Centrum kvality bydlení. výroční zpráva

Centr um kvality bydlení vý r oční z pr áv a

2011

Centrum kvality bydlení je platforma pro výzkum bydlení a městského prostředí, s cílem vytvoření odborného zázemí oboru architektury a urbanismu a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů. Usiluje o rozvoj obecného vnímání kvality bydlení jako významné společenské hodnoty. Chce pomoci budovat povědomí o tom, co je standardem kvalitního návrhu obytného prostředí a pozitivně tak ovlivňovat jeho podobu.Centrum kvality bydlení se snaží oslovovat architekty, stavebníky, developery, správce a provozovatele staveb pro bydlení, veřejnou správu i běžné uživatele. Centrum kvality bydlení jako expertní sdružení nabízí odbornou pomoc v oblasti bytové výstavby a tvorby městského prostředí: poskytuje zkušenosti z vlastního základního výzkumu, využití dlouhodobého sběru dat a referencí v oblasti bydlení.

Občanské sdružení Centrum kvality Bydlení vzniklo v souladu se zákonem o sdružování občanů č. 83/99 Sb. v roce 2010. Registrace u Ministerstva vnitra ČR byla provedena pod č. j.: VS/1 – 1/80991/10 - R ze dne 19. srpna 2010. Má přidělené identifikační číslo 22858547. Sídlo sdružení: Jankovcova 53, 170 00, Praha 7.

Jankovcova 53, Praha 7, 170 00, t. +420 234 602 708, IČO 228 585 47, č.ú. 43-9139210257/0100 e-mail: [email protected], www.cekb.cz

1. Centrum kvality bydlení 1.1. Smysl, účel, poslání Motivem založení sdružení byla neexistence relevantního výzkumného pracoviště, které by se soustavně zabývalo tématikou bydlení z pohledu architektury. Částečně tuto činnost doposud zajišťovala pedagogicko-výzkumná pracoviště vysokých škol, avšak v neodpovídajícím rozsahu. Smyslem výzkumného pracoviště je vytvářet odborné zázemí oboru architektury, urbanismu a prostorového plánování. Cílem činnosti sdružení CKB je posílit spojení výzkumu s výukou, s praktikujícími odborníky i orgány veřejné správy a zaměřit se na otázky architektury a urbanismu v širších kulturně-civilizačních souvislostech prostorového vývoje obcí, regionu a státu.

1.2. Historie Sdružení bylo oficiálně založeno v červenci 2010 Michalem Kohoutem, Jiřím Plosem a Davidem Tichým, jako platforma pro rozvoj a prezentaci výzkumu bydlení v architektuře, s cílem propojení a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů, zabývajícími se vývojem tohoto fenoménu v teorii i praxi. Výzkumu se věnujeme více než 10 let, naše první pokusy o založení podobného pracoviště sahají do roku 1999, kdy existovala představa jej provozovat v rámci Fakulty architektury jako pracoviště pro studenty doktorandského studia. Neexistující zpětná vazba a nulová poptávka po podobných informacích vedly k prověřování konceptů bydlení pouze v praktické rovině v rámci architektonické praxe, konkrétně společně v kanceláři Jiran Kohout architekti, která byla na stavby pro bydlení zaměřena. S dokončením disertační práce Davida Tichého „Koncept skupinového bydlení“ v roce 2005 se v architektonické kanceláři Jiran Kohout architekti začínáme výzkumu bydlení věnovat systematicky. K tomuto účelu vzniká pracovní skupina architektů, která kromě jednotlivých výzkumných témat připravuje např. i přednášky o bydlení pro výuku na Fakultě architektury ČVUT. Na podzim 2010 se sdružením začínají spolupracovat oslovení významní čeští architekti.Na začátku roku 2011 začíná mezioborová spolupráce s dalšími specialisty v oblasti bydlení.

1.3. Základní cíle - zlepšování kvality života prostřednictvím výzkumu a návrhu vhodných forem bydlení - rozvoj a prezentace výzkumu bydlení v architektuře, s cílem propojení a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů. - shromaždování, třídění a poskytování údajů relevantních pro návrh kvalitních bytových staveb a sídel - kromě architektury staveb zaměření i na souvislosti psychosociální, filosofické, sociologické, politické, právní, hospodářské, statistické atd. - diskuse a vzdělávání v oblasti bydlení - navázat na tradice výzkumné činnosti v této oblasti v ČR (VÚVA, ČSVA, Sociální fragment bydlení atd.) a přispět ke zvýšení úrovně veřejné debaty na téma bydlení


1.4 Okruhy činností Výzkum - základní výzkum v oblasti bydlení - shromaždování, třídění a interpretace informací z oblasti bydlení se zaměřením na údaje relevantní pro tvorbu a užívání obytného prostředí - mezioborová spolupráce s architekty, urbanisty, územními plánovači, stavebními inženýry, sociology, demografy, ekology, filosofy, přírodovědci, ekonomy, politiky a veřejnou správou - seznamování se s novými relevantními výsledky tvorby a výzkumu v oblasti bydlení doma i v zahraničí (především Evropa a Severní Amerika) - spolupráce s domácími organizacemi činnými v oblasti kvality a výuky bydlení (FA ČVUT a další VŠ, výzkumná a odborná pracoviště, profesní organizace) - mezinárodní spolupráce v rozsahu a obsahu předmětného působení, převzetí sítě kontaktu dosavadního ústavu s vládními a nevládními organizacemi, které se zabývají architekturou, urbanismem a prostorovým plánováním (EU-ACE,UIA, ENHR, IFHP, CIB etc.)

Vzdělávání - pořádání přednášek, seminářů, konferencí a výstav s danou problematikou - ediční činnost, správa webových stránek - výuka v oblasti bydlení se zaměřením na laickou i odbornou veřejnost (uživatelé, iniciativy, neziskový sektor; politici, architekti, developeři atd.) a studenty architektury v řádném i doktorském studiu - provoz výzkumného, informačního a dokumentačního střediska architektury, urbanismu a prostorového plánování, včetně příruční knihovny bydlení, modemového napojení na databázové a knihovní systémy tuzemské i zahraniční, zejména propojení s datovými bázemi ostatních výzkumných a školských pracovišť

Poradenství - odborná pomoc právnickým i fyzickým osobám činným ve sféře architektury, urbanismu a prostorového plánování (např. projekční organizace, developerské organizace, občanská sdružení atd.) - odborná pomoc veřejným institucím, profesním organizacím a sdružením činným ve sféře architektury, urbanismu a prostorového plánování (např. ČKA, CKAIT, AVÚP, MMR, MH, MŽP, MPSV, MK, MZm, atd.)


2. Lidé 2.1. Členové Doc. Ing. arch. Michal Kohout * 1964

Po ukončení studia na FA ČVUT (1988) organizoval doškolovací kurzy pro mladé architekty. V době popřevratové vyučoval na/se svojí alma mater v ateliéru A. Šrámkové. Od roku 2007 vede na FA ČVUT ateliér (s D. Tichým) a výuku programu soubory staveb na ústavu urbanismu. Od roku 1995 společná kancelář se Z. Jiranem (Jiran Kohout architekti), v rámci které se podílel na vzniku více jak 30 staveb, z nichž některé byly oceněny v rámci přehlídek české architektury. V posledních letech se věnuje převážně stavbám pro bydlení a urbanismu a to formou návrhu, výuky i výzkumu. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení (2010, spolu s D. Tichým a J. Plosem). Pracuje rovněž v nakladatelství Zlatý řez, kde spoluedituje stejnojmenný časopis a řadu průvodců po moderní architektuře České republiky (Praha, 1995 a Morava a Slezsko, 2005). V roce 2002 editoval Ročenku české architektury, jejíž předmluva Veřejné důvěrnosti byla zařazena do sborníku kritických textů o evropské architektuře „looking at european architecture: a critical view“ (2008, CIVA).

PhDr. JUDr. Jiří Plos * 1952 v Plzni

Právník, teoretik a pedagog. V roce 1976 absolvoval na Právnické fakultě UK v Praze v oboru mezinárodní právo veřejné a soukromé. 1985 absolvoval na Filosofické fakultě UK v Praze v oboru teorie a dějiny výtvarného umění a estetiky, zaměření na dějiny a teorie architektury. Během let 1977 – 1990 pracoval jako odborný pracovník Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, 1990 – 1994 jako vědecko- výzkumný pracovník Výzkumného ústavu výstavby a architektury (obor teorie architektury a urbanismu, prostorového/územního plánování), teorie práva a legislativa v uvedené sféře (VÚVA), 1992 – 1994 pracoval jako ředitel ústavu. Od r. 1993 do r. 2005 působil jako ředitel Kanceláře a sekretář České komory architektů, od roku 2005 jen jako sekretář ČKA. Od roku 1995 až dosud vyučuje na školách: externě na FA ČVUT Praha obor právo, dějiny urbanismu, na FUA TU Liberec obor právo a obor stavba měst, na AVU Praha teorii architektury a právo. ODBORNÁ PRAXE / ZKUŠENOSTI výzkumná práce v oboru teorie a dějiny architektury a urbanismu, teorie prostorového (územního) plánování včetně strategického plánování obcí, měst a regionů, teorie práva, se zaměřením na legislativu výstavby a výkonu povolání autorizovaných architektů, památková péče, životní prostředí včetně ochrany přírody a krajiny, a organizace a výkonu veřejné správy v uvedených sférách; spolupráce na přípravě právních norem, zejména na nové koncepci stavebního práva, zákona o výkonu povolání, zákonů o veřejné správě, zákona o muzeích a galeriích a zákona o památkové péči spoluautorství při přípravě rozvojových programů obcí a konzultační činnost v oboru prostorového plánování (člen řady poradních sborů pro architekturu, urbanismus a památkovou péči); expertní konzultační činnost ve všech výše uvedených oborech


Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer *1946

Jaroslav Šafer se vrátil do České republiky v roce 1991 po 19-ti letém pobytu v Anglii a Austrálii, kde pracoval jako ředitel designu renomované australské architektonické kanceláře. V roce 1992 byl jmenován řádným profesorem v oboru architektonická tvorba na ČVUT Praha. V roce 1971 absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, poté studoval na Akademii výtvarného umění v Praze a Polytechnic of Central London. Je členem ČKA od 1993 a od roku 1980 Royal Institute of British Architects RIBA. Mezi lety 1992 – 2000 vedl katedru architektonické tvorby na FA ČVUT, mezi lety 1984 – 1990 vyučoval také na univerzitě v Melbourne. Pracoval v architektonických kancelářích A13, Robert Matthew Architects London, Payette Associates Boston, Daryl Jackson Architects Melbourne. Roku 1994 zakládá kancelář Šafer Hájek Architekti, kde působí dodnes.

Ing. arch. Boris Redčenkov *1969 v Chebu

V roce 1994 absolvoval studium na FA ČVUT v ateliéru prof. Lábuse. Po absolvování fakulty založil v Chebu v roce 1994 spolu s Prokopem Tomáškem (1969) sdružení Atelier 69 – architekti. V roce 1997 tým doplnil architekt Jaroslav Wertig (1969). Dnes má atelier za sebou několik desítek úspěšných realizací ve všech oborech architektonické tvorby. Kromě tvůrčí architektonické činnosti se věnuje i přednáškové a pedagogické činnosti. Od roku 2010 je členem pedagogického sboru soukromé architektonické vysoké školy Architectural Institute Prague (ARCHIP), působí též jako organizátor a pedagog mezinárodního workshopu krajinotvorby Libá krajina (2008, 2009, 2010). Autorizovaný architekt ČKA 02 625. V souvislosti s realizací obytného souboru Villa Park Strahov se působiště atelieru A69 - architekti v roce 2000 rozšířilo o kancelář v Praze a pracovní kolektiv o nové spolupracovníky. V roce 2003 bylo sdružení Atelier 69 – architekti transformováno ve společnost A69-architekti, s.r.o.

Ing. arch. David Tichý, PhD. * 1969 v Chrudimi

Architekt a teoretik architektury. Po dvouletém působení mezi roky 1987 – 1989 na Stavební fakultě ČVUT začal studia na Fakultě architektury, kterou absolvoval u prof. Aleny Šrámkové v roce 1996. V letech 1996 až 2005 studoval doktorandský program teorie architektury na FA ČVUT se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. Za disertační práci „Koncept skupinového bydlení“ získal v rámci ČVUT cenu rektora. V roce 1998 působil na téže fakultě jako asistent v ateliéru arch. Jeníčka a od roku 2007 učí ve společném ateliéru spolu s Michalem Kohoutem. Spoluzakladatel Spolku posluchačů architektury, pracoval ve Studiu VM Vlada Miluniče (1992-1994), v Architekturbüro Ivan Považan – Frankfurt am Main (1993, 1994), v Architekturbüro Peter Lanz München (1995), ve studiu MŠAA Michala Šrámka (1996), spolupracoval s Martinem Roubíkem a Reginou Loukotovou (1998), pracoval pro Dune Corporation (1999) a od roku 2000 spolupracuje s atelierem Jiran Kohout architekti (více než 50 projektů). Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení (2010, spolu s M. Kohoutem a J. Plosem). Ve své architektonické praxi se orientuje převážně na stavby pro bydlení, ve kterých na ose výzkum-škola-praxe rozvíjí téma obytnosti a “společenského konceptu“ bydlení. Přednáší na konferencích a publikuje v odborných časopisech.


2.2. Zaměstnanci a spolupracovníci Ing. arch. Filip Tittl Filip Tittl je architekt, urbanista a teoretik architektury. Studoval na fakultě architektury ČVUT v Praze a na TUe v Eindhovenu v Nizozemí. Jeho závěrečná práce byla vybrána jako nejlepší diplomní projekt v České republice v roce 2010 a nominována na cenu Archiprix. Spolupracoval s řadou architektonických kanceláří v Praze, pracoval v MVRDV v Rotterdamu. V roce 2011 byl pozván na mezinárodní workshop na MIT v Bostnu, jehož tématem byla vize pro budoucí New York.

Mgr. Martina Zuzaňáková Martina Zuzaňáková vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2007 je doktorandkou Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy v Praze a ve své dizertační práci se věnuje umění socialistického realismu v Československu v letech 1948-1956. Pracuje jako kulturní manažerka a kurátorka. Spolupracovala s Centre for Central European Architecture a Českými centry. V roce 2009-2010 absolvovala prestižní stipendium pro kulturní manažery nadace Robert Bosch Stiftung (Kulturmanager aus Mittel- und Osteuropa) v jehož rámci pobývala ve Státních uměleckých sbírkách Drážďany. Vedle pracovní činnosti pro Centrum kvality bydlení spolupracuje na několika menších projektech, jejichž cílem je propojování české kultury se zahraničními subjekty a Kunst- a Architekturvermittlung.

Ing. arch. Pavel Buryška Pavel Buryška je architekt pohybující se rovněž na poli výzkumu, urbanizmu, grafického designu a experimentu. V roce 2011 absolvoval na FA ČVUT v Praze s diplomním projektem zabývajícím se integrací řeky Vltavy do organizmu města Prahy. Pavel Buryška byl v roce 2008 členem týmu holandské kanceláře Neutelings&Riedijk architects. V letech 2009 – 2011 pracoval v pražské kanceláři Jiran Kohout architekti.

Ing. arch. Barbora Mikitová Barbora Mikitová (*1985, Planá), architekt, teoretik. Absolvování studia na Fakultě architektury (2011) v ateliéru Romana Kouckého předcházelo studium na Fakultě architektury VUT v Brně (2004 - 2009) a Fakultě architektury v Ljubljani (2007). Za diplomní projekt Rezervy centra obdržela Cenu Josefa Hlávky. Pracovní zkušenosti získala v holandském ateliéru Neutelings&Riedijk architects (2008 - 2009, Rotterdam), Kuba, Pilař architekti (2009, Brno) a Jiran Kohout architekti (2009 - 2011,Praha).


2.3. Přidružení členové Ing. arch. Petr Hlaváček V roce 1985 absolvoval FA ČVUT v Praze. 1987 – 1991 PÚ VHMP Atelier ALFA – atelier Ing. arch. Machonina. 1993 hostující profesor University of Michigan College of Architecture. 1991 – 2008 architektonická kancelář R. U. A. (s Ing. arch. Hanou Seho-Münzovou). 1990 – 2010 pedagogická činnost FA ČVUT, 2010 proděkan pro rozvoj na Fakultě architektury ČVUT, atelier Architekti HeadHand s.r.o.

Mgr. Ing. Martin Lux, PhD. Martin Lux vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické a sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 1998 pracuje jako vědecký pracovník v oddělení Ekonomické sociologie Sociologického ústavu AV ČR, od roku 2000 vede tým Socioekonomie bydlení. Zaměřuje se zejména na problematiku sociálního bydlení, nákladů na bydlení, mezinárodní komparaci nástrojů bytové politiky; realizuje šetření zaměřená na postoje českých občanů k bydlení a bytové politice. Je členem evropské sítě výzkumníků bydlení (European Network for Housing Research), konzultantem Ekonomické komise pro Evropu OSN, Ministerstva pro místní rozvoj a Útvaru rozvoje hl. města Prahy

Ing. arch. Mikoláš Bělík Absolvoval FA ČVUT v Praze v roce 1987. Působil pedagogicky na FA ČVUT 1995 – 2003, snaha o propagaci FengShui a VaastuShastra a jejich zpřístupnění studentům a pedagogům. Studium FengShui u Rogera Greena (AU) na Evropské škole FengShui v Praze 2000 – 2005 a u Roberta Graye (UK) na FengShui Academy Baxton. Studium VaastuShastra u SashikalyAnanth (Indie) 2001 – 2003 v ČR, Francii a Indii. Studijní cesty a pobyty v Indii (1996, 2000, 2002, 2003 ) a Hong Kongu (2007). Ve své praxi pracuje pro českou a mezinárodní klientelu. Aktivně se věnuje astrologii a hudbě.

Ing. arch. Václav Škarda V roce 1997 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru prof. Ladislava Lábuse. V roce 1999 založil s Jiřím Poláčkem v Praze architektonickou kancelář Atelier K2. Od roku 2002 je autorizovaným architektem ČKA 3004.


3. Činnost sdružení v roce 2011 V roce 2011 rozvíjelo Centrum kvality bydlení všechny tři základní pilíře své činnosti - tedy výzkum, osvětu i odborné poradenství.

3.1. Výzkum V roce 2011 pokračovaly základní dlouhodobé výzkumné projekty, analyzující městské prostředí a obytné typologie. Hlavním smyslem výzkumných projektů je přinášet nezávislá relevantní data, nepostradatelná pro pochopení a zkvalitnění všech procesů vytvářejících ve svém souhrnu obytné prostředí.

3.1.1. Členění a identifikace prostředí Anotace: Cílem výzkumu je systematický popis obytného prostředí podle stanovených měřítek ve vztahu k zachycení a možnému modelování zažívání kvality prostředí a chování v něm. Sledovaná měřítka obytného prostoru: Základní: byt, dům, soubor / Doplňková: místo, místnost, blok, lokalita, sousedství Atributy členění obytného prostoru: počet uživatelů, plochy, vzdálenosti, časová souvislost, sociální reprezentace

3.1.2. Databáze obytných typologií - projekty a realizace Anotace: Databáze projektů, realizací bytových staveb, obytných souborů a ostatních staveb pro bydlení. Cílem vytvoření databáze je shromáždění co největšího počtu relevantních příkladů obytných staveb a jejich popis podle předem daných kritérií. Při hledání konkrétních atributů těchto staveb, databáze umožní vždy vyhledat dostatečný počet příkladů konkrétních řešení. Dlouhodobé sledování reálných projektů obytných staveb a jejich vzájemné porovnávání slouží jako platforma k jejich hodnocení a získání základní zpětné vazby v dalším projektování či posuzování těchto staveb.


3.1.3. Typologický výzkum Anotace: Cílem výzkumu je základní typologické rozdělení staveb pro bydlení v měřítku souboru, domu a bytu v kontextu vzájemných typologických vztahů, formy a topologie. Obtížnost výzkumu kvality obytného prostředí spočívá mimo jiné v dynamice požadavků na prostorové uspořádání, sociální vztahy, funkčnost, technické vlastnosti, které se proměňují s měnícím se měřítkem i dobou. Základním kritériem správnosti a kvality jednotlivých řešení jsou jeho dlouhodobé dopady na člověka.

Analýza parametrů charakteristických pro jednotlivá měřítka, vytváření databáze sledovaných příkladů.

Typologie souborů staveb Jednotlivé soubory jsou podle jednotné metodiky sledovány na základě demografických dat, prostorového uspořádání (zastavěné plochy, plochy veřejných prostranství, systémy komunikací, funkční uspořádání atd.) a charakteristik prostředí. Databázi souborů zpracovali studenti magisterského studia Fakulty architektury ČVUT v rámci semináře souborů staveb.

Typologie domů Vytváření typologické databáze principů řešení bytových domů podle předem stanovené metodiky. Každý půdorys domu je sledován podle poměrů ploch jednotlivých bytů, společných částí domů, konstrukcí a instalačních jader. Detailní srovnávání půdorysů bytových staveb podle poměrů ploch brutto/netto (poměr čistých ploch bytů vůči plochám společných částí domů a konstrukce).

Typologie bytů Členění příkladů řešení bytových jednotek na základě jejich uspořádání podle stanovené metodiky. Jednotlivé projekty jsou srovnávány dle sledovaných ploch (efektivita), typu (organizace) a velikosti bytů.


3.2. Vzdělávání Během roku 2011 připravilo Centrum kvality bydlení řadu vzdělávacích akcí různorodého formátu zaměřených jak na laickou, tak na odbornou veřejnost.

3.2.1. Cyklus přednášek o pražských sídlištích Na jaře 2011 uspořádalo CKB ve spolupráci s FA ČVUT sérii tří unikátních přednášek/procházek s výkladem, které se týkaly tří pražských sídlišť. Jejich autoři přiblížili okolnosti, za kterých sídliště vznikala a s jakými vizemi se do jejich tvorby pouštěli. Vysvětlili konkrétní zvolená řešení i dobové tlaky, kterým museli čelit a které výslednou podobu sídlišť ovlivnily. Odhalili, co zůstalo nerealizováno a jak se na výsledky své práce dívají s odstupem času. Jednotlivé autory představil a diskuzi vedl Michal Kohout. Přednášky proběhly v rámci předmětu Urbanismus 5 na Fakultě architektury ČVUT. Centrum kvality bydlení se podílelo na organizaci a vytvoření záznamu ve spolupráci s Atomyk Piktures a AVC ČVUT.

Ivo Oberstein: sídliště Jihozápadní město (21.04.2011)

Jiří Lasovský: sídliště Jižní město (28.04.2011)

Zdeněk Hölzel + Jan Kerel: sídliště Barrandov (5.5.2011)


3.2.2. Odborný seminář Legislativní překážky vzniku obytného prostředí / Praha Seminář uspořádalo CKB ve spolupráci s FA ČVUT 30. 6. 2011. Cílem semináře bylo informovat odbornou veřejnost o stavu současné legislativy a jejím vlivu na tvorbu kvalitního bydlení a městského prostředí a zároveň přispět k diskusi mezi státní správou, samosprávou a profesními organizacemi i odborníky činnými ve sféře architektury, urbanismu a prostorového plánování. Přednášející: PhDr. JUDr. Jiří Plos, Ing. arch. David Tichý PhD., Ing. arch. Michal Kohout, Ing. arch. Petr Hlaváček, Ing. Pavel Štěpán Čestní hosté: Ing. Lenka Andrýsová (Poslanecká sněmovna PČR), Ing. Ladislav Brett (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě), Ing. arch. Daniela Filipiová (Senát PČR) Ing. Ivan Hačkajlo (Český svaz stavebních inženýrů), Ing. Miroslav Kalous (Ministerstvo pro místní rozvoj), Ing. arch. Martin Peterka (Česká komora architektů), Ing. Ľubomír Vais (Státní fond rozvoje bydlení), prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel (děkan Fakulty architektury ČVUT) Anotace: Většina legislativních opatření regulujících výstavbu má v určité době své opodstatnění. Je ale velmi těžké odhalit moment, kdy se určitý požadavek již přežil a naopak začíná být kontraproduktivní. Po dlouhá desetiletí naše společnost vrstvila regulativní opatření a navíc paralelně zvyšovala minima parametrů pro obytné prostředí. V posledních letech tento proces ještě akceleroval, přestože se pomalu vytratila čitelná společenská objednávka pro jeho pokračování. Dostali jsme se do situace, kdy důvěrně známé a historicky prověřené způsoby stavění jsou z legislativního hlediska neaplikovatelné. Kdy stále se zvětšující množství regulace pomalu přiškrcuje mnohost a pluralitu prostředí, které si pro sebe stavíme. A kdy si jako společnost začínáme klást otázky, zda to, co jsme si určili jako minimální technický standard, ve skutečnosti nejde nad rámec našich reálných potřeb a netvoří se na úkor potřeb jiných, důležitějších.


3.2.3. Odborný seminář Legislativní překážky vzniku obytného prostředí / Brno Pro velký zájem o seminář o Legislativních překážkách v Praze upořádalo CKB analogickou akci v Brně, tentokráte ve spolupráci s FA VUT. Seminář se uskutečnil 9. 11. 2011 v prostorách rektorátu VUT v Brně

3.2.4. Informační webový portál www.cekb.cz Během roku 2011 byl postupně rozšířen provoz webového portálu ww.cekb.cz, který přináší základní informace z oblasti bydlení, poznatky výzkumu a zprostředkovává záznamy z přednášek. Obecně slouží jako rozcestník v oblasti bydlení.


3.2.5. Příprava cyklu přednášek výukového programu Bydlení na FA ČVUT Centrum kvality bydlení zpracovává cyklus přednášek inovovaného výukového programu Bydlení v rámci ústavu Nauky o budovách na FA ČVUT. Jednotlivé přednášky se zabývají měřítky obytného prostředí od míst a místností až po s soubory staveb.

navrhování staveb - pĜednáška þ. 03

41 / 64

prostĜedí a mČĜítko


49 / 64

prostĜedí a mČĜítko 10 x 10 m

3x4m minimální ložnice pro 2

3x3m

pokoj


byt

52 / 64



53 / 64


25 x 25 m

50 x 50 m

dĤm



sdílený venkovní prostor

blok

56 / 64


57 / 64

prostĜedí a mČĜítko 500 x 500 m

200 x 200 m

lokalita

þtvrĢ (neighborhood)


3.3. Poradenství V roce 2011 začalo CKB naplňovat svou vizi nabídnout své odborné zkušenosti zástupcům státní správy a místních samospráv. V návaznosti na uspořádané konference o vztahu předpisů a kvality vystavěného prostředí se jedním z hlavních témat stala stavební legislativa.

3.3.1. Připomínkování vládní Koncepce bydlení do r. 2020 Na jaře 2011 Centrum kvality bydlení připomínkovalo Koncepci bydlení do roku 2020 zpracovanou Ministerstvem pro místní rozvoj a schválenou vládou 13. července 2011.

3.3.2. Odborné stanovisko k novému znění „pražských OTP“ Centrum kvality bydlení připomínkovalo nově navržené znění Nařízení o obecných požadavcích na využívání území a technických požadavcích na stavby v hlavním městě Praze (tzv. OTPP). Připomínky se zaměřily především na prostorové parametry urbanistické struktury, typologické vymezení staveb, dopravu v klidu, hygienické limity a parametry ovlivňující technické a dispoziční řešení staveb. Ve svém odborném posudku CKB obsáhle vysvětlilo, kde jednotlivá ustanovení nového nařízení neodpovídají evropským trendům výstavby měst a kde přímo kladou zásadní překážky vzniku kvalitního městského prostředí. Na základě této analýzy byly zástupci CKB spolu s dalšími zástupci odborné veřejnosti (ČKA, FA ČVUT) přizváni do koncepční diskuse o nové podobě předpisu.

3.3.3. Spolupráce CKB na činnosti Pracovní skupiny pro bydlení ČKA Odborníci z Centra kvality bydlení byli na podzim 2011 přizváni do pracovní skupiny pro bydlení České komory architektů, jejímž úkolem je se ve spolupráci s ČKAIT, Sociologickým ústavem AV ČR a dalšími odbornými organizacemi a sdruženími podílet na zpracování vybraných úkolů z vládní Koncepce bydlení do roku 2020. Témata se týkají mimo jiné revitalizace rezidenčních oblastí, kvality vystavěného prostředí, sociální udržitelnosti rezidenčních oblastí, energetické náročnosti staveb, urbanizace v povodní ohrožených oblastech a shromažďování a třídění informací v oblasti bydlení.


4. Hospodaření sdružení v roce 2011

4.1. Rozvaha Aktiva Dlouhodobý majetek

tis. Kþ 0

Pasiva

tis. Kþ

Vlastní kapitál Výsledek hospodaĜení

0 0

ObČžná aktiva Pohledávky Krátkodobý finanþní majetek

100 0 100

Cizí zdroje Krátkodobé záv. - neuhrazené Závazky k zamČstnancĤm Stát - daĖové závazky Dohadný úþet pasivní Bankovní úvČry a výpomoci

51 6 39 1 5 0

Celkem HospodáĜský výsledek 2011

100 49

Celkem

51

4.2. Výsledovka Náklady Náklady na nákupy

Náklady na nakupované služby Nákup služeb Opravy a údržba Cestovné Náklady na reprezentaci Propagace, reklama

tis. Kþ 2

41 37 0 3 0 1

Osobní náklady

155

DanČ a poplatky

0

Finanþní náklady

1

Celkem HospodáĜský výsledek 2011

Výnosy

tis. Kþ

Tržby za vlastní výkony a zboží Tržby z prodeje služeb Tržby z prodeje zboží Jiné provozní výnosy PĜijaté dary Ostatní finanþní výnosy

199


33 33 0 215 215 0

248 49

Výroční zprávu schválila členská schůze sdružení dne 23. 1. 2012


Centrum kvality bydlení. výroční zpráva

Recommend Documents