CATHY WILLIAMSOVÁ MODELKA V BENÁTKÁCH PŘEKLAD

CATHY WILLIAMSOVÁ

MODELKA V BENÁTKÁCH

PŘEKLAD

S AMUEL HOYT

Milá čtenářko, září bývá leckdy takový trochu smutný měsíc. Léto se chýlí ke konci a nám všem začíná být jasné, že se co nevidět promění jenom ve vzpomínku. Krásnou, ale pomalu blednoucí... Podobnou vzpomínkou jsou pro většinu hrdinek knih, s nimiž za Vámi přicházím v edicích Sladký život a Sladký život Duo, jejich lásky. Byly krásné, ale skončily. A zůstaly po nich jenom vzpomínky. A větší či menší smutek... Na rozdíl od léta, které končí opravdu a nevrátí se (naštěstí příští rok přijde další!), mé - a jak doufám i Vaše - hrdinky své ztracené lásky znovu najdou. Já vím, že v životě to tak vždycky nechodí, mé knihy mají ale přece jenom trochu jiná „pravidla". Více než o tom, jak jsou věci doopravdy, totiž vyprávějí o tom, jak by věci vypadat měly. Takže pojďme spolu do světa, v němž je (skoro) stále krásné počasí s oblohou bez mraků, se zářícím sluncem, s nedorozuměními, jež se daří objasnit, s křivdami, které lze odčinit. A hlavně s láskou! S láskou Váš Harlequin

Cathy Williamsová


$ HARLEQUIN® Cas jen pro mě Amsterdam • Atény • Budapešť • Hamburk Londýn • Madrid • Milán • New York Paříž • Stockholm • Sydney Tokio • Toronto • Varšava

Název originálu: The Italiaiťs Pregnant Mistress První vydání: Harlequin Books, 2007 Překlad: Samuel Hoyt Odpovědný redaktor: Jiří Chodil

© 2005 by Cathy Williams © For the Czech Republic edition by Arlekin - Wydawnictwo Harlequin Enterprises Sp. z o.o., Warszawa 2009 Vydavatel: Arlekin - Wydawnictwo Harlequin Enterprises Sp. z o.o., Warszawa Tento titul vychází v edici Sladký život ISSN 1734-0217. Všechna práva vyhrazena, včetně práva na reprodukci celého díla nebo jeho částí v jakékoliv podobě. Tato kniha je vydána po dohodě s Harlequin Enterprises II B.V Všechny postavy v této knize jsou fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, žijícími či zesnulými, je zcela náhodná. Znak firmy Harlequin i znaky všech edičních řad jsou chráněny ochrannou známkou.

Cover: studio iks, Warszawa Sazba: Sdružení MAC s.r.o., Praha Tisk: LITOGRAFIA ROSÉS, S. A. Barcelona, Spain

CENA: CZ: 73 Kč SK: 2,96 € / 89 Sk ISBN 978-83-238-6127-0

PRVNÍ KAPITOLA Angelo Falcone ležel pohodlně natažený na manželské posteli. Po dlouhém a vášnivém milování se deky ocitly skoro na zemi. I lehce pomuchlané prostěradlo bylo důkazem toho, jak slastné okamžiky se tu odehrávaly. Ani se neobtěžoval zatáhnout závěs, a tak do místnosti pronikal svit měsíce, který házel roztodivné stíny na masivní italský nábytek. Angelo vlastnil další apartmány v New Yorku i Paříži, ale ten benátský byl jeho nejoblíbenějším útočištěm. V něm se nejvíc odrážela jeho osobnost a záliba ve velkolepém komfortu a přepychu. A právě tady se s ní setkával nejčastěji. Tady zažíval chvíle opojení s Franceskou Hayleyovou, která se právě skláněla nad zemí a snažila se v nepřehledné hromádce najít aspoň něco, co by si přes sebe mohla přehodit. Angelo se usmíval. „Tohle děláš pokaždé," komentoval její počínání. „Co jako?" Letmo po něm koukla. Její nahé tělo bylo vystavené zkoumavému pohledu tmavých očí a znovu roztávalo. Celé to bylo bláznivé. Angela poznala před třinácti měsíci a rovnou ho

6

CATHY W1LLIAMSOVÁ

odepsala coby bohatého italského plejboje, kterému není radno se plést do cesty. On se ale jen tak nevzdal a bojoval tak dlouho, až jeho šarmu a kouzlu podlehla. Netrvalo to ani měsíc a začali se scházet, kdykoliv jim to nabitý pracovní harmonogram dovolil. „Vždycky se oblékáš, jakmile vylezeš z postele. To nechápu. Rád se na tebe dívám, když jsi nahá. Proč skrývat dokonalost?" „Nemám ráda, když říkáš takovéhle věci. Nikdo není dokonalý. Ani já ne. Dokonalost neexistuje, to už jsi snad poznal," utrousila, přestože moc dobře věděla, že si to jen nalhává. Ta fyzická existovala v každém případě. Angelo Falcone byl živým důkazem. Bezchybný zevnějšek se v jeho případě ještě navíc snoubil s přirozenou inteligencí. Dohromady to byl neodolatelný mix, kterému se lehko podlehlo. „S tím si dovolím nesouhlasit," prohodil a nepřestával ji pozorovat. Francesca byla ztělesněním snu každého muže z masa a kostí. Inteligentní modelka, která netrpěla anorexií a jinými neduhy mladé generace rádoby nadějných hvězdiček světových přehlídek, byla skutečným zázrakem. Její chytré výroky a úvahy často nutily Angela přemýšlet o tom, co vlastně v povrchním světě módy tak výjimečná osobnost, jakou nepochybně byla, pohledává. „To nic nemění na tom, že bych ráda našla něco na sebe." Špičkou nohy jemně brázdila neuspořádanou hromádku na zemi, ale nakonec to vzdala. „Dám si něco k jídlu. Budeš taky něco chtít?" „Pojď zpátky do postele," zaškemral a významně poklepal vedle sebe. „Všechny mo j e c ho ut k y můžeš uspokojit,aniž bys musela chodil někam do kuchyně.“Franceska se ušklíbla „To byl opravdu vtip týdne."


7

„Vtip? Jaký vtip? Já to myslel úplně vážně." Než si stačila všimnout, že rychle vystartoval z postele, stál přímo u ní. V mžiku ji objal zezadu a zabořil tvář do jejích hustých vlasů. Zhluboka dýchal a toužil po ní tak jako po nikom jiném. Vztahu na dálku se zpočátku obával, ale nakonec sám sebe před rokem přesvědčil, že častá odloučení, kdy bude každý na druhém konci světa, přinesou i svá pozitiva. V duchu se ujišťoval, že dlouhodobé vztahy nakonec vždycky upadají do zajetých kolejí. První záchvěvy touhy brzy střídá rutina, která jakékoliv soužití ubíjí. Pro vztah nemůže být nic horšího než předvídatelnost. Takhle si tenkrát zdůvodňoval své jednání a s odhodláním se pouštěl do boje o její přízeň. Teď mu ale Francesca chyběla, kdykoliv mu nebyla nablízku. Takové okamžiky bohužel převládaly. Poslední dobou se několikrát přistihl, že místo řešení zásadních problémů během pracovních schůzek přemýšlí o tom, kdy ji znovu spatří. „Musíme si promluvit," zamumlal a pevně ji k sobě přitiskl. „Můžu tady zůstat maximálně tři dny. Potom letím na dva dny do New Yorku a pokračuju do Londýna." Francesca pocítila povědomý záchvěv nespokojenosti, ale tyto pocity nechávala hluboko v sobě. „Kam se chystáš ty? Není šance, že budeš mít práci třeba zrovna v Americe?" zeptal se jakoby nic. Prosit se o něco, to nebyl jeho styl. Stejně tak nikdy nežádal o doprovod na služební cestě. Ženy vždycky nechával stát kdesi v pozadí, ale v jejím případě to cítil jinak. Představa dalšího putování po světě bez ní ho přílišným optimismem nenaplňovala. CATHY WILLIAMSOVÁ 8 Francesca se uvolnila z jeho sevření a rozsvítila světlo v kuchyni.

„Šance nulová," řekla suše, aniž by se na něj podívala a otevřela lednici. Chvíli do ní nakukovala a nakonec vytáhla sýr a pár rajčat. „Dík za upřímnost," prohodil Angelo zklamaně. „Ne že by mě setkání v New Yorku nelákalo, ale..." Z boxu vytáhla čerstvou bylinkovou bagetu a povoněla k ní. „Máš ještě nabitější pracovní rozvrh než já, vždyť vím," konstatoval. „Ale mohla by ses na mě aspoň dívat, když už spolu mluvíme." „Nemůžu se na tebe koukat a přitom krájet bagetu," namítla, ale nakonec na jeho námitku zareagovala a otočila se k němu. „Angelo, opravdu bych s tebou jela moc ráda. Ani nevíš, jak bych se s tebou chtěla procházet po New Yorku. Ale ty bys tam stejně měl jedno jednání za druhým, tak co z toho. Možná bychom měli čas tak akorát zajít nějak na oběd, a to ještě kdoví jestli. Jak jsi říkal, mám nabitý program a volného času v něm opravdu moc není." Pohodila rameny a usmála se. „Ale co, vždyť je mi dvacet čtyři. Když ne teď, tak kdy jindy bych měla takový nápor zvládat? Kromě toho se nějak živit musím." „Vážně potřebuješ vydělávat tolik?" Odmlčel se a chvíli nechal poznámku viset ve vzduchu. Pak k ní přistoupil a otočil ji k sobě. „Nezdá se mi, že bys vedla nějaký extravagantní život, který by tě stál moc peněz," zamumlal a dlouze ji políbil. Na služební cestu ho Francesca sice doprovázet nebude, ale mohlo ho hřát alespoň pomyšlení, že mu patří. I když většinu času jen na dálku... „Vím, že si pronajímáš malý byt v Paříži, ale to je MODELKA V BENÁTKÁCH 9 tak všechno. Tak kam všechny ty miliony jdou?" vrátil se otázkou k tématu jejích hmotných statků.

„Miliony," uculila se Francesca. „Tak to je trochu nadsazené." Víc nekomentovala. Konverzace se dostávala na velmi tenký led, z kterého bylo třeba urychleně vybruslit. „Tak promiň. Já myslel, že modelky za nějaký pakatel ani nevstávají z postele." Francesca se zasmála. Její smích byl nakažlivý. Byla to první z věcí, která ho na ní upoutala. Tenkrát stála v davu s dalšími modelkami, ale právě ona svým smíchem jako jediná dokázala, že je v kontaktu s realitou a má smysl pro humor. Angelo ji pohladil po vlasech. „Chceš snad říct, že to není pravda?" „Máš jen kusé informace a ani já nevím, za kolik vstávají ty nejlepší na světě." „Vždyť ta nejlepší jsi ty," zamumlal Angelo a políbil ji na šíji. Potom jazykem sklouzl po rameni níž a rukou jí začal masírovat prsa. Francesca cítila, jak se o ni opírá jeho ztopořené mužství. Lehce zasténala. Vzal ji za ruku a začal jí olizovat prsty, které voněly po sýru a čerstvých rajčatech. To nebylo fér! Jak to, že se s každým jeho dotekem znovu a znovu intenzivně chvěla? „Chutnáš náramně. Ale myslím, že jsou i zajímavější místa než prsty. Mám chuť i na něco jiného než na sýr a rajská..." „Angelo!" „Jsem k službám." S těmito slovy sklouzl dlaní přes ploché břicho dolů ke stehnům, až pronikl prsty do je-

10

CATHY WILLIAMSOVÁ

jího zvlhlého lůna. Ano! Celá mokrá ho vítala, a to bylo dobré znamení. Začal ji hladově líbat a chtivé doteky střídal s něžnými a laskavými. Po dlouhých měsících už na sebe byli zvyklí. Přesto přicházelo opojné vzrušení při každém dalším dotyku. Angelo by nikdy neřekl, že vnitřní pnutí a touha vydrží být motorem jejich vztahu tak dlouho. I samotná Francesca věděla, že ho to musí překvapovat. Nikdy svůj poměr sice neprobírali, ale měla dostatečný přehled o tom, v jakých kruzích se Angelo pohybuje, a jak to tam se vztahy chodí. Mezi ženami proplouval jako milovník vína, který od každého ochutná jen sklenku. Víc ne. Lamač ženských srdcí, tak ho charakterizovala jedna z jejích kolegyň. Francesca se tomu jen smála. Nedovedla si představit, že by zrovna ona někdy mohla mít zlomené srdce. I když se s Angelem nakonec začala scházet, nenapadlo ji, že ho i o rok později bude líbat se stejnou vášní jako poprvé. Objala ho a vtiskla mu něžný polibek. „Říkal jsem ti, jak moc jsi sexy?" „Ani nevím kolikrát," zašeptala a zaklonila hlavu, jako by mu chtěla dát ochutnat ztopořené hroty bradavek. Angelo ji popadl do náruče a vyzdvihl na kuchyňský stůl. Francesca se usmála. Co by takovému alternativnímu využití asi řekl jeho designér? Angelo se sklonil a jazykem si začal pohrávat se vztyčenými bradavkami. Francesca se zajíkala slastí. Od okamžiku, co přišli do jeho benátského bytu, se pomilovali už dvakrát, ale jejich nenasytnost neznala mezí. MOIH LKA V BENÁTKÁCH 11 Toužila, aby si pohrával s jejími ňadry, a on jí přání plnil. Chtěla, aby prozkoumal i další skryté záhyby jejího těla. I v tom ji vyslyšel.

Svíjela se pod ním a hlasitě sténala. Když do ní pronikl, začala v divokém tempu stoupat k výšinám, až dosáhla úplného vyvrcholení. „Tak co, lepší než sendvič?" škádlil ji, když klesli zpátky na pevnou zem. „Mnohem lepší. Než ten můj rozhodně," neodpustila si narážku na své kulinářské dovednosti. Angelo ji často provokoval tím, že by se měla naučit vařit alespoň těstoviny, ale Francesca na to měla pokaždé svou odpověď. Proč by to měla vůbec zkoušet, když jí v restauraci stejně vždycky naservírují daleko chutnější? Jejich dohady vždycky nakonec uzavřela výhružkou, že jednou udělá takový italský salát, že Angelo nebude mít slov. „Hlad ale stejně máš, viď?" „Chtěl bys mi snad udělat sendvič?" opáčila. „Co za to?" „Co bys chtěl?" Tebe v New Yorku. Tebe všude, kde jsem. „Dáme si něco k jídlu a pak vanu. Samozřejmě spolu..." „Fajn." Tak jako ve všech oblastech života, i v kuchyni se Angelo otáčel se šarmem a stylem. „To víš, italští předci," opáčil na její obdivnou poznámku a obratně ozdobil bagetu mozzarellou. Pochopitelně nezapomněl přidat i trochu bazalky. Otec Ital, matka Irka a dětství strávené v Chicagu. To byla Angelova minulost. „Toho Itala v tobě vidím," poznamenala Francesca CATHY WILLIAMSOVÁ 12 a dál se zájmem sledovala, jak nahý pobíhá po kuchyni. „Ale co ten irský původ?" Angelo o svém mládí nikdy moc nemluvil. Jen sem tam se prořekl,a tak byla Francesca lačná po jakékoliv další informaci. „Radši bys zrzavého a pihatého?" Podal jí nazdobený talíř a sedl si vedle ní.

„To by bylo zajímavé." Očima klouzala po jeho dokonalé tváři, jejíž ostré rysy nijak nezastíraly italský původ. Angelo byl vymodleným dítětem. Jeho rodiče toužili po početné rodině, ale nakonec jim muselo stačit jedno jediné dítě. Teď už se nemohli dočkat vnoučat. Aspoň takhle jí to povídal, když se ho onehdy zeptala, co to že se do svých třiatřiceti nestačil oženit. Na to jí odpověděl, že si chce užívat. Až se jednou usadí, bude to už natrvalo. Rozvody podle všeho neuznával. „A připadalo by ti to natolik zajímavé, že by ses zamilovala?" zeptal se tiše. Francesca sklopila oči. Zamilovat se? To ne! „S rezavými vlasy bys to měl těžké. Takové děti ve škole často šikanovali." „Myslíš, že by došlo i na mě?" zapochyboval Angelo. „Umíš si mě představit jako oběť?" „Ne. Na to budíš moc velký respekt. A strach," odpověděla upřímně. „Ty se mě bojíš?" „Já ne, ale někdo třeba ano." „Jak tě to napadlo?" „Neříkej mi, že občas nepoužíváš zastrašovací taktiku. Třeba když uzavíráš lukrativní obchody. Když ti o něco jde a někdo se ti postaví do cesty..." „Spíš bych to nazýval cílené přesvědčování. Zastrašování je trochu silné slovo." „Ty si vždycky umíš všechno tak obhájit." MODELKA V BENÁTKÁCH 13 „To víš, patří to k mé práci." „Už mlčím." Francesca polkla poslední sousto. „Děkuju za večeři. Byla skvělá. Teď se s dovolením půjdu naložit do vany." Angelo jí dal chvilku náskok. Blížil se okamžik, kdy jí bude muset říct to, co mu tolik leželo na srdci. Stále hledal tu

nejschůdnější cestu a přitom si představoval, jak se asi bude tvářit. „Asi nedělám moc dobře," zauvažovala Francesca, když si sedl na okraj vany. „Cpu se tady tučným sýrem a bagetou a nazývám to flirtem s pár kaloriemi. Až přiberu tolik, že nebudu moct dělat svou práci, hodím to na tebe." Pro Angela byla tou dokonalou a bezchybnou, ale jen ona sama znala cenu, kterou musela za tu takzvanou dokonalost zaplatit. On neměl tušení o drobných lžích, kterými ho zásobila. Povídala mu jen to, co chtěl slyšet. Často se to realitě hodně vzdalovalo. Jak dlouho mohlo trvat, než se tohle všechno provalí? Francesca o tom raději nepřemýšlela. Naštěstí ani nemusela. Ale jen díky tomu, že jejich vztah byl pouze přechodný. „Jednou toho stejně budeš muset nechat," řekl Angelo do ticha. „Jak jsi na to přišel?" „Kariéra modelky přece netrvá věčně," řekl a letmo ji políbil na rty. „Víš, jak je krása pomíjivá. Dneska tu je, a zítra nikde." „Ty ale umíš potěšit." „Už jsi přemýšlela, co budeš dělat pak?" Francesce se z tváře vytratil úsměv. Jako by tu s ní mluvil úplně někdo jiný, než s kým se scházela kvůli sexu. CATHY WILLIAMSOVÁ 14 Očekával snad, že bude odpovídat stejně vážně, jako se on vyptává? Možná mu jen špatně porozuměla. Třeba byl unavený a plácal jen tak, aby řeč nestála. „Ještě nevím," odpověděla bezstarostně a předstírala, že změnu atmosféry nevnímá. „Možná začnu pracovat na nové řadě kosmetiky pod svým jménem. K tomu se bývalé modelky často upínají. Nebo že bych přeběhla k herectví...?" „Herectví? To bych nedopustil."

„Netušila jsem, že do toho budeš mít co mluvit." Vnořila se hloub do vody. Začínala tušit, že se něco děje, ale zatím nedokázala přesně odhadnout co. „Jsi přece moje žena. Tak co bych do toho nemohl mluvit." „Ale? Proč najednou tolik arogance? Že by se zas probouzel italský naturel?" „Vždyť ho zbožňuješ. Jen si to přiznej." Zbožňuješ. Proč najednou používal tak silná slova, když je nikdy předtím od něj neslyšela? Lehce si smočila vlasy a dál předstírala, že vedou úplně normální hovor. „Stejně to je bláznivý nápad," prohodila bezstarostně. „Na herectví bych se nikdy nedala. Nic horšího si neumím představit. Všechna ta přetvářka." Pohodila rameny, ale vzápětí se zastyděla. Zrovna ona byla tou poslední, která mohla něco vyčítat lidem, kteří se živili předstíráním. „Raději mi pověz, na čem teď pracuješ v New Yorku," změnila pro jistotu téma. „Pořád řešíš tu koupi nemovitostí v Greenwich Village?" „To už jsem zabalil. Teď dělám na něčem trochu jiném." Uhnul pohledem a víc neřekl. „Přísně tajné?" dobírala si ho Francesca. „Angelo, MODELKA V BENÁTKÁCH 15 už jednou jsem ti říkala, že jenom agenti nesmějí mluvit o práci." „Moje nejdražší, nemáš ani páru, jak to ve světě byznysu chodí. Někdy stačí jediné slovo a bác, je po kontraktu dřív, než stačíš otevřít oči.", Francesca se usmála a přivřela oči. „To zní opravdu drasticky." „Tak to je." „Jednou toho ale budeš muset nechat. Víš, co se říká o stresové práci a vysokém krevním tlaku." Francesca otevřela oči a sledovala, jak se Angelo noří k ní do vany. „Už taky nemládneš. Co budeš dělat pak? Mohl bys třeba zauvažovat o

trochu poklidnější kariéře ve sféře pánské kosmetiky. Značka Angelo Falcone by nemusela být k zahození." Angelo se neudržel a vybuchl smíchy. „Hmm, dobrý nápad. Jenom si myslím, že pro to postrádám talent." „Proč?" „Jsem na to málo zženštilý." „Aha, to mě nenapadlo." „Ale mělo. Přece mě už docela znáš. Teda určitě nejvíc ze všech žen, se kterými jsem se kdy setkal." „To mi nějak moc fandíš," zauvažovala Francesca. „Nemyslíš, že je v podstatě nemožné někoho doopravdy znát?" Pár vteřin si pohrávala s myšlenkou, jak by se asi tvářil, kdyby se dověděl, co všechno mu zůstává skryté. Pokušení říct mu pravdu ale rychle pominulo. Stačilo domyslet důsledky. Ztráta Angela by pro ni byla příliš bolestná, přestože si dobře uvědomovala, že jejich vztah nemá budoucnost a dřív nebo později stejně skončí. CATHY WILLIAMSOVÁ 16 „Necháme těch vážných řečí," uzavřela. Potom ho vzala něžně za ruce a položila si je na prsa. „Vyhrožoval jsi, že mě nenecháš ve vaně samotnou. Tak si mě hýčkej." Angelo se nebránil. Nemohlo být nic slastnějšího, než klouzat rukama po jejím mokrém těle a kochat se každou dokonalou křivkou. Se stejnou něhou, s jakou ji masíroval, ji také osušil. Potom ji vzal do náruče a odnesl si ji do postele. „Francesko, jsi šťastná?" zeptal se, když jen tak leželi vedle sebe a užívali si společných chvil. Jeho otázka ji zarazila. „Jak to myslíš?" Něžně ji pohladil po vlasech. „No, potkáváme se stejně sporadicky jako lodě, které v noci křižují širé moře. Oba s sebou vozíme kufřík s nejnutnějšími věcmi, a to je všechno. To nezní moc optimisticky, že?"

„Musíme to brát, jak to je. Nic se s tím nedá dělat." Francesce začínalo bušit srdce. Přemýšlela, jak změnit téma, ale to bylo bezpředmětné. Angelo byl neodbytný. Znala ho moc dobře na to, aby nevěděla, že umí být stejně vytrvalý jako pes, který stále dokola přináší umělou kost a dožaduje se, aby mu ji páníček znovu hodil. Angelo teď dotíral se stejnou intenzitou ve snaze vypáčit z ní jednoznačnou odpověď. „Proč to říkáš?" „To snad víš. Moje práce obnáší spoustu cestování. Stejně tak jako tvoje. Ale musíme to probírat zrovna teď? Abych pravdu řekla, jsem docela utahaná. A už je pozdě." „Nikdy není pozdě." „Necháme to tak, jak to je. Ptal ses mě, jestli jsem šťastná. Tak říkám, že jsem. Moc." Usmála se. MODELKA V BENÁTKÁCH 17 „Stačí ti, že se vídáme jen párkrát do měsíce? Že jsme rádi, když se shodneme na jednom jediném termínu dalšího setkání? A to ještě předtím musíme hodně dlouho koukat do přeplněných diářů..." „Co na tom? Jsem šťastná za každou chvilku, kterou s tebou můžu být." A už toho nechme. Prosím. „Přece bys mohla žít i jinde než v Paříži..." „Někde zázemí mít musím a Paříž se mi jeví jako nejvhodnější. Všechnu práci mám ve Francii nebo Itálii, jen občas jedu někam dál." „Ale narodila ses v Anglii." Francesca ztuhla, ale Angelo jí nedal prostor, aby se mohla vyjádřit. Místo toho dál dotíral: „Neříkej mi, že nemáš žádné nutkání vrátit se zpátky ke kořenům. Vím, žes mi říkala, že teď je jediné období, kdy si můžeš užívat dobrodružství. Třeba by ses ale mohla usadit v Londýně. Výpravy za neznámým se dají pořádat i odtud."

Francesca si povzdychla. „Londýn nebo Paříž... Jaký je v tom rozdíl? Stejně jsi pokaždé někde jinde, a já to beru. Rozhodně tě nechci přišpendlit k jednomu místu. Sám víš, jak by se ti to nelíbilo. Připadal by sis jak v pasti. Není to tak dávno, cos mi říkal, že jakmile ženská zavětří, že by vztah s tebou mohl být trvalejšího rázu, rychle couváš." Pokusila se odlehčit atmosféru letmým úsměvem. „Třeba se s tebou raději vídám jen sem tam, než abych riskovala, že se ti při častějším kontaktu okoukám a možná i zprotivím." „Mám trochu jiný návrh." Francesca vytřeštila oči. „Chystám se rozjet pár projektů v Londýně. Zatímco předtím jsem měl víc pracovních závazků tady v Itálii a Americe, teď se všechno přesouvá do tvé CATHY WILLIAMSOVÁ 18 rodné země. Proto se taky chystám usadit právě tam. Co kdybys tam byla se mnou?" Francesce se právě zhroutil svět. Její budoucnost neměla ani předtím žádné jasné obrysy. Teď se ale rozplynula úplně. Neexistovalo už nic, k čemu bych se mohla upínat. Srdce jí bušilo jako na poplach a ruce se jí začaly nekontrolovatelně chvět. „Mám práci..." Jen tiše pípla. Souvislá věta z ní nevyšla. „Té se můžeš věnovat i tam. Jméno už máš. Nemáš zapotřebí honit se na molech v Itálii. Můžeš si dovolit fotit pro světové módní značky. Neříkej, že to není mnohem lukrativnější práce." Angelo se usmíval a hladil ji po zádech. „Budeme na sebe mít mnohem víc času. Já budu míň cestovat... Kdoví, třeba pro tebe bude mít Anglie mnohem větší kouzlo, když tam budu. Co ty na to? Vztah už pro nás nebude tak náročný Scházíme se v různých

apartmánech, občas i po hotelích a je to docela vyčerpávající. Byla by to změna k lepšímu." „To ti jen tak připadá. Ty se nemůžeš jen tak usadit. Sám jsi to říkal! Máš toulavou duši. A já taky." Nabízel jí to, co nikdy žádné ženě předtím, a ona se tomu tak urputně bránila. Chápal její obavy, že s trvalejším vztahem může přijít zevšednění, ale kvůli tomu se rozhodně nehodlal vzdát soužití s ní. „Tebe ty toulky neunavují?" zeptal se do ticha. „Ty nahodilé schůzky? Milování se s vědomím, že není moc času, protože za pár hodin bude muset být aspoň jeden z nás na opačném konci světa? Chci tě na všechna ta místa brát, seznamovat tě s lidmi, se kterými pracuju. Pohybuju se ve velmi exponované oblasti MODELKA V BENÁTKÁCH 19 byznysu. Drahé hotely a exkluzivní destinace. Chci tě mít po boku... mou dokonalou, reprezentativní a inteligentní ženu." Francesce se sevřel žaludek. Nemohla zůstat jen tak ležet v posteli. Bez varování ze sebe shodila deku, vstala a chvatně se začala oblékat. „Co děláš?" „Není to dobrý nápad," zamumlala a nevěnovala mu jediný pohled. „Cože?" „Angelo, prosím tě, snaž se to pochopit. Necháme věci tak, jak jsou. Proč se snažit spravit něco, co ani není rozbité?" Pokusila se zasmát, ale z úst jí nevyšla ani hláska. Zůstávala jen hořká pachuť. „Není se čeho bát. I když se budeme vídat mnohem častěji, náš vztah to neohrozí. Jsme spolu přece už víc než rok. Je čas udělat další krok," naléhal, až mu z toho začínalo hučet v uších. Skoku do neznáma se sice bál, ale předpokládal, že přistání bude hladké. Rozhodně nečekal, že bude dlouhé minuty tápat ve

vzduchoprázdnu se vzdáleným tušením, že nakonec může dopadnout na hodně špičatou skálu. „Byl by to jen krok zpátky," hlesla a přinutila se podívat se mu do očí. Byl to ten nejtěžší krok v jejím dosavadním životě. Moc dobře věděla proč. Zamilovala se do něj. Beznadějně, slepě a hloupě se do něj zamilovala. Něhu v jeho tváři vystřídal nevěřícný výraz. Potom jako by se Angelo do sebe uzavřel a Francesca už nedokázala vyčíst vůbec nic. „Nechci si s tebou hrát na spokojenou rodinu. Byla jsem šťastná za to, jak to dosud bylo. Vyhovovalo mi to." Připadala si, jakoby si kopala vlastní hrob.

20

CATHY WILLIAMSOVÁ

„Chápu." Nic nechápeš! Nechápeš vůbec nic! „Po návratu do Anglie ani trochu netoužím. Jednou k tomu třeba dojde, ale zatím nenastal ten pravý čas. Nechci se s tebou stěhovat a stát ti po boku, když na tebe budou namířené hledáčky kamer. Jestli ti jde o tohle, pak by sis asi měl najít někoho jiného. Já na tuhle roli připravená nejsem." Říkala to tak chladně a bezcitně. Přitom ji to tolik bolelo. „V tom případě už k tomu nemám co říct." Angelo vstal a zastavil se až u dveří koupelny. Vzal za kliku a ještě naposledy se na ni podíval. „Jdu si dát sprchu. Než budu venku, chci, abys byla pryč. Odnes si všechny svoje věci a... Francesko..." Následovala dramatická pauza. „Vyvaruj se toho, abys mi kdy zkřížila cestu."

DRUHÁ KAPITOLA „Angelo, mám tu vypsané ty tři kandidáty. Mohl by ses na to aspoň podívat?" Georgina nebyla z jeho laxního přístupu ani trochu nadšená. Postávala nad ním s přísně sevřenými rty a netrpělivě poklepávala nohou. Angelo zas neměl daleko k tomu, aby otevřel debatu na téma, proč by se tím měl znovu zabývat. Vždyť už jednoznačně řekl, jak si menu představuje. Co víc po něm tedy jeho nastávající chtěla? „Přestaň koukat z okna a pojď si to přečíst," nepřestávala naléhat. Angelovi došlo, že pokud nechce, aby mu snoubenka dělala společnost v kanceláři několik dalších hodin, bude muset projevit alespoň špetku zájmu. „Tak ukaž." Vzal od ní složku papírů a začal se jí probírat. Georgina přímo sršela nadšením, že se jí nakonec podařilo ho přesvědčit. Jeho čtení doprovázela komentáři k jednotlivým nabídkám a hlasitě uvažovala o tom, která z cateringových společností se jeví jako nejvhodnější. „Každopádně se už pomalu musíme rozhodnout prohodila nakonec. „Bude to náš velký d e n a sám víš,

22

CATHY WILLIAMSOVÁ

kolik důležitých lidí tam bude. Nemůžeme si dovolit šlápnout vedle. Proto bych hlasovala pro firmu, o které jsme už aspoň něco slyšeli. Máma kdysi využila služeb Walton Brothers a byla naprosto spokojená. Stačí se podívat, jak profesionálně prezentují svůj výběr menu. Pokud si vybereme je, určitě neprohloupíme." „Tak proč to mám číst, když už ses stejně rozhodla?" opáčil Angelo, i když dobře věděl, že ještě může zasáhnout. Georgina se s ním za žádnou cenu nechtěla dostat do konfliktu, a pokud by měl jiný názor, byla ochotná přijmout ho i za cenu toho, že sama nebude stoprocentně spokojená. A tak to snad mělo být... „Drahoušku, sám jsi říkal, že bys na svatebním stole rád viděl tradiční italská jídla." Něžně ho pohladila po vlasech a políbila na čelo. Angelo zavrtěl hlavou. Právě se rozhodl. Jeho hlas v žádném případě nepůjde prestižní cateringové společnosti bratří Waltonů. Tušil, že jeho názor narazí na vlnu odporu, ale toho se nebál. Jak znal Georginu, nakonec pod tíhou rozumných argumentů na jeho návrh přistoupí. „Co je zač ta Ellie Millbandová?" poznamenal, jako by o nic nešlo. „Kamarádka jedné známé využila jejích služeb na nějaké soukromé zahradní party. Podle všeho nebude špatná, ale obávám se, že nemá dostatek prostředků na zajištění tak velké akce, jako bude naše svatba. Zařadila bych ji spíš do kategorie velmi dobrých amatérů." „Její menu ale vypadá dost zajímavě." „To se dá říct i o těch ostatních, ne?" „Ale proč nenabídnout práci neotřelé amatérce? Je přece úžasné podat pomocnou ruku někomu, kdo MODELKA V BENÁTKÁCH 23

se neřadí mezi špičku třeba jen proto, že nemá ty pravé konexe." „Angelo, je to naše svatební hostina. Samozřejmě se skláním před tvým sociálním cítěním, ale zdá se mi, že tady není tak úplně na místě." „Kontaktovala jsi ji?" „Upřímně, nepovažovala jsem ji za žhavého kandidáta, tak..." Angelo měl co dělat, aby se ovládl a nezpražil její opatrné výmluvy křikem. Za tři měsíce bude tvou ženou, připomněl si a rychle se zklidnil. Nebylo pochyb o tom, že Georgina v této roli obstojí. Pocházela z dobré rodiny, což byl pro muže jeho postavení jeden z důležitých aspektů. Byla mu oddaná, ale nechyběla jí přirozená inteligence. A v neposlední řadě oplývala neposkvrněnou andělskou krásou. Pronikavě modré oči a zářivé blond vlasy, které jí splývaly k ramenům, pokud je zrovna neměla svázané v elegantním drdolu, byly nepřehlédnutelné. Stejně neodolatelný byl i nevinný úsměv, kterým tak často odzbrojovala okolí. „Víš co, zařiď schůzku a já s ní promluvím. Pokud uvidím, že by na catering takových rozměrů nestačila, vyřadím ji ze seznamu." Letmo Georginu objal a pousmál se. „A pak hned zkontaktujeme tvé favority. Souhlas?" „Dobře." „Ale teď už tě budu muset vyhnat," prohodil Angelo a významně pohlédl na stohy listin, kterým se měl už dávno věnovat. „Vím, miláčku. Práce, práce, práce." Přitiskla se k němu a dlouze ho políbila. „Nezapomeň, že nás mamka čeká zítra na večeři, abychom probrali další plány." CATHY WILLIAMSOVÁ 24 „Zdá se mi, že naše svatba bude daleko promyšlenější než veškeré vojenské operace, které v dějinách lidstva proběhly," řekl pobaveně. „Dej mi vědět, až domluvíš tu schůzku s Ellií Millbandovou. Pokud by se jí to hodilo

dneska, jsem k dispozici tak kolem půl páté. Pak musím zas na večeři do Savoye." „Myslím, že si čas udělá," ubezpečila ho Georgina. „Vidina tak dobrého kšeftu ji určitě přiměje přijet, i kdyby tou dobou měla být někde úplně jinde. Ale nezapomeň! Jakýkoliv náznak, že by to nezvládla, a tu práci nedostane. Slibuješ?" Znovu ho letmo políbila. To už ji Angelo decentně vedl ke dveřím. „Jasně," zamumlal. „Teď už, prosím tě, běž. Uvidíme se zítra. Vyzvednu tě v osm." „Nejpozději v sedm." „Budu se snažit." Konečně za ní zaklaply dveře. V kanceláři po ní zůstal jen odér drahého parfému. Když se i ten rozplynul, Angelo zcela vytěsnil téma hovoru, který s ní vedl, a začal se naplno věnovat práci. Až kolem druhé hodiny, kdy se vrátil z pracovní schůzky, ho hlas sekretářky vrátil zpět do reality jeho osobního života. Informovala ho o tom, že se Ellie Millbandová moc ráda sejde se slečnou Thompsonovou v půl páté v baru restaurace Covent Garden. „Schůzku s ní mám ale já," namítl Angelo. „To mi vaše snoubenka oznámila až po tom, co se sem Ellie Millbandová dovolala. Asi jí bylo řečeno, ať to potvrdí i na našem čísle. Ovšem z toho nemohla pochopit, že se s ní máte sejít vy. Pokud je to problém, ještě ji mohu zkontaktovat a říct, že -" „Ne, ne. To neřešte, Maisie. Spíš mi přineste zpráMODELKA V BENÁTKÁCH 25 vy o projektu Downy a kolem čtvrté mě prozvoňte, jinak budu mít doma průšvih." Maisie se neubránila úšklebku. Nebylo to poprvé, co si kladla otázku, proč chce její nadřízený spojit navždycky svůj život

právě s Georginou Thompsonovou. Pocházela z dobré rodiny, o tom nebylo pochyb, a z toho také těžila. Na druhou stranu jí ale chyběla osobitost. Zato uměla být kousavá, kdykoliv se k ní nastávající otočil zády. To všechno byly postřehy, které si mohla Maisie nechat pouze pro sebe. Ledaže by chtěla riskovat ztrátu zaměstnání... Bylo něco po půl páté, když Angelo dorazil k restauraci Covent Garden. Jak se dalo očekávat, bar byl přeplněný a další desítky zájemců postávaly před vchodem. Ellie Millbandová sice mohla být ve svém oboru amatérkou, ale hnát ji na schůzku do baru v nejfrekventovanější části Londýna, to nebyla příliš dobrá trefa. Jak by se asi sama Georgina tvářila, kdyby se tu měla tísnit v davu před dveřmi a do toho všeho musela odhadovat, kdo by asi tak mohl být tím potenciálním klientem? Angelo zavrtěl hlavou. Tohle byl opravdu hloupý nápad. Pokud Ellie Millbandová neodešla rovnou, pak bylo jisté, že bude mít o svých případných klientech značné pochybnosti. Angelo se protlačil davem dovnitř a bezradně se rozhlédl. Když konečně narazil na servírku, zastavil ji a zdvořile se zeptal, zda se na baru nehlásila slečna či paní Millbandová. K jeho údivu drobná Angličanka pokývala a nasměrovala ho dolů do restaurace. CATHY WILLIAMSOVÁ 26 „Děkuju mockrát," prohodil Angelo chvatně a začal se drát ke schodišti. „Měla by být u zadního stolu!" volala za ním servírka. Angelo kývl a letmo máchl rukou. „Dík!" V dolních prostorách bylo o poznání dýchatelněji a volněji. Obsazené byly jen čtyři stoly. U tří seděly rodiny s dětmi. Angelo okamžitě pochopil, s kým bude mít tu čest. Ano, seděla úplně vzadu s hlavou skloněnou nad nějakými papíry. Tmavé lesklé vlasy měla pečlivě sče-

sané do elegantního ohonu. Dokonalost sama. Byla k němu otočená zády, a přesto ji poznával. Její tvář vídával ve svých snech déle, než by si přál. I po třech letech v něm vyvolávala pocit hořkosti a zášti. Každý sval se v něm teď napínal a byl připravený vystřelit. Kdesi hluboko měl zakódováno, že by měl rovnou odejít a Georgině říct, že měla pravdu, když pochybovala o profesních schopnostech Ellie Millbandové. Jeho rozhodnutí by bylo konečné. Ani by nic nemusel vysvětlovat. Jakási neznámá síla ho ale hnala dopředu. Udělal krok, pak další a další... Za pár okamžiků k němu vzhlédne a uvidí muže, kterého před třemi lety odkopla. Představa zmatku, který v ní vyvolá, ho naplňovala vnitřním uspokojením. Kruh je třeba uzavřít, ne? V životě by ho nenapadlo, že se s ní ještě někdy setká. Dlouho ho pronásledovala ve snech. Když se mu konečně podařilo částečně ji vypudit z hlavy, jeho život se vrátil do vyjetých kolejí. Při plném pracovním nasazení si ho občas zpestřil příležitostným flirtem, ale hlubší vztaMODELKA V BENÁTKÁCH 27 hy nevyhledával. Až čas ukázal, že by se měl usadit a založit rodinu, po které ve skrytu duše toužil. Ona ho ale stále doprovázela a probouzela v něm vlny hořkosti a zloby. Když došel ke stolu, měl ruce pevně sevřené v pěst. Stále si ho nevšimla. Jak by také mohla, když neřekl jediné slovo. Stál tam až do chvíle, než si všimla stínu, který se nad ní lámal. Konečně zvedla hlavu. Zdvořilý úsměv, který měla připravený pro svého perspektivního klienta, se jí z tváře rychle vytratil. Překvapením zalapala po dechu a vytřeštila oči. Kde se tady vzal Angelo Falcone? Opravdu to byl on? Stojí tu

před ní? Zamrkala, jako by se snažila ten obraz vymazat. Angelo ale nezmizel. Zdál se být ještě nepřístupnější než dřív. „Překvapená, Francesko? Promiň, teď jsi Ellie Millbandová, že?" „Co tady děláš?" zašeptala Ellie. „Mám mít s tebou pohovor." Kývl na servírku a objednal si drink. Potom si sedl naproti a probodl Ellii ledovým pohledem. „Ale s kým mám tu čest?" řekl vzápětí sladce. „Zdá se, žes tak trochu změnila identitu." Prvotní šok z toho, že ji tu vidí, pominul. O slovo se pomalu začínala hlásit pomstychtivost. Ellie se vzpamatovávala jen velmi pomalu. „Myslela jsem, že se tu setkám s..." „Mou snoubenkou." „Ano, s tvou snoubenkou," zopakovala omráčeně. V jejích očích Angelo vždycky figuroval jako svobodný muž. Samozřejmě to tak nemohlo vydržet věčně. Stačilo vzít v potaz množství dravých žen, které kolem něj neustále kroužily ve snaze ukořistit ho a mít jen a jen pro sebe. 28 CATHY WILLIAMSOVÁ Rozpačitě sklopila oči a chvíli se otupěle dívala na složky dokumentů, které měla přichystané. Trvalo chvíli, než byla schopná pokračovat v konverzaci. „ Gratuluju," hlesla. „Já... to by bylo... pro Georgi..." „Tak kdo jsi?" přerušil ji Angelo ostře. „Mám ti říkat novým jménem? To staré bylo jen smyšlené a ve skutečnosti nikdy neexistovalo? Tak řekni, jak to je. Zajímá mě to." Nespouštěl z ní oči. Se zkrácenými vlasy jí to slušelo možná ještě víc. Decentní sako sice tak nápadně neodhalovalo dokonalé křivky jejího těla, ale na interview se hodilo perfektně. Angelo si navíc dokázal domyslet, co

se pod jeho látkou skrývá. Bylo to krásné pružné tělo, které ho kdysi přivádělo k šílenství. Ani vzpomínky na jejich divoké hrátky ho ale nemohly obměkčit. Bylo v něm příliš mnoho hořkosti. „Jméno Francesca Hayelová jsem používala v době, kdy jsem dělala modeling," vysvětlila Ellie suše. „Tomu už se nevěnuju. Angelo, podívej. Je mi líto, že jste se mnou ztráceli čas, ale myslím, že dál se bavit nemá smysl." Pomalu vstala a natáhla se po kabelce, kterou měla pověšenou na židli. „Jen se ještě posaď, Francesko." Jeho hlas byl tichý, ale zároveň výhružný. Pomalu se svezla zpátky na židli. Jsem Ellie Millbandová, chtělo se jí říct. Ellie Millbandová, ne Francesca Hayleyová. Slova jí ale nevycházela z úst. A bylo by to vůbec k něčemu, když Angelo tak vehementně odmítal nechat minulost plavat? „Jsme přece staří přátelé a bývalí milenci..." Jeho jedovatý úsměv ji přimrazil k židli. „Byla by přece škoda nepopovídat si, když už nás osud svedl dohromady." MODELKA V BENÁTKÁCH 29 „Není o čem, Angelo," čelila jeho nátlaku. „Přišla jsem prodiskutovat nápady týkající se svatebního menu, a ne se hrabat v minulosti." „Občas je ale třeba přizpůsobit se situaci. Jako třeba teď. Nemyslíš?" Obsluha mu právě přinášela objednaný drink. Poděkoval a dál se domáhal odpovědi. „Co ty na to?" Byl opravdu neodbytný. Ellie pomalu přestávala věřit, že se z nepříjemné situace vykroutí. „Co tě tedy zajímá?" vysoukala ze sebe nakonec neochotně. „Ty snad nemáš radost, že mě vidíš. Divné... Vždyť já se na tebe nevykašlal." Narůstající nenávist mu začínala svírat žaludek. „Co chci vědět..." Napil se, postavil sklenici na stůl a naklonil se k ní ve snaze ještě víc ji znervóznit. „Tak víš, co by

mě třeba zajímalo? Proč jsi vzdala kariéru modelky... Určitě to přece byla docela lukrativní práce," prohodil s úšklebkem. „Co se přihodilo? Přestalo tě bavit cestování?" „Najednou mi připadalo, že je čas vrátit se do Anglie." Ellie bojovně vysunula bradu, aby mu dala jasně najevo, že se jen tak do kouta zatlačit nenechá. „Ušetřila jsem dost peněz na to, abych si tu mohla pořídit bydlení, a taky jsem měla chuť začít dělat něco jiného." Jejich pohledy se setkaly a Ellie si uvědomila, že jí Angelo není ani zdaleka tak lhostejný, jak si myslela. „Není to o moc větší změna než u tebe," pokračovala. „Přestěhoval ses do Londýna a zasnoubil se. Je mi líto, že jsem tvou vyvolenou nepoznala a ani nepoznám. Každopádně ale přeju hodně štěstí." Zdvořile se usmála, její oči ale zůstávaly zamlžené touhou být mimo jeho dosah.

„A co ty? Žádný objev?" Ellie ani nevěděla proč, ale do mysli se jí vkradl Jack, který teď nejspíš přemítal, jestli pracovní schůzka přinese ovoce. „Neříkej že ne," dráždil ji Angelo. „Tak krásná ženská jako ty..." „Nepotřebuju poslouchat lichotky," odsekla. „Nenávidíš mě. Proto nechápu, proč se tu vůbec bavíme. Nač něco předstírat?" „Nenávist je kontraproduktivní emoce. K čemu by mi bylo, kdybych tě nenáviděl?" Angelo sáhl po sklence. Už byla prázdná. Nutkání dát si další drink raději rychle zaplašil. Kromě toho, že pít v tuhle hodinu nebylo úplně ideální, večer ho ještě čekala důležitá pracovní večeře. To mu připomnělo, že je nejvyšší čas posunout se v rozhovoru s expřítelkyní o kousek dál. „Tak se nenech prosit a pověz mi o něm. O mém osobním životě toho nakonec víš dost." „Nikdo důležitý v mém životě neexistuje." Chudák Jack. Asi by se mu označení nikdo příliš nezamlouvalo. Už jen proto, že se spolu znají od šestnácti let. Ellie se ale nechtěla zamotávat do dalšího klubka drobných lží. Zkazila by tím snad něco? Angela už přece nikdy neuvidí. Nebylo pochyb o tom, že k interview, na které se tak pečlivě chystala, ani nedojde. Stohy podkladů, které si připravila, se zatím mačkaly v kabelce a vysmívaly se jejím přehnaným očekáváním. „Francesko, no tak. O jménu jsi mi lhát mohla, ale -" „Já ti nelhala! Moje máma se za svobodna jmenovala Hayleyová a jako Francesca jsem byla pokřtěná!" bránila se. „Ale teď lžeš. Nechápu, proč mi nejsi schopná říct,


31

s kým

žiješ. Pravda, nakonec mi to může být úplně jedno..." Přesně tak, dala mu Ellie za pravdu. Ten poslední večer je Angelo přirovnal k lodím, které kolem sebe občas v noci proplují. Teď ovšem každý z nich brázdil úplně jiný oceán a pravděpodobnost, že se setkají, byla nulová. Jeden na druhého už neměli sebemenší vliv. Tak co záleželo na pár drobných lžích? „Dobře, jmenuje se Jack," prohodila Ellie a neurčitě pokrčila rameny. „Pracuje se mnou. Cateringovou firmu jsme založili společně, jestli to potřebuješ vědět." „Jack. A kde ses s ním seznámila? Že by to byl bývalý model, který si chtěl taky rozšířit obzory?" Ellie se snad poprvé upřímně rozesmála. Mezi idoly holek sice patřil, ale spíš kvůli průšvihům než vzhledu. „Myslím, že bys ho touhle nálepkou spíš urazil, než potěšil." „Tak model ne," zauvažoval Angelo nahlas. „Obchodník? Někdo ve smokingu a buřince?" „Neznám nikoho, kdo by dneska nosil buřinku." Ellie se letmo podívala na hodinky. „Pomalu půjdu," hlesla. „Ještě jednou se omlouvám, jestli jsem tě zdržela a..." „Ale co to menu?" opáčil Angelo. „Určitě sis něco připravovala a přemýšlela o tom, co by na svatební hostině nemělo chybět. Aspoň bys mi to mohla přečíst..." „Nech toho!" Tvář jí zalil ruměnec. „Vždycky sis šel za svým, ale nikdy by mě nenapadlo, že umíš být tak krutý!" „Krutý? Jak? To mi vysvětli. Potkám tě tu po CATHY WILLIAMSOVÁ 32 třech letech a jsem natolik slušný, že se zeptám, jak se ti daří. Pak ti nabídnu, že se aspoň podívám na menu, které jsi připravila. Promiň, ale na tom nic krutého nevidím." „Ty víš, co myslím."

„Nechápu, o čem mluvíš. Možná nesplňuju tvoje očekávání, ale to se u bývalých přátel a známých stává." Ellie mu musela dát za pravdu. Už pro něj opravdu nebyla nikým jiným než bývalou známou, se kterou prožil pár měsíců svého života. Teď se chystal oženit. Našel opravdovou lásku a pochopení a nadšeně se připravoval na svůj svatební den. Ellie se zhluboka nadechla ve snaze dostat své emoce zpět pod kontrolu. „Ano, máš pravdu." Dokonce se jí podařilo vykouzlit na tváři úsměv, který ovšem nijak nekorespondoval s jejími skutečnými pocity. „Tak se tedy podívej, co jsem sepsala," prohodila a vytáhla z kabelky seskládané listy. „Je to takový širší výběr," vysvětlovala a nepřestávala uhýbat jeho pohledu. „Několik návrhů na předkrm, hlavní chod a samozřejmě nechybí ani moučník. Podle vzkazu, který mi nechávala tvá snoubenka na záznamníku, jsem měla počítat se dvěma stovkami hostů. Je to tak?" Angelo se zájmem pročítal všechna menu a pokyvoval. Pro Ellii to byla těžká situace. Musela se široce usmívat a předstírat, že se jako vždy snaží prodat své schopnosti. Tentokrát je ale nabízela muži, kterého kdysi hodně zklamala. „Jaká je?" vyhrkla ve snaze uvolnit atmosféru. „Prosím?" Angelo na ni vrhl překvapený pohled. MODELKA V BENÁTKÁCH 33 „Promiň. Já... Jsem ráda, žes našel někoho, koho miluješ a s kým se usadíš. Jsem za tebe opravdu moc šťastná..." I ty sis někoho našla, prolétlo mu hlavou. Že by z toho ale skákal radostí, to se říct nedalo. „Překvapuje mě ta škála specialit, kterou nabízíš," změnil téma. „Když jsem tě poznal, vaření nebylo tvou silnou stránkou. Omeleta, to už byl výkon."

„Chtěla jsem se začít věnovat něčemu, kde je možné se někam posouvat. Ale nechtěla jsem celé dny trávit v kanceláři. Tak proto catering," vysvětlila. Skutečnost, že ze školy odešla v šestnácti bez jakékoliv kvalifikace svým způsobem předurčovala její další životní dráhu. Už tenkrát bylo zřejmé, že na vysokoškolský titul nikdy nedosáhne. To si ale nechávala pro sebe. „Když jsem si koupila domek a usadila se, najednou jsem zjistila, že si něco zkrátka a dobře uvařit musím. Dokonce mě to začalo bavit. Nápad začít s podnikáním v téhle oblasti přišel úplně přirozeně." A specializace na italskou kuchyni taky jako by přišla sama, i když byla podmíněná vzpomínkami... Nakonec se ukázalo, jak dobrý to byl tah. Velmi málo cateringových společností se zaměřovalo na jednotlivé světové kuchyně a ještě méně jich nabízelo právě tu italskou. Brzy našla klientelu mezi Londýňany, kteří pořádali zahradní slavnosti a firemní večírky. Našlo se i hodně těch, kteří se hoštěním svých známých a přátel jednoduše nechtěli zabývat, a raději se rozhodli využít služeb profesionálů. „Chytrý nápad," uznal Angelo. „Stejně mě ale trochu mate, že ses rozhodla tak rychle usadit. Když jsme spolu naposled mluvili, úplně jsi proti tomu brojila."

Co když to ale všechno bylo tak trochu jinak? Možná se nechtěla usadit s ním... „Vím, vzpomínám si. Pořád jsem se bála, že bych pobytem na jednom místě mohla přijít o spoustu dobrodružství. Ale... no..." Sledoval, jak se jí po tváři rozlévá ruměnec a rozpačitě klopí oči. Už nemusela nic vysvětlovat. Usadila se, protože našla toho pravého, kterým on nikdy nebyl. A kdoví? Třeba byl ten její vyvolený na scéně už v době, kdy spolu prožívali nezávazný románek. Jejich vztah, kdy se vídali jen nárazově, přece přímo vybízel k tomu, aby měla někoho v záloze. Jak je možné, že to Angela napadlo až teď? To byl tehdy tak zaslepený její fyzickou krásou? Asi ano... Bohužel... „Jak se říká, všechno zlé je nakonec k něčemu dobré," prolomil Angelo napjaté ticho. „Uznej... Nenašli jsme si oba ideální protějšky?" Chtěl si všechno idealizovat, ale hlavou se mu přitom honily vzpomínky na její zradu. Po třech letech zjišťoval, že zášť, kterou vůči ní pociťoval tenkrát, v něm stále dřímala připravená kdykoliv vyplout na povrch ve své plné síle. Ellie se na něj zkoumavě dívala a snažila se přijít na to, co se skrývá za těmi hezkými slůvky. „Rozhodl jsem se," vyhrkl zničehonic a podal jí všechny papíry. Potom se letmo podíval na hodinky a položil na stůl bankovky, které bohatě kryly veškerou útratu. Všechno bylo jasné. Ellie vstala. Chtěla mu podat ruku, jak se to dělá i po nezdařených obchodních jednáních, ale Angelo ji ignoroval. „Dobře, to je v pořádku," řekla chvatně. „Chápu to. Nikdo z nás asi neočekával... Přeju hodně štěstí." „Ta zakázka je tvoje."


35

Trvalo pár vteřin, než vstřebala to, co jí právě řekl-„Cože?" zmohla se na nepříliš profesionální reakci. „Copak jsi neslyšela? Máš práci. Během příštího týdne se ozvu." „Ale to ne! Nejde to!" Angelo se na ni tázavě podíval. „Důvod?" „Byli jsme milenci! Můžeme se chovat jako dospělí a povídat si jakoby nic, když není zbytí, ale pracovat pro tebe... Na to bohužel připravená nejsem! Vždyť to celé zní jako nějaký vtip! A jak by se asi tvářila tvoje budoucí žena, kdyby se dověděla, že jí svatební hostinu zařizuje manželova bývalá milenka? Umíš si to představit?" „Ano, jsi moje bývalá. Tohle slovo je hodně důležité. Nevím, proč by Georgině mělo vadit, že jsme kdy si před lety spolu měli úlet. To je úplně nesmyslný argument. Najímám si tě pro to, že mě nadchlo tvé menu." Ani se neobtěžoval namlouvat si, že to ]e pravda. Dobře věděl, že za dobré peníze je schopná připravit hostinu na míru kterákoliv cateringová společnost. Tady se mu ale nabízela úplně jiná možnost-Měl příležitost dostat svou exmilenku do situace, ze které bude moct vytěžit pomstu za to, jak ho kdysi ponížila. Byl by hloupý, kdyby se takové šance dobrovolně vzdal a dál se trápil... „Já o tu práci vážně nestojím. Dík, ale ne." „Nemám pocit, že bys měla na vybranou." Ellie po něm šlehla ledovým pohledem. „A jakou na mě máš páku? To mě hodíš do hladomorny?" Pobaveně se zasmála. „Nežijeme ve středověku a ty nejsi můj pán! Přežiju i bez tvých peněz!" „Myslíš?" utrousil sarkasticky. „Víš, na co jsem přišel? Ač se to nezdá, Londýn je docela malé město-

Stačí jediná poznámka zašeptaná do správně vybraného ucha a..." Přehnaně bezradně pokrčil rameny. „Chci tím jen říct, že nevím, jak by se potenciální klientela dívala na to, žes odmítla životní zakázku jen ze strachu, že to nezvládneš." „To bys neudělal." Ellie byla bledá jako stěna. Dobře věděla, že je schopný čehokoliv. Jednou urazila jeho ego, tak teď musela být připravená na všechno. Celé to sice znělo šíleně, ale nesměla zapomínat, že má co do činění s italskou náturou. Právě ta ho činila tak atraktivním... Pod tvrdou skořápkou se skrývala nezdolná vášeň a odhodlání. „Možná ne," zauvažoval po chvíli. „Ale chceš riskovat, že ztratíš to, čeho jsi dosáhla? Pracuje s tebou i přítel, což znamená, že bys ohrozila i jeho kariéru a budoucnost. To bys opravdu chtěla?" „Proč to všechno? Jenom abys vyrovnal staré účty? Kvůli tomu, Angelo?" „Jen částečně," zamumlal. „Zamlouvá se mi i tvoje nabídka. Jinak bych si s tebou přece nedomlouval schůzku. Georgina tě přirovnávala ke koni, který je outsiderem. A já se rozhodl dát mu šanci. To by ti mělo lichotit. Ale teď už opravdu musím jít. Mám ještě nějaké jednání a ty už se taky určitě nemůžeš dočkat, až tu radostnou zprávu sdělíš svému příteli a pustíš se s ním do příprav." „Angelo..." „Ale no tak, snad se naše sebevědomá Francesca nebojí? Že by jí tolik vadilo být se mnou v kontaktu?" „Jistěže ne!" „Fajn. V tom případě se ozvu. Telefon na tebe mám." Usmál se, ale pohled jeho očí zůstával ledově lhostejný. „Ber tu práci jako výzvu. Je to velká příleMODELKA V BENÁTKÁCH 37 žitost poprat se s něčím, na cos ještě ve své cateringové kariéře nedosáhla..." „Možná je to až moc velká a nedosažitelná výzva," zašeptala Ellie. „Na to jsi ale měla myslet dřív, než jsi poslala nabídku." „Já vím. Ale nerada bych zklamala."„Věř mi, že si

ohlídám, aby k něčemu takovému nedošlo. Teď už ale opravdu jdu. Budu se těšit na další setkání." Ellie se za ním dívala jako omráčená. Právě jí spadla do klína životní zakázka, ale místo radosti pociťovala úzkost a strach. Neměla obavy z toho, že by úkol nezvládla, ale mnohem víc ji stresovalo pomyšlení, že se s ním ještě několikrát bude muset setkat. Překvapovalo ji, že jí není lhostejný. Na něco takového nebyla vůbec připravená. V jejím těle pulzovalo nezměrné napětí, které se bude určitě stupňovat s každou další schůzkou. Existovalo nějaké východisko? Angelovy peníze sice nepotřebovala, ale přijít o klienty si také nemohla dovolit.

Až příliš lehce se nechala chytit do pasti, ze které nebylo úniku. Jediným řešením bylo pokusit se tím vším projít s co největší grácií a pokud možno bez újmy.

TRETI KAPITOLA Angelo si telefonát načasoval s přesností sobě vlastní. Nějakou dobu ji držel v nejistotě. Přitom si dával velký pozor na to, aby jí nedal prostor k přípravě jakékoliv výmluvy. Byla pro něj neuzavřenou životní kapitolou a on byl ochotný udělat pro její dopsání cokoliv. Chvíli trvalo, než Georginu přesvědčil o správnosti svého výběru cateringové společnosti. Jak se ale dalo očekávat, nakonec pod tíhou jeho argumentů souhlasila. Na vlnu odporu narazil, až když oznámil, že se bude na dalším jednání aktivně podílet. „To není nutné," snažila se ho Georgina přesvědčit. „Já s mámou -" „Vy dvě, doufám, budete respektovat moje přání." „Nechápu, proč -" „Co je na tom k nepochopení? Celou dobu jsi po mně chtěla, abych se do příprav aktivně zapojil. Teď, když to dělám, máš námitky." „Dobře, už nic neříkám." To byl souhlas, na jehož základě mohl později vyťukat telefonní číslo, které nosil už tři dny v kapse saka.Ellie se ozvala hned po prvním zazvonění. Její hlas


39

mu připomněl dobu, kdy si volávali, aby aspoň trochu zkrátili zeměpisné vzdálenosti, které je od sebe často dělily. „Tady Angelo," vyhrkl, když se vrátil do reality. „Jak se daří?" „Máš u sebe diář? Musíme si domluvit schůzku, abychom podrobněji probrali jednotlivé chody." „Angelo, nejsem si jistá, že jsem dostatečně vybavená na zajištění cateringu pro tolik lidí..." „Tohle jsme už dávno probrali, ne?" „Ale -" „Můžeme se sejít zítra večer. Všichni. Georgina by samozřejmě přišla taky." „Dobře," rezignovala Ellie. „V kolik a kde?" „Navrhuju půl sedmou, bar Savoy. Domluveno?" „Jistě." Z druhého konce se začalo linout ticho dřív, než stačila cokoliv říct. Beztak věděla, že by se jakékoliv námitky minuly účinkem. Povzdechla si a zoufale pohlédla na Jacka, který seděl v kuchyni a bedlivě poslouchal. „Neboj, nebude to tak hrozné," chlácholil ji. Ellie se na něj letmo pousmála. Jack měl dostatek informací, aby chápal klopotnost celé situace. Na druhou stranu ale mohl těžko vědět, jaké pocity v sobě Ellie celé tři roky dusila. Tenkrát nad sebou ztratila kontrolu a ze samého sobectví pohřbila lásku... „Obávám se, že to bude ještě horší. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby si nás pozval jen kvůli tomu, aby nám mohl dokázat, že na to opravdu nemáme." „Proč by to dělal? Vždyť je v jeho zájmu mít svatbu perfektní po všech stránkách." „Nevím," zapochybovala Ellie o jeho čistých úmyslech. Tohle by ale vůbec nemusela řešit, kdyby ho ni-

40

CATHY WILLIAMSOVÁ

kdy nepotkala a nezamilovala se do něj. Teoreticky se měla zbláznit do muže, který seděl přímo naproti ní. Stejný věk, stejné zázemí, společní přátelé, s nimiž už vazby naštěstí přerušili, ale stejně... Vítězka soutěže o královnu krásy na střední škole se měla dát dohromady s divokým lamačem dívčích srdcí, ale osud měl jiné plány. Rozhodl, že mezi nimi utvoří silné přátelské pouto na úkor všeho ostatního. „Musel to být pro něj šok, když tě viděl," prohodil Jack s pobaveným úšklebkem. „Třeba má pro tebe ještě pořád slabost." „Prosím tě. Vždyť už jsou to tři roky. Teď mu jde jenom o to, aby mě ponížil, protože jsem si dovolila oď něj odejít. Angelo rozhodně nepatří mezi chlapy, kteří ze sebe odmítnutí jen tak setřesou." „Neboj, Ellie, to zvládneme." „Nevím. Pro něj jsem ta, která ho opustila, jen aby mohla začít nový život s tebou." „Což je svým způsobem pravda." „Ale on si myslí, že k sobě opravdu patříme. Nejenom pracovně." „Tak ať si to myslí. Svým způsobem je to i bezpečnější," zauvažoval Jack. Ellie pozvedla tázavě obočí. „Chci tím říct, že se aspoň o nic nebude snažit," objasnil Jack. „Jak jako?" „Nějaký ten polibek, objetí... Znáš to." „Prosím tě! Vždyť je zasnoubený!" Jack ledabyle pokrčil rameny. „Jsou chlapi, kteří to neřeší." „Jacku, ty jsi... ty..."


41

„Jsem realista," napověděl jí. „Myslíš, že to může být důvod, proč nemám úspěch u ženských?" „Ty máš úspěchů víc než dost. Jenomže pluješ po povrchu a bojíš se ponořit hlouběji." „A víš proč? Protože ke vztahům přistupuju realisticky. Vím, že jakmile bych se s nějakou začal potápět, už bych koukal, jak se dostat na hladinu, abych se mohl porozhlédnout po jiné." „Já to vzdávám. Jsi opravdu nenapravitelný," uzavřela Ellie, i když moc dobře věděla, že je mezi nimi nezničitelné přátelské pouto a vliv, který na sebe mají, je silnější, než si připouštějí. „Připadá mi, že toho chlápka stejně moc řešíš," změnil Jack téma. „Protože ho znám! Vím, že je schopný pokazit nám reputaci, jen aby se pomstil!" Jack se snažil její obavy rozptýlit. „Já bych to neviděl tak pesimisticky. Svým způsobem může být docela prospěšné, že je zpátky v tvém životě. Můžeš ho začít sledovat z jiné perspektivy. Uvidíš ho s budoucí ženou a leccos si uvědomíš. To ti umožní jít dál životem a už se neohlížet. Nemůžeš přece skončit jako stará panna. Obzvlášť, když jsou zástupy chtivých mužů, kteří jen čekají, až si budou moct tak krásnou ženskou vzít." „Vidíš, takhle jsem nikdy neuvažovala," prohodila Ellie suše. V duchu ale dávala Jackovi za pravdu. Vězněm minulosti už byla opravdu dost dlouho a asi byl nejvyšší čas přeřezat mříže a vyjít na svobodu. „Věděl jsem, že se mnou nakonec budeš souhlasit. A pokud by to mělo usnadnit situaci, klidně můžeme předstírat, že k sobě patříme. Nakonec, pár žen už mi řeklo, jak jsem sexy. Ani míň vlasů jim nevadilo." CATHY WILLIAMSOVÁ 42

„Vtipný za každé situace," usmála se Ellie. „A to tu mám brečet?" „Jasně že ne. Jenom si myslím, že bychom se na schůzku měli aspoň trochu připravit." „Proč se připravovat? Všechno vyplyne ze situace." „Chci tím říct, že bychom se neměli pouštět na tenký led. Ideální bude udržovat konverzaci v rovině italské kuchyně. O té umíš přímo básnit. V žádném případě se nesmíme vracet do minulosti." „Jasně. Budu mluvit jenom o jídle. A budu u toho sedět narovnaný a hezky se usmívat. A taky přijdu elegantně oblečený." „Zas to ale nesmí být křečovité." „Neboj, to zvládneme. Zítra bude náš velký den, uvidíš." Ellie by tomu ráda věřila, ale pochybnosti ji stále nahlodávaly... Když se Ellie následující den setkala s Jackem, už při letmém pohledu viděla, že její instrukce padly na úrodnou půdu. Přiměla ho vzít si na sebe jediný oblek, který měl, a to bylo něco nevídaného. Musela uznat, že vypadá nesmírně elegantně, i když jeho tváři chyběly ostré rysy nagelovaných modelů z titulních stránek módních časopisů. Přirozené kouzlo to všechno nahrazovalo. Ani Ellie výběr oblečení neodbyla. Po dlouhém přemítání nakonec zvolila jednoduchý kalhotový kostým meruňkové barvy, který elegantně obepínal dokonalé křivky jejího těla. S Jackem teď tvořili dokonalý pár. Přesto ji ale svazovala nervozita, která se stupňovala s tím, jak se blížili k hotelu Savoy. MODELKA V BENÁTKÁCH 43

Když vešli do baru, instinktivně začala očima pátrat po tváři, která v ní probouzela tak smíšené emoce. Angelo tam zatím nebyl... „Klid," povzbuzoval ji Jack. Ellii nepřestávalo bušit srdce ani po tom, co je servírka posadila ke stolu a donesla jim jahodový džus. V jednu chvíli ji napadlo, že si Angelo nakonec všechno rozmyslel. Možná mu výběr rozmluvila snoubenka a on už nepovažoval za nutné Ellii informovat. Když už začínala být přesvědčená, že to tak je, objevil se ve dveřích. Po jeho boku kráčela drobná elegantní blondýnka. Měla na sobě úzkou květovanou sukni nad kolena a ladící top, přes který měla nedbale přehozené sako. Jack hlasitě vydechl. Ellie se musela pousmát. Moc dobře věděla, co mu běží hlavou. Georgina patřila k typu žen, které ho přitahovaly. Drobná a křehká blondýnka. Ellie musela ocenit, že alespoň prvních pětačtyřicet minut vydržel neflirtovat, i když to pro něj muselo být hodně obtížné. Skutečně se držel instrukcí a nadšeně diskutoval jen a jen o menu, ingrediencích a možných změnách u jednotlivých chodů. Ellie se celou dobu snažila vyhnout přímému pohledu Angela. Přesto si ale uvědomovala každý jeho pohyb i letmé doteky snoubenky. Nechtěla a nemohla si přiznat, jak moc ji bolí sledovat tu šťastnou dvojici. K uvolnění jí nepomohlo ani bílé víno, které Angelo objednal. „Jak jste se vůbec dostali k podnikání v cateringu?" zazníval k ní zvonivý hlas Georginy, která začala s dotěrnými otázkami, jakmile probrali všechny detaily týkající se svatební hostiny. CATHY WILLIAMSOVÁ 44 Ellie začínala mít dojem, že pomalu nadešel čas rozloučit se a zmizet.

„Docela dobrá otázka," zapojil se do hovoru Angelo a pohledem sklouzl po Ellii. „Chtěli jste si splnit společný sen?" „Přesně tak," přitakal Jack. „Jsme sehraný tým. Ellie přiláká zákazníky svým úžasným zevnějškem a já je vzápětí omámím vynikajícími specialitami." Jack se neudržel a šibalsky zamrkal na Georginu. „O přípravu jídel se samozřejmě dělíme," uvedla Ellie vše na pravou míru. „Také si najímáme brigádníky, kteří nám pomáhají, když připravujeme nějaký raut pro větší skupiny." „A odkud ti externisté jsou?" obrátila se Georgina na Jacka. „Většinou to jsou studenti hotelových škol. Je to pro ně velmi vítaná zkušenost a musím říct, že nás ještě nikdy nezklamali." Ellie nemusela na Jacka ani pohlédnout, aby věděla, že se očima přímo vpíjí do roztomilé tvářičky Georginy, které jeho přehnaná pozornost podle všeho lichotila. Co tomu všemu asi řekne Angelo? prolétlo Ellii hlavou. „Jacku, asi bychom měli pomalu jít." Zdvořile se usmívala a snažila se svého společníka přimět k odchodu. „Určitě vás budeme informovat o dalším průběhu příprav. A pokud by došlo ke změně počtu hostů, tak nám prosím dejte vědět." Opravdu byl nejvyšší čas odejít. Jack sice dodržel slovo a nepouštěl se do příliš privátních hovorů, ale začínal až příliš okatě projevovat přízeň Georgině. „Jacku," nepřestávala Ellie naléhat, „všichni už chtějí domů na večeři." MODELKA V BENÁTKÁCH 45 „Na večeři je času dost," zašveholila Georgina. „S Angelem jsme úplně unesení z vašich znalostí kontinentální kuchyně. Opravdu se to moc dobře poslouchá."

To byl jasný signál, aby se objednala další láhev vína. To také Angelo udělal a Ellii nezbývalo nic jiného, než se ozbrojit dávkou trpělivosti. Celou dobu už jen mlčky poslouchala Jackovo nadšené rozprávění o různých delikatesách a přitom pozorovala rozpustilou Georginu. Víno jí podle všeho chutnalo a dodávalo jí odvahu pokládat Jackovi čím dál zvídavější otázky. Co asi běželo hlavou Angelovi? Už si představoval, jak bude se snoubenkou konečně doma a vášnivě se s ní pomiluje? Být mu zas nablízku bylo pro Ellii nesnesitelně bolestivé. Do mysli se jí bez ustání vkrádaly vzpomínky na chvíle prožité v jeho pevném objetí a na okamžiky, kdy už nemohla odolat jeho šarmu a chtělo se jí z něj strhat všechno oblečení. Ještě hodinu se trápila trpkými vzpomínkami. Jakmile ale byla láhev vypitá, rázně vstala, aby zabránila další případné objednávce. Tentokrát Jack neprotestoval, pomalu vstal a lehce ji objal kolem ramen. Rozjařená Georgina se zavěsila do svého snoubence a mírně se zapotácela. „Dneska to na večeři nevypadá," podotkl Angelo pobaveně. Georgina si stoupla na špičky, uculila se a vtiskla mu dlouhý polibek. U baru hromadně zaplatili a potom se rozloučili s tím, že si určitě zavolají, pokud by nastal jakýkoliv problém. Ellii se nesmírně ulevilo, když s Jackem nasedla do CATHY WILLIAMSOVÁ 46 taxíku. Společnost jejího bývalého milence ji až nečekaně rozhodila. Byl nejvyšší čas prozřít a přestat si vyčítat, že mu kdysi v minulosti ublížila. Teď byl šťastně zamilovaný a už je spojovalo jen obchodní jednání. Angelo Falcone by ji možná rád viděl v poli poražených, ale Ellie se nemínila vzdát a hodlala se předvést v tom nejlepším světle. Nejdřív ale musela odhodit minulost...

Taxík zastavil nejprve před jejím domkem. Spolu s Jackem několikrát debatovali o možnosti bydlet společně a o nájem se dělit, ale nakonec oba od tohoto nápadu ustoupili. Ellie neměla zapotřebí sledovat pod drobnohledem Jackovy pletky a on zas nejspíš nestál o její poučování, kterému by se určitě nevyhnula. Nakonec bydleli pár bloků od sebe, a pokud bylo třeba, mohli se vidět kdykoliv. Hned po příjezdu si Ellie dala osvěžující sprchu a oblékla se do pohodlných domácích kalhot a volného trička. K večeři si připravila žampiónovou omeletu a místo přílohy si vzala celozrnný chléb. Zvyk jíst střídmě v sobě mela zakódovaný z let, kdy se naplno věnovala modelingu, a zatím neměla důvod na tom cokoliv měnit. Teď se vaření navíc věnovala celé dny profesionálně, a tak bylo vcelku přirozené, že sebe tak trochu zanedbávala. Právě dosedla ke stolu, když se rozdrnčel zvonek. V tuhle chvíli by se hodil sluha. Bože, řekněte Jackovi, že mám práci. Ne, nikam na drink s ním nejdu. Místo toho musela vstát a jít otevřít. S nespokojeným mumláním vzala za kliku a byla připravená odbýt ho pár větami. Ale za dveřmi nestál Jack. MODELKA V BENÁTKÁCH 47 „Angelo! Kde se tady bereš?" „Jdu nevhod?" „Tak trochu. Zrovna večeřím." „Přišel jsem, abych se vám oběma omluvil za svou snoubenku." „Jack tu není," řekla Ellie stroze. „Ale já mu to vyřídím." „A nepozveš mě dál?" „Všechno důležité jsme už probrali, ne?" „Vždyť říkám, proč jsem přišel."

Omlouvat se není třeba, chtělo se jí říct. To můžeme vyřídit tady mezi dveřmi. Angelo jí ale nabídl lukrativní práci. A pokud by si umanul, mohl jí zničit kariéru. Musela se zachovat jako profesionálka. „Tak pojď," prohodila a provedla ho útulnou halou do kuchyně. „Vypadá to tu hezky," komentoval Angelo malý, ale moderně vybavený domek. „Zařizovala jsi to tu sama, nebo se zapojil i přítel?" „Přišel jsi snad kvůli omluvě, ne?" „Nejdřív bych si ale dal kafe, případně něco ostřejšího." „Tak se posaď," pobídla ho. „A, omeleta. Voní moc hezky." „Angelo..." Probodla ho přísným pohledem. „Nezávaznou konverzaci jsme absolvovali před třemi dny. A tu vážnou jsme měli dneska. Tak mě, prosím tě, ušetři zdvořilého tokání." „Francesko, přestaň se chovat jako malá. Na slušnosti přece není nic špatného. Tak trochu zapomínáš, že nás dohromady svedla náhoda. Já tě přece nevyhledával úmyslně." Neodpovídala. Sedla si, znechuceně se podívala na CATHY WILLIAMSOVÁ 48 omeletu, která pomalu chladla a jen čekala, až se uvaří voda. Přitom si dávala bedlivý pozor, aby nohou náhodou nezavadila o Angela. Bylo to přece šílené! Uplynuly tři roky od doby, kdy byli milenci a ona se stále obávala toho, co by se v ní rozpoutalo, kdyby se ho mimoděk dotkla. „Přiznávám, že jsem byl na tvého přítele docela zvědavý. A musím říct, že jsem si ho představoval úplně jinak." Ellie pokrčila rameny a odsunula talíř na okraj stolu. „Co na to můžu říct?" Nepříjemný rozhovor přerušilo pískání rychlovarné konvice. Ellie zalila kávu a postavila šálek před něj. „Za

snoubenku se omlouvat nemusíš. Pití v tuhle hodinu je trochu zrádné. Ještě když se u toho nic nejí... Spíš by mě zajímalo, jestli se jí líbí naše nápady. Doufám, že ano, protože změny na poslední chvíli jsou trochu problematické.“ „Rozumím, ale nemusíš mít obavy. Je maximálně spokojená." „Fajn." Ellie se pustila do úklidu nádobí, aby se vyhnula další nucené konverzaci. Angelo ji nespouštěl z očí a začínal si uvědomovat, jaký vliv na něj tahle půvabná žena stále má. Proč by se jinak hned po příjezdu domů rozhodl nastoupit znovu do auta, do navigačního systému zadat její adresu a vyrazit? „Léta ses pohybovala ve světě modelingu, tak mě tak trochu překvapuje, že tvůj přítel... Jak to říct... Ehm, no nepřipadá mi ani trochu snobský." Ellie se zhluboka nadechla. Bohužel bylo třeba pokračovat ve hře, se kterou si sama začala. „Možná mi MODELKA V BENÁTKÁCH 49 připadalo fajn být s někým, pro koho není důležité společenské postavení ostatních nebo to, kolik mají na bankovních účtech." „Chceš tím říct, že já takový jsem?" „Nic tím neříkám." Něco pravdy na tom ale bylo. Všiml by si jí, kdyby pracovala jako pokladní? A nebylo dostatečně výmluvné i to, že se nakonec rozhodl spojit život s ženou z dobré rodiny? „Jak dlouho se s ním znáš?" „Nějaký pátek už to bude." „Jak dlouho...?" „Co je ti po tom? Do mého života se vůbec nemáš co plést. Samozřejmě, my dva jsme k sobě kdysi patřili, ale to už je dávno pryč." Ellie prsty nervózně poklepávala na dřez.

„To ale ještě neznamená, že mi nezáleží na tom, jak se ti vede," poznamenal Angelo spokojený sám se sebou. Ellie nevěřícně zakroutila hlavou. „Jak tohle můžeš vůbec vyslovit? Přece nemůžeš míchat vyřizování starých účtů se starostí o mé osobní štěstí!" „Přiznávám, že když jsem tě uviděl, měl jsem rozporuplné pocity. Nakonec jsem jenom člověk," vysvětlil Angelo. „Přece jen jsem ale pochopil, že ti dlužím upřímnost. Tak se teď ptám, co na něm vidíš..." „A kvůli tomu jsi sem přišel? Jsi tak starostlivý, že ani nemůžeš spát a pořád přemýšlíš, jestli jsem si vybrala toho pravého?" Šlehla po něm ledovým pohledem. Přestávalo se jí líbit, že Angelo přebírá otěže do svých rukou. „Jacka miluju," pokračovala bez váhání. „Pracujeme spolu a funguje nám to skvěle." Pohodila rameny. „Je mi úplně jedno, že nepůsobí dostatečně snobsky, jak ty říkáš. Osobně si taky myslím, že je tro50 CATHY WILLIAMSOVÁ chu povrchní hodnotit někoho podle vzhledu. Počítá se to, co je uvnitř. S tím ale asi nebudeš souhlasit." „Protože jsem moc povrchní?" prohodil s úšklebkem. „Nepamatuju se, že bys mi to před třemi lety vyčítala." „Tehdy ses dal dohromady s modelkou," odsekla Ellie. „To mluví za vše." „Jak to myslíš?" „Byla jsem tenkrát slavná, a o to ti šlo." „A o co myslíš, že jde tomu tvému? Jen se podívej do zrcadla. Možná už se neprocházíš po molech ve společenských šatech předních světových návrhářů, ale ta tvář a figura... Všechno zůstává při starém. Můžeš si namlouvat, že ses díky nové kariéře zařadila mezi obyčejné hezké holky, ale tak to není. Ty jsi výjimečně nádherná, a to je to, co k tobě všechny přitahuje." Na pár okamžiků se odmlčel, ale žádný prostor jí nenechal. „Ale jak dlouho může takové prvotní okouzlení trvat? Určitě sis

všimla, že Jack věnoval mé snoubence víc pozornosti, než je zdrávo..." Tak to mu leží v žaludku, prolétlo Ellii hlavou. Nešlo mu o nějakou omluvu, ani jí nechtěl rozmlouvat volbu životního partnera. Vážil sem cestu, protože mu neuniklo Jackovo flirtování. „To není pravda!" vyhrkla Ellie. „Je jenom přátelský a vstřícný." „Tak přátelský, že se na tebe za tu dobu ani jednou nepodíval?" podotkl Angelo jízlivě. „Přece jsme neměli rande. To tam měl sedět a zamilovaně si mě prohlížet?" Ellie cítila, jak se jí po tvářích rozlévá ruměnec. „Byli jsme tam kvůli práci, a pokud budeme většinu věcí vyřizovat s tvou snoubenkou, tak je snad logické, že dělal všechno


51

pro to, aby další případná komunikace probíhala bez zádrhelů!" Co si to tady nalhávala? Bylo jasné, že jí věnoval přehnanou pozornost a Georginu to zjevně těšilo. Pracovní zájem v tom rozhodně nebyl... „Neumíš si představit, jak je náročné připravovat catering, když je v tom nějaké osobní zaujetí," poznamenala na obranu. „Ale o co je to jednodušší, když se tvůj milenec umí vetřít do přízně klientky? Máte to dobře nacvičené. Snad to funguje i na starší zákazníky." „Nebuď trapný," ohradila se Ellie proti jeho výpadu. „Pokud se ti zdá, že se Jack choval nějak nevhodně, tak se za něj omlouvám." Ellie zamířila ke dveřím. V tu chvíli ucítila, jak ji pevně chytil za zápěstí. Ten dotek byl omračující. Pevně stiskla ruku v pěst a doufala, že přijde zklidnění. „Ještě jsem neskončil," řekl Angelo tiše. Cítil, jak se Ellie chvěje po celém těle. Bylo to velmi příjemné a povzbuzující zjištění. Už dávno nebyl její milenec, ale cesta k ní zůstávala stále otevřená. Rychle si musel připomenout, že je zasnoubený a čeká ho svatba. Stejně rychle jako ji za zápěstí popadl, ho teď pustil. Ellie rozpačitě rozhodila rukama. „Chápu, že jsi rozzlobený, ale snažila jsem se vysvětlit, že Jack je velmi společenský a přátelský. Chová se tak vždycky. Nehledala bych v tom žádný úmysl." „To jsou mi argumenty," zamumlal Angelo nespokojeně. „Opravdu je to moc hodný kluk. Mrzí mě, že si myslíš, že s Georginou flirtoval, ale tak to opravdu není. To by neudělal."

52

CATHY WILLIAMSOVÁ

„Protože je ti tak oddaný?" „Vím, že se mi chceš pomstít, ale Jacka do toho netahej, buď tak hodný. Nenič to, co jsme tak pracně vybudovali. Jack musel hodně tvrdě makat a nebylo to pro něj vůbec jednoduché." „Co tím chceš říct?" Ellie se proklínala. Něco nakousla a Angelo teď začínal být nesnesitelně zvědavý. „Místo toho, aby někde vydělával, přihlásil se do cateringového kurzu a..." „Neříkej mi, žes ho finančně nepodpořila. Vždyť sis modelingem musela vydělat dost na to, aby sis ho mohla koupit," neodpustil si jedovatou poznámku. „Na co narážíš?" „Možná jsi ta, která rozhoduje o velkých nákupech, ale pokud toho tvého baví flirtovat, pak to nezměníš. Můžeš si namlouvat, že máš všechno pod kontrolou a o všem rozhoduješ, ale vždycky to bude jenom milosrdná lež. On zůstane stejný a ty nikdy nebudeš vědět, co vyvádí za tvými zády." Ellie měla perfektní přehled o tom, co Jack dělá, když není zrovna s ní, a tak si dokonce mohla dovolit pobavený úšklebek. „Vím, jak tráví volný čas. Neboj," řekla suše. Chodí flirtovat s holkami a občas má s některou krátký románek. Stačí mu totiž jen náznak náklonnosti a už ví, že tu dotyčnou musí dostat. Od Ellie dostal jednu jedinou užitečnou radu: aby praktikoval bezpečný sex. Víc mu do života mluvit nemůže. Angela její lhostejná odpověď neuspokojila. „A tobě je jedno, že se tak chová?" pokusil se ji vyvést z nepochopitelné pohody. „Nedělá nic, co bych neschvalovala," ujistila ho


53

klidným hlasem. Věděla, že se jí podařilo dostat zpátky na bezpečné území. Znovu začínala nabírat jistotu a sílu k tomu, aby odrážela jeho nečekané útoky. Dokud ale byl v jejím domě, nemohla se na nic spoléhat. Bylo třeba nepolevovat a dál bojovat. „To je hezké, taková důvěra," zamumlal. „Netušil jsem, že k životu přistupuješ s takovým optimismem." „A jak to máš ty?" opáčila. „Pokud ti tak leží v žaludku Jackovo flirtování s tvou snoubenkou, pak sis jistě musel všimnout i jejího chování." „Cože?" „Nedělej, že nevíš, o čem mluvím. Přece jsi nemohl přehlédnout, jak jí Jackova pozornost dělá dobře!" Pokud sem Angelo přišel, aby poukázal na nedostatky v jejím osobním životě, pak na něj v žádném případě nehodlala brát ohled. I když byl momentálně jejím klientem... „No, co mi k tomu řekneš?" Zdálo se, že tím vzala Angelovi slova z úst. Aspoň prozatím...

ČTVRTÁ KAPITOLA „Promiň, nemyslela jsem to tak," řekla vzápětí omluvně. Uvědomila si, že tak trochu vybočila ze zdvořilosti, kterou si předsevzala. „Je to zrádné, že?" podotkl Angelo. „Co myslíš?" „Předstírání." „Co? Já nic nepředstírám!" „Ale ano," pronesl klidně. „Oba děláme, že minulost je už uzavřenou kapitolou. Předstíráme, že je nám úplně jedno, jak ten druhý žije." „Mně to taky jedno je!" trvala Ellie na svém. „To ty se pořád vracíš do minulosti a spojuješ ji s tím, co je teď! Mně jde jen o to, abych dobře odvedla svou práci!" „Aha. A při jednání s klienty se běžně klepeš jako osika? Ptám se, protože teď mi moc v klidu nepřipadáš." „Jsem nervózní!" vykřikla Ellie. „Z tebe!" „Proč?" „Však víš. Sám jsi o tom mluvil. Stačí pár přesně mířených slov a můžeš zničit všechno, co jsme s Jackem vybudovali!" Angelo mohl samozřejmě způsobit i mnohem větší škody, ale Ellie se mu se svými niterními pocity a obavami nehodlala svěřovat.


55

„A co když ti slíbím, že neudělám nic, co by mohlo jakkoliv ohrozit vaši kariéru?" pokusil se zmírnit napětí. Nestál o to, aby ho Ellie vyděšeně obcházela. Jeho cíl byl někde úplně jinde... „Nechci tě přivést na mizinu. Máš můj obdiv za to, cos dokázala. Chtělo to hodně odvahy, aby ses vzdala pravidelného příjmu a pustila se do riskantního podnikání v oblasti cateringu. A ještě k tomu všemu ty, která pomalu ani nevěděla, jak uvařit vajíčko." Pozvedl obočí a usmál se na ni. Byla to první upřímná grimasa, která se v jeho tváři objevila od chvíle, co je osud svedl dohromady. Ellie setrvávala ve střehu, ale cítila se o poznání uvolněněji. Tvář jí dokonce prozářil letmý úsměv. Angelo měl pravdu. Předstírání opravdu nikam nevedlo. Bylo načase začít komunikovat jako dva normální lidé. „Dáš si ještě trochu kávy?" zahrála na smířlivou notu. „Omlouvám se, jestli jsem byla nepříjemná, ale chápej, že pro mě bylo dost vysilující pořád přemítat, jestli nám náhodou nepodrazíš nohy." „To jsem neměl v úmyslu." „Ale tak trochu jsi tím vyhrožoval," připomněla mu. „No, nic, už toho necháme. Klidně běž do obývacího pokoje. Já tam hned přijdu." „Taky moc hezká místnost," podotkl Angelo, když před něj postavila šálek kávy. „Nic zvláštního tu není." „Líbí se mi to nadčasové vybavení. I když abych pravdu řekl, vždycky jsem si tě představoval spíš ve venkovském domku obehnaném bílým plůtkem." „Jednou snad." Ellie pokrčila rameny. „Londýn je ale pro náš byznys ideální místo. Je tu mnohem širší klientela. S cateringem by se třeba dalo uplatnit i ně

kde na venkově, ale s podstatně menším profitem, což si zatím nemůžeme dovolit." „Kam se tedy poděly všechny ty peníze, které sis během kariéry modelky vydělala?" „Bydlení v Londýně není zrovna laciné, obzvlášť pokud se člověk rozhodne pro místo v dosahu centra." „Čili všechny finance padly na tenhle domek?" „Většina." Angelo začínal být dotěrný, ale Ellie se ozbrojila trpělivostí. Téma bydlení navíc bylo ještě vcelku snesitelné. „Za domem jsme také zbudovali speciální kuchyni. S podnikáním jsme to mysleli vážně, tak jsme se nemohli spokojit s malou kuchyňkou, která je tady uvnitř. Celé to byla práce na zakázku, takže žádná levná záležitost." „Přítel asi taky musel vypomoct. Čím se vůbec živil předtím?" Byla tu další zdánlivě neškodná otázka. Angelo se opravdu snažil o přirozenou konverzaci a Ellii nezbývalo nic jiného, než ji udržovat. „Dělal různé věci. Znáš to. I když ty asi ne. Pochybuju, žes někdy střídal zaměstnání." „Abych pravdu řekl, nikdy jsem na tom neshledával nic výhodného. Myslím si, že je daleko lepší zaměřit se na jednu věc, a do té dát maximum. Proč plýtvat energií na různých postech? Na to je život příliš krátký." Sám šlápl vedle jednou jedinkrát, ale ne v práci. V osobním životě... To když se zapletl s ženou, která teď seděla přímo naproti němu. Měla andělskou tvář a on si myslel, že má takovou i povahu. Neměla. Toužila po něm, pohrávala si s ním, ale nikdy v něm neviděla budoucnost. Tenkrát se v ní hodně


57

zmýlil. Nepřinesla mu tolik očekávané životní štěstí, ale jen bolest. Teď byl sám na sebe hrdý. Bavil se tu s ní, jako by se rozešli jako ti nejlepší přátelé, a dokonce si zvládal povídat i o jejím milenci. Samozřejmě pomáhalo i to, že měl svou Georginu. Cítil se trochu provinile, že si na ni ani jednou od chvíle, co vstoupil do domu své bývalé milenky, nevzpomněl. „Člověk někdy musí udělat pár chybných rozhodnutí, aby nakonec našel tu správnou cestu," oponovala mu Ellie. „Jako třeba my dva?" zeptal se Angelo sladce. „Tak to mě nenapadlo," vyhrkla. „Nebo jsi udělala nějakou zásadní chybu ještě někdy předtím?" „Ne," ujistila ho. „Asi máš tak trochu pravdu." „V čem?" „Že se to k nám vztahuje. Vezmi si sebe. Jsi zasnoubený, chystáš svatbu. To je přece báječné!" Zasmála se. „Našel jsi tu pravou..." „V jakém smyslu?" „Georgina je krásná, vzdělaná, zkušená..." „A tys taková nebyla?" „O mně tu není řeč." Do mysli se jí znovu vkrádaly lži, kterými ho kdysi krmila. Vzdělání? Žádné neměla. Životní zkušenosti? Taky většinou předstírané, aby se jí lépe proplouvalo světem modelingu. A krása? Jen blyštivé pozlátko... „Kde ses s ní seznámil?" změnila rychle téma. „Na večírku, který pořádali jedni známí." Ellie si celou akci uměla živě představit. Všude samí krásní a úspěšní lidé z dobře situovaných rodin. Mezi nimi i drobná blondýnka, která Angela okouzCATHY WILLIAMSOVÁ 58

lila a probudila v něm silnou vášeň a náklonnost. I ona ji kdysi nakrátko okusila... „Musí to být vzrušující chystat se na svatbu." „Přišel ten správný čas." Angelo pokrčil rameny a usrkl kávu. „Nemusíš se tvářit tak užasle. Neříkej mi, že ještě pořád věříš na romantickou lásku..." „Víš, že jo?" „Že by díky novému příteli? Konečně jsi u něj našla lásku a příslib pohádkového života?" „Co je na tom špatného?" zeptala se Ellie. Lež o vztahu s Jackém možná nebyla úplně ideální volbou. Znovu to vypadalo, že se zaplete do klubka lží, ze kterého už nevyklouzne. Angelem projela vlna žárlivosti. Chladně se usmál. „Vůbec nic. Ale jenom dokud se ti daří vznášet se v oblacích." „Nedělej, že se nevznášíš. Taky jsi přece našel svůj ideální protějšek." „Máš pravdu. Georgina je prototypem ženy, o které leckdo sní. Je nekonfrontační typ. Pokud jde do tuhého, raději ustoupí v zájmu rodinné pohody." „Být rohožkou, o kterou si každý očistí boty, to by se mi moc nelíbilo," zamumlala Ellie jízlivě. „Nějak jsem nepostřehl, cos říkala." „Jen jsem uvažovala, jestli pro tebe nebude poklidné manželství trochu nudné. Myslím časem." Angelo se chystal promluvit, ale Ellie byla v ráži a nepouštěla ho ke slovu. „Chtěla jsem tím říct, jestli časem trochu neomrzí mít po boku někoho, kdo umí jenom souhlasit. Člověku to pak moc lichotí a myslí si, že hýří samými geniálními nápady." Ellie si nevšímala jeho zachmuřené tváře a hlasitě se zasmála. MODELKA V BENÁTKÁCH 59

„Chceš tím říct, že jsem si vybral špatně?" řekl chladně. Ellie zvážněla. „V žádném případě! Georgina určitě není tak přizpůsobivá, jak ji popisuješ." „Po zkušenosti s tebou dávám přednost těm, které mě respektují." Ellie kritiku mlčky přijala. Ano, byla to ona, kdo vycouval ze vztahu. Angelo ji chtěl mít jen pro sebe, ale nabídky k sňatku se od něj nedočkala. Tu si schovával pro tu pravou. „Myslím, že si nemáme co vyčítat. Pouze si můžeme poblahopřát, že jsme našli ty správné protějšky," uzavřela Ellie a pomalu vstala. „Angelo, už jsem docela unavená. Ráda jsem si s tebou popovídala, ale ted si půjdu odpočinout." Prošla do haly a otočila se k němu. „Jsem ráda, že už spolu dokážeme úplně normálně mluvit." Byl tak blízko... Ellie cítila, jak jí srdce začalo tlouct jako na poplach. „Ne tak docela. Zas se klepeš. Neříkej mi, že jsi ze mě pořád nervózní. Vždyť jsem slíbil, že ti nebudu zatápět. Naopak. Pokud vaše služby splní očekávání, určitě vaši firmu doporučím všem známým a obchodním partnerům." „Děkuju. Taková reklama je určitě jednou z nejúčinnějších," odpověděla Ellie rozpačitě. Jako by toho nebylo málo, Angelo jí rukou letmo přejel po rameni. „Napadlo tě někdy...?" „Co by mě mělo napadnout?" „Jaké by to bylo se spolu znovu pomilovat?" „Ani náhodou! To je... Jsi nechutný! Angelo, vždyť máš před svatbou! Vím, že pokud jde o lásku a roCATHY WILLIAMSOVÁ 60 mantiku, umíš být cynický, ale copak v sobě nemáš ani trochu citu?"

„Nebuď z toho tak pohoršená," prohodil s úšklebkem. „Nenavrhoval jsem, že bychom tu ze sebe měli strhat oblečení a rozdat si to rovnou tady v chodbě." Ellie se zajíkla. Angelo tázavě pozvedl obočí. „Snad tě něco takového nenapadlo? Sama jsi přece říkala, už je to za námi." „Já... já," vykoktala. „Snoubenku bych nepodvedl. Ale to ještě neznamená, že jsem si nezavzpomínal na to, co jsme spolu prožívali. V posteli nám to šlo náramně. Nebo snad ne?" „Měl by ses trochu ovládat." „Myslel jsem, že už jsme s tou hrou na předstírání skončili." „Raději běž." „Snad tě naše konverzace neznervózňuje?" „Ne, jenom mi připadá nevhodná. Co by asi Georgina řekla tomu, že... že...?" „Ze jsme spolu někdy něco měli? Pochybuju, že by jí to nějak vadilo. Naštěstí není žárlivá." „To já bych byla," zamumlala Ellie. „V tom případě ses dneska určitě s přítelem kvůli jeho flirtování pohádala." „Kolikrát ti mám opakovat, že Jack neflirtoval." „V tom případě moc nerozumíš řeči těla." Tu bohužel chápala víc než dobře. Reakce jejího vlastního těla jí teď jasně naznačovaly, že se od něj nechává zbytečně vyvést z míry. „Všem ostatním připisuješ žárlivost, která se přitom týká i tebe. Můžeš mi sice tvrdit, že na romantic61 MODELKA V BENÁTKÁCH kou lásku nevěříš, ale nezapomínej, že tě znám až moc dobře! Pamatuju si, jak jsi vyzpovídal každého muže, se kterým jsem měla nějaké focení!"

„Pokud jde o ženy, pak už jsem se naučil používat mozek," vyhrkl Angelo na obranu. Ještě chtěl něco dodat, ale přerušilo ho drnčení zvonku. „Počkej moment," požádala ho Ellie a zamířila ke dveřím. Jak se dalo očekávat, na návštěvu přišel Jack. „Je tady!" sykla a přitáhla ho k sobě. „A pěkně se ti dostává pod kůži, co? Zajímavé..." „Teď není čas na vtípky... Obejmi mě a chovej se jako správný milenec. Jasný?" „Rád," zašeptal a šel se pozdravit s Angelem. Po krátké zdvořilostní konverzaci naštěstí sám Angelo pochopil, že není na místě návštěvu protahovat. „Budeme v kontaktu," prohodil přátelsky k oběma a zamířil ke dveřím. „Jistě." Ellie se široce usmála. Jakmile za ním zaklaply dveře, pocítila nepopsatelnou úlevu. „Odteď s ním všechno řešíš ty," prohodila k Jackovi a proklouzla do kuchyně. „Chceš tím říct, že rezignuješ?" Posadil se ke stolu v kuchyni a s chutí se napil kávy, kterou mu Ellie naservírovala. „To ne." Povzdechla si. „Ale on si se mnou pohrává. Pojďme se už konečně chovat jako dospělí. Ti se přece mohou bez zábran bavit o minulosti. To opakuje pořád dokola a pak se zájmem sleduje, jak budu reagovat. Takový nikdy nebýval. Nebavilo ho hrát si na kočku a myš. Teď se přímo vyžívá v tom, jak před ním v rozpacích utíkám." „A rozpačitá jsi proč? Co kdybys mu řekla pravdu? Nebylo by to lepší?" 62 CATHY WILLIAMSOVÁ „Ani náhodou." Přiznat, že opět lhala, nešlo. „Jediným řešením je to, že s ním budeš komunikovat ty. Nepředpokládám, že by nám teď nějak často volal. Nemá důvod znovu procházet všechna menu a pochybuju, že by

měnil svůj řád jen kvůli tomu, aby mi dal znovu najevo, že má navrch." „V tom případě se není čeho obávat." Jack se usadil ještě pohodlněji a ušklíbl se. „Aspoň si můžeš poslechnout, jaké mám starosti já. Ani tě nepřekvapilo, že jsem přišel, když jsem měl být v baru..." „Promiň. Tak co se přihodilo?" „Trochu opožděný zájem, ale stejně ti to povím." Jack se pustil do vyprávění příběhu ze života, ve kterém figuroval rozzuřený manžel, dítě a krásná blondýna, od které by takovou zradu nečekal. „Říkal jsem jí, že jsem pro každou srandu, ale tohle bylo i na mě trochu moc. Dovedeš si představit, jak mi bylo? Celou dobu ze sebe dělá rozjařenou holku a pak tohle. Rodina a žárlivý manžel." „To víš, blondýnám se nedá věřit. To už bys mohl vědět," vyprskla Ellie pobaveně. „Je to poučení pro příště." Jack ji celkem pravidelně zásoboval podobnými příběhy ze svého milostného života. Nikdy si ale nestěžoval, spíš je vyprávěl jako anekdoty pro pobavení. A Ellie mu za to byla vděčná. Měla tak šanci odreagovat se od každodenního stresu, který teď byl o to větší, když se do jejího života vrátil Angelo. Spoléhat se ale na svého parťáka úplně ve všem nemohla. Pokud šlo o kontakt s bývalým milencem, bylo třeba, aby sama prokázala dostatek kuráže a hrdosti. Nesměla dovolit, aby ji dostal do úzkých. 63 MODELKA V BENÁTKÁCH To byla předsevzetí pro nejbližší dny. Ellie mohla jen doufat, že se jí je podaří naplnit. Následující dny probíhaly v poklidné atmosféře, jak Ellie předpokládala, Angelo zatím neměl potřebu kontaktovat je kvůli

nadcházející svatební hostině. Také ona měla všechny potřebné informace, a tak se mohla nerušeně věnovat přípravám, aniž by se musela stresovat z nějakých schůzek. Za tu dobu dokonce sama sebe přesvědčila o tom, že Angelo je pro ni takovým vzdáleným mostem, který se jí někdy v budoucnosti podaří zdárně přejít. O to bylo větší překvapení, když jeden sobotní večer zvedla telefon a z druhého konce uslyšela jeho hlas. „Co děláš?" zeptal se jí dřív, než si stačila v hlavě srovnat, co se děje. „Kdy jako?" „Teď." „No, zrovna... Já..." „Takže nic," pomohl jí. „To se hodí. Rozhodl jsem se tě totiž poctít návštěvou." „Angelo, vždyť je skoro půl sedmé! Třeba mám s Jackem něco v plánu..." „Jen nepovídej. Volal jsem mu. Číslo k němu domů je taky na vizitce, víš? Zvedl to nějaký Robbie a řekl mi, že Jack je až do pondělí někde v Yorkshiru. Nepovídej, že o tom nevíš," řekl jízlivě. „A jestli ne, tak je to teda dost špatné..." Yorkshire, zapátrala Ellie v paměti. Jistě, Jack přece odjel s kamarády na kriketový turnaj. „Samozřejmě, že o tom vím." „Vidíš. Tak jsem si říkal, že je škoda, abys byla celý večer sama." 64 CATHY WILLIAMSOVÁ „A to nemáš žádný lepší program?" „Georgina je taky pryč, takže nemám. Budu u tebe tak do půl hodiny. Zajdeme na nákup a ty mi hezky předvedeš své kulinářské schopnosti." „Pokud jde o samotné vaření, skutečným géniem je Jack," vymlouvala se Ellie. Představa, že ji místo poklidného večera čekají hodiny strávené s Angelem, jí

svírala žaludek. „Já jsem spíš taková pomocná síla. Třeba krájení mi jde moc dobře." „To je základ. Hlavně se tak neshazuj. Já v tvé schopnosti věřím a jsem moc zvědavý, co přichystáš. Za chvíli jsem tam." Angelo byl přeborník v přesvědčování. Jeho taktika byla jednoduchá: druhou stranu nepustil ke slovu a potom udělal, co slíbil. Ellie se sotva stačila převléknout a nanést si na tvář trochu mejkapu, když se rozdrnčel zvonek. Otevřela a okamžitě musela čelit jeho dokonalosti. Dokonce se přistihla, že jí srdce buší vzrušením. „Víno jsem už donesl." Podal jí dvě láhve s velmi drahou značkou. Ellie je chvatně postavila na stolek v hale. „To je šílené," zamumlala. Srdce jí bilo jako na poplach a žaludek se jí svíral napětím. „Co je na tom šíleného?" Jemu to tak ani trochu nepřipadalo. Naopak měl za to, že v posledních dnech a hodinách dělal jen ty nejrozumnější věci. Georgina by s ním zřejmě nesouhlasila. Teď rozhodně ne. Po tom, co jí sdělil před třemi dny, ho musela nenávidět. „To nemůžeš udělat!" V hlavě mu znovu a znovu zazníval její navztekaný hlas. „Přece nemůžeš naše zásnuby jen tak zrušit! Celé je to už naplánované, všichni mají pozvánky!" MODELKA V BENÁTKÁCH 65 Angela ale neobměkčily ani slzy, ani výhružky. Bylo mu jí líto, ale své rozhodnutí nehodlal měnit. Když se Georgina po nekonečném dohadování sebrala a odešla z jeho apartmánu, ulevilo se mu. Ještě předtím mu suše sdělila, že si zásnubní prsten ponechá a bude po něm požadovat náhradu za újmu, kterou jí způsobil. Přesto všechno z toho stále vycházel velmi dobře. Dokonce ani nemusel zdůvodňovat, proč

se rozhodl z manželství vycouvat. Naservírovat Georgině informace o předchozím mileneckém vztahu s Ellii by bylo příliš kruté. Jednodušší bylo polykat její nadávky a mlčet. „Chceš si mě jako testovat?" vytrhla ho Ellie z přemýšlení o zásadní události posledních dnů. „Zjislit, jestli náhodu nepoužívám omáčky ze sáčků? Pokud to chceš vědět, tak ti rovnou můžu říct, že ne." „To rád slyším. V tom případě ti určitě nebude vadit, když mi to dokážeš. Auto mám před domem, tak můžeme vyrazit do nejbližšího supermarketu, ne?" „Čerstvé maso a ryby většinou beru přímo od dodavatele," pronesla Ellie hrdě. „Upřednostňuju bio potraviny." „To tě šlechtí. Ale já se pro dnešek spokojím s masem a rybou z obyčejného obchodu. Bio klidně vynechám." „Říkáš to, jako bys nežil v jednadvacátém století," oponovala mu Ellie. „Nejspíš v něm žiju, ale nemusím mít za každou cenu všechno, co nabízí." „Nebudu se s tebou hádat," vzdala se a popadla kabelku. „Tak jdeme?" „Jasně. Nasedat a jedeme." Celou cestu byl Angelo ponořený do myšlenek, ve 66 CATHY WILLIAMSOVÁ kterých spřádal plány do budoucnosti. Když Ellie seděla přímo vedle něj, všechno viděl v mnohem reálnějších obrysech. Co má dělat mu instinkty napovídaly od okamžiku, kdy ji po třech letech znovu uviděl v restauraci Covent Garden. Za celou tu dobu na ni nezapomněl a bolest, kterou mu svým odchodem zasadila, neustupovala. Všechno to ponížení ze sebe mohl smýt jen jediným možným způsobem: bylo třeba ji zcela vytlačit ze svého života. A to se mu mohlo podařit jedině tak, že ji ještě jednou bude mít.

Skutečnost, že někomu patřila, byla jen drobná technická překážka. Jak si stačil všimnout, ona a Jack byli neskutečně směšný a nesourodý pár. Angelo začínal být přesvědčený o tom, že pokud jejich vztah nabourá, prokáže tím službu oběma. Mnohem zásadnějším problémem bylo jeho zasnoubení, ale to už také před třemi dny nekompromisně vyřešil. Cestu měl tedy otevřenou. Stačilo ji svést, až se mu to bude hodit. Chvíli si jí mohl užívat a v nejméně očekávaný moment odkopnout. Pak ho bude přemlouvat a prosit, ale on bude její city ignorovat. V lásce a válce se přece neodpouští... Kruh se konečně uzavře a to bude slastný pocit... „Jaké jídlo si představuješ, že připravím?" vytrhla ho Ellie z omamných myšlenek. „Nějaký zajímavý recept, jehož základem bude ryba a kuřecí," prohodil. „Ty jsi odborník. Co bys navrhovala?" Ellie na něj vrhla podezíravý pohled. Připadal jí přehnaně dobře naložený na to, že měl vedle sebe tolik nenáviděnou bytost. MODELKA V BENÁTKÁCH 67 „Udělala bych krevety naložené v česnekovém nálevu. To by byl takový předkrm. Je to jednoduché a rychlé. Pak bych navrhovala kuře se zelenými olivami a těstoviny. Umím udělat svoje vlastní, ale na to asi nebudeme mít čas, tak bych nějaké koupila." Na ty domácí dojde třeba někdy jindy, chtělo se mu říct. „A vy se v cateringu zaměřujete výhradně na italskou kuchyni?" zeptal se zvědavě a odbočil k supermarketu na levé straně. „Cože jsi najednou tak příjemný?" „To víš, nesmím si to s tebou rozházet. Aby pak jednou z ingrediencí ve tvé specialitě nebyl arzén."

Ellii se chtělo začít smát, ale nesměla dát najevo, že jí Angelův smysl pro humor začíná znovu okouzlovat. Už nebyli partneři a každý z nich stál na jiném území, které bylo třeba vehementně bránit. „Běžně ho nepoužívám. Navíc si myslím, že bychom ho v supermarketu těžko sehnali," odpověděla pobaveně. Angelo zacukal koutky a zajel na volné místo. „Prozatím jsem tedy v bezpečí. To se mi ulevilo. Zrovna se mi v životě docela daří, tak bych byl docela nerad, kdyby mě o něj někdo připravil." „Můžu tě ujistit, že z mé strany nebezpečí nehrozí," uzavřela Ellie téma případného úmyslného zabití. „Ale ještě pořád jsi mi nevysvětlil, proč jsi najednou tak příjemný. Přímo hýříš vtipem." „Řekněme, že..." Svým temným pohledem se vpil do jejích velkých oříškově hnědých očí. „Najednou kolem sebe vidím jednu výzvu vedle druhé. Dřív mi život připadal takový šedivý a plochý. Teď se všechno mění a já z toho mám ohromnou radost. Proto tolik

68

CATHY WILLIAMSOVÁ

nadšení." Široce se usmál. Ellie uhnula pohledem a vystoupila. Výzvy? Jaké výzvy? Nejspíš to bude souviset s prací, domnívala se Ellie. Jednou se jí svěřil, že ho tam ani tak nemotivuje vidina peněz nebo získávání vyššího společenského postavení a moci. Tím nejdůležitějším pro něj bylo úspěšné uzavírání nových obchodů, které se zdají být zdánlivě ztracené. Pokud za tou skvělou náladou nestála práce, pak to byla určitě blížící se svatba a všechno, co je s ní spojené. Co na tom ale záleželo. Ellie měla před sebou také výzvu: dobře uvařit, dokázat tím, že svatební raut je v jejich silách, a potom ho rychle vypoklonkovat ze svého domu.

PÁTÁ KAPITOLA Plán měla Ellie jasný, ale už v prvních momentech se ukázalo, že jeho realizace bude složitější. Stačilo se rozhlédnout po přeplněném supermarketu a bylo jasné, že nákup nebude žádnou pětiminutovou záležitostí. Zatímco Ellie dělala všechno pro to, aby ho urychlila, Angelo se nezdál být pod nějakým velkým časovým tlakem. Prvních pár minut obcházel regály s hudebními novinkami a nevzrušeně si prohlížel jednotlivá cédéčka. „Co říkáš tomuhle?" obrátil se čas od času na Ellii. „Sice mezi Angličany už nějakou dobu žiju, ale jejich hudbu moc neznám." „Ty chceš kupovat cédéčka?" zarazila se. „Myslela jsem, že jsme sem jeli pro suroviny, abych mohla ukázal, že jsem schopná splnit tvá očekávání." Angelo chvíli nic neříkal a jen si ji mlčky prohlížel, lako vždy vypadala dokonale, přestože byla oblečená spíš sportovně. Modelky se ostatně vyznačovaly tím,že ať měly na sobě cokoliv, vždy vypadaly skvěle. Vyjímkou nebyla ani ona. Představa, že to nebude trvat dlouho a podaří se mu ji svést, ho naplňovala vzrušením. Vnitřní hlas mu sice připomínal, že ještě donedáv-

70

CATHY WILLIAMSOVÁ

na byl zasnoubený, on sám ale moc dobře věděl, že vztah s Georginou na opravdové lásce nikdy nestál. Hlavním impulzem k výběru bylo společenské postavení obou dvou, vzájemné sympatie byly druhořadé. Měl by Francesce, tedy Ellii, říct, o této zásadní změně v jeho životě? Nebo bude lepší, když mu podlehne s vědomím, že je zasnoubený? „Při večeři musí hrát nějaká hudba. To k tomu patří," trval Angelo na svém. Ellie se letmo podívala na hodinky. Pokud budou tímto tempem pokračovat, k oddělení s masem se do zavírací doby nedostanou. „Doma nějaká cédéčka mám," zamumlala a rázně vykročila z hudebního sektoru. „A máš něco, co se mi bude líbit?" „Říkal jsi, že nic anglického neznáš. V tom případě se budeš muset přizpůsobit mému vkusu. Nějaké námitky? Vážně se tady už nemůžeme zdržovat. Chceš po mně, abych ti uvařila... Fajn, na to jsem přistoupila, i když to po mně nikdy žádný klient nechtěl, ale..." „To víš, já musím mít vždycky nějaké zvláštnosti," řekl tak arogantně, až se Ellie neudržela a obrátila oči v sloup. „Dobře, dobře," rozmáchl ruce. „Muziku nechám na tobě. Jdeme pro potraviny." Chvíli vydržel mlčet a sledovat Ellii, jak obratně nakupuje. Bylo to pro něj něco nezvyklého. Sám tuhle práci neznal, protože se mu o plnou lednici starala placená síla. A když už měl chuť zrovna na něco, co doma nebylo, zaběhl do nejbližšího obchůdku s delikatesami a tam v rychlosti nakoupil bez ohledu na ceny. „Stejně by mě zajímalo, co posloucháš," prolomil po chvíli ticho. To už se pomalu dostávali k těstovinám. MODELKA V BENÁTKÁCH 71

„Proč?" „Tak. Nemůžu se zeptat?" Ellie neodpovídala a předstírala, že právě usilovně přemýšlí, které italské těstoviny vzít. „V Benátkách jsme vždycky poslouchali klasiku. Vzpomínáš?" Samozřejmě, že nezapomněla. Ale co na to měla říct? „K Benátkám to tak nějak patřilo," vysoukala ze sebe nakonec. „To město samo o sobě je taková klasika." „Nikdy mě nenapadlo, že by se ti třeba takový druh hudby vůbec nemusel líbit..." „Naopak..." „Tak pověz, co budeš pouštět k tomu skvělému jídlu?" Ellie mu nemohla mít za zlé, že se snažil udržovat konverzaci. Bylo by nepřirozené, kdyby mezi regály celou dobu brouzdali mlčky, aniž by se na sebe podívali. Stejně tak se nedalo čekat, že jim téma italské kuchyně vydrží na celý večer. Bylo třeba trochu zabojovat a pokusit se o běžnou komunikaci. Problém byl v ní, ne v Angelovi. „Mám docela rozsáhlou sbírku jazzu." Ještě naskládala do košíku poslední drobnosti a zamířila k pokladnám. „To není zrovna většinový žánr. Cekal bych něco novodobého. Třeba taneční hudbu." „Tu bys asi neskousl," poznamenala a zařadila se do jedné z nekonečně dlouhých front. „Můžeš mě otestovat." „Připadá mi, že spíš zkoušíš ty mě." „Jak to?"

„Neříkej mi, že ti Georgina nikdy něco ryze britského nepustila." Angelo se zadíval do dálky. „Poslouchá spíš to co já." „A vždycky souhlasí se svým pánem. Já zapomněla," vybuchla Ellie. Vzápětí jí došlo, že zas trochu přestřelila. „Promiň. A než se mě začneš ptát, říkám, že netvrdím, že se k sobě nehodíte. Na druhou stranu uznej, že je to trochu divné. Pozveš se ke mně a necháš si uvařit. Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že by z toho Georgina zrovna dvakrát nadšená nebyla." Ellie zvážněla. „Víš moc dobře, že mě stavíš do velmi obtížné situace už jenom tím, že sis mě najal. A teď se mnou trávíš sobotní večer. Proč? Protože mě rád vidíš v nesnázích?" „Jsi paranoidní." Teď by byl správný čas říct jí, že se ženit nebude a že se velká cateringová akce nikdy neuskuteční. Neudělal to. Jen se pousmál. „Jestli tě stresuje, že pro mě máš vařit, potom tě samozřejmě nebudu obtěžovat..." „Nestresuje mě to," řekla důrazně a posunula vozík kousek dopředu. „Fajn. V tom případě žádný problém... To je v obchodech vždycky takhle plno?" Ellie po něm šlehla přísným pohledem. „Když už máš takovéhle poznámky, můžeš je říkat aspoň trochu potichu? Samozřejmě, že v obchodech bývá plno lidí. Můžu se zeptat, kdy jsi byl naposled nakupovat?" „Nech mě chvíli přemýšlet." Konečně se pomalu dostávali na řadu a mohli začít pokládat nákup na pás. „Tak před měsícem jsem byl jednou v takovém malém krámku kousek ode mě." Angelo odhazoval jednotlivé balíčky s takovým gustem, že téměř přepadávaly na zem.


73

„Prosím tě, radši to udělám sama, jinak půlka z toho bude dole," napomenula ho Ellie. „To je důvod, proč raději někoho platím, aby mi nakoupil." „Když na to máš." „Nepotřebuju šetřit peníze, ale čas. Představ si, že bych si kvůli zdlouhavému nákupu ani nevšiml, že přišla třetí světová. To by byl průšvih. Ne pár utracených liber navíc." „Většinou to v obchodech takhle hrozné nebývá," ubezpečila ho Ellie. „Pokud si vybereš správnou hodinu, pak nakoupíš rychle a bez čekání." Ne jako dneska, prolétlo jí hlavou při pohledu na hodinky. Tentokrát nákup zabral přes hodinu. To ji ještě čekalo vaření. Naděje, že Angelo bude do devíti hodin pryč z jejího domu, se pomalu rozplývala. Když se značnou časovou ztrátou dorazili, Ellie chvatně uklidila všechen nákup a pustila se do práce. Angelo se zatím postaral o naservírování vína a vzápětí jí nabídl pomocnou ruku. „Jaký by to mělo smysl, když chceš otestovat mé kulinářské schopnosti?" namítla. Angelo potlačil nutkání sdělit jí, že večeře je to poslední, o co mu jde. Stejně tak zaplašil lichotku, která by se přímo týkala jejího dokonalého vzhledu. „Ta muzika je dobrá," prohodil místo toho a pozvedl sklenku vína. „Sexy." To slůvko v ní vyvolalo chvilkové mlčení. „Kde je vůbec Georgina dnes večer?" přešla na úplně jiné téma. „Asi v Paříži." Nejspíš si vylévala vztek u své matky, která ji už určitě ujistila,že Angelo pro ni beztak nebyl ten pravý a že si v dohledné době určitě najde někoho mnohem

lepšího. „Asi?" pozastavila se Ellie. „To zní trochu zvláštně. Možná měla být spíš tady, aby otestovala, co uvařím." „Na to stačím sám." Angelo se napil vína a nespouštěl z ní oči. Ellie ho po očku sledovala. Chvilková nepozornost se jí ale vymstila. Nůž se jí zničehonic nekontrolovatelně svezl po prstu. Tiše sykla a rychle si poraněné místo strčila pod proud ledové vody. „Ukaž mi to!" Angelo byl v mžiku u ní. „To nic." Nepatrně se usmála. „Běžně se mi to při krájení cibule nestává." „Pořád ti z toho teče krev. Máš někde lékárničku?" „Nic to..." Než stačila domluvit, Angelo jí prst olízl. „To je místo dezinfekce," prohodil na vysvětlenou. „O tom jsi nikdy neslyšela? Teď potřebujeme nějako náplast." „Snad bude tamhle v zásuvce," zamumlala Ellie. „Nech to na mně." Zotvíral všechny přístupné šuplíky, až našel to, co potřeboval. Potom jí prst opatrně otřel čistým ubrouskem a přiložil na něj náplast. Jeho dotek byl elektrizující. „To jsi nemusel. Dát si náplast na prst bych zvládla." „Jen se nedělej. Všechny ženské při pohledu na krev omdlévají. To je vědecky dokázané." Podíval se na ni a ušklíbl se. „Já naštěstí ženská nejsem, tak jsme to bez problémů zvládli." „Tohle je snad ta nej..." „Nejpravdivější věc, kterou jsi kdy slyšela?" „Ne, ten největší nesmysl... Copak si nepamatuješ,


75

jak jsem ti říkala, že jsem si kdysi pohrávala s myšlenkou jít studovat medicínu...?" „A víš, co jsem ti na to tenkrát řekl? Že uvažování o studiu na lékařské fakultě z tebe ještě doktora nedělá... A to mluvím sám proti sobě. Taky jsem ti přece jednou diagnostikoval žaludeční vřed jako přechodnou nevolnost. Uznávám, že jsem se netrefil. Ale taky netvrdím, že jsem doktor." Ellie na to nic neřekla a vrátila se zpátky ke kuchyňské lince. „Jestli ti to nebude vadit, budu pokračovat. Děkuju za ošetření. Ne že bych chtěla mít za každou cenu poslední slovo, ale sama bych to taky zvládla. Mimochodem, cateringový kurz, který jsem absolvovala, byl dost důkladný. Nejenže jsme se tam učili vařit, ale také jsme tam získali spousty informací o stravování a jeho vlivu na naše zdraví. Nechyběla ani hodina věnovaná zdravovědě, při které jsme se dověděli, co dělat v případě řezných poranění, popálení a podobně." „Vážně? To muselo být zajímavé." „Bylo. Opravdu jsem se tam dozvěděla spoustu nového." Dusící se krevety pomalu začínaly kuchyni naplňovat příjemnou vůní. „A tvůj přítel absolvoval stejný kurz?" „Jack? Ne, ten ho dělal jinde." Angelo vycítil, že naráží na hradbu odporu. Nechtěl se celou dobu bavit o tom, jakým způsobem je nejefektivnější krájet rajčata, ale pro tentokrát ještě couvl. „Cítím se tak trochu provinile, když tady jen tak sedím a nic nedělám." „Tak se běž projít," navrhla Ellie. „Stejně se mi daleko lip pracuje o samotě. A máš pravdu, jenom tady sedět a koukat, to je trochu nuda." CATHY WILLIAMSOVÁ 76 „Neříkám, že se nudím. Ale mrzí mě, žes ještě neochutnala víno."

Ellie přerušila práci a splnila mu přání. „Moc dobré," schválila a letmo se po něm podívala. „Spokojený?" „Ještě ne úplně," zamumlal a dolil si. „Nechci tě poučovat, ale pokud toho vypiješ moc, jídlo si tolik nevychutnáš. Jestli se opravdu nudíš, můžeš vyměnit cédéčko. Jsou přímo za tebou." Angela začínaly pohlcovat vlny zneklidnění. Scénář měl jasně daný, ale zatím se podle něj příliš nehrálo. Nezbývalo mu nic jiného, než se ozbrojit trpělivostí. Tiše si povzdechl a začal se probírat cédéčky. Přitom je neuspořádaně pohazoval na stůl. Ellie pokradmu sledovala, jak se uklizená plocha pomalu mění v nepřehlednou skládku cédéček. Pokud šlo o byznys, byl Angelo velmi pečlivý, ale v soukromém životě řadil pořádek až na poslední místo. To Ellie poznala už během jejich krátkého vztahu. „Doufám, že všechna ta cédéčka, která jsi poházel po stole, taky uklidíš," poznamenala jízlivě a přikryla pánvičku s kuřecím masem. „Schopností udělat i z ničeho neskutečný nepořádek jsi přímo proslulý a já po tobě rozhodně nemíním uklízet." Angelo protáhl obličej. „A netvař se tak! Vím, že bys radši, abych kolem tebe chodila po špičkách, ale to ode mě nečekej." „Copak jsi to někdy dělala? Ze si nějak nevzpomínám." „Správně." Ellie sáhla do přihrádky pro talíře. „Nedostatek respektu k dokonalému Angelovi, to byla jedna z mých zásadních chyb." „Přece se nebudeme dohadovat o hloupostech," MODELKA V BENÁTKÁCH 77 zahrál Angelo na překvapivě umírněnou notu. „Pokud jde o ten nepořádek, můžeš se klidně přijít podívat ke mně domů a uvidíš, že to není tak hrozné."

„Díky paní na úklid. Tak jsi to měl zařízené i v Benátkách. Mně nic nenamluvíš." Angelo rezignoval. Vybral jedno z cédéček a zbytek naskládal na okraj stolu. „Stačí to takhle?" „Jestli máš pocit, že se pohodlně najíš..." Kuchyní začala znít romantická klasická hudba jako dělaná pro zamilovaný pár vznášející se při tanci. Poněkud nevhodná pro danou situaci, prolétlo Ellii hlavou. Stále si musela připomínat, že navzdory tomu, že se Angelo k ní momentálně choval přijatelně, zažila i okamžiky, kdy byl přímo nesnesitelný. Ale proč se měla stále trápit tím, co bylo? Raději naservírovala krevety. Přišel sem přece otestovat její kuchařské umění. Čím dřív to udělá, tím rychleji bude pryč z jejího domu. Ellie si nechala dolít víno a pobídla ho, ať se pustí do předkrmu. „A nemysli si, že takhle piju pokaždé, když chystám něco pro své klienty," zamumlala. „Některé ze špičkových pokrmů s vínem přímo souvisí," okomentoval to Angelo. „Troufám si tvrdit, že tenhle předkrm k těm nejlepším patří." „Děláš si legraci." Ellie se zarděla. „Odkdy ti záleží na tom, co říkám?" „Od chvíle, co jsi mým perspektivním klientem. Pochvala vždycky potěší. Je to důkaz, že jsme svou práci odvedli skvěle." Angelo se začínal obávat, že se z pole neutrální konverzace nepohnou. Vždy to byly tři kroky dopředu a dva zpět. Přitom už chtěl tolik dokázat svou pře-

vahu tím, že ji získá a vzápětí odkopne. Místo toho pátral v myšlenkách a snažil se najít další téma, které by příliš neprovokovalo. „Scházíš se s někým z modelingu?" položil neškodnou otázku. To už Ellie naservírovala další skvěle vypadající chod. Od srdce se zasmála. „To jsi mě teda pobavil! Jistěže ne! Ke konci už jsem se nemohla dočkat, až odtud vypadnu. Pomalu jsem tam začínala dělat generaci mladých holek mámu. Všechny ještě měly pubertální pupínky!" „Vážně? Já myslel, že to u modelek nepřichází v úvahu." Svou tehdejší nabídku, aby nechala modelingu a odešla s ním do Londýna, nepřipomínal. „O dokonalost se vizážista postará vždycky. Ještě jsem neviděla pupínek, který by nešel zamaskovat vrstvou mejkapu." „Moc mejkapu, to ti vždycky hodně vadilo." „Ano. Když jsem toho nechala, ani trochu mi to nescházelo. Ale obličeji možná ano." „Ani bych neřekl. Troufám si tvrdit, že vypadáš ještě lip." Ellie na něj rozpačitě pohlédla. „Kratší vlasy ti sluší. Když už jsme u těch lichotek, to kuře s olivami je vynikající. Podceňuješ se, když říkáš, že přes skutečné vaření je šéfem Jack." „Pouští se do nezvyklých kombinací. To já znám své limity. Držím se vyzkoušených receptů." „Nevěřím," zamumlal Angelo. „Jen zbabělci se drží toho, co mají obšlápnuté, ale to je nuda." „Neříkám, že je to moje zásada, ale pokud jde o práci, nemůžu vždycky dělat to, co by se mi nejvíc chtělo." „A co by to bylo, kdybys tu možnost měla?"


79

„Nevím." „No tak... Do čeho by ses s chutí pustila, kdybys nebyla připoutaná ke krájení cibule a vaření podle stále téhož receptu?" „Já nejsem k ničemu připoutaná!" rozkřikla se Ellie dotčeně. Vyskočila od stolu a roztržitě začala uklízet nádobí. „Věděla jsem, že to nemůže trvat věčně." „Co?" podivil se, i když moc dobře věděl, že šlápl vedle. Všechno pokazil zrovna ve chvíli, kdy se mu podařilo narušit některé z jejích obranných mechanismů. „Hraná zdvořilost!" Dala ruce v bok a šlehla po něm ledovým pohledem. „Bože!" Angelo si prohrábl vlasy a oplatil jí stejnou mincí. „Usadila ses a zdá se, že z toho začínáš být paranoidní." „Paranoidní?" „Vždyť na tebe vůbec neútočím. Jen jsem se ptal, jestli existuje něco, co by ti chybělo?" Ty! To slovo jí přímo trhalo uši. „Co jako myslíš?" předstírala, že nechápe. „Třeba cestování. Poznávání nových končin." „Začala jsem podnikat, a to se moc neslučuje s ježděním po světě. Na něco takového nemám ani čas, ani peníze. Navíc jsem kus světa procestovala už předtím, takže mi to teď až tak moc neschází." Odvrátila se od něj a začala napouštět vodu do dřezu. Nic jí v životě nescházelo tolik jako on. Vždycky o té trhlině v srdci věděla. Už ani nedoufala, že se někdy zacelí, ale netušila, že až se s ním jednou zas potká, ještě se zvětší. „To, jak vařím, jsi otestoval, tak teď můžeš jít." Možná udělá přesně to, o co ho žádá. Beze slova se sebere a ona uslyší jen cvaknutí dveří.

Po chvíli přišlo něco docela jiného. Ucítila dotek jeho silných paží. Stála jako zkoprnělá a předstírala, že je plně soustředěná na mytí nádobí. „Jinými slovy mě posíláš domů, abych ti náhodou neřekl něco, co bys slyšela jen velmi nerada," procedil Angelo mezi zuby. „Otoč se a dívej se na mě, když s tebou mluvím!" Ellie sebou trhla a zpříma se mu podívala do tváře. Tohle už bylo příliš... „Neopovažuj se chodit ke mně domů a říkat mi, co mám a nemám dělat! Okamžitě odejdi!" „A nechceš po mně náhodou ještě něco jiného?" „Nevím, o čem mluvíš!" „Vážně ne?" Ellie věděla, co přijde. Minulost a přítomnost zničehonic splynuly a ona cítila, jak ji něžně pohladil po vlasech. Měla vykřiknout ne a odstrčit ho od sebe, ale chyběla vůle. Jejich ústa splynula v horoucím a hladovém polibku. Bylo to tak dávno, a přitom se to zdálo být jako včera. Všechna ta vášeň. Objala ho kolem ramen a pevně se k němu přitiskla. Oči měla zasněně přivřené, když se od ní trochu odtáhl. „Mytí nádobí počká, ne? Teď bych rád pokračoval nahoře." Ellie kývla. „Chci, abys to řekla." „Vezmi mě nahoru, Angelo." To bylo všechno, co potřeboval slyšet. Znělo to jako nebeská hudba. Popadl ji do náruče a zamířil ke schodišti. Najít ložnici nebylo těžké. Dveře byly otevřené dokořán, jako by je zvaly dovnitř. Stačilo jen vejít.


81

Měl oči jen pro ni, a tak si ani nevšiml velké zarámované fotografie, která zachycovala pohled na Benátky, kterým se kdysi tolik kochali. Něžně ji položil na postel. Nikam nespěchal, jako by jí ještě dával čas na rozmyšlenou. Ellie ale byla rozhodnutá. Spalovala ho žhavým pohledem a žádala o jediné... Angelo se začal svlékat. Byly to pro něj nejvzrušivější okamžiky od chvíle, kdy... Kdy ji svíral v náručí naposledy. S touhle ženou už hrál ty nejintimnější hry, ale přesto se cítil jako nezkušený mladík, kterého to čeká poprvé. Celé to bylo bláznivé. Na zem dopadla košile, následoval pásek. Pak prsty sklouzl na knoflík u kalhot. Ellie se neovládla a hlasitě se zajíkla. Nemohla si pomoct. Na zemi už ležely i kalhoty. Chtělo se mu z ní strhat všechno oblečení, aby v ní byl co nejdřív. Potřeboval uspokojit svůj chtíč, ale dobře věděl, že Ellie má přednost. Oknem pronikal do ložnice svit měsíce a na jejím dokonalém těle sehrával působivou stínovou hru. Angela teď ale zajímalo něco docela jiného. Přistoupil blíž, jako by jí chtěl ukázat, jak moc je vzrušený. „Teď je řada na tobě, moje krásko," řekl zastřeným hlasem. „Na tohle jsem tolik čekal..."

ŠESTÁ KAPITOLA Po smutném odchodu od Angela před třemi lety se Ellie jakýmkoliv vztahům vyhýbala. O to magičtěji na ni teď jeho doteky působily. Jako by se celé její tělo probouzelo po dlouhém zimním spánku. Pomalu ji svlékal a prohlížel si ji s užaslým pohledem chlapce, který vidí poprvé v životě nahé ženské tělo. Líbal ji na ústa, tváře a jazykem klouzal po šíji až k ňadrům. Ellie s každým jeho něžným dotekem roztávala a toužila čím dál víc. Intenzivně vnímala pevnost jeho mužného těla a naplno si užívala toho staronového poznávání. Když se zarazil, aby se jí zeptal, zda používá antikoncepci, jen omámeně kývla. Jedna malá lež ještě nikoho nezabila, ne? prolétlo jí hlavou. On sám nepřišel připravený s kondomem a ona zas nebrala pilulky. Už od té doby, co se rozešli. Ale bylo to jen pár dní, co jí skončil cyklus, tak se cítila chráněná víc než dostatečně. I kdyby sebevíc chtěla, nedokázala by tyhle nezapomenutelné chvíle vzrušení přerušit dohady o antikoncepci. Tolik po něm toužila... Pomalu do ní pronikl a ona si připadala, jako by plula vesmírem. Její tiché vzdechy se postupně pro-


83

měňovaly ve výkřiky extáze. Přesně takové to bývalo. Vzrušující, naplňující a omamné. Začínalo jí docházet, jak moc jí Angelo chyběl. Okamžiky vrcholného štěstí ale brzy vystřídaly pochybnosti. Když bylo po všem a ona vedle něj jen tak ležela na posteli, začala na ni nepříjemně dotírat realita. Ne chvatně, jak to bývá popisováno v milostných románech, ale hezky pomalu, po kapkách. Budík na nočním stolku ukazoval přesně deset třicet. Večeře, kterou měla potvrdit své kulinářské schopnosti, ležela netknutá dole na stole a marně čekala na hladové zájemce. Ellie se posadila a schoulila se do klubíčka. Přes sebe si přetáhla deku a hlasitě si povzdechla. „Co mi teď asi povíš? Že to celé byla jedna velká chyba? Mám pravdu?" Prstem jí přejel po páteři a začal jí masírovat záda. Ellie se k němu přitočila. Byl tak dokonalý. Nesnesitelně dokonalý. „Jistěže to byla chyba," hlesla. „Pojď ke mně." „Nech mě!" Vytrhla se mu. „Jak můžeš něco takového říct, když... když...?" Vyskočila z postele a rychle zamířila do koupelny. Angelo se ji ani nepokoušel zastavit. Znal ji moc dobře na to, aby věděl, že sprchování bude protahovat, aby pokud možno co nejvíc oddálila nevyhnutelnou výměnu názorů v ložnici. Jen se posadil na posteli, dal si ruce za hlavu a v klidu vyčkával. Po čtyřiceti minutách se vynořila z koupelny bojovně naladěná. Rozsvítila a s rukama v bok se postavila do dveří. „Měla jsem čas o tom všem přemýšlet a dospěla jsem k závěru, že jsi nesnesitelný," pronesla ostře. CATHY WILLIAMSOVÁ 84 „Mohla bys jít kousek blíž a zopakovat to?"

„Ne, nemohla. Akorát tě prosím, abys okamžitě odešel. A pokud by tě to náhodou zajímalo, catering ti na svatbě zajišťovat nebudu. Budeš si muset sehnat někoho jiného." Angelo se nenechal vyvést z míry. „Prosím tě, zhasni to velké světlo. Je to trochu moc." „Angelo, okamžitě odejdi!" Ellie rázně přešla k posteli a strhla z něj deku. Jestli se domnívala, že se rychle bude snažit zakrýt své obnažené tělo, byla na velkém omylu. Ani se nehnul a jen se samolibě usmíval. Ellii tím donutil sesbírat všechno jeho oblečení ze země a hodit ho po něm. „Já se ale oblékat nebudu," okomentoval její zoufalé gesto. Oblečení poskládal do úhledné hromádky, kterou položil na zem. „Jestli chceš, abych odešel, budeš to muset udělat za mě. Takové oblékání by mohla být docela dobrá zkušenost pro nás oba." „Tohle není žádná legrace," sykla Ellie. „Ne, není. Nemysli si, mě to taky nebaví. Tak proč se chováš jako blázen a neřekneš mi na rovinu, co ti tak vadí? Že by se zhoršila kvalita sexu? Neuspokojil jsem tě tak, jak sis představovala?" Angelo moc dobře věděl, za jaké nitky tahat, aby ji přivedl na pokraj zuřivosti. Nechtěl ale vyvolávat zbytečný konflikt. Už se samotným vývojem událostí mohl být maximálně spokojený. Ellie mu dobrovolně podlehla, a to bylo to podstatné. Zatímco předtím byl obětí a ve vztahu k ní ztrácel kontrolu sám nad sebou, teď třímal otěže pevně ve svých rukou. „Jak jsi sem mohl jen tak přijít a zkoušet to na mě, když jsi zasnoubený a máš se ženit? A aby toho ne85 MODELKA V BENÁTKÁCH bylo málo, ještě mám obstarávat tvou svatební hostinu!" Tentokrát už se Angelo neudržel a posadil se. „A co ty? Hraješ si tu na zneužitou služku, ale to na mě neplatí. Copak jsi zapomněla, že i na tebe čeká přítel?" „Jack totiž..."

„Ze by mu to nevadilo?" podotkl sarkasticky. „Není žárlivý? Nebo je přímo vyznavačem politiky spravedlivé dělby, i pokud jde o ženy?" Ellie přešla pomalým krokem k oknu, aby získala trochu času. Dobře věděla, kam Angelo tímhle argumentem míří. Lež o vztahu s Jackem ji měla ochraňovat, ale teď spíš celou situaci komplikovala. „Nechápeš to. A vůbec, mluvili jsme o tvé morálce, ne o mé." „Ale, ale... To jako tvoje morálka je v pořádku, zatímco já jsem padouch?" Angelo se pobaveně zasmál. „To bys mi měla vysvětlit. Pokud mě přesvědčíš, že to tak opravdu je, pak ti doporučím, abys z cateringu přešla spíš na právo. V tomhle oboru není kreativních lidí nikdy dost." „Nenávidím tě," procedila Ellie mezi zuby. „Lžeš. Kdyby to byla pravda, nevlezla bys se mnou do postele. Zvlášť když máš přítele. Znám tě dost dobře na to, abych tohle mohl říct." „Já... nemám přítele." „Můžeš to zopakovat?" „Slyšel jsi dobře. Žádného přítele nemám. S Jackem nejsme milenci a nikdy jsme ani nebyli." Angelo se postavil a zamyšleně se na ni podíval. „Zajímavé," řekl a zamířil k ní. „A proč jsi tedy CATHY WILLIAMSOVÁ 86 přede mnou hrála, že s ním jsi? Abys mi dokázala, žes taky se svým životem pohnula dopředu?" „Ne! Nemohl by ses obléknout?" „Když dovolíš, ještě předtím si dám sprchu. Pak si můžeme o všem popovídat." Odvrátil se od ní a cestou do koupelny houkl přes rameno: „Pokud mě tedy nechceš doprovodit do vany..." Angelo vklouzl dovnitř a chvatně pootočil modrým kohoutkem. Ledová sprcha. To bylo to, co potřeboval.

Když po čtvrt hodině vyšel ven, Ellii už v ložnici nenašel. Stála u vchodových dveří a provokativně podupávala. „Snad si nemyslíš, že půjdu?" prohodil Angelo ironicky. „Zrovna teď, když jsem se dověděl takové novinky. Máme hodně co probírat a myslím, že mi dlužíš vysvětlení." Ellie rychle pochopila, že momentálně je pánem situace on. Nátlakem ho z domu dostat nemohla, a tak nezbývalo než ho následovat do obývacího pokoje a pokusit se uhrát nějaké body ve svůj prospěch. Angelo spokojeně seděl v křesle a tvářil se, jako by mu patřil celý svět. To uměl dokonale. Ať přišel kamkoliv, vždycky vzbudil pozornost. Ellie si ho kvůli tomu často dobírala, ale vědomí, že má po boku takového muže, ji hřálo. Bylo příjemné vědět, že ať se za ním otáčí kolik chce žen, patří jí. Výhradně jí. Teď ji ale svíraly úplně jiné pocity. Měla dojem, že ji Angelo svou přítomností připravuje o všechen vzduch, ze kterého může žít. „Tak?" pobídl ji, jako by seděli v soudní místnosti. „Proč jsi mi lhala?" „Záleží na tom?" Šlehla po něm nenávistným pohledem. „Říkala jsem, že ho mám ráda, a to je pravMODELKA V BENÁTKÁCH 87 da," řekla. „Akorát spolu nechodíme. Navíc to nebyl můj nápad, ale Jackův." „Co ho k tomu vedlo?" „Měl obavy, že by ses mohl o něco pokusit, když jsme spolu před třemi lety chodili." „A ty sis to taky myslela?" „Ani náhodou. Domnívala jsem se, že jsi šťastně zasnoubený. Ani ve snu by mě nenapadlo, že budeš mít nutkání podvést svou partnerku ještě dřív, než uslyšíš svatební zvony." Angelo se nijak nevzrušoval tím, že Ellie obrací karty proti němu. Jen pokrčil rameny a dal jí další prostor.

„Neměla jsem tušení, jak to doopravdy je. Nemohlo mě napadnout, že to zasnoubení je jen taková hra a ve skutečnosti svou vyvolenou vůbec nemiluješ. Jen ji zneužíváš, protože má postavení, které odpovídá tomu tvému. A to se vždycky hodí. Já hlupák! Ale teď zpátky k Georgině. Řekneš jí o mně? O tom, co bylo před třemi lety? O tom, že ses sem jen tak pozval a... a..." „O naší minulosti se nikdy nedoví. Proč by taky měla?" řekl Angelo upřímně. „Jsem rád, žes sama zmínila mou snoubenku. Taky se totiž ptám, jak je možné, že někdo tak zásadový a morálně čistý jako ty, skončí v posteli se mnou. Se zasnoubeným chlápkem. Pokud jde o Jacka, tak tam uznávám, žes mohla mít svědomí čisté. Ale co ten čtvrtý člověk, kterému to může tolik ublížit? Na toho jsi zapomněla?" Rozhostilo se mezi nimi napjaté ticho. Ellie tak dlouho nastražovala pastičky, až se sama chytila do té nejnebezpečnější. „Žádná odpověď?" Angelo vstal a protáhl se. „Úplně jsme kvůli tomu všemu zapomněli na jídlo. 88 CATHY WILLIAMSOVÁ Ale to je teď asi jedno. Stejně pro mě catering zřejmě obstarávat nebudeš." Povýšeně se usmál. Ellie se cítila jako bezradná antilopa, která se snaží mohutnými skoky uniknout mnohem hbitější šelmě. Chvíli si myslela, že si k ní Angelo přisedne a bude pokračovat ve výslechu. Pár vteřin to také zvažoval. Znovu jí mohl připomenout, že ve své touze po milování úplně zapomněla, jak poníženě se asi bude cítit Georgina. Malý okamžik si také pohrával s myšlenkou, že odejde. Navždycky a s pocitem, že konečně může zavřít kapitolu s názvem Francesca. Nebo Ellie. Místo toho si nad ní stoupl a široce se usmál. „Dnešní setkání bylo velmi přínosné. Určitě se ještě uvidíme." Podíval se na ni a hned ho napadlo, že by se s ní klidně pomiloval znovu. Přímo tady a teď.

„Jedině přes mou mrtvolu. Udělala jsem chybu, ale učím se rychle. Podruhé už se to nestane." Kéž by to přesvědčení nemusela tak usilovně hrát. „Rád bych zůstal a probral význam slůvka chyba,'1 zamumlal Angelo, „ale už je dost hodin, takže budu muset jít." Jakmile za ním zaklaply dveře, Ellie si uvědomila, že tímto večerem ztratila veškerou hrdost. Tělo ji přestalo poslouchat a podlehlo. Stačilo, aby se jí jen dotkl, a ona roztála. Bylo to tak snadné. Byla znechucená sama sebou. Ani se na sebe nemohla podívat. Stejně tak nedokázala jen tak nečinně sedět. Nejprve ze všeho vyměnila povlečení, které jí tak nekompromisně připomínalo její selhání. Těsně před půlnocí se dostala k telefonátu s Jackem. Neměla obavy, že by ho vzbudila, protože se MODELKA V BENÁTKÁCH 89 s gustem řídil zásadou užívat si víkend naplno a pokud možno spát co nejmíň. Jak správně předpokládala, na mobilním telefonu ho zastihla v bujaré náladě na nějakém večírku. „Svatební catering domluvený s Falconem se ruší," oznámila mu suše. Z druhého konce chvíli nepřicházela reakce. Ellie měla dost času na rekapitulaci. Za daných okolností opravdu nebylo možné ve spolupráci s Angelem a jeho snoubenkou pokračovat. Klíčové chyby se dopustila už v okamžiku, kdy se rozhodla jeho obchodní nabídku přijmout. Už tenkrát při prvním setkání po třech letech se s ním měla jen zdvořile pozdravit a pokud možno co nejrychleji odkráčet. Mělo ji napadnout, že si její neznámou firmu vybral jen pro to, aby ji mohl ponížit a pokořit. „Já myslel, že už byl jednoznačně rozhodnutý pro nás," poznamenal Jack váhavě. „Zřejmě změnil názor." „Chceš tím říct, že s námi skončil? Jenom tak? Bez vysvětlení?" „Tak nějak." „To mi neříkej."

„Postavil mě do takové situace, že jsem z toho musela vycouvat. Je mi to líto, Jacku. Nějak se z toho budeme muset vzpamatovat." Měla v plánu vylít mu své srdce a celé fiasko mu podrobně vylíčit, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Místo toho mu popřála hezkou zábavu a ujistila ho, že všechno proberou ústně. Neulevilo se jí ani trochu, a tak nebylo divu, že nestrávila moc klidnou noc. Když se probrala, cítila se stejně vyčerpaná, jako když usínala. CATHY WILLIAMSOVÁ 90 Jack naštěstí po bujarém večírku dospával, a tak ji svou společností obdařil až později večer. Tou dobou už byla o poznání klidnější a vyrovnanější. Konec spolupráce s Angelem Falconem svedla na své pochybnosti o tom, zda je správné spolupracovat s někým, s kým se kdysi zapletla. Vysvětlila mu, že svým způsobem cítí vinu a nerada by do budoucna čelila obvinění, že zakázku získali jen díky její dávné milostné aférce se samotným klientem. Utěšovala ho frázemi, že takový je život a v budoucnosti se jim určitě podaří podobně lukrativní obchod uzavřít. Jack působil trochu zaraženě, ale víc nevyzvídal a zdálo se, že je smířený s tím, že ze svatebního cateringu opravdu nic nebude. Další dva dny Ellie byla v neustálém postřehu a očekávání, zda Angelo přece jen nedostojí svým výhružkám a neobjeví se v tu nejmíň očekávanou chvíli. Proč by trochu nepodráždil svou bývalou milenku, když stejně chystal jen sňatek z rozumu? Možná uvažoval právě takhle. Připadala si jako kočka na rozpálené střeše. Na každé zazvonění telefonu reagovala až přehnaně vylekaně a se stejným despektem chodila otvírat dveře, když zazvonil pošťák.

Největší šok ji čekal jeden den kolem deváté večer. Veškerou práci měla hotovou a už se chystala relaxovat, když se ozval domovní zvonek. S naprostou jistotou mohla říct, že Jack za dveřmi nestojí. Tak přece jen... Prošla ke dveřím odhodlaná nevítanou návštěvu nevpustit. Dokonce věděla, co přesně a jakým tónem řekne. Chlad, odměřenost, strohost. Nic jiného si Angelo nezasloužil. MODELKA V BENÁTK ACH

91

Chvatně otevřela a zůstala stát jako opařená „Dobrý večer, paní... ehm... slečno..." „Pustíte mě dál? Nutně s vámi potřebuju mluvit usadila ji Georgina. Ellie se stále nezmohla na jediné slovo. Otupěle kývla a nechala Georginu laděnou do veselé žluté barvy projít dál. Bylo jasné, odkud vítr vane. Angelo své snoubence přiznal nevěru, a ta se rozhodla vypořádat se s tím po svém. Ellie si odkašlala. Marně se snažila najít slova, kterými by ospravedlnila to, čeho se dopustila. „Co... Co pro vás můžu udělat?" Dělat mrtvého brouka nikam nevedlo, ale za daných okolností nemohla víc. „Co pro mě můžete udělat?" „Podívejte, myslím, že vím, proč jste přišla..." „Ještě aby ne," vyštěkla Georgina. „Vsadím se, že ten bastard za vámi přišel, jakmile to jen šlo." Mlčení bylo momentálně jediným možným obranným manévrem. Zachovala se špatně a zasluhovala všechny ty verbální facky, které jí Georgina hodlala uštědřit. „Nikdy jsem neměla přistoupit na to, že pro nás budete chystat catering. Nikdy! Říkala jsem Angelovi, že jste jen malá okrajová firma, ale on že vás aspoň zkusí. Měla jsem si stát za svým, ale ustoupila jsem. Říkala jsem si, že vám dám taky šanci.

Ovšem to jsem nevěděla to, co vím teď! Vy, taková coura... Nena padlo mě, že byste mě mohla nahradit..." Ellie se nořila do ticha. Kdyby mohla vrátit čas, nikdy by se nenechala donutit do přípravy večeře, nikdy by ho nevpustila k sobě domů. Kdyby, kdyby, kdyby... CATHY WILLIAMSOVÁ 92 „Jestli si myslí, že jen tak může zrušit zasnoubení, aby si s vámi vykračoval slunnou krajinou, tak se dost mýlí. Já jen tak pole nevyklidím a už vůbec ze sebe nenechám dělat idiota!" „On zrušil zasnoubení?" zašeptala Ellie. „Možná bychom si na to měly sednout," navrhla vzápětí a zamířila do obývacího pokoje. „Kdy k tomu došlo?" obrátila se na Georginu, která se odmítala posadit. „Prosím vás, nedělejte, že to nevíte. Před pěti dny." „Před pěti dny?" Tohle nebyla zrovna těžká matematická úloha. Angelo tedy svou snoubenku nepodváděl. Když k Ellii přišel, už žádné závazky neměl. Proč to neřekl? Možná, zauvažovala, že měl pocit, že by tím značně snížil své šance svést ji. Jak by se asi cítila, kdyby věděla, že je pouhou náhražkou za snoubenku, kterou se rozhodl odkopnout? Nebo chtěl naopak vyzkoušet, zda ji získá za všech okolností. Podlehne mu, i když bude vědět, že jsem zasnoubený? To byla určitě myšlenka, s kterou si pohrával. V tom případě bylo možné, že po ní ani tolik netoužil. Spíš si chtěl dokázat, že ji získá, i když se to zdá nemožné. „Jak jste zjistila, že já a Angelo...?" „Jste kdysi byli milenci? No, od vás to nevím. Ani od Angela. Dověděla jsem se to od vašeho kolegy Jacka." Hlas Georginy naplňovala nenávist a zášť. Ellie přesto pociťovala lítost. Z Angelovy strany to měl být sice jen sňatek z rozumu, ale i tak se jí svíralo srdce.

„Od Jacka?" „Dřív nebo později bych na to stejně přišla. Povězte mi: kdy jste si řekla, že to s Angelem zkusíte ještě jednou? Viděla jste ho a hned vás napadlo, že je to MODELKA V BENÁTKÁCH 93 šance, když to napoprvé nevyšlo? Nebo spíte se všemi svými klienty a doufáte, že se některý chytí? U Angela se vaše šance pochopitelně zvyšovaly, když už jste byli předtím milenci." „To s vaším zasnoubením mě moc mrzí, Georgino. A můžu vás ujistit, že s Angelem slunnou krajinou kráčet nebudu." Ellie vstala. Byla sice vinna, ale nesměla zapomínat, že je ve svém vlastním domě a může si určovat, jak dlouho se tu s Georginou bude vybavovat. To, co si vyslechla, jí bohatě stačilo. Bylo načase rozloučit se. „Myslím, že to podstatné jsme si řekly," prohodila klidně. „Teď vás poprosím, abyste šla." „Ráda. Jen jsem vás chtěla varovat, že vám Angelo nikdy patřit nebude. O to se postarám." „Jak?" opáčila Ellie chladně. Špatná otázka. O tom ještě Georgina podle všeho nepřemýšlela. Ještě naposledy šlehla po Ellii nenávistným pohledem, otočila se na podpatku a odkráčela. K Ellii se doneslo bouchnutí dveří. V tu chvíli se jí ulevilo. Dalším nezbytným krokem bylo zavolat Jackovi. Chystala se mu vynadat za to, že ho vůbec napadlo jít za Georginou a sdělovat jí věci, po kterých jí vůbec nic nebylo stejně tak jako komukoliv jinému. Když jí ale Jack během telefonátu nastínil, proč to udělal, mohla si jen povzdechnout. Záleželo mu na ní a nemohl jen tak mlčky přihlížet, jak se trápí, že kvůli ní přišli o životní zakázku. Proto se rozhodl, že osobně zajde za Georginou a zkusí ji přemluvit, zda by přece jen nebylo možné pokračovat ve spolupráci a zapomenout na to, že Ellie měla kdysi s Angelem poměr. CATHY WILLIAMSOVÁ 94

Jack nemohl tušit, že tou dobou už byla svatba dávno minulostí. Došlo mu to až v průběhu rozhovoru s Georginou, ale to už bylo pozdě. Ellie si všechno vyslechla a začala přemýšlet, jak Jackovi říct, k čemu mezi ní a Angelem došlo. Na dlouhé a komplikované vysvětlování neměla náladu a svým způsobem jí nepřipadalo ani tak podstatné, že s ním spala. Důležité bylo smířit se s tím, že slibovanou práci mít nebudou a že jim zatím budou muset stačit drobnější zakázky. Až doposud z nich vyžívali nadmíru dobře, tak proč by si najednou měli stýskat? Jen proto, že jim utekla jedna náhodná velká ryba? Nesmysl. Ellie se na Jacka ani nezlobila. Zato Angelovi nemohla přijít na jméno. Během bezesné noci v ní vztek narůstal a ráno v devět byla rozhodnutá jít záležitosti řešit. Vyhledala vizitku, kterou měla uloženou u svatebních menu, která se nikdy nebudou realizovat, a místo pracovní košile a kalhot si oblékla ten nejdecentnější kostým, který měla. Potom se vydala do komplexu kanceláří v centru Londýna. Po zdlouhavé cestě, kterou si zkrátila alespoň částečně jízdou taxíkem, se konečně ocitla na správné adrese. Projít recepcí nebyl až takový problém, obzvlášť když se ohlásila jako Georgina. Pokud by nepřevzala její identitu, riskovala by, že ji Angelo přes telefon a sekretářku odmítne a pošle domů. Vůči bývalé snoubence si něco takové dovolit nemohl, protože by riskoval, že ztropí scénu přímo ve vestibulu. Jaké to asi bude překvapení, když se místo očekávané drobné blondýnky ve dveřích jeho kanceláře objeví vysoká bruneta? napadlo Ellii ve výtahu. MODELKA V BENÁTKÁCH

95

V předsálí Angelovy kanceláře si ji sekretářka změřila nedůvěřivým pohledem. „Ale vy nejste slečna Thompsonová," poznamenala. „Ne, to nejsem, ale nutně potřebuju s panem Falconem mluvit, a tak jsem si s dovolením vypůjčila její jméno," zkusila to Ellie s upřímností. „Ve skutečnosti jsem Ellie Millbandová. Pracuju jako..." „Aha, vy máte tu cateringovou firmu. A mohu se vás zeptat, proč se s panem Falconem potřebujete sejít?" „Z osobních důvodů." Sekretářka chvíli váhala a pak kývla. „Za půl hodiny má pan Falcone další jednání, ale to byste mohla stihnout. Tak prosím..." Uvedla ji do rozlehlé kanceláře a tiše za ní zavřela. Ellie měla štěstí. Angelo stál zády ke dveřím a právě koukal z okna. O to větší překvapení ho čekalo. „Nechápu, co po mně ještě chceš, Georgino," pronesl chladně. Podle všeho byl děním na ulici zaujatý. Ani se nenamáhal otočit. „Řekl jsem všechno, co bylo potřeba." „Ale já ne," usadila ho Ellie. Na to už reagoval. Prudce se otočil a sjel ji nevěřícným pohledem. „Moc jsem toho zatím říct nemohla," pokračovala a odvážně přešla až ke stolu. „Proč ses nepochlubil, žes zasnoubení s Georginou zrušil?" „Tady to není vhodné místo na takovéhle dohady." „Jen si chci popovídat." „Říkej si tomu, jak chceš." Pohodil rameny a přešel ke stolu. Prostřednictvím interního telefonu odvolal všechny dopolední schůzky. Tento týden to nebylo poprvé. Co se to s ním dělo? Rozhodl se skoncovat se vztahem, který měl zakrátko vyvrcholit CATHY WILLIAMSOVÁ 96 svatbou. To se nakonec ukázalo jako správné, ale stejně... Udělal by to, kdyby se do jeho života nečekaně nevrátila Ellie? Vyspal se s ní a jako každý muž s apetitem ještě neměl dost. Chtěl víc.

Ale k čemu? Udělat stejnou chybu jako před třemi lety a nabídnout jí trvalý vztah nechtěl. To, že ji může mít za jakýchkoliv okolností, si už také dokázal. Co víc tedy ještě očekával? „Když ses pozval ke mně domů, počítal jsi s tím, že se se mnou vyspíš?" vyhrkla Ellie. „Už jsem to jednou řekl. Tady se o tom bavit nebudeme. Jdeme někam mimo kancelář." „Proč? Bojíš se, že bych mohla zahrát hysterickou scénu a všichni tví kolegové by se seběhli podívat, co se to tu děje?" Angelo popadl sako a odměřeně se na ni zadíval. „Proč by mi mělo záležet na tom, co si o mně myslí kolegové? Zapomínáš, že to jsou všechno moji podřízení. Ale zpátky k tomu podstatnému. Kdo ti řekl o tom zasnoubení?" „Představ si, že mě navštívila přímo tvoje teď už bývalá snoubenka. Trochu se jí dotklo, žes ji odkopl kvůli mně." Angelo se chladně uculil. „Georgina všechno vidí trochu zkresleně. Jak se o tobě dověděla? Nikdy jsem se o nás dvou nezmiňoval." „Jack jí to řekl." „Aha, ten tvůj neexistující životní partner," zamumlal sarkasticky „Tak pojď. Budeme pokračovat někde jinde." „Já nikam nejdu." Angelo k ní přistoupil a sjel ji ledovým pohledem. „Ellie, v jednom si musíme udělat jasno. Tady v kan-


97

celáři osobní věci probírat nebudu. Buď budeš vděčná, že jsem kvůli tobě zrušil celý dnešní pracovní program a půjdeš se mnou, nebo odejdeš." Ellie rezignovaně povzdechla a poslušně ho následovala. „Kam půjdeme?" neodpustila si otázku, když vyšli ven. „Někam, kde budeme mít víc soukromí," pronesl stroze a přivolal taxi. Za cestu jí Angelo nevěnoval jediný pohled a celou dobu vyřizoval pracovní telefonáty. Když už se Ellie nadechovala a chystala se promluvit, telefon se mu rozezvonil znovu a znovu. Skončilo to až ve chvíli, kdy taxík zastavil před nádherným viktoriánským domem. „Kde to jsme?" „U mě. Chtěla sis popovídat, ne? Dobře, budeme se bavit, ale v naprostém soukromí." Temným pohledem jí dával jasně najevo, že to, co k ní kdysi cítil, už je minulost. Zůstala jen vášeň a přitažlivost, kterou se už nechtěl nechat udolat a zničit.

SEDMÁ KAPITOLA Interiér domu působil neuvěřitelně rozlehlým dojmem. Po otevření vchodových dveří se vstoupilo do vzdušné haly obložené mramorem. Odtud vedly další chodby a schodiště k jednotlivým pokojům. Ellie následovala Angela kolem menší společenské místnosti do kuchyně, kde se velmi efektivně snoubily dřevěné materiály a chrom. Zatímco Ellie rozpačitě postávala ve dveřích, Angelo se hned pustil do přípravy kávy. „Posaď se," pobídl ji, aniž by jí věnoval jediný pohled. „Přece tu nebudeš celou dobu stát." „Proč jsi mi neřekl, žes zrušil zasnoubení s Georginou?" zopakovala znovu otázku, na kterou potřebovala tak urgentně znát odpověď. Angelo se pomalu otočil a dal si ruce v bok. „Protože jsem chtěl, aby ses se mnou pomilovala i s vědomím, že jsem zasnoubený. Přál jsem si, abys byla zaslepená touhou tak, že všechny morální zásady půjdou stranou." „Ty jsi..." Ellie po něm šlehla jedovatým pohledem a hledala slova, která by co nejlíp vystihla její znechucení.


99

„Chceš říct arogantní bastard?" pobaveně jí napověděl. „Jak jsi jen mohl?" „Ale nemysli si, že to z mé strany byla jen zvědavost a snaha něco si dokázat. Toužil jsem po tobě úplně stejně jako ty po mně." „Ale kromě toho jsi měl ještě z minula trochu pocuchané ego, a tak ses rozhodl si ho vyléčit za každou cenu." „Tak nějak." Pokrčil rameny a vrátil se k přípravě kávy. Ellie se tvářila, jako by mu chtěla vrazit dýku do zad. Upřímně se jí nemohl divit. Jejich noc vášně ponížil na hru kočky s myší a sám si vybral roli silnějšího. Už nikdy nechtěl zažít ponížení, které ho svíralo, když ho Ellie opustila. Nestačilo dokázat si, že ho přes to všechno stále chce. Chtěl si ji při tom vychutnávat a úmyslně prodlužoval její agónii. Podal jí šálek kávy a s uspokojením sledoval, jak se jí klepe ruka. „Nikdy by mě nenapadlo..." Ellie se přece jen posadila. „Nemyslela bych si, že bys byl něčeho takového schopný. Takhle mě zneužít." Kolik vypočítavosti stálo za jeho chováním, jí došlo až ve chvíli, kdy se dověděla o zrušení zasnoubení. Proč mu ale teď ještě nahrávala tím, že tak jasně dávala najevo své emoce? Zatímco on zůstával chladný a lhostejný, v ní se mísily pocity zklamání a bolesti. „Už nejsem takový, jakého jsi mě znala," poznamenal lakonicky. „Ostatně i ty ses změnila." „Ještě pořád jsem nepochopila, proč jsi zasnoubení zrušil." Tentokrát Ellie jeho pohled ustála a dokonce přiměla Angela, aby očima uhnul jako první. CATHY WILLIAMSOVÁ 100 „Nebylo fér ten vztah udržovat," řekl suše. „Ani jednomu z nás to neprospívalo. Takový vztah stojící na

čistě pragmatických základech může být fajn, ale vždycky záleží na tom, zda oba partneři dokáží hrát podle pravidel." „A ono v nich trochu chyběly city." „Samozřejmě. A taky jsem zjistil, že pokud šlo o vzájemnou fyzickou přitažlivost, nebylo to úplně ono." Tentokrát uhnula pohledem Ellie. „Fajn. Myslím, žes mi už všechno, co bylo třeba, vysvětlil. Teď už můžu jít." Vstala a ke své velké úlevě zjistila, že se jí nohy už ani neklepou. Udělala dobře, že za Angelem zašla a všechno si vyjasnila. Jeho upřímnost ji sice bolela, ale byla mnohem snesitelnější než otazníky, které nad vším až do setkání visely. „Ty už chceš vážně jít? Ani si nevyslechneš, co ti chci ještě říct?" Ne, protože vím, že by to bolelo ještě víc. Ovšem odcházet od něj s vědomím, že ho vidí naposled, také nebylo příliš povzbuzující. Proč tenhle nevyhnutelný okamžik aspoň o pár minut neoddálit? Znovu se posadila a napila se. „Co dalšího bys mi ještě měl říkat, Angelo? Můžeš si pogratulovat, že se ti podařilo sebrat mi všechnu sebedůvěru. Skóre je tedy srovnané. To tě může hřát." Angelova tvář potemněla. Bohužel ale musel uznat, že Ellie má na takové výroky právo. „Chudák Georgina. Ani se nedivím, že do mého domu vlítla jak vichřice. I ona přišla o vlastní hrdost. Těší tě to?" „Ani ne," prohodil s úšklebkem. „Může být ráda, že se mě zbavila. Měla by se mnou hrozné manželství." MODELKA V BENÁTKÁCH 101 „Ty jsi mi ale dobrák. Vsadím se, že Georgina právě skáče radostí nad tím, jak se to nakonec vyvinulo." „Ellie, no tak!" Angelo si prohrábl vlasy a vstal.

„Já vím... Ženská, která ti odporuje. Hrůza. Možná jsem se za poslední tři roky změnila, ale ne zas až tak moc. Pořád říkám, co si myslím. Skoro jsem zapomněla, že hlavně kvůli tomu jsem nebyla úplně vhodná kandidátka." „Ale byl to taky jeden z důvodů, proč jsi mě tolik vzrušovala." Angelo se nad ni sklonil. „To Georgina nikdy." „Mám se snad cítit polichocená?" Cítila Angelův omamný odér a srdce jí začínalo nekontrolovatelně bušit. Dech se jí zrychloval a Ellie začínala litovat, že neodešla, dokud byl čas. Teď ho bude muset odstrčit, aby kolem něj vůbec prošla. Ale co se bude dít, když se ho dotkne? Mohla si ještě vůbec věřit? „Můžeš být stejně polichocená jako já tím, žes se mnou spala, i když sis myslela, že jsem zasnoubený, jak jsi správně podotkla, skóre je srovnané. Ve všech směrech." „Nech toho." „Čeho?" „Všechno převracíš." „Myslíš? Není to spíš tak, že nazývám věci pravými jmény? Ellie, chtěl jsem tě, i když jsem byl zasnoubený. Bez ohledu na důsledky. To mluví samo za sebe, ne?" „A co to říká?" zamumlala Ellie. „Že po sobě pořád toužíme... Bez ohledu na to, kolik vody uplynulo." Napřímil se, aby dal svému rozpálenému tělu čas na zchladnutí. „Půjdeme to dopo-

102

CATHY WILLIAMSOVÁ

vídat do obýváku. Rozhovor na tohle téma si zaslouží příjemnější prostředí." Ellie vstala. Na protest sice něco zamumlala, ale Angelo to ignoroval. Místo toho ji vzal za ruku a vedl si ji do honosného obývacího pokoje. Vzájemně propletené prsty brala jako něco přirozeného. Přesně takhle se před nějakým rokem vodili při procházkách po světových metropolích. Tenkrát si naplno užívali všechno, co jim život nabízel. Teď byla ale úplně jiná situace a o to víc ji překvapovalo, že při doteku jeho ruky stále cítí tentýž hřejivý pocit. Zdálo se to neuvěřitelné, ale po všech těch křivdách ho Ellie následovala jako poslušná ovečka. Do obývacího pokoje pronikaly ostré sluneční paprsky. Angelo zatáhl část dřevěných žaluzií a přisedl si k Ellii na pohovku. Prsty mu po vzájemném doteku stále zvláštně brněly. To jen potvrzovalo ohromnou sílu chemie, která mezi nimi stále fungovala. „To, že jsme se oba změnili, jsem neříkal jenom tak," prolomil Angelo ticho. „Mám pro tebe totiž takový návrh." „Návrh?" zarazila se Ellie. „Jaký návrh?" „Týká se toho, co existuje a s čím se nedá nic dělat." Mluvil tiše a rozvážně. Ellie se zatím marně snažila pochytit podstatu věci. „Byla by to svým způsobem dohoda," pokračoval Angelo neutrálně. „Dohoda o vášni bez závazků. Nepočítal jsem s tím, že se ještě někdy setkáme. Stejně tak bych neočekával, že pokud by k tomu došlo, probudíš ve mně dávnou touhu. Ale stalo se. Osud nás svedl dohromady a my přišli na to, že si nejsme lhostejní." „Angelo, vůbec nemůžeš vědět, co cítím."


103

„Ale vím." Pohodlně se opřel a natáhl si nohy. „Činy mluví jasněji než slova." „A jaký by to celé mělo smysl?" Ellie už nemohla d á l jen tak nečinně sedět a bavit se na téma možnost i společného sexu stejně klidně, jako by právě probírali předpověď počasí na nejbližší dny. Chvatně vstala a přešla k oknu. Chvíli se otupěle dívala do ztichlé ulice. Pak sebrala všechnu sílu a obrátila pozornost k němu. „Asi by sis představoval, že by to někam vedlo. Aspoň tak jsi to tehdy chtěl, ne?" „To, co bylo před lety, je dávno pryč. Podstatné je to, co je teď. Chceme jeden druhého. Tolik, že jsem kvůli tomu zrušil zasnoubení. A tys šla se mnou do postele, aniž bys o tom věděla." Pokrčil rameny. „Nic víc u tebe nehledám a ty po mně taky víc nechceš. Potřebujeme jedinou věc." „To je přece šílenost." „Pojď si sednout." „Proč?" „Pojď sem a sedni si." Nejraději by si sedla ke stolu, ale to by působilo moc zbaběle. Zhluboka se nadechla, vysunula bradu a vrátila se na pohovku. „Podívej se na mě. Tedy jestli se nebojíš." „Proč bych se měla bát?" Podívala se na něj a vnořila se do hlubiny jeho temných očí. Začínala mít pocit, že se topí. „Cítíš to?" zamumlal. Přitom neudělal jediný pohyb. Jen se na ni upřeně díval. „Ne! Co bych jako měla cítit?" „To napětí, které mezi námi jiskří. Je to tak silné. Proto si myslím, že bychom se měli i dál vídat a spát CATHY WILLIAMSOVÁ 104

spolu. Tentokrát s tím, že budeme vědět, kde jsou hranice, a nikdy je nepřekročíme." „A když řeknu ne? Což," dodala rychle, „určitě udělám..." „V tom případě můžeš jít. Není na tom nic složitého. Kde jsou dveře, víš. Můžu jenom doufat, že to neuděláš." Natáhl k ní ruku a letmo ji pohladil po vlasech. Můžu jenom doufat, že to neuděláš. Sama nejlíp věděla, co by měla dělat. Rychle vstát a zmizet do bezpečí samoty. Na druhou stranu proč by si nemohla ukrást trochu toho falešného štěstí, které se jí nabízelo? Poslední tři roky citově strádala. Všechnu energii napřela do kariéry. Tam se jí sice dařilo, ale pokud šlo o soukromý život, ten stagnoval. „To, co navrhuješ, je vypočítavé a primitivní." „Primitivní možná ano, když mluvíme o sexu, ale vypočítavé? Oba z toho přece budeme mít užitek. Je to jediné možné řešení." Prsty jí něžně přejel po klíční kosti. Ellie si povzdechla. „A jakou životnost to bezva řešení asi může mít?" „Kdo ví? Jisté je, že až svůj hlad ukojíme, půjdeme si každý svou cestou." „Nechce se mi věřit, že tu jen tak sedím a vedu s tebou tenhle podivný rozhovor." Letmo pohlédla ke dveřím. „Myslela jsem si, že sis udělal čas jen na to, abys vyslechnul moje námitky. Neměl jsi mít nějaké daleko důležitější schůzky?" „Přece jsem všechny zrušil už v kanceláři. Žádná z nich nebyla tak důležitá, aby se nedala o nějaký ten den odložit. Ty sis nakonec kvůli mně taky udělala volno, tak snad z toho aspoň něco budeš mít." MODELKA V BENÁTKÁCH 105

Ellie vstala. To už ji Angelo pevně svíral za zápěstí a táhl ji přímo k sobě na klín. Přitom se smál jistý si sám sebou a tím, že ji znovu získá. Ellie si uvědomovala, že se opět pouští na tenký led. Ale jen do chvíle, než ucítila jeho horké rty. Vpíjel se do ní jazykem a ona na jeho hladové doteky reagovala se stejnou nenasytností. Nezačala se bránit ani v okamžiku, kdy jeho neposedné ruce proklouzly pod halenku a začaly si pohrávat s jejími ňadry. Nechala se položit na pohovku a s povděkem sledovala, jak Angelo rozepíná jeden knoflíček po druhém. Pak ze sebe rychle strhl košili. Ellie se zajíkla vzrušením. Tentokrát nad ním získala převahu a obkročmo se na něj posadila. S úsměvem ho dráždila pevnými ňadry. Všechno bylo o to vzrušivější, že na sobě měla ještě stále krajkovou podprsenku. Po chvíli Angelo netrpělivě zaúpěl a vysvlékl ji. Konečně si mohl vložit lahodné bradavky do úst. Dráždil a sál jejich ztopořené hroty, až sotva popadal dech. „Sex s napůl oblečenou podnikatelkou je opravdu něco úžasného," zamumlal mezi doteky a rukou jí vklouzl pod sukni. Po chvíli zpod ní obratně vytáhl kalhotky. Sám byl stále oblečený a cítil, jak se jeho ztopořený penis dere ven. Ellie neváhala a chvatně ho vysvobodila. Angelo jí péči oplatil tím, že jí svlékl sukni. „Půjdeme nahoru?" zamumlala Ellie a zadívala se na Angela spokojeně nataženého na pohovce. Měl pravdu. Bylo třeba uhasit tu žízeň, která oba dva soužila. On toužil po ní, ona po něm, a tak nemohlo být nic ideálnějšího, než si vycházet vstříc až do chvíle, než dojde k tomu, že se jeden druhému CATHY WILLIAMSOVÁ 106 omrzí. Bylo zřejmé, že on bude tím, kdo se začne nudit jako první. To byla realita, s kterou se musela smířit. Zatím ale nebylo potřeba koukat tak daleko dopředu.

Naštěstí. Nic jako okoukanost a nuda se nedostavovalo, a tak bylo třeba užívat si naplno. Poslední tři roky neměla nic, teď se jí nabízelo aspoň něco. Tak proč po tom nesáhnout? „Tady je dost místa pro oba," poznamenal a vpil se do ní chtivým pohledem. „Pokud tě tedy střední věk nepřipravil o chuť experimentovat." Ellie se zasmála. Potom popadla nejbližší polštář a hodila ho po něm. „No dovol, jaký střední věk? Vždyť je mi sedmadvacet!" Poklekla k němu a pohladila ho po hladké tváři. „To ty by sis měl dávat pozor. Ve srovnání se mnou jsi postarší pán. Není třeba, aby sis něco dokazoval tím, že se budeš milovat na těch nejneobvyklejších místech." Zasmála se a rukou mu přejela po ztopořeném mužství, které dokazovalo, jak velký chtíč jím zmítá. Angelo nakonec potvrdil svou sílu a mužnost jak na neobvyklém místě v obývacím pokoji, tak později na obyčejné manželské posteli v ložnici. Slunce už téměř zapadalo, když se Ellie podívala na hodinky a překvapením vykřikla. „Je pět pryč!" „A co má být?" Co by mělo být? Kromě toho, že touhle dobou měl mít za sebou několik důležitých jednání vůbec nic. Na mobilním telefonu mu určitě blikala oznámení o zmeškaných hovorech, ale co na tom záleželo, když byl se ženou, která ho vzrušovala? Chtěl ji nejen kvůli tomu, aby pozvedl své pošramocené ego, které před třemi lety tolik utrpělo. Toužil po ní jen tak... Jak muži po ženách někdy touží... 107 MODELKA V BENÁTKÁCH A teď ji měl. Jen tak bez závazků. Upřímně jí řekl, jak se věci mají, a nechal ji, ať se rozhodne. Pokud by návrh odmítla, byl připravený jít dál. Neohlížet se, nevzpomínat, nevyčítat

jako před třemi lety. Ellie se nakonec rozhodla spolupracovat. Tím to bylo všechno veselejší. „Kam se chystáš?" prohodil líně, když si všiml, že se Ellie obléká. „Den je pryč! Neměla jsem ponětí, že jsme tak dlouho... Mám spoustu práce." „To já taky. Schůzky jsem sice zrušil, ale pokud si se mnou chtěl někdo domluvit náhradní termín, tak se asi nedovolal." „Vidíš. Chudák tvoje sekretářka. Asi od ní budeš mít dost zameškaných hovorů." „To mě taky napadlo. Ale jsem doma a tady si služební telefon občas vypnu." „Vážně? To mě udivuje," řekla Ellie ironicky. „Myslela jsem, že si práci nosíš i do postele." „Už několikrát jsem snad dokázal, že ne. Naposled asi tak před půl hodinou," poznamenal. „Dobře, uznávám. Vůbec nepracuješ a věčně se povaluješ v posteli." „Ale jedině s tebou." „Je mi líto, ale asi tě pro tuhle chvíli budu muset opustit." Angelo ji k sobě přitáhl a dlouze políbil. „Vážně musím," nenechala se Ellie svést. „To by mě zajímalo, co tak nutného máš." „Musím zajít na nákup." „Pro pár oliv a nějaká rajčata? To počká do zítřka." „Každopádně musím domů a dohnat, co jsem už měla mít dávno hotové. Jack si bude říkat, co se mnou asi je." CATHY WILLIAMSOVÁ 108 „Tak ho nech trochu v napětí. Dneska přece slavíme." „Můžu vědět, co přesně slavíme?" „Co asi?" Tázavě pozvedl obočí. „Jsou z nás přece skvělí milenci. Děláme přesně to, co jsme měli dělat už dávno." Ellie se široce usmála. Pokud by se měla podívat jen o kousek dál, úsměv by se jí z tváře rychle vytratil. Cesta,

která se klikatila, ale nevedla nikam, příliš optimismu nedávala. Příjemnější bylo se ještě na pár okamžiků schoulit v náručí muže, který ji sice nemiloval, ale chtěl ji jako ženu. „Mám trochu hlad," zamumlala Ellie po chvilce snění. „To se nijak nevylučuje s tím, že slavíme. Můžeme zajít někam na večeři. Hned tady za rohem je jedna moc příjemná restaurace." „Takže obléknout se, někam jít, objednat si, najíst se, pak si dát kávu...? To je trochu zdlouhavé." Ušklíbla se a natáhla si přes něj nohy. „Když půjdu dolů a udělám něco tady, bude to hned." „To není moc dobrý nápad," zamítl její návrh bez váhání. „Co se ti na tom nezdá?" opáčila překvapená Ellie. Kdysi přece takhle večeře řešili. Tím, kdo vařil, byl většinou Angelo. Ellie mohla tehdy se svými schopnostmi maximálně asistovat. Teď z ní ale byla profesionálka, tak proč by se měli honit někam do restaurace, kde jim stejně nic lepšího nenaservírují? „Mezi námi jde jen o sex. Ten nemá s nějakým pohodovým domácím vyvářením nic moc společného," vysvětlil Angelo bez vytáček. Podruhé do stejné řeky nevstoupíš. To bylo heslo, kterým se hodlal řídit, pokud šlo o Ellii. Už jednou se MODELKA V BENÁTKÁCH 109 mu dostala pod kůži, aby ho pak odehnala jako obtížný hmyz. Podruhé to nemohl dopustit. „Dobře. Rozumím." „To doufám. Jestli ne, můžeme to skončit rovnou." Angelo to myslel úplně vážně. „Byla by to trochu škoda, když vezmeme, jak nám to spolu vyhovuje, ale takový je život. Nemá smysl se do něčeho nutit." Stále jí trochu unikalo, proč vidí Angelo ve vaření doma takový problém. Vždyť o nějakém prohlubování vztahu nebyla

ani řeč... Sama se ztotožnila s tím, co jí nabídl. I pro ni to byla nejlepší a jediná možná alternativa, tak o co víc mu šlo? „Jsi si jistý, že je správné být tady?" neodpustila si sarkastickou poznámku. „Přímo u tebe doma? Pokud jde jenom o sex, pak by možná bylo lepší scházet se někde na hotelu, nemyslíš? Taky můžeme úplně přestat komunikovat. Tak, pro jistotu." „Teď trochu přeháníš." „Dobře, přeháním. Ale pokud jde o tvou fobii z domácího vaření, tak to mi taky připadá trochu moc. Ale dobře, ať je podle tvého. Zato nikdy neochutnáš moje speciality. A můžeš na kolenou prosit," sdělila překotně. „Jdu si dát sprchu a pak vyrazíme do té tvé restaurace." „Tak ty si přece jen uděláš chvilku?" dráždil ji. „Výjimečně." Ellii ani příliš nepřekvapilo, že restaurace, kterou si Angelo vyhlédl, nabízela z velké části italskou kuchyni. „Ty se bez té Itálie opravdu neobejdeš," řekla Ellie pobaveně, jakmile otevřela jídelníček. CATHY WILLIAMSOVÁ 110 „Je to náhoda. Mohli jsme jít někam úplně jinam, ale to bychom tam ještě ani nebyli. A ty jsi přece pořád opakovala, jak spěcháš." „Já navrhovala něco úplně jiného," rýpla si. „Takhle to máš aspoň bez práce," zahrál Angelo její poznámku do autu. „A navíc si budeš moct říct, že vaříš mnohem lip." „Co mi tedy doporučíš?" „Abych pravdu řekl, od té doby, co se tu změnil majitel, jsem se sem nedostal. Nebyl čas. Ale myslím, že si sama poradíš nejlíp." Ellie nakonec zvolila lehké vegetariánské jídlo, ale neprohloupila. I Angelo byl se svým steakem maximálně

spokojený. To vše doplněné dobrým italským vínem přímo vybízelo k dojmu, že si mladá dvojice, která má společný život před sebou, užívá jeden z romantických večerů. Všechno ale bylo mnohem banálnější. Po sexuálním maratónu bez špetky lásky přišel hlad, který šli na Angelovo přání zahnat do nejbližší restaurace. Ellie ale neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Angelo ji přizval do hry a ona přijala. Záleželo jen a jen na ní, do jaké míry si ji užije. Dvě a půl hodiny konverzace probíhalo bez sebemenších zádrhelů. Většina hovoru se sice točila kolem práce, ale tohle zdánlivě nudné téma bylo chvílemi až překvapivě zábavné a stimulující. Chvílemi se Angelo s Ellii dokonce předháněli v tom, kdo přijde s vtipnější historkou. Nouze pochopitelně nebyla ani o ty trapné. Když se večer nachýlil a oba vyšli před restauraci, zdálo se, že oba mají stejně pozitivní pocity. Angelo už se znovu viděl s Ellii v posteli. Uběhlo 111 MODELKA V BENÁTKÁCH sotva pár hodin od chvíle, co se milovali naposled, ale jím znovu zmítala nesnesitelná touha. Ve skrytu duše doufal, že i jeho protějšek řeší stejný problém. Pohroužený do svých myšlenek si zničehonic všiml, že Ellie kamsi zmizela. Ohlédl se. Stála na rohu ulice a právě přivolávala taxík. Přispěchal k ní a chytil ji kolem ramen. „Co děláš?" vyhrkl a odvolal auto, které u nich přibrzdilo. „Jedu domů." Ellie se na něj upřeně zadívala a usmála se. „Už je pozdě. Zítra budu muset vstát, abych dohnala všechno, co jsem dneska neudělala." Angelo váhal, jestli ji má přemlouvat, aby se ještě zdržela. Možná by se mu to i povedlo. Nakonec ale chápavě kývl a usmál se.

Beztak to nebyl úplně nejlepší nápad. Znovu by se s ní pomiloval, a pak už by bylo pozdě posílat ji domů. A nechávat ji přespávat u sebe, to neměl v plánu. „Dobře, zavolám." Ellie sklopila oči. Ta dvě slova vyjadřovala úplně všechno. Stala se loutkou v jeho rukách a musela se mu podřídit. Pokud byla sladká pomsta to, o co mu šlo, pak uspěl. Připadala si jako psík bezmocně žadonící o trochu pozornosti svého páníčka. Na druhou stranu ve skrytu duše stále věřila, že pomsta nebyla tím motorem, který ho hnal dopředu. Pokud by to tak bylo, odkopl by ji hned po tom, co ji svedl poprvé. A rozhodně by se nerozcházel s Georginou. Nepatřil mezi ty, kteří by si převrátili život naruby jen kvůli momentálnímu chtíči. Vztah s jeho snoubenkou měl četné šrámy a podle všeho bylo jen otáz-

112

CATHY WILLIAMSOVÁ

kou času, kdy se rozpadne. Souhrou náhod k tomu došlo ve chvíli, kdy mu Ellie zkřížila cestu. Po silnici se blížil další taxík. Ellie ho zastavila a nasedla. Ani ji nepřekvapovalo, že Angelo s ní už nepočkal. Proč by taky měl, když pro něj nebyla nic víc než holka do postele. Jakékoliv city byly jen iluzí. Mohli si spolu povídat a smát se, ale jejím hlavním úkolem bylo uspokojit ho v posteli. Všechno se točilo kolem jediné touhy. Ellie pro něj byla ochotná udělat cokoliv, ať to bylo sebevíc ponižující. Milovala ho a milovala život, pokud do něj patřil on. Se skutečností, že víc než sex od něj už nikdy nedostane, se musela smířit. Mohla být šťastná aspoň za to, co jí byl ochotný dát. Víc žádat nemohla.

OSMÁ KAPITOLA Něco nebylo v pořádku. Angelo to cítil především v momentech, kdy konverzace mezi nimi začala váznout a Ellie rozpačitě uhýbala pohledem. Přitom si nervózně pohrávala se sklenkou vína a upíjela jen sporadicky. „Ellie, tak co se děje?" Italskou restauraci, do které poprvé zavítali před šesti týdny, začali navštěvovat s železnou pravidelností. Byla ideálně umístěná, a to se cenilo především ve chvílích, kdy se potřebovali rychle a dobře najíst... Aby se vzápětí mohli jít pomilovat... Vzájemná přitažlivost nevyprchávala, přestože se vídali i několikrát týdně. Angela trochu překvapovalo, že ho ještě nezachvátily pocity nudy, ale těšilo ho to. Důležité bylo, že jim to ve volném vztahu klapalo. Úmyslně z něho vypouštěli velkolepé přípravy večeří v domácím prostředí. Buď se najedli venku, nebo nikde. Stejně striktně dodržovali i pravidlo, že u sebe nebudou přespávat. Angelo opouštěl její dům bez ohledu na to, v kolik hodin se vyprostil z jejího náručí. Ani Ellie se u něj nijak zbytečně nezdržovala. „Nic," prolomila nekonečné ticho, které se mezi nimi rozhostilo. Potom ze sebe vyloudila nucený úsměv. „Ani nemám moc hlad."

114

CATHY WILLIAMSOVÁ

„To jsem si všiml. Ale jako vysvětlení mi to nestačí. Řekni mi, co se děje. Nějaké pracovní problémy? Nebo ti zas dělá starosti Jack? O toho se neboj. Je to velký kluk a poradí si." Za poslední týdny si toho Angelo o Jackovi vyslechl víc než dost. Ellie ho zásobila jeho neuvěřitelnými životními eskapádami a nijak se netajila tím, že z některých jí vstávají vlasy hrůzou. „Já vím," hlesla a ochutnala aspoň kousek kuřecího plátku. „Tak co?" naléhal trochu netrpělivě. Takové výkyvy nálad neměly v jejich nezávazném vztahu co dělat. „Co když ti řeknu, že jsem nějak unavená? Že nemám náladu na sex? Tentokrát bych si k tobě šla jen popovídat." „Popovídat? A o čem?" „O čemkoliv." Ellie pokrčila rameny. „O práci. O počasí. O krizi ve zdravotnictví. Proč o víkendech vždycky prší. O čemkoliv.“ „Co děláme, víme. Počasí je stejné jako každý podzim. Ve zdravotnictví jsou vždycky zmatky. A proč prší skoro každý víkend? Protože klima v Anglii je nepředvídatelné a baví ho sledovat, jak všichni na poslední chvíli ruší plány. A je to. Témata jsme probrali." Angelo zagestikuloval na servírku a poprosil o účet. „Jsem ráda, žes mi to takhle vysvětlil. Teď můžeme jít k tobě domů dělat to, co nám jde nejlíp," povzdechla Ellie dotčeně. „Náš vztah přece není o dlouhých večerech strávených povídáním. Myslel jsem, že to chápeš." Mohl být trochu vstřícnější, ale neobtěžoval se. Nehodlal s ní budovat vztah. Navíc měl pocit, že si s ní povídal víc než dost. MODELKA V BENÁTKÁCH

I I

„Chápu. Nevím, co mě to napadlo," rezignovala Ellie. Původně rozhodně neplánovala platonicky večer. Těšila se, až se s Angelem zas uvidí a vášnivé se s ním pomiluje. Až potom měla v plánu sdělit mu novinky. Angelo cítil, že Ellie něco řeší, ale uklidňoval se tím, že to nemůže být nic zásadního. Ještě před dvěma dny bylo všechno v naprostém pořádku. Strávili spolu čtyři hodiny a za tu dobu se nehnuli z postele. Dokonce si i povídali! Tak co se tak hrozného mohlo během té krátké doby stát? Že by jí Jack začal domlouvat? Angelo tušil, že mezi nimi jakési pouto je, ale nepátral po jeho původu. Že by se jí snažil rozmluvit vztah založený na sexu? Zrovna on? Toleroval Jacka jako jejího přítele, ale pokud se měl začít plést do jejich vztahu, vstřícnost odmítal. Možná byl nejvyšší čas s Ellii promluvit o její nezdravé závislosti na starém dobrém příteli. Zatím ale neměl příležitost. Když vyšli na potemnělou ulici, slova se ujala Ellie. Rozvyprávěla se o pořadu, který sledovala předešlý večer v televizi. Za normálních okolností by si ji Angelo dobíral tak dlouho, až by se mezi nimi rozpoutala horlivá diskuse o smyslu televizních reality show, na kterých byla Ellie až příliš závislá. Tentokrát mlčel. Mlčel a čekal, až Ellie skončí, aby vzápětí změnil téma. „Ještě jsi mi neřekla, jak se má Jack. Zas řeší nějaké ženy? Nebo se upnul na tu s dítětem a pořád kolem ní poskakuje?" Ellii jeho zájem trochu vykolejil. Ale nebyla to právě ona, kdo žadonil, aby si spolu víc povídali?

Ve snaze zmírnit napjatější atmosféru, se do něj zavěsila a přistoupila na téma, které určil. „Vím, že Jackův životní styl moc neschvaluješ, ale jemu to tak vyhovuje. A ani ty, které si vybírá, s tím nemají problém. Většina z nich se s ním kamarádí i po tom, co se rozejdou." „Je to něco za něco," poznamenal Angelo. „Není už načase, aby dospěl a přestal si k tobě chodit pro rady? Jestli můžu říct svůj názor, tak váš vztah je dost nezdravý Vždyť ani není schopný o něčem rozhodnout sám. Vždycky počítá s tím, že mu stojíš za zády a o všechno se postaráš. Když bude s holkou nějaký problém, vyřešíš ho." Ellie nesouhlasně zakroutila hlavou. „Zas toho tolik 11 neřeším. Jack mě má za kamarádku, se kterou se může občas poradit. Na tom snad není nic špatného." „Předpokládám, že tobě taky radí. Sem tam něco. Že by ti sdělil názor na náš vztah a tys začala pochybovat o jeho smyslu? Ellie, nemusíš ze mně dělat hlupáka. Cítím tu tvou náladu:Možná se tě ptal, co od toho čekáš, a tys najednou nevěděla. Třeba ti naznačil, že by bylo dobré investovat do vztahu trochu víc. Jestli je to tohle, tak ti rovnou říkám, ať se mnou nepočítáš. Užíváme si spolu skvělý sex a já si ten požitek nehodlám kazit přemýšlením o tom, kam by to mohlo vést, kdyby..." Ellie se pod náporem jeho nekompromisních závěrů nezmohla na jediné slovo. Angelo tedy mohl nerušeně pokračovat. „Doufat, že podruhé vstoupím do stejné řeky, je naivní. Znovu ze sebe hlupáka neudělám. To ne." Přicházeli k jeho domu a Ellie stále jen pasivně naslouchala. Angelo odemkl, rozsvítil v chodbě a zamí-


117

ř il rovnou do kuchyně. Potřeboval do sebe vpravit něco silnějšího. „Závazky jsou to poslední, co řeším," promluvila po dlouhé době Ellie. „Tak z čeho tedy ta nálada?" Ellie ho nemohla vinit z bezcitnosti a lhostejnosti. Dobrovolně se rozhodla trávit s ním okamžiky pomíjivé vášně a mohla očekávat, že za to bude muset zaplatit. Těm nejsobečtějším byla obvykle vyměřena částka nejvyšší. To se týkalo i jí, ale zatím to nehodlala řešit. Ne ted. Objala ho kolem pasu a letmo ho políbila. „Občas můžu mít slabší chvilku, ne?" Angelo se pousmál. „V mé společnosti? Mít slabší chvilku po boku Angela Falconea? Nemožné." Napětí zmizelo jako mávnutím proutku. Stačila trocha fyzického kontaktu a uvolnění. „Máš pravdu. Nemožné. Vždyť Angelo Falcone je tak charizmatický." „A?" „Nejinteligentnější na světě?" „A?" „Nejvíc sexy?" „Cynik by si mohl říct, že to s tou ironií trochu přeháníš, ale já jsem naštěstí optimista. Aspoň v tuhle chvíli." Dráždivě ji políbil a rukou jí přejel po zadečku. „Nepůjdeme pokračovat do ložnice?" zeptal se něžně. „Postel bude o něco pohodlnější než podlaha v kuchyni," souhlasila Ellie. Čím častěji tu prožívali své hrátky, tím blíž se ložnice zdála být. Ellie se teď v jeho domě orientovala

stejně dobře jako ve svém. Přesto si tu stále připadala spíš jako v neosobním hotelu. Nikdy se nestalo, že by se v obývacím pokoji jen tak posadila s šálkem kávy a zapnula televizi. Stejně tak nedošlo na bezstarostné čtení nedělních novin a přípravu slavnostního oběda. To byly aktivity, které v jejich vztahu neměly co dělat. Ona se tu mohla jen milovat a dát si sprchu. A pokud by chtěla, snad i něco dobrého k pití. Přesně jako v hotelu... Po dlouhém doprošování se jí nakonec podařilo rozmístit v ložnici alespoň svíčky. Angelo sice dlouho oponoval tím, že je to nebezpečné, ale pak přece jen ustoupil. Možná se tolik bránil proto, že mu připadalo plápolání svíček při milování až příliš romantické. Ellie ale takovou atmosféru potřebovala. O to víc ji potěšilo, když si při každé další schůzce všimla, že do sbírky nějaká ta svíčka dokonce přibyla. Angelo nakonec nebyl tak chladný, jak se zdál... To nakonec ukázal i při dalším z mnoha nekonečných milování, na kterých byla tak závislá. Hladové doteky střídaly nevinné a něžné a Ellii přiváděly tak jako už tolikrát k samému vrcholu. V okamžiku, kdy vedle sebe leželi a hlasitě vydechovali, jí připadalo, že je všechno tak, jak má být. Byly to vteřiny, kdy jí nic nescházelo a přítomnost se jevila jen v těch nejrůžovějších barvách. Bohužel jenom přítomnost. Ellie věděla, že se chvíle pravdy blíží. Ten okamžik se už nedal oddalovat. Angelo jí dlaní sklouzl po ňadrech a dlouze ji políbil. Ellie cítila, jak se jí svírá žaludek. Odtáhla se a přehodila přes sebe deku.


119

„Asi si půjdu dát sprchu." Vytratit se do koupelny zrovna teď, když byla tak spokojená a cítila naplnění? Ani trochu se jí nechtělo. Cekal ji ale vážný rozhovor a na ten bylo lepší se obléknout. Angelo se trochu zarazil. „Do koupelny? Proč tak rychle?" „Potřebuju se trochu vzpamatovat. Znáš to..." „Neznám." Bylo to tu znovu. Čišelo z ní stejné napětí jako v restauraci. Znovu si řekl, že se mýlí. Milovala se s ním s takovou vášní a chutí, že přece nemohla mít na srdci něco, co by ho mohlo rozházet. Ne, určitě nešlo o nic podstatného. Jen holčičí přehánění... „Ale držet tě tu nebudu. Jestli si opravdu potřebuješ dát sprchu, tak pospíchej. V posteli mě to bez tebe nebaví. Nebo mám jít s tebou a pomoct ti?" „Dneska to zvládnu sama," odbyla ho. Opravdu to netrvalo dlouho a Ellie vyšla ven. K jeho velkému údivu celá oblečená. „Musíme si promluvit," vyhrkla, aby se vyhnula případným dotazům. „Vím, že to není součást naší dohody, ale je to opravdu nutné." Angelo poklepal na místo vedle sebe. „Tak pojď." „Mohl by ses obléknout? Nemůžu se s tebou jen tak bavit, když jsi nahý." Angelo na ni vrhl vážný pohled. Pomalu začínal tušit, co přijde a kam bude hovor směřovat. „Dej mi pět minut. Taky si dám sprchu a pak přijdu dolů. Zatím můžeš uvařit kafe. Já si dám hodně silné černé." Prošel kolem ní a rychle vklouzl do koupelny. Zavřel za sebou dveře, opřel se o ně a zaklonil hlavu. S očima přivřenýma začal uvažovat, co dělat. Jen tak si k ní sednout a vyslechnout si, že jí došlo, že chce CATHY WILLIAMSOVÁ 120

přece jen víc, než jí nabízí? Smilovat se nad ní a přislíbit, že se o to mohou společně pokusit? Ne, to nebylo příliš dobré řešení. Příliš připomínalo situaci před třemi lety. Tentokrát musí vzít otěže do svých rukou a rozhodovat sám za sebe. Pokud se Ellie bude chtít sebrat a jít, nebude jí bránit. Jednou by to stejně tak dopadlo. Teď z toho byl trochu překvapený jen proto, že ještě nebyl připravený na to, že z jeho života navždycky zmizí. Sex s ní ho ještě neomrzel, ale to neznamenalo, že se jí o něj bude prosit. Byl smířený s tím, že to skončí, ale tentokrát přitom chtěl mít hlavu hrdě vzpřímenou. Dal si pořádně ledovou sprchu a natáhl si na sebe džínsy a obyčejné tričko s potiskem. Když vyšel z koupelny, žádné překvapení ho nečekalo. O tom, že Ellie všechno hodila za hlavu a teď na něj svůdně kyne z postele, si mohl nechat jen snít. Čekala na něj u kuchyňského stolu a usrkávala čaj. Vedle sebe měla položenou tašku, jasný indikátor toho, že téma hovoru, který bude následovat, odhadl zcela přesně. „Angelo, musím ti něco říct. Není to lehké..." V první chvíli Angelo jen mlčel. Čekal, až mu přestane nesnesitelně hučet v uších. Přitom si hrál na chladného kliďase, kterého jen tak něco nerozhází. Vzal do ruky šálek kávy a nohou si přisunul židli. Usadil se a zpříma se na ni podíval. „Poslouchám... Ale jak tak vidím, asi ti budu muset trochu pomoct," řekl povýšeně. „Na něčem jsme se dohodli a podmínky zůstávají stejné. Nikdy se nezmění. Pokud chceš jiná pravidla, pak pláčeš na špatném hrobě. Chci tě mít jen na to jedno jediné." Hro121 MODELKA V BENÁTKÁCH zivé hučení nabíralo na intenzitě, ale Angelo se ovládal a promlouval k ní monotónně a bez emocí. „To vím..."

„Ani bych neřekl," poznamenal Angelo chladně. „Jako každá jiná ženská zpočátku podle pravidel hraješ, ale pak v tobě začne hlodat červ nespokojenosti a napadne tě, že bys je aspoň částečně mohla změnit a-" „To není pravda! Ani nevíš, co se ti chystám říct!" Chození kolem horké kaše nepřinášelo žádný užitek, ale čím blíž byla Ellie vyřčení pravdy, tím víc si uvědomovala nedozírné následky, které to přinese. „Taky to vědět nemusím," prohlásil lhostejně a napil se kávy. Krátkodobý románek se odvíjel podle jeho scénáře a ani v jeho samém závěru nehodlal ztratit kontrolu. „Nakonec je vcelku jedno, cos chtěla říct. Nebudu lhát, když řeknu, že se nám naše hrátky líbily..." Hrátky. Bylo zvláštní, jak mohlo jediné slovo úplně přesně charakterizovat to, co je spojovalo. „Všechno hezké ale jednou končí. Snad ti to ulehčím, když řeknu, že nebudu naléhat a nechám tě jít. Samozřejmě jestli chceš." „Není to tak snadné..." „Ellie, nedělej z toho drama. Vůbec o nic nejde." Tak ono vůbec o nic nejde! Kdyby jen věděl, že antikoncepční pilulku polkla moc pozdě na to, aby zabránila početí! Došlo k tomu hned po prvním spontánním milování. Tenkrát o antikoncepci zalhala, aniž by si uvědomovala možné důsledky. Místo pravidelného cyklu se teď dostavovaly nevolnosti typické pro první fázi těhotenství. Při pohledu na smažená jídla se jí dělalo zle a o moc lip na tom nebyla, ani když k ní CATHY WILLIAMSOVÁ 122 dolehlo intenzivní aroma kávy. Dnes si vůbec poprvé uvědomila, že její prsa jsou na pohmat mnohem citlivější než dřív a nohy o poznání těžší. Měla mu zavolat, jakmile si začala být jistá, že opravdu otěhotněla. Angelo by tak měl aspoň šanci připravit se na

setkání z očí do očí. Místo toho se rozhodla nepříjemnou konfrontaci odkládat. Říkala si, že s ním ještě prožije pár hezkých chvil, aby měla na co vzpomínat, a pak půjde s pravdou ven. Teď už jí nic jiného nezbývalo. Stále ale nenacházela odvahu. Připadala si, jako by stála pod nějakou velehorou a přemítala, kterou cestu zvolit, aby výstup přečkala bez úhony. „Pořád mi nerozumíš. Nech mě, abych ti to vysvětlila..." Zoufale přemýšlela, jakou formu by měla zvolit. Brzy budeš tátou. To znělo až moc dojemně. Život je plný překvapení. To zas nic nevysvětlovalo. „Není co řešit," odbyl ji Angelo. „Na nějaké vysvětlování nejsem zvědavý." Vstal a zdvořile vyčkal, až udělá totéž. Ellie se nakonec pomalu zvedla a zpříma se mu podívala do očí. O těhotenství mu jednou řekne. Musí ale přijít ta pravá chvíle. K čemu by to bylo teď? Jenom by se opakovala situace, která nastala před třemi lety. Zas by od něj odešla a nechala by ho tu s problémem, který by stejně nemohl řešit. O tom, co bude, rozhodovala ona. Jako první se pochopitelně nabízela varianta umělého přerušení těhotenství. Tu Ellie okamžitě zavrhla. Za chyby se v životě musí platit a ona se nehodlala zbavit zodpovědnosti. Kromě toho Angela opravdově milovala. A taková láska nešla se sobectvím dohromady, uzaMODELKA V BENÁTKÁCH 123 vřela své úvahy a popadla tašku. Jediné, co pro něj mohla udělat, bylo ušetřit ho pravdy. Jedině tak mu nezničí život a úspěšnou kariéru. „Dobře," hlesla. „Zavolám si taxíka." „To není třeba. Klidně tě odvezu. Jak jsem řekl, o nic nejde." Angelo se dokonce pousmál, jako by se ho osobně opravdu nic nedotýkalo. Pro Ellii to bylo o to bolestivější.

Cesta domů proběhla bez jediného slůvka. Ellie musela několikrát potlačit nutkání jít s pravdou ven. Nakonec vždycky zvítězil rozum. Poslední společná jízda byla u konce. Angelo jí zastavil přímo před domem. „Ellie, přeju hodně štěstí v podnikání. Určitě budu o vaší firmě šířit jen samé pozitivní zprávy." „To není třeba..." „Ber to jako takovou malou náplast za to, že to nakonec s naším obchodem dopadlo tak, jak to dopadlo." „S tím nemohl nikdo počítat." „To je pravda, ale stalo se. Snad se nebudeš zlobit, když vaše kulinářské umění sem tam někde vychválím." „To nám samozřejmě neublíží, ale jak říkám, není to nutné. My si reputaci budujeme prací." „To vás šlechtí." Ellie cítila, že už nemá smysl dál rozhovor prodlužovat. „Je mi líto a omlouvám se." Zhluboka se nadechla a zadívala se do nekonečné tmy. „Nemyslela jsem si, že to skončí zrovna takhle." „Omluva se přijímá, ale vzhledem k tomu, že jsme v tom jeli oba, nemáme si co vyčítat. Nakonec se nám to oběma líbilo, tak co." „Asi se odstěhuju z Londýna." Nepatrně se usmála. 124 CATHY WILLIAMSOVÁ „Opravdu?" projevil nepatrný zájem. „Kvůli mně ale nemusíš." Ellie pokývala hlavou. Konverzace začínala váznout. Angelo si vystačil s formálními poznámkami a bylo na něm vidět, že se o víc ani snažit nechce. Z jeho tváře čišela unuděnost a lhostejnost. Namlouvala si, že když s ním prožije nezávazný románek, pomůže jí to oprostit se od minulosti a žít dál normálním životem. Teď když otevírala vchodové dveře,

pomalu jí začínalo docházet, jaká to byla iluze. Celé to byl jeden velký omyl, který jí nepřinesl nic jiného než další trápení a smutek. Nosila v sobě jeho dítě, ale k čemu to bylo, když si lásku jeho otce nezískala? Měla snad víc žadonit a prosit? K čemu? Angelo jí přece několikrát jasně naznačil, k čemu ji má. O citový vztah už nestál. Před třemi lety mu ublížila a v něm teď nezbývala láska, kterou by jí mohl dát. Angelo ani nečekal, než se za ní zavřou dveře. Ve chvíli, kdy Ellie vešla do obývacího pokoje a sklátila se na pohovku, byl už o tři bloky dál a mířil pryč z Londýna. Touhle dobou už byly silnice poloprázdné, a tak netrvalo dlouho a ocitl se na dálnici. Potom už jeho silné auto polykalo kilometry, které nevedly nikam. Rozhodně nemohl říct, že by mu bezúčelná tříhodinová projížďka nějak pročistila hlavu. Vysněný efekt neměly ani dva týdny, během kterých se naplno věnoval práci. Ponořil se do ní natolik, že byly i dny, kdy přímo v kanceláři přespával. To pochopitelně neuniklo pozornosti kolegů. Chodili kolem něj po špičkách a trpělivě čekali, jestli nepřijde nějaké vysvětlení. 125 MODELKA V BENÁTKÁCH Nepřišlo. Angelo neměl ve zvyku svěřovat se s pocity ostatním a už vůbec nestál o to, aby se jeho osobními problémy zaobírali kolegové. Obzvlášť, když mu byla velká většina z nich podřízená. Dny plynuly ve stejném rytmu a Angelovi se nedařilo z hlavy vypudit myšlenky na Ellii. V její přítomnosti si hrál na samolibého a bezcitného, ale teď zjišťoval, jak hluboké city v sobě ve skutečnosti nosil. Tak dlouho se bránil tomu, aby znovu musel prožívat to, co před

třemi lety, až to tu bylo znovu. Ellie ho opět opustila a nechala ho svému osudu. Uplynul další týden a Angelo cítil stejné zoufalství. Byl pátek večer a pomalu se chystal domů, když mu začal v kapse zvonit mobilní telefon. Displej signalizoval neznámé číslo. V první chvíli byl rozhodnutý nechat ho vyzvánět. Měl naplánovaný večer ve společnosti whisky, a to nehodlal měnit kvůli nějakým nečekaným pracovním problémům, které mohly vyvstat někde v terénu. Představa, že by měl ještě nasednout do letadla a odjet na druhý konec světa něco řešit, byla děsivá. Zvědavost a zodpovědnost mu ale nakonec nedaly, a tak telefon vzal. Hlas na druhém konci poznal ještě dřív, než se volající představil. Každý nerv v jeho těle se zachvěl. „Co potřebujete?" Vynechal zdvořilostní fráze a přešel rovnou k věci. Přitom překotně přemýšlel, kvůli čemu mu asi Jack v pátek večer volá. „Pane Falcone, omlouvám se. Vím, že toho máte hodně..." „To mám. Takže kdybyste byl tak hodný a šel rovnou k věci." „Mohli bychom se sejít?"

126

CATHY WILLIAMSOVÁ

„Kvůli čemu?" Z druhého konce se linulo ticho, a tak Angelo pokračoval: „To vás navedla Ellie? Jestli si myslí, že by ze mě mohlo něco kápnout je kvůli tomu, že jsem s ní spal, tak se holka trochu plete. To jí klidně vyřiďte." „Ellie ani neví, že vám volám. Kdyby jo, tak mě asi zabije." Angelo byl proti své vůli trochu nalomený Bylo to slabošské, ale co mu udělá jedno setkání s Jackem? Jestli jsou důvodem telefonátu peníze, pak bude určitě lepší vyříkat si to z očí do očí. „Dobře. Můžu se s vámi sejít ještě dneska. Berte, nebo nechte být." Zas tak změkčilý, aby si dělal místo v diáři, Angelo nebyl. I místo setkání určil sám. Byl to pochopitelně bar Kensington, kam se beztak chystal. „Budu tam tak za půl hodiny. Dám si tak jeden drink. Čekat rozhodně nebudu." Těmito slovy Angelo ukončil hovor. Chtěl se tak vyhnout jakýmkoliv dalším dohadům. Poslední dva týdny hledal způsob, jak se zbavit pocitů frustrace. Třeba mu k tomu dá Jack příležitost.

DEVÁTÁ KAPITOLA „Co žes udělal?" Ellie zděšeně vytřeštila oči. Být před osmou hodinou téměř probuzená takovouhle informací bylo šokující. Měla pocit, jako by ji Jack právě dovedl na okraj skály a tam do ní jen tak strčil. Přitom tu stál úplně v klidu a tvářil se, jako by vůbec nic hrozného neprovedl. Jen rozhodil rukama a pokrčil rameny. „No, řekl jsem mu, že jsi těhotná." „Jak jsi mohl, Jacku? Jak jsi mě mohl takhle zradit?" Rychle se otočila a zamířila do obývacího pokoje, kde se svezla do křesla a zabořila obličej do dlaní. Vnímala, že Jack je kousek od ní, ale přála si, aby odešel. Jak asi Angelo zareaguje? Bude zuřit. Ne, to bylo moc slabé slovo. Nespokojeně zakroutila hlavou. „Nezradil jsem tě. Nikdy," hlesl Jack. „Ne?" Ellie k němu zvedla oči. „A jak bys to tedy nazval? Jednáš za mými zády a úplně klidně všechno vyblábolíš Angelovi. Co tě to vůbec napadlo? Přece jsi moc dobře věděl, že jsem se rozhodla nic neříct. Aspoň prozatím. Nechtěj mi tvrdit, žes to všechno dělal z lásky." „Chtěl jsem se o tebe postarat."

128

CATHY WILLIAMSOVÁ

„To se ti opravdu povedlo. Teď budu muset odjet. To je jediný výsledek." „Myslíš utéct?" Jack se posadil. „To už jsi jednou zkoušela, ne?" Ellie na něj vrhla znechucený pohled. „Co dalšího jsi mu řekl?" „Nic. Jenom že jsi těhotná. Musí to vědět." „Asi tak jako jednou musí umřít," odsekla Ellie. Jack její emotivní výbuch ignoroval. „Vždyť jsi mu to chtěla říct. Sama jsi mi to povídala." „Ale on mi dal jasně najevo, že ho už nic nezajímá! Chtěl, abych mu zmizela z očí, tak jsem šla!" „Ale to jsi neměla v plánu," snažil se ospravedlnit sám sebe. „Je to chyba a ty to moc dobře víš. Něco tak důležitého před ním nemůžeš tajit navěky." „Nebyla bych první ani poslední, kdo by to udělal. Když je člověk v zoufalé situaci..." „To ale není správné. Snad jedině kdyby ses bála o svou bezpečnost, ale to není tvůj případ." „Jak můžeš posuzovat můj případ? Jestli si myslíš, že ve vztahu k sobě pociťujeme nějaký sentiment, pak jsi na velkém omylu. Angelo mi to hned na začátku řekl dost jasně: buď s ním budu spát a o nic víc nebudu usilovat, nebo můžu jít." „Já vím. A ty ses rozhodla pro vztah..." „Vybrala jsem si sex. Nic víc, nic míň," procedila Ellie mezi zuby. Mluvila jasně a stroze. Nechtěla, aby se Jack začal příliš zaobírat tím, co k Angelovi ve skutečnosti cítila. Navíc coby rádce stejně uspět nemohl. Jeho představa, že když Ellie Angela miluje, všechno nakonec dobře dopadne, byla poněkud naivní. Dřív by něčemu takovému ráda věřila, ale teď věděla, že je tento stav neúnosný.


129

„A teď, když to takhle dopadlo, je to už jenom můj problém, který si budu řešit sama a po svém. Ano, pokud si to okolnosti vyžádají, zmizím. Pro jistotu bez udání adresy, protože tobě už důvěřovat nemůžu." „Nebuď směšná. Není to zas tak jednoduché. Máš tu dům, vlastníš firmu..." Ellii přivedla jeho poznámka k praktičtějšímu uvažování. Kam by asi tak šla? A pokud by Angelo chtěl, tak by ji stejně našel. To by pro něj nebyl problém. Ještě předtím by musela prodat dům a všechno vybavení firemní kuchyně. I kdyby to všechno udělala přes právníka, Angelo by ji vyčmuchal. Nemohla se na Jacka ani podívat. Bylo to poprvé, co mezi nimi vyvstal zásadní nesouhlas. Zatímco co v myšlenkách stále bojovala s tím, co ji čeká, Jack k ní znovu promlouval. Tentokrát už ne tak naléhavě. „Nemůžeš odejít. Už jsi to udělala několikrát a je načase toho nechat. Kdybych věděl, že jsi o správnosti svého rozhodnutí přesvědčená, tak bych za ním nikdy nešel..." „Ale já byla přesvědčená! A spokojená!" vybuchla Ellie. „Kdepak, cítíš se bídně, a to má špatný vliv na průběh těhotenství. Víš, co ti říkal doktor. Ještě trochu takového stresu a hrozí ti potrat. To opravdu chceš?" Ne, to si opravdu nepřála. Možná nechtěla otěhotnět s Angelem, ale když už k tomu došlo, smířila se s tím a pomalu se začínala těšit. V podstatě to byla jediná věc, ze které se mohla momentálně radovat. Asi to bylo sobecké, ale ten kousek z něj moc a moc chtěla. „Dobře, že mě na to upozorňuješ. V tom případě ti

můžu jedině poděkovat za další dávku, kterou jsi přichystal." „Měla bys být trochu upřímnější. Aspoň sama k sobě," hlesl Jack a vstal. Když si vybavil, jak chladně a později i podrážděně Angelo reagoval na to, co mu Jack ten večer oznámil, vcelku rozuměl Ellii, která pořád opakovala, že musí odejít. Na druhou stranu ale moc dobře věděl, že kdyby to jen tak nechal být, pocit viny ji bude sžírat tak dlouho, až skončí v nemocnici. Po setkání s Angelem šel Jack jakékoliv další pochybnosti o správnosti svého jednání spláchnout do svého oblíbeného baru. Po několika pintách piva dokonce nabyl přesvědčení, že uběhne týden a ti dva budou vedle sebe tokat jako zamilované hrdličky. „Kam jdeš?" přerušila jeho úvahy Ellie. Pomalu vstala, ale náhlá vlna nevolnosti ji přišpendlila zpátky k židli. Jack byl v mžiku u ní. „Jestli chceš, zůstanu s tebou." „Zlobil se hodně?" zeptala se sotva slyšitelným hlasem. Krátké zaváhání jí dalo jasnou odpověď. „Ach jo," zamumlala a schoulila se Jackovi do klína, jako by úplně zapomněla, že se provinil. „Měla bys to s ním ještě jednou probrat. Nadšený nebyl, ale rozhodně se netvářil nepřístupně. Určitě tě vyslechne a věřím, že se dohodnete." „To se ti lehko řekne," namítla Ellie. „Ale pomalu začínám věřit, žes to opravdu myslel dobře. Jenom ten výsledek se nějak nedostavil." „To přijde. Věř tomu," řekl chlácholivě. „Víš co teď udělám? Přichystám ti něco dobrého. Co bys řekla naší oblíbené smažence?"


131

Ellie sešpulila rty. „Když si představím cokoliv smaženého, dělá se mi špatně. A ještě k tomu vajíčka. Kdepak. Až odejdeš, dám si pár sušenek. To mi bude prozatím stačit." „Ani bych neřekl." „Neboj, pak si třeba něco dám," snažila se ho Ellie odbýt. „Tomu sice nevěřím, ale nebudu se tady s tebou dohadovat," vzdal se Jack. „A co ta večerní akce?" „Včera jsem byla nakoupit, takže všechno potřebné je v lednici." Jack pokýval. „Fajn. A ne abys za mými zády zas začala pomýšlet na útěk. Potřebuju tě tady. A myslím, že i někdo jiný..." O tom, že by ji Angelo potřeboval, měla Ellie značné pochybnosti. Na druhou stranu pomalu pochopila, že únik před realitou by nikam nevedl. I kdyby se jí na nějaký čas podařilo zmizet, dlouhodobý efekt by to nemělo. Dřív nebo později se z miminka stane dítě a z toho vyroste dospělý, který chce přirozeně znát odpovědi na jisté otázky. Proto bylo lepší vyčkávat, jak se zachová druhá strana, a nechat další pokračování příběhu v rukou osudu. Ještě nebylo ani devět hodin a v Angelově domě se telefon rozdrnčel právě potřetí. Už věděl, kdo se ho snaží nahnat, a tak jen líně zvedl sluchátko a zadrmolil: „Co chceš?" Když se předchozí večer vrátil domů, čekalo na něj pět vzkazů na záznamníku. Všechny od Georginy. Brzy po ránu přišly další telefonáty. Na ty první se ani neobtěžoval reagovat. Stačilo hlas své bývalé snou132 CATHY WILLIAMSOVÁ benky poslouchat ze záznamníku. Na scéně se objevila v ten nejméně vhodný okamžik a Jack rozhodně neměl náladu s ní řešit rozhodně podružné problémy. Ne, když...

Ellie otěhotněla. Když mu Jack včera sdělil tuhle novinu, Angelo to byl sotva schopný přijmout. V první chvíli ho dokonce napadlo, že s ním Ellie rozehrává nebezpečnou hru o peníze. Rychle mu ale došlo, že zrovna ona není ten typ. Deziluze ho opustila a Angelo se pomalu začínal smiřovat s ním, že Jack říkal pravdu. Se vším všudy. I s tím, že si s ním dal schůzku bez svolení Ellie. To znamenalo, že ona sama neměla v plánu mu o těhotenství říct. Tahle skutečnost ho snad rozzuřila úplně nejvíc. Pak už nebyl ochotný poslouchat, jak Jack Ellii obhajuje. Rychle do sebe kopl panáka whisky a vytratil se. Doma na něj čekal poblikávající záznamník. „Angelo, potřebovala bych se s tebou sejít. Musím s tebou něco probrat," vychrlila Georgina, když se po několika marných pokusech konečně ozval na druhém konci místo záznamníku skutečný Angelo. Setkání s ní bylo to poslední, po čem toužil. Proč pro ni bylo tak důležité? Že by se k ní donesly informace o jeho milostné aférce s Ellii? Nejspíš. Londýn byl sice dost velký, ale ne zas tak, aby se občas nějaký ten drb nedonesl z jednoho konce na druhý. Pokud tedy Georgina věděla o románku, pak se jí možná dostala i zpráva o jeho konci. Že by ji to přimělo naplánovat velký comeback? Angelo se neubránil a pobaveně se usmál. Připadalo mu to tak neskutečně dávno, co ji žádal o ruku. Všechno, co 133 MODELKA V BENÁTKÁCH proběhlo před okamžikem, kdy se mu do života znovu vřítila Ellie, se mu zdálo nereálné. Jako by to ani neexistovalo. „Nemám se s tebou o čem bavit," odbyl ji suše. „Ale já ti něco potřebuju říct." Snažila se v něm probudit zvědavost, ale tahle taktika na Angela neplatila.

„Víš, co ti povím?" obořil se na ni. „Ať mi chceš cokoliv, nic z toho mě nezajímá. A teď mě omluv, zrovna se chystám za Ellii..." Zavěsil a čekal, že se domem znovu rozezvučí nekonečné zvonění. Tentokrát se ale rozhostilo ticho. Už nečekal ani minutu, nasedl do auta a rozjel se na známou adresu. Cestou si připadal, jako by se ocitl mimo reálný čas. Snažil se najít reálné stěžejní body celé situace, ale marně. Hlavou se mu stále honila jen skutečnost, že Ellie si chtěla nechat informaci o společném potomkovi pro sebe. Svým způsobem to bylo logické. Sex mohl být jakkoliv úžasný, ale byl příliš pomíjivý. Dítě přinášelo úplně jiné hodnoty, ale proč by o něm měla říkat muži, který jí jasně naznačil, že pokud by to mezi nimi mělo mít nějakou budoucnost, pak jedině bez závazků. Než se Angelo dostal k jejímu domu, hodinky ukazovaly téměř jedenáct. Pomalu se smiřoval s tím, že už ji nezastihne. Stiskl tlačítko zvonku. Jeho obavy vzápětí rozprášily přibližující se kroky. Ellie se zhluboka nadechla a roztřesenou rukou vzala za kliku. Tohoto okamžiku se obávala. Přitom ale věděla, že jednou přijde. Přesně takhle... bez varování. Otevřela dveře. Veškerá kuráž ji opustila už při pohledu do jeho samolibé tváře. CATHY WILLIAMSOVÁ 134 „Pojď dál," pobídla ho a zamířila rovnou do obývacího pokoje. „Dáš si něco k pití?" zeptala se a rozpačitě si prohrábla vlasy. Angelo se nevesele usmál. „Trochu pozdě na zdvořilé fráze, nemyslíš? Když si vezmu, žes chtěla jen tak zmizet z povrchu zemského i s mým dítětem..." Ellie pobledla. „Nepřeháněj. Nikam daleko bych nešla." „Ne? Jen trochu z dohledu? Popisuj si to, jak chceš, ale faktem zůstává, žes mi to nemínila ani říct." Zaťal pěsti,

aby nemusel do něčeho praštit. „Jak sis vůbec mohla myslet, že přede mnou můžeš tajit dítě?" „Chtěla jsem ti to říct, ale jestli si dobře vzpomínáš, když jsme viděli naposled, nebyl jsi nejvstřícnější!" Angelo se ironicky zasmál. „A tobě to nepřipadalo zas tak důležité, tak jsi to nechala být." „Říkala jsem si, že i kdybys to věděl, ničím by ti to neprospělo." Angelo na ni vrhl nevěřícný pohled. „Prosím?" Chvíli jen kroutil hlavou. „A můžeš mi, prosím tě říct, jak by mi prospělo, kdybych o svém vlastním dítěti nevěděl?" „Angelo, podívej se na svůj život! Máš jasně vymezenou cestu. Všechno chceš mít pod kontrolou a podle toho taky jednáš. To, co se stalo, je moje chyba. Když jsme poprvé... nechala jsem se unést... No, ani jsem nepoužívala žádnou antikoncepci. Lhala jsem, když jsem říkala, že ano. A otěhotněla jsem. Připadalo mi nefér, že bys měl celý život platit za tuhle chybu, za kterou jsem mohla z větší části já." „A nenapadlo tě, že bych měl mít na vybranou?" „Jistě! Proto jsem taky k tobě jela. Chtěla jsem ti to 135 MODELKA V BENÁTKÁCH říct, ale rychle jsem pochopila, že nejlepší bude, když to skončíme. Sám jsi to naznačil víc než jasně." „To je dobré řešení! Kdyby tě náhodou začalo hryzat svědomí, vždycky si můžeš říct, že ses snažila, ale já byl ten odmítavý." Angelo chvatně vstal a pak se znovu posadil. Vztek v něm kypěl naplno. Ellie si na pár vteřin pohrála s myšlenkou, jak příjemné by to bylo, kdyby opravdu utekla. Aspoň pár let by byl klid. Pak si ale připomněla stres, který jí poslední dny sžíral... „Nemusíš se do mě tak navážet," hlesla tiše. „Teď, když to víš, tě určitě do jeho nebo jejího života zapojím. Vím, že se

budeš snažit o finanční podporu, ale dopředu ti říkám, že pro sebe si od tebe žádné peníze nevezmu." „To je od tebe moc milé," řekl Angelo sarkasticky. „Ale tak trochu to neodpovídá mé představě o další budoucnosti." „Fajn. A co si tedy představuješ?" „Trochu víc... řekněme zapojení?" „Co tím myslíš?" Představa, že se každé odpoledne objeví na prahu jejího domku, ji trochu děsila. Byl by stále součástí jejího života a ona by se až do konce marně snažila přestat ho milovat. Ne, takhle by to nefungovalo. „Chci tím říct," pokračoval Angelo rozvážně, „že nechci být jen takovým tím občasným návštěvníkem. Nečekal jsem, že budu tak rychle katapultovaný do role otce, ale když už se to stalo, chci se s tím popasovat." „Popasovat?" To Ellii neznělo příliš přesvědčivě. „Dítě není nějaký pracovní problém, který se dá vyřešit přes noc v kanceláři!" 136 CATHY WILLIAMSOVÁ „To ne," souhlasil. „Ale jako každá jiná věc se dá řešit a já tu mluvím o řešení trvalém." „Nedovolím, abys mi ho vzal!" Vstala ze židle. Chvěla se po celém těle vzteky i strachy. „Můžeš mít spoustu peněz, ale v této zemi neexistuje žádný soud, který by kvůli tomu odtrhl dítě od matky!" „Opravdu si myslíš, že bych byl takové monstrum a tímhle ti vyhrožoval? Vyrůstal jsem ve velmi spořádané rodině. Oba rodiče v ní hráli velmi aktivní úlohu. Nikdy bych neodtrhl mámu od dítěte, jen abych si mohl naplno užít roli otce." „Co tedy navrhuješ?" „Vzít se." Ta slova zahřměla prostorem obývacího pokoje jako časovaná bomba. Čas, jako by se na pár vteřin úplně

zastavil. Ellie byla bledá jako stěna a jen otupěle kroutila hlavou. Angelo cítil z její strany vzdor, ale byl připravený prosadit si svou. I kdyby měla kopat kolem sebe a křičet, pro dobro jejich dítěte to udělá a odnese si ji až k oltáři. „To je šílený nápad," vysoukala ze sebe Ellie, když se trochu vzpamatovala. „Lidé se přece neberou jenom kvůli tomu, že čekají potomka. Rozhodně ne v dnešní době." „A to je možná špatně." Angelo rozhodil rukama. „Nejsem jako ti ostatní. Neutíkám před zodpovědností v naději, že to za mě vyřeší někdo jiný." „O útěku před zodpovědností jsme přece ale vůbec nemluvili!" vykřikla Ellie. „Přece jsem ti jasně řekla, že můžeš zasahovat, kdy se ti zlíbí!" Už z toho plynula řada komplikací, ale rozhodně ne víc, než které by přineslo manželské soužití. 137 MODELKA V BENÁTKÁCH „To mi nestačí," poznamenal Angelo netrpělivě. „Co bude, když si najdeš někoho jiného? Budu muset rezignovat a zpovzdálí pozorovat, jak moje dítě říká cizímu chlápkovi tati?" „To je směšný! Ještě jsem ani neporodila a ty tady řešíš, co by se mohlo stát za pár let!" „Když budeme potenciální problémy předvídat, máme možnost se jim taky vyhnout." Ellie se chtěla tvářit nasupeně, ale tahle filozofie tak přesně odpovídala jeho naturelu, že se téměř musela začít smát. To, co by jiní nazvali přehnaným kontrolováním, bylo pro něj čistě praktické. Navíc představa, že by potomek nosil jiné příjmení než jeho, pro něj byla značně tíživá už jen proto, že byl napůl Ital. „Angelo, ty to vůbec nechápeš. Já nemůžu být tvou manželkou." „Nedal jsem ti na vybranou. Nebo snad ano?"

„To ale ještě neznamená, že bude po tvém. Já... Nemůžu si tě vzít... za žádných okolností. Je mi líto..." „Najednou tolik slušnosti!" Ellie a Angelo se podívali ke dveřím ve stejný okamžik. Georgina tam stála v bledě modrém kostýmku doplněném perlovým náhrdelníkem a kabelkou ze slonoviny. Oba probodávala ledovým pohledem. Pečlivě vyčesaný drdol, z kterého nevyčuhoval ani jediný neposlušný pramínek, jí dodával na přísnosti. „Omlouvám se, že ruším tuhle veledůležitou debatu, ale vstupní dveře byly pootevřené. Klepala jsem..." Sebejistým krokem zamířila k oknu a tam se ladně svezla do proutěného křesla, „...ale nikdo mě neslyšel. Asi jste byli moc zabraní do... hovoru." Jako první se vzpamatoval Angelo. Také se hned 138 CATHY WILLIAMSOVÁ ujal slova. „Co tady chceš?" pronesl pokud možno co nejzdvořileji, ale neodpustil si ledový podtón. Georgina se ale nenechala vyvést z míry. Rozhlížela se po pokoji a chladně se usmívala. Zdálo se, že jí trapnost celé situace nadmíru vyhovuje. „Snažila jsem se s tebou spojit po telefonu, Angelo -" Udělala dramatickou pauzu a zatvářila se tragicky. „Ovšem tys moc vstřícný nebyl, přestože jsem ti říkala, že pro tebe mám něco důležitého." „Když ses dovolala, jasně jsem ti řekl, že mě nic, co mi chceš sdělit, nezajímá." Georgina se ušklíbla. Ani jeden z nich neslyšel, že by vstupní dveře někdo otvíral a Ellie teď uvažovala, jak dlouho asi Georgina v jejím domě mohla být. Třeba stála za dveřmi obývacího pokoje a celou dobu poslouchala... „To by tě ale mělo, protože ti můžu vysvětlit, proč si tě tahle malá courá nemůže vzít." Teď zpražila pohledem i

Ellii. „Drahoušku. Tak těhotná." Zakroutila hlavou. „Malé klopýtnutí, že Ellie? Nebo vám mám říkat Francesca?" „Jak se opovažujete vejít bez dovolení do mého domu a napadat mě?" Ellie napůl vstala, ale Angelo ji předběhl. Teď stál před svou bývalou snoubenkou a vztekle hřímal. „Vypadni. Okamžitě." „Nebo?" Georgina tázavě pozvedla obočí. „Co uděláš? Zrušíš zasnoubení? K tomu už došlo, ne?" „Je toho ještě spousta, co můžu udělat," prohodil sebejistě a přešel k Ellii. Rukama se opřel o židli, na které seděla. Georgině nemohlo uniknout tohle gesto ochránce, který se teď stavěl jednoznačně na stranu její sokyně. 139 MODELKA V BENÁTKÁCH Zatímco Georgina zuřila, Ellie byla touhle nečekanou dávkou pozornosti potěšená, i když dobře věděla, že se tím jejich rozbitý vztah nenapraví. „Vážně, Angelo? Tak co třeba?" provokovala ho Georgina. „Všechny přátelské vztahy jsou velmi křehké. Platí to obzvlášť pro ty, které panují mezi bohatými a dokonalými v Londýně. Tam stačí pár pomluv, a než se člověk naděje, je sám. Úplně sám. Můžu tě popsat jako citově nevyrovnanou bláznivou ženskou, která se poslední dobou hodně upnula na špehování ostatních. A špehy nemá nikdo moc rád." Georgina ztratila trochu ze své sebedůvěry, ale stále seděla s hlavou bojovně vzpřímenou. „Já a špeh?" řekla uraženě. „Jak mě z něčeho takového můžeš vinit? Copak jsi ještě nepochopil, že tu jsem proto, že mi na tobě záleží? Nechci, abys byl vystavený posměchu a pohrdání. Rozumíš tomu?" „Nemám ponětí, o čem tu mluvíš. Podle mě to jsou jenom bláboly žárlivé ženské, a já jich už mám už dost." „Nejsou to žádný bláboly!" vyjekla Georgina. „Jen se zeptej své přítelkyně na život v Birminghamu a na tu smůlu, která se jí lepila na paty. Určitě ti o tom ráda popovídá, protože jedině

tak můžeš pochopit pravé důvody, proč si tě nechce vzít. Angelo, znovu jsi naletěl. Už podruhé. To je pro muže tvého formátu trochu degradující." Georgina vstala a škodolibě na Ellii vycenila zuby. „Už vás nebudu rušit, ještě si toho máte hodně co povídat. Angelo, přeju ti, aby ses s tím nějak vyrovnal. Jsi silný chlap, ale tohle nebude nic snadného." Se stejnou suverenitou, s jakou mezi ně vplula, se také vytratila. 140 CATHY WILLIAMSOVÁ „Mohla bys vysvětlit, co to mělo být?" Angelo se posadil, aby se mohl Ellii zpříma dívat do očí. Domeček z karet se tedy přece jen zřítil. Ellie se zhluboka nadechla a rozpačitě na něj pohlédla. „Je to něco, co jsem ti měla říct dávno. Vlastně už když jsme se prvně potkali." „A to jako co?" „Když jsme se seznámili, pracovala jsem jako modelka. Pohybovala jsem se po celé Evropě. Byla jsem hvězda bez jakýchkoliv kořenů a minulosti. Tedy bez minulosti, o které bych ti mohla bez jakýchkoliv vytáček vyprávět." „Ale proč?" naléhal Angelo. „Všechno kvůli tomu, žes už tou dobou byl tak mocný a důležitý. Pohyboval ses jen v těch nejlepších kruzích mezi těmi správnými lidmi." Ellie sklouzla pohledem na ruce, které se jí nervózně třásly. Přitom spíš než rozpaky cítila beznaděj. „Pravda je taková, žes mě ve skutečnosti nikdy tak úplně nepoznal. To mé pravé já spojené s minulostí jsem před tebou nikdy neodhalila." „A můžeš to zkusit aspoň teď?" „Dospívala jsem v těch nejhorších sociálních bytech na předměstí Birminghamu mezi těmi největšími odpadlíky. Máma umřela na předávkování, když mi bylo osm. V šestnácti jsem nechala školy, abych se mohla starat o tátu. Byl těžký alkoholik a někdo na něj dohlížet musel. Tak jsem se toho ujala já. Ani mi to nějak zvlášť nevadilo,

protože školy už jsem měla beztak plný zuby. Zkoušeli mě dostat zpátky, ale marně. Táta dostával sociální dávky, a z těch jsme nějak přežívali." Angelo seděl jako přikovaný a snažil se spojit slav141 MODELKA V BENÁTKÁCH nou modelku, kterou poznal a miloval, se zoufalkyní z předměstí Birminghamu v jednu osobu. Marně. Vzpomínal si, jak se otázkám, které se týkaly minulosti, zásadně vyhýbala, ale nepřikládal tomu žádnou váhu. Bral to tak, že pocházela z průměrné rodiny střední třídy, kde se nic moc zajímavého, co by stálo za vyprávění, nedělo. Skutečnost, že se tu před ním odhaluje žena, kterou ve skutečnosti nikdy neznal tak, jak si myslel, nabývala hořké příchuti. „Potom táta náhle zemřel a já zůstala bez příjmů. O vzdělání ani nemluvě. A vrátit se do školy? Na to už bylo moc pozdě. Tam, kde jsem žila, nebylo ve zvyku řešit, jak se dostat na školu. Tam se z ní naopak utíkalo. I kdybych chtěla sebevíc, jinou cestou jsem si jít nemohla. Ten tlak ulice byl příliš velký." Ellie se pokradmu podívala po Angelovi. Jeho prázdný výraz mluvil za vše. Kdyby mu tehdy aspoň naznačila, že to v mládí neměla jednoduché, možná by se teď netvářil, jako by ji viděl prvně v životě. Vydechla a pokračovala: „Jack byl jedním z vůdců naší party a hlavně můj nejlepší kamarád. Moc holek jsem kolem sebe neměla. Nejspíš na mě trochu žárlily, ale my s Jackem byli skvělí parťáci. Navrhl, že se vypaříme a odjedeme do Londýna. Tou dobou mi to připadalo jako docela dobrý nápad. Bylo mi sedmnáct. Byla jsem bez rodičů, a tak hrozilo, že se o mě začne zajímat sociálka. O to jsem rozhodně nestála, protože pak mohl člověk dopadnout ještě hůř, než když začínal." „Takže jste jen tak odjeli..." „Kradeným autem, což mi tou dobou taky přišlo fajn. Nepřemýšlela jsem o tom, jestli je to správné, ne-

142

CATHY WILLIAMSOVÁ

bo ne. Byl to zkrátka jen prostředek k dosažení cíle. Jack řídil." Zpětně viděla tu nesmyslnost každé takové akce, ale na druhou stranu si jako včera vybavovala, jak se cítila. Byla sirotkem, který postrádal svého sice věčně opilého, ale jinak hodného tátu, a ze všech sil se snažila uniknout

pasti, do které spadla většina holek ulice. Porodily v sedmnácti, další dítě měly o rok dva později. Do toho všeho řešily zoufalé vztahy s nekonečným řetězcem feťáků, kteří dřív nebo později zmizeli a nechali je na holičkách. Zoufalství, beznaděj, žádné východisko. Tak se dal charakterizovat jejich život. „Samozřejmě, že nás chytili. Ještě jsme nebyli ani na půl cesty do Londýna, když nás policajti zastavili kvůli překročení rychlosti. Netrvalo to dlouho a už jsme seděli na stanici. Tou dobou se v médiích hodně propíral právě problém kradených aut a zběsilých jízd, takže jsme si to tam dost užili. Otisky prstů a všechno možné. Já z toho vyklouzla docela dobře, protože jsem byla jen spolujezdec, ale Jack šel na půl roku sedět." „A kde jsi byla tou dobou ty?" „Zpátky v Birminghamu. Na holé zemi jako bezdomovec. Nakonec se to přece jen zlepšilo, protože jsem si našla příležitostnou práci v jednom obchodním domě, což bylo dobře. Když se Jack vrátil, byl jako vyměněný. Jel v drogách." I kdyby byla sebekrásnější, kdyby na ni Angelo Falcone narazil tou dobou, raději by rychle přešel na druhý chodník, jen aby se té špíně vyhnul. „Potloukal se tam pár měsíců a byl na tom hůř a hůř." „Přesto jsi při něm držela."


143

„Právě o tom je to pravé přátelství. A jak jsem pracovala v tom obchoďáku, tak si mě někdo vyhlídl. Všechno to byla souhra náhod. Zrovna tam probíhala nějaká módní přehlídka, a tak tam brousilo dost skautů, kteří lovili nové tváře. Být to o měsíc později, už bych se vezla spolu s ostatními holkami ulice. V osmnácti bych tlačila kočár a snila si o lepších zítřcích." „Ale ocitla ses na druhé straně zeměkoule a mohla jsi předvádět šaty předních světových tvůrců..." A taky jsem potkala tebe. „Jakmile jsem našetřila nějaké peníze, zajistila jsem Jackovi léčbu na jedné soukromé klinice. Na té nejlepší v zemi. Tak tam šly všechny ty peníze, jak ses mě tady v Londýně ptal." Samé lži a tajnosti, pomyslel si Angelo zklamaně. „Nějaký čas si tam Jack pobyl. Bála jsem se, že bude vzdorovitý a všechno to půjde vniveč. Naštěstí se choval vzorně a pomalu to přinášelo i ovoce. Když ho propustili, tak samozřejmě nebylo ani náhodou vyhráno. Bylo třeba mu dát nějakou motivaci a jasné mantinely do budoucnosti. Tenkrát mě napadlo, že by si mohl udělat nějaký kurz, z kterého by později mohl i těžit. Do ruky se mi dostal letáček s nabídkou jednoho, který byl zaměřený na catering. Tou dobou to bylo něco nezvyklého a já v tom viděla velkou budoucnost. Takže bylo rozhodnuto. Já kurz zaplatila a Jack nastoupil." „A catering byl nakonec východiskem i pro tebe, když ses vrátila do Anglie." Ellie pokývala a pomalu vstala. „Mám za sebou hodně pochmurnou minulost. Spoustě lidem to vůbec nemusí vadit, ale vím, že tobě by to mohlo i ublížit. Novináři neznají hranice. Jakmile by na tohle

144

CATHY WILLIAMSOVÁ

přišli, nešetřili by tě a možná by tě dokázali i zničit. Vím, že stejnou zbraň má teď v ruce i Georgina, ale myslím, žes jí pohrozil tak, že už si na nic netroufne..." Ellie se mu nedokázala podívat do očí. Věděla, že se misky vah definitivně zbortily, ale zatím se jí nechtělo s touto skutečností konfrontovat tak přímo. „Nemohla jsem si s tebou začít vážně ani tenkrát a nemůžu ani teď. Rozhodně není možné si tě vzít. Nevyrovnala bych se s tím, žes kvůli mně přišel o dobré jméno a reputaci." Ellie věděla, že ani trochu nepřehání. Dřív či později by k tomu přičiněním senzacechtivých novinářů stejně došlo. „Čili už není moc co řešit," uzavřela věcně. „Jen se musíme dohodnout, jak to do budoucna budeme řešit. Z čistě praktického hlediska." Mluvila jako kniha a oči přitom neodlepovala od podlahy. „Mám v plánu odstěhovat se z Londýna. Nikam daleko. Uvažovala jsem o oblasti kolem Warwicku. Možná by ses chtěl zeptat, proč zrovna tam. Docela dobře to tam znám a vím, že tam jsou skvělé podmínky pro děti." Před poslední a nejdůležitější větou sebrala odvahu a zvedla k němu oči. „Ať řekneš nebo uděláš cokoliv, nic mě nezastaví. Takhle jsem napevno rozhodnutá."

DESÁTÁ KAPITOLA Poslední dny se Ellie necítila příliš dobře. Každou chvíli se jí nečekaně zatočila hlava a chvílemi jí připadalo, jako by byla na pokraji všech sil. Lékařovo rozhodnutí bylo tedy jasné: zůstat několik dní v naprostém klidu a načerpat chybějící energii. Možná to znělo až příliš nekompromisně, ale právě on sám nejlíp věděl, v jakém ohrožení je plod v prvních třech měsících těhotenství. Ellie si proto ani netroufla vznést dotaz, zda by přece jen nemohla pár hodin denně pracovat. Neměla na vybranou. Buď klid na lůžku, nebo risk, že o dítě přijde. V takovém případě nebylo o čem přemýšlet. Kromě toho musela trochu začít dbát na životosprávu. I jí bylo jasné, že vyvíjejícímu se plodu bude sotva stačit hrstka slaných krekrů denně. Doktor White musel z pochopitelných důvodů hrát přísného, ale z jeho očí i přesto vyzařovalo pochopení a vstřícnost. Určitě by byl ochotný naslouchat, ale Ellie si své pocity raději nechávala pro sebe. Angelo odešel a pravděpodobně se zařídil podle toho, co mu Ellie řekla, a to bylo jedině dobře. V jeho uvažování vždy převládala logika, a tak nebylo divu, že i tuto situaci vyřešil zcela pragmaticky. Určitě

146

CATHY WILLIAMSOVÁ

se kontaktu s ní nechtěl vyhýbat, ale vyčkával, až to bude nutné. Dítě zatím ani nepřišlo na svět, a tak nebylo co řešit. Ani Ellie mu nehodlala komplikovat život. Naopak. Po krátkém zvážení se rozhodla, že se nadobro odstěhuje mimo Londýn. Dítě, které bude vyrůstat třeba v hodinu a půl vzdáleném městečku, bude moct Angelo kdykoliv navštívit, aniž by probouzel přílišnou zvědavost u kolegů a přátel. Bylo to sice trochu vzdálené manželskému soužití, ale co si představovala? Mohla Angela z něčeho vinit? Zareagoval přece přesně podle jejího očekávání. Přece nemohla snít o tom, že nad její víc než neuspořádanou minulostí mávne rukou a vpustí si ji do svého akurátního života... Ellie polehávala a otupěle zírala do stropu. Na stolku vedle postele byl tác se zbytky snídaně, kterou jí s železnou pravidelností zásoboval Jack. Přicházel za ní minimálně třikrát denně a nutil ji do jídla, jako to často dělávají rodiče se svými vzdorovitými ratolestmi. Částečně to možná dělal z pocitu viny, že ji kdysi zatáhl do nelichotivých situací, ale silnější motivací bylo určitě opravdové kamarádské pouto, které se mezi nimi za tu dobu utvořilo. Za pár hodin tác se snídaní nahradí talíř s nazdobeným obědem. Chybět určitě nebude ani květina pro zlepšení nálady. Jack se opravdu snažil, jak to jen šlo, a Ellii tak nezbývalo nic jiného, než se snažit tvářit aspoň trochu vesele. Tentokrát se ozvalo cvaknutí dveří o něco dřív, než by si přála. Přesto na tváři vykouzlila široký 147 MODELKA V BENÁTKÁCH

úsměv a čekala, až se Jack objeví v ložnici. Mezitím se ještě stačila přemístit na židli u okna... To aby si náhodou nemyslel, že celé hodiny jen nehybně leží a civí do stropu. „Na oběd jdeš trochu brzy," zavolala vesele, jakmile se objevil ve dveřích. „Chápu, že dáváš pozor na to, abych neumřela hlady, ale dávat si teplé jídlo před jedenáctou, to po mně chceš opravdu trochu moc!" Ellie se zasmála. „Ale vyhazovat tě nebudu. Pověz mi, jak to šlo včera. Musel sis nakonec zahrát i na číšníka? Já včera aspoň zavolala Hamiltonovým a ubezpečila je, že pro ně ten catering třiadvacátého obstaráme. Výběr menu nechají na nás. O to je to snazší." Jack jí položil na klín noviny a vrhl na ni významný pohled. „Je tam něco, co by sis měla přečíst." Elli očima přelétla titulky, které upozorňovaly na překvapivé výsledky předvolebního průzkumu. Proč by ji zrovna tohle mělo zajímat? „Je to někde uprostřed," upřesnil. „A než si to začneš číst, někdo je venku a rád by tě viděl." „Kdo?" zeptala se Ellie podezíravě. „Tentýž člověk, který mi donesl ty noviny. Tvůj bývalý přítel dobře odhadl, že já ti noviny moc nenosím." „Myslíš Angela?" opáčila vyděšeně, ale to už Jack vycouval z ložnice a nechal ji napospas člověku, se kterým se nechtěla vidět ani náhodou. Rozhodně ne zrovna teď, když už to konečně začínalo vypadat, že se s těžkou situací nakonec přece jen vypořádá. S bušícím srdcem čekala na nevyhnutelné setkání. Když se ve dveřích objevil Angelo, zalapala po dechu neschopná jediného slova. Angelo si prohrábl vlasy a váhavě vstoupil.

„Jak se daří?" „Fajn." Ellie se nucené usmála. „Jack mi říkal, že máš od doktora nařízený odpočinek." „O nic nejde. Měla jsem jenom trochu zvýšený tlak. A co ty, žes přišel?" „Musíme si promluvit. Přečetla sis ten článek?" „Ne. Ani nevím jaký." „Přímo uprostřed." Ellie nalistovala dvojlist s velkou fotografií Angela a očima začala klouzat po jednotlivých řádcích rozsáhlého prohlášení. Po tváři se jí přitom rozléval ruměnec. Když konečně dočetla, beze slova se podívala na Angela. Nevěděla, co k tomu říct. Celý text se týkal její osoby. Nic z jejího života v něm nechybělo, nic nebylo vynecháno. Obsahoval informace o jejím smolném dětství a krůček po krůčku zaznamenával její cestu životem až k hvězdné dráze profesionální modelky. Na konci bylo Angelovo doznání, že právě tato žena je pro něj v životě tím nejdůležitějším bez ohledu na to, čím vším si musela projít, ať už vlastním přičiněním, nebo ranou osudu. „Nechápu..." „Co je na tom k nepochopení?" zeptal se Angelo. „Já spíš nechápu, že jsi tak hubená. Je to normální? Nevypadají těhotné trochu jinak? Proto si o tebe doktor dělá takové starosti, co?" „Proč bys to dělal? Takhle si zničit kariéru?" vracela se Ellie k tomu, co jí teď připadalo mnohem podstatnější. „Já si kariéru neničím. Jen tě žádám o ruku." Přitáhl si židli k oknu, aby jí byl co nejblíž. „Proč jsi je nechal tohle všechno otisknout?" za-


149

šeptala Ellie, jako by neslyšela, co právě řekl. „Teď ví celý svět o... o nás... a o mém životě..." Očima sklouzla zpátky na řádky, které kromě jejích životních úspěchů velmi detailně líčily i všechny její neřesti. „Byla to jediná možná cesta," hájil se Angelo. Potom udělal něco velmi dojemného: něžně ji vzal za ruku a rozpačitě si začal pohrávat s jejími prsty. Ellie se snažila shrnout všechna fakta. Angelo Falcone ji tu žádal o ruku, když těsně předtím vyzvonil médiím všechno, co jen šlo. Proč? Copak pro něj bylo tak důležité, aby jeho potomek nesl příjmení Falcone? O lásce tu přece nemohla být řeč. Angelo k ní zvedl hlavu. Přitom ji nepřestával jemně masírovat dlaň. „Když jsem odtud minulý týden odcházel, vůbec jsem nevěděl, co si myslet. Neřešil jsem jen otázku otcovství, ale i všechno, co jsi mi o sobě řekla a co už jsem měl dávno vědět." Právě v okamžiku, kdy mu odhalila pravdu, Angelo pochopil, jak si celou situaci zjednodušoval. Hrál si na pána situace a předstíral, že mu stačí fyzické uspokojení. Ve skutečnosti mu na ní ale záleželo víc, než si myslel. „Omlouvám se. Měla jsem ti to všechno říct už dávno, ale věděla jsem, že jakmile to udělám, všechno skončí. Ty nejsi obyčejný chlápek odvedle, Angelo. Kdybys byl, bylo by to mnohem jednodušší." Ellie sebrala všechnu odvahu a letmo ho pohladila po vlasech. „Obyčejní chlápci nejsou veřejnosti na očích. Nikdo nepátrá po minulosti jejich partnerek." „O všem jsem celý týden moc a moc přemýšlel. Rozhodně ale chci, aby naše dítě vyrůstalo v úplné rodině." „A kdybych nebyla těhotná? Taky bys do celého světa vykřičel, že si mě chceš vzít? Nebo by sis spíš říkal, jaké máš štěstí, žes včas utekl?" CATHY WILLIAMSOVÁ 150

„Pokud sis to celé přečetla pořádně, miláčku, tak ti určitě neuniklo, že jsem tam žádné těhotenství nezmínil. Všechno ostatní ano, ale tohle ne." Stejně tak vynechal i přímé vyznání lásky, napadlo Ellii. Přesto se v ní rozhořel plamínek naděje. „Protože...?" „Protože si tě chci vzít bez ohledu na to, jestli čekáš dítě, nebo ne." Dlouze se na ni zadíval a v duchu formuloval své další myšlenky tak, aby ji příliš nezaplašil. „Když jsme začali s tím bláznivým románkem, oba jsme znali pravidla. Sex bez závazků. Završili bychom to, co jsme začali před lety, aniž by se city dostaly ke slovu." Proč jí připomínal věci, na které by raději zapomněla? Po tom, co se na ni díval očima, z kterých vyzařoval příslib... „Citům jsme ale nakonec neunikli. Alespoň já ne." „Prosím?" Naklonila se k němu a s napětím očekávala každé jeho další slovo. „Myslel jsem, že mám všechno pod kontrolou, ale jak se zdá, ani zdaleka to tak nebylo." Nepatrně se pousmál. „Než k tomu něco řekneš, vyslechni mě, a pak se rozhodni. Ať budeš chtít cokoliv, vždycky tě podpořím." Zhluboka se nadechl a pokračoval: „Vím, žes neotěhotněla dobrovolně. Byl jsem tak pohroužený do svých vlastních myšlenek a následně znechucený vším, cos mi řekla, že mě ani nenapadlo zeptat se, jak to všechno cítíš a za to... Moc se omlouvám. Je... je to pro mě hrozně těžké..." Chvatně vstal a začal roztržitě přecházet po ložnici. V tomhle stavu ho Ellie ještě nezažila. Bylo to snad poprvé, co odkryl zranitelnost svého já. Po chvíli se konečně uklidnil a dosedl zpátky na židli. MODELKA V BENÁTKÁCH 151

„Celý týden jsem nedělal nic jiného, než že jsem si znovu a znovu promítal všechno, co se mezi námi stalo. Velký kus práce jsi udělala tím, žes sama navrhla, abych od tebe odešel. Neměla jsi pocit, že by mi tvůj původ nějak pomohl v další kariéře, a byla jsi ochotná jít mi z cesty. Až pak doma mi došlo, že to možná všechno vidím trochu převráceně. Co když v tobě dřímá a převažuje bytost, která vůbec netouží po tom strávit zbytek života s někým, kdo je dostatečně bohatý na to, aby si mohl užívat společenských privilegií? Najednou mě napadlo, že tě fyzicky možná přitahuje chlap jako já, ale pokud jde o citovou stránku tolik důležitou pro trvalý vztah, vyhrává to spíš někdo jako Jack." Angelo si odfoukl a zavrtěl hlavou. Dávalo to vůbec smysl? Věděl úplně přesně, co chce říct, ale slova ho tak docela neposlouchala. S angličtinou neměl nikdy problémy, ale tentokrát ho zrazovala víc, než by si přál. „Obecně ženy přitahuju. Vidí se v mém bohatství, moci, postavení." Suše se zasmál. „Georgina je typický příklad. Fakt je, že ty jsi úplně jiná. Chápeš, co se tu snažím říct?" Ellie pomalu přikývla. „Myslím, že ano..." „Ellie, jsem šťastný, že jsi těhotná. Jsem úplně vedle z toho, že čekáš moje dítě, ale zároveň platí i to, co jsem řekl už předtím. Chci si tě vzít bez ohledu na dítě, protože jsem pochopil, že spát s tebou mi nestačí." Něžně se usmál. „Můžu se zdát trochu nenasytný, ale chci víc než tvoje krásné tělo. Toužím po tvém srdci, duši, protože mé už máš. Patřily ti už před třemi lety, kdy jsi ode mě odešla, a patří ti i teď. Pokud je chceš. Doufám, že ano. Z celého srdce si přeju, aby sis mě vzala, i kdyby to mělo znamenat, že se až do konce ži152 CATHY WILLIAMSOVÁ vota budu muset snažit získat tvou lásku. I když si třeba teď myslíš, že pro tebe nejsem ten pravý" „Stavíš si laťku dost vysoko, Angelo."

Pobledl. V mžiku jako by se mu zhroutil svět poskládaný z nadějí. „Chci tím říct, že získat mou lásku stojí hodně úsilí." „Udělám cokoliv." „Romantická gesta?" Ellie se zamyslela. „Znáš to. Květiny na denním pořádku, milostné vzkazy..." Angelo sledoval, jak se pobaveně usmívá. „Květiny a tak zvládnu. Určitě." „Večeře při svíčkách pořád a znovu. Samozřejmě přichystané tebou..." Pozvedl obočí a zaváhal. „Nešetříš mě, ale budu se snažit... Ano, i tohle zvládnu." „Snídaně do postele každé ráno?" „Tady už pokoušíš štěstí." „A co takhle sex na požádání?" „To je samozřejmost." „Angelo, miluju tě." Zadívala se na něj rozzářenýma očima. „Zamilovala jsem se do tebe už před těmi třemi lety. Proto jsem ti taky nikdy neřekla úplnou pravdu o své minulosti. Myslela jsem si, že mě odhodíš jak horký brambor ještě tu vteřinu, co s tím půjdu ven. Čím déle jsem to nechávala, tím hůř se hledalo nějaké řešení. Nakonec mi nezbylo nic jiného, než z Benátek ujet. Ani nevíš, jak moc mě to tenkrát bolelo." Ellie se k němu sklonila a dlouze ho políbila. Vzal ji do náruče a přenesl ji na postel. „Ale žádný sex," upozornil ji předem. „Ani když budu moc a moc prosit?" zaškemrala Ellie. „Ne, dokud nám nedá svolení doktor," nenechal se obměkčit Angelo. MODELKA V BENÁTKÁCH 153 Ellie ale tentokrát necítila zklamání. Intenzivně si užívala okamžiků vzájemné blízkosti. Byla jen tak schoulená v Angelově náruči a bezstarostně naslouchala

jeho hlasu. Netlačil je ani čas a v povídání jim nebránila žádná hloupá dohoda o vztahu bez jakýchkoliv závazků. Ellie se prvně dovídala, za co všechno ji Angelo obdivoval. Nejvíc ji udivilo, že i její minulost pro něj byla něčím zvláštní a přitažlivá. Ani trochu ji nevinil z toho, že by mu lhala. Z její strany to považoval spíš za nutnou obranu. „A ještě mám jednu zajímavost, která mě nikdy s žádnou ženou nepotkala," podotkl nakonec a pevně ji k sobě přitiskl. „To mě tedy zajímá." „Kvůli tobě jsem v práci chyběl častěji než za několik let dohromady. A to jsme ani nebyli na dovolené. Budeme to muset napravit, dokud jsme jen dva..." To také udělali. O tři měsíce později trávili líbánky na malém ostrůvku v Karibiku. Svatba proběhla jen v úzkém kruhu rodiny a přátel, bez účasti senzacechtivých novinářů. Veškerou organizaci Ellie nechala na Angelovi a musela uznat, že lip by to nezvládla ani specializovaná agentura. Stejně mile ji překvapil i jeho výběr destinace pro svatební cestu. Díky této ideální volbě teď Ellie mohla bezstarostně odpočívat na terase apartmánu přímo na pobřeží a kochat se pohledem na mořskou hladinu. Angelo právě přicházel z koupelny. Vášnivě ji objal zezadu a hladově políbil na šíji.

154

CATHY WILLIAMSOVÁ

„To mi snad děláš schválně?" zamumlal mezi doteky. „Co myslíš?" „Vždyť víš moc dobře. Pořád jsi tak sexy a se mnou to dělá hrozné věci." „Chceš tím říct, že tě vzrušuju, přestože už nemám postavu modelky, která tě kdysi tolik zajímala?" Místo slov ji Angelo popadl do náručí a přenesl z terasy do stínu útulného pokoje, který několik dní patřil jen a jen jim. „Jsi pořád nádherná," zamumlal Angelo a zabořil hlavu mezí její pevná ňadra. Ellie láskyplně sledovala, jak ji hladí po zakulaceném bříšku a jazykem klouže po ztopořených hrotech jejích bradavek. Byl její životní láskou a prožívala s ním ty nejbáječnější chvíle, které si nepředstavovala ani v nejromantičtějším snu.

^ HARLEQUIN8 Na říjen pro Vás připravujeme: ..ROMANCE Teresa Southwicková Ideální snoubenec Jessica Hartová Sňatek v ráji ......................... ROMANCE DUO ................... Trish Wylieová Smaragdový ostrov Myrna Mackenzieová Los do loterie

iáM4-MáÍQM.MMSL9MMIQK. Maggie Kingsleyová Věčná naděje

UJAWAIQKLB.9M4M.QM Catherine Marchová Králův favorit Deb Marloweová Napravený hříšník Nicola Cornicková Poslední prostopášník

.............. ............. RQMáMQMJ.K.ŘMKlM............................. Teresa Southwicková Smlouva o manželství Penny Jordánová Nevěsta ze zámoří

.............. :................ SM.QMÍ1SI.QL ................................. Lee Wilkinsonová Módní návrhářka Kim Lawrenceová Suvenýr z Itálie Carole Mortimerová Osudná Mallorca Trish Moreyová Příběh z Beverly Hills

[ JLADKtlJVQTDUO ................... Maggie Coxová Španělské zásnuby Chantelle Shawová Kníže z Madridu

DESIRE Sara Orwigová ; Svatba, nebo nic Anna DePalo Na vlnách vášně DESIRE DUQ. ................... Joan Hohlová Milionová nabídka Maureen Childová Milencovy intriky

SPECI ÁL ........................ Julie Leto, Rhonda Nelsonova, Mia Zacharyová

CATHY WILLIAMSOVÁ MODELKA V BENÁTKÁCH PŘEKLAD

Recommend Documents