Centrum kvality bydlení. výroční zpráva

Centr um kvality bydlení vý r oční z pr áv a

2012

Centrum kvality bydlení je platforma pro výzkum bydlení a městského prostředí, s cílem vytvoření odborného zázemí oboru architektury a urbanismu a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů. Usiluje o rozvoj obecného vnímání kvality bydlení jako významné společenské hodnoty. Chce pomoci budovat povědomí o tom, co je standardem kvalitního návrhu obytného prostředí a pozitivně tak ovlivňovat jeho podobu.Centrum kvality bydlení se snaží oslovovat architekty, stavebníky, developery, správce a provozovatele staveb pro bydlení, veřejnou správu i běžné uživatele. Centrum kvality bydlení jako expertní sdružení nabízí odbornou pomoc v oblasti bytové výstavby a tvorby městského prostředí: poskytuje zkušenosti z vlastního základního výzkumu, využití dlouhodobého sběru dat a referencí v oblasti bydlení.

Občanské sdružení Centrum kvality Bydlení vzniklo v souladu se zákonem o sdružování občanů č. 83/99 Sb. v roce 2010. Registrace u Ministerstva vnitra ČR byla provedena pod č. j.: VS/1 – 1/80991/10 - R ze dne 19. srpna 2010. Má přidělené identifikační číslo 22858547. Sídlo sdružení: Slezská 1454, 130 00 Praha 3.

Slezská 1454, 130 00 Praha 3, kancelář: Thákurova 9, 166 34 Praha 6, IČO 228 585 47, e-mail: [email protected], www.cekb.cz

1. Centrum kvality bydlení 1.1. Smysl, účel, poslání Motivem založení sdružení byla neexistence relevantního výzkumného pracoviště, které by se soustavně zabývalo tématikou bydlení z pohledu architektury. Částečně tuto činnost doposud zajišťovala pedagogicko-výzkumná pracoviště vysokých škol, avšak v neodpovídajícím rozsahu. Smyslem výzkumného pracoviště je vytvářet odborné zázemí oboru architektury, urbanismu a prostorového plánování. Cílem činnosti sdružení CKB je posílit spojení výzkumu s výukou, s praktikujícími odborníky i orgány veřejné správy a zaměřit se na otázky architektury a urbanismu v širších kulturně-civilizačních souvislostech prostorového vývoje obcí, regionu a státu.

1.2. Historie Sdružení bylo oficiálně založeno v červenci 2010 Michalem Kohoutem, Jiřím Plosem a Davidem Tichým, jako platforma pro rozvoj a prezentaci výzkumu bydlení v architektuře, s cílem propojení a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů, zabývajícími se vývojem tohoto fenoménu v teorii i praxi. Výzkumu se věnujeme více než 10 let, naše první pokusy o založení podobného pracoviště sahají do roku 1999, kdy existovala představa jej provozovat v rámci Fakulty architektury jako pracoviště pro studenty doktorandského studia. Neexistující zpětná vazba a nulová poptávka po podobných informacích vedly k prověřování konceptů bydlení pouze v praktické rovině v rámci architektonické praxe, konkrétně společně v kanceláři Jiran Kohout architekti, která byla na stavby pro bydlení zaměřena. S dokončením disertační práce Davida Tichého „Koncept skupinového bydlení“ v roce 2005 se v architektonické kanceláři Jiran Kohout architekti začínáme výzkumu bydlení věnovat systematicky. K tomuto účelu vzniká pracovní skupina architektů, která kromě jednotlivých výzkumných témat připravuje např. i přednášky o bydlení pro výuku na Fakultě architektury ČVUT. Na podzim 2010 se sdružením začínají spolupracovat oslovení významní čeští architekti.Na začátku roku 2011 začíná mezioborová spolupráce s dalšími specialisty v oblasti bydlení.

1.3. Základní cíle - zlepšování kvality života prostřednictvím výzkumu a návrhu vhodných forem bydlení - rozvoj a prezentace výzkumu bydlení v architektuře, s cílem propojení a navázání spolupráce mezi architekty a dalšími odborníky souvisejících oborů. - shromaždování, třídění a poskytování údajů relevantních pro návrh kvalitních bytových staveb a sídel - kromě architektury staveb zaměření i na souvislosti psychosociální, filosofické, sociologické, politické, právní, hospodářské, statistické atd. - diskuse a vzdělávání v oblasti bydlení - navázat na tradice výzkumné činnosti v této oblasti v ČR (VÚVA, ČSVA, Sociální fragment bydlení atd.) a přispět ke zvýšení úrovně veřejné debaty na téma bydlení


1.4 Okruhy činností Výzkum - základní výzkum v oblasti bydlení - shromaždování, třídění a interpretace informací z oblasti bydlení se zaměřením na údaje relevantní pro tvorbu a užívání obytného prostředí - mezioborová spolupráce s architekty, urbanisty, územními plánovači, stavebními inženýry, sociology, demografy, ekology, filosofy, přírodovědci, ekonomy, politiky a veřejnou správou - seznamování se s novými relevantními výsledky tvorby a výzkumu v oblasti bydlení doma i v zahraničí (především Evropa a Severní Amerika) - spolupráce s domácími organizacemi činnými v oblasti kvality a výuky bydlení (FA ČVUT a další VŠ, výzkumná a odborná pracoviště, profesní organizace) - mezinárodní spolupráce v rozsahu a obsahu předmětného působení, převzetí sítě kontaktu dosavadního ústavu s vládními a nevládními organizacemi, které se zabývají architekturou, urbanismem a prostorovým plánováním (EU-ACE,UIA, ENHR, IFHP, CIB etc.)

Vzdělávání - pořádání přednášek, seminářů, konferencí a výstav s danou problematikou - ediční činnost, správa webových stránek - výuka v oblasti bydlení se zaměřením na laickou i odbornou veřejnost (uživatelé, iniciativy, neziskový sektor; politici, architekti, developeři atd.) a studenty architektury v řádném i doktorském studiu - provoz výzkumného, informačního a dokumentačního střediska architektury, urbanismu a prostorového plánování, včetně příruční knihovny bydlení, modemového napojení na databázové a knihovní systémy tuzemské i zahraniční, zejména propojení s datovými bázemi ostatních výzkumných a školských pracovišť

Poradenství - odborná pomoc právnickým i fyzickým osobám činným ve sféře architektury, urbanismu a prostorového plánování (např. projekční organizace, developerské organizace, občanská sdružení atd.) - odborná pomoc veřejným institucím, profesním organizacím a sdružením činným ve sféře architektury, urbanismu a prostorového plánování (např. ČKA, CKAIT, AVÚP, MMR, MH, MŽP, MPSV, MK, MZm, atd.)


2. Lidé Doc. Ing. arch. Michal Kohout architekt, urbanista člen výboru, člen sdružení, koordinátor výzkumných projektů Po ukončení studia na FA ČVUT (1988) organizoval doškolovací kurzy pro mladé architekty. V době popřevratové vyučoval na/se svojí alma mater v ateliéru A. Šrámkové. Od roku 2007 vede na FA ČVUT ateliér (s D. Tichým) a výuku programu soubory staveb na ústavu urbanismu, od roku 2011 vede ústav nauky o budovách. Mezi lety 1995 a 2011 společná kancelář se Z. Jiranem (Jiran Kohout architekti), od roku 2012 kancelář UNIT architekti. V posledních letech se věnuje převážně stavbám pro bydlení a urbanismu a to formou návrhu, výuky i výzkumu. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení (2010, spolu s D. Tichým a J. Plosem). Pracuje rovněž v nakladatelství Zlatý řez, kde spoluedituje stejnojmenný časopis a řadu průvodců po moderní architektuře České republiky (Praha, 1995 a Morava a Slezsko, 2005). V roce 2002 editoval Ročenku české architektury, jejíž předmluva Veřejné důvěrnosti byla zařazena do sborníku kritických textů o evropské architektuře „looking at european architecture: a critical view“ (2008, CIVA).

PhDr. JUDr. Jiří Plos právník, teoretik architektury člen výboru, člen sdružení Právník, teoretik a pedagog. V roce 1976 absolvoval na Právnické fakultě UK v Praze v oboru mezinárodní právo veřejné a soukromé. 1985 absolvoval na Filosofické fakultě UK v Praze v oboru teorie a dějiny výtvarného umění a estetiky, zaměření na dějiny a teorie architektury. Během let 1977 – 1990 pracoval jako odborný pracovník Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, 1990 – 1994 jako vědecko- výzkumný pracovník Výzkumného ústavu výstavby a architektury (obor teorie architektury a urbanismu, prostorového/územního plánování), teorie práva a legislativa v uvedené sféře (VÚVA), 1992 – 1994 pracoval jako ředitel ústavu. Od r. 1993 do r. 2005 působil jako ředitel Kanceláře a sekretář České komory architektů, od roku 2005 jen jako sekretář ČKA. Od roku 1995 až dosud vyučuje na školách: externě na FA ČVUT Praha obor právo, dějiny urbanismu, na FUA TU Liberec obor právo a obor stavba měst, na AVU Praha teorii architektury a právo.

Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer architekt člen sdružení Jaroslav Šafer se vrátil do České republiky v roce 1991 po 19-ti letém pobytu v Anglii a Austrálii, kde pracoval jako ředitel designu renomované australské architektonické kanceláře. V roce 1992 byl jmenován řádným profesorem v oboru architektonická tvorba na ČVUT Praha. V roce 1971 absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, poté studoval na Akademii výtvarného umění v Praze a Polytechnic of Central London. Je členem ČKA od 1993 a od roku 1980 Royal Institute of British Architects RIBA. Mezi lety 1992 – 2000 vedl katedru architektonické tvorby na FA ČVUT, mezi lety 1984 – 1990 vyučoval také na univerzitě v Melbourne. Pracoval v architektonických kancelářích A13, Robert Matthew Architects London, Payette Associates Boston, Daryl Jackson Architects Melbourne. Roku 1994 zakládá kancelář Šafer Hájek Architekti, kde působí dodnes.


Ing. arch. Boris Redčenkov architekt člen sdružení V roce 1994 absolvoval studium na FA ČVUT v ateliéru prof. Lábuse. Po absolvování fakulty založil v Chebu v roce 1994 spolu s Prokopem Tomáškem (1969) sdružení Atelier 69 – architekti. V roce 1997 tým doplnil architekt Jaroslav Wertig (1969). Dnes má atelier za sebou několik desítek úspěšných realizací ve všech oborech architektonické tvorby. Kromě tvůrčí architektonické činnosti se věnuje i přednáškové a pedagogické činnosti. Od roku 2010 je členem pedagogického sboru soukromé architektonické vysoké školy Architectural Institute Prague (ARCHIP), působí též jako organizátor a pedagog mezinárodního workshopu krajinotvorby Libá krajina (2008, 2009, 2010). V souvislosti s realizací obytného souboru Villa Park Strahov se působiště atelieru A69 - architekti v roce 2000 rozšířilo o kancelář v Praze a pracovní kolektiv o nové spolupracovníky. V roce 2003 bylo sdružení Atelier 69 – architekti transformováno ve společnost A69-architekti, s.r.o.

Ing. arch. David Tichý, PhD. architekt člen výboru, člen sdružení, koordinátor výzkumných projektů Architekt a teoretik architektury. Po dvouletém působení mezi roky 1987 – 1989 na Stavební fakultě ČVUT začal studia na Fakultě architektury, kterou absolvoval u prof. Aleny Šrámkové v roce 1996. V letech 1996 až 2005 studoval doktorandský program teorie architektury na FA ČVUT se zaměřením na mezigenerační koncepty bydlení. Za disertační práci „Koncept skupinového bydlení“ získal v rámci ČVUT cenu rektora. V roce 1998 působil na téže fakultě jako asistent v ateliéru arch. Jeníčka a od roku 2007 učí ve společném ateliéru spolu s Michalem Kohoutem. Spoluzakladatel Spolku posluchačů architektury, pracoval ve Studiu VM Vlada Miluniče (1992-1994), v Architekturbüro Ivan Považan – Frankfurt am Main (1993, 1994), v Architekturbüro Peter Lanz München (1995), ve studiu MŠAA Michala Šrámka (1996), spolupracoval s Martinem Roubíkem a Reginou Loukotovou (1998), pracoval pro Dune Corporation (1999) a mezi lety 2000 a 2011 spolupracoval s atelierem Jiran Kohout architekti (více než 50 projektů). Od roku 2012 je společníkem architektonické kanceláře UNIT architekti. Je spoluzakladatel Centra kvality bydlení (2010, spolu s M. Kohoutem a J. Plosem). Ve své architektonické praxi se orientuje převážně na stavby pro bydlení, ve kterých na ose výzkum-škola-praxe rozvíjí téma obytnosti a “společenského konceptu“ bydlení. Přednáší na konferencích a publikuje v odborných časopisech

Ing. arch. Filip Tittl architekt, urbanista koordinátor výzkumných projektů Filip Tittl je architekt, urbanista a teoretik architektury. Studoval na fakultě architektury ČVUT v Praze a na TUe v Eindhovenu v Nizozemí. Jeho závěrečná práce byla vybrána jako nejlepší diplomní projekt v České republice v roce 2010 a nominována na cenu Archiprix. V roce 2011 byl pozván na mezinárodní workshop na MIT v Bostnu, jehož tématem byla vize pro budoucí New York. Spolupracoval s řadou architektonických kanceláří v Praze, pracoval v MVRDV v Rotterdamu. Od roku 2012 je společníkem architektonické kanceláře UNIT architekti.


Ing. arch. Petr Hlaváček architekt přidružený člen sdružení V roce 1985 absolvoval FA ČVUT v Praze. 1987 – 1991 PÚ VHMP Atelier ALFA – atelier Ing. arch. Machonina. 1993 hostující profesor University of Michigan College of Architecture. 1991 – 2008 architektonická kancelář R. U. A. (s Ing. arch. Hanou Seho-Münzovou). 1990 – 2010 pedagogická činnost FA ČVUT, 2010 proděkan pro rozvoj na Fakultě architektury ČVUT, atelier Architekti HeadHand s.r.o.

Mgr. Ing. Martin Lux, PhD. ekonom, sociolog přidružený člen sdružení Martin Lux vystudoval ekonomii na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické a sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 1998 pracuje jako vědecký pracovník v oddělení Ekonomické sociologie Sociologického ústavu AV ČR, od roku 2000 vede tým Socioekonomie bydlení. Zaměřuje se zejména na problematiku sociálního bydlení, nákladů na bydlení, mezinárodní komparaci nástrojů bytové politiky; realizuje šetření zaměřená na postoje českých občanů k bydlení a bytové politice. Je členem evropské sítě výzkumníků bydlení (European Network for Housing Research), konzultantem Ekonomické komise pro Evropu OSN, Ministerstva pro místní rozvoj a Útvaru rozvoje hl. města Prahy

Ing. arch. Mikoláš Bělík architekt přidružený člen sdružení Absolvoval FA ČVUT v Praze v roce 1987. Působil pedagogicky na FA ČVUT 1995 – 2003, snaha o propagaci FengShui a VaastuShastra a jejich zpřístupnění studentům a pedagogům. Studium FengShui u Rogera Greena (AU) na Evropské škole FengShui v Praze 2000 – 2005 a u Roberta Graye (UK) na FengShui Academy Baxton. Studium VaastuShastra u SashikalyAnanth (Indie) 2001 – 2003 v ČR, Francii a Indii. Studijní cesty a pobyty v Indii (1996, 2000, 2002, 2003 ) a Hong Kongu (2007). Ve své praxi pracuje pro českou a mezinárodní klientelu.

Ing. arch. Václav Škarda architekt přidružený člen sdružení V roce 1997 absolvoval Fakultu architektury ČVUT v ateliéru prof. Ladislava Lábuse. V roce 1999 založil s Jiřím Poláčkem v Praze architektonickou kancelář Atelier K2. Od roku 2002 je autorizovaným architektem ČKA 3004.


Ing. arch. Jan Karásek architekt, urbanista výzkumný pracovník Jan Karásek studoval na FA ČVUT obor architektura a urbanismus a obor urbanismus na Delft University of Technology a College of Architecture and Urban Planning na Tongji University v Šanghaji. Absolvoval v roce 2011 v ateliéru Romana Kocukého. Od té doby se věnuje architektuře velkého měřítka a územnímu plánování, v roce 2012 byl spoluautorem vítězného projektu v mezinárodní ideové soutěži Re-thinking Shanghai.

Mgr. Daniel Sokol sociální geograf výzkumný pracovník Daniel Sokol (*1982 Havířov) vystudoval demografii a sociální geografii na Přírodovědecké fakultě UK (2011), kde se věnoval především urbanizmu, geografii města a prognózám počtu obyvatel. Jeho diplomová práce Konjunkturální Bratislava byla teoretickou studií komplexního pojetí současného dynamického postsocialistického města. Od roku 2009 spolupracuje s CKB na získávání a analýze prostorových i obecných demografických dat o populaci měst. Od roku 2011 se v rámci své doktorské práce na FA ČVUT věnuje souvislostem bydlení a politiky.

Ing. arch. Zuzana Lyčková architekt výzkumný pracovník Zuzana Lyčková (*1984) je architektka zabývající se také urbanismem a interiérovým a grafickým designem. V roce 2010 absolvovala na FA ČVUT v Praze v ateliéru Michala Kohouta s projektem Studentského centra zohledňujícím koncept diferenciace intenzity sousedských vztahů. V průběhu studia absolvovala studijní pobyt na National Technical University of Athens (2008). Pracovní zkušenosti získala ve francouzském ateliéru Emmanuel Cros Architecture (2010/2011, Paříž) a v ateliéru Jiran Kohout architekti (2009 – 2011, Praha). V současné době pracuje v ateliéru UNIT architekti v Praze.


3. Činnost sdružení v roce 2012 V roce 2012 rozvíjelo Centrum kvality bydlení všechny tři základní pilíře své činnosti - tedy výzkum, osvětu i odborné poradenství. Centrum kvality bydlení se v tomto roce přestěhovalo z Holešovic do nových prostor v pražských Dejvicích.

3.1. Výzkum Hlavním smyslem výzkumných projektů je přinášet nezávislá relevantní data, nepostradatelná pro pochopení a zkvalitnění všech procesů vytvářejících ve svém souhrnu obytné prostředí. V roce 2012 pokračovaly základní dlouhodobé výzkumné projekty, analyzující městské prostředí a obytné typologie, započal výzkum pražských systémů zástavby a na řadě dalších výzkumných projektech členové Centra kvality bydlení spolupracovali v rámci výzkumných programů dalších institucí.

3.1.1. Databáze obytných typologií - projekty a realizace Anotace: Databáze projektů, realizací bytových staveb, obytných souborů a ostatních staveb pro bydlení. Cílem vytvoření databáze je shromáždění co největšího počtu relevantních příkladů obytných staveb a jejich popis podle předem daných kritérií. Při hledání konkrétních atributů těchto staveb, databáze umožní vždy vyhledat dostatečný počet příkladů konkrétních řešení. Dlouhodobé sledování reálných projektů obytných staveb a jejich vzájemné porovnávání slouží jako platforma k jejich hodnocení a získání základní zpětné vazby v dalším projektování či posuzování těchto staveb.

3.1.2. Pražské systémy zástavby Spolupráce: FA ČVUT Anotace: Předmětem výzkumu je analýza základních typů městského a předměstského prostředí v Praze – od rostlého města a tradiční blokové struktury, přes modernistické soubory až po suburbánní zástavbu rodinných domů. Samotná znalost porovnatelných vlastností a parametrů vybraných městských struktur je klíčová pro efektivní organizaci výstavby prostředí z hlediska veřejné i soukromé sféry, například pro správné nastavení nástrojů regulace či pro dosažení určitých charakteristik zástavby (podíl bydlení, adekvátní typologický mix, dosažení potřebných hustot atd.).

3.1.3. Členění a identifikace prostředí Anotace: Cílem výzkumu je systematický popis obytného prostředí podle stanovených měřítek ve vztahu k zachycení a možnému modelování zažívání kvality prostředí a chování v něm. Sledovaná měřítka obytného prostoru: Základní: byt, dům, soubor / Doplňková: místo, místnost, blok, lokalita, sousedství Atributy členění obytného prostoru: počet uživatelů, plochy, vzdálenosti, časová souvislost, sociální reprezentace


3.1.4. Typologický výzkum Spolupráce: FA ČVUT Anotace: Cílem výzkumu je základní typologické rozdělení staveb pro bydlení v měřítku souboru, domu a bytu v kontextu vzájemných typologických vztahů, formy a topologie. Obtížnost výzkumu kvality obytného prostředí spočívá mimo jiné v dynamice požadavků na prostorové uspořádání, sociální vztahy, funkčnost, technické vlastnosti, které se proměňují s měnícím se měřítkem i dobou. Základním kritériem správnosti a kvality jednotlivých řešení jsou jeho dlouhodobé dopady na člověka.

Typologie souborů staveb Jednotlivé soubory jsou podle jednotné metodiky sledovány na základě demografických dat, prostorového uspořádání (zastavěné plochy, plochy veřejných prostranství, systémy komunikací, funkční uspořádání atd.) a charakteristik prostředí. Databázi souborů zpracovali studenti magisterského studia Fakulty architektury ČVUT v rámci semináře souborů staveb.

Typologie domů Vytváření typologické databáze principů řešení bytových domů podle předem stanovené metodiky. Každý půdorys domu je sledován podle poměrů ploch jednotlivých bytů, společných částí domů, konstrukcí a instalačních jader. Detailní srovnávání půdorysů bytových staveb podle poměrů ploch brutto/netto (poměr čistých ploch bytů vůči plochám společných částí domů a konstrukce).

Typologie bytů Členění příkladů řešení bytových jednotek na základě jejich uspořádání podle stanovené metodiky. Jednotlivé projekty jsou srovnávány dle sledovaných ploch (efektivita), typu (organizace) a velikosti bytů.

3.1.5. Spolupráce na dalších výzkumných projektech Výzkum využití sociologických metod pro analýzu nerovnováhy na trhu bydlení: kritická a kontextuální metodologie ve výzkumu bydlení (GAČR P404/12/1446), Sociologický ústav akademie věd, Martin Lux


3.2. Vzdělávání Vzdělávací aktivity byly v roce 2012 zaměřeny především na odbornou veřejnost, centrální instituce státní správy, města a obce. Tematicky šlo především o dvě oblasti - bydlení pro stárnoucí populaci a organizaci výstavby měst s ohledem na kvalitu prostředí, transparentnost procesů organizace rozvoje, sociální a enviromentální udržitelnost.

3.2.1. Přednášky a příspěvky na akcích, týkajících se bydlení pro seniory a komunitního bydlení Zahajovací konference Evropského roku aktivního stárnutí Na zahajovací konferenci k Evropském roku aktivního stárnutí vystoupili za Centrum kvality bydlení David Tichý a Filip Tittl, příspěvky byly zaměřeny na rezidenční kvality bydlení pro stárnoucí populaci a na seniorské bydlení formou cohousingu.

Výroční kongres poskytovatelů sociálních služeb V rámci Výročního kongresu poskytovatelů sociálních služeb v Táboře proběhl Workshop na kterém David Tichý představil možnosti a trendy v bydlení pro seniory.

Workshop Aktivní a zdravé stárnutí V rámci workshopu dobré praxe ve zdravém a aktivním stárnutí na úrovni samospráv, pod názvem „Aktivní zdravé stárnutí“ probíhajícího v Praze přednesl David Tichý přednášku „Koncept komunitního bydlení pro seniory“. Workshop byl organizován Centrem pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče CELLO v rámci projektu FRAM.

Mezinárodní konference Stárnutí ve střední Evropě V rámci mezinárodní konference „Stárnutí ve střední Evropě“, představil David Tichý příklady deinstitucionalizovaného bydlení pro seniory. Konference byla součástí mezinárodního výzkumného programu na téma bydlení pro seniory HELPS.


3.2.2. Mezinárodní konference Město, které (si) tvoříme spolupráce: Heinrich Böhl Stiftung, Národní síť zdravých měst Cílem konference bylo přivést ke společné debatě jak odborníky z oblasti městského plánování a architekty, tak zástupce měst a obcí i občanských iniciativ, kteří stojí o to podílet se na utváření společné vize pro budoucnost našich měst a zároveň představit zkušenosti z úspěšných Evropských měst českému publiku. Anotace: Plánování měst je v českém prostředí často vnímáno pouze jako formální splnění náležitostí, vyplývajících z právního rámce tohoto procesu. Přitom rozhodnutí učiněná v oblasti městského plánování a výstavby mají dlouhodobý dopad a ovlivňují podobu města po desetiletí (v případě budov) a staletí (v případě polohy a proporce veřejných prostor a uliční sítě). Část 1: Obytné město: Kompaktní město je jednoznačně udržitelnou alternativou k suburbanizačním trendům. Přináší živé veřejné prostory, dostupné služby, efektivní hromadnou dopravu aniž by konzumovalo okolní krajinu. Zároveň ale vyžaduje důslednější a koncepčnější rozhodování ze strany veřejné správy. Jeho „obytnost“ závisí na řadě parametrů ovlivňujících kvalitu městského prostředí. Víme tedy, jak se takové město tvoří? Jaké jsou vhodné parametry zástavby, odpovídající stavební typologie, veřejné prostory a infrastruktura? Část 2.: Město více generací/ Sociální aspekty městského rozvoje: Město je prostorovou reprezentací společnosti, která ho obývá a vytváří. I proto bychom jej neměli vnímat pouze jako prostorovou formu, ale také jako propojení různých vrstev společnosti a různých generací. Město je také sítí vztahů utvářených v jednotlivých komunitách. Vezmeme-li na zřetel stárnoucí generaci - jak ji město může podpořit prostřednictvím své infrastruktury, služeb, prostředí a politik? Přednášející: Ton Schaap, City Planning Department, Amsterdam (NL), Lari Pitkä-Kangas, komisař pro udržitelný rozvoj města, zastupitel města Malmö (SE), Ing. Petr Švec, ředitel, Národní síť Zdravých měst ČR (CZ), Tomáš Ctibor, C.T. Development (CZ), Juliane Kürschner, City Planning Department, Amsterdam, Doc. Jiří Klokočka, urbanista, Ghent University (BE/CZ), Doc. Ing. arch. Michal Kohout, Centrum kvality bydlení (CZ), Ing. arch. Zdenka Vydrová, architektka (CZ), Mgr. Lucie Galčanová, Ústav populačních studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy un. v Brně, Mgr. Marcela Janečková, Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče UK (CZ), Ing. arch. Martin Říha, architekt, expert na územní plánování (CZ), Ing. arch. David Tichý, Centrum kvality bydlení (CZ), Hana Rabenhauptová, Město Prachatice (CZ)


3.2.3. Informační webový portál www.cekb.cz Provoz webového portálu ww.cekb.cz, který přináší základní informace z oblasti bydlení, poznatky výzkumu a zprostředkovává záznamy z přednášek. Obecně slouží jako rozcestník v oblasti bydlení.

3.3. Poradenství Podobně jako v oblasti vzdělávání, byly i v oblasti poradenství v roce 2012 hlavními tématy seniorské bydlení a rozvoj měst.

3.3.1. Spolupráce s MPSV v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Centrum kvality bydlení se podílelo na přípravě Evropského roku aktivního stárnutí jako garant tématu bydlení pro seniory.

3.3.2. Spolupráce na přípravě Národní strategie aktivního stárnutí Centrum kvality bydlení se v rámci pracovní skupiny na Ministerstvu práce a sociálních věcí podílí na přípravě Národní strategie aktivního stárnutí, zabývající se mimo jiné seniorským bydlením a mezigenerační integrací v rámci městského prostředí.


4. Hospodaření sdružení v roce 2012 Většina činnosti Centra kvality bydlení v roce 2012 byla provedena na dobrovolnické bázi.

4.1. Rozvaha Aktiva

tis. Kþ

Dlouhodobý majetek

0

ObČžná aktiva Pohledávky Krátkodobý finanþní majetek

Celkem HospodáĜský výsledek 2012

21 0 21

Pasiva Vlastní kapitál Výsledek hospodaĜení Cizí zdroje Krátkodobé závazky - neuhrazené Závazky k zamČstnancĤm - mzdy Stát - daĖové závazky - mzdy daĖ Dohadný úþet pasivní Bankovní úvČry a výpomoci

tis. Kþ 49 49 6 4 0 0 2 0

21 -34

Celkem

55

tis. Kþ

Výnosy

tis. Kþ

4.2. Výsledovka Náklady Náklady na nákupy p

0

Náklady na nakupované služby Nákup služeb Opravy a údržba Cestovné Náklady na reprezentaci Propagace, reklama

16 15 0 0 0 1

Osobní náklady Mzdové náklady

73 73

DanČ a poplatky Finanþní náklady Celkem HospodáĜský výsledek 2012

Tržby za vlastní výkony a zboží

Jiné provozní výnosy PĜijaté dary Ostatní provozní výnosy Ostatní finanþní výnosy

0

56 53 3 0

0 y

1 90


56 -34

V Praze dne 22. 1. 2013


Centrum kvality bydlení. výroční zpráva

Recommend Documents