Centrum obce Hybrálec Center of the Village Hybralec Doc. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D. ČVUT v Praze – Fakulta stavební,
[email protected] Abstract: Project Centre of the village Hybralec is a good example of cooperation between the university and practice. Students of studying program Architecture and Building Engineering at the Faculty of Civil Engineering CTU in Prague in the course of Design Studio - "small" civil buildings led by pedagogues Peskova Z., B. Kosatka and J. Kaspar from department of architecture got a unique opportunity to verify the theoretical principles of new building design in the historic center of the village in specific architectural design. The project output were twenty architectural designs by students that deal both urban problem of putting new buildings in the rural area - the new zoning and traffic solution, and architectural design of new building itself. The results of school work were presented to inhabitants of Hybralec. Students got necessary feedback – see how their ideas are accepted by potential users of the design. Evaluation of the public was not much different from the evaluation of teachers. It was confirmed the theoretical principles of the approach to the historic center of the village, which are forwarded to students in the university, are well usable in common architectural practice. Abstrakt: Projekt řešení centra obce Hybrálec je příkladem dobré spolupráce university s praxí. Studentům programu Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT v Praze se tak v ateliéru „malé“ občanské stavby vedeném pedagogy katedry architektury Z. Peškovou, B. Košatkou a J. Kašparem dostalo jedinečné příležitosti ověřit si konkrétní architektonickou studií aplikaci teoretických principů návrhu novostavby v historickém jádru vesnice. Výstupem projektu bylo dvacet studentských architektonických studií, které řešily jak urbanistický problém umístění novostavby do návesního prostoru - jeho nové zónování a provoz, tak samotný architektonický návrh novostavby. Výsledky školní práce byly prezentovány občanům obce Hybrálec. Studentům se tak dostalo potřebné zpětné vazby – zjistili, jak jsou jejich myšlenky přijímány potencionálními uživateli projektu. Hodnocení veřejnosti se příliš nelišilo od hodnocení pedagogů. Potvrdilo se, že teoretické principy přístupu k historickému jádru vesnice, které jsou předávané studentům ve škole, jsou v běžné projekční praxi dobře použitelné. Keywords: historical core of the village; common village space; new village building; architectural study; civic building; Hybrálec Klíčová slova: historické jádro vesnice, návesní prostor, novostavba na vesnici, architektonická studie, občanská stavba, Hybrálec
- 135 -
Historický exkurz Hybrálec byl založen v období vrcholného středověku asi 4 km severozápadně od Jihlavy v údolí Smrčenského potoka. První písemná zmínka pochází z dubna roku 1315 [1], původní jméno vesnice Eberhardsdorf je zde uváděno v souvislosti s hornickými aktivitami v této oblasti. Dle tradičního pojmenovávání nově zakládaných sídel jméno vesnice připomínalo svého zakladatele Eberharda – významnou osobnost období vlády Václava I. a Přemysla Otakara II., lokátora Nového Města u sv. Havla a královského mincmistra, který se nemalou měrou podnikatelsky podílel na hornických aktivitách na Vysočině [2]. Dalo by se očekávat, že vesnice založená takto zkušeným lokátorem bude vykazovat prvky vrcholného urbanismu své doby. Půdorys vesnice zachycený mapou stabilního katastru však tento předpoklad nenaplňuje. Ebersdorf či Ebralecz (pod tímto označením byl Hybrálec roku 1838 na mapě stabilního katastru uváděn) sice v polnostech zachycuje pravidelný lánový systém, kterému však zcela neodpovídá zástavba. Obdélný prostor návsi vymezený pruhy lánů je narušen nepříliš organizovanou zástavbou usedlostí. Ve výsledku je diagonálně rozdělen zástavbou podél potoka na dva přibližně trojúhelníkovité podprostory. Severozápadní je deformován rybníkem, jihovýchodní pak prostorově přejímá funkci návsi – v jižní části mu dominuje kaple nyní zasvěcená sv. Václavu s historizujícími prvky a uzavírá jej usedlost č.p.32 a 33. Nesoulad mezi lánovým systémem a organizací zástavby usedlostí poukazuje na různé stáří obou struktur. V archivních listinách je doloženo, že byla vesnice v polovině 15. století zničena a v 16. století opět založena a osídlena [3]. 1
Zadání projektu a stavební program V roce 2012 přistoupila obec k demolici usedlosti č.p. 32. Tím se uvolnila celá jihovýchodní fronta návsi a veřejný prostor se téměř zdvojnásobil. Uvolněná plocha začala téměř okamžitě fungovat jako parkoviště. Obyvatelé Hybrálce si uvědomili, že tohle řešení není dobré a že je nutné hledat jinou cestu k využítí nově nabytého prostoru. Oslovili proto katedru architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze, zda by jim nepomohla s ověřením možností řešení této lokality. Úkolu se ujali pedagogové, kteří se problematikou venkovského prostoru dlouhodobě a cíleně zabývají. Ve spolupráci obce a vysoké školy vzniklo v souladu s platným územním plánem obce v ateliéru Pešková-Košatka-Kašpar zadání pro ateliér „malé“ občanské stavby, který si zapisují studenti třetího ročníku bakalářského stupně programu Architektura a stavitelství. Cílem bylo dát Hybrálci nový směr v jeho vývoji, otevřít jej budoucnosti a moderním trendům, aniž by se přitom zapomínalo na minulost. Zadání úlohy v sobě spojuje dvě složky: řešení urbanismu nově zvětšeného návesního prostoru včetně situování novostavby obecního kulturně – administrativního centra a samotné architektonické řešení objektu. 1.1
1.1.1 Urbanistická část Zadaná lokalita představovala protáhlý přibližně trojúhelníkovitý návesní prostor orientovaný svou podélnou osou ve směru severozápad-jihovýchod. Kaplička, která původní náves kompozičně uzavírala, se díky demolici usedlosti č.p.32 dostala doprostřed zvětšeného prostoru návsi. V rámci urbanistického řešení bylo nutné na tuto skutečnost reagovat. Jihovýchodní fasáda kaple - dosud od hlavního veřejného prostoru odvrácena - nepředstavuje významnou architektonickou hodnotu, ale celková hmota sakrální stavby znamená pro nové koncepční řešení prostoru výzvu. Dalším prvkem, který bylo nutné respektovat, byla vodoteč. Na jednu stranu provozně prostor rozděluje, na stranu druhou představuje cenný přírodní prvek. Z hlediska morfologie terénu bylo nutné se vyrovnat s rozdílem výšek mezi komunikací a vodotečí, který místy dosahuje více jak čtyř metrů.
- 136 -
Mezi hlavní požadavky ze strany obce patřilo navrhnout místo pro novostavbu nového multifunkčního centra Hybrálce, vyřešit dopravní problémy návsi – zejména parkování a zastávku autobusů s otočkou, najít prostor pro multifunkční hřiště (nohejbal, volejbal, aj.) a dětské hřiště. Parková úprava zeleně celého prostoru představovala nedílnou součást zadání urbanistické části projektu.
obr. 1 – Situace zadání nového centra obce Hybrálec.
1.1.1 Architektonická část Architektonické řešení multifunkčního objektu či objektů nebylo omezeno žádnými prostorovými regulativy. Z hlediska funkčního v sobě slučovalo šest provozních celků: 1) Obecní úřad: kancelář starosty obce v návaznosti na kancelář sekretariátu (2 osoby), malá zasedací místnost pro 15 osob, čajová kuchyňka, hygienické zázemí.
- 137 -
2) Multifunkční sál (pro příležitostné akce v obci, veřejná zasedání obecní rady, slavnostní příležitosti, promítání, vystoupení, přednášky,…): prostor sálu s kapacitou 80 osob, foyer, hygienické zázemí, příruční sklad. 3) Místní knihovna (samostatný provozní celek, přímý výběr knih z regálů): místnost knihovny s pracovištěm knihovníka 35 – 40 m2, sklad, zázemí knihovny – šatní prostor, čajová kuchyňka (možnost řešení pouze jako kout), WC s umyvadlem a předsíňkou. 4) Komerčně pronajímatelný prostor (smíšené zboží apod. - jednoduchý variabilní prodejní prostor, 1 – 2 zaměstnanci): prodejní plocha 20 – 25m2, 2 x sklad po 6m2, hygienické zázemí s možností převlečení. 5) Obecní byt nebo byty: Podkrovní prostory bylo možné využít jako obecní byty maximální velikosti 2+1 (2+KK) cca 50 m2. Počet bytů a jejich velikosti limitovalo hmotového řešení objektu, v odůvodněných případech nebyly v rámci multifunkčního objektu uvažovány. 6) Pomocné provozy: sklady ev. možnost garáží, plynová kotelna 10-12 m2, možnost malé dílny. Jednotlivé provozy bylo možné logicky propojovat. Objekt musel splňovat požadavky platné legislativy na bezbariérový provoz [4]. Architektonické a provozní řešení mělo respektovat měřítko okolní zástavby a specifika venkovského prostoru. Zpracování projektu V průběhu zimního semestr 2012/2013 (září 2012 až leden 2013) pracovali studenti na svých architektonických studiích. Výchozí pro ně byly analýzy, které si zpracovali na základě místního průzkumu. Důraz byl kladen především na souvislost návrhu a existujících hodnot území. 2
Urbanistické řešení Každá ze studií vycházela ze své vlastní myšlenky a nabídla odlišný pohled na řešení návesního prostoru. I přes individualitu jednotlivých projektů lze shrnout a zobecnit základní principy, které se v návrzích objevují v různých obměnách. Funkční zónování prostoru návsi by se dalo rozdělit na část severozápadní a část jihovýchodní, přičemž pomyslnou hranici tvoří objekt kapličky. Severozápadní část studenti vnímali jako zónu klidovou s parkovou úpravou a vysokou zelení, zatímco jihovýchodní část se uvolnila pro funkci společenskou, řešení dopravy (parkoviště, zastávka autobusu, otočka autobusu) a případné dětské hřiště, umístění sportovních ploch studenti preferovali ve východním sektoru za potokem na loučce u lesíka – tedy mimo vymezený návesní prostor. 2.1
- 138 -
Konkrétní rozmístění a detailní řešení těchto funkčních ploch bylo podřízené umístění novostavby multifunkčního centra obce v návesním prostoru. Situování novostavby bylo opět záležitostí řešení sektoru jihovýchodně od kapličky. Vysledovat lze tři základní pozice: První představuje zástavba na parcele původní usedlosti č.p.32, návesní prostor je tak rozdělen na dva podprostory. Jeden představuje historicky daná velikost návsi po kapličku s kulisou nového objektu, druhý je pak otevřený prostor zahrad usedlosti č.p.32, do kterého jsou vneseny nové funkce společenské, řešení dopravy a případné dětské hřiště či vazba na sportovní zónu za potokem.
obr. 2 – Ukázka řešení situace centra Hybrálce (autor projektu Aneta Zábranská, 2012).
Druhou variantou je posunutí novostavby přibližně do poloviny nově otevřeného prostoru. Mezi kapličkou a novostavbou tak vzniká prostor pro funkci společenskou, za novostavbou v jihovýchodní části je pak řešena otázka dopravy.
obr. 3 – Ukázka řešení situace centra Hybrálce (autor projektu Denisa Kupková, 2012).
- 139 -
Třetí možností je posunutí objektu novostavby do jižního sektoru řešeného území. Kompozičně je takto prostor návsi opět uzavřen. V dalším návrhu samotného objektu bylo nutné vyřešit největší výškové převýšení, které se v zadané lokalitě nachází. Každá z těchto variant přináší určitá pozitiva a určité diskutabilní prvky. Velmi pak závisí na řešení samotného objektu multifunkčního centra, zda dokáže ve svém návrhu minimalizovat negativa a vyzdvihnout pozitiva zvolené urbanistické koncepce.
obr. 4 – Ukázka řešení situace centra Hybrálce (autor projektu Jakub Jaroš, 2012).
Architektonické řešení Objem novostavby mohl být řešen buď jako monoblok nebo jako soubor objektů. Zvolená forma vycházela zejména z urbanistické koncepce návrhu. Co se řešení samotného objektu týkalo, zcela přirozeně se studenti rozdělili na dvě skupiny: Ta první se rozhodla dodržet tradiční hmotu venkovského domu – obdélný, protáhlý kvádr se sedlovou střechou za použití soudobého detailu v moderním materiálovém pojetí. Takové řešení lze pokládat za nekonfliktní vůči venkovskému prostředí. 2.2
obr. 5 – Příklad řešení tradiční hmoty se soudobým detailem – nejlépe hodnocený projekt pedagogy, třetí nejlépe hodnocený projekt obyvateli Hybrálce (autor projektu Šárka Tomášová, 2012).
Druhá skupina studentů se rozhodla svým návrhem ověřit možnost použití novotvaru ve venkovském prostředí. To představuje vždy určitou míru rizika a kontroverznosti. Na druhou stranu, pokud je návrh pojmut citlivě, může vesnický prostor obohatit o nové prvky. - 140 -
I zde šlo vysledovat dvě tendence. První představovala jakousi hru s tradiční hmotou venkovského domu, který byl různě deformován a přeskupován. Druhý přístup by se dal nazvat „krajinářský“. Tyto návrhy využívaly výškového převýšení pozemku tak, že terén přecházel do stavby a stavba do terénu.
obr. 6 – Příklad řešení tradiční hmoty se soudobým detailem – nejlépe hodnocený projekt obyvateli Hybrálce (autor projektu Michaela Záhorovská, 2012).
obr. 7 – Příklad novotvaru ve venkovském prostoru – druhé místo dle hodnocení obyvatel Hybrálce (autor projektu Barbora Olexová, 2012).
obr. 8 – Příklad „krajinářského“ přístupu, novostavba maximálně využívá převýšení pozemku (autor projektu Josef Vild, 2012).
- 141 -
Z hlediska materiálů studenti volili zejména nyní oblíbené kombinace pohledového betonu, cementotřískových desek, dřevěného obkladu, plechu a bílé či šedé omítky. Provozní řešení odpovídalo stavebnímu programu. Každý student preferoval trochu jiné uspořádání ve vazbě na celkovou myšlenku návrhu. Součástí projektu bylo i koncepční rozvržení konstrukčního řešení objektu, přičemž nejzajímavější část představovalo řešení většího rozpětí multifunkčního sálu. Studenti konstrukční schéma dokládali axonometrií s popisem hlavních rozponů a výšek. 3
Prezentace projektu Výsledky práce byly jednak tradičně prezentovány na školní výstavě v Atelieru D budovy D fakulty stavební. Studentské projekty byly hodnoceny pedagogy katedry architektury. Mnohem zajímavější však byla konfrontace přímo s obyvateli obce Hybrálec. Dne 15.3.2013 byla v kulturním sále obce slavnostně zahájena výstava projektů, které se zúčastnili jak místní, tak studenti programu Architektura a stavitelství a jejich pedagogové. Mezi obyvateli Hybrálce vzbudily studentské projekty velký zájem. Proběhly rozpravy přímo před vystavenými projekty. Velmi kladně byly přijímány návrhy netradiční. Místní citlivě vnímali vazbu jednotlivých projektů na stávající uspořádání vesnice, její život i aktivity. Z hlediska materiálů u Hybráleckých jednoznačně vítězila řešení vyžadující co nejmenší údržbu. Vernisáž výstavy neunikla pozornosti regionálního tisku. Souběžně s výstavou proběhla i anketa. Obyvatelé obce si volily tři projekty, které je nejvíce oslovily. Projekty, které dostaly nejvíce hlasů, patřily i k těm, které byly hodnoceny jako nadprůměrné na akademické půdě. Díky společnému projektu obce Hybrálec a katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze se studentům a pedagogům programu Architektura a stavitelství naskytla možnost ověření výsledků výzkumu venkovské problematiky na zcela konkrétním zadání. Mezi hlavní přínosy patřila možnost ověřit si, jak působí včlenění novotvaru do historického jádra vesnice a jakým způsobem jsou přijímány soudobé architektonické trendy dnešními obyvateli venkova. Z hlediska pedagogického bylo pro studenty podnětné setkání s potencionálními uživateli jejich návrhů. Naopak obci přinesla tato spolupráce možnost ověření využití lokality v různých variantách a v neposlední řadě i příležitost zpestřit kulturní život Hybrálce. Centrum obce Hybrálec představuje jednu z ukázek aplikace výsledků mnohaletého zkoumání venkovského prostoru, kterému se na katedře architektury FSv ČVUT v Praze věnují. Použitelnost a přijatelnost teoretických závěrů pro praxi byla opět potvrzena touto zajímavou akcí. Článek byl podpořen grantem SGS12/018/OHK1/1T/11 „Identifikace urbanistických a architektonických hodnot v hlavním vesnickém veřejném prostoru“. Literatura: [1] Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 6 (1307-1333). Brünn, 1854, s. 66. [2] HOFFMANN, František. Mincmistr Eberhard. In: Pražský historický sborník 12, 1980, s. 70-84. [3] JAROŠ, Zdeněk. Archivní rešerše. Muzeum Vysočiny. Jihlava. 2010. [4] Vyhláška č. 398/09 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2009.
- 142 -
