navrhly ve srovnání s předchozími volbami v zásadě obdobný počet kandidátů, další strana v pořadí – ODS – jejich počet výrazně navýšila, podobně jako SZ (ta tento počet zdvojnásobila).
– 84 –
Tab. č. 5.16: Kandidáti v komunálních volbách 2006 v okrese Jeseník podle navrhujících stran Kandidáti NK KSČM KDU-ČSL ČSSD ODS SNK ED NEZ SZ Nestr. N Celkem
abs. 490 224 183 179 99 94 39 25 15 8 1 356
% 36,14 16,52 13,50 13,20 7,30 6,93 2,88 1,84 1,11 0,59 100,00
Podíl z obsazovaných míst Jeseník (%) ČR (%) 170,14 138,48 77,78 35,10 63,54 33,24 62,15 27,83 34,38 31,80 32,64 9,59 13,54 4,04 8,68 6,66 5,21 2,42 2,78 0,03 470,83 310,46
Zdroj dat: Volby.cz
Na Jesenicku byl převis nezávislých kandidátů ještě výraznější než v sousedním okrese. V pozici dominantní síly zůstala, byť s jistým poklesem, KSČM, následovaná KDU-ČSL a ČSSD. ODS doplnila čtveřici velkých parlamentních stran, ovšem s výrazným odstupem – postavila jen o málo více než polovinu kandidátů ČSSD a oproti roku 2002 zaznamenala pokles. Zajímavý vývoj zaznamenala pozice SZ – oproti jedinému kandidátovi z roku 2002 jich postavila 25, téměř desetinu možných. Více než polovinu mandátů zastupitelstev šumperského okresu (ale jen za třetinu hlasů) obsadili nezávislí všech forem. Z politických stran si v tomto ohledu nejlépe vedla KDU-ČSL, KSČM a ODS – v zásadě mají srovnatelný počet mandátů. Na počet hlasů ale jasně zvítězila ODS před KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. U poslední z nich se nejvíce projevila disproporce hlasů a mandátů – skutečnost, že dosáhla téměř dvojnásobku podílu hlasů proti podílu mandátů, svědčí o jejím výraznějším úspěchu ve větších sídlech. Ačkoli SZ, jak bylo zmíněno, postavila výrazně více kandidátů, výraznějšího úspěchu nedosáhla a s 13 mandáty je zdaleka nejslabší z parlamentních stran.
– 85 –
Tab. č. 5.17: Výsledky komunálních voleb 2006 v okrese Šumperk podle navrhujících stran Hlasů NK ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD NEZ VPM SZ M NEZDEM CZ NV Nestr. US-DEU SOS SNK ED SV-SOS SDS Celkem
abs. 152 122 138 971 103 877 87 818 85 746 51 130 17 214 13 299 11 761 10 115 9 994 9 339 8 022 4 863 2 637 1 430 1 280 409 710 027
Tab. č. 5.18: Výsledky komunálních voleb 2006 v okrese Jeseník podle navrhujících stran
Mandátů % 21,42 19,57 14,63 12,37 12,08 7,20 2,42 1,87 1,66 1,42 1,41 1,32 1,13 0,68 0,37 0,20 0,18 0,06 100,00
abs. 350 92 94 96 50 58 4 13 17 8 0 10 11 1 3 7 2 0 816
Hlasů % 42,89 11,27 11,52 11,76 6,13 7,11 0,49 1,59 2,08 0,98 0,00 1,23 1,35 0,12 0,37 0,86 0,25 0,00 100,00
Zdroj dat: Volby.cz
I na Jesenicku přesáhl po volbách 2006 podíl nezávislých zastupitelů polovinu. Z politických stran nejvýrazněji uspěla – jak v počtu hlasů, tak mandátů – ČSSD, následovaná KSČM a KDU-ČSL. Ačkoli ODS získala více hlasů než tyto dvě bývalé národněfrontovní strany, počtem mandátů za nimi zaostala. Zastoupení SZ – přestože oproti předchozímu nulovému zisku získala tři zastupitele – je marginální.
– 86 –
NK ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL SNK ED SZ NEZ Nestr. N Celkem
abs. 66 700 41 953 34 968 29 067 23 384 16 983 10 230 4 256 3 873 1 192 232 606
Mandátů % 28,68 18,04 15,03 12,50 10,05 7,30 4,40 1,83 1,67 0,51 100,00
abs. 120 37 25 35 35 21 3 7 5 0 288
% 41,67 12,85 8,68 12,15 12,15 7,29 1,04 2,43 1,74 0,00 100,00
Zdroj dat: Volby.cz
5.6 Volební souhrny Až dosud jsme sledovali jednotlivé volební akty izolovaně. Mnohé informace ale mají hodnotu především v kontextu volebních výsledků předchozích a následných. Následné volební souhrny se zaměřují především na čtyři větší parlamentní strany. První sledovanou veličinou u každých voleb byla velikost podílu kandidátů vůči zvoleným zastupitelům. Souhrnné údaje za oba okresy a celou Českou republiku uvádí následující graf. Soustřeďuje se na volby od roku 1994, neboť pro rok 1990 neexistují souhrnné údaje o počtech kandidátů. Z grafu je patrných několik skutečností. Ochota ucházet se o zastupitelský mandát, jedna ze složek politické participace, v průběhu let kontinuálně narůstá – a to nejenom v rámci celé ČR, ale rovněž v obou sledovaných okresech (s jedinou výjimkou okresu Šumperk, kde mezi volbami 1998 a 2002 došlo k nepatrnému snížení této hodnoty). Je zajímavé, že v obou pohraničních okresech vzrostla tato ochota kandidovat – 87 –
v průběhu dvanácti sledovaných let ještě výrazněji (1,32x – Šumperk, 1,41x – Jeseník), než činí průměr ČR (1,27x). Již tak nezanedbatelný rozdíl ve prospěch obou okresů se tak dále zvýšil.
Graf č. 5.2: Poměr počtu kandidátů čtyř větších parlamentních stran vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Šumperk
Graf č. 5.1: Poměr počtu kandidátů vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Šumperk, Jeseník a v ČR
Zdroj dat: Volby.cz
Graf č. 5.3: Poměr počtu kandidátů čtyř větších parlamentních stran vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Jeseník
Zdroj dat: Volby.cz
V okrese Šumperk kandidovalo na každý obsazovaný mandát v průměru 3,87 kandidátů, na Jesenicku dokonce 4,71. Dlouhodobý nepoměr mezi oběma okresy lze v tomto případě snad vysvětlit větším množstvím malých obcí do 500 obyvatel na Šumpersku, kde je „převis“ nabídky méně pravděpodobný. Následující dva grafy č. 5.2 a 5.3 ukazují tutéž sledovanou hodnotu pro čtyři větší parlamentní strany v obou okresech. V obou okresech lze identifikovat několik shodných a několik rozdílných trendů. Shodná je dominantní pozice KSČM – v obou okresech dokáže postavit největší podíl kandidátů. Na Jesenicku v roce 2002 tak učinila dokonce pro více než čtyři pětiny postů. V obou okresech zaznamenala v roce 2006 mezivolební pokles – nelze však zatím soudit na setrvalost trendu. Rovněž pro oba okresy shodně stranou, která je schopna – 88 –
Zdroj dat: Volby.cz
– 89 –
stavět druhý největší podíl kandidátů, je KDU-ČSL, pro niž je ale oproti KSČM vhodnější oblastí Šumpersko. I u ní je patrný mezivolební pokles, nicméně stále staví daleko větší procento kandidátů než v roce 1994 – její pokles identifikovaný v jiných oblastech se tak prozatím netýká kvantitativního rozsahu rekrutační funkce. Obě strany kandidují v obou okresech výrazně hojněji než v celorepublikovém průměru. ČSSD zaznamenala v obou okresech výrazný nástup – od téměř nulových hodnot až ke dvěma třetinám kandidovaných míst na Jesenicku v roce 2006. Na Šumpersku prozatím neustále navyšuje svůj podíl (je zde ale stále ani ne na třetině postů), na Jesenicku prošla v roce 2002 částečným propadem, který však v dalších volbách kompenzovala. ODS staví na Šumpersku dlouhodobě kandidáty pro více než dvě pětiny mandátů, čímž překračuje celorepublikové průměry. Jistý pokles zaznamenala v roce 2002. Naopak na Jesenicku má její křivka tvar sinusoidy se dvěma vrcholy (1994, 2002) a dvěma propady (1998, 2006). Staví výrazně méně kandidátů – pro cca čtvrtinu až třetinu postů, čímž v zásadě odpovídá celorepublikovému trendu. Liší se od něj ale časováním vzestupů a poklesů. Následující grafy ukazují dlouhodobé trendy v zisku hlasů a mandátů jednotlivých stran v časovém horizontu pěti komunálních voleb.
Graf č. 5.5: Podíly hlasů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Jeseník
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Graf č. 5.6: Podíly mandátů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Šumperk
Graf č. 5.4: Podíly hlasů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Šumperk
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
– 90 –
– 91 –
Graf č. 5.7: Podíly mandátů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Jeseník
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
V obou okresech lze pozorovat několik shodných trendů. Prvním je vzestup počtu hlasů pro ODS; na Šumpersku se vztahuje až na volby 2006, na Jesenicku od voleb 2002. Vzestup hlasů se odrazil na Šumpersku i v počtu mandátů, na Jesenicku ovšem přišel v roce 2006 pokles. Co do mandátů je ODS v okrese Jeseník dlouhodobě nejslabší stranou, na Šumpersku druhou až třetí nejsilnější. V počtu hlasů byla na Šumpersku (s výjimkou roku 2002) nejsilnější, na Jesenicku druhá až třetí nejsilnější. V této skutečnosti a v nepoměru s mandátovými zisky se odráží její výraznější zastoupení ve větších obcích a městech. KSČM je v součtu nejvýrazněji zastoupenou politickou stranou obou okresů. Kromě nezávislých kandidátek dominuje zastupitelstvům Jesenicka, na Šumpersku sehrává roli druhé nejsilnější strany. V mandátovém zastoupení je ale u ní patrný neustálý pokles, takže na Jesenicku má po volbách 2006 méně než poloviční zastoupení oproti roku 1990, na Šumpersku téměř poloviční. Podobný propad (byť ne tak strmý) lze u ní pozorovat i v počtu hlasů – vzniká tedy nepoměr mezi zastoupením v malých a velkých sídlech ve prospěch malých. KDU-ČSL žije v obou pohraničních okresech svým životem, který se ve svých trendech neshoduje s trendem celostátním. Zatímco v republi– 92 –
kových součtech průběžně ztrácí jak hlasy, tak mandáty (blíže viz Balík 2008a: 77–78), v obou sledovaných okresech sledujeme méně jasný vývoj – vzestup poloviny devadesátých let, následný pokles, ale zastavení poklesu v posledních volbách. Rozhodně nešlo o ztrátu třetiny hlasů mezi volbami 2002 a 2006. Přesto není ztráta zcela zanedbatelná – oproti roku 1990 pětina hlasů a mandátů. Nejzajímavější vývoj prodělala ČSSD – z téměř nulového zastoupení na stranu s největším počtem hlasů Jesenicka posledních dvou voleb. Na Šumpersku není sice nejsilnější, ale nejslabší, nicméně téměř vyrovnala výsledky dalších dvou stran (KDU-ČSL, KSČM). Její podpora je ale koncentrována především do větších sídel, čehož důkazem je skutečnost, že v podílu mandátů výrazně zaostává za podílem hlasů. Až dosud prezentovaná data opomíjela zastoupení žen na kandidátkách a v zastupitelstvech. Následující tabulka a graf se zaměřují právě na tuto oblast. Tab. č. 5.19: Podíl žen na kandidátkách a v zastupitelstvech okresů Šumperk, Jeseník a v ČR v %
1990 1994 1998 2002 2006
Šumperk Jeseník ČR Kandidátky Zastupitelky Kandidátky Zastupitelky Kandidátky Zastupitelky 15,59 19,42 25,46 18,97 19,41 18,56 21,56 17,70 25,95 20,90 26,82 22,74 24,92 20,47 27,49 22,98 29,27 24,14 27,08 22,57 29,39 23,53 33,55 27,78 29,38 24,92
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Co se zastoupení žen v komunální politice týče, oba okresy jsou obdobné. Převyšují celorepublikové průměry jak co se týče kandidátek, tak zvolených zastupitelek. S výjimkou nepatrného poklesu mezi lety 1990 a 1994 v okrese Jeseník dochází jak u kandidátek, tak u zastupitelek k průběžnému nárůstu jejich počtů v obou okresech. V roce 2006 tak tvořily ženy cca třetinu na všech kandidátkách a cca čtvrtinu v zastupitelstvech. Oproti roku 1990 jde v zastupitelstvech o navýšení o cca osm procent. Trend v obou okresech je obdobně rostoucí jako v ČR.
– 93 –
Graf č. 5.8: Podíl žen na kandidátkách a v zastupitelstvech okresů Šumperk, Jeseník a v ČR
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
V krátkém souhrnu lze konstatovat, že oba pohraniční okresy dlouhodobě vykazují ve srovnání s celorepublikovým průměrem: • vyšší podíl kandidátů na jeden mandát; • výrazně vyšší podíl kandidátů KSČM a KDU-ČSL v obou okresech, výrazně vyšší podíl kandidátů ODS v okrese Šumperk a ČSSD v okrese Jeseník, naopak téměř shodný podíl s celorepublikovým průměrem kandidátů ČSSD v okrese Šumperk a ODS v okrese Jeseník; • shodný podíl hlasů pro ČSSD na Šumpersku a pro KDU-ČSL na Jesenicku, více hlasů pro KSČM v obou okresech, pro ČSSD na Jesenicku a KDU-ČSL na Šumpersku, výrazně méně hlasů pro ODS v obou okresech; • obdobné tempo nárůstu podílu žen-kandidátek a zastupitelek; • vyšší podíl žen na kandidátkách i v zastupitelstvech.
– 94 –
6. VELKÉ POLITICKÉ STRANY V ZASTUPITELSTVECH OBCÍ S OBECNÍ RADOU Tato kapitola (podobně jako všechny následující) se nezaměřuje na všechny obce okresů Šumperk a Jeseník. Odhlédneme od nejmenších obcí, kde politické chování ve vztahu k obecním zastupitelstvům můžeme identifikovat jen stěží. V obcích, které řídí rada, bývá již zastupitelstvo minimálně patnáctičlenné, tudíž je vyšší přirozený práh pro vstup, takže obvykle již v takovém zastupitelstvu zasedá více politických proudů, které spolu musí nutně více komunikovat nejen při ustavování obecních orgánů, ale i v průběhu volebního období. Politická odpovědnost již v takovém případě není extrémně koncentrovaná na osobu starosty, ale minimálně na několik členů obecní rady. Zaměřujeme se tedy na ty obce, v nichž je v současnosti ustavena obecní rada. V posledních několika funkčních obdobích došlo k ustálení této skupiny obcí – jedná se vesměs o velké a středně velké obce obou okresů. Ačkoli ne všechny z nich měly ve všech předchozích obdobích radu (výhradně v okrese Jeseník; méně než 15 zastupitelů měla Bělá pod Pradědem /1990–94/, Česká Ves /1990–1994/, Mikulovice /1998–2002/, Písečná /1990–1998/), přesto je do výzkumu zahrnujeme – především pro srovnatelnost výsledků. Celkově tak je předmětem zájmu 24 obcí šumperského okresu a 13 obcí okresu jesenického (s výjimkou roku 1990, kdy schází data Zlatých Hor, jež byly do roku 1995 součástí okresu Bruntál, a tudíž nejsou jeho volební výsledky k dispozici v šumperském okresním archivu). Bude-li dále používáno termínu „obce“, nemyslí se tím všechny obce okresu, ale obce s radou. Podobně bude-li vyřčeno shrnující tvrzení pro okresy, vychází z toho, že jej reprezentují právě tyto obce. Tato kapitola bude zkoumat především postavení a sílu čtyř větších parlamentních politických stran – ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Pro volby 1990 je předmětem zájmu také OF. Volební výsledky v jednotlivých obcích v letech 1990–2006 jsou součástí přílohy.
– 95 –
6.1 Zastoupení na místní úrovni Zajímavým tématem výzkumu politického stranictví je už samotný fakt přítomnosti stran na lokální úrovni, resp. v místních zastupitelstvech. Míra jejich přítomnosti vypovídá o jejich zakotvení v sociální struktuře, resp. o tom, do jaké míry jsou spíše umělým celostátním produktem bez místních kořenů, či do jaké míry vyrůstají ze zájmů a potřeb společnosti. Výzkum provedený ve 206 obcích s rozšířenou působností ukázal, že v roce 2006 alespoň nějakou činnost (přinejmenším sestavení kandidátní listiny) vyvíjely téměř ve všech těchto městech všechny čtyři větší parlamentní strany. Tři největší navíc jsou přítomny také téměř ve všech zastupitelstvech těchto obcí; výjimku představuje KDU-ČSL, která není po volbách 2006 přítomna ve čtvrtině těchto zastupitelstev. (Blíže viz Balík 2008a: 251–259) Nicméně je opodstatněnou otázkou, do jaké míry je kandidatura, resp. přítomnost v zastupitelstvech největších a středně velkých měst odrazem přirozené struktury politické obce, a do jaké pouze právě znovu oním umělým implantátem „shora“. Pohled na tutéž problematiku na úrovni periferních okresů může pomoci nalézt odpověď na tuto otázku.
Tab. č. 6.2: Počet obcí s radami okresu Jeseník, v nichž velké politické strany získaly mandát v zastupitelstvu OF 1990 1994 1998 2002 2006
abs. 9 – – – –
% 75 – – – –
ODS abs. % – – 7 53,85 5 38,46 3 23,08 5 38,46
ČSSD abs. % 1 8,33 1 7,69 10 76,92 9 69,23 10 76,92
KSČM abs. % 12 100,00 13 100,00 13 100,00 13 100,00 12 92,31
KDU-ČSL abs. % 10 83,33 8 61,54 10 76,92 11 84,62 9 69,23
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Na rozdíl od velkých měst je situace, kdy by politická strana kandidovala, a přesto nezískala zastoupení, zcela výjimečná. V okrese Šumperk se tak stalo pouze v roce 1994 ve dvou obcích ČSSD a v roce 1990 v jedné obci ČSL, v okrese Jeseník v roce 2006 jednou KSČM. Kandidatura a zastoupení tedy znamená téměř totéž.
V šumperském okrese je stranou s jednoznačně nejširší zastupitelskou sítí KSČM, která dlouhodobě absentuje pouze ve čtyřech obcích s radami. Shodnou pozici, poněkud překvapivě, mají KDU-ČSL a ODS, první z nich s fakticky nepřetrženou tradicí stoletou, druhá nově budovaná. ČSSD jako jediná prozatím neustále svou „síť přítomnosti“ buduje, přesto je zatím přítomna jen v polovině sledovaných obcí. Je zajímavé, že situace v sousedním okrese je zcela odlišná. Nezanedbatelně se odlišuje už postavení OF v roce 1990, které na Šumpersku chybělo v jediné obci, zatímco na Jesenicku v celé čtvrtině. Zřejmě s tím souvisí další výrazný rozdíl – a sice skutečnost marginálního postavení ODS. Ta byla po roce 2002 přítomna dokonce pouze ve čtvrtině obcí, přes částečné zlepšení to v současnosti nejsou ani dvě pětiny. Jednoduché vysvětlení tato skutečnost nemá. Nabízející se sudetská minulost celého jesenického okresu odpovědí není, neboť polovina šumperského okresu má historickou zkušenost totožnou a z pěti tamních obcí, v nichž na Šumpersku ODS není po roce 2006 politicky aktivní, dvě sudetskou minulost nemají. Další výrazný rozdíl lze vidět v postavení ČSSD. Ta je po pomalém nástupu začátku 90. let přítomna ve třech čtvrtinách obcí, přičemž nejde o postupný vývoj, ale o skok roku 1998, který nastolil dnešní stav. Totožně nejsilnější je postavení KSČM, která byla fakticky přítomna ve všech obcích, pouze v roce 2006, přestože v Bělé pod Pradědem kandidovala (postavila však pouze třetinu možných kandidátů), mandát nezískala. Zda-li jde o závažnější signál nového trendu, nelze ještě s určitostí potvrdit.
– 96 –
– 97 –
Tab. č. 6.1: Počet obcí s radami okresu Šumperk, v nichž velké politické strany získaly mandát v zastupitelstvu OF 1990 1994 1998 2002 2006
abs. 23 – – – –
% 95,83 – – – –
ODS abs. % – – 20 83,33 19 79,17 18 75,00 19 79,17
ČSSD abs. % 0 0 5 20,83 11 45,83 12 50,00 13 54,17
KSČM abs. % 22 91,67 20 83,33 21 87,50 21 87,50 21 87,50
KDU-ČSL abs. % 17 70,83 19 79,17 19 79,17 18 75,00 19 79,17
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Z těchto souhrnů lze vyvodit opatrný závěr, že KSČM a KDU-ČSL jsou nezpochybnitelnou součástí struktury české (moravské, slezské) politické obce. ODS a ČSSD toto postavení (zatím?) nemají, nicméně jsou mu v řadě ohledů skutečně blízko. Netýká se to žádné další strany.
6.2 Počty zastupitelských mandátů Skutečnost přítomnosti strany v zastupitelstvu má sice silnou (již zmíněnou) symbolickou hodnotu jejího sepětí se společností, nevypovídá však mnoho o její reálné síle. Tu lze testovat prostřednictvím počtu mandátů v obcích s radou. Tab. č. 6.3: Souhrn počtu mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Šumperk ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL OF
1990 – 0 77 48 172
1994 121 12 69 58 –
1998 83 31 75 60 –
2002 66 32 72 54 –
2006 81 32 57 48 –
Celkem 351 107 350 268 172
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Tab. č. 6.4: Souhrn počtu mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Jeseník ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL OF
1990 – 0 47 25 51
1994 28 2 66 34 –
1998 16 31 45 25 –
2002 21 38 42 22 –
2006 15 33 28 24 –
Celkem 80 104 228 130 51
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Z předchozích dvou tabulek vyplývá další jednoznačný rozdíl dvou sousedních okresů. Zatímco na Šumpersku bylo v roce 1990 jedno– 98 –
značně dominantní silou OF, které disponovalo téměř 58 % mandátů velkých stran, na Jesenicku sice mělo také nejvíce mandátů, ale KSČ na něj ztrácela pouze čtyři mandáty a celkový podíl OF na mandátech velkých stran činil pouze 41 %. Na Šumpersku je v souhrnu pěti volebních období nejsilnější stranou ODS, a to i přes to, že jí nezapočítáváme zisky OF z roku 1990. Dosud v každých volbách měla největší počet mandátů ze všech stran. Druhou nejsilnější je KSČM, která bývá stabilně druhá i v jednotlivých volbách. Zatímco u ODS je možno pozorovat nejprve strmý propad let 1994–2002, ale následně oživení roku 2006, u KSČM jde vesměs o kontinuální propad. KDU-ČSL prochází zajímavým vývojem – od postupného nárůstu let 1990–1998 po propad dalších let. Nicméně ve sledovaných obcích je její pozice vlastně stabilní. Zatímco na celorepublikové úrovni zaznamenala v rozmezí let 1990 a 2008 pád na tři pětiny výchozího počtu zastupitelů, na Šumpersku drží přesně stejný počet. Přestože ČSSD, jak bylo ukázáno výše, navyšuje počet zastupitelstev, v nichž je přítomna, od roku 1998 fakticky stagnuje co do počtu zastupitelů, který byl přinejlepším poloviční oproti ODS. Celkově je na Šumpersku nejslabší ze čtveřice parlamentních stran. Podobně jako při zkoumání přítomnosti stran v obcích i při měření jejich síly se Jesenicko od Šumperska výrazně liší. ODS je zde ze čtyř stran nikoli nejsilnější, ale nejslabší stranou. Jednoznačně dominují komunisté, byť by neměla být přehlédnuta jednoznačně sestupná tendence, a to od vrcholu roku 1994 – v roce 2006 mají jen dvě pětiny tehdejších zastupitelů. Ve srovnání s prvními porevolučními volbami roku 1990 není propad tak výrazný, přesto ale patrný – jde o propad v řádu 40 %. Druhou nejsilnější stranou je KDU-ČSL, jejíž vzestup devadesátých let pozorovaný na Šumpersku skončil rokem 1994, aby se vrátil na stav roku 1990, kde je fakticky stále. Jen její pomalejší nástup brání, aby byla druhou nejsilnější stranou ČSSD – je jí v jednotlivých volbách od roku 1998. ODS je v roce 2006 fakticky na polovině zisku roku 1994. Sledovaných obcí Jesenicka se tak vůbec nedotkl její celorepublikový výrazný vzestup roku 2006. Jednotlivé trendy obou okresů jsou dobře patrné z následujících grafů:
– 99 –
Graf č. 6.1: Počty mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Šumperk
Sice okrajovým, přesto zajímavým psychologickým aspektem voleb je stranická identita vítěze voleb. Tentokrát se nezaměřujeme pouze na čtyři největší parlamentní strany, ale na všechny subjekty, jež v daných obcích kandidovaly. Absolutní i procentní údaje uvádějí následující tabulky: Tab. č. 6.5: Počty vítězství jednotlivých politických subjektů v komunálních volbách 1990–2006 v obcích s radou okresu Šumperk
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
Graf č. 6.2: Počty mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Jeseník
1990 1994 1998 2002 2006 Celkem abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % vítěz % ODS 0 0,00 14 58,33 7 29,17 8 33,33 8 33,33 37 30,83 nez. 0 0,00 5 20,83 9 37,50 10 41,67 11 45,83 35 29,17 OF 20 83,33 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 20 16,67 KSČM 0 0,00 1 4,17 5 20,83 2 8,33 1 4,17 9 7,50 KDU-ČSL 1 4,17 2 8,33 2 8,33 2 8,33 2 8,33 9 7,50 ostatní 2 8,33 1 4,17 0 0,00 2 8,33 1 4,17 6 5,00 SZ 1 4,17 1 4,17 1 4,17 0 0,00 0 0,00 3 2,50 ČSSD 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 4,17 1 0,83 Celkem 24 100,00 24 100,00 24 100,00 24 100,00 24 100,00 120 100,00
Zdroj: vlastní výzkum
Tab. č. 6.6: Počty vítězství jednotlivých politických subjektů v komunálních volbách 1990–2006 v obcích s radou okresu Jeseník 1990 1994 1998 2002 2006 Celkem abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % vítěz % nez. 2 16,67 4 30,77 4 30,77 4 30,77 7 53,85 21 32,81 KSČM 1 8,33 6 46,15 3 23,08 3 23,08 0 0,00 13 20,31 ČSSD 0 0,00 0 0,00 3 23,08 4 30,77 2 15,38 9 14,06 ODS 0 0,00 2 15,38 2 15,38 1 7,69 3 23,08 8 12,50 OF 7 58,33 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 7 10,94 KDU-ČSL 1 8,33 1 7,69 1 7,69 0 0,00 1 7,69 4 6,25 ostatní 1 8,33 0 0,00 0 0,00 1 7,69 0 0,00 2 3,13 Celkem 12 100,00 13 100,00 13 100,00 13 100,00 13 100,00 64 100,00
Zdroj: vlastní výzkum
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
– 100 –
– 101 –
Na Šumpersku dosáhla v souhrnu největšího počtu vítězství ODS. Je zřejmé, že to je důsledkem velkého počtu vítězství roku 1994, které v řadě míst navázalo na předchozí neopakovaný triumf OF. Nicméně od roku 1998 bývá na druhém místě za nezávislými subjekty, jež jsou v celkovém souhrnu druhé. Tyto dva proudy komunální politiky vítězí průměrně v 80 % sledovaných obcí Šumperska. Z dalších stran stojí za zmínku především KSČM a KDU-ČSL, které dosud v každých volbách zvítězily alespoň v jedné obci. Vrcholem síly KSČM pak byl rok 1998, která dokázala zvítězit v pětině obcí. Jesenické obce opět volily politicky zcela jiné reprezentace. Nejčastěji vítězí nezávislé subjekty, v roce 2006 dokonce ve více než polovině obcí s radou. Ačkoli ODS je v celkových souhrnech až čtvrtá, v roce 2006 ztrojnásobila počet obcí, v nichž dokázala zvítězit, a měla tak druhý nejvyšší počet obcí s vítězstvím. Skoro se vnucuje sentence, že tato strana zde buď vítězí, nebo vůbec neexistuje. Údaje vztažené ke KSČM v zásadě opisují jiná data zmíněná dříve. Vrcholného počtu vítězství dosáhla v roce 1994, a to téměř v polovině obcí. Naopak v roce 2006 ani v jedné. A zatímco ČSSD na Šumpersku zvítězila pouze jedenkrát, na Jesenicku pravidelně vítězí od roku 1998 ve 2–4 obcích. Po KSČM je tak nejúspěšnější parlamentní stranou.
6.3 Efektivní počet stran Vnitřní strukturu zastupitelských sborů, resp. i jednotlivých politických obcí lze zkoumat různými způsoby. Zajímavý pohled nabízí tzv. efektivní počet stran (EPS), měřený vzorcem Laaksa a Taagepery, který měří, kolik stran, vážených podle jejich velikosti, je ve stranickém systému přítomno (Novák 1997: 130–131). Následující tabulky udávají hodnotu indexu jednotlivých obcí obou okresů v horizontu pěti volebních období. Z jednotlivých i průměrných výsledků je patrné, že vnitřní struktura zastupitelstev je stále členitější. V okrese Šumperk se za šestnáct let efektivní počet stran zvýšil o 1,8, v okrese Jeseník o 1,3; v obou činí více než 4. Je však zapotřebí upozornit na skutečnost, že hodnoty pro rok 1990 jsou zkresleny širokými předvolebními koalicemi pod hlavičkou Občanského fóra. Pokud bychom např. v případě Bludova počítali – 102 –
v roce 1990 (kdy kandidovala široká koalice OF, ČSL, SZ, ČSS) s hodnotami nikoli podle volební, ale podle navrhující strany, nebyla by hodnota EPS 1,65, ale 4,22. Přesto by šlo stále o nejnižší hodnotu ze všech pěti volebních období. Tab. č. 6.7: Efektivní počet stran v obcích s radou okresu Šumperk 1990–2006 Bludov Bohdíkov Dolní Studénky Dubicko Hanušovice Libina Loštice Lukavice Mohelnice Nový Malín Oskava Postřelmov Rapotín Rohle Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Štíty Šumperk Úsov Velké Losiny Vikýřovice Zábřeh Průměr
1990 1,65 1,32 2,18 3,68 3,42 1,67 4,90 3,67 4,37 2,26 2,14 2,25 2,60 1,75 2,24 2,23 4,44 1,87 2,61 2,93 2,68 3,83 1,39 5,42 2,81
1994 5,44 1,23 2,88 3,38 4,21 2,47 3,72 1,21 3,66 2,70 2,21 3,02 3,54 2,83 3,43 2,48 4,15 2,27 2,97 9,58 2,42 3,58 5,00 7,17 3,56
Zdroj: vlastní výpočty
– 103 –
1998 5,34 2,03 1,49 3,22 7,51 3,96 4,42 1,91 4,83 3,19 1,81 4,12 3,97 2,43 4,50 5,03 5,19 3,68 2,98 8,76 3,38 4,28 4,23 6,63 4,12
2002 4,89 2,92 1,62 5,05 4,49 2,61 5,40 1,98 5,50 3,16 2,75 4,45 4,36 1,93 5,29 5,25 5,00 2,85 4,88 7,41 1,89 4,99 4,88 6,42 4,17
2006 6,38 2,70 3,29 4,39 3,96 3,50 5,87 1,97 6,92 3,68 1,89 3,75 5,69 1,99 6,71 6,90 5,90 4,48 4,82 6,41 4,56 4,62 4,53 6,51 4,64
Tab. č. 6.8: Efektivní počet stran v obcích s radou okresu Jeseník 1990–2006 Bělá pod Pradědem Česká Ves Javorník Jeseník Lipová-lázně Mikulovice Písečná Skorošice Vápenná Velké Kunětice Vidnava Zlaté Hory Žulová Průměr
1990 2,57 5,05 2,18 4,47 2,24 2,00 3,14 2,91 4,31 1,97 2,18 3,54 3,05
1994 3,02 2,78 4,80 5,59 2,13 3,05 1,74 2,05 2,09 1,68 2,57 3,53 4,05 3,01
1998 3,81 4,22 3,11 8,04 3,66 4,75 3,85 2,27 2,44 1,89 3,64 4,80 5,08 3,97
2002 5,08 3,09 3,67 7,38 3,29 4,32 4,78 2,53 3,20 2,87 3,69 4,42 6,64 4,23
Graf č. 6.3: Vztah mezi hodnotou efektivního počtu stran a počtem obyvatel obce v obcích s radou okresů Šumperk a Jeseník v roce 2006
2006 3,98 4,10 5,61 5,98 4,65 3,57 4,02 2,61 4,92 1,86 4,05 5,03 6,56 4,38
Zdroj: vlastní výpočty
Zdroj: vlastní výpočty
V roce 2006 u téměř třetiny sledovaných obcí (12 z 37) překročila hodnota EPS hodnotu 5, pomyslnou hranici umírněného a polarizovaného pluralismu. Z velké části šlo o velké municipality (resp. najdeme zde všechna velká města), nicméně najdeme mezi nimi i dvoutisícihlavé (Staré Město), či dokonce tisícihlavé (Žulová) obce. Naopak jen v desetině obcí (4) činí po volbách 2006 hodnota EPS méně než 2. Téměř ve všech případech jde o obce s méně než tisíci obyvateli, v jediném o obec s 1 700 obyvateli. Lze tedy potvrdit, že s rostoucím počtem obyvatel roste hodnota EPS? Odpověď poskytuje graf č. 6.3. Spojnice trendu jasně ukazuje přímou úměru mezi počtem obyvatel a hodnotou EPS. Je nicméně zřejmé, že tento vztah není zcela lineární. Je zapotřebí podotknout, že tentýž vztah a směr spojnice by byl i při nezapočítání čtyř měst s více než 9 000 obyvateli, které mohou výzkum částečně zkreslovat. Lze tedy konstatovat, že s rostoucím počtem obyvatel obce lze očekávat její výraznější politickou diferenciaci, která se projevuje zastoupením vyššího počtu stran v zastupitelstvu.
Z předchozího textu, tabulek a grafů několikrát prosvítá nevyřčená otázka, jež dosud nebyla v plné šíři na komunální úrovni zkoumána. Je jí otázka dělení dědictví po OF. Dosud se tiše předpokládalo, že v důsledku organizační návaznosti na úrovni okresních sekretariátů se i v obcích nástupcem OF stala ODS. Širšímu prozkoumání této hypotézy brání absence centrálně shromážděných údajů o komunálních volbách 1990 – o podobě kandidátních listin a následně zvolených reprezentantů OF. Na podkladě dat 36 obcí s obecní radou okresů Šumperk a Jeseník ji ale lze částečně ověřit. V roce 1990 kandidovalo OF ve 32 obcích. Při porovnání kandidátních listin voleb 1990 a 1994 vidíme, že někdejší reprezentace OF měla v roce 1994 fakticky tři možné osudy. Skutečně nejčastěji se jejím nástupcem stala ODS – ve 21 případech (tedy ve dvou třetinách obcí). Několikrát ale toto její „nástupnictví“ je přinejlepším
– 104 –
– 105 –
6.4 Dělení dědictví OF
parciální, neboť v roce 1990 kandidovalo OF v širokých předvolebních koalicích – s ČSL, často také se SZ, ČSSD, ČSS. ODS v těchto obcích v roce 1994 reprezentovala často spíše „zbytkové“ zastupitele, kteří se nepřidali k některé z dříve koaličních stran. Druhou variantou bylo nástupnictví sdružení nezávislých kandidátů – stalo se tak v 6 (necelé pětině) případech hned v roce 1994 (v jednom případě byl tento vývoj „zkomplikován“ mezistupněm ODS: 1990 – OF, 1994 – ODS, 1998 – SNK). Ve 4 případech (jedné osmině) OF žádného nástupce nemělo. ODS tedy představovala v realitě pohraničních okresů nástupce OF ve dvou třetinách případů. V nezanedbatelném množství hájili někdejší reprezentanti OF pozice nezávislých, případně se celý tento proud z komunální politiky zcela stáhl.
v jedné až dvou obcích, ČSSD na Šumpersku zvítězila dosud pouze jedenkrát, na Jesenicku ale pravidelně vítězí od roku 1998 ve dvou až čtyřech obcích. • ODS představovala v realitě pohraničních okresů nástupce OF pouze ve dvou třetinách případů. V nezanedbatelném množství hájili někdejší reprezentanti OF pozice nezávislých, případně se celý tento proud z komunální politiky zcela stáhl. • Vnitřní struktura zastupitelstev je stále členitější; v současnosti překračuje průměrná hodnota efektivního počtu stran 4. V roce 2006 u téměř třetiny sledovaných obcí překročila hodnotu 5, pomyslnou hranici umírněného a polarizovaného pluralismu; jen v desetině obcí činí méně než 2. • S rostoucím počtem obyvatel obce lze očekávat její výraznější politickou diferenciaci, která se projevuje zastoupením vyššího počtu stran v zastupitelstvu.
6.5 Souhrn • OF chybělo v roce 1990 na Šumpersku v jediném zastupitelstvu, zatímco na Jesenicku v celé čtvrtině. Nejsilnější pokrytí má KSČM, dále KDU-ČSL. Na Šumpersku má s nimi obdobné postavení ODS, na Jesenicku však je ze čtyř stran zcela nejslabší. ČSSD je přítomna jen v polovině zastupitelstev Šumperska, ale ve třech čtvrtinách zastupitelstev Jesenicka. • Mezi oběma okresy je patrný rozdíl již v roce 1990 v postavení OF a KSČ – na Jesenicku nebyl úspěch OF tak výrazný a KSČ byla jen těsně druhá, zatímco na Šumpersku měla KSČ ani ne polovinu hlasů OF. Na Šumpersku je nejsilnější stranou ODS, dále KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. Na Jesenicku je pořadí jiné: KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, ODS. V obou okresech je patrný dlouhodobý pokles síly KSČM, stabilní pozice KDU-ČSL a ČSSD. ODS nemá jednotný trend v obou okresech – zatímco na Šumpersku překonala v roce 2006 pokles předchozích let, zatímco na Jesenicku tento pokles pokračuje. • Co do celkového počtu vítězství dominují Šumpersku ODS a nezávislí, Jesenicku nezávislí a KSČM. Vrchol síly ODS byl v roce 1994, v návaznosti na předchozí úspěch OF; KSČM byla nejúspěšnější v letech 1994 a 1998. KDU-ČSL vítězí v obou okresech maximálně – 106 –
– 107 –
V práci Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994–2006 (následující podkapitola je převzata z Balík 2008a: 42–48) jsme se zamýšleli nad precizací typologie exekutivních koalic, již by
bylo vhodné aplikovat v českém komunálním prostředí. Inspirováni přístupem G. Sartoriho k problematice stranických systémů jsme rozlišili třídu (formát) a typ koalice. Kategorie třídy je založena na počtu aktérů (resp. jejich mandátů), kategorie typy předně na ideové vzdálenosti prvků uvnitř systému, následně také na počtu aktérů (resp. mandátů). Americkou školou výzkumu koalic (Říchová 2000: 119–120) definované dva základní typy – a sice minimální vítězná a nadměrná koalice – jsou pak dvěma třídami koalic. Třída minimální vítězné koalice pak může mít dvě podoby – nejmenší počet členů a nejmenší počet mandátů. Obě hlavní třídy koalic se pak pojí s jejich různými typy. Pouze ke třídě minimální vítězné koalice lze přiřadit typ minimální vítězné ideově propojené a minimální vítězné ideově nepropojené. Pouze ke třídě nadměrné koalice pak lze přiřadit typy koalic nadměrné ideově propojené, nadměrné ideově nepropojené, široké a všestranické. Je pouze jeden typ koalice, které lze přiřadit k oběma třídám – jde o koalice velké. Minimální vítězná ideově propojená koalice má právě tolik členských subjektů, příp. mandátů, kolik je zapotřebí k většině, a její členové k sobě mají ideově blízko. Tento typ koalice (spolu s jednostranickou exekutivou) je oním typem, který je v pohledu teorie racionální volby nejlogičtějším řešením povolební situace. Současně zřejmě nejvíc podporuje soutěživost stranického systému, kdy dává voličům výraznou naději na možnost změny politiky způsobené odlišnými volebními výsledky v příštích volbách. Aktéři, kteří ji vytvářejí, se v tomto případě řídí motivy teorie racionální volby – maximalizují politický vliv za vynaložení co nejmenší energie. Koalice, která je složena z nejmenšího možného počtu členů, příp. disponující nejmenším možným počtem mandátů postačujících k většině, která však není ideově propojená, kterou tvoří subjekty z opačných částí politického spektra, resp. která vylučuje alespoň jeden subjekt umístěný na ideovém spektru mezi dvěma členy koalice, je nazvána koalicí minimální vítěznou ideově nepropojenou. Jedná se o spíše výjimečný typ. Je jím myšlena situace, kdy spolupracují ideově nepříbuzné (i protikladné) strany a v opozici přitom zůstává více politických subjektů, resp. proudů. Od velkých koalic se liší tím, že nemohou zahrnovat pouze dva hlavní reprezentanty ideového spektra. Může se vztahovat např. na situaci, kdy spolupracuje reprezentant hlavního pólu s jedním či dvěma reprezentanty protikladných pólů vedlejších. (V českém prostředí by
– 108 –
– 109 –
7. OBECNÍ RADY A KOALICE Předchozí kapitola se věnovala volebním výsledkům v těch obcích obou okresů, které ustavují radu. Nicméně právě vzhledem k faktu ustavování rady je evidentní, že samotné výsledky (pokud neznamenají nadpoloviční většinu pro jediný volební subjekt, což je však v českém prostředí poměrného volebního systému a vícečetných matric výjimečná situace) nejsou samy o sobě jedinou podmínkou povolebního úspěchu a následného podstatného vlivu na osudy samosprávné jednotky. V krátkém čase patnácti dnů, které maximálně mohou uplynout mezi vyhlášením výsledků voleb a ustavujícím zasedáním zastupitelstva (srov. § 91 zák. č. 128/2000 Sb.), se do značné míry – samozřejmě na základě volebních výsledků – rozhoduje o další, a to jak personální, tak programové budoucnosti orgánů obce. Jakkoli by si obecné mínění koaliční vyjednávání na komunální úrovni raději nepřipouštělo (vždyť přece podle řady spíše zbožných přání komunální úroveň je ta čistá, politikou a vyjednáváním nezkažená), dochází k němu, byť často ne v zcela formální podobě. I níže prezentovaná data z obcí obou okresů dokazují, že koalice, přinejmenším pro volbu členů rady, vznikají i v malých obcích; příp. že tam, kde získá jediná strana nadpoloviční počet zastupitelských mandátů, často toho využije k sestavení jednobarevné rady. Post radního je v komunální politice skutečně významný – a to nejen ze zdánlivě přízemního a zištného důvodu – být při schvalování veřejných zakázek, ale i z obecně perspektivního úhlu – mít vliv na každodenní chod obce. K metodologickým úvahám výzkumu komunální politiky a specificky komunálních koalic viz podrobně (Balík 2008a: 48–53).
7.1 Typologie koalic
příkladem mohla být např. koalice ODS a KSČM, kdy v opozici zůstává ČSSD, KDU-ČSL a SZ; KSČM ovšem v tomto hypotetickém případě nemůže být hlavním reprezentantem levicového pólu – pokud by byla, jednalo by se o koalici velkou.) Tato koalice vzniká převážně ve dvou situacích. V první není vítěz schopen utvořit minimální vítěznou ideově propojenou koalici, neboť „není s kým“. Než by se spojil s reprezentantem druhého hlavního pólu ve velké koalici, raději nabídne spolupráci menší ideově vzdálené straně, jež nebude mít v koalici natolik významnou pozici, jako strana větší. V druhé situaci ideově propojenou koalici nevytvoří, ačkoli taková možnost existuje, a to z personálních důvodů. V odborném i společenském diskursu je termín velká koalice již dávno užíván pro spojení dvou stran, jež bývají dominantními, ideově protikladnými aktéry, kteří do svého spojenectví již nemusí přibírat další (menší) partnery. Pro specifičnost tohoto spojení je vyčleněn jako zvláštní typ, který jako jediný může být přiřazen k oběma třídám – jak k minimální vítězné koalici, tak ke koalici nadměrné. Pro typ velké koalice je dále charakteristické, že je většinou vytvářen v případě, kdy je teoreticky možno uzavřít koalici minimální vítěznou ideově propojenou (k čemuž z různých, nejčastěji personálních, důvodů nedojde) a že v opozici zůstávají alespoň dva relevantní protivníci ideově nesourodí. Tato koalice bývá často dvoučlenná, lze se ovšem setkat i s jejími vícečlennými variantami. Nutnou podmínkou však je, aby se v ní sešli reprezentanti hlavních ideově protikladných pólů a aby mimo toto jejich spojenectví zůstal více než jeden protivník či politický proud. Výjimkou je situace tříprvkových matric se dvěma hlavními a jedním vedlejším aktérem, kdy variantu spolupráce dvou hlavních aktérů lze považovat za koalici velkou, byť nesplňuje výše uvedené vymezení existence alespoň dvou relevantních sil mimo ni a patřila by tak spíše pod koalici širokou (viz níže). V tomto případě by měla být upřednostněna důležitost komunikace uvnitř koalice oproti jejím vztahům s vnějším okolím. Pokud je však matrice pouze dvouprvková a koalici utvoří oba subjekty, jde o koalici všestranickou (viz níže). Velké koalice vznikají nejčastěji z důvodu zvětšení šance na podporu v legislativním tělese, z důvodu zmenšení počtu členů koalice a marginalizace opozice. Často je zde také ukryt motiv touhy po bezpečí (J. J. Linzem v jiné souvislosti zmíněný „desire for security“), kdy výměnou za menší
úspěch v oblasti personální, příp. programové se minimalizuje velikost opozice a potenciálně se zklidňuje veřejné mínění. Zvláštním typem koalice je koalice nadměrná ideově propojená. Podstatným pro její fungování jsou dvě skutečnosti. Jednak je spojena s třídou koalice nadměrné, tzn. že v ní je alespoň jeden nadbytečný člen, bez něhož by koalice stále disponovala většinou hlasů. Druhou podmínkou je nutnost ideové příbuznosti participujících subjektů, resp. skutečnost, že v ní nejsou zastoupeny protikladné ideové póly a mezi jejími krajními subjekty na politicko-ideové škále není výrazná vzdálenost. Zdánlivě připomíná fungování koalice široké. Nezřídka se totiž může stát, že v koalici spolupracují např. tři ideově blízké subjekty s výraznou většinou proti dvěma (opět třeba ideově blízkým). Od koalice široké ji však odlišuje právě ideová příbuznost participujících subjektů, kdy způsob komunikace v této koalici se poměrně zásadně odlišuje od níže definovaných koalic širokých – není totiž třeba výrazných ideových kompromisů. Důvody vzniku nadměrných ideově propojených koalic lze hledat jednak v institucionálním nastavení konkrétní úrovně politiky, jednak ve způsobu fungování politických stran, resp. stranického sytému. Často vznikají v systémech, kde je pro jakékoli rozhodnutí vyžadována nadpoloviční většina všech (nikoli jen přítomných) zákonodárců, kde opozice vystupuje jednotně proti vládě a kde by minimální vítězná koalice (či jednobarevná vláda) měly jen nejtěsnější většinu. V tu chvíli – racionálně – raději volí rozšíření koalice o ideově blízký menší subjekt – pokud je tedy takový k dispozici. (Jde o doplnění a rozšíření argumentu K. Strøma, který tvrdí, že podoba koalice je podmíněna podobou volební procedury exekutivního orgánu. Srov. Bäck 2003: 447). Jinou situací, v níž dochází k formování takových koalic, je výrazná dominance vítězné politické strany, která však sama nedisponuje většinou hlasů. Nechce však být „vydírána“ jediným menším, byť ideově blízkým politickým partnerem, jehož hlasy by k většině dostačovaly, a proto přizve takových partnerů víc, aby žádný z nich neměl exkluzivní pozici. K téže situaci může dojít i z podnětu menšího partnera, který nechce být v koalici sám s hegemonem. Poslední situací (jež však může stát jako podpůrný argument i v důvodech právě vyjmenovaných) vedoucí ke vzniku takového uspořádání je nedisciplinovanost politických frakcí, jež by měly dostatek síly na utvoření minimální vítězné koalice.
– 110 –
– 111 –
V obavě před nátlakem vlastních poslanců/zastupitelů vědomých si své nepostradatelnosti pak vedení stran přistupuje k vytváření nadměrných koalic s ideově blízkými partnery. Zřejmě jen výjimečně přistoupí političtí aktéři k vytvoření nadměrné ideově nepropojené koalice. Stejně jako předchozí typ, jak ostatně samotný název napovídá, patří do třídy koalic nadměrných. Ovšem kromě shodné podmínky nutnosti přítomnosti jednoho nadbytečného člena se v druhé liší, když ji tvoří ideově vzdálení členové. Vzácnost tohoto typu koalice vyplývá z toho, že se nachází na těsném pomezí koalic širokých a velkých, takže mnohdy mohou vznikat oprávněné debaty nad tím, zda sledovaný typ spolupráce není spíše koalicí velkou či širokou. V zásadě se podobá koalici minimální vítězné ideově nepropojené, s výjimkou přítomnosti alespoň jednoho nadbytečného člena. I zde musí pro identifikaci tohoto typu koaliční spolupráce působit v opozici více politických subjektů (kdyby to byl právě jeden, šlo by o koalici širokou), přičemž alespoň jeden z nich musí na ideovém spektru nacházet mezi dvěma členy koalice. Motivace k uzavření takovéto koalice je obdobná jako u předchozího typu, ovšem s tou výjimkou, že cena za spolupráci s ideově vzdálenějšími subjekty je v dané situaci nižší, než by byla při spolupráci ideově bližších partnerů (větší požadavky od bližšího subjektu, jeho potenciální větší síla apod.). Dalším typem koalice je koalice široká. Ta vzniká v situaci, kdy se spojí téměř všechny relevantní politické síly. Mimo tuto svou koalici ponechají obvykle z ideologických důvodů jednoho relevantního politického partnera, příp. politický proud. (Nezřídka se stává, že oním subjektem, proti němuž je široká koalice vymezena, je jedna ze stran z okraje politického spektra. Na komunální úrovni se rovněž lze setkat s fenoménem širokých koalic vymezených proti straně bývalého starosty, příp. pouze proti němu osobně – příklad Dubicka v letech 2002–2006, Bohdíkova po roce 2002, Bystřice nad Pernštejnem po roce 2005 atd.). Tato koalice musí být více než dvoučlenná (pokud by byla právě dvoučlenná, jednalo by se o typ koalice velké). Zároveň v ní musí být více subjektů, než je zapotřebí k získání nadpoloviční většiny v legislativním tělese – nutně je tedy spojena s třídou koalice nadměrné; navíc v ní musí spolupracovat subjekty ideově nesourodé. Žurnalistickým označením takového spojenectví bývá např. termín duhová koalice. Motiv vzniku takového spojenectví je v zásadě obdobný jako u typu následujícího. Je
jím snaha o zapojení co největšího množství subjektů do společné zodpovědnosti, přičemž však existují (spíše ideové) důvody, proč na něm právě jeden subjekt participovat nemůže. Ne všechny široké koalice jsou však motivovány stejně. Je rozdíl v tom, je-li spojenectví uzavřeno proti onomu jedinému subjektu, či pouze bez něj. Druhá varianta – bez jednoho – má výrazně blíže ke koalici všeobecní a nezřídka se v ni po dalších volbách relativně snadno promění. Takový vývoj je ale méně pravděpodobný u varianty první – proti. Důvody vyloučení bývají v kontextu místní politiky závažné a nezřídka vedly k vítězství koaličních sil ve volbách. Široká koalice totiž v řadě případů vzniká z důvodu „ochrany“ před vyloučeným aktérem – motiv společného nepřítele je zde silnější než případné programové rozdíly. Množství širokých koalic dále vzniká na základě kombinace dvou důvodů, kde i každý sám o sobě vede k odlišnému typu koalice. Jedním z nich je přesvědčení aktérů o užitečnosti poměrného zastoupení všech subjektů v radách (což by vedlo k modelu všeobecnímu), druhým přesvědčení většiny o nemožnosti spolupráce s některým z nich (což by jinak vedlo k modelu minimální vítězné koalice). Posledním typem koalice (opět nutně spojeným s třídou koalice nadměrné) je koalice všestranická, již lze na různých úrovních stranicko-politického systému označovat různými termíny, vždy s prefixem vše-: všeobecní, všekrajská, všestátní (všenárodní). Tato koalice je označením situace, kdy se na formování exekutivy podílejí všechny relevantní politické síly, žádná nedeklaruje veřejně svoji distanci. Všeobecní koalice nemůže být třídou minimální vítězná – nepravděpodobný případ dvouprvkové matrice kombinované se sudým počtem zastupitelských mandátů a shodným výsledkem obou subjektů totiž není všeobecní koalicí, ale minimální vítěznou (spíše ideově nepropojenou, i když si lze hypoteticky představit i její podobu ideově propojenou). Další poznámka musí být v tuto chvíli věnována zvláštnímu případu matrice se dvěma relevantními stranami, kde může radu obsadit buď strana vítězná, nebo může do rady přizvat i stranu poraženou. Jakkoli je tedy ve druhém případě koalice pouze dvoučlenná, je řazena (logikou vzniku a fungování) mezi koalice všeobecní, ačkoli by také mohla být chápána např. jako koalice velká. Proč vznikají všeobecní koalice? Kromě důvodů identifikovaných u jiných typů třídy nadměrných koalic lze možné vysvětlení hledat ve
– 112 –
– 113 –
strategickém myšlení jednotlivých aktérů, neboť toto řešení je pro ně pragmatické. Po vyhraných volbách je pro vítězné síly, jež mají možnost sestavit minimální vítěznou koalici, jistější nastolit konsensuální atmosféru všestranické spolupráce, která slibuje, že po případném menším úspěchu ve volbách následujících se k nim úspěšnější političtí protivníci zachovají se stejnou korektností a z exekutivy je nevyženou. Zatímco pustit se do projektu minimální vítězné koalice (a tedy vzniku opozice) představuje často perspektivu čtyřletého období tvrdých střetů s opozicí, jež mohou vyústit v porážku v dalších volbách, která bude znamenat vyklizení exekutivních postů. Tento svazek navíc ospravedlňují všechny zainteresované síly respektem k vůli voličů, kteří si přece takové složení exekutivy přejí. Přitom je tak maskována, jak již bylo zmíněno, pouze slavná Linzova „desire for security“, touha po bezpečí. V motivech vytváření širokých a všeobecních koalic lze také sledovat vliv pojetí obce jako Gemeinschaft (srov. Balík 2008a: 13–14). Pospolitost by přeci měla být jednotná, nerozbíjená stranickými spory a sváry – aby se jim předešlo, je nutné utvořit co nejširší koalici. Tento koncept často stojí – i nepřiznaně, či dokonce nevědomě – v pozadí procesů formujících široké či všeobecní koalice. Pozornost přirozeně vzbuzuje otázka prolínání jednotlivých typů koalic. V této situaci nezbývá než akceptovat skutečnost, že sociální realitu nelze vždy vtěsnat do sebepropracovanějších typologií. Proto může být o konkrétním případu vedena diskuse. Nejméně zřetelná je hranice mezi koalicemi velkými a širokými, příp. mezi minimálními vítěznými ideově propojenými a nepropojenými či mezi oběma typy nadměrných a širokou. Naopak zřetelná hranice odlišuje koalice široké a všestranické. Přejít od koalice široké ke všeobecní totiž znamená konec „ostrakizace“ posledního z politických hráčů, ať již to je politická strana, či bývalý starosta. Nejde pouze o jednoduché rozšíření stávající koaliční sestavy o další subjekt. Tento krok je odrazem mnohem hlubších proměn politické obce, neboť je faktickou akceptací konsensuálního modelu vládnutí minimalizující soutěživost politického systému, resp. posouvající tuto soutěživost do jiných dimenzí. Pro lepší přehlednost lze výše uvedené rozdělení na třídy a typy koalic a jejich vzájemnou souvislost ukázat na následujícím schématu.
– 114 –
Schéma č. 7.1: Třídy a typy koalic Třída koalic minimální vítězná (nejmenší počet mandátů, nejmenší počet členů) nadměrná
Typ koalic minimální vítězná ideově propojená minimální vítězná ideově nepropojená velká nadměrná ideově propojená nadměrná ideově nepropojená široká všestranická
Zdroj: Balík 2008a: 48
7.2 Typy koalic v okresech Jak rozšířené jsou jednotlivé typy koalic v obcích obou sledovaných okresů? Tuto otázku zodpoví následující podkapitola. Pro potřeby souhrnných počtů budiž poznamenáno, že v okrese Šumperk bylo na začátku každého ze čtyř sledovaných volebních období ustaveno vždy 24 rad, celkem tedy 96 rad. V okrese Jeseník ustavovalo na počátku každého volebního období radu 12 obcí (ne vždy ale totožné obce – viz tab. č. 7.7), ovšem pro rok 1994 nejsou dostupné údaje ze Zlatých Hor. Celkem tedy za čtyři období bylo sledováno v okrese 47 rad. Celková kohorta tedy činí 143 rad. Z porovnání obou okresů lze vysledovat několik shod a rozdílů. Téměř totožné jsou podíly čtyř kategorií – rad jednobarevných, minimálních vítězných ideově nepropojených, nadměrných ideově nepropojených a všeobecních. Na Šumpersku je podstatně více koalic velkých a širokých, na Jesenicku naopak minimálních vítězných ideově propojených a nadměrných ideově propojených. Jsou to ale rozdíly významných kategorií – na Šumpersku tak je v souhrnu „racionálních“ koalic (tedy koalic v souladu s teorií racionální volby – jednobarevných a minimálních vítězných obou kategorií) cca 31 %, zatímco na Jesenicku více než polovina – cca 51 %. Ideově propojených (jednobarevných, minimálních vítězných a nadměrných ideově propojených) je na Šumpersku 29 %, zatímco na Jesenicku cca 40 %. – 115 –
Tab. č. 7.1: Počty a podíly jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006 Šumperk Jednobarevná
Minimální vítězná ideově nepropojená
Velká
Celkem
1994
abs.
1
2
3
%
4,17
18,18
8,57
1998
abs.
3
1
4
%
12,50
8,33
11,11
2002
abs.
2
0
2
%
8,33
0,00
5,56
2006 Minimální vítězná ideově propojená
Jeseník
abs.
0
0
0
%
0,00
0,00
0,00
1994
abs.
6
2
8
%
25,00
18,18
22,86
1998
abs.
2
4
6
%
8,33
33,33
16,67
2002
abs.
3
3
6
%
12,50
25,00
16,67
2006
abs.
7
5
12
%
29,17
41,67
33,33
1994
abs.
0
0
0
%
0,00
0,00
0,00
1998
abs.
0
2
2
%
0,00
16,67
5,56
2002
abs.
1
0
1
%
4,17
0,00
2,78
2006
abs.
3
0
3
%
12,50
0,00
8,33
1994
abs.
2
1
3
%
8,33
9,09
8,57
1998
abs.
3
0
3
%
12,50
0,00
8,33
2002
abs.
3
0
3
%
12,50
0,00
8,33
2006
abs.
3
0
3
%
12,50
0,00
8,33
– 116 –
Šumperk Nadměrná ideově propojená
1994 1998 2002 2006
Nadměrná ideově nepropojená
1
1
%
0,00
9,09
2,86
abs.
1
1
2
%
4,17
8,33
5,56
abs.
2
2
4
%
8,33
16,67
11,11
3
3
6
%
12,50
25,00
16,67
1994
abs.
1
0
1
%
4,17
0,00
2,86
1998
abs.
3
0
3
%
12,50
0,00
8,33
2006 1994
abs.
0
2
2
%
0,00
16,67
5,56
abs.
0
0
0
%
0,00
0,00
0,00
abs.
7
0
7
%
29,17
0,00
20,00
1998
abs.
8
1
9
%
33,33
8,33
25,00
2002
abs.
6
4
10
%
25,00
33,33
27,78
2006 Všeobecní
Celkem
0
abs.
2002
Široká
Jeseník
abs.
1994 1998
abs.
4
2
6
%
16,67
16,67
16,67
abs.
7
5
12
%
29,17
45,45
34,29
abs.
4
3
7
%
16,67
25,00
19,44
2002
abs.
7
1
8
%
29,17
8,33
22,22
2006
abs.
4
2
6
%
16,67
16,67
16,67
Zdroj: vlastní výzkum
– 117 –
Následující graf ukazuje souhrn za oba okresy. Graf č. 7.1: Podíl jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006
Graf č. 7.2: Vývoj podílu jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006
Zdroj: vlastní výzkum
Nejrozšířenějšími typy koalic obou okresů jsou všeobecní, široké a minimální vítězné ideově propojené, které se vyskytují vždy v cca 23 % případů. Necelá desetina koalic je nadměrná ideově propojená a velká, šestnáctina je jednobarevných a necelých pět procent minimálních vítězných a nadměrných ideově nepropojených. Výše popsaných „racionálních“ koalic je v souhrnu čtyř volebních období třetina, ideově propojených o necelých pět procent více. Z grafu č. 7.2 jsou patrné tři hlavní skutečnosti: a) podíly jednotlivých typů v mezivolebních srovnáních až na jednu výjimku kolísají; b) přesto je zřetelné, že výše definované dvě skupiny („silně zastoupené“ – všeobecné, minimální vítězné ideově propojené a široké, „slaběji zastoupené“ – všechny zbylé) jsou v čase konstantní a nedochází k proměně jejich složení; c) jedinou rostoucí kategorií v mezivolebním srovnání jsou koalice nadměrné ideově propojené.
Ze srovnání výsledků okresů na severu s obcemi s rozšířenou působností (ORP) vyplývají zřetelné rozdíly (výsledky výzkumu v ORP srov. Balík 2008a: 266–270). V těch jsou nejrozšířenějším typem koalic velké, následované minimálními vítěznými ideově propojenými a nadměrnými ideově propojenými. Typ koalice všeobecní se v ORP téměř neuplatňuje. Naopak shodně řídce jsou zastoupeny koalice ideově nepropojené – minimální vítězné a nadměrné. Nejzajímavější výsledek vyznívá ze srovnání podílu jednobarevných a obou podob minimálních vítězných koalic, jež jsou dle teorie racionální volby nejlogičtějším uspořádáním exekutivy. Ty totiž za léta 2002–2006 tvořily v ORP souhrnně pouze čtvrtinu uzavřených koalic, zatímco ve „venkovských“ okresech na severu právě třetinu (24 ze 71). To znamená, že rady v menších a středně velkých obcích mají političtější a racionálnější charakter než ve velkých městech. Podíl ideově blízkých spojenectví (bez ohledu na nadměrnost) činil v ORP v roce 2002 dvě pětiny a v roce 2006 polovinu všech koalic. V roce 2002 tak vznikly téměř tři pětiny a v roce 2006 téměř polovina spojenectví, jež nelze jako ideově blízké chápat. Ze 412 uzavřených koalic jich bylo jen 193 ideově příbuzných (46,8 %). V obcích okresů na
– 118 –
– 119 –
Zdroj: vlastní výzkum
severu lze sledovat obdobný trend se slabším výsledkem v roce 2002 – ideově příbuzných spojenectví zde byla v roce 2002 třetina, v roce 2006 polovina. Celkem tedy ze 72 uzavřených koalic bylo 30 ideově příbuzných (41,67 %).
7.3 Politický charakter rad Následující tabulka zachycuje „sílu“ radničního zastoupení jednotlivých stran ve čtyřech volebních obdobích. Číslo uvedené u volebního období značí, v kolika radách byla patřičná politická strana zastoupena. Tab. č. 7.2: Přítomnost jednotlivých politických subjektů v radách obcí okresu Šumperk 1994–2006 (počet rad) 1994–1998 1998–2002 2002–2006 od 2006 Nez. (počet subjektů) Nez. (počet obcí) ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD SDS* SZ SV-SOS** M*** SŽJ US(-DEU) HZ ODA SOS VPM ČSNS DEU
11 10 18 12 11 1 8 2 1 1 0 0 2 2 0 0 0 1
22 16 16 14 11 8 2 1 0 1 1 2 0 0 0 0 1 0
24 19 11 13 14 6 1 1 1 0 2 1 0 0 0 1 0 0
26 19 15 13 6 7 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0
* V roce 1994 SDL ** V roce 1994 SMV *** V roce 1994 ČMSS, 1998 MDS
Zdroj: vlastní výzkum
Celkem (abs.) 83 64 60 52 42 22 12 5 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1
Celkem (%) 86,46 66,67 62,50 54,17 43,75 22,92 12,50 5,21 3,13 3,13 3,13 3,13 2,08 2,08 1,04 1,04 1,04 1,04
Tabulka poměrně zřetelně ukazuje, že i v okrese Šumperk se postupem doby, od roku 1998, staly nejfrekventovanější silou obecních rad (a tedy koalic) nezávislé subjekty, které jsou od roku 2002 přítomny ve čtyřech pětinách sestavovaných rad. Jejich počet navíc narůstá, takže je stále častější situace, kdy se v jedné radě setkává více nezávislých subjektů. Z politických stran – přes jednorázový výpadek roku 2002 – se v radách nejčastěji setkáme s ODS. V tomto smyslu druhou nejsilnější stranou je KDU-ČSL, jejíž pozice jsou v mezivolebním srovnání nejstabilnější. KSČM, třetí ze stran, zaznamenává velké nepravidelnosti – po stabilitě devadesátých let přišlo velké vzepětí roku 2002 (a pozice nejfrekventovanější strany), následované ale výrazným propadem roku 2006 na méně než polovinu výchozího stavu. Pozice ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami nepoměrně slabší, byť v roce 2006 předstihla KSČM. Celkově se však neobjevuje ani ve třetině koalic, zatímco její největší ideový konkurent ODS je přítomen až ve dvou třetinách koalic. Tab. č. 7.3: Přítomnost jednotlivých politických subjektů v radách obcí okresu Jeseník 1994–2006 (počet rad) 1994–1998 1998–2002 2002–2006 od 2006 Nez. (počet subjektů) Nez. (počet obcí) KSČM KDU-ČSL ČSSD ODS US-DEU ČMSS HZ SOS SZ ČSNS DEU ODA SDL SPR-RSČ
6 5 6 5 0 5 0 2 2 0 0 0 0 1 1 1
15 10 6 5 5 2 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0
Zdroj dat: vlastní výzkum
– 120 –
– 121 –
15 9 6 6 6 3 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0
19 11 4 5 6 3 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0
Celkem (abs.) 52 34 22 21 17 13 4 2 2 1 1 1 1 1 1 1
Celkem (%) 110,64 72,34 46,81 44,68 36,17 27,66 8,51 4,26 4,26 2,13 2,13 2,13 2,13 2,13 2,13 2,13
Z ostatních stran stojí za zmínku již jen SDL z roku 1994, která byla významným aktérem místních koalic, a SZ, která ve všech sledovaných obdobích byla přítomna alespoň v jedné (třikrát ze čtyř ale pouze právě v jedné) koalici. V okrese Jeseník byly nezávislé subjekty nejrozšířenější již v roce 1994 (to se ovšem o prvenství dělily s KSČM), postupem let jejich dominance narůstá. Z politických stran je v souhrnu čtyř volebních období nejvlivnější KSČM – ani ta však nikdy nebyla ve více než polovině sestavených koalic; pozice velkých parlamentních stran v místních stranických systémech Jesenicka je skutečně velmi slabá. Obdobnou pozici má KDU-ČSL. Jen kvůli faktické neexistenci na lokální úrovni v roce 1994 byla ČSSD dosud pouze v cca třetině koalic. Od roku 1998 je však její pozice shodná s KSČM a KDU-ČSL, v roce 2006 se dokonce Tab. č. 7.4: Souhrnné procentní zastoupení politických stran v radách obou okresů 1994–2006 ČSNS ČSSD DEU HZ KDU-ČSL KSČM M** Nez. (počet obcí) ODA ODS SDS* SOS SPR-RSČ SV-SOS*** SZ SŽJ US(-DEU) VPM
Šumperk 1,04 22,92 1,04 2,08 54,17 43,75 3,13 66,67 2,08 62,50 12,50 1,04 0,00 3,13 5,21 3,13 3,13 1,04
* V roce 1994 SDL ** V roce 1994 ČMSS, 1998 MDS *** V roce 1994 SMV
Zdroj dat: vlastní výzkum
– 122 –
Jeseník 2,13 36,17 2,13 4,26 44,68 46,81 4,26 72,34 2,13 27,66 2,13 2,13 2,13 0,00 2,13 0,00 8,51 0,00
stala nejčastěji zastoupenou politickou stranou v radách (resp. koalicích) Jesenicka. ODS za prvními třemi stranami výrazně zaostává – což se však vzhledem k jejím výsledkům v samotných volbách dá očekávat. S výjimkou úspěchu roku 1994, jenž byl, jak je na jiném místě této knihy zmíněno, důsledkem „dědictví po OF“, dosahuje v porovnání se svými konkurenty zastoupení v cca polovině koalic. Z ostatních politických stran nestojí za zmínku žádná – ani jedna totiž zatím zastoupení v radě neobhájila v následujícím volebním období. Tabulka č. 7.4 srovnávající postavení jednotlivých subjektů v obou okresech ukazuje jak výrazné rozdíly, tak shody mezi nimi. Shoda panuje v dominantním postavení nezávislých kandidátek, stejně jako v marginálním postavení jiných subjektů než velkých parlamentních stran. Dále v zásadě obdobné je postavení KSČM, v menší míře KDU-ČSL (ta má lepší pozici na Šumpersku). Rozdíl panuje v pozici US – na Jesenicku díky úspěchu v roce 1998 byla přítomna v téměř jedenáctině celkového počtu koalic okresu. Pozice ČSSD v radách je výrazně lepší na Jesenicku, zatímco u ODS je tomu přesně naopak. Pokud by se sečetly absolutní hodnoty účasti ve 143 možných koalicích za léta 1994–2006, v 98 případech byl v radě přítomen alespoň jeden nezávislý subjekt. Z politických stran mají zcela shodné postavení ODS a KDU-ČSL se 73 koalicemi (těsně nadpoloviční většina), KSČM byla přítomna v 64 koalicích, zatímco ČSSD jen ve 39. Samotné počty rad, v nichž jsou jednotlivé strany přítomny, samozřejmě nevypovídají mnoho o charakteru koalic a koaličních vztahů. Kromě četnosti typů koalic má vysokou vypovídací hodnotu o interakcích uvnitř stranického (a potažmo i politického) systému četnost vzájemných koaličních vztahů mezi jednotlivými subjekty. Je nutné upozornit na skutečnost, že výsledky z okresu Jeseník budou nevyhnutelně poznamenané celkově slabším zastoupením větších parlamentních stran v místních stranických systémech ve prospěch nezávislých kandidátek. Pro ODS v obou okresech není koaliční vztah s ČSSD zásadním. Naopak – na Jesenicku spolu tyto dvě strany v radě nespolupracovaly nikdy. Na Šumpersku byla ODS v koalici s ČSSD nejvýše ve 37 % všech svých koalic v roce 1998, jinak je tento podíl ještě nižší, mnohdy výrazně. Souvisí to i s celkovým nízkým počtem velkých koalic (viz výše). Mnohem významnějším partnerem je pro ODS KDU-ČSL – na Šumpersku strany spolupracovaly vždy alespoň v polovině koalic, na Jesenicku ve třetině. – 123 –
Tab. č. 7.5: Koaliční vztahy volebních subjektů obou okresů 1994–2006
KSČM – nez.
KDU-ČSL – nez.
KDU-ČSL – KSČM
ČSSD – nez.
ČSSD – KSČM
ČSSD – KDU-ČSL
ODS – nez.
ODS – KSČM
ODS – KDU-ČSL
ODS – ČSSD
1994
1998
2002
2006
SU
JE
SU
JE
SU
JE
SU
JE
1
0
6
0
2
0
5
0
z koalic ODS (%)
5,56
0
37,50
0
18,18
0
33,33
0
z koalic ČSSD (%)
100,00
0
75,00
0
33,33
0
71,43
0
9
2
9
0
7
1
8
1
abs.
abs. z koalic ODS (%)
50,00 40,00 56,25
0,00
63,64 33,33 53,33 33,33
z koalic KDU-ČSL (%)
75,00 40,00 64,29
0,00
53,85 16,67 61,54 20,00
abs.
10
2
8
1
6
2
3
0
z koalic ODS (%)
55,56 40,00 50,00 50,00 54,55 66,67 20,00
0,00
z koalic KSČM (%)
90,91 33,33 72,73 25,00 42,86 33,33 50,00
0,00
abs.
6
1
8
1
6
2
11
3
z koalic ODS (%)
33,33 20,00 50,00 50,00 54,55 66,67 73,33 100,00
z koalic nez. (%)
60,00 20,00 50,00 14,29 31,58 22,22 57,89 27,27
abs.
0
0
z koalic ČSSD (%)
0,00
0,00
75,00 60,00 83,33 33,33 28,57 33,33
z koalic KDU-ČSL (%)
0,00
0,00
42,86 60,00 38,46 33,33 15,38 40,00
1
0
abs. z koalic ČSSD (%) z koalic KSČM (%)
100,00 0,00
6
6
3
4
5
2
2
1
2
1
2
2
75,00 80,00 33,33 16,67 14,29 33,33
9,09
0,00
0
0
z koalic ČSSD (%)
0,00
0,00
62,50 80,00 66,67 83,33 42,86 83,33
z koalic nez. (%)
0,00
0,00
31,25 40,00 21,05 55,56 15,79 45,45
4
4
abs.
abs.
54,55 66,67 14,29 16,67 16,67 50,00 5
8
4
3
4
8
5
4
3
2
5
3
z koalic KDU-ČSL (%)
33,33 80,00 57,14 60,00 61,54 66,67 15,38 60,00
z koalic KSČM (%)
36,36 66,67 72,73 50,00 57,14 66,67 33,33 75,00
abs.
4
2
7
4
10
4
9
5
z koalic KDU-ČSL (%)
33,33 40,00 50,00 80,00 76,92 66,67 69,23 100,00
z koalic nez. (%)
40,00 40,00 43,75 40,00 52,63 44,44 47,37 45,45
abs.
3
3
6
4
12
3
5
3
z koalic KSČM (%)
27,27 50,00 54,55 66,67 85,71 50,00 83,33 75,00
z koalic nez. (%)
30,00 60,00 37,50 40,00 63,16 33,33 26,32 27,27
Zdroj: vlastní výzkum
– 124 –
Překvapivě (?) silné pouto váže k sobě ODS a KSČM – až do roku 2006 byla KSČM přítomna v alespoň polovině koalic ODS na Šumpersku; k zásadnímu poklesu došlo až se zpřísněním celostranického přístupu v ODS (viz Balík 2007: 3–4), takže četnost klesla na 20 %. Obdobný trend lze pozorovat na Jesenicku s tím rozdílem, že v roce 2006 nebyla uzavřena žádná taková koalice. Spolu s nárůstem vlivu nezávislých roste i četnost koaliční spolupráce ODS s těmito subjekty, takže v roce 2006 jsou spolu téměř ve třech čtvrtinách koalic Šumperska a ve všech koalicích Jesenicka. V souhrnu čtyř volebních období je nejčastějším koaličním partnerem ODS na Šumpersku KDU-ČSL, nezávislí a KSČM, na Jesenicku nezávislí, KSČM a KDU-ČSL je až třetím v pořadí. Vzhledem k minimálnímu zastoupení ČSSD v radách obou okresů po volbách 1994 budou komentáře vztažené k této straně téměř vždy začínat až rokem 1998. Pro ČSSD je na Šumpersku zásadní vazba na ODS – s výjimkou propadu v roce 2002 je ODS přítomna až ve třech čtvrtinách koalic ČSSD. Na Jesenicku se naopak, jak už bylo zmíněno, tyto dvě strany ještě ani jednou nepotkaly. S KDU-ČSL spolupracovala na Šumpersku po volbách 1998 a 2002 nadstandardně, ve více než třech čtvrtinách svých koalic, v roce 2006 se ale tato spolupráce propadla na méně než třetinu. Na Jesenicku se na třetině udržuje od roku 2002. KSČM není pro ČSSD význačným koaličním partnerem. Kromě roku 1998, kdy s ní spolupracovala na Šumpersku ve třech čtvrtinách a na Jesenicku ve více než čtyřech pětinách svých koalic, se následujícími volbami míra této spolupráce propadla na třetinu, častěji i níže – na šestinu. Statisticky nejvýznamnějším partnerem tak jsou pro sociální demokracii v obou okresech nezávislé kandidátky. V souhrnu čtyř volebních období je tak nejčastějším partnerem ČSSD na Šumpersku ODS, následovaná KDU-ČSL a nezávislými, na Jesenicku nezávislí, a KSČM s KDU-ČSL. Vztah KDU-ČSL a ODS se v obou okresech diametrálně liší. Zatímco na Šumpersku je ODS pro tuto stranu nejčastějším partnerem, s nímž vždy spolupracovala ve více než polovině koalic, na Jesenicku se v roce 1998 strany „nepotkaly“ ani v jedné koalici, přičemž středovou hodnotou se zdá být cca pětina společných koalic. S ČSSD spolupracuje na Šumpersku v proměnlivém podílu koalic – vždy však v méně než polovině, v roce 2006 dokonce jen v patnácti procentech. Podobně je tomu na Jesenicku, tam je ovšem hodnota nejnižšího podílu na úrovni – 125 –
třetiny koalic. Poměrně četně spolupracuje strana s KSČM – na Šumpersku dokonce v letech 1998 a 2002 v cca třech pětinách případů; v roce 2006 však došlo k výraznému propadu na patnáct procent. Na Jesenicku je míra spolupráce stabilně vysoká – její nejnižší hodnota byla rovna právě oněm třem pětinám. Obdobně jako u ostatních stran, i KDU-ČSL výrazně koaličně spolupracuje s nezávislými – v zásadě v obou okresech téměř vždy v nadpoloviční většině případů, na Jesenicku v roce 2006 dokonce pokaždé. V souhrnu čtyř povolebních vyjednávání je na Šumpersku pro KDU-ČSL nejčastějším koaličním partnerem ODS, dále nezávislí a KSČM, na Jesenicku nezávislí, KSČM a ČSSD. Nejstabilnějším partnerem KSČM na Šumpersku je ODS. V roce 1994 byla téměř ve všech koalicích KSČM spolu s ODS a i v roce 2006 – v době striktního přístupu vedení ODS ke koalicím s komunisty – byla KSČM v polovině koalic spolu s ODS. Na Jesenicku je i z důvodu marginálního zastoupení ODS četnost spolupráce výrazně nižší: do roku 2006 v pětině, max. třetině, v roce 2006 dokonce nevládnou společně ani jednou. ČSSD nepředstavuje pro KSČM ani v jednom z okresů zásadního partnera (s výjimkou roku 1998) – na Šumpersku nepřesahuje kromě zmíněné výjimky podíl spolupráce pětinu koalic s účastí KSČM, na Jesenicku je tento vztah kolísavý, přičemž v roce 2006 se strana potkává s ČSSD právě v polovině svých koalic. Poměrně silný vztah má KSČM ke KDU-ČSL, když na Šumpersku nejnižším podílem spolupráce je třetina koalic (nejvyšší téměř tři čtvrtiny), na Jesenicku polovina až současné tři čtvrtiny. S nezávislými spolupracuje KSČM v obdobné míře jako ostatní strany – na Šumpersku od roku 2002 ve více než čtyřech pětinách svých koalic, na Jesenicku v polovině až třech čtvrtinách. V souhrnu je nejčastějším partnerem pro KSČM na Šumpersku ODS v těsném závěsu s nezávislými a KDU-ČSL, na Jesenicku KDU-ČSL (jediná ze čtyř stran, která nemá na Jesenicku nejčastějšího partnera v podobě nezávislých), dále nezávislí a v poměrně malé míře ČSSD. Pro nezávislé představuje ODS na Šumpersku častého partnera, téměř vždy společně vládnou v nadpoloviční většině koalic; na Jesenicku spolupracují cca v pětině případů. Na Šumpersku se nezávislí příliš „nepotkávají“ s ČSSD – středovou hodnotou míry spolupráce je cca pětadvacet procent; v sousedním okrese je situace odlišná – míra spolupráce se pohybuje těsně pod polovinou případů. S KDU-ČSL na Šumpersku
pojí nezávislé koaliční svazky ve dvou pětinách až polovině uzavřených koalic, na Jesenicku se míra této spolupráce pohybuje stabilně okolo dvou pětin. S KSČM nezávislí spolupracují v šumperském okrese v zásadě spíše ve třetině případů (výjimkou je rok 2002 a téměř dvě třetiny společných koalic), v jesenickém okrese má míra spolupráce z pohledu nezávislých dokonce sestupnou tendenci – z tří pětin roku 1994 na cca čtvrtinu roku 2006. V souhrnu spolupracují nezávislí na Šumpersku nejčastěji s ODS, KDU-ČSL a KSČM, na Jesenicku s KDU-ČSL, ČSSD a až na třetím místě s KSČM. Sečteme-li absolutní hodnoty v obou okresech dohromady, vidíme následující pořadí síly koaličních vztahů. Ve 45 koalicích spolupracovala KDU-ČSL s nezávislými, následně ve 39 koalicích KSČM s nezávislými a ve 38 koalicích ODS s nezávislými. Pokud bychom nezapočítávali nezávislá uskupení, je pořadí následující. Nejsilnějším vztahem je spojení ODS a KDU-ČSL (37 koalic), v těsném závěsu se spojením KDU-ČSL a KSČM (36 koalic). Třetí v pořadí je vztah ODS a KSČM (32 koalic).
– 126 –
– 127 –
7.4 Souhrn • V obou „okresech na severu“ jsou téměř totožné podíly čtyř kategorií koalic – rad jednobarevných, minimálních vítězných ideově nepropojených, nadměrných ideově nepropojených a všeobecních. Na Jesenicku jsou oproti Šumpersku podstatně rozšířenější typy koalic uzavřených podle ideálních představ teorie racionální volby (je jich více než polovina) a koalic ideově propojených (na Jesenicku dvě pětiny). • Obecně nejrozšířenějšími typy koalic obou okresů jsou všeobecní, široké a minimální vítězné ideově propojené, které se vyskytují vždy v cca 23 % případů. Necelá desetina koalic je nadměrná ideově propojená a velká, šestnáctina je jednobarevných a necelých pět procent minimálních vítězných a nadměrných ideově nepropojených. • Zatímco v letech 2002 a 2006 tvořily jednobarevné a obě podoby minimálních vítězných koalic v ORP souhrnně pouze čtvrtinu uzavřených koalic, ve „venkovských“ okresech na severu právě třetinu. Rady v menších a středně velkých obcích tak mají dle těchto výsledků političtější a racionálnější charakter než ve velkých městech.
– 128 –
MVIN ODS, KSČM, US-DEU všeobecní ODS, MDS, ČSSD, ČSNS, KDU-ČSL, KSČM ODS, ČMSS, ČSSD, KSČM Mohelnice
jednobarevná HZ Lukavice
široká
nez., KDU-ČSL všeobecní všeobecní
nez., KDU-ČSL, široká KSČM, nez. široká velká Loštice
všeobecní
ODS, KSČM, SDL ODS, KDU-ČSL, SDL Libina
– 129 –
MVIN
všeobecní
MVIP
široká
NEZ, ODS, ČSSD NEZDEM, ODS, tichá podpora NEZ SNK I., KDU-ČSL, NK ODS, ČSSD, SRR všeobecní
NIP ODS, SDL, nez. NIN Hanušovice
SŽJ, KDU-ČSL, US, ČSSD, nez. nez., ODS, ČSSD, KSČM KDU-ČSL, ODS, KSČM, ČSSD nez., KDU-ČSL
široká ODS, HZ, KDU- široká -ČSL Dubicko
ODS, nez., KDU-ČSL
jednobarevná nez., KDU-ČSL, všeobecní SDL Dolní Studénky
Bludov
Bohdíkov
nez.
KSČM, SV-SOS, všeobecní KDU-ČSL, ODS, nez. SŽJ, KDU-ČSL, široká nez., ČSSD NEZ jednobarevná
Od 2006 Subjekty Typ koalice koalice ODS, KDUMVIP -ČSL, NV SNK, KSČM, široká 1 ODS SNK-Spol.org., všeobecní KDU-ČSL, SNK, Nestr. ODS, SV-SOS, široká KDU-ČSL, KSČM NV, KDU-ČSL MVIP 2002–2006 Subjekty Typ koalice koalice ODS, KDUMVIP -ČSL, ČSSD nez., KSČM, široká ODS nez. jednobarevná 1998–2002 Subjekty Typ koalice koalice SZ, ODS, KDU- velká -ČSL ODS jednobarevná 1994–1998 Subjekty Typ koalice koalice SZ, ODS, KDU- velká -ČSL ODS, NK všeobecní
Tab. č. 7.6: Složení obecních rad a typy koalic v obcích okresu Šumperk 1994–2006
• Obdobné jsou v okresech na severu a v ORP poměry mezi ideově blízkými spojenectvími (bez ohledu na nadměrnost) – za roky 2002 a 2006 necelá polovina. • V okrese Šumperk se od roku 1998 staly nejfrekventovanější silou obecních rad nezávislé subjekty, které jsou od roku 2002 přítomny ve čtyřech pětinách sestavovaných rad. Z politických stran se v radách nejčastěji setkáme s ODS, dále s KDU-ČSL a KSČM. Pozice ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami nepoměrně slabší, byť v roce 2006 předstihla KSČM. Celkově se však neobjevuje ani ve třetině koalic, zatímco její největší ideový konkurent ODS je přítomen až ve dvou třetinách koalic. • V okrese Jeseník jsou nezávislé subjekty nejrozšířenější již od roku 1994. Z politických stran je v souhrnu čtyř volebních období nejvlivnější KSČM – ani ta však nikdy nebyla ve více než polovině sestavených koalic, dále KDU-ČSL a ČSSD. Pozice ČSSD je od roku 1998 shodná s KSČM a KDU-ČSL, v roce 2006 se dokonce stala nejčastěji zastoupenou politickou stranou v koalicích Jesenicka. ODS za prvními třemi stranami výrazně zaostává. • KSČM prožila v roce 2006 výrazný propad své přítomnosti v radách – po stabilitě devadesátých let přišlo velké vzepětí roku 2002 (a pozice nejfrekventovanější strany šumperského i jesenického okresu), následované ale výrazným propadem roku 2006 na méně než polovinu výchozího stavu. • V souhrnu čtyř volebních období je nejčastějším koaličním partnerem ODS na Šumpersku KDU-ČSL, pro ČSSD ODS, pro KDU-ČSL ODS, pro KSČM ODS a pro nezávislé ODS. Ani v jednom případě velkých parlamentních stran zatím nejsou nejčastějším partnerem nezávislá uskupení. Zcela jinak je tomu na Jesenicku. Zde jsou naopak nezávislí nejčastějším partnerem pro ODS, ČSSD a KDU-ČSL; pouze KSČM zde nejčastěji spolupracuje s KDU-ČSL a nezávislí s KDU-ČSL. • Co se týče četnosti koaliční spolupráce v obou okresech dohromady, nejčastěji spolupracovala KDU-ČSL s nezávislými, KSČM s nezávislými a ODS s nezávislými. Při nezapočtení nezávislých uskupení je nejsilnějším vztahem spojení ODS a KDU-ČSL, dále KDU-ČSL a KSČM a ODS a KSČM.
– 130 – – 131 –
ODS, KDU-ČSL MVIP
ODS, nez., KDU-ČSL, KSČM, ODA, SDL, SMV ODS, KSČM, KDU-ČSL nez., SDL, KDU-ČSL
Štíty
Šumperk
KSČM, SZ, ODS, ODA, DEU
Zábřeh
široká
všeobecní
velká
MVIP široká
velká
NIN
jednobarevná
NIN
ODS, KSČM, US, KDU-ČSL, ČSSD
široká
ODS, nez., nez. široká
KSČM, ODS, široká nez. nez., ODS, SDS NIN
ODS, nez., KDU-ČSL, ČSSD, nez.
ODS, KDU-ČSL MVIP
ODS, KDU-ČSL, KSČM KDU-ČSL, ODS, KSČM nez., nez. KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, nez. KSČM/SDS, ODS, ČSSD, nez. NK, KSČM, nez., nez., KDU-ČSL nez., ODS, nez.
nez.
1998–2002 Subjekty Typ koalice koalice KDU-ČSL, nez., široká KSČM
ČSSD, nez., KSČM, KDU-ČSL ODS, KSČM, nez., nez., KDU-ČSL VPM, SNK, KDU-ČSL, KSČM
nez., KSČM
NEZ, ODS, KDU-ČSL, ČSSD, nez.
ODS, nez., od 2004 nez., ODS nez., KSČM
NEZ, nez., KSČM, nez.
nez., SŽJ, KSČM SZ, ODS, KDU-ČSL KDU-ČSL, ODS, KSČM nez., NEZ KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, NEZ SDS, ODS, ČSSD
velká
všeobecní
NIP
všeobecní
široká
MVIP
MVIP
široká
velká
všeobecní široká
velká
NIP
všeobecní
2002–2006 Subjekty Typ koalice koalice KDU-ČSL, SNK, všeobecní ODS, KSČM
Zdroj: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí, vlastní výzkum
široká
nez., ODS, nez. MVIP
široká
všeobecní
široká
všeobecní
Vikýřovice
Velké Losiny
Úsov
KSČM, ODS, nez.
Sudkov
MVIP
nez., SDL
Staré Město
široká
MVIP MVIP
všeobecní
široká
všeobecní
ODS, KSČM/ SDL
ODS, KSČM, NK ODS, KDU-ČSL, KSČM KDU-ČSL, ODS, KSČM nez., KDU-ČSL KSČM, SDL
Sobotín
Rohle Ruda nad Moravou
Rapotín
Postřelmov
Oskava
Nový Malín
1994–1998 Subjekty Typ koalice koalice KDU-ČSL, ODS MVIP
NIP
velká
velká
všeobecní MVIP
MVIN
ODS, KDU-ČSL, KSČM, NEZ
ODS, SNK-Za harm.
1SNK, NOA, ODS, ČSSD ČSSD, SNK-Za rozvoj, KSČM
velká
MVIP
NIP
MVIN
NV, ODS, KDU- NIP -ČSL, SNK-Za prosp.
ODS, KDUMVIP -ČSL, NEZDEM
NEZ, SNK, KDU-ČSL
SDS, ODS, ČSSD, KDU-ČSL KSČM, ODS, NEZDEM
ČSSD, ODS, SOS SNK-ED, NEZ KDU-ČSL, SZ, ČSSD, M
ODS, KDU-ČSL MVIP
Od 2006 Subjekty Typ koalice koalice KDU-ČSL, široká ODS, Nestr., Sdr.has. NEZ, KSČM všeobecní
– 132 – – 133 –
ODA, ODS, ČMSS ODS ODS, KDU-ČSL MVIP
x
KSČM, KDU-ČSL
Lipová-lázně Mikulovice
Písečná
Skorošice
?
?
KSČM, SNK, KDU-ČSL, ODS, SPR-RSČ
Zlaté Hory
Žulová
MVIP
Typ koalice
MVIP
x
MVIP
MVIP
MVIN
jednobarevná všeobecní
všeobecní
KSČM, ČSSD, SNK1, SNK2
NIP
KDU-ČSL, SNK, MVIN KSČM
KSČM, ČSSD, KDU-ČSL SNK ČSSD, KSČM, SNK, NK
SNK, KDU-ČSL široká
SNK1, SNK 2
x
ČSSD, SNK1, SNK2, KDU-ČSL, DEU ODS, SNK
ODS, KSČM
ČSSD, KSČM, všeobecní KDU-ČSL, SNK
Subjekty koalice SNK1, SNK2
1998–2002
MVIP
NIP
široká
široká
SNK Naděje, Budoucnost, ČSSD, Obec pro občany
KDU-ČSL, Jistota, ČSSD x ČSSD, A4, Ženská iniciativa, Volba NEZ2002, ODS, KSČM
MVIP
NIN
x široká
MVIP
US-DEU, NIN KSČM, KDU-ČSL US-DEU, KDU- široká -ČSL, KSČM, SNK NEZ, KDU-ČSL, všeobecní KSČM
ODS, KSČM, KDU-ČSL, 1ČSSD ČSSD, NEZ, US-DEU, KDU-ČSL, nez. ODS, NEZ
ČSSD, KSČM, US-DEU
Subjekty Typ koalice koalice SNK2002, Za NIP obnovu, ČSSD
2002–2006
Zdroj: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí, vlastní výzkum
všeobecní
všeobecní NIP
všeobecní
KSČM, NK, KDU-ČSL Velké Kunětice SNK, KSČM Vidnava SNK, NK
Vápenná
všeobecní
x
jednobarevná
MVIP
velká
Jeseník
Javorník
všeobecní
KDU-ČSL, KSČM, HSD-SMS, HZ ODS, SDL, KSČM, HZ
jednobarevná
Typ koalice
Česká Ves
Bělá pod Pradědem
Subjekty koalice SNK
1994–1998
Tab. č. 7.7: Složení obecních rad a typy koalic v obcích okresu Jeseník 1994–2006
MVIP
NIP
Typ koalice
všeobecní
široká
všeobecní
MVIP
MVIP
NEZ2006, Nové Zlatohorsko, ČSSD Pro občany, Budoucnost, Za prosperitu, Hasiči
NIP
NIP
KDU-ČSL, NEZ, široká ČSSD, SNK ED x x ČSSD, Volba MVIP pro Vidnavu
ODS, KDU-ČSL, SZ, SNK ED ODS, Rozvoj vesnice Nestr., KSČM, ČSSD, KDU-ČSL Za rozvoj, KDU-ČSL, Za rozkvět, KSČM SNK ED, KDU-ČSL, KSČM
SNK ED, ČSSD, MVIP NEZ
Subjekty koalice SNK2006, Za obnovu vesnice, ODS ČSSD, KSČM
Od 2006
V následující podkapitole analyzujeme stranickou příslušnost jednotlivých starostů ve všech obcích obou okresů. Předtím poukažme alespoň na několik zajímavostí, které ze souhrnných přehledů nevyplynou. V Bohutíně předal v roce 1998 starostenství strýc synovci – Zdeněk Březina byl starostou do roku 1998, od té doby zastává nejvyšší post v obci jeho synovec Vladimír. K podobné rodinné „výměně“ došlo ve Šléglově, kde Marii Zachovalovou vystřídal v roce 1998 její manžel Ilja Zachoval. Dokladem paradoxnosti některých voleb první osoby radnice byla situace v Úsově na přelomu let 1998/1999. Po řádných komunálních volbách byl starostou zvolen Pavel Hýbl z KSČM, který však svůj post zastával pouhý měsíc, kdy sám abdikoval. Jeho nástupkyní se v lednu 1999 stala Vlasta Miketová, která se do zastupitelstva dostala jako náhradnice po odstoupení zastupitele za ODS až na zasedání, na němž byla zvolena starostkou. Od její volby se však distancovala ODS, za niž se Miketová dostala do zastupitelstva. Svoji šanci dokázala využít, takže ve volbách 2002, již jako lídr nezávislých, získala v celé obci nejvyšší počet preferenčních hlasů. Je až příznačné, že situace z roku 1998 se v jiném personálním obsazení opakovala o osm let později. Nejprve byl zvolen starosta z SNK podporovaný koalicí SNK, Nezávislé občanské aktivity a KSČM. Poté však za dosud nevyjasněných okolností (spekuluje se o fyzickém nátlaku a vydírání) se mandátu vzdal radní a zastupitel za Nezávislou občanskou aktivitu i jeho náhradnice. Těsný poměr sil se převrátil, a tak se po dvou týdnech volila nová rada města. Starosta sice znovu vzešel z SNK, ale zbytek sdružení se od něj distancoval. Podporuje jej ODS (dva radní), část Nezávislé občanské aktivity a ČSSD. V celkovém souhrnu můžeme analyzovat míru kontinuity, resp. diskontinuity v jednotlivých obcích ve sledovaném období. Pro toto zkoumání jsme vyčlenili tři kategorie: (1) personální stabilita (starostou je stále týž člověk, je ale možné, že v průběhu let změnil politickou příslušnost – tato skutečnost však podle našeho názoru nemění nic na
faktu kontinuity); (2) personální nestabilita, avšak politická stabilita; (3) personální i politická nestabilita. Ze všech 78 obcí šumperského okresu jich do první kategorie spadá 17 – tedy pětina. Valná část z těchto starostů je navíc ve funkci již od roku 1990, tedy již páté funkční období. Velkým zlomem v řadě obcí byly dosud poslední komunální volby; před nimi spadal do této kategorie téměř dvojnásobek, 31 obcí. Obměna na do té doby stabilních starostenských postech začala již s volbami 2002 – ve funkcích po třech volebních obdobích v řadě skončil starosta Bludova, Dubicka, Postřelmova a Velkých Losin, z toho ve třech případech nedobrovolně, ačkoli jsou stále členy zastupitelstva. Po volbách 2006 se k nim přidali další. Najde se i případ, kdy dlouhodobý porevoluční starosta přešel do své funkce z postu předsedy MNV (Hoštejn, Velké Losiny). Specifickou variantou této kategorie je přerušená kontinuita – dlouhodobý starosta byl na jedno volební období vystřídán, aby se po dalších volbách do funkce vrátil (viz Bohuslavice, Dubicko). Do kategorie druhé, kdy se změnilo obsazení postu starosty, avšak jeho nástupce(i) vzešel(i) z téhož politického proudu, spadá necelá pětina obcí (14). Poslední kategorie – obce, kde jednotliví starostové vzešli z různých politických subjektů – zahrnuje 47 obcí. Nalezneme zde případy změn vynucených dobrovolným odchodem starosty z politického života, tak změn radikálních, kdy např. starosta úřadující předchozích dvanáct let svůj mandát po opětovném zvolení do zastupitelstva neobhájil. Krajní podobou této kategorie jsou obce, kde s každými volbami dochází ke změně na starostenském postu (Olšany, Zábřeh, Hynčina). Z jesenických obcí jich do první kategorie spadá šestina – 4. Volby 2006 zde tak velkým zlomem jako na sousedním Šumpersku nebyly. Do druhé kategorie spadá pětina obcí – 5. Zbylých 15 (cca tři pětiny) jich spadá do kategorie třetí. Nesetkáme se ani s jednou obcí, kde s každými volbami dochází ke změně, jinými slovy – v každé z nich alespoň jeden starosta úřadoval po dvě funkční období po sobě. Zajímavá data dává pohled na počet funkčních období jednotlivých starostů. Při pohledu na jednotlivé obce vidíme, že v 50 šumperských (téměř dvě třetiny všech) a ve 13 jesenických (přes polovinu) již úřadoval starosta alespoň tři funkční období v řadě, což v životě obce není zcela zanedbatelná délka.
– 134 –
– 135 –
8. STAROSTOVÉ 8.1 Starostové v jednotlivých obcích
Co se týče vztahu mezi velikostí obce a mírou stability či nestability, ten se zdá být patrný pouze u první kategorie, kde se jeví velká afinita malých obcí vůči personální stabilitě. I zde se však setkáváme s výjimkami, a to v obou směrech. Nalezneme tři obce větší než 1 900 obyvatel, kde ve sledovaném období nedošlo ke změně starosty (Lipová-lázně, Loučná nad Desnou, Mohelnice, Nový Malín) – shodou okolností ve všech čtyřech zastává starosta svůj úřad nepřetržitě od roku 1990. Stejně tak ale v řadě obcí malých s cca 500 obyvateli dochází ke změně starosty a politického subjektu, z něhož vychází, téměř v každém volebním období. V zásadě tak můžeme konstatovat, že v tomto aspektu není většího rozdílu způsobeného velikostí obce.
8.2 Starostové podle volební a stranické příslušnosti Následující tabulky přinášejí přehled volební a stranické příslušnosti starostů obou okresů od roku 1994. V tabulkách, jež jsou seřazeny sestupně dle hodnot volební příslušnosti v roce 2006, jsou do kategorie nezávislí započítáni starostové vzešlí z řad jednotlivých nezávislých kandidátů, ze sdružení nezávislých kandidátů, z NEZ, SNK a VPM. Z tabulek č. 8.1 a 8.2 můžeme vyčíst několik shodných trendů. (1) Neustále narůstá počet starostů vzešlých z nezávislých subjektů, což odpovídá vzrůstu zastoupení nezávislých v radách a zastupitelstvech. Na Šumpersku tvoří nezávislí starostové tři pětiny, na Jesenicku dvě třetiny všech. (2) Zpočátku stabilní, poté klesající je počet starostů za KDU-ČSL a KSČM, přičemž KDU-ČSL je v této dvojici silnější. (3) Odhlédneme-li od nezávislých starostů, nejvlivnější starostenskou stranou je po volbách 2006 v obou okresech (na Jesenicku od roku 1998) ODS. (4) Zisky SDL v roce 1994 se neprojevily v počtu starostů. Úspěch HZ a SD(OH) v počtu získaných mandátů se naopak v roce 1994 odrazil i na počtu starostů. (5) Velký podíl straníků na počtech „svých“ starostů měla KSČM a v roce 2002 ODS (volební úspěch 2006 ale nevzešel primárně z řad členstva, ale spíše otevřením se strany nestraníkům). Shodným rysem všech parlamentních stran je dlouhodobě spíše cca poloviční podíl straníků mezi „svými“ starosty. (6) V mezivolebním srovnání výrazně klesá mezi starosty počet straníků – v roce 2006 téměř polovina stavu roku 1994. – 136 –
Tab. č. 8.1: Volební a stranická příslušnost starostů okresu Šumperk od roku 1994 1994 1998 2002 2006 Volební Členství Volební Členství Volební Členství Volební Členství strana ve straně strana ve straně strana ve straně strana ve straně 29 0 40 0 48 0 47 0 ODS 15 12 9 7 4 3 9 4 KDU-ČSL 13 7 14 8 11 5 8 4 ČSSD 2 1 2 1 3 4 6 4 KSČM 5 2 6 5 5 5 4 2 MoDS 0 0 2 1 2 1 2 0 SZ 1 1 1 1 1 0 1 1 SDL (SDS) 1 0 1 0 1 0 1 0 SMV 1 1 1 1 1 1 0 0 (SV-SOS) SŽJ 0 0 1 0 1 0 0 0 US 0 0 1 1 1 0 0 0 HZ 5 0 0 0 0 0 0 0 SD(OH) 3 1 0 0 0 0 0 0 ČMSS 3 1 0 0 0 0 0 0 Celkem 78 26 78 25 78 19 78 15
Zdroj dat: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí, výpočty autor
Tab. č. 8.2: Volební a stranická příslušnost starostů okresu Jeseník od roku 1994 1994 1998 2002 2006 Volební Členství Volební Členství Volební Členství Volební Členství strana ve straně strana ve straně strana ve straně strana ve straně Nezávislí 9 0 11 0 12 0 16 0 ODS 4 4 4 5 4 5 4 3 ČSSD 0 0 3 1 3 2 2 1 KDU-ČSL 5 3 2 1 2 1 2 1 US 0 0 1 1 2 1 0 0 KSČM 4 2 3 1 1 1 0 0 ODA 1 1 0 0 0 0 0 0 Celkem 23 10 24 9 24 9 24 5
Zdroj dat: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí, výpočty autor
– 137 –
V porovnání obou okresů se odlišuje pozice ODS. Mezi starosty Jesenicka je stabilní – pravidelně obsazuje šestinu postů. Na Šumpersku prochází výkyvy – minimum představoval rok 2002, kdy ODS získala pouze dvacetinu postů, ve volbách předchozích a následujících ale byla pozice výrazně silnější, když každý devátý starosta šumperského okresu byl zvolen za ODS. Zajímavé informace o rozdílném charakteru obou definovaných oblastí uvnitř okresu Šumperk nám podává porovnání obou oblastí z hlediska volební příslušnosti starostů jejich obcí, jak to vidíme v tab. č. 8.3.
Graf č. 8.1: Starostové za nezávislé v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006
Tab. č. 8.3: Počet starostů okresu Šumperk od roku 1994 podle volebních stran a geografického umístění 1994 1998 2002 2006 JZ SV JZ SV JZ SV JZ SV abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % nez. 19 35,19 10 41,67 27 50,00 13 54,17 34 62,96 14 58,33 32 59,26 15 62,50 KDU-ČSL 11 20,37 2 8,33 12 22,22 2 8,33 9 16,67 2 8,33 7 12,96 1 4,17 KSČM 5 9,26 0 0,00 6 11,11 0 0,00 5 9,26 0 0,00 3 5,56 1 4,17 ODS 10 18,52 5 20,83 7 12,96 2 8,33 3 5,56 1 4,17 8 14,81 1 4,17 ČSSD 0 0,00 2 8,33 0 0,00 2 8,33 1 1,85 2 8,33 2 3,70 4 16,67 M 0 0,00 0 0,00 1 1,85 1 4,17 1 1,85 1 4,17 1 1,85 1 4,17 (MoDS) SZ 1 1,85 0 0,00 1 1,85 0 0,00 1 1,85 0 0,00 1 1,85 0 0,00 SV-SOS 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 0 0,00 (SMV) SDS (SDL) 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 SŽJ 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 0 0,00 US 0 0,00 0 0,00 0 0,00 1 4,17 0 0,00 1 4,17 0 0,00 0 0,00 HZ 5 9,26 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 SD(OH) 1 1,85 2 8,33 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 ČMSS 2 3,70 1 4,17 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Celkem 54 100 24 100 54 100 24 100 54 100 24 100 54 100 24 100
Zdroj dat: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí, výpočty autor
Zdroj: vlastní výzkum
Graf č. 8.2: Starostové za ODS v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006
Zdroj: vlastní výzkum
Přes již několikrát vyslovené upozornění o rozdílné velikosti průměrné obce v obou oblastech můžeme pozorovat několik zajímavých shod či rozdílů.
V zásadě podobný je počet starostů vzešlých z nezávislých uskupení. Žádný obecnější závěr nelze vyvodit z poměru obou regionů v případě starostů za ODS – tento poměr kolísá. Přesto se zdá, že silnější zázemí má strana na Jihozápadu. Starostové za ČSSD naopak vzcházejí
– 138 –
– 139 –
Graf č. 8.3: Starostové za ČSSD v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006
Graf č. 8.4: Starostové za KDU-ČSL v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006
Zdroj: vlastní výzkum
Zdroj: vlastní výzkum
především z obcí Severovýchodu. Zdá se, jako by tato strana kotvila především v někdejších nově osidlovaných oblastech (v tomto směru se Severovýchod podobá sousednímu Jesenicku). Nejzajímavější zjištění se ale týká rozdílu mezi oblastmi v postavení KDU-ČSL a KSČM. Jihozápad měl až do roku 2006 o cca 20 % silnější zastoupení starostů z těchto stran, přičemž je zajímavé, že právě do roku 2006 v obcích Severovýchodu nevládl dosud ani jednou starosta z KSČM. V roce 2006 se sice rozdíl snížil, přesto činí stále cca 10 %. Jak tato data vysvětlit? Pro KDU-ČSL je vysvětlení zdánlivě snadné – její podporu očekáváme spíše v tradičnějších, rozhodně ne kdysi vysídlených oblastech. Jak to ale, že ani KSČM, svou podporou často situovaná právě do „sudetských“ oblastí, nemá v těchto obcích své starosty? Jako jedno z možných vysvětlení se zde nabízí, že KSČM, jakkoli představuje světonázorové opozitum KDU-ČSL, je výrazem téhož dlouhodobého, tradičního štěpení společnosti. Její postavení již od roku 1921, ještě více po roce 1945 čerpalo především z domácích zdrojů, nikoli výhradně ze zahraniční podpory. Český komunismus je domácím produktem, nikoli cizím importem, pro organizační sebevyjádření a pro získání místních reprezentantů tak má lepší podmínky ve „starousedlých“ obcích. Zdá – 140 –
Graf č. 8.5: Starostové za KSČM v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006
Zdroj: vlastní výzkum
se, že několikrát opatrně vyslovovaná teze o hlubokých kořenech českého komunismu v duši (mentalitě?) českého národa a v jeho tradičních strukturách je tak podepřena dalším argumentem. – 141 –
8.3 Starosta z vítězné strany? Bezesporu zajímavým aspektem, jehož si lze v souvislosti s obsazením starostenského postu všímat, je (ne)respektování práva vítěze na obsazení postu hlavního reprezentanta exekutivy. V českém komunálním politickém systému neexistuje definované právo vítěze volebního klání k formování exekutivy či k obsazení postu starosty. A ačkoli se často argumentuje tím, že součástí vysoké úrovně politické kultury by mělo být respektování práva vítěze komunálních voleb na obsazení postu starosty (často to tvrdí především odstavení vítězové), skutečnost (ne)respektování vítězova hypotetického práva není znakem indikujícím vysokou či pokleslou politickou kulturu. K obsazení postu hlavního reprezentanta města je třeba získat nadpoloviční většinu v příslušném legislativním tělese. Jakou strukturu tato většina má, zda vítěze zahrnuje, či nikoli, nemá vztah ke kvalitě demokracie či politické kultury. Je jedním z rysů politické kultury, nikoli ale dělícím znakem kultury vysoké či nízké. Zvláště v menších municipalitách je právo vítěze voleb na obsazení starostenského postu dokonce interpretováno prizmatem zisku nejvyššího počtu preferenčních hlasů – tedy že starostou má být ten, kdo jich získal nejvíc, bez ohledu na to, že může pocházet z nejslabšího zastupitelského klubu či že s ním většina zastupitelů nechce spolupracovat. Tato zvláštní interpretace nezřídka bývá zdrojem výrazných tenzí uvnitř jednotlivých místních politických systémů (podrobněji následující podkapitola). Na druhou stranu je nutné oběma pohledům (starosta jako reprezentant vítězné strany, starosta jako vítěz preferenčního hlasování) přiznat jisté oprávnění. Z hlediska voličů nefunguje volební systém zcela průhledně a oprávněně se tak mohou dožadovat respektu vyjádřené politické vůle (byť interpretace této vůle je v podmínkách poměrného volebního systému věcí náročnou, mnohdy téměř nemožnou). Výzkumy provedené pro obce s rozšířenou působností ukázaly, že průběžně roste podíl starostů, kteří vzešli ze strany, která získala ve volbách nejvyšší počet hlasů. Po volbách 2006 bylo toto hypotetické a nevynutitelné právo vítězům „upřeno“ pouze v necelých devatenácti procentech sledovaných obcí. Jak je tomu u „obyčejných“, tzn. malých a středně velkých obcí dvou okresů na severu? Následující tabulka ukazuje, v kolika případech „povolební“ starosta vzešel z vítězné kandidátky. – 142 –
Tab. č. 8.4: Starostové z vítězných stran Šumperk 1994 1998 2002 2006
abs. 53 60 61 64
Jeseník % 72,60 81,08 83,56 86,49
abs. 17 19 17 23
% 77,27 79,17 70,83 95,83
Zdroj: vlastní výzkum
Graf č. 8.6: Pokles nerespektování práva vítěze
Zdroj: vlastní výzkum
V obou okresech vidíme v zásadě stejnou tendenci (s jedinou výjimkou na Jesenicku v roce 2002), a sice vzrůstající respekt k právu vítěze obsadit post hlavy obce. Zdá se tedy být potvrzené, že tento respekt je současným rysem české komunální politiky. Na Jesenicku dosáhl téměř absolutních hodnot – v jediné obci (Javorníku) se nestal starostou reprezentant vítězné politické síly, navíc ani zastupitel s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Na Šumpersku se tak stalo jen v šestnácti procentech obcí. Oproti velkým obcím se tak toto právo respektuje dokonce ještě častěji.
– 143 –
8.4 Starostové a počet preferenčních hlasů V širší míře dosud fakticky nezkoumanou problematikou je otázka, do jaké míry zastupitelstvo při volbě starosty zohledňuje počet preferenčních hlasů, které uchazeči o nejvyšší post získali. Toto téma je totiž často (zne)užíváno při debatách před volbami zastupitelských orgánů – skutečnost nejvyššího počtu preferenčních hlasů zakládá často pocit automatického nároku na starostenství. Zaznívají argumenty, že starostu již vybrali sami občané svými preferenčními hlasy, příp. že rada má být složena z těch zastupitelů, kteří získali nejvyšší počet preferenčních hlasů, a to bez ohledu na jejich politickou orientaci. Těsně souvisí i s debatami o přímé volbě starostů (příp. hejtmanů). Jejím zavedením má být posílen vliv občanů na veřejnou správu. Zastánci volby nepřímé oproti tomu poukazují na nižší míru populismu v každodenní politice, kdy starosta nemusí nutně usilovat o nejvyšší počet preferencí, neboť mu stačí, aby se zastupitelem stal se třetím, pátým či jiným umístěním v počtu preferencí. Není účelem tohoto textu poukazovat na výhody, či nevýhody přímé a nepřímé volby. Spíše má zkoumat, zda se již nyní stává starostou ten, kdo získá nejvíce hlasů. Za pozornost jistě stojí i další vysoké počty hlasů. Následující tabulky proto ukazují, v kolika případech se starostou stal zastupitel s nejvyšším počtem preferenčních hlasů a v kolika s druhým a třetím nejvyšším počtem. Mezi oběma okresy (viz tab. č. 8.5 a 8.6) lze pozorovat patrné rozdíly. Zatímco na Jesenicku od roku 1998 dvě třetiny až tři čtvrtiny pozdějších starostů získává nejvyšší počet preferencí, na Šumpersku to je v průměru jen polovina, v roce 2006 dokonce jen dvě pětiny. Druhý či třetí nejvyšší počet preferencí mívá pětina až třetina starostů. Sečteme-li tyto podíly, zjistíme, že na Šumpersku rostl tento celkový podíl do roku 2002 na téměř čtyři pětiny, v roce 2006 však poklesl na méně než tři čtvrtiny; na Jesenicku stále roste až k absolutní hodnotě roku 2006. Obrácenou optikou – na Šumpersku v roce 2006 se téměř ve 30 % obcích nestal zastupitel s jedním ze tří nejvyšších počtů hlasů. Ani při podrobnějším zkoumání nelze odhalit souvislost mezi velikostí obce a chováním zastupitelů při volbě – ve velkých i malých obcích se starostou stává vítěz či až několikátý v pořadí. Argument
– 144 –
Tab. č. 8.5: Počty starostů dle počtů preferenčních hlasů v okrese Šumperk 1994–2006 1 1994 1998 2002 2006
abs. 34 45 39 33
2, 3 % 43,59 57,69 50,00 42,31
abs. 17 15 23 23
% 21,79 19,23 29,49 29,49
Celkem % 65,38 76,92 79,49 71,79
Zdroj: vlastní výzkum
Tab. č. 8.6: Počty starostů dle počtů preferenčních hlasů v okrese Jeseník 1994–2006 1 1994 1998 2002 2006
abs. 8 16 15 19
2, 3 % 34,78 66,67 62,50 79,17
abs. 9 3 6 5
% 39,13 12,50 25,00 20,83
Celkem % 73,91 79,17 87,50 100,00
Zdroj: vlastní výzkum
zastánců přímé volby, že v malých obcích již stejně funguje (Zpráva z konference „Přímá volba starostů“), tedy není pravdivý. Zdá se, že funguje jakýsi „starostenský bonus“, tedy situace, kdy úřadující starosta dostává téměř automaticky některé hlasy navíc jakožto nejviditelnější kandidát. Lze to pozorovat u těch, kteří se s nižším počtem preferencí nově (poprvé) stanou starosty. Kandidují-li v dalších volbách, často se stává, že nově mívají nejvyšší počet hlasů (viz např. Bludov 2002, 2006; Lesnice 2002, 2006; Sobotín 1998, 2002, Vikýřovice 2002, 2006 apod.). Neplatí to ovšem absolutně, ostatně jako v žádném sledovaném fenoménu. Při výzkumu povolebních jednání se navíc zdá, že v řadě případů by přímá volba starosty byla formalitou, neboť v řadě obcí (zvláště těch, kde starosta úřaduje jako tzv. neuvolněný) je řadu let pouze jeden ochotný kandidát.
– 145 –
8.5 Ženy v pozici hlavní reprezentantky města
8.6 Souhrn
Z hlediska genderových aspektů politiky není bez zajímavosti sledovat podíl žen a mužů ve vedení obcí. Výrazný (v ideálním případě poloviční) podíl žen ve vrcholných funkcích bývá nezřídka vydáván za důkaz vyspělosti dané společnosti; resp. jejich nízké zastoupení je údajně výrazem pokleslé politické kultury. Vzhledem k malému zastoupení žen v nejvyšší a regionální politice lze (bez normativního zabarvení) konstatovat, že k české politické kultuře náleží výrazně nižší zastoupení žen v politických funkcích. V obcích s rozšířenou působností lze jednak identifikovat od roku 1994 neustálý nárůst podílu žen-starostek a primátorek (v roce 2006 trojnásobný oproti roku 1994), jednak skutečnost, že každá sedmá radnice (14 %) je řízena ženou. (Balík 2008a: 293) Jakou informací lze výše uvedené tvrzení doplnit z pohledu obcí šumperského a jesenického okresu a postů jejich hlavních reprezentantů (reprezentantek)? Údaje o ženách-starostkách uvádí následující tabulka. Uvedené procentní podíly udávají, jak velkou část ze všech starostů příslušné strany ženy tvoří.
• Cca pětina obcí obou okresů spadá mezi personálně stabilní, kdy starostou je stále týž člověk. Valná část z těchto starostů je navíc ve funkci již od roku 1990, tedy již páté funkční období. V další pětině obcí pozorujeme personální nestabilitu, ale politickou stabilitu, kdy dosud všichni starostové vzešli z téhož politického proudu. Ve zbylých třech pětinách obcí není stabilní starostenská pozice ani personálně, ani politicky. • V téměř dvou třetinách obcí obou okresů již úřadoval starosta alespoň tři funkční období v řadě. • Neustále narůstá počet starostů vzešlých z nezávislých subjektů. Na Šumpersku tvoří nezávislí starostové tři pětiny, na Jesenicku dvě třetiny všech. Klesající je počet starostů za KDU-ČSL a KSČM. Mimo nezávislých starostů je nejvlivnější starostenskou stranou po volbách 2006 v obou okresech ODS. • V mezivolebním srovnání výrazně klesá mezi starosty počet straníků – v roce 2006 téměř polovina stavu roku 1994. • Při sledování rozdílů mezi vysídlenou a nevysídlenou částí šumperského okresu je nejzajímavějším zjištěním, že starostové za KSČM řídí obce téměř výhradně ve „starousedlém“ Jihovýchodu. • V obou okresech průběžně narůstá respekt k právu vítěze obsadit post hlavy obce; na Jesenicku se v roce 2006 pouze v jediné obci nestal starostou reprezentant vítězné politické síly. Na Šumpersku se tak stalo jen v šestnácti procentech obcí. Oproti velkým obcím se tak toto právo respektuje dokonce ještě častěji. • Na Jesenicku od roku 1998 dvě třetiny až tři čtvrtiny pozdějších starostů získává nejvyšší počet preferencí, na Šumpersku to je v průměru jen polovina, v roce 2006 dokonce jen dvě pětiny. • Podíl žen v pozici starostky obce od roku 1994 neklesá, spíše narůstá. Každou šestou radnici v obou okresech řídí žena.
Tab. č. 8.7: Podíl starostek v obcích šumperského a jesenického okresu po volbách 1994–2006 1994 1998 2002 2006
Šumperk 10,26 10,26 16,67 17,95
Jeseník 8,70 16,67 16,67 16,67
Zdroj: vlastní výzkum
Z tabulky lze vyvodit několik skutečností. Ani v jednom okrese od roku 1994 nedošlo k mezivolebnímu poklesu počtu starostek. Buďto stagnuje (Jesenicko od roku 1998), příp. postupně roste. Ve srovnání s rokem 1994 nedošlo k tak výraznému nárůstu jejich zastoupení jako v případě ORP, přesto je stávající podíl starostek na Šumpersku a Jesenicku stále vyšší než v ORP; přibližně každou šestou radnici zde řídí žena.
– 146 –
– 147 –
– 148 – – 149 –
KSČM
Eduar Baier
NK
NK
Josef Pospíšil HZ František Smékal
Kolšov
bezp.
bezp.
KDU-ČSL bezp.
NK Klopina
Kamenná
bezp. bezp. bezp.
ODS
bezp.
bezp.
bezp. bezp. bezp.
ODS/ ODS KDU-ČSL SDL bezp.
NK NK KSČM
ODS
NK
Jindřichov
Rostislav Janků František Nezbeda Josef Macek Jan Kubíček Josef Minář
HZ
NK NK SD(OH)
Miroslav Valenta Arnoštka Krellerová Ivo Staniczek
Jestřebí
Jakubovice Janoušov Jedlí
Chromeč
Hynčina
Hrabová
František Hýbl Josef Forajta Marie Boxanová Josef Bezděk
Josef Pospíšil Jan Saksa František Smékal
Zdeněk Komenda František Nezbeda Josef Macek Jan Kubíček Josef Minář Zdeněk Axmann Stanislav Gregora Arnoštka Krellerová Karel Kožoušek
František Hýbl Josef Forajta Ladislav Procházka Milan Vysoudil
bezp. bezp. bezp. bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp. bezp. bezp.
František Nezbeda Josef Macek Jan Kubíček Zdeněk Axmann
František Hýbl Josef Forajta Ladislav Procházka Karel Papoušek Petr Skoček
KDU-ČSL KDU-ČSL Stanislav Gregora NK bezp. Arnoštka Krellerová NK bezp. Karel Kožoušek NK bezp. Jan Saksa bezp. NK KDU-ČSL bezp. František Smékal
NK NK NK NK
ODS
NK
NK
NK NK MoDS
ODS bezp.
bezp.
bezp.
bezp. bezp. bezp.
KSČM bezp.
KSČM
bezp. bezp. bezp.
Stanislav Čmakal Josef David Jan Kubíček Zdeněk Axmann
Petr Zajíček
Jan Kunčar Josef Forajta Ladislav Procházka Jiří Linhart
KDU-ČSL bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp. bezp. bezp.
ODS bezp.
KSČM
Eva Poulíková ODS
NK
NK
NK
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
KDU-ČSL KDU-ČSL
KDU-ČSL bezp. NK bezp. NK bezp.
ODS
NK
NK
NK NK M
Josef Sobotík ODS Petr NK Malcharczik
Vojtěch Šín
KDU-ČSL KDU-ČSL Stanislav Gregora NK bezp. Arnoštka Krellerová NK bezp. Veronika Panáková NK bezp. Jan Saksa
NK NK NK
KDU-ČSL bezp.
NK
NK
NK NK MoDS
KSČM SŽJ
KSČM
bezp.
bezp.
bezp. bezp. bezp.
bezp.
bezp.
Stran. přísl. ODS bezp. bezp.
Jaromír Minář KDU-ČSL KDU-ČSL Jaromír Minář KDU-ČSL KDU-ČSL Jaromír Minář KDU-ČSL KDU-ČSL Jaromír Minář KDU-ČSL KDU-ČSL
ODS SŽJ
KSČM
Od 2006 Stran. Starosta Volební přísl. strana ODS Pavel Ston ODS bezp. Luděk Hatoň NK bezp. Marie NK Doleželová bezp. Vladimír NK Březina bezp. Marcela NK Kozáková bezp. Jiří Matýs NK bezp. Jiří Bartoš NK bezp. Zdenka NK Urbanová bezp. Bohuslav KSČM Pospíšil bezp. Vlasta Sršňová NK
Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín
Josef Sobotík Petr Malcharczik
Jaromír Zeman Jiří Gregora Petr Malcharczik
Vlasta Sršňová NK
2002–2006 Volební strana Pavel Ston ODS Luděk Hatoň NK Miroslav NK Müller Vladimír NK Březina Ladislav NK Šubčík Jan Šváb US-DEU Jiří Bartoš NK Zdenka NK Urbanová Alois Dvořák NK Starosta
Josef Sobotík ODS Václav ODS Zmeškal
KSČM
bezp.
ČSNS
US US NK bezp. KDU-ČSL bezp.
Jaromír Zeman KSČM
Josef Stejskal
Jan Podhorný
Ivo Hošek Jiří Bartoš Josef Diviš
bezp.
bezp.
Stran. přísl. SZ ODS bezp.
Dubicko Hanušovice
ODS ODS
bezp.
Josef Stejskal NK
Dolní Studénky Drozdov KSČM
LSNS
ODS SD(OH) bezp.
1998–2002 Stran. Starosta Volební přísl. strana SZ Josef Sedláček SZ ODS Jan Kubíček ODS bezp. Marie NK Doleželová bezp. Vladimír NK Březina bezp. Ladislav Šubčík NK
Dlouhomilov Jan Podhorný NK
Bratrušov Brníčko Bušín
Branná
Bohutín
Bludov Bohdíkov Bohuslavice
Starosta
1994–1998 Volební strana Josef Sedláček SZ Jan Kubíček ODS Marie NK Doleželová Zdeněk NK Březina Ladislav NK Šubčík Ivo Hošek ODS Ivo Korpas SD(OH) Josef Macek NK
Tab. č. 8.8: Seznam starostů okresu Šumperk zvolených po volbách 1994–2006
– 150 – – 151 –
Bohuslav NK Hladík Jaroslav Jílek NK Ladislav Kavřík ODS
ODS
Postřelmůvek Miloslav Dvořák Rájec Ludmila Balcárková
ODS
ODS
Jan Kubíček Ferdinand Bartoš KDU-ČSL KDU-ČSL Ludmila Balcárková
ODS
KDU-ČSL KDU-ČSL František Winkler KDU-ČSL KDU-ČSL František Kubíček NK bezp. Josef Polák Jan Kubíček
Postřelmov
Police
Písařov
Pavlov
Palonín
Oskava
Nemile Nový Malín Olšany
Moravičany
bezp. ODS
bezp.
Barbora V. NK Neumannová Jaroslav Jílek NK Ladislav Kavřík ODS
bezp.
František Winkler KDU-ČSL KDU-ČSL František Kubíček NK bezp. Květoslav Urbášek ODS ODS Vladimír Velčovský KSČM KSČM Ferdinand Bartoš KDU-ČSL bezp. Ludmila Balcárková
NK
bezp. ODS
bezp.
Zdeněk Kříž
ČSSD
Jan Polách
KSČM
bezp.
ČSSD
KDU-ČSL bezp.
KSČM
SZ
ČSSD
Květoslav Urbášek Jaroslav Nimrichtr Stanislav Dvořák Vladimír Hroch
bezp.
bezp. ODS
SZ
bezp.
bezp.
ČSSD
bezp.
bezp.
bezp.
bezp. NK
bezp.
bezp.
Stran. přísl. bezp. bezp.
NK
NK
NK
bezp.
ČSSD
NK
bezp.
KDU-ČSL KDU-ČSL
ODS
ČSSD
NK
bezp.
bezp.
bezp.
KDU-ČSL bezp. KDU-ČSL KDU-ČSL NK bezp.
NK
NK ODS
SZ
NK
NK
ČSSD
NK
NK
NK
NK NK
KDU-ČSL KDU-ČSL Bořivoj David NK
NK
bezp. ODS
bezp.
Jaroslav Jílek Ladislav Kavřík HZ bezp. Bohumil NK bezp. Bohumil NK bezp. Antonín Kašpar Kašpar Pospíšil KDU-ČSL KDU-ČSL Václav Jílek KDU-ČSL KDU-ČSL Lubomír Stryk KDU-ČSL bezp. Lubomír Stryk KDU-ČSL KDU-ČSL Josef Minář KDU-ČSL KDU-ČSL Josef Minář KDU-ČSL KDU-ČSL Josef Minář KDU-ČSL bezp. Ladislav Žiška NK bezp. Jiří Tvrdoň NK bezp. Josef Dokoupil ODS bezp. Radomil Brada NK bezp. Radomil Brada NK bezp. Radomil Brada NK bezp. Jan Oháňka KSČM bezp. Pavel Pytlíček NK bezp. Pavel Pytlíček
ČMSS ODS
NK
Maletín Mírov Mohelnice
bezp.
ČSSD
bezp.
bezp.
HZ
Bohuslav Hladík Jaroslav Jílek Ladislav Kavřík Bohumil Kašpar Václav Jílek Josef Minář Stanislav Zapletal Radomil Brada Antonín Vaňák Zdeněk Fritscher František Kubíček Karel Hloch
ČSSD
ODS
bezp.
ČSSD
Miroslav NK Stratil Petr Vintrocha ODS
Jana Plháková NK
Od 2006 Volební strana Jana Gerešová NK Ivana M Klimešová Vojtěch NK Keszeli Jana Plháková NK Starosta
KDU-ČSL KDU-ČSL Miroslav Bílý NK bezp. Jana Němečková NK bezp. Pavel Procházka Miroslav Stratil NK bezp. Miroslav Stratil NK bezp. Miroslav Stratil Ladislav Škoda KDU-ČSL KDU-ČSL Ctirad Lolek NK bezp. Ctirad Lolek Ctirad Lolek ČSSD bezp. Pavel Martínek ČSSD ČSSD Pavel Martínek ČSSD ČSSD Pavel Martínek Václav Navrátil NK bezp. Václav Navrátil NK bezp. Václav Navrátil Karel Turoň ČSSD bezp. Karel Turoň NK bezp. Antonín Marinov
KSČM
2002–2006 Volební Stran. strana přísl. Jana Gerešová NK bezp. Lubomír NK bezp. Bezděk Vojtěch Keszeli NK bezp. Starosta
KDU-ČSL KDU-ČSL Miroslav Bílý NK bezp. Jana Němečková NK bezp. Jiří Lukas
František Horký KSČM
KDU-ČSL Jan Kleibl ODS Jana Němečková bezp. Jiří Lukas
bezp. KSČM
1998–2002 Stran. Starosta Volební Stran. přísl. strana přísl. bezp. Jana Gerešová NK bezp. bezp. Lubomír NK bezp. Bezděk bezp. Vojtěch Keszeli NK bezp.
Pavel Martínek Václav Navrátil Malá Morava Karel Turoň
Loučná nad Desnou Lukavice
Loštice
Líšnice
Lipinka
Leština Libina
Lesnice
Krchleby
Kopřivná Kosov
1994–1998 Volební strana Jana Gerešová NK Lubomír NK Bezděk František NK Polášek Miroslav KDU-ČSL Neumann KSČM František Horký Jan Kleibl KDU-ČSL Dobroslav ODS Voženílek Jiří Lukas NK Starosta
– 152 – – 153 –
Petr Chamlar Marie Zachovalová Marie Hansmannová Petr Krill
Lubomír Najman Otto Heinzl
Vojtěch NK Ščuglík Drahomíra NK Tilcerová Vlastimil Váňa ČMSS Miroslav Jelínek Zdeněk Hroch Milan Šebesta Josef Pospíšil František Penčák
Stavenice Sudkov
Svébohov Šléglov
Třeština
Velké Losiny
Vikýřovice
bezp. bezp.
bezp.
ODS
ODS
NK KSČM HZ ČMSS/HZ
NK
ODS
bezp. bezp. bezp. ČMSS
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
KDU-ČSL bezp.
ODS
ODS
KSČM/ SDS
bezp. bezp. bezp.
bezp.
bezp.
Božena Sojáková Zdeněk Brož
Jaroslav Macek Josef Motlíček Anna Fornůsková Milena Sobotková Petr Chamlar Ilja Zachoval
Marie Zlámalová Zdeněk Hroch Karel Berka Josef Pospíšil František Penčák
NK ODS NK MoDS
ODS
Drahomíra NK Tilcerová Vlastimil Váňa NK
Pavel Hýbl KSČM Vlasta ODS Miketová Vojtěch Ščuglík NK
bezp. bezp. bezp. MoDS
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
KSČM bezp.
NK
NK
NK NK
NK
Zdeňka Riedlová Zdeněk Hroch Petr Fabián Josef Pospíšil František Penčák
NK VPM NK MoDS
ODS
Miroslav ČSSD Kopřiva Marie NK Kantorková Miroslav Kročil NK
Vlasta Miketová
NK
bezp. bezp. bezp. MoDS
bezp.
bezp.
bezp.
ČSSD
bezp.
KSČM
bezp.
bezp.
bezp. bezp.
NK bezp. ODS NK bezp. bezp.
NK
Jana Fričerová KDU-ČSL KDU-ČSL Václav Vašíček KSČM
ODS
ODS
KDU-ČSL bezp. NK bezp.
Marie ODS Hansmannová Petr Krill ODS
Petr Chamlar Ilja Zachoval
Josef Motlíček NK Petr Flok NK ODS Anna Fornůsková
Jaroslav Macek NK
Josef Širáň
KSČM
Zdroj: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí
Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
Vikantice
Vernířovice
Úsov
Šumperk
Štíty
Jiří Čada NK Václav Hašek KSČM
Staré Město
KDU-ČSL bezp. SD(OH) bezp.
NK KSČM/ SDL Petr Trutman NK
KSČM
KDU-ČSL bezp.
bezp.
SDS
NK
ODS
Miroslav Kročil Zdeňka Riedlová Zdeněk Hroch Zdeněk Kolář Josef Pospíšil Josef Najman
Jiří Holouš Zdeněk Ticháček Miroslav Kopřiva Martin Bár
NK ODS NK NK
ODS
NK
NK
ČSSD
NK NK
Václav Vašíček KSČM
Zdeněk Brož
Jiří Vogel
Petr Chamlar NK Ilja Zachoval NK
Vladimír KSČM Černín Jana Rosecká ČSSD Milena NK Sobotková
Josef Širáň
bezp. bezp.
Jan Vaníček Josef Širáň
bezp.
SDS
Josef Širáň
KSČM
Ruda nad Moravou Sobotín
Stanislav NK Doleček Josef Janíček KSČM
SMV bezp.
Rovensko
SMV NK
Rejchartice Rohle
Zdeněk Musil Zdeněk Gřunděl Stanislav Doleček Josef Janíček
Zdeněk Musil SMV Karel Prachař NK
Rapotín SMV bezp.
2002–2006 Od 2006 Volební Stran. Starosta Volební strana přísl. strana Ondřej Kopp KDU-ČSL bezp. Vladimír ČSSD Mikulec Zdeněk Musil SV-SOS SV-SOS Zdeněk Musil ČSSD Zdeněk NK bezp. Pavel Kutálek NK Gřunděl Stanislav KDU-ČSL bezp. Stanislav KDU-ČSL Doleček Doleček Josef Janíček KSČM KSČM Oldřich Tanert KDU-ČSL Starosta
1994–1998 1998–2002 Volební Stran. Starosta Volební Stran. strana přísl. strana přísl. Ondřej Kopp KDU-ČSL bezp. Ondřej Kopp KDU-ČSL bezp. Starosta
bezp. ODS bezp. bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
ČSSD
bezp. bezp.
KSČM
bezp.
bezp.
bezp. bezp.
bezp. bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp. bezp.
Stran. přísl. ČSSD
– 154 – – 155 –
bezp. bezp.
Vápenná
Miroslav Haderka Jan Zetocha KDU-ČSL KDU-ČSL Libuše Plhalová Vladimír Začal KDU-ČSL bezp. Vladimír Začal Jaroslav Opršal KSČM KSČM Jaroslav Opršal
bezp.
Jan Pospíšil
NK
bezp. bezp.
Eduard KSČM Augsten Ladislav Šuška NK Josef Hanáček NK
bezp.
bezp. bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
ČSSD
NK NK
bezp. bezp.
KDU-ČSL bezp.
ČSSD
KSČM bezp.
NK
Ludvík Juřík
Milan Rác NK Zdeněk Lučan NK
NK
ČSSD
bezp. bezp.
bezp.
ČSSD
bezp. bezp.
KDU-ČSL KDU-ČSL Vlasta Kočí NK Jiří Neumann NK Eva Pavličíková Josef Fojtek
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
ODS
bezp. ODS bezp.
bezp.
bezp. bezp.
bezp.
ODS
Stran. přísl. bezp.
KDU-ČSL bezp.
Vlastimil Hoza NK
František NK Kadlec Josef Podlaha NK
Petr Slovák
KDU-ČSL KDU-ČSL Leoš Hannig
SNK-ED
Jan Novosád KSČM Jiří Neumann NK
Marie Surovíková Leoš Hannig
Vlastimil Hoza NK
bezp.
bezp.
US-DEU bezp. František NK Kadlec Josef Podlaha NK
Petr Slovák
Miloslav Haderka KDU-ČSL bezp. Libuše Plhalová KDU-ČSL KDU-ČSL Milan Rác KSČM KSČM Jaromír Kamarád
ČSSD
NK NK
KSČM
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
bezp.
Zdroj: Věstník Českého statistického úřadu 1995, webové stránky jednotlivých obcí
Zlaté Hory Žulová
Vlčice
Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava
Marie Surovíková Eduard Augsten Ladislav Šuška Josef Hanáček
bezp.
NK
Bohumil Bračík KSČM
KSČM bezp.
Gabriel NK Terkovič František NK Kadlec Josef Podlaha NK
bezp.
Gabriel NK Terkovič Skorošice František KSČM Kadlec Stará Červená Josef Podlaha NK Voda Supíkovice Bohumil Bračík KSČM (už 1990) Uhelná František Graja NK
Písečná
Starosta
1994–1998 1998–2002 2002–2006 od 2006 Volební Stran. Starosta Volební Stran. Starosta Volební Stran. Starosta Volební strana přísl. strana přísl. strana přísl. strana Bělá pod Petr Leško NK bezp. Petr Leško NK bezp. Miroslav Kružík NK bezp. Miroslav NK Pradědem Kružík Bernartice Mojmír ODS ODS Mojmír ODS ODS Mojmír ODS ODS Mojmír ODS Michálek Michálek Michálek Michálek Bílá Voda Josef Paprskář KDU-ČSL bezp. Miroslav NK ODS Miroslav NK ODS Miroslav NK Kocián Kocián Kocián Černá Voda Vladislav Juřík KDU-ČSL KDU-ČSL Adam Mičák NK bezp. Adam Mičák NK bezp. Adam Mičák NK Česká Ves Milena KDU-ČSL KDU-ČSL Jindřich Jermář ČSSD bezp. Jindřich ČSSD bezp. Jindřich ČSSD Novotná Jermář Jermář Hradec-Nová Jana NK bezp. Jana Vaníčková ODS ODS Jana Vaníčková ODS ODS Pavel Stejskal ODS Ves Vaníčková Javorník Petr Polášek ODS ODS Petr Polášek ODS ODS Petr Polášek ODS ODS Jiří Jura NK Jeseník Petr Košacký ODA ODA Jiří Krátký ČSSD ČSSD Jiří Krátký ČSSD ČSSD Petr Procházka ODS Kobylá nad x x x Bohumil NK bezp. Bohumil NK bezp. Milena NK Vidnavkou Poulíček Poulíček Kamená Lipová-lázně Lubomír ODS ODS Lubomír ODS ODS Lubomír ODS ODS Lubomír ODS Žmolík Žmolík Žmolík Žmolík Mikulovice Ivan Dost ODS ODS Ivan Dost/ US/ US/ Ivan Dost US-DEU US-DEU Ivan Dost NK Ivan Král ODS ODS Ostružná Martin Taraba NK bezp. Miroslava NK bezp. Miroslava NK bezp. Miroslava NK Bendeková Bendeková Bendeková
Tab. č. 8.9: Seznam starostů okresu Jeseník zvolených po volbách 1994–2006
Monografie Okresy na severu. Komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989–2006 si vytkla za cíl na základě zodpovězení položených výzkumných otázek předestřít obraz komunální politiky v převážně venkovském prostředí dvou okresů na severu České republiky. Prvním předmětem výzkumu byl charakter přechodu od nedemokratického režimu k demokratickému na přelomu let 1989 a 1990. Lze konstatovat, že ve sledovaných obcích došlo v převážné většině k oficiálním jednáním mezi představiteli veřejné moci a opozice až v roce 1990 – narozdíl od okresních měst západních Čech, jimž se věnoval výzkum L. Valeše. (Valeš 2007: 65–84) Ne všude došlo k rekonstrukci orgánů národních výborů, pokud ano, pak po jednání u kulatého stolu (ty proběhly vesměs v únoru a březnu 1990), který se konal přinejmenším ve třech čtvrtinách obcí. Aktéry jednání vždy byla KSČ a OF, v nadpoloviční většině případů ČSL, v méně než čtvrtině ČSS a SZ. V polovině případů se jich také jmenovitě účastnili zástupci MV NF a MNV. Nicméně v šestině sledovaných obcí jednání u kulatého stolu vůbec neproběhlo a v obcích až do voleb 1990 nedošlo k žádným změnám. Pokud už kulatý stůl proběhl, došlo k personálním změnám – nejčastěji k rekonstrukci rady, doplnění či rozšíření pléna národního výboru. Předseda MNV byl odvolán v jediné obci (na rozdíl od situace v západních Čechách). Pouze dvakrát byl vyměněn místopředseda, jednou tajemník. Ačkoli KSČ vesměs ztratila absolutní většinu v radách, disponovala většinou relativní. Místní politice tak dominovala až do podzimních voleb 1990. Nelze identifikovat jasnou souvislost mezi charakterem přechodu a výsledky podzimních voleb 1990. Konsensus na komunální úrovni o pravidlech určujících v budoucnu vítěze a poražené v podobě „spolužití“ z roku 1990 se mnohde stal předobrazem dalších let a místních všeobecních koalic. Zajímavé výsledky přineslo zkoumání fenoménu volební účasti ve všech 102 obcích obou okresů. Volební účast v obcích těchto dvou periferních okresů ve všech typech voleb spíše klesá. Ačkoli je v průměru stále vyšší, než činí celorepublikový průměr, v roce 2006 pokles pokra-
čoval, ačkoli republikový průměr vykázal jak ve volbách parlamentních, tak komunálních nárůst. V porovnání s ostatními typy voleb se ukázalo, že obyvatelé obou okresů chápou při své účasti komunální volby jako volby „prvního řádu“, jež jsou předstihovány pouze volbami do dolní komory parlamentu. Tendenci ke zvýšení volební účasti lze pozorovat především tam, kde dojde k náhlému zvýšení volební nabídky (což je ovšem s největší určitostí sekundární projev jiného pohybu uvnitř politické obce), dále tam, kde stávající starosta neobhajuje svůj mandát a je zcela jisté, že se jím stane někdo jiný. Rozdíly v sociální skladbě obou definovaných oblastí šumperského okresu (struktura zaměstnanosti, religiozita, míra vzdělání, velikost sídla) se jednoznačně promítly do hodnoty sledované veličiny. Podařilo se potvrdit nepřímou úměru ve vztahu volební účast – velikost obce pro komunální volby. Nepřímá úměra však neplatí pro žádný další typ voleb. Územní distribuce volební účasti se zásadně neliší podle druhu voleb. Průměrné hodnoty volební účasti za oba okresy v komunálních volbách jsou vyšší než výsledky celostátní. Voliči více pravděpodobně přijdou k volbám v obcích, kde se o mandát uchází dvojaž trojnásobek kandidátů. Obce obou okresů vykazují neustálý nárůst druhé složky participace, a sice ochoty kandidovat. I v těchto hodnotách převyšují celostátní průměr. Zvláště zajímavá je situace okresu Jeseník, který má oproti Šumperku od roku 1998 jednak nikoli zanedbatelně vyšší „nabídku“ kandidátů, jednak akcelerace jejího růstu je výrazně vyšší, a to jak v porovnání se Šumperskem, tak rámcem celé republiky. Při porovnání souhrnných výsledků komunálních voleb v obou okresech s celorepublikovou úrovní lze konstatovat, že v obou pohraničních okresech je výrazně vyšší podíl kandidátů KSČM a KDU-ČSL, výrazně vyšší podíl kandidátů ODS v okrese Šumperk a ČSSD v okrese Jeseník, naopak téměř shodný podíl s celorepublikovým průměrem kandidátů ČSSD v okrese Šumperk a ODS v okrese Jeseník. KSČM dosahuje v porovnání s celorepublikovými výsledky výrazně vyšších zisků, ODS naopak výrazně nižších. Při zkoumání genderového aspektu složení kandidátních listin a zvolených kandidátek lze pro oba pohraniční okresy v porovnání s celorepublikovými výsledky pozorovat obdobné tempo nárůstu podílu žen-kandidátek a zastupitelek, ale současně vyšší podíl žen na kandidátkách i v zastupitelstvech. V těch obcích, které ustavují obecní radu (v okrese Šumperk jich v každém volebním období bylo 24, na Jesenicku vždy 13), byly pozice
– 156 –
– 157 –
9. ZÁVĚR
jednotlivých větších parlamentních stran od roku 1990 různé. OF nebylo v roce 1990 na Šumpersku přítomno v jediném zastupitelstvu, zatímco na Jesenicku v celé čtvrtině. Nejsilnější pokrytí má KSČM, dále KDU-ČSL. Na Šumpersku má s nimi obdobné postavení ODS, na Jesenicku však je ze čtyř stran zcela nejslabší. ČSSD je přítomna jen v polovině zastupitelstev Šumperska, ale ve třech čtvrtinách zastupitelstev Jesenicka. Mezi oběma okresy je patrný rozdíl již v roce 1990 v postavení OF a KSČ – na Jesenicku nebyl úspěch OF tak výrazný a KSČ byla jen těsně druhá, zatímco na Šumpersku měla KSČ ani ne polovinu hlasů OF. Na Šumpersku je nejsilnější stranou ODS, dále KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. Na Jesenicku je pořadí jiné: KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, ODS. V obou okresech je patrný dlouhodobý pokles síly KSČM, stabilní pozice KDU-ČSL a ČSSD. ODS nemá jednotný trend v obou okresech – zatímco na Šumpersku překonala v roce 2006 pokles předchozích let, na Jesenicku tento pokles pokračuje. ODS představovala v realitě pohraničních okresů nástupce OF pouze ve dvou třetinách případů. V nezanedbatelném množství hájili někdejší reprezentanti OF pozice nezávislých, případně se celý tento proud z komunální politiky zcela stáhl. Vnitřní struktura zastupitelstev je stále členitější; v současnosti překračuje průměrná hodnota efektivního počtu stran hodnotu 4. V roce 2006 u téměř třetiny sledovaných obcí překročila hodnotu 5, pomyslnou hranici umírněného a polarizovaného pluralismu; jen v desetině obcí činí méně než 2. S rostoucím počtem obyvatel obce lze očekávat její výraznější politickou diferenciaci, která se projevuje zastoupením vyššího počtu stran v zastupitelstvu. V obou venkovských okresech jsou téměř totožné podíly čtyř kategorií koalic – rad jednobarevných, minimálních vítězných ideově nepropojených, nadměrných ideově nepropojených a všeobecních. Na Jesenicku jsou oproti Šumpersku podstatně rozšířenější typy koalic uzavřených podle ideálních představ teorie racionální volby (je jich více než polovina) a koalic ideově propojených (na Jesenicku dvě pětiny). Obecně nejrozšířenějšími typy koalic obou okresů jsou všeobecní, široké a minimální vítězné ideově propojené, které se vyskytují vždy v necelé čtvrtině případů. Necelá desetina koalic je nadměrná ideově propojená a velká, šestnáctina je jednobarevných a necelá dvacetina minimálních vítězných a nadměrných ideově nepropojených.
Zajímavé zjištění vyplynulo z porovnání obou okresů s obcemi s rozšířenou působností. Zatímco v letech 2002 a 2006 tvořily jednobarevné a obě podoby minimálních vítězných koalic v ORP souhrnně pouze čtvrtinu uzavřených koalic, ve venkovských okresech na severu právě třetinu. Rady v menších a středně velkých obcích tak mají dle těchto dat političtější a racionálnější charakter než ve velkých městech. Výchozí předpoklad větší racionality větších municipalit (a větší konsensuálnosti menších jednotek) tak byl vyvrácen. Obdobné jsou v okresech na severu a v ORP poměry mezi ideově blízkými spojenectvími (bez ohledu na nadměrnost) – za roky 2002 a 2006 necelá polovina. Je tedy potvrzen výchozí předpoklad. V okrese Šumperk se od roku 1998 staly nejfrekventovanější silou obecních rad nezávislé subjekty, které jsou od roku 2002 přítomny ve čtyřech pětinách sestavovaných rad. Z politických stran se v radách nejčastěji setkáme s ODS, dále s KDU-ČSL a KSČM. Pozice ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami nepoměrně slabší, byť v roce 2006 předstihla KSČM. Celkově se však neobjevuje ani ve třetině koalic, zatímco její největší ideový konkurent ODS je přítomen až ve dvou třetinách koalic. V okrese Jeseník jsou nezávislé subjekty nejrozšířenější již od roku 1994. Z politických stran je v souhrnu čtyř volebních období nejvlivnější KSČM – ani ta však nikdy nebyla ve více než polovině sestavených koalic, dále KDU-ČSL a ČSSD. Pozice ČSSD je od roku 1998 shodná s KSČM a KDU-ČSL, v roce 2006 se dokonce stala nejčastěji zastoupenou politickou stranou v koalicích Jesenicka. ODS za prvními třemi stranami výrazně zaostává. V souhrnu čtyř volebních období je nejčastějším koaličním partnerem ODS na Šumpersku KDU-ČSL, pro ČSSD ODS, pro KDU-ČSL ODS, pro KSČM ODS a pro nezávislé ODS. Ani v jednom případě velkých parlamentních stran zatím nejsou nejčastějším partnerem nezávislá uskupení. Zcela jinak je tomu na Jesenicku. Zde jsou naopak nezávislí nejčastějším partnerem pro ODS, ČSSD a KDU-ČSL; pouze KSČM zde nejčastěji spolupracuje s KDU-ČSL a nezávislí s KDU-ČSL. Co se týče četnosti koaliční spolupráce v obou okresech dohromady, nejčastěji spolupracovala KDU-ČSL s nezávislými, KSČM s nezávislými a ODS s nezávislými. Při nezapočtení nezávislých uskupení je nejsilnějším vztahem spojení ODS s KDU-ČSL, dále KDU-ČSL s KSČM a ODS s KSČM.
– 158 –
– 159 –
Poslední oblastí zájmu byla otázka obsazení starostenského postu. Tento výzkum opět pracoval se všemi obcemi, tedy počtem 102. Cca pětina obcí obou okresů spadá mezi personálně stabilní, kdy starostou je stále týž člověk. Valná část z těchto starostů je navíc ve funkci již od roku 1990, tedy již páté funkční období. V další pětině obcí pozorujeme personální nestabilitu, ale politickou stabilitu, kdy dosud všichni starostové vzešli z téhož politického proudu. Ve zbylých třech pětinách obcí není stabilní starostenská pozice ani personálně, ani politicky. V téměř dvou třetinách obcí obou okresů již úřadoval starosta alespoň tři funkční období v řadě. Neustále narůstá počet starostů vzešlých z nezávislých subjektů. Na Šumpersku tvoří nezávislí starostové tři pětiny, na Jesenicku dvě třetiny všech. Klesající je počet starostů za KDU-ČSL a KSČM. Mimo nezávislých starostů je nejvlivnější starostenskou stranou po volbách 2006 v obou okresech ODS. V mezivolebním srovnání výrazně klesá mezi starosty počet straníků – v roce 2006 téměř polovina stavu roku 1994. Při sledování rozdílů mezi vysídlenou a nevysídlenou částí šumperského okresu je nejzajímavějším zjištěním, že starostové za KSČM řídí obce téměř výhradně ve „starousedlém“ Jihovýchodu. V obou okresech průběžně narůstá respekt k právu vítěze obsadit post hlavy obce; na Jesenicku se v roce 2006 pouze v jediné obci nestal starostou reprezentant vítězné politické síly; na Šumpersku se tak stalo jen v šestnácti procentech obcí. Oproti velkým obcím se tak toto právo respektuje dokonce ještě častěji. Na Jesenicku od roku 1998 dvě třetiny až tři čtvrtiny pozdějších starostů získává nejvyšší počet preferencí, na Šumpersku to je v průměru jen polovina, v roce 2006 dokonce jen dvě pětiny. Podíl žen v pozici starostky obce od roku 1994 neklesá, spíše narůstá. Každou šestou radnici v obou okresech řídí žena.
10. SUMMARY There is analyzed the development in the particular local political systems in the frame of five local elections in the monograph “The Districts in the Country’s North. Local politics in the districts Šumperk and Jeseník in the years 1989–2006”. The first premise is that the local politics is the real political level, which can be analyzed with the use of the similar instruments as the national politics. One of the many presumptions is that the phenomenon of independence that we can see in many local political systems doesn’t restrict the research of local politics. It is only another face of the party politics. Another presumption is that there will be many differences in the electoral behavior in parts (Southwest and Northeast) of the district Šumperk. We tried to verified, that historical, economical and socio-demographic factors affect the electoral behavior and the politics. There is analyzed and applied the theory of coalitions, also in the context with the phenomenon of partiocracy at the local level.
Autor věří, že realizovaný výzkum dosadil další střípek do mozaiky výzkumu komunální politiky v českých zemích. Pozorováno skrze analýzu volebních výsledků, volební účasti a koaličních „výstupů“ voleb lze konstatovat, že ačkoli má komunální politika v obou venkovských okresech svá specifika (a mnohdy i výrazná), v zásadě lze pozorovat řadu jevů a trendů srovnatelných s velkými městy, příp. s celostátními souhrny.
– 160 –
– 161 –
11.
Lesnice
583
Velké Losiny
2 889
Leština
1 254
Vernířovice
179
PŘÍLOHY
Libina
3 482
Vikantice
103
Lipinka
212
Vikýřovice
2 022
Líšnice
275
Vyšehoří
Loštice
3 063
Zábřeh
14 561
Loučná nad Desnou
1 933
Zborov
211
Zvole
781
Příloha č. 1: Počty obyvatel v jednotlivých obcích okresu Šumperk k 1. 3. 2001 Obec
Počet obyvatel
Obec
Počet obyvatel
Bludov
3 189
Malá Morava
588
Bohdíkov
1 407
Maletín
368
Bohuslavice
470
Mírov
Bohutín
880
Mohelnice
9 847
Branná
375
Moravičany
1192
Bratrušov
577
Nemile
Brníčko
615
Nový Malín
2 312
Bušín
428
Olšany
1 133
Dlouhomilov
458
Oskava
1 695
1 276
Palonín
333
Drozdov
340
Pavlov
585
Dubicko
1 066
Písařov
705
Hanušovice
3 599
Police
245
Dolní Studénky
436
577
Horní Studénky
346
Postřelmov
Hoštejn
450
Postřelmůvek
Hraběšice
101
Rájec
Hrabišín
844
Rapotín
Hrabová
557
Rejchartice
161
Hynčina
209
Rohle
665
Chromeč
584
Rovensko
Jakubovice
184
Ruda nad Moravou
2 474
Janoušov
54
3 235 341 470 2 898
732
Sobotín
2 512
Jedlí
711
Staré Město
2 145
Jestřebí
552
Stavenice
Jindřichov
1 403
Sudkov
Kamenná
577
Svébohov
Klopina
602
Šléglov
Kolšov
742
Štíty
Kopřivná
296
Šumperk
Kosov
283
Třeština
Krchleby
170
Úsov
– 162 –
Lukavice
936
197
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, http://www.czso.cz
Příloha č. 2: Počty obyvatel v jednotlivých obcích okresu Jeseník k 1. 3. 2001 Obec Bělá pod Pradědem
Počet obyvatel 1 785
Obec Písečná
Počet obyvatel 1 060
Bernartice
911
Skorošice
797
Bílá Voda
316
Stará Červená Voda
654
Černá Voda
665
Supíkovice
671
Česká Ves Hradec-Nová Ves
2 485
Uhelná
549
305
Vápenná
1 272
Javorník
2 947
Velká Kraš
907
Jeseník
12 700
Kobylá nad Vidnavkou
498
Velké Kunětice Vidnava
653 1 424
Lipová-lázně
2 542
Vlčice
Mikulovice
2 782
Zlaté Hory
4 507
Žulová
1 370
Ostružná
154
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, http://www.czso.cz
156 1 198 439 27 2 029 29 490 357 1 196
– 163 –
459
Dolní Studénky
Příloha č. 3: Volební výsledky obcí s obecní radou okresu Šumperk v letech 1990–2006
1990
Bludov 1990
1994
1998
2002
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
SNK-Společenské 61,49 organizace*
9
42,68
6
79,10
12
74,28
11
43,92
7
SNK-za životní prostředí
–
–
–
–
–
–
–
25,32
4
– –
–
–
–
–
–
–
–
15,80
2
ODS
–
–
19,43
3
19,41
3
23,86
4
29,05
5
KDU-ČSL
24,97
4
31,00
5
20,90
3
25,72
4
14,96
2
KSČM
20,59
4
19,95
3
21,36
3
21,02
3
14,10
2
SDL
13,56
2
26,32
4
–
–
–
–
–
–
KDU-ČSL
–
–
17,57
3
18,23
3
17,15
3
13,01
2
SZ
–
–
23,48
3
24,81
3
22,08
3
12,88
2
NV*
4,39
1
–
–
–
–
–
–
11,69
2
ČSSD
–
–
–
–
–
–
15,88
2
10,94
1
SNK2006
–
–
–
–
–
–
–
–
8,33
1
US
–
–
–
–
6,60
1
–
–
–
–
DEU
–
–
–
–
6,01
1
–
–
–
–
SPR-RSČ
–
–
7,28
1
3,59
1
–
–
–
–
HSMS
–
–
12,29
2
–
–
–
–
–
–
13
–
–
–
–
–
–
–
–
OF, ČSS, ČSL, SZ 75,02 * V roce 1990 PH JZD
Nestr.
* V roce 1990 OF
Dubicko 1990
ODS*
1990
1994
1998
2002
2006
1998
6
43,36
7
46,22
7
32,78
5
39,31
7
–
–
–
–
–
21,68
3
19,70
3
17,43
3
18,88
3
18,15
3
16,80
3
15,77
2
SV-SOS**
–
–
21,13
3
19,93
3
16,30
2
15,49
2
KDU-ČSL
25,43
4
16,63
2
15,70
2
12,43
2
9,72
1
2,53
0
–
–
–
–
–
–
–
–
ČSZ a PH JZD 15,56
2
–
–
–
–
–
–
–
–
KSČM
* V roce 1990 OF ** V roce 1994 HZ, 1998 SNK
–
–
–
–
–
–
34,65
5
46,23
7
ODS
86,02
13
89,65
13
57,10
9
39,17
6
34,73
5
KSČM
13,98
2
–
–
40,90
6
26,18
4
19,04
3
–
–
10,35
2
2,01
0
–
–
–
–
NK
– 164 –
2006
–
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SNK Bohdíkovská nezávislá
2002
39,05
SNK-Klid
NK
Bohdíkov
1994
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
– 165 –
Hanušovice
Loštice 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
NV*
–
–
–
–
14,24
2
29,66
5
40,36
7
NEZDEM*
–
–
–
–
–
–
21,09
3
27,00
4
ČSSD
–
–
2,98
0
12,19
2
12,84
2
16,54
2
ODS**
28,26
4
43,09
7
33,08
5
21,81
3
19,07
3
KDU-ČSL
29,07
4
5,32
1
10,16
2
10,99
1
14,85
2
KSČM***
22,63
3
12,38
2
18,22
3
17,12
3
13,25
2
KSČM
25,12
4
15,85
2
10,96
2
18,90
3
14,36
2
NEZ
–
–
–
–
–
–
–
–
12,89
2
SNK-Sdružení mladých
–
–
–
–
–
–
–
–
13,89
2
KDU-ČSL
18,93
3
18,34
3
18,90
3
14,77
2
12,17
2
–
–
–
–
–
–
–
–
8,12
1
SNK
–
–
–
–
–
–
26,56
4
–
–
SNK
–
–
23,37
4
19,87
3
–
–
–
–
SOS-sdr. pro Loštice, Vlčice a Žadlovice
NEZ
–
–
–
–
13,15
2
–
–
–
–
ČSSD
–
–
–
–
19,72
3
5,49
1
7,51
1
–
SNK „Loštice“
–
–
–
–
–
–
19,72
3
–
–
–
–
–
–
9,49
1
–
–
–
–
–
–
9,75
1
0,59
0
–
–
–
–
6,28
1
15,76
2
–
–
–
–
–
–
–
–
0,68
0
–
–
–
–
–
–
7,14
1
–
–
–
–
–
–
–
–
16,76
3
–
–
–
–
–
–
–
–
US** SDS*** ČSZ
37,04
6
35,47
5
9,95
1
–
–
–
–
–
17,01
3
9,48
1
–
–
–
–
US
8,78
1
–
–
–
–
–
–
–
–
SPŽR HZ****
* V roce 1998 a 2002 SŽJ ** V roce 1994 ODS, 1990 OF a SZ *** V roce 1994 SDL
SPR-RSČ, SDČR HSM-SMS
Libina
SNK 1990
1994
1998
2002
* V roce 2002 SNK ** V roce 1990 OF *** V roce 1994 SDL **** V roce 1990 PH JZD
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) NEZ
–
–
–
–
–
–
51,51
8
37,34
6
ODS*
72,09
12
55,90
8
25,71
4
–
–
30,97
5
ČSSD**
–
–
17,84
3
22,85
3
24,66
4
17,43
2
KSČM
27,90
5
24,72
4
22,92
4
23,83
3
14,26
2
SNK
–
–
–
–
28,53
4
–
–
–
–
NK
–
–
0,77
0
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
0,76
0
–
–
–
–
–
–
* V roce 1990 OF ** V roce 1994 SDL
Lukavice 1990
1994
1998
2002
SNK*
18,96
3
90,23
14
61,07
9
54,89
8
55,74
8
KDU-ČSL** 37,54
5
9,77
1
38,93
6
45,11
7
44,26
7
KSČM
19,21
3
–
–
–
–
–
–
–
–
OF
24,29
4
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1994 HZ, 1990 ČSZ, PH JZD ** V roce 1990 ČSL, HSDMS
– 166 –
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
– 167 –
Mohelnice
Oskava 1990
1994
1998
2002
2006
1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ODS*
30,45
7
44,36
9
32,88
7
28,42
7
23,95
6
NEZ*
50,07
7
51,81
8
68,81
11
47,21
7
62,03
9
ČSSD
–
–
12,25
3
22,54
5
25,77
6
14,53
3
KSČM
46,47
7
42,78
6
28,00
4
23,68
4
37,97
6
NEZ
–
–
–
–
–
–
4,89
0
13,70
3
SŽJ
–
–
–
–
–
–
29,11
4
–
–
KSČM
25,38
6
19,30
4
14,70
3
13,04
3
11,66
2
NK
3,46
1
3,96
1
3,19
0
–
–
–
–
KDU-ČSL
14,90
3
9,80
2
11,22
2
7,78
2
10,37
2
M**
–
–
1,36
0
8,85
2
4,91
0
10,17
2
Sdružení pro rozvoj regionu
–
–
–
–
–
–
–
–
9,14
2
US-DEU
–
–
–
–
–
–
8,01
2
6,47
1
SNK
–
–
–
–
–
–
7,17
1
–
–
ČSNS
–
–
–
–
7,75
2
–
–
–
–
SPR-RSČ
–
–
0,76
0
2,06
0
–
–
–
–
ČMSS***
21,25
5
12,17
3
–
–
–
–
–
–
6,72
2
–
–
–
–
–
–
–
–
SZ
* V roce 1990 OF ** V roce 1994 SMV, 1998 a 2002 MDS *** V roce 1990 Moravskoslezský demokratický blok V
Nový Malín
* V roce 1990 OF, 1994 ODS, 1998 a 2002 SNK
Postřelmov 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ODS*
61,08
9
47,89
7
37,55
6
32,58
5
36,05
6
ČSSD
–
–
–
–
11,27
2
12,09
2
22,97
3
KSČM
17,22
3
20,19
3
16,96
2
19,01
3
21,25
3
KDU-ČSL 20,62
3
22,94
4
19,83
3
21,20
3
19,72
3
SZ
–
–
8,99
1
14,39
2
15,13
2
–
–
ČSS
1,08
0
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1990 OF, SZ 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
Rapotín
KDU-ČSL*
27,58
4
46,54
7
45,99
7
47,30
7
43,42
7
ODS**
59,75
9
33,93
5
15,76
2
18,53
3
17,25
3
Nestr.
–
–
–
–
–
–
–
–
16,16
2
Sdr. hasičů
–
–
–
–
–
–
–
–
12,56
2
ODS*
44,96
7
33,73
5
24,23
4
24,58
4
22,98
4
8,42
1
19,52
3
14,44
2
16,12
2
10,61
1
Nestr.
–
–
–
–
–
–
–
–
20,64
3
–
–
–
–
23,80
4
18,05
3
–
–
KSČM
15,00
2
24,61
4
22,20
3
22,04
3
15,91
2
4,25
1
–
–
–
–
–
–
–
–
ČSSD
–
–
–
–
12,93
2
16,15
2
15,10
2
40,04
6
32,29
5
35,28
5
29,82
5
13,17
2
SOS
–
–
–
–
–
–
–
–
12,19
2
SV-SOS***
–
–
6,27
1
–
–
7,40
1
–
–
ODA
–
–
–
–
5,35
1
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
3,01
0
–
–
–
–
–
–
* V roce 1990 OF
** V roce 1990 ČSL, SZ, HSDMS *** V roce 1994 SMV
KSČM SNK PH JZD
1990
KDU-ČSL**
* V roce 1990 SZ, ČSS, ČSL ** V roce 1990 OF
– 168 –
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
– 169 –
Rohle
Sobotín 1990
1994
1998
2002
1990
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) NEZ*
69,00
10
33,73
5
50,16
7
59,20
9
53,33
8
SNK-ED**
–
–
23,03
3
38,17
6
40,80
6
46,67
7
KDU-ČSL
31,00
5
43,24
7
11,66
2
–
–
–
–
* V roce 1990 OF, PH JZD, KSČ, 1994 a 1998 SNK ** V roce 1994, 1998 a 2002 SNK
Ruda nad Moravou 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SDS*
–
–
26,72
4
29,70
4
29,20
5
20,77
3
SNK pro rozv. obce
–
–
–
–
–
–
–
–
17,24
3
ODS**
62,23
9
56,48
8
23,54
3
23,41
4
16,56
3
ČSSD
–
–
–
–
11,86
2
11,31
2
14,19
2
SNK za rozvoj obce a budoucnost našich dětí
–
–
–
–
–
–
–
–
10,49
2
KDU-ČSL
13,47
2
10,28
2
10,38
2
11,05
1
8,41
1
KSČM
20,28
3
–
–
–
–
12,35
2
7,98
1
US-DEU
–
–
–
–
–
–
10,15
1
4,35
0
SV-SOS
–
–
–
–
–
–
2,53
0
–
–
–
–
8,72
1
17,76
3
19,73
3
19,31
3
nez.
–
–
–
–
13,68
2
–
–
–
–
KSČM
24,10
4
28,73
4
31,52
5
27,93
5
17,44
3
nez.
–
–
–
–
10,84
2
–
–
–
–
ODS
–
–
38,03
6
15,76
2
15,78
2
14,55
2
SMV
–
–
4,40
1
–
–
–
–
–
–
NEZ*
–
–
–
–
12,39
2
12,90
2
14,35
2
SPR-RSČ, SDČR*** 4,02
1
2,12
0
–
–
–
–
–
–
ČSSD**
–
–
23,86
4
22,57
3
15,38
2
12,18
2
SZ
–
–
–
–
–
–
–
–
11,48
2
* V roce 1994 KSČM/SDL, 1998 KSČM/SDS ** V roce 1990 OF, SZ *** V roce 1990 RU-SB
M
–
–
–
–
–
–
–
–
10,70
1
SNK I.
–
–
–
–
–
–
8,30
1
–
–
KDU-ČSL
SPR-RSČ, SDČR
–
–
0,67
0
–
–
–
–
–
–
OF, ČSS, ČSL
62,24
11
–
–
–
–
–
–
–
–
NK
13,66
0
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1998 SNK ** V roce 1994 SDL
Staré Město 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) KSČM
27,20
4
19,91
3
17,96
3
21,45
3
24,42
4
ODS
–
–
–
–
–
–
8,48
1
19,96
3
NEZDEM*
–
–
–
–
20,03
3
29,19
5
16,26
2
NEZ
–
–
–
–
–
–
17,61
3
13,86
2
KDU-ČSL
–
–
9,70
1
13,43
2
7,44
1
12,58
2
SNK
–
–
–
–
–
–
–
–
7,22
1
24,52
4
31,58
5
19,71
3
15,84
2
5,69
1
SNK
–
–
–
–
24,88
3
–
–
–
–
NK
–
–
–
–
3,99
1
–
–
–
–
SDL
–
–
28,66
4
–
–
–
–
–
–
HZ
–
–
10,15
2
–
–
–
–
–
–
SNK
12,43
3
–
–
–
–
–
–
–
–
Hnutí za rozvoj 27,54 St.M.
4
–
–
–
–
–
–
–
–
VPM**
* V roce 1998 SNK, 2002 Pro Staroměstsko ** V roce 1990 OF, 1994 SNK, 1998 a 2002 Prosperita
– 170 –
– 171 –
Sudkov
Šumperk 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SNK-Za Sudkov krásnější
–
NEZ
–
–
–
–
–
–
38,41
6
25,26
ODS
–
–
39,01
6
28,97
4
38,88
6
KSČM
22,20
3
7,94
1
13,31
2
22,71
–
–
–
–
–
–
69,08
11
53,05
8
33,21
SNK
–
–
–
–
SNK
8,72
1
–
–
KDU-ČSL SNK*
–
–
–
–
–
–
–
28,10
4
2002
2006
–
–
18,06
5
19,26
5
18,60
6
24,39
7
ČSSD*
–
–
4,02
1
15,48
4
13,61
4
18,37
6
4
NV**
–
–
12,38
4
11,85
3
16,77
6
15,74
5
20,17
3
KSČM
18,53
6
11,00
3
14,12
4
19,00
6
15,29
4
3
18,18
3
KDU-ČSL
–
–
8,47
2
9,28
3
10,42
3
9,66
3
–
–
8,29
1
–
–
–
–
–
–
8,22
2
7,35
2
5
–
–
–
–
Za prosperitu Šumperka
24,52
4
–
–
–
–
CZ
–
–
–
–
–
–
–
–
4,77
0
–
–
–
–
–
–
SZ
–
–
–
–
–
–
–
–
3,68
0
NEZDEM***
–
–
5,14
1
–
–
0,88
0
0,76
0
SOS
–
–
–
–
–
–
3,99
0
–
–
SN
–
–
–
–
–
–
3,67
0
–
–
US
–
–
–
–
2,41
1
2,91
0
–
–
ČSNS****
–
–
2,94
1
1,74
0
1,92
0
–
–
SNK
–
–
–
–
7,59
2
–
–
–
–
SNK
–
–
–
–
5,30
2
–
–
–
–
ŽS
–
–
–
–
2,80
1
–
–
–
–
SNK
–
–
–
–
2,77
1
–
–
–
–
NEZ
–
–
–
–
2,48
1
–
–
–
–
SDS#
–
–
5,27
1
1,55
0
–
–
–
–
ODA
–
–
4,86
1
1,30
0
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR 3,32
1
4,21
1
1,23
0
–
–
–
–
SMV##
–
–
2,33
1
0,83
0
–
–
–
–
SNK
–
–
14,93
4
–
–
–
–
–
–
SNK
–
–
4,30
1
–
–
–
–
–
–
MNS
–
–
2,08
1
–
–
–
–
–
–
1,17
0
–
–
–
–
–
–
–
–
MSDB
31,74
9
–
–
–
–
–
–
–
–
OF, ČSL, SZ
45,24
14
–
–
–
–
–
–
–
–
Štíty 1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ODS
51,39
8
41,26
6
32,51
5
16,64
2
24,55
4
KDU-ČSL
26,76
4
28,39
4
30,67
5
21,64
3
22,48
3
NEZ*
–
–
–
–
–
–
23,29
4
20,29
3
KSČM
21,83
3
29,31
5
36,82
5
22,54
4
19,56
3
NEZDEM**
–
–
–
–
–
–
15,89
2
13,11
2
LSNS
–
–
1,04
0
–
–
–
–
–
–
* V roce 2002 SNK Pro Budoucnost
1998
ODS
* V roce 1990 OF
1990
1994
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
** V roce 2002 SNK I.
NK
* V roce 1994 ČSSD/SMV ** V roce 1994 a 1998 SNK, 2002 NEZ *** V roce 1994 DŽJ, 2002 SŽJ **** V roce 1994 LSNS/SZ/SD(OH), 1998 ČSNS, SZ, DEU # V roce 1994 SDL ## V roce 1994 ČMSS/HSD-SMS/ZS
– 172 –
– 173 –
Úsov
Vikýřovice 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SNK
–
Nez. obč. aktivita
–
–
–
28,51
4
62,03
9
29,67
5
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ODS
84,00
10
29,68
4
26,44
4
22,55
4
37,25
6
KSČM
11,90
1
14,58
2
20,24
3
21,27
3
16,99
3
–
–
–
–
–
–
–
–
22,76
3
SNK 1
–
–
21,75
3
26,06
4
20,76
3
13,55
2
ODS*
49,67
7
46,84
7
28,07
4
–
–
19,44
3
–
–
–
–
–
–
–
–
11,41
2
KSČM
25,23
4
42,75
6
36,17
6
37,97
6
17,17
3
SNK Za harm. rozvoj
ČSSD
–
–
–
–
–
–
–
–
10,95
1
KDU-ČSL
–
–
–
–
–
–
13,79
2
10,96
1
KDU-ČSL
–
–
10,41
2
7,24
1
–
–
–
–
SNK 2
–
–
16,67
3
23,99
4
21,63
3
9,84
1
4
–
–
–
–
–
–
–
–
ŽS
–
–
–
–
3,27
0
–
–
–
–
4,10
1
10,09
2
–
–
–
–
–
–
–
–
7,23
1
–
–
–
–
–
–
ČSZ a PHJZD 25,10
SMV/ČSSD/LSNS
* V roce 1990 OF, ČSL, HSDMS
SPR-RSČ, SDČR
Velké Losiny
Zábřeh 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ČSSD
–
–
1,70
0
23,28
3
19,78
3
27,99
5
KSČM*
16,10
2
21,76
3
17,13
3
14,02
2
21,86
3
ODS
16,67
3
22,46
4
13,51
2
8,95
1
21,73
3
SNK Za rozvoj TJ
–
–
–
–
–
–
17,92
3
17,83
3
KDU-ČSL
–
–
11,64
2
11,73
2
10,57
1
10,59
1
31,81
5
41,03
6
34,35
5
30,06
5
–
–
–
–
1,41
0
–
–
–
–
–
–
2,84
0
–
–
–
–
–
–
–
MSDB 32,58 (ČSL, HSD-SMS)
5
–
–
–
–
–
–
–
NEZ** SPR-RSČ, SDČR NK
* V roce 1994 SDL, 1998 SDS ** V roce 1990 SZ, 1994 a 1998 SNK
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) VPM*
–
–
9,28
2
9,30
2
18,24
4
18,16
4
NEZ**
–
–
–
–
–
–
16,93
4
17,22
4
ODS
26,10
5
18,15
4
17,62
4
12,01
2
16,79
4
KSČM
19,46
4
19,78
4
21,81
5
18,04
4
16,73
3
KDU-ČSL***
17,63
3
17,82
4
18,41
4
18,15
4
14,34
3
ČSSD
–
–
4,92
1
11,54
2
8,65
2
10,59
2
–
SNK Míst. org. sdruž. náj. Zábřeh
–
–
–
–
–
–
–
–
5,46
1
–
SZ
–
–
9,00
2
6,62
1
7,97
1
–
–
SNK
–
–
–
–
9,80
2
–
–
–
–
US
–
–
–
–
4,90
1
–
–
–
–
ODA
–
–
11,07
2
–
–
–
–
–
–
ČMSS/MNS
–
–
4,79
1
–
–
–
–
–
–
SDL
–
–
4,48
1
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
0,70
0
–
–
–
–
–
–
MSDB
17,94
4
–
–
–
–
–
–
–
–
NK, VSČP
10,60
2
–
–
–
–
–
–
–
–
PHJZD
6,20
1
–
–
–
–
–
–
–
–
KDS
2,07
0
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1994 DEU, 1998 SNK ** V roce 2002 SNK *** V roce 1994 KDU-ČSL/KDS/KAN
Zdroj dat: Voby.cz, SOkA Špk
– 174 –
– 175 –
Příloha č. 4: Volební výsledky obcí s obecní radou okresu Jeseník v letech 1990–2006
Javorník 1990
1994
1998
2002
Bělá pod Pradědem 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SNK 2006*
36,67
3
49,40
8
30,74
5
23,77
4
36,33
6
Za obnovu vesnice**
–
–
–
–
35,95
5
27,10
4
23,51
3
ČSSD
–
–
–
–
14,43
2
16,22
2
17,91
3
ODS
–
–
12,54
2
10,46
2
11,50
2
17,81
3
KSČM
ODS*
–
–
22,38
4
44,18
6
31,83
5
24,48
4
SNK-ED
–
–
–
–
–
–
–
–
19,03
3
ČSSD
–
–
15,80
2
23,97
4
33,12
5
17,51
3
NEZ
–
–
–
–
–
–
–
–
14,41
2
KDU-ČSL
–
–
14,25
2
6,35
1
16,52
2
13,91
2
KSČM**
28,96
5
26,55
4
25,50
4
18,53
3
10,66
1
HZ, NK
–
–
20,61
3
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
0,40
–
–
–
–
–
–
–
ČSSD, ČSL, OF
61,19
10
–
–
–
–
–
–
–
–
9,85
0
–
–
–
–
–
–
–
–
10,20
1
15,31
2
8,42
1
15,43
2
3,80
0
NK
–
–
–
–
–
–
–
–
0,63
0
NK
KDU-ČSL
–
–
–
–
–
–
5,99
1
–
–
* V roce 1998 a 2002 ODS, NK ** V roce 1994 KSČM, SDL, NK, 1998 KSČM, SDS
49,40
5
21,89
3
–
–
–
–
–
–
HZ NK
–
–
0,86
–
–
–
–
–
–
–
NK
3,72
0
–
–
–
–
–
–
–
–
Jeseník 1990
* V roce 1990 OF, 1994 a 1998 SNK, 2002 jako SNK 2002 ** V roce 1994 a 1998 SNK
1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ČSSD
–
–
–
–
29,73
5
48,35
8
34,89
6
Nezávislí pro Českou Ves*
–
–
–
–
3,10
–
17,00
2
26,91
4
KDU-ČSL
25,30
3
43,92
7
29,50
5
14,79
2
15,21
2
KSČM**
15,81
2
36,71
5
19,08
3
19,86
3
12,73
2
Sdruž. za rozv. obce Česká Ves
–
–
–
–
–
–
–
–
10,26
1
SNK***
–
–
17,82
3
15,78
2
–
–
–
–
NK – 2
–
–
–
–
2,81
–
–
–
–
–
–
–
1,55
–
–
–
–
–
–
–
HSD-SMS
24,01
3
–
–
–
–
–
–
–
–
OF
22,67
3
–
–
–
–
–
–
–
–
NK
8,89
0
–
–
–
–
–
–
–
–
ČSS
3,72
0
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1998 US, 2002 US-DEU ** V roce 1994 KSČM, HSD-SMS *** V roce 1994 HZ
– 176 –
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
Česká Ves
SPR-RSČ, SDČR
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
ODS
31,92
8
24,41
6
18,30
4
18,51
6
23,47
6
ČSSD
–
–
–
–
18,83
5
23,86
7
21,86
6
Nový impuls
–
–
–
–
–
–
–
–
17,87
4
3,49
1
–
–
–
–
3,74
0
10,90
3
18,11
4
17,95
5
11,61
3
12,25
3
9,93
2
SNK ED**
–
–
–
–
9,71
2
11,64
3
7,39
2
KDU-ČSL
18,95
5
13,70
3
6,30
2
5,15
1
7,30
2
N
–
–
–
–
–
–
3,10
0
1,27
0
US(-DEU)
–
–
–
–
6,38
2
9,63
3
–
–
NEZ***
–
–
–
–
7,11
2
6,20
2
–
–
MDS
22,60
6
7,67
2
3,37
1
4,83
0
–
–
SŽJ
–
–
–
–
1,64
–
1,09
0
–
–
VPM*****
–
–
22,93
6
12,95
3
–
–
–
–
DEU
–
–
–
–
3,79
1
–
–
–
–
SDL, LB
–
–
8,73
2
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
4,61
1
–
–
–
–
–
–
ČSS
3,10
1
–
–
–
–
–
–
–
–
PHJZD
1,83
0
–
–
–
–
–
–
–
–
SZ* KSČM
* V roce 2002 Občanské iniciativy a SZ ** V roce 1998 SNK, 2002 SNK Jeseník *** V roce 1998 SNK **** V roce 1994 ČMSS ***** V roce 1994 ODA
– 177 –
Lipová-lázně
Písečná 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) ODS** Rozvoj vesnice* SNK ED
58,59
9
50,46
8
37,15
5
39,73
6
26,90
4
–
–
–
–
28,52
4
31,05
5
26,05
4
–
–
–
–
–
–
–
–
18,35
3
30,98
5
46,26
7
20,50
3
20,34
3
14,71
2
ČSSD
–
–
–
–
10,38
2
–
–
13,99
2
KDU-ČSL
–
–
–
–
3,45
1
8,88
1
–
–
HZ
7,96
1
3,28
–
–
–
–
–
–
–
NK
2,47
0
–
–
–
–
–
–
–
–
KSČM, NK
* V roce 1998 SNK, 2002 NEZ ** V roce 1990 koalice ČSSD, ČSL, OF
Mikulovice 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) NESTR* KSČM
–
–
–
–
27,78
2
29,24
4
35,43
5
49,22
7
42,98
6
30,21
2
29,79
5
31,40
5
KDU-ČSL
–
–
22,78
3
12,03
1
16,50
2
18,82
3
ČSSD
–
–
–
–
15,09
1
12,53
2
14,35
2
ODS
–
–
29,88
5
6,98
1
11,94
2
–
–
SNK
–
–
–
–
5,37
0
–
–
–
–
–
–
4,36
1
2,54
0
–
–
–
–
50,78
8
–
–
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR OF, ČSL
* V roce 1998 US, 2002 US-DEU
1994
1998
Za rozvoj Písečné a Studeného Zejfu*
–
–
2006
–
29,10
5
14,80
2
35,70
6
KDU-ČSL
21,16
2
KSČM
30,02
2
–
–
15,15
2
20,99
3
27,40
4
30,76
3
12,72
2
15,28
2
14,05
Nezáv. kand. pro podporu dětí…
–
–
2
–
–
–
–
–
–
12,21
2
Za rozkvět obce
–
–
–
–
–
–
–
–
10,64
1
US-DEU NEZ**
–
–
–
–
–
–
24,66
4
–
–
–
–
–
–
36,88
6
24,27
4
–
NK – 3
–
–
–
–
–
6,15
–
–
–
–
–
SNK
42,35
4
69,24
6
–
–
–
–
–
–
ČSS
6,47
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1998 SNK, 2002 SNK obce Písečná a Studený Zejf ** V roce 1998 SNK
Skorošice 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) SNK ED*
–
–
–
–
59,97
9
53,70
8
51,23
8
KDU-ČSL
32,93
5
44,24
7
18,98
3
22,39
3
27,06
4
KSČM
26,22
4
53,97
8
21,05
3
23,91
4
21,71
3
–
–
1,79
–
–
–
–
–
–
–
40,86
6
–
–
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR OF
* V roce 1998 SNK, 2002 NEZ
– 178 –
2002
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
– 179 –
Vápenná
Vidnava 1990
1994
1998
2002
2006
1990
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
KDU-ČSL* 20,92
3
28,35
4
27,54
4
17,61
3
23,69
4
ČSSD
–
–
–
–
28,98
5
39,39
6
31,60
5
KSČM
14,50
2
62,73
10
55,11
8
43,42
7
22,49
3
Alternativa 5*
–
–
–
–
35,81
4
28,14
5
26,73
4
NEZ**
–
–
–
–
–
–
10,24
1
18,83
3
26,32
4
21,04
3
16,28
3
14,07
2
24,44
4
ČSSD
–
–
–
–
17,35
3
28,72
4
17,60
3
Volba pro Vidnavu**
–
–
–
–
–
–
8,40
1
10,64
1
KSČM
12,56
2
8,22
1
18,93
3
10,00
1
6,60
1
SNK
61,11
9
57,49
9
–
–
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
7,48
1
–
–
–
–
–
–
NK
–
–
3,48
1
–
–
–
–
–
–
NK
–
–
2,28
–
–
–
–
–
–
–
SNK ED
–
–
–
–
–
–
–
–
17,39
2
NK
25,14
4
7,48
1
–
–
–
–
–
–
NK
–
–
1,44
–
–
–
–
–
–
–
OF
31,23
5
–
–
–
–
–
–
–
–
SZ
8,21
1
–
–
–
–
–
–
–
–
* V roce 1994 KDU-ČSL, SZ ** V roce 2002 Jistota pro všechny
Vidnavská ženská iniciativa
* V roce 1998 13 nezávislých kandidátů, 2002 Alternativa 4 ** V roce 1990 OF, ČSL, SZ, 1994 ODS, 1998 SNK
Velké Kunětice 1990
1994
1998
2002
Zlaté Hory
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.)
1994
1998
2002
2006
Hlasy (%)
Mandáty (abs.)
Hlasy (%)
Mandáty (abs.)
Hlasy (%)
Mandáty (abs.)
Hlasy (%)
Mandáty (abs.)
SNK pro obec 43,39 krásnější*
7
72,80
11
62,26
9
33,14
3
63,50
5
KSČM
8
25,52
4
37,74
6
24,64
2
36,50
2
NEZ 2006*
21,86
3
24,52
4
33,48
5
31,39
5
–
Nové Zlatohorsko
–
–
–
–
–
–
18,52
3
–
ČSSD
–
–
13,01
2
16,69
2
17,02
2
KDU-ČSL
19,53
3
26,79
4
17,91
3
12,06
2
KSČM
40,96
6
21,87
3
20,03
3
11,66
2
ODS
17,19
3
–
–
11,88
2
9,35
1
SNK
–
–
10,79
2
–
–
–
–
NK
–
–
3,01
–
–
–
–
–
0,46
0
–
–
–
–
–
–
NEZ NK
56,61 – –
– –
– 1,68
– –
– –
* V roce 1994 a 1998 SNK
– –
42,22 –
4 –
– –
SPR-RSČ, SDČR
* V roce 1994 a 1998 SNK, 2002 NEZ 2002
– 180 –
– 181 –
Žulová
12. 1990
1994
1998
2002
2006
Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty Hlasy Mandáty (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) (%) (abs.) Pro občany*
–
–
–
–
–
–
14,61
2
22,71
4
30,42
5
33,96
5
27,80
4
22,07
4
19,39
3
Budoucnost obce
–
–
–
–
–
–
13,61
2
15,49
2
Hasiči Žulová
–
–
–
–
–
–
–
–
13,92
2
Za prosperitu, rozvoj obce a sportu
–
–
–
–
–
–
–
–
10,34
2
KSČM
KDU-ČSL
21,71
3
28,84
5
12,88
2
6,17
1
7,62
1
ČSSD
–
–
–
–
13,85
2
11,51
2
5,90
1
Důchodci pro obec
–
–
–
–
–
–
–
–
4,63
0
SNK Naděje
–
–
–
–
–
–
15,34
2
–
–
Pro změnu a právo občanů**
–
–
–
–
17,32
3
14,60
2
–
–
Mgr. Jiří Kubica
–
–
–
–
2,08
0
–
–
SNK
–
–
–
–
22,48
3
–
–
–
–
SPR-RSČ, SDČR
–
–
8,56
1
5,67
1
–
–
–
–
SNK
12,01
2
15,12
2
–
–
–
–
–
–
ODS, NK***
35,86
5
13,52
2
–
–
–
–
–
–
* V roce 2002 Obec pro občany ** V roce 1998 SNK *** V roce 1990 OF
Zdroj dat: Volby.cz, SOkA Špk
PRAMENY A LITERATURA Prameny Archivní fondy: Fond ONV, A10, Doplňovací volby 1989–1990, Doplňovací volby do ONV Šumperk, SOkA Šumperk. Fond Komunální volby 1990, SOkA Šumperk. Kronika obce Nový Malín 1982–1995, SOkA Šumperk. Kronika obce Bludova, díl 3., SOkA Šumperk. Kronika obce Bludova, díl 4., SOkA Šumperk. Kronika města Loštice, díl 8., SOkA Šumperk. Kronika obce Ruda nad Moravou, 1986, SOkA Šumperk. Kronika obce Ruda nad Moravou, 1990, SOkA Šumperk. Kronika obce Branná, díl 4., SOkA Šumperk. Kronika obce Jestřebí, 1970–1990, SOkA Šumperk. MNV Velké Losiny, 8, SOkA Šumperk. MNV Postřelmov, inv. č. 10, Plenární zasedání 1986–1990, SOkA Šumperk. MNV Oskava, 2, Zápisy pléna a rady 1989–1990, SOkA Šumperk. MNV Štíty, karton 33, A-10 Zápisy Rada MNV 1989–1990, Zápisy plenární zasedání 1/88 – 30.8./90, SOkA Šumperk. MNV Staré Město, inv. č. 11, karton 4, SOkA Šumperk. Obec Sudkov, SOkA Šumperk, A10, Plenární zasedání MNV 1986–1990, PZ MNV, 28. 12. 1989
Zákony: Zákon č. 65/1960, o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 14/1990 Sb., o odvolávání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
– 182 –
– 183 –
Ostatní: Bludovan (2003), 8/2003, volební programy jednotlivých stran. Český statistický úřad, http://www.czso.cz. Český statistický úřad (1995): Statistická ročenka ČR ’95, Praha: Český spisovatel. Charakteristika okresu a vývoj sídlení struktury Jeseník, http://www.czso.cz/xm/ edicniplan.nsf/t/20004009C4/$File/71071.pdf. Charakteristika okresu a vývoj sídlení struktury Šumperk, http://www.czso.cz/xm/ edicniplan.nsf/t/20004009C4/$File/71071.pdf. Rozhovor s Pavlem Fornůskem, občanem Sudkova, 10. 10. 2004. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Olomouc (2003), ČSÚ Olomouc. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Šumperk (2003), ČSÚ Olomouc. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – okres Jeseník (2003), ČSÚ Olomouc. Věstník Českého statistického úřadu (1995): Zvolení starostové, zástupci starostů a členové rady, leden, SOA Šumperk. Volby.cz – volební server ČSÚ, http://www.volby.cz. Zpráva z konference „Přímá volba starostů“ (2003): Brno, 24. 10. 2003, http://www.primavolbastarostu.cz.
Webové stránky jednotlivých obcí: Města a obce online, http://www.obcemesta.cz Okres Šumperk Bludov, http://www.bludov.cz. Bohdíkov, http://www.bohdikov.cz. Bohuslavice, http://www.bohuslavice.cz. Bohutín, http://www.bohutin.cz. Branná, www.sweb.cz/branna. Bratrušov, http://www.bratrusov.cz. Bušín, http://www.busin.cz. Dlouhomilov, http://www.dlouhomilov.cz. Dolní Studénky, http://www.dolnistudenky.cz. Drozdov, http://drozdov.zabrezsko.cz. Dubicko, http://dubicko.zabrezsko.cz. Hanušovice, http://www.hanusovice.info. Horní Studénky, http://horni-studenky.zabrezsko.cz. Hoštejn, http://hostejn.zabrezsko.cz. Hraběšice, http://hrabesice.wz.cz. Hrabišín, http://www.hrabisin.cz. Hrabová, http://hrabova.zabrezsko.cz. Hynčina, http://hyncina.zabrezsko.cz. Chromeč, http://chromec.zabrezsko.cz. Jedlí, http://jedli.zabrezsko.cz. Jestřebí, http://jestrebi.zabrezsko.cz.
– 184 –
Jindřichov, http://www.jindrichovsu.cz. Kamenná, http://kamenna.zabrezsko.cz. Klopina, http://mesta.obce.cz/klopina. Kolšov, http://kolsov.zabrezsko.cz. Kopřivná, http://www.obeckoprivna.cz. Kosov, http://kosov.zabrezsko.cz. Lesnice, http://lesnice.zabrezsko.cz. Leština, http://lestina.zabrezsko.cz. Libina, http://www.ou-libina.cz. Loštice, http://www.mu-lostice.cz. Loučná nad Desnou, http://www.loucna-nad-desnou.cz. Lukavice, http://lukavice.zabrezsko.cz. Malá Morava, http://www.obecmalamorava.cz. Maletín, http://www.maletin.cz. Mohelnice, http://www.mu-mohelnice.cz. Moravičany, http://www.obec-moravicany.cz. Nemile, http://nemile.zabrezsko.cz. Nový Malín, http://www.novymalin.cz. Olšany, http://www.olsany.cz. Oskava, http://www.ou-oskava.cz. Písařov, http://pisarov.zabrezsko.cz. Police, http://web.quick.cz/obec_police/. Postřelmov, http://postrelmov.zabrezsko.cz. Postřelmůvek, http://postrelmuvek.zabrezsko.cz. Rájec, http://rajec.zabrezsko.cz. Rapotín, http://www.rapotin.cz. Rejchartice, http://mesta.obce.cz/rejchartice. Rovensko, http://rovensko.zabrezsko.cz. Ruda nad Moravou, http://www.ruda.cz. Sobotín, http://www.sobotin.cz. Staré Město, http://www.mu-staremesto.cz. Sudkov, http://sudkov.zabrezsko.cz. Svébohov, http://svebohov.zabrezsko.cz. Štíty, http://www.stity.cz. Šumperk, http://www.sumperk.cz. Velké Losiny, http://www.losiny.cz. Vikýřovice, http://www.vikyrovice.cz. Vyšehoří, http://www.vysehori.wz.cz. Zábřeh, http://www.zabreh.cz. Zborov, http://zborov.zabrezsko.cz. Zvole, http://zvole.zabrezsko.cz. Okres Jeseník Bělá pod Pradědem, http:// www.bela.cz. Bernartice, http://www.bernartice.eu. Bílá Voda, http://www.bilavoda.cz
– 185 –
Černá Voda, http://www.cernavoda.rychleby.cz Česká Ves, http://www.cves.cz Hradec-Nová Ves, http:// www.hradec-novaves.cz. Javorník, http://www.mestojavornik.cz Jeseník, http://www.mujes.cz. Kobylá nad Vidnavkou, http://www.kobyla.rychleby.cz. Lipová-lázně, http://www.lipova-lazne.cz Mikulovice, http://www.mikulovice.cz. Ostružná, http://www.ostruzna.rychleby.cz. Písečná, http://www.pisecna.cz. Skorošice, http://www.skorosice.cz. Stará Červená Voda, http://www.staracervenavoda.cz. Supíkovice, http://www.supikovice.cz. Uhelná, http://www.uhelna.cz. Vápenná, http://www.vapenna.cz. Velká Kraš, http://www.velkakras.cz. Velké Kunětice, http://www.velkekunetice.cz. Vidnava, http://www.vidnava.cz. Vlčice, http://www.vlcice.cz. Zlaté Hory, http://www.zlatehory.cz. Žulová, http://www.zulova.cz.
Bäck, H. (2003): Explaining and predicting coalitions outcomes: Conclusions from studying data on local coalitions. European Journal of Political Research, Vol. 42, No. 4/2003, pp. 441–472. Balík, S. (2002): Čtyři základní typy obecního uspořádání v Německu? Debata nad jejich vzájemnou konvergencí. Arbeitspapiere 3/2002, Münster: Institut für Politikwissenschaft, Westafälische Wilhelms-Universität. Balík, S. (eds., 2003): Komunální volby v České republice v roce 2002. Brno: MPÚ MU. Balík, S. (2004): Komunální politika: volby, aktéři, strategie. Případová studie okresu Šumperk od roku 1994. Disertační práce. Brno: FSS MU. Balík, S. (2005a): Al-idára ‚l-`áma wa ‚l-idára ‚dh-dhátíja (Státní správa a samospráva). In: Balík, S. – Pšeja, P. (eds.): `amalíjat biná‘ al-mu‘assasát ad-dímuqrátíja: Dirását min al-Džumhúríja ‚t-tšíkíja (Proces výstavby demokratických institucí – zkušenosti České republiky). Brno-Baghdad: CDK – IRI, s. 96–115. Balík, S. (2005b): Institucionální stránka krajské politiky. In: Balík, S. – Kyloušek, J. (eds.): Krajské volby v České republice 2004. Brno: MPÚ MU, s. 13–27. Balík, S. (2005c): Metodologie výzkumu komunální politiky. In: Fiala, P. – Strmiska, M. (eds.): Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno: CDK – ISPO FSS MU, s. 163–175. Balík, S. (2005d): Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. (eds.): Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: MPÚ MU, s. 26–39.
Balík, S. (2006a): Kontinuita či diskontinuita voličských vzorců: Volební podpora KSČ a KSČM v prostoru dnešního Olomouckého kraje v období 1929–1935 a 1996–2002. Evropská volební studia, roč. I, č. 1/2006, s. 38–60. Balík, S. (2006b): Regionální a komunální rovina českého stranicko-politického systému – předběžná bilance. In: Dančák, B. – Hloušek, V. (eds.): Parlamentní volby 2006 a česká politika. Brno: MPÚ MU, s. 126–135. Balík, S. (2006c): Typologie exekutivních koalic v českém prostředí. In: Cabada, L. a kol.: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 53–68. Balík, S. (2007): Dvojí metr. Revue Politika, roč. V. (XVIII.), č. 3/2007, s. 3–4. Balík, S. (2008a): Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994–2006. Brno: CDK. Balík, S. (2008b): Radniční koalice po komunálních volbách 2006 ve čtyřech okresech České republiky. Středoevropské politické studie, roč. X., č. 1, s. 17–33 (www.cepsr.com). Balík, S. ml. – Balík, S. st. (2008): Bludovská škola v letech 1657–2008. Bludov – Brno: Základní škola Karla staršího ze Žerotína Bludov – Studio Arx. Birch, S. (2003): Electoral Systems and Political Transformation in Post-Communist Europe. Hampshire, New York: Palgrave Macmillan. Budge, I. – Keman, H. (1990): Parties and Democracy. Coalition Formation and Government Functioning inTwenty States. Oxford: Oxford University Press. Cabada, L. – Kubát, M. (2004): Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia. Cabada, L. (2006): Koaliční vládnutí v České republice – teoretická východiska v porovnání s praktickým naplněním. In: Cabada, L. a kol.: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 9–26. Čmejrek, J. (2005): Specifika komunální politiky v malých obcích ČR. In: Dančák, B. – Fiala, P. – Hloušek, V. /eds./: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: MPÚ MU, s. 72–87. Čmejrek, J. (2008): Obce a regiony jako politický prostor. Praha: Alfa Nakladatelství. Disman, M. (1998): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum 1998. Drulák, P. a kol. (2008): Jak zkoumat politiku. Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. Dvořáková, V. – Kunc, J. (1994): O přechodech k demokracii, Praha: Sociologické nakladatelství. Fiala, P. – Schubert, K. (2000): Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal. Fiala, P. – Strmiska, M. (1998): Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal. Fiala, P. (2004): Evropští voliči a volby do Evropského parlamentu. Revue Politika, roč. II. (XV.), č. 5, s. 26–28. Grawdahl, H. P. (1998): Consensual Coalitions? Coalition Formation in Norwegian Municipalities. Scandinavian Political Studies, Vol. 21, No. 4, pp. 307–323. Hudák, J. – Jüptner, P. – Svoboda, J. (2003): Komunální politické systémy. Praha: FF UK. Illner, M. (2006): Velikost obcí, efektivita jejich správy a lokální demokracie. In: Vajdová, Z. – Čermák, D.; Illner, M.: Sociologické studie, 06/2, s. 15–26. Jüptner, P. (2001): Komunální koalice a politické modely. Politologická revue, roč. 7, č. 2, s. 81–101.
– 186 –
– 187 –
Literatura
Jüptner, P. (2004): Komunální koalice a politické modely. Politologická revue, roč. 10, č. 2, s. 81–101. Jüptner, P. (2005): Vliv reformy veřejné správy na vztah samosprávy a státní zprávy v agendě orgánů obcí a měst. In: Kotábová, V. – Plechanovová, B. – Říchová, B. (eds.): Institucionalizace a decentralizace v Evropské unii. Praha: IPS FSV UK, s. 216–227. Jüptner, P. (2006): Přímá volba starostů a její vliv na komunální volby v kontextu zkušeností spolkových zemí SRN. In: Dančák, B. – Hloušek, V. (eds.): Parlamentní volby 2006 a česká politika. Brno: MPÚ MU, s. 251–261. Jüptner, P. – Polinec, M. – Švec, K. (2007): Evropská lokální politika. Praha: IPS FSV UK. Kleinfeld, R.: Kommunalpolitik. Eine problemorientierte Einführung. Opladen: Leske+Budrich 1996. Koudelka, Z. – Ondruš, R. – Průcha, P.: Zákon o obcích (obecní zřízení): komentář. Praha: Linde 2002. Kubát, M. (1998): Senátní volby 1998: prohra demokracie? Revue Proglas, 9–10/IX. Lacina, K. – Čechák, V. (2001): Vývoj systémů veřejné správy. Praha: Professional Publishing. Lebeda, T. (2001): Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita. Politologický časopis, roč. VIII., č. 2, s. 134–149. Lijphart, A. (1999): Patterns of Democracy: Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. New Haven, London: Yale University Press. Lipset, S. M. (1995): Homo politicus. Warszawa: Państwowe Wydavnictwo Naukowe. Melzer, M. – Schulz, J. a kol. (1993): Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, Okresní úřad. Müller, C. W. – Strøm, K. (2000): Conclusion. Coalition Governance In Western Europe. In: Müller, W. C. – Strøm, K. (eds.): Coalition Governments In Western Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 559–592. Novák, M. (1997): Systémy politických stran. Praha: Sociologické nakladatelství. Outlý, J. (2004): Volby do zastupitelstev v obcích – vývoj a souvislosti. In: Šaradín, P. – Outlý, J. (eds.): Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 11–45. Riker, W. H. (1962): The Theory of Political Coalitions. New Haven: Yale University Press. Ryšavý, D. (2006): Komunální je komunální a velká je velká! K hypotéze politizace lokálních politických elit. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, roč. 42, č. 5, s. 953–970. Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií: Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál. Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno. CDK. Schelle, K. (2002): Organizace veřejné správy v letech 1848–1948. Praha: Eurolex Bohemia. Strnadová, L. (2006): Proces formování povolebních koalic v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a na úrovni samosprávy: komparativní analýza. In: Cabada, L. a kol.: Koalice a koaliční vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 27–52.
– 188 –
Šaradín, P. (2004a): Neparlamentní subjekty ve volbách do obecních zastupitelstev. In: Šaradín, P. – Outlý, J. (eds.): Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 65–80. Šaradín, P. (2004b): Parlamentní strany ve volbách do obecních zastupitelstev. In: Šaradín, P. – Outlý, J. (eds.): Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 47–64. Šaradín, P. (2004c): Volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev v ČR. Středoevropské politické studie, roč. VI., č. 2–3 (www.cepsr.com). Valeš, L. (2007): Zrod demokratických politických systémů okresů Klatovy, Domažlice a Tachov a jejich vývoj v 90. letech 20. století. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Valeš, L. (ed., 2003): Rok 1989 v Plzni a západních Čechách. Plzeň: Aleš Čeněk. Valeš, L. a kol. (2006): Politické aspekty veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk. Vodička, K. – Cabada, L.: Politický systém České republiky. Historie a současnost. Praha: Portál 2003. Wildmannová, M. – Šelešovský, J. a kol. (2001): Územní samospráva v ČR, Rakousku a SRN. Brno: Masarykova univerzita.
– 189 –
13. SEZNAM ZKRATEK POLITICKÝCH SUBJEKTŮ CZ ČMSS ČR ČSL ČSNS ČSS ČSSD
Cesta změny Českomoravská strana středu Česká republika Československá strana lidová Česká strana národně sociální Československá strana socialistická Česká strana sociálně demokratická (Československá sociální demokracie) ČSZ Československá strana zemědělská DEU Demokratická unie DUSZ Demokratická unie zdraví a sportu DŽJ Důchodci za životní jistoty HSMS Hnutí samosprávné Moravy a Slezska HSD-SMS Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko HZ Hnutí zemědělců KAN Klub angažovaných nestraníků KDS Křesťansko-demokratická strana KDU-ČSL Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová KSČ Komunistická strana Československa KSČM Komunistická strana Čech a Moravy LSNS Liberální strana národně sociální M Moravané MNS Moravská národní strana MoDS Moravská demokratická strana MSDB Moravskoslezský demokratický blok N Naděje Nestr. Nestraníci nez. nezávislé subjekty NEZ NEZÁVISLÍ NEZDEM Nezávislí demokraté NK Nezávislý kandidát NV Nezávislá volba ODA Občanská demokratická aliance ODS Občanská demokratická strana OF Občanské fórum ORP obec s rozšířenou působností PH JZD Politické hnutí členů JZD POU Pověřený obecní úřad
– 190 –
PŽS RU-SB SČMV SD(OH) SDČR SDL SDS SMV SNK SNK ED SOS SPR-RSČ SPŽR SV-SOS SZ SŽJ US US-DEU VPM VSZS ČR ZS ŽS
Podnikatelsko živnostenská strana Republikánská unie – Svobodný blok Strana českého a moravského venkova Svobodní demokraté (Občanské hnutí) Sdružení důchodců České republiky Strana demokratické levice Strana demokratického socialismu Strana moravského venkova Sdružení nezávislých kandidátů Sdružení nezávislých Evropští demokraté Strana pro otevřenou společnost Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků ČR Strana venkova – spojené občanské síly Strana zelených Strana za životní jistoty Unie svobody Unie svobody – Demokratická unie Volba pro město Volební seskupení zájmových svazů Zemědělská strana Živnostenská strana
– 191 –
14. SEZNAM TABULEK, SCHÉMAT A GRAFŮ Seznam tabulek Tab. č. 2.1: Základní údaje o obcích a okresu Šumperk ..................................... 13 Tab. č. 2.2: Obce a jejich obyvatelstvo okresu Šumperk podle velikostních skupin obcí k 1. 3. 2001.................................................... 14 Tab. č. 2.3: Údaje o obyvatelstvu okresů Šumperk Jeseník ................................ 17 Tab. č. 2.4: Základní údaje o obcích a okresu Jeseník ........................................ 19 Tab. č. 2.5: Obce a jejich obyvatelstvo v okrese Jeseník podle velikostních skupin obcí k 1. 3. 2001.................................................... 20 Tab. č. 4.1: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Šumperk v komunálních volbách 1990–2006 ................................................................ 44 Tab. č. 4.2: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Jeseník v komunálních volbách 1990–2006 ................................................................ 50 Tab. č. 4.3: Volební účast v komunálních volbách 1990–2006 podle velikosti obce v okrese Šumperk .......................................................... 52 Tab. č. 4.4: Volební účast v komunálních volbách 1990–2006 podle velikosti obce v okrese Jeseník ............................................................. 52 Tab. č. 4.5: Volební účast v okrese Šumperk v oblastech Severovýchod a Jihozápad v komunálních volbách 1990–2006 .................... 53 Tab. č. 4.6: Vztah volební účasti a počtu kandidujících subjektů v okrese Šumperk............................................................................................ 55 Tab. č. 4.7: Vztah volební účasti a počtu kandidujících subjektů v okrese Jeseník .............................................................................................. 55 Tab. č. 4.8: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Šumperk ve volbách 1996–2006 .................................................................................... 58 Tab. č. 4.9: Volební účast v jednotlivých obcích okresu Jeseník ve volbách 1996–2006 .................................................................................... 62 Tab. č. 4.10: Volební účast při volbách 1996–2006 v závislosti na velikosti obce v okrese Šumperk................................................................ 66 Tab. č. 4.11: Volební účast při volbách 1996–2006 v závislosti na velikosti obce v okrese Jeseník .................................................................. 66 Tab. č. 4.12: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu volební účasti v jednotlivých volbách obcí okresů Šumperk a Jeseník 1990–2006 .............. 68 Tab. č. 5.1: Výsledky komunálních voleb 1990 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran .................................................................. 72 Tab. č. 5.2: Výsledky komunálních voleb 1990 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran.......................................................... 72
– 192 –
Tab. č. 5.3: Kandidáti v komunálních volbách 1994 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran ....................................................... 73 Tab. č. 5.4: Kandidáti v komunálních volbách 1994 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran.......................................................... 74 Tab. č. 5.5: Výsledky komunálních voleb 1994 v dnešním okrese Šumperk podle navrhujících stran ....................................................... 75 Tab. č. 5.6: Výsledky komunálních voleb 1994 v dnešním okrese Jeseník podle navrhujících stran ..................................................................... 76 Tab. č. 5.7: Kandidáti v komunálních volbách 1998 v okrese Šumperk podle navrhujících stran ............................. 77 Tab. č. 5.8: Kandidáti v komunálních volbách 1998 v okrese Jeseník podle navrhujících stran .................................................................................. 78 Tab. č. 5.9: Výsledky komunálních voleb 1998 v okrese Šumperk podle navrhujících stran .................................................................................. 79 Tab. č. 5.10: Výsledky komunálních voleb 1998 v okrese Jeseník podle navrhujících stran .................................................................................. 80 Tab. č. 5.11: Kandidáti v komunálních volbách 2002 v okrese Šumperk podle navrhujících stran .................................................................................. 80 Tab. č. 5.12: Kandidáti v komunálních volbách 2002 v okrese Jeseník podle navrhujících stran .................................................................................. 81 Tab. č. 5.13: Výsledky komunálních voleb 2002 v okrese Šumperk podle navrhujících stran .................................................................................. 82 Tab. č. 5.14: Výsledky komunálních voleb 2002 v okrese Jeseník podle navrhujících stran ................................................................................. 83 Tab. č. 5.16: Kandidáti v komunálních volbách 2006 v okrese Jeseník podle navrhujících stran .................................................................................. 85 Tab. č. 5.17: Výsledky komunálních voleb 2006 v okrese Šumperk podle navrhujících stran .................................................................................. 86 Tab. č. 5.18: Výsledky komunálních voleb 2006 v okrese Jeseník podle navrhujících stran ................................................................................. 87 Tab. č. 5.19: Podíl žen na kandidátkách a v zastupitelstvech okresů Šumperk, Jeseník a v ČR ................................................................................ 93 Tab. č. 6.1: Počet obcí s radami okresu Šumperk, v nichž velké politické strany získaly mandát v zastupitelstvu............................................. 96 Tab. č. 6.2: Počet obcí s radami okresu Jeseník, v nichž velké politické strany získaly mandát v zastupitelstvu ................................... 97 Tab. č. 6.3: Souhrn počtu mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Šumperk................................................................................ 98 Tab. č. 6.4: Souhrn počtu mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Jeseník .................................................................................. 98 Tab. č. 6.5: Počty vítězství jednotlivých politických subjektů v komunálních volbách 1990–2006 v obcích s radou okresu Šumperk........ 101
– 193 –
Tab. č. 6.6: Počty vítězství jednotlivých politických subjektů v komunálních volbách 1990–2006 v obcích s radou okresu Jeseník .......... 101 Tab. č. 6.7: Efektivní počet stran v obcích s radou okresu Šumperk 1990–2006 ..................................................................................... 103 Tab. č. 6.8: Efektivní počet stran v obcích s radou okresu Jeseník 1990–2006........................................................................................ 104 Tab. č. 7.1: Počty a podíly jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006 ....................................................................................... 116 Tab. č. 7.2: Přítomnost jednotlivých politických subjektů v radách obcí okresu Šumperk 1994–2006 (počet rad) ................................ 120 Tab. č. 7.3: Přítomnost jednotlivých politických subjektů v radách obcí okresu Jeseník 1994–2006 (počet rad) ................................... 121 Tab. č. 7.4: Souhrnné procentní zastoupení politických stran v radách obou okresů 1994–2006 ................................................................. 122 Tab. č. 7.5: Koaliční vztahy volebních subjektů obou okresů 1994–2006 ....... 124 Tab. č. 7.6: Složení obecních rad a typy koalic v obcích okresu Šumperk 1994–2006 ..................................................................................... 129 Tab. č. 7.7: Složení obecních rad a typy koalic v obcích okresu Jeseník 1994–2006........................................................................................ 132 Tab. č. 8.1: Volební a stranická příslušnost starostů okresu Šumperk od roku 1994 ................................................................................................. 137 Tab. č. 8.2: Volební a stranická příslušnost starostů okresu Jeseník od roku 1994 ................................................................................................. 137 Tab. č. 8.3: Počet starostů okresu Šumperk od roku 1994 podle volebních stran a geografického umístění..................................................... 138 Tab. č. 8.4: Starostové z vítězných stran........................................................... 143 Tab. č. 8.5: Počty starostů dle počtů preferenčních hlasů v okrese Šumperk 1994–2006....................................................................... 145 Tab. č. 8.6: Počty starostů dle počtů preferenčních hlasů v okrese Jeseník 1994–2006 ......................................................................... 145 Tab. č. 8.7: Podíl starostek v obcích šumperského a jesenického okresu po volbách 1994–2006................................................ 146 Tab. č. 8.8: Seznam starostů okresu Šumperk zvolených po volbách 1994–2006 .................................................................................. 148 Tab. č. 8.9: Seznam starostů okresu Jeseník zvolených po volbách 1994–2006 .................................................................................. 154
Seznam schémat Schéma č. 7.1: Třídy a typy koalic.................................................................... 115
– 194 –
Seznam grafů Graf č. 5.1: Poměr počtu kandidátů vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Šumperk, Jeseník a v ČR ........ 88 Graf č. 5.2: Poměr počtu kandidátů čtyř větších parlamentních stran vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Šumperk............................................................................................ 89 Graf č. 5.3: Poměr počtu kandidátů čtyř větších parlamentních stran vůči počtu obsazovaných mandátů v komunálních volbách 1994–2006 v okrese Jeseník .............................................................................................. 89 Graf č. 5.4: Podíly hlasů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Šumperk .................................. 90 Graf č. 5.5: Podíly hlasů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Jeseník..................................... 91 Graf č. 5.6: Podíly mandátů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Šumperk .................................. 91 Graf č. 5.7: Podíly mandátů čtyř větších parlamentních stran v komunálních volbách 1990–2006 v okrese Jeseník..................................... 92 Graf č. 5.8: Podíl žen na kandidátkách a v zastupitelstvech okresů Šumperk, Jeseník a v ČR..................................................................... 94 Graf č. 6.1: Počty mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Šumperk.............................................................................. 100 Graf č. 6.2: Počty mandátů v zastupitelstvech obcí s radami okresu Jeseník ................................................................................ 100 Graf č. 6.3: Vztah mezi hodnotou efektivního počtu stran a počtem obyvatel obce v obcích s radou okresů Šumperk a Jeseník v roce 2006 .......105 Graf č. 7.1: Podíl jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006 ....................................................................................... 118 Graf č. 7.2: Vývoj podílu jednotlivých typů koalic v obou okresech v letech 1994–2006........................................................................ 119 Graf č. 8.1: Starostové za nezávislé v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006 ........................................................................ 139 Graf č. 8.2: Starostové za ODS v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006 ........................................................................ 139 Graf č. 8.3: Starostové za ČSSD v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006 ........................................................................ 140 Graf č. 8.4: Starostové za KDU-ČSL v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006 ........................................................................ 141 Graf č. 8.5: Starostové za KSČM v obcích Jihozápadu a Severovýchodu 1994–2006 ........................................................................ 141 Graf č. 8.6: Pokles nerespektování práva vítěze............................................... 143
– 195 –
OBSAH
1. Úvod.......................................................................................................... 5 1.1 Uvedení do tématu ...........................................................................5 1.2 Vymezení výzkumné oblasti ............................................................6 1.3 Výzkumné otázky ............................................................................7 1.4 Metodologie .....................................................................................8 1.5 Struktura práce .................................................................................9 2. Charakteristika okresu Šumperk.......................................................... 11 2.1 Okresní uspořádání ........................................................................11 2.2 Okres Šumperk...............................................................................12 2.3 Dvě oblasti okresu Šumperk ..........................................................15 2.4 Okres Jeseník .................................................................................18 3. Přechod k demokracii ve vybraných obcích ........................................ 22 3.1 Tranzice v Československu............................................................22 3.2 Výkon veřejné moci na místní úrovni před rokem 1990 ...............24 3.3 Zákonné předpoklady tranzice na místní úrovni............................26 3.4 Předpoklady výzkumu, pramenná báze, výzkumné otázky ...........27 3.5 Tranzice v obcích ...........................................................................29 3.6 Podoba přechodu v souhrnném pohledu ........................................36 3.7 Souhrn ............................................................................................39 4. Volební účast v komunálních volbách 1990–2006.............................. 41 4.1 Úvod do teorie volební účasti ........................................................41 4.2 Volební účast v obcích obou okresů...............................................44 4.3 Volební účast v závislosti na velikosti obce...................................51 4.4 Volební účast v závislosti na geografické poloze...........................53 4.5 Volební účast v závislosti na počtu kandidujících subjektů...........54 4.6 Volební účast v různých druzích voleb ..........................................56 4.7 Souhrn ............................................................................................67
– 196 –
5. Souhrnné výsledky v okresech Šumperk a Jeseník ............................ 71 5.1 Komunální volby 1990 ..................................................................71 5.2 Komunální volby 1994 ..................................................................73 5.3 Komunální volby 1998 ..................................................................76 5.4 Komunální volby 2002 ..................................................................80 5.5 Komunální volby 2006 ..................................................................84 5.6 Volební souhrny .............................................................................87 6. Velké politické strany v zastupitelstvech obcí s obecní radou........... 95 6.1 Zastoupení na místní úrovni...........................................................96 6.2 Počty zastupitelských mandátů ......................................................98 6.3 Efektivní počet stran ....................................................................102 6.4 Dělení dědictví OF.......................................................................105 6.5 Souhrn ..........................................................................................106 7. Obecní rady a koalice .......................................................................... 108 7.1 Typologie koalic...........................................................................108 7.2 Typy koalic v okresech ................................................................115 7.3 Politický charakter rad .................................................................120 7.4 Souhrn ..........................................................................................127 8. Starostové ............................................................................................ 134 8.1 Starostové v jednotlivých obcích .................................................134 8.2 Starostové podle volební a stranické příslušnosti .......................136 8.3 Starosta z vítězné strany?.............................................................142 8.4 Starostové a počet preferenčních hlasů........................................144 8.5 Ženy v pozici hlavní reprezentantky města .................................146 8.6 Souhrn ..........................................................................................147 9. Závěr ..................................................................................................... 156 10. Summary .............................................................................................. 161
– 197 –
11. Přílohy .................................................................................................. 162 Příloha č. 1: Počty obyvatel v jednotlivých obcích okresu Šumperk k 1. 3. 2001 .....................................................162 Příloha č. 2: Počty obyvatel v jednotlivých obcích okresu Jeseník k 1. 3. 2001........................................................163 Příloha č. 3: Volební výsledky obcí s obecní radou okresu Šumperk v letech 1990–2006.........................................164 Příloha č. 4: Volební výsledky obcí s obecní radou okresu Jeseník v letech 1990–2006 ...........................................176 12. Prameny a literatura............................................................................ 183 Prameny..............................................................................................183 Literatura ............................................................................................186 13. Seznam zkratek politických subjektů................................................ 190 14. Seznam tabulek, schémat a grafů ...................................................... 192 Seznam tabulek ..................................................................................192 Seznam schémat .................................................................................194 Seznam grafů......................................................................................195
– 198 –
POLITOLOGICKÁ ØADA, SVAZEK Č. 29
ŘÍDÍ PETR FIALA A FRANTIŠEK MIKŠ
STANISLAV BALÍK OKRESY NA SEVERU Komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989–2006 Typografie a sazba Lenka Váchová V roce 2008 vydalo jako svou 294. publikaci Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), Venhudova 17, 614 00 Brno, tel./fax: 545 213 862, e-mail:
[email protected] Tisk Reprocentrum Blansko 1. vydání Doporuèená cena 198 Kè
ISBN 978-80-7325-174-1 Kompletní pøehled publikací CDK a internetové knihkupectví s 15–25% slevou najdete na adrese: http://www.cdk.cz