CAMILE MAUCLAIR. MODERNÍ MALÍŘ

MODERNÍ

MAUCLAIR.

CAMILE(Dokončení.) od

že ani

této

deset

zbrojilo a

podivné

let.

duchaplnou

sálu,

svítivá

díla

do

vzdálenosti, „koutek

bláznů"; všecky

obrazům

pojistil

době,

v

době,

děl,

kategorii

konečně

kdy

rým!

byla

Jak

když

lidé,

mluví

1890!

A

nisovala

tedy

omezených malíře není

s

víra

ve

jen

generace

u

něho;

nástupců, slaveni, jemuž

velké

poslouchají

vývoj

že

těmi,

se

orga-

kteří

ty

jsme,

moderního

Tento že

touhy.

nálů,

instinkt

vystupující Symbolisté,

jsouce

vyloučeni

organisují,

se

své

pro

skládají

a

připojovati

vatelský

materiál,

a

z

plaket

trvají

založené.

níci,

Wagnerovští

vyloučeni

společnosti dvě a

dvě

podnes

z

pro

Scola

Ca nto

jako

V.

kteří

jsou zároveň

soustřeďuje

drobných

tři,

obratněji

hudbu,

nichž

z

hudební kde

rum,

hlavně

spolek

iniciativa

Conservatoři

umělců

Ch.

nebo

professory, správci

proti

hudeb-

organisují kvartetta,

Guiímant

ďlndy,

vyda-

franckovští

koncertů,

Národní

vynikají,

mohli

nim

záplavy

žur-

ze

aby

k

nebo

a

komorní

a

se,

časopisy

této

knihy volných

revuí

z

vydávat

Bordes, umělci,

a

celý

program

vyučování. Z

téže

potřeby

rativního

subvencované

dramatické

jisté

kromá

a

kdy

skrývá

střed

skutečně ukázati a

jevit

úctu

malíři

tak,

jak

ostatně

nesměti

způsob to

směl

malíř k

prodeji

jen

během

do-

viděli,

s

Moci

jednou dva

od

za

obrazy

vyloučení

nesnesitelná

a

tomu

právě

nejvýš

jen

ge-

oka-

upro-

produkci.

odchylný

počítat

k

ho

trestem

nazírání

na

nutností.

publiku

pod

byla

jsme

ukázat

tak

předchůdci

její

jsou

výroční

malbu

čeká

sou-

zdarem

A

společnost

životní

nepostačoval

moci

jako

zvláště

zájmy,

jak

různým

elitu,

malou

Salon,

příležitostí

239

A

o

uzavírají

se

I'Oeuvre.

si

tvoříc

se,

Školy tom

se

vynutí

svou

ještě

deko-

revue

vidíme, s

Escholiers,

svými

Starý

a

si

velké.

háněni

rok,

zakládá

podpírajíc

nerace,

se

scény

literatuře,

iniciativa

Théátre-Libre,

mžik,

zakládají

umění.

Poněvadž

jako

sevšeobecnění

poměry

životě.

téže

umění

průkopníky!

důvod

viděli

se

sta-

„pevný ideál", a

rythmů,

kdy

celou

opovržením

mezi

měnící

veřejném

v

dobu

logický

výstav,

a

malířství,

a

nenalézajíce nakladatele

velká

Salon,

přirozeno,

za

velmi

stvořilo

jeho

z

tímže

bylo

považují

je

článcích

druhý

ta

se

impres-

o

soudobé

„protirevoluce"

„blázny" To

jak

se

Chavannes, závodí

silná,

to

A se

dekorováni

přehlížejíce

výtvarných,

kdy

někteří

kdy

de

darovaným

všecka

a

novotářství

jsou

době,

v

předsedá Puvis

r.

všecko

na

Besnard,

p.

slavný

nesčetných

v

musil

jako Claude Monet,

kupují,

technické

jeho

tak

je

jej

píše

mocně

působí

jako

Manet

kdy

sionismu

kdy

právě

Bénédit

Degas

a

tato

větrem

za

zarámování.

Renoir

kdy

říká

do

patřičné

z

těmto

aby

přijat,

kde

sálu,

Léonce

p.

od-

hanebně

jej

se

slušné

evropská

musea

a

síly,

draze prodávají

byl

prohlédnouti

kterému

a

napnout

v

nacpali

ještě

opatrnou

odkaz

přilepeného

nelze

uvěří,

Umění

touto

Ale

odpovědí.

MALÍŘ.

neuplynulo

blesky

omluvami;

s

malého

děje

debaty

ztěžka

Ředitelství Krásných

akademické

jakoby

Člověk

pro-

přikázání

situace. touto

Při

slabou

ostatního

roku

rozhodující

podmínkou

sobu

prodeje.

boko

zakořeněn,

dlouho

jak

lentu,

tři

nebo asi

zmíní

že

stige, si

tam

že

zátiší,

zůstanou, koutech

které a

ale

musea;

byli

A

podrobovat daillí,

jenž

odpovídá

a

je

očích

průměrného

kde

jiné

v

totiž

byly

odměny

formě,

méně

hodnostech

v

Tento

Salon

čítalo,

že

profitovali, vážný

prvním

zrušeny

odmítli.

je

že

díky,

a

široce

impressionistům,

jimi

inspirovali,

nový

způsob

a

že

o

školácké,

jimž

se

když však

Přece

liberalismus,

o

a

čení,

všemi

mentální

lonu,

Je

známo,

jdou

chodníkům, mění

je

v

že

mají

obyčejně kteří

mince,

přímo

vedené

které

jsou zvyklí

zeno,

publikum

aby

si

s

přáteli

příliš

četné,

ale

mohlo

i

je

kdyby

Sao

pro-

pohulali.

pro

240

mu

to

iv

obraze,

řádky,

rozdílení

a

cen.

si

Naši

jehož

dělají A

naši

je

rok

za

pro-

pohromadě

pečlivé

pozoro-

navzájem

výstav Salonů

i

je

Jak

přehled

dnech;

sotva

by

v

a

mohl

kritinichž

řeknou

znovu

významní

by

umělecký

zdravý

všimli,

ome-

je velmi

prostřední

tak

vy-

vyslovil,

paragrafy, si

to

publikum,

několika

podařilo,

resumé.

si

vždyť

Za

vedle

bezcenné.

učiniti

plátno,

aby

dojmy

a

jinak,

mnohonásobné

každém

lichotivé a

úplné

píší

ob-

být

massy,

se

možno

vyjevené

barev.

sladěnou

volně

kde

vy-

„sujetů",

práci

a

obecenstvo

neschopen

veliké

napsat

v

jako

jej

effektní

studie

soukromých

je jisto,

senti-

bezcenná;

umělci,

střídající

se

úspěch

harmonie

vytvořiv

tam,

není

byl

tak

obchodům,

ním;

Obecenstvo

kteří

těmto

za

tomu,

malířům.

plně

se

prodal,

pláten,

ale

k

si

celkově

vystavil

aby

übíjí.

kritik

medaille

aby

si

velmi

nebo

málo

svoji

do

jsouce

byla

dovoluje děl

Jsou

divákovo,

je

ukázal

aby

spíše jde

tajemná,

„obraz

sama

odvážné

svých

škodí

a

mívaly největší

vážným

výstava

dva,

tisíce

ne-li

své

hlavně

věci,

aby

a

přesvěd-

pochybeny.

svůj

oko

kde

Salonu,

které

osvětlení.

malba

odporná

za

neučinily

nebo

anekdota

když

kolem

nebo

brány

prodat

i

gene-

výstav,

deklamatorní

„sujety";

soukromá

otevřel

odměny

Kdysi

publika

stejně

mladé

stísněna

Nutnost, namalovat každoročně je

modi-

pistole",

z

spoustě

tyto

migrénou, směřuje přímo

úspěch

tomu

obdrževše

té

je nej-

nabyli

chystají

a

To

copu,

svítivá

„ránu

nich

nazírání.

umělci,

v

druhém

v

kové

*)

že

úsilí

ostré

kteří

svou

dobrého

jsme

přivykl

jsou

nejvíce svítí.

Salonu

tak

ať

a

tu

těm,

tam

vání

pojímání vyšší

aspoň

jsou

unavené

novému

tož

díla

brutální,

malířům

základu

v

umělci,

nebo

ani

Umělci

jsou

totéž

Salonu",

tři

vy-

z

Salony

Thcsmar

soukromých

kořeny.

navzájem;

známi

proti

„vzne-

Gallé,

Ale

starému

mezi

se

esthetiky.

povinni

princip

athmosféru,

objevily

pověst

svou

my-

podílníků.

a

že

tvořil

Beaux-

a

a

lidmi,

Salonu,

důstojnější;

zavázáni

na

že

pokus

umělce

starém

ve

des

společníků

úcty

Champ-

na

dětinské

napřed upevnili

medaillemi

si

Stejná

)

Salonu

založen

byl

l

Nationale

(Société

nutnosti,

z

dobyvše

obecenstva.

založení

vyvolala

Arts),

dráže,

drahý.

příliš

revoltující

nucovala,

me-

jsme

pod-

řadil

všem

socialism.

něž

za

Prouvé,

bez

se

byl

nazývají-li

oboru

v

umělecký

mají

kteří,

nebo

nemohl tak

za

dnes

se

do Salonu

rovnocenní

sochařům

Různorodá

u

směšným a

jsou

zapustily

si

lidi,

jury.

malířství

který

nepřipouštěné

Sa-

připojil

které

a

předsudek,

umění

zbytečným už

starý

konkurenci

pro

členů

sobě

Salon

na

zavázáni

k

že

brzo

druhého

jsme

jako

Charpentier,

fikace,

co

pro-

ani

ohavný

šeného"

umělci

ne-

Ba

„řemeslníky",

lepší

Salonu

zajímavé

obejiti

všem

do

akademických

iniciativu,

stejně

kopán

i

umělecko-průmyslové,

vědomi,

za-

instinktu,

jen

stalo

brzo

zmínek

duchu

oddělení

venkovská

zdálo

odměnách

prodávati

de-Mars

se

a

pozornost

byrokratickému

těch

po

mohli

šlénka

a

atelieru

existenčními

systému

mu

oficielně

byly

se

francouzskému

Toužili

se

nebo

který je jen pokračováním gymnasiálních

zvyků

aby

tomuto

se

získali

nemajetní

mnohým

krajin,

zůstaly,

obohatit

těmito

s

pak,

že

tak

modernistické

které

aby

jde

je jasno,

spokojeni

středky.

v

jich

obrazů,

doufá,

obrazy,

aby

druh a

chvalitebnou

race

zna-

tento

každém

v

buď,

které

něco

pro

umělec

nebo

Část

nechati

soudnosti

nebo

jsou

dělali

vyznamenání,

koupeny.

je

jako

číslo,

Paříže

z

vlastní

jak

stočené

malíři

přilepené

oposici

že

frappantní,

malba"

druhému

Lalique,

vy-

trochu

také

Roche,

pre-

chodí

neopominou

a

vystavených

tak

a

tak

byt,

Historické

koupí stát,

takový

schválně

umělec

většina

kritika

nejvýš nějakých

Salon

tam

jejich

nahot.

sujety

má

přes

něho

ta-

připuštění

nichž

z

studuje

štampilka

zárukou

rozejde

děl,

pečlivě

Tato

kupců

tisíce

jarmark

„ten

prosté

A

tak

byl

„světlá

sochařství.

sku-

prostředního

o

svůj

pro

Ve

prestige.

jedná

a

Salonu"

ten

vnikla

lonu

akademie, „v

to

hlu-

venkově,

zmizí

záruka

lidé

rámu

na

až

způ-

mínění

na

na

Vystavovat

dálku

na

na

mená."

v

stu

obraz

svědčí,

se

čtyři

dobří

chodí

se

ani se

o

Ale

patnáct.

brat

není

to

vliv

Příklad

byl

tak

je

hlavně

ohromný

poněvadž

mezi se

tomu.

k

známo,

tečnosti

míti

tom,

po

dojde-li vůbec má,

bude

Salon

druhého

duch

Akademický že

Ale

tohoto

obecenstva,

průměrného ještě

amateurům.

prodej

přímý

na

tři

seznam

kritikové

HUDEČEK

A.

VEČER.

všeobecné

píší

konec

na

viti

jen

deset

zmínek

mistrech.

úplně

deje,

mají

z

nutně

tisíce

Čestné Legie,

jen

diskrétní i

druhém

iv

při

přes

lonu,

který

zvyk racejí. na

a

ten

Ta

umělecký se

a

šíří, za

žijí

jen

mnohý

je

Jsou

jako dál

zahlédli

po

víc

četných

ducha,

elegance.

kyrysníky,

více

je

p.

býčí

akademických

kterak 1874".

r.

cizinci,

nebo

uvádí

celý rok,

Constant, *)

který

více ob-

orientálních

interieurů

p.

professoři

módní

složitého maloval

řadu

málo

Benjaminmodely

do

rozdílných

od

atelierní značně

víno

Salonů.

*)

241

Zemřel

počátkem

května

t.

r.

po

moderního

který

jako

ze

Julianem;

malíře

celou

a

se

affektaci

a

Morot,

zápasy

věcí,

mnoho

a

jakéhosi

přijímá

Aimé

velmi

rozptyluje

„chic"

na

Ai Institut

jako

a

cena

založených

většinou

stále

recepty

sobě dů-

ztratil

„akademiích",

zavádějí

svému

zemřevšímu

hodností,

houževnatosti;

jsou navštěvovány tam

píše

doby.

akademism

bývalé

talentu

o

kupuje

tím

Sa-

své

Vi-

hrdě

hold

neznámému,

„Římská

není

otroctví.

vzdávaje

poznámku

Ostatně

ale

Besnard

pan

akademických

znamení

jsou

obou

jediný

stále

se

Ta

podíl

třetího

sama

tam

byl

učenického

oné

stadium

toto

se

malířů

bez

katalozích,

v

skromnému,

vynechává

řada

ale

zdvořilosti

Brémondův",

všech

Celá

atelierů,

kterak

př.,

na

mistru,

To

Ze

bývalého

Viděli

A

lví

už

tom

beze

starém

několik

zaznamenává

každé

ve

chybám

výstava

čím

v

novinách zřízení

způsob.

se

a

má

instituce

malířem

straní

v

se

„žák

odstraněny,

ceny

o

kupci

pro-

bezpráví.

jury

vyhybal

Soukromá

Jdou

místě

se

Běda!

špatná.

stojný

by

tato

kde

pokusy

díme

mizí.

„žáků"

učelivosti.

ještě

mo-

ministerstvem,

za

a

těch

tradice

navštěvovala

a

týče

medaillí

byly

místa,

několikrát

ostatních.

je

Saloně,

vykazování

jsme

že

i

v

přehmaty.

a

udělený

to,

Ba

těchže

se

bezpráví.

náhradou

o

Konečně

rozdílení

dálo

se

mlu-

a

estheticky

pochybný

intriky

při

rok

pokud

předsudku.

kříž

jsou

tedy

jsou

jsou

kterak

Salonu

obětována,

jedná každý

význam

společnosti

vážně

a

staré

bezvýznamný,

udržovaného

jsme,

mohou

je

spousta

Salony

rálně,

že

hnutí

obrazech.

deseti

ostatní

uměleckém

o

omlouvají,

se

o

Celá

úvahy

Pozn.

překl.

ANT.

HUDEČEK.

PODZIMNÍ U

VEČER

RYBNÍKA. — MĚSÍČNÁ

NOC.

242

ANGELO CAMPO POLA.

Delacroixových

interieurů

Počínáme

Beaulieuových.

Řeků

Římanů."

a

žení

mistři než

benátský fessorství, Vychoval nebo

Způsob,

jak

jakým

a

své

ultramoderního

intimisty

gantní

od

talentům

o

Moreau ?

cítění:

k

Mnoho

výnosu

jedni

aby

malířů

obrazů

Bývalá

Willettovy,

vyšinul

nebo

aka-

kdysi

se

to

„vignetta"

Steinlenovy,

také

a

vážný příspěvek

genre,

Salammbó

chegrossova

projevili

ní

v

tento

a

četným

poskytla

se

má

opovrhovaný,

místo.

sny,

dokumentární

příležitost,

demiky

pro-

vlastní

nebo

uživili.

spíše

říci

Gustav

milující

symbolisty,

lze

co

prováděl

je

je

de

vá-

vyučují

Henner,

a

akademický,

Henri

„osvobozovati

se

Hébert

pp.

nebo

první

na

dnes

je

úžasné

Forainovy,

Ro-

kresby

Lepěrovy,

v

ani

druzí

vlastně

hieratické

nikdy nepřijala hieratism

logický ného

akademického

nic

nemají

tohoto

Škola

a

dílo,

zvláštního

jiných, kteří

mythosvůd-

a

Raffaělli-ho, Renouardovy, Jeanniotovy

do

jako

samotáře.

Bylo

by

difikace

nelogické,

charakteru.

hmotného Dnešní

tářem, řádek.

rozvoji ale

v

vlivem kou

přivodily

nebyly

přeměnu

kdyby

života malíř

nemá-li Našel

a

je

jako

časopise

knihy;

značnému

ne

velký umění.

satyrická,

ve

jen

se

archeologická,

má že

knize,

rozmach Stala

takový

značném v

dáma

aniž

druž-

S

243

vkročení do

něco

kupec

ele-

že

zvuk,

vchází

tam

pod

při

by

platí

malířem

každá do

je

to

Slovo

atelieru, mohla

se

nedostatkem

z

tak

má

buržoasie

trochu

pocit,

půvabů.

Ceká

nepředvídaného

tak

ten

zařízení

„umělec"

osoba

dojmem

právě

Ale

aby

nezvyklých

pod

sebe

slušného a

atelieru

pittoreskního,

publika

podmínky, tak

nemůže

byla

portrét.

pohoršena

byla

světa

jen

je

nenudila

nécessairu.

korrektního

po-

aspoň

nebo

tam

přečesat,

prole-

pro

se

hmotné

vůle

talentu

třeba

malířů,

dobrá

a

tolik

illustrace

počtu

zdrojem

jisté

elegantního aby

umřel.

smysl

prostředek

učinila

malíře

umělec

Druhým

vyžaduje

mo-

požadavky

dávno

každý

Illustrace,

modernistického ať

před

vyvinutý

existenční

závažné

moderního

Stojí

Cabrion

velmi

illustrace.

u

tak

Ale

plátna.

nakladatelů

větší.

vloží

jedné stránky

velkého

postačiti čilost

do

tolika

a

tohoto

jako

s

a

pocitu. lékařem

ZEYER. SANTO.

nebo

advokátem, je

pracovna

je

pro

tři

všecky

skými jícím

ptáků,

línému

k

Moderní

věným

v

umění,

koření leko

chudého

hůř

než

mnohem a

ale

J.

víc,

krajinář

umělce,

to

materiál

prostota

který

než

obecenstvo

ještě

historický malíř,

poměrně který

je

módy. dře-

je

si

je

velký

myslí. lacino nucen

výjimky zmítá

mít

leko,

peněz,

Portrétista

odbudou,

platit

ko-

vliv

a

člověku

uváděli

okkultistické,

na

jak

HONZA.

PODZIMNÍ SLUNCE.

244

dneška.

čistá

jiné

ji

a

do

Gustava

symbolistní

dnes

na

ve

bez

náklonností,

jímž

umění

šli

prvky

Moreaua;

jiné

na

měla

docela

stopách

poesie,

pojímáme,

mají

skoro

malířství

jdouce

hudba,

podmínky

Ostatní

Mnozí

patrno,

vzdorovat

ustoupil

tedy

za

atelieru,

Je

musí

a

života.

způsob

moderních

malíře.

prérafaelistů

malíř

léty,

modelů,

a

v

malířů!

životní

že

„rapin"

mnohé

sobila

všech

jeho

na

neklid

že

a

kamna

hrozná

ta

práce

potřeb

barev,

podmínek

ůkolům

Bývalý

na

tom,

těchto

těžkým

da-

mnoho

jsou

za

tom

o

to

upírem

po-

nemluvě

plátna,

která

luxem,

musí

franků

roky

ne-

která

deseti

před

tři

když

mnohdy

komposici,

asi

tvůrce

v

tajné

na

svého

i

sumy,

přece

a

velkou

Salonu

nepočítaje

že

debutantům

poněvadž

stojí

z

stála

35.000

etažéry.

mnoha

spisovatel,

arab-

barevnými

leštěnými

představiti

která

a

omezí,

takovou

chloubou

byla

vyzýva-

vyšlo

liberty,

přijímat návštěvy,

malířský

nebo

lakovaným

s

koketní

těžko

je

a

„interieur", že

nebo

nepřístupný

je

který

všecko

látkami

tato

narghilés

Znám

značné

vydá

důmyslně

prodá.

haraburdi,

modely,

a

vydání

Orien-

přítmím,

je anglický,

bílými

ještě

brnění,

židovskými

to

stymy

je-li chudá,

a

musea

sklepním

snění,

nábytkem,

to

A

pravá

se

a

atelier

vásičkami,

práci,

podušek,

lampami

zařízená

pěkně

problém stejně těžký.

ateliery,

koberců,

vycpaných

k

nástrojem

tálně zařízené

plná

něhož

pro

tak

jiné

da-

poetické

anglických jiné pů-

na

realistický na

vliv

jiné pak

román,

historie,

psycholo-

J.

UPRKA.

NÁVRAT Z

gické mezi

do

malíři

lidé

Jsou

do

pilně

nevěří něm

rétů

bohatými

a

five

na

Snaha, roste

vali,

většinou

obrazů

odění:

vede

a

třeba

a

objednávky

uvádí

je

obchodní

k

je

žijí port-

stálý

ve

že

udělali

také

dost,

něčím

bruskním

tismu

malíři,

hlavami",

teráty

nebe

Mluvím

všeobecně:

Chenavard

že

prohlašuje za

jeden

nám zanechal Gustav

Maneta

byl

způsob, jakým

zoruhodnějších,

že

jakousi

se

se

z

těch

které

báli

tří

dovedl nebo

která,

hluboký

jeho

čtyř

se

ná-

spíše

vidíte-li

a

„uměleckými

následovala intimistů.

zdá,

generace

Pohleďte

spojuje

dnes

na

nej-

školy francouzské;

Lucien

nejpo-

Nic

Simon,

a

striktní

Cottet,

Lo-

že

Fantin-

245

nich

tím

spíše

mismu,

A

mezi

vystavují

způsobné

allegorie,

najdete

vlající

kravaty

revoluční

a

jejich

učelivými

jácné

lidé slova.

smyslu

než

odvážnější je

vystu-

života,

„umělce",

bezvadnější

ještě

kteří

čím

jsou

střízlivého

nejlepším

neprozrazuje

hovor.

Bussy,

Laurent,

myslivého

a

v

Lobre,

Ernest

mužové,

klidného

jejich

To

Dauchez,

Aman-Jean, a

na

umění,

duši,

mytholog,

Sidaner,

„intellektuelní"

Delacroix

že

s

roman-

umělci.

svobodné

Ménard,

Le

pování,

Gautier

zářivou

esprit,

jak

tradice

René

zdvořilí

vyjadřovat

že

odhalující

byl

pro

se

li-

vulgár-

že

ideolog,

lidi

nikdy

diskrétních

a

skupinu,

a

zapome-

se

kdy slyšel,

stránky,

Moreau

osobní

nesmí

cant

a

nebo

pohrdali

„dělníky",

to

nejsou

měli

by

obcházet

šatem

odpadek

anglický

impressionismu

mont,

za

blýskali

a

Ricard,

se

malíři

a

affekto-

pojímání

namalovali

když

affektovat

vlastnější

úzké

toto

Naši

vernissážích

při

Tento

skoro

palety

se

bizarrním

měšťáky

zmizel.

držet

dobře,

chováním.

vážných

rádi

kdysi

je

domnívali

se

atelieru.

v

než

jiným

malířů: na

jako

že

a

hojnost.

druhého řádu

skandalisovat

Blanche,

Prohlašovali

nout,

malíři

je

wagneriánů

prvních

z

soirée

na

figuru.

ností.

příkladů

Po tak

jeden

všeobecně,

pp. že

je

klonnost

styk

tomu,

záležitosti

právě

omezují

se

chodí

a

formalismus,

poněvadž

dnešních

že

nenápadně

o'clocku

býti u

Ale

lidé sečtělí,

společenský

své

psychické

Zevnějškem jsou korrektní,

amateury

projednávají

jiných

snahu

po

Latour

vnesli

pečlivou

světa,

prodej

platívali

intellektuálné,

to

ve

kteří

krajináři,

nejméně

nutnosti,

z

a

i

koncertů.

velkého

že

s

za

krajinářství

suggesci.

v

Ba

vědy.

je

jejich

osobnost.

žáky Lédy

romantické

allury.

díla

akadea

bo-

širáky,

Ostatní

po-

POLE.

A

KALVODA

KUS

PAŘNE.

BÁJ.

246

chopili vých

vážnost

nový

a

život.

rozsah

a

směr,

Pochopili, ale

povolání,

zdánlivě

nosti

jiných,

ustavičná

dechu

Současné

sdílí

projev,

musil

by z

nich

než

vynaložiti

větší

je

pořádá

nás

v

přednášky

příkladnou Naši

vnějšnosti

stránkách

monie

se

Takové

si

umění

úkol

za

učiniti

niterné

době,

v

blíží

přímo

k

a

v

malířů.

lost,

Atelierní

která

atelierech, kromém

aby telé nebo

je

se

u

tak

vážena

šleně Staří

jejich

a

V

groteskní

hopsání,

atelier,

a

hrají

místnost

kteří

budou malíři

styl

na

stát

ale

se

konstatuje

Schumanna

šenosti

pohodlná

247

karakter

není

od

nebo

lékařů,

a

na

zvyků.

klinice.

Chápeme

a

žádá

šklebící

se

ne-

člověk

uměním,

stále

odpovídá bez

již

pracuje

touto

vznešeného

zamy-

ji. Modernost děti,

tak

mladých

vážně

dnes

a

bur-

je

interních

ostatním

karakter

myšlénkou:

přá-

kde

žijící

nepo-

Arts

Schaunarda

nebo

hlavně

bez

Quaťz

štafle

své

spolu-

dokazují

a

stejně

přístupný

městnávající

všecko

vychází

nesdílíme

ateliery,

ale

u

formuje

a

svobodný,

to

mlá-

pravidelně

obchodu

bývalých

obletuje

tomu,

to

jako plesy

vese-

sou-

šibaly,

stali

a

vzrostl

tvrdošíjnými

des

litují

lítost,

značně

počet

veselost

den

všecko

to

Bal

Cabriona

starých

k

ta

obou

hledat,

mají

„umělcem"

strašidlo

mnohém

neslouží

scházejí

něho

Francka

mizí.

ve

a

umělci

obecenstvo

ho

být

života

hrubá

piano;

je

doprovázelo

způsobu

kousky,

více

atelieru

ve

veselé

bývala stále

viděti

v

ji-

svůj

ducha

lze

bláznivý

orkestrálním. Téhož

že

každému

jej;

svou

systém

bývali

nich

rozumí

bujný

lidí,

harmoniím

z

se

života.

ze

har-

kdy

že

řádného

ale

na-

kteří

šedivícími

kteří

žoasii,

jichž

prodá

určité

povzbuzují

vcházet

tento

rentu;

kde

vědí,

nepo-

stanoviska

zvyk

Malíř

stvořil

manželství,

a

v

více

ušlech-

tom

Se

poskytuje

si

a

malíři,

lidé,

bez-

s

ním

působilo,

který

lid

kteří

denci

my-

Carriěre,

amateurů,

mezi

se

ale

aby

tomu

stále

jakousi

za

vady,

za

šíří

obchodníky.

s

příležitost,

k

jeho

aby

jisté

Je

povznešení.

se

práci

jdou

umělec

a

malířství,

hudební

malebné

každý

pro

vzali

pověsť

jeho

pra-

přesvědčením.

a

malíři

špatnou

stých

umění

o

obětavostí

nejlepší

praviti

Eugen

p.

od-

bezstarostnosti,

sdílí.

úspěchem

s

má

sloučeno

námahu, k

roční

mnoho

přestala

morální

smlouvu

ve

básně.

rozechvívající

a

odrhovaček

místo

slyší

materielního

skuteč-

než

schůzkám,

piratelné

pro

závazkem,

úzkosti,

dospěl

a

tilé

ve

sleduje

jeho

budí

šlénky

životem,

sociální

záviděné

intimně

je

ke

nepopřává

ruka

když

všecky

vytrhl

když

která

umění

společenským

se

je

smutným

starost,

umělco-

luxem

toto

povinností

ani

myšlénce

covat.

že

skvělé,

studiem,

nesnadnější

a

už

není

a

tak

ukládá

mu

umění

posláním,

pracným

hlubší

jaký

že

menšinu,

povinností

za-

důležitější

za

morální

dílo,

dílo

povzne-

díla.

Přeložil

H.

Jelínek.

Z

NOVÝCH

BÁSNÍ

NAIVNÍ

Oblaka vězňů

všech

člověk

po

Oblaka

vrhá

Naše s

v

jsou

zlatá

večer

Za

rána

přál

si

let

obláčcích. svět

.

.

.

prach,

kajčí koupat

jdou.

horách,

po

řadou

veslujou.

NAJÍTI POUTNÍK.

do

přišel

Neznámého

Tragiku

ní

stěžních

na

se

poutník

žití

ptáků

jemný

MOHL

rána

cos

ptáky

V

nezdřímne.

obeplouti

mořích

CO

upřímné.

naděj.

noc

poledne

v

je

modrých

jak

z

OBLAKA.

touhy

dole,

chtí

sny

Vyletují

A

v

naivními

Bílé

jsou

celou

jdou

A

naivní

komůrkou

Teplou

stíny

PTÁCI

ptáci

a

SOVY.

A.

dálce

v

cítil,

jeho

nacházet

i

kraje

hledaje

.

.

.

.

rozdávat .

248

.

hlad

.

.

.

Hořely a

hory,

Vše

hory

Míjely dech

několik

jen

moří

den

bylo

vše

srdcí

našel

kosatce

viděl

on

V

den

ten

touhou

jež

Vstaň, jdou a

to:

řekl

Leč té

touhy

leč

.

.

.

.

.

růže

zemdlelo. mrtvé

krásném

není

srdce,

zemřelo

nad

křídla

svádí,

něm

v

mne

toužící,

poutníci

obzory

svěšeny

.

.

jak

ani

nepluli,

kolem

se

moře

nevzduly,

vanem

snilo

vše

nesmírným

a

to do

víly

ptáků

koupaly

kraj

byl

vížek,

z

zpěv

na

štěbot

a

vynořené

se

v

zdí

zlata

duší

provál

jih,

pohádka

tak

slunní,

a

vděční

časové,

a

stromy

jablky

pták

zpíval

princezna a

rychle

zlatými

duhový,

čekala unést

ji,

oči

čas

byl

249

schvěl

byla

v

.

.

.

ní,

pradávní,

přetížené,

stín

již,

zněl

do

kopulí

Mou

.

.

půli,

chrámů

a

.

hájů

z

jenž tolik

pohádky,

hradních

moře,

.

prostoře

Kouzelných

.

MYŠLÉNCE.

My

lesy

a

.

jsou

bolesti

ZAKLETÉ

.

.

hoře

.

velké

.

.

.

štěstí

o

lidské

oblaka,

Věčné

Marno.

.

láká,

ztratí

sladkých

větší

tichem

pod

skrze

zdvihnou

.

plachty

.

KRÁSY.

dnes

bezvětří

bylo

.

..

zloupilo

ještě

hořely a

všem

řeklo:

O

A

po

se

Kristův

Sny

.

dal

jedno

nekonečný

srdce

snů

vzpomínal:

své

vůní

křísit

mu,

navždy

dnu,

.

nač

a

šel

prudce,

obzor

že

vše

tom

v

rozšeřil

se

máky,

a

.

svých

ze

KRISTUS

Skrz

.

nespatřil,

vyvál,

posléz

v

.

přerodit

dát

louky,

nimi

za

vše

jisker

lesů

prostými

čněly

podmanit,

několik

A

květy

louky

pod

ním

míjivý,

uslzené .

tak

.

.

příznivý

.

.

.

ODPOČÍVAJÍCÍ BOJOVNÍK.

Dnes

Vysoké

sosny

Nahoře

jasno,

jak

Jdou až

A

hlava

ochabla Noc tu

A s

vyšly

v

stříká

jeho

příze

utichla

hloubku

ráno

však

zítřkům

zšeřena,

svěřená

pahorků

se

tichých

louky

klesla

zdálo

.

.

plamenná. tisíce

mil

zač

měříc,

se

.

znavena,

na

nad

modravých,

sníh

bílých

svalstva

všeho

.

hrách.

rouškách

v

těl

na

dnes

slunce

na

v

.

lukách,

páry

v

bil

se

.

tisíci

.

a

bojovník vítězství

vstal

nově

zas

na

lehce,

čele

dále

psáno

250

.

měst kvést .

A

snít.

by

klid.

nesou

zem

pozdvihly

taněit

rosa

chtěl

znaven,

.

lehce

víly

srdci

rostou

tajemství

Sny

jenž

bojovník,

šel

měl .

.

.

.

.

F.

ŠIMON.

ROZBOUŘENÉ MOŘE.

FFRIEDRICH

NIETZSCHE:

„VESELÉ VĚDY". *)

Z

v

Rekové

dychtivost vášně

po

nalezne-li

slov,

žeme

ukojiti

šírně

hovořiti:

výmluvné

hlavu

nejpříjemnějším

všecko

Z

v

a

posuny

PŘÍRODA.

A

nepřirozenosti

knihy

a

slovo,

odstavce:

pýchu

nýbrž

80,

86,

Tento

člověčí:

zadrží

92,

kde

ducha,

konvence.

98

Stalo

nalezne-li

řeč.

pro

Právem si

a

v

107.

251

se

tragický život

se

způsob ni

zbytek,

ještě

od

umění

vášnivou i

žádali

od

dramatického

verše:

rozpačitá!

Nebo

a

Řekům

díky

snášíme

tu a

zvykli

jinou

kterou

slova, skutečný

ne-

nemů-

dobře

postaveních

dramatickému mlčení:

tak

potřebou,

bezednu

miluje

A

rádi

odchylky

vůbec se

hrdina

blíží

Ale

a

nám

nejtěžších

v

vytýká

ruce

snášíme

jako

lidi

slyšeli

rozkoší,

jasného

pro a

díky

krásnou

jistě

pokrmem

rozum

První

a

jevišti,

němá

hanbě!

měli

ano,

Neřeků.

tak

k

samé

Vlachům.

od

řeči:

nepřirozenost

slovo,

na

sobě

a

na

ostatní

snášeli

skoupá

abychom

dnes

celku

v

tak

dobré

rádi

všecko

rozkoší

as

nepřirozenost vášeň,

nás

plní

než

nerozumná

a

skutečnosti,

ze

většinou

bohatýrské

tuto

na

více

vášeň

zmatená

zpívající

přirozenost,

ztrácí

tak

řečnila,

přece

je

slýchali

Athéňané)

odlišuje

je

dobře

aby

všichni

si

jsme

*)

která

nich,

skutečnosti

ve

alespoň

(nebo

jevišti,

na

UMĚNÍ

/

a

ob-

důvody, člověk snad

přírody

je

jako

vysoké,

výraz

básníku, jako

jsme

nepromění-li nespokojeni

operním

s

hudebníkem, koktání

„přirozené" dráždidlo děsně

illuse

pozadím

zakazují,

v

slavnostního,

a

diktovali

obrazů

jí

ale

jejich

diváka šlo

Sofoklovi!

sama

šašky

slovem:

trochu

rozum!

tohoto

lidé

které

nýbrž

bičem!

ran

nápoj

jejich

a

hledí

na

spaním,

před

jeho

před

jevištěm

mi

často

tragedie

celý

takže

Manfred,

látkou

šlenky

k

Ó,

zvané

PROSA

vášně

básníky,

kdo

tomu

k

že

vůbec

i

kus

vypoví

A

celé

a

nejsou

to

dějiny

okamžiku

často

figury

zkoušel

bez

křídla

divadla

život

více

příliš

jen

mu

jako

narcotic

a

divadlo.

vášně

evropské jsou

to

hnusu důvodu

skla

obchodem,

sedí

mu

Kdo

?

„Tak

sobě

na

stává a

něco mu

se

ještě

opojení!

dějiny

má mu

komickou Faust

jako

hašiše

je

schází

pak

zajisté

Nejsilnější

kouření

jich

velká

jest

ale

skoro

mně

tedy,

je

kdežto

na

ideálních

a

domýšlivost

tragickou

Kdo

věděli

by

druhem

výjimkou

vlastní málo.

Co

obchod

hnusný.

nebo

divadla! staví

než Nuže

často

triumfál-

na

dostatečného

nýbrž

totiž

vysokého

a

jest

nasadíte

a

večer

míti,

opilství

pyšnou

a

se

provozo-

jeho

v

bič.

čím

zdálo

hudba.

jakýmsi

s

„jednáním",

myšlení

hudba

nazíráno

vítězům

Ale

účinek

počítaje

se

to,

se

nechtěl

plodících

Spíše

divadla,

Manfredech

rostoucí

silného

večer

vzdělání!"

mi

znamená

a

do

jest

jimž chce

schopni

divadlo

ho

má

sama

bych

naopak

totiž

kdybych

a

vína!

dáte

není

jest

v

takové

svá

vína!

nejraději

básníka

ještě

kteří

ty,

tomuto!

a

A

myony

žvýkání

„vzdělanosti",

vzdělanosti!

POESIE.

buď

sezajisté

Faustech

na

tomu

pohled

provozovaný

tomu

bytostem, tak

k

a

vyvolati

život

city umění

prostředků

Pošlete

jiného:

ani

slova,

příliš

Krtkovi

má

před

mají

chtějí

jichž

tento

vzdaluje

tu

recitativo

skladeb

ani

ten

je

nejvznešenějšího

z

Jak

tom

v

To

jeho

nepodobají

nadšenému

díry?

zábavné,

obecenstvo

a

před

své

Lidé,

neboť

jako

ton !

hudbu

jaké

život

byl by

a

Často

opilo

nebylo

Jakže?

cizorodým

to

je

do

oči?

k

komedie,

nám

vyšší

povodni!

zaleze

tak

záleží

co

A

kteří

přihlížejí

proti

prostředek

betelu!

prostředníky,

unavené

přemýšlení,

a

třeba

než

divadlo

kdyby

je

vzdělání:

a

děj

hrou,

jako

a

a

pravíte,

příliš

dost

dříve

slepé

slušné,

a

na

opovržení

jinak?

vysoké

se

nichž

rozněcovatele

čemu

duševní

po

se

před

K

opilství!

prostředky

opičení

mezkům,

své

mají

kteří

všichni

Snad

se

a

tropili

polohudby

něco

záhy

situace

Ani

jakožto

osobám.

však

poslední

na

řeči

vážnou

stejně? i

a

posluchače

všednosti,

náladách",

slova

hudbu

jakou

druh

krásné s

musí

opery!

tento

zmoci

jejich

zpívat

melodii.

po

Snad

silné

zase

svoje

duševní

unaveným

tak

a

mi

do

ale

neslyší

své

účelu

úmysl o

atak

nýbrž

melodie

z

hudbě,

paměti

dobře,

rádo

by

„vyšších

o

dal

vím

lidi

ty

vůbec

den

celé

mi

chodí

se

umění)

Wagnera? z

la-la-la

posloucháno:

tohoto

Richarda

se

niž

pro

všichni

čest před

budilo

seto

celku

v

slovo",

„na

A

rozumět

úplně vyjádřili vůbec

právě

(odpočinku

po

naučit

aby dal

by

text

a

touhu

zdálo

umění,

ne,

byl

a

být

divákovi: soudí

ne

má

jinak

účinu

co

to,

na

jej

pozadí

posledním

o

řeči!

aby nebylo

se,

Tak

odvaze,

věřeno

požitku

každý

Tento

takové

jen

na

odpočinku

uměním

a

řecích!"

na

slovo

novou

toho

hudbu

vozech,

tito

tak

bez

vyhnalo

ných

a

odpor,

DIVADLE.

citu

jako

varují

a

hluboké

jistě

krásné Docela

nepozornému

nepřirozenost,

musil

se

neboť

míti

opery

trochu

s

přispět

nemá

nejnamahavějšího

hlediska,

jakoby

to

dáti

rostoucí

nepokoj,

všecko

jim

záležet

Rossiniho

u

vlastně

býti

uchu

také

proto

mohl

scházelo

krásná

ta

je

hudebnímu

O

nic

osobám

nechce

secco

váním:

nezáleží

řevnivost

slyšel

proměňují

a

—Všecka

zřetelem

se

hlubokým

elementárnímu

mluvil

když

tragedie

kacířství!

toto

si

může

aby

čeliti

soucit.

a

černého,

závodnickou

divadla,

dávají

do

působení

vášni

sprosté

daleko

daleko,

pohyb

samé

i

mohli

aby

cestě

lehký

a

také

bázeň

básníky

jejich

odpuštěno

drzosti

více

Vždyť to

rozdíl,

mi,

Snad

do

vzali

má

právě

všechno

a

tváří

všecko,

nedím

řecké

přece

slovo

polapené

slovy.

se

mi

mistři

její

vysvětliti

se

si

chodil

budiž

všichni

terče,

možno,

hru

tak

Zde

této

na

nýbrž jen affektové

melodii,

odporovati!

jdou

jen

nechtěli

ať

vynalézavost,

Athéňan

„Příležitostně

s

jejich

píli,

affekty!

operou:

a

Prohlédněte

jak

podnikli

neboť

do

Řekové

strašáka,

ano

soucit:

a

netrefil

jistě

tragedie!

nejvíce

řeči,

přírodě

nemožnou

affekt

nejvyšší

pro

se

úzkým,

herci

zakukleného

bázeň

má

vyššímu!

tak

činí

krásné

nalézti

právě

jeviště

jako

tuhého,

zákon

budících

Aristotelem, řecké

staví

Jako

Zde

dráždidlu

ustoupiti

daleko! si

křik.

a

nedovede

který

veřejně

Všimněte nebo

také

si

jen

že

přece, tajně

a

v

252

velcí

mistři

„komůrce";

prosy a

skoro

opravdu,

je

vždy 11

byli

před

také

tváří

F.

ŠIMON.

SYMFONIE.

253

poesie

píše

svůdnost

její

koší

ti

potuchy: dobrých básničtí není

spera

lidé

Mérimée,

povědět,

BOH.

jako

SLÁVĚ

je

boj to z

právem

versations,

KE

byli

má

zacpává

to

v

v

také

jest tomto

nárok

hodné,

aby

věřil

na

Bruta

a

lidé

jak

které a

mistry

ani

KAFKA.

A

PÍ.

co

prášku

PODOBIZNA PANA

zvaní

Čtyři

vidím

Savage

jí

tak lidé

jest

jíž

prosy,

Nehledíc

ke

Giacoma

jen

Landora,

ostré

slovo

z

úst

tisíce

na

jinak

za-

roz-

nemají

opravdu

toto

Goethovi,

a

všech

otcem a

na

světlo,

prosaičtí,

století

na

nějž Pro-

Leopardiho,

skladatele

má

smířením

zvláštní

velmi

být

chladnost

k

je

chce

Imaginary

con-

prosy.

Nejkrásnější, nevrhl

a

Boj

naznačeno.

Waltera

se

všecka

poesií:

vpustí

vyjme

mistrovství

a

sblížením,

ouška

prosu!

zplodilo,

suchost

a

tak

s

abstraktum

opona

často

prosy!

bylo

ho

vytáhne

jemná

dotkli

k

dojde

barev;

špatnou

se

každá

nepoetičtí,

dobré

kteří

Ralfa-Waldo-Emersona

SHAKESPEAROVĚ.

toto;

otcem

století,

se

rukama

jen

poesie,

sluli

často

nichž

o

století,

nedostatku

často

vojnou

každé

odporuje;

a

hlasem;

stlumených

a

také

píšou

uhýbá

zoufalství;

jemnýma

počítajíc,

a

poesii

výsměch;

a

soumraků

si

mluví

věcí,

příhodné

slušným

níž

porážky

vojny,

odskok

bohyně

při

líbezné

v

zdvořilou

nepřetržitou

je

posměšným

jakoby

a

ona

neustále

se

šibalství

užívá

melodii,

že

tom,

náhlý

Neboť

prosa!

přivésti

pak

a

právě

zpívá

v

bohyni

okamžik,

kdy

je jako

předneseno líbeznou

dobrá

se

A.

254

bych

mohl

nedůvěry

na

ke

chvále

tento

Shakespeara

druh

ctnosti!

člověka

Jemu

zasvě-

til

svoji

souboru

svého

nejlepší

tragedii

vysoké

morálky.

nejmilejšího

svobodu cítiti!

povznáší

A ho

která

učinila

však

své

padal

posledního pozbude

cítícího

nám

to

hyni

a

snésti sebe

jsme

pyšni

hledíme reka

a

konců

bláznovská

vznášející nad

věcmi,

právě

se

přísným nad

se,

svou

každou

umění,

dálky

vážní

a

tančící, které

od

jak

nepatříte

k

nás

dráždivou

jež

dovést

blázna nám

poctivostí tu

na

stát: a

a

padne,

postrádati?

zašli

sebe ne

nýbrž A

z

naší

sebou

blažené

do

stát také

pokud

s

umění,

to

by

morálky

a

stali

úzkostlivou

ztuhlostí

se

ještě!

255

nějak

se

vznášet

ještě

a

před

a

ještě

na

té

pád,

ze

sebe

odkrýti

radovati že

se

jsme než

zpupné,

svobody kdybychom

k

strašáky.

sebou

že

všecko

Jak

bo-

lepšího

dokonce

hrát!

pak

a

vždy

musíme

nic

někoho,

:

nésti

proto,

nás

nás

se

jako

tím,

neztratili

pro

příšerami

ní

právě

abychom

umění

abychom

občas

a

však

se

tomu,

potřebujeme

samými

cnostnými

nad

k

vy-

má

naše

bytí

pláčeme:

pro

nebyli

Takto

od sebe

A

básnil.

nedobásnilo

musíme

není

lidé,

Znamenalo

docela

sebou

moudrosti!

než

se

svědomí

poznání,

po

dá

odpočinout

nad

nebo

závaží

klademe,

jen

dobré

občas

vášni

radost

ideál.

fenomén

ve

poznávajícího

domníváme

pak

jako filo-

prolhanost,

a

důsledkům:

takovým

a

Brutus

to

a

nepravdivost

sebevraždu.

a

dění

estetický

si

umění

aby nezaokrouhlilo,

především

naší

a

hnus

do

rozmary

který

podmínku

v

sám

to

jeho

básníka,

Bru-

básníci,

přivedla

neschválili

jako

se

řeku

přes

smějeme

před

náš

žádá

oku,

Musíme

v

dětské

posměvavé,

uklouzne

jí

a

blud

družině

v

duše

Budiž

sám

bývají

já

onu,

netrpělivého

Brutus,

jak

znal

vepsal

tolik

znám

všeobecnou

ve

a

do

byli

vyhnouti

Jako

více

a

potřebujeme

čapka:

se

mít

lidé

by

ruka

a

vězí

mohli

mam

neseme

sebou

abychom

v

pohled

našemu

vždy

fenomen.

který

se

pomáhá

službě.

blázna,

požadavkům,

chvíli

nad

by

toho

přece

a

čas,

on

zpět

Kdybychom

-

dotíravý,

Hamle-

cností

a

do-

před

a

jako

postavou

něco

pro

Brutus!

jako

do-

Brutem,

s

je všecka

tuto,

sebou.

velikosti,

„Zná-li to

i

něho

na

opovržení

pathetický,

si

Co

teprve

roztíti

soucítění

svědectví

nasypal

mravní

také

měla

nám

oko

takový

výkřik

Přeložte

pohled

této

nám

se

udělat

těžcí

morálkou

nedal

kterou

v

jako

poctivosti.

UMĚNÍ.

Poctivost

dětinni

dává

tak

pošetilosti,

konec

Brutus.

Nezabraňujeme

umělecké

právě

a

naší

z

volá

která

dvakrát

velikosti,

poskytován

moc,

po

a

celou

před

dalekým:

a

domýšlivý,

obecné

K

cokoliv:

anděla

uzel

neznámou,

Shakespeare

zlého

tak

symbolikou

znameními?

jen

znal

jen

jako

Shakespeare

Brutovi:

k

zůstala

která

svého

a

nehodným

se

básník,

jen

snad

druhu

výkřik

nepravdivého:

snésti.

a

mohli

samých

i

toho

svoboda

politická

svobodu

musil

tento

básníka

:

nejnádhernějším

miluješ tak

která

tohoto

být dosti velkou

ještě

totiž

nejstrašnějšimu

a

tu

prokázati

sílu,

událostí,

směl a

může

již

mluviti

hodinu

k

nedokonalost,

umění

v

a

jako

možnostmi

kdy

vědou

zdání.

věčná

již

zní

byla

tomu

nebezpečí:

pudila

temnou

básníka

ní

v

vystoupí

protivnou k

vůli

to

Nebo

k

jestli

duševní

která

Brutovy!

cítil

a

VDĚČNOST

vůbec

poctivost

zem

úctou,

stejně

němž

o

vztazích

jankem!"

kultu

nyní

bytí

dobrou není

druh

tento

který je

že

zřídka

POSLEDNÍ

hrozí-li

temnou

svoji

předvedl

bubřeti

bláznivým

NAŠE

naše

se

ž.voía

na

když

zdá

něho

svoboda,

duše,

tajných

a

opovržení,

a

s

měl

on

Dvakráte

trpělivosti,

činu

nalezli

i

skrze

jemu

oběť nemůže

budiž

a

rovného

nějakou

melancholie

Shakespeare

která

ven

z

Snad

tragedie.

sofii

vedle

podobnostech

na

bytost,

básníkovy

jde!

obětovati

a

jménem

Žádná

sobě

Brutovým? před

falešným

nezná

ohromnosti

politická

snad

Stojíme

melancholie

tovou

problém

vlastní

z

zkušenosti!

ze

do

spoluvinníkem

Nevyslovitelného?

tovská

svobodě

tu

Caesara, jest nejjemnější

skutečně

to

byla

brodružstvím

staví

vnitřní

jeho

vedla!

níž

do

Výška,

to

o

-

dovést

jí

geniem, který této

a

je nazývána

duše

musíš

sama

světa,

duší

velkých

ještě

Neodvislost

přítele

ozdobou

člověkem,

stále

nyní

kdo

vůli

Máme se

můžeme

samými

krajně také

bojí, k

že

tomu

stydíte,

GABRIEL Umění

vážné

umění

složité,

uctívají

umělce

Rossetti

a

snivé

ným

svůdnosti.

že

znamená, všem.

líbilo

umí

kdož

současně

není

Lidé

delikátní,

chápati

aby

rafinovaní,

cítiti

a

toho,

podle

těchto

smyslu

dvou

odměněný

kdož

pravím,

snaží

vyjmouti

se

a

pracovitý

tostech

nový jej,

podle

věcech

a

způsob

přes

díla

demokracii,

leží

vskutku

působí

posud díla které

vdechují,

stačí

*)

toho

Vie.

Z

štěstí

před tím

sláv,

zdá

moderní

stačí,

kterému všemi

aby

čisté

umění

Úcta,

se

již

dosvědčiti a

Anglie

Des

jsou

klamy

moc,

až

tak,

jim

slávy,

jich

věčnou

magického minulého

Hommes

devant

tajemství,

věku

la

podává

Nature

i

ka-

nás

Ruvis

umělci,

kdy

pokloniti

karaktery,

lidskými

Degas přes

a

to

zůstanou,

přes

jich

došli

nejvyšší

davy, byly

jimi se

osvědčili

se

dosti

zvláštní

eťjla

1902.

lze

říci,

cemi

BOJ.

256

budou

budoucnosti

posud

elita.

hluboko

před

tak

heroickými.

bez

užitku,

Dobývají

zvolna

trpělivostí,

představovati

bezpečným

svědomitým

schopnosti,

má-li které

o

nichž

genera-

Umění. Nejsou-li

jimi jednou.

napjetím,

studiem,

první

před

budou

mistry,

silnými,

postavení,

francouzské

nepopřenými

nejlepší

JEST

že

ve

i

vůlemi tak

sílu

neod-

pohrdala

tuším,

hana)

vždycky,

kterými

osobnostmi

vymeziti

Cha-

není

před

nejsou,

de

a

čím

týmiž,

počátcích,

dobře

říci

to

Krásy,

všemohoucnosti

zaujímá Aman-Jean mezi několika malíři,

jména

božskou

a

kult

nepochopeni

Tyto úvahy se

ne-

že

zůstávajíce,

svých

vnucuje

nevědomým

pouhá

důstojný

vyznává

u

třeba

(jest

generalisace

před

kterou

obdivují,

živa

za

krajanů

Claude Monet

nebezpečí,

v

vislými

ná-

KOCIAN.

ŽIVOT

díla,

Nedovedeme

umělců

konec

věčného

která

pomíjejicnějších,

zjistiti

listím

svých

příklad

Stejně

Rodin,

a

takovými

povznášející,

umění.

knihy:

Paris,

přednost

na

jich.

jímž jest

na

způsobem,

některých

chápajíce

magii

každé

velikolepý

umění?

vaunes

hlučnější.

Jest

davům,

hlasy

se

již

a

oceňují

a

než

četnější

vlastní

umělci

umělých

bývají

některá

Q.

jejich

a

nekonečná

některých čím

vkusu

jméno

založily

Jsou

milují

kdož

by-

o

osobní

světa,

ti

proniknutí,

úpadek

jim podává

vnějšího

zaslouží.

jak

kterou

vise,

věnče-

dvojitým

s

slavný

entusiasmem

to

čistého umělcova

čelem

s

obdivuhodně

život

za

cizině,

v

slov,

z

druhý

Gabriel

a

není-liž

ti,

první

vavřínem

malíře,

a

všichni,

ždého

nejhlubším

Dante

jsou

tam

kterým

se

nejobecnějším

v

jako

nesmrtelným a

kult,

příklady:

Burne-Jones,

myšlenky básníka

To

krásné

JEAN. *)

umění

umění

subtilnosti,

a

okouzlující,

a

AMAN

Aman-Jeanovo jest

jemnosti

plné

toho

nám

MOUREY:

místa

jež v

krásnou

podporují zítřku.

KOCIÁN. Q.

257

ABEL.

jest

Aman-Jean chal

svésti

se

tím

rají,

solutně,

dál

víc

Úkol

nosti vedení kání.

Neboť

svého

studia

rafinovanostmi

horečnou

činností

vesmíru

luxu,

a

co

nejvíce

sil

hrany

navázalo

tisíce

život

Vnější škodu

svědomím, sických

všeho,

zmítaná

traitistovi: Bude

ale

musit

neklidným,

a

a

chvěje,

duchem?

leskem,

oduševňuje? pravidelnost všecko

čáry,

všem

oko

vyzvednouti své

umění

má

býti

a

každý

množství dosud

vidnějším. dobnost

dobrého

unikly

Jsou

obcovati

s

kresby

cích

„osudových

„Postihnou-li

francouzští Roberta

Jacquesa noucí

jsou i

jistý

druh

poněvadž

„Pokoušejte jaký

cit

kost,

je ne-

není-liž

které

ji

dovede

je

Tak

neko-

tváři,

portréty, a

které

tedy,

vždycky činnosti

vlně,

ve

tyto

i

je

míti

ně-

na

vliv

měly

linie

odkrýti.

patříte

linie

jsou

oblaku,

v

vládnoucí

dovede

budou

linie

pravdou,

přítomné

které

linie,

každého

jsou

kdykoli

které

Ty

asi,

tuším,

vliv

na

jeho

na

jeho

osudové.

Spě-

zmeškali

kdybyste

má

sáhnouti

cíle,

ženských

portrétů,

dokazuje.

covy,

jeho

pojetí

umění

Umění

chvílí, vané.

Žijí

a

umění

jich

jest

klidu;

vnitřního

libují

po do-

řada

ženských

zázračně

jeho

„fantasií"

záliby

uměl-

zvláštní

jeho

snu; v

by

figury,

je

subtilní, si

jež

životem; mohlo

neztrácejí gestech

jsem

napsal

delikátní,

vnitřním co

si

dokonale

tendence,

pečlivě

vším,

tak

a

života.

intensivním

po-

258

osobní

Studujte

jichž

jeho

Vyjadřuje

všeobecné

položil:

Aman-Jeanovo,

jest

pohrdati

si

který

dvojnásobnou,

a

esthetiky

nemá

že

mysliti,

se

dovede

poněvadž

umění

Aman-Jean

pravdu

hlediska

s

druhé,

pojímá

střežím

a

Ano,

nejjasno-

jež

kdo

postihnouti,

portrétové

pro

jakým

psychologa,

tomu,

něha

a

ostatní."

to

zvyk?

lidské

a

budoucnost.

chejte

tváři

se

osud

minulý

stromu,

pana

všechny,

ji životní

a

pana

tyto vlád-

se

podání

linie

historie

viděti

tvar,

pravdy

Nazývám

znají

studie

portrétu

výraz

a

tvrdí

málo

postihnouti

ve

v

patrny

opravdivým

zaníceného

počátku

jako

nejprve

lidským,

té

právě

hoře,

vládnou-

nejnověji

a

vládnoucí

minulé

V

pravdu.

jaký

tvaru.

Zá-

v

linie,

příliš

postihnou-li

životní

tyto

věci."

jsou

přes

podobnost

dány

Krásy

odpovídá

krásné

nemůžeme-li

linie,

Prorok

ještě

Sizeranne

Bardouxa

činný.

člověka?"

vládnoucí

jejž

la

de

všecky

linií".

tyto

umělci

svého

náhle

zajímavou theorií

se

esthetik

veliký

vášně,

byly

malířích,

ani

ale výraz,

pobouření

klade

již

po-

a

reprodukovati

nejvěrnější portrét

otázce,

linií,

může

modelu

tajné

schopnosti

Moderních

ty

pozorovatelům

se

že

tom,

tváře,

vlastních

této

Portrét

zvláštního

kladech

mně

plátně

portraitista

opravdu

neprojevuje

neviditelno

na

rysů

jak

cítit,

duchový

portretisty

rysů

jest

znetvoření,

tvářím

dobrý

vzdouvá

se

vyčnělá

pro

všeobecných

podobnou

nečné

ano

karakteristické

Kromě

jest po tom,

myšlenka,

i

model,

jeho

skutečným,

Zborcenina,

por-

reprodukcí

žil

na

záleží

jaká

toho

bdělým,

nemohu

když

jeho

...

charakteristické

rysů

jeho

ač-

jich vnitřku

v

výrazů modelu,

všecky

vnitřní.

a

vazbách,

nebude

Jiný

,

chvíli

přirozeného

postačily?

když

žijící

Co

svým

nevím-li,

že

tom,

se,

Co

síť

že

bytosti

fy-

ve

již

stále

skládají

svalech,

ve

lesknou

se

snad

po

nezjevuje

jejím

činí

jest

té

tajemství

oěi

pletí,

co

kdy

modelu.

pod

vzpíná

se

uniká, s

běží

tedy

vyjádřil

a

které

svým

se

všeho

nedostačí

postihl

tohoto

stavy

krev

život

aby

sebe,

.

který bude

K v

.

ve

nejvyšší

ví.

to

reprodukci

kdy

výrazem

psychologem

forem,

hmotných duševní

býti

na

naše.

ostatně

což

do

se

duše,

jako

malířské

Schopnosti

cítění.

zvolna

vyznačuje

co

příbu-

měl

života,

Ale

sám

obyčejných

z

který

téže

plemene,

bytosti

vlastnosti

rysech doba

nezná

mravní

zá-

ducha

krajnosti,

obrácení

žádný

láskou

individui

do

se

intimního;

hovorů

dlouhých

svojí

chápání,

myšlení,

rozvinul

života

výrazu

vzájemně půj-

se

Bůh

člověka,

není

Ruskin,

jich

po

skutečně

pravdě,

v

stín

duševního

pronikají

způsoby

oděl

je

bytosti,

skutečné

jich podstatné znaky jsou

plodný

svojí

knihy

se

„Rozpoznati

praví

podoby

svoje

proni-

ele-

vymezují.

a

jak

dojem

živý

portrétu,

důkazem

přesnou

intensivně

různého

třeba

svazků

Prostředí si

čujíce

z

pro-

hraníce

svojí

Mezi

chápání.

úrovně,

se

zenství.

dilettantism

plemen,

společenské

Co

se

prožiti

vůlí

Poznáváme

pocitů. Kosmopolitism obrou-

subtilního

vojem

že

požitků,

ab-

osob-

se

jedné

druhé,

ke

svojí

možno

druhů,

model

nikterak

koliv

úrodná

od

bijící

bezprostředních

rozkoše

jenž

ráz

na

stí-

vědomí

má

zjev reprodukují

viděli,

abyste

celý,

uvolňuje

dati

v

a

jejíž

tomu,

jehož

krásný

všech

stále

lidské

naše,

jako

gancemi,

civilisovaného

to

jest

doba

k

předností

umělce,

pro

skoro

opakuji,

vzácných

opravdu

poslání,

žízní

tvářnost

nebezpečný,

nad

karaktery

směřuje

na

studovati,

dlouho

nich

z

a

Úkol

vládne

tříd

těšiti

obličeje

se

zvyku

smývala

vyžaduje

předmět

kdy

nivellisace

kdy

čím

aby

době,

uniformita

kdy

toho

z

vrstevníků.

svých v

se

třeba

Ne-

portraitista.

malovati

snem,

duše

nesnadný

jiné

musíme

a

povýšeným

obličejích

především

se

před rafino-

oblibuje. zdají

odervati v

lichém

rozvážného

se

od ne-

klidu,

ŠVABINSKÝ. MAX

259

PODBIZNA.

H.

cie,

PORTRÉTNÍ STUDIE.

přemítavé

postojích

v

BÖTTINGER.

nichž

v

zříme

je

hybněti.

Není

to

zvláštní

pósa,

již

berou

zorným

to

ne,

vyklý

způsob bytí,

umělec

skutečné

li

nic

smysl;

staveno

nému

se

syntésou má

tu

není

zů-

šťast-

náhodě,

nečekanosti

vrhu, více

provedení

mu

Všecko

jedincovou. tu

díla

plastickou

se

psychologickou

a

mohou

fotografická.

rozumí

stává

takto,

mezi

povrchní,

díla

pokožky, Portrét,

ten

mode-

něhož

jen díla

býti

du-

říci,

jeho

a

bez

a

podobnost,

navazuje

portretistou

lá-

nich

v

možno-li

se

lem,

s

konformitu,

souzvuk, který

cítíte,

a

příbuzenství

tu

ševní,

ob-

jich

postihl

vlastní

svoji

po-

malířo-

je maloval

neboť

skou,

vy-

pod

vým,

že

nich

si

pohledem jest

ne-

u

atelieru

v

grá-

méně

obrat-

ného. Odtud která

veliká

harmonie,

vládne

harmonie

Aman-Jeanových, bez

promyšlená

harmonie

jadrná

které

dává

míň,

a

nic

hlo

porušiti

svědčí

něco

grácie,

vyššího,

Martinové,

držení,

jiti

tivnějším Pokud tak věku

a

T.

sochaře do

se

duší

T...

(Salon

stejně

Dampta

intensivně

a

které

je,

v

nejvybranější

Věčného

Ženství.

lidské

mravní

1892),

r.

znaky

nemýlím-li

se,

Stejně

mužů,

sl.

p.

stejnou

touhu

K

obraz

.

~

Julesa

poctivost

chytiti

sestře-

umělci.

tak .

Verriěre

Henri

pí.

roku

z

vysokého

Casea, studia,

způsobem

Jsou

modelů,

Salonech

v

Le

schopnosti

portrétech

dívek

Rezende,

touž

této

o

reálný

jeho

z

de

de La

vlastní

a

mo-

dojem

Yvonně

děné,

plukovníka

nalezneme

individuality,

žen

nic

Aman-Jea-

pí.

harmonicky

v

by

co

vise

svůdností

podobách

Luize

Besnarda

Paula

stejnou

nejdefini-

typu.

Verlaineova,

pravdomluvně

v

portrétech

portrétech

malíře

hloubky

portrétu tak

a

odívajíc

jeho

v

knížete,

největší

týče

vtěluje,

jakoby

nejůplnějším

a

a

se

C.

1896,

Mladého

Verlainea,

péči

jest

co

slečny

1895

1894,

v

říci,

celkový

slečny

rolleové,

nichž

právě

zamýšlený.

nové,

díla

hlu-

podstatná,

chce

Portréty

to

a

říci

co

víc

jím

svévole,

soustředěná,

boká,

všecko,

pedantství

bez

vyhledaná

a

dílech

v

jest

podoba jediným

nepochopitelno, jednoho

z

malovaným

260

že

toto

největších portrétem

dílo,

básníků

v

němž

žije

devatenáctého

obdivuhodného

autora

Moudrosti

tak

ckého,

jak

hlediska

s

hlediska

s

nevisí

Lásky

a

Luxembourském:

Museu

v

úlohu

ikonografi-

uměleckého

má k

tomu

právo. základě

lézáte

všech

ve

podivíte sobí:

důsledek

známý

třeba

tak

že

přesnosti,

pů-

by

není

umění.

jeho

Těmto

s

bylo

zvláštní

pro

by

vždy.

Potřebu

důležitost

v

níž

přece

Aman-Jean. pro

sen,

k. realitě

K

vidíme, tomu

puntičkářské

většina

ale

sen

tím,

že

pro

ji

to,

příliš co

přetvoří,

mluvil

jsem

zůstati

pečoval mohlo

přehání,

miluje

nichž

aby

to,

o

exaltovati

dnešních

nemohl

ne

míti

k

pracuje sen,

dovede

zveličí,

ne

tomu,

sen

přidati sevše-

figury,

jež

Zbývá

obecní.

tivních

mi

je

ve

aby

že

tím,

Tak

v

Casea,

připouštějí

aniž

při

Dívce v

tím,

velikou

žen,

co

středem

detail realitu

komposice. ryze

pokusech Aman-jeanových.

dekora-

Míním jeho

H.

BÖTTINGER.

STUDIE.

261

by

jeho modelu,

docelil

o

por-

umělec

vymyšlený

promluviti

dává

předmětů,

nichž

obklopil

doplnil,

klade

že

portrétech

osobnost

logickým

nyní

tím

pozadí,

každý

které

nejpůvodnější,

všech

výše, je

barev,

neodolatelným

Julesa

které

samu

takže

jinou,

linií,

místo,

úpravě

v

skoro

tak

kostýmu;

sku-

je

Dampta,

dekorace

vede

důležité.

portrétu

v

sochaře

věru

a

jak

co

atmosféru,

dneška, mohla

všemu,

který

celek,

vlastní

její

na

pávem,

trétu

studovaným

komplikoval

věc

to,

velikou

kombinacím

jakoby

prostotou

s

ne-

o

která

jejíž

portretistů,

zbytečně

nám

který

a

to

a

tedy

zlomených

osoby

ne-

jakým

Aman-Jeanovi

atmosférou a

jeho

má

je

subtilním

na-

vládnouti

dekoraci,

dýchají, a

účinu,

On

konkordancím

obklopují

účast

byla

zítřek

Amant-Jeanových,

logický

úzkostlivě

stvořiti

by

těm

těm

kouzlem:

pramenů

z

jichž užití

k

smysl

dílech.

jeho

v

každou

zcela

znova,

žádný

figurám

pro

dílech

zásad,

dekorativnému

se

dokazuje

tečně

takových

dekorativný

umělce k

Na

která

Tento

Salonu

Benátky

ze

(dekoraci),

jeho Benátky,

v

r.

Saloně 1896

z

ležejí

a

se

chvěti

leskem

Neboť

kartony

tu

královnu

Sirény

tapety,

pro

se

duši

škálách

mených,

v

smytých

mlhou

působí, světlo;

si

zeleně vládne

uschlé

a

jemných

a

efebů,

figury rýsujíce

stlu-

jakoby

mrtvého

barvy,

mořsky svadlé

H. BÖTTINGER.

VODNÍK.

262

nepohnutého

moře,

vítr

stínem

sladkým

dávných forem,

soumraků

jichž

vody

láskající

slabou

jež

co

dech,

to

v

po

pěnou,

pozadí

na

čistém

po-

zahy-

o

čerstvý vzduchu

antických jako

shlazených

brázdí

grácii na

vrásčí

nebem

nahé,

v

gesta

krásných

vlají

zatím

bledou

sotva

zjevy

Jsou

kráčí

vstávají

vlnek,

závoje

růžových oblak, klouže

kde

tu

hovoříce

trofeí,

nebo

hoří

tvářemi

klidná

pomalá

slávách,

snem.

kde

neurčitými

nulých

ale

skvostů.

harmonií, s

fialové

barvy

starých

nichž

v

zvláštní,

růžové

básně

leskem

heraldických

ale

modře

ponurým

zdušené

zadích

nuancích

bohatých,

okry,

malířova

renaissance,

v

zlaté

křehké

ná-

jež

jakoby zastřenou

tónů

tu

Salonu

Krásu

evokacích,

italské

libuje

snu; že

v

moře

ze

Obraznost

volně

stlumenějším,

zelenavé

jeho Benátky

Luxembourskému:

Aman-Jean

tyrkýzu

jeho

minulosti.

projevuje

s

dva

Museu

Lítost

cítíte

1895,

r.

1894,

r.

duhovou

vesluje

k

pásy vlnách modř

nevidi-

břehům

telným krásy

.

lásky

a

šíré pahorkovité vílou

..

Jak těch

hrdinnosti,

štěstí,

také

vypověděli

fantasií"

„ženských sláv

vyvolavatel zvěčňuje umdleným

leskem,

Pružný

talent

Líbezná

hlava

kouzlo

pastelu,

v

vybrané

tužkuo

které

divy.

tvář

zpola

sametem

ukrytá černým držící

dívenky rozkvět

žovým lesk

plecí

uličnická

figura

nebo

kdo

mezi

„světelnějších něji

těch

a

rozkoše

harmonií

více

ramen

K

z

než

očí

pod

vlasem,

bez

platnosti

jsou

příkladu

brutality

niž

strany

bez

násil-

přivésti

prvořadé

není

své

slov

štětce

Vrh

Aman-Jeanovy.

jest

cítíte,

že

získal

studiem

vždycky

energický

je pánem své osobnosti, svědomitým

a

šťavnatý;

a

kterou

pracně

pozorováním pří-

svobod-

rody. klouží a, řekněme

hedvábu málo

to,

rozkoš

těch

to

kresby

Nemyslím, že dosáhne kdy lesklého

je

nikdy

malíř obdivuhodně

karakter

přednosti

delikátnost

která

dovede

plu-

jsou

silné

a

pana

portrét

To

uniformě.

pro-

portrét

Besnardův,

pružnost,

skrze

a

mužských

prostá monotonnosti,

úmyslnosti,

měkkou k

bez

Jemnost

nicotek

které

vybraném

uklidňující

nosti.

jeho

vzácnějších, ty,

široké

faktury

jej zdobí.

pozoruhodných

o

ku

bílé

v

které

činí

již

divadelní

pěkných

podle

ve

oran-

polootevře-

reflexy

než

bílý

tyrkýzu,

roztomilých

a

pohybů

měkkých

zelenavých

dobýti těchto

z

rozkvetlých

z

červenými

dovedl

Raise

Julesa

uvadlého

výkroji

ve

prsou

růži,

rty

muselínem,

modří

modrým

korsetu

lóže

růžovými

pod ulétajícím

upřímných

ného

p.

mezi

masky,

svědčí

vážnou

a

šatu,

některých

o

portrét

..

svěží

vějířem,

za

říci

výrazových,

Casea,

kovníka

svého

stuhy,

jest třeba

středcích

Julesa

tu

dělá

Aman-Jeanův

krás?

bělosti

v

poletavé

portrétech,

mezi

něhy,

moderních

gesta

Totéž

býti

se

čistší

ještě

nichž

v

subtilní

benátských

zjevech

ve

rozkošnické

zdá

úsměvnou

krajiny, jejíž

těch očí

širokých

závidění

alespoň

hodného

úspěchu

--

mém

po

našich

názoru

oficielních

svě-

a

táckých portrétistů, Carolusa-Durana, Boldiniho,

monotónních?" Douceta

Macharda, Pokud všichni

než v

že

myslí,

násilím

páření

portrétisté

nemůže

tonů,

barvy

všichni

si

kdož

uvedli

jež

zbohatlých

koloristou

být

ti,

a

proniknouti

svůdnost,

všichni

hlukem,

a

barbarském

někteří

nikdo

prudké

neschopni jeho

umělce,

umění,

než

odstínu, vycítiti

a

tohoto

techniky

nemilují

umění

kouzlo

kdož

ti,

kdož

ti,

nechápou jeho

týče

se

míti

soudili

slabou

zmýlili. řádu

čtyř

a

a

V na

mdlou.

mody

8...

důkaz

v

nejvybranější Lerolleové

barevným dení, n

a

Tvrdím,

v

toho

dámy

v

Saloně

že

dovolám červeni r.

kusem

konečně

četové,

tak

šatech, a

plein airu,

která

jen těchto

sl

v

r.

je

1892,

jiné

nás

jehož

a

prove-

světle

kdokoli

snahy

nebyl

a

nikdy

Zaujat

nosti

své

poněvadž

něco

platit.

Mezi

poklá-

podepisují

a

jest

naplňuje zasluhuje

všech, Ví

prvního

úcty. jsou

již

svá

4 man_ J ean nikdy

to

a

jichž

si

a

čím

hlasy

nepřeje

zůstane

dokonalé

v

si

Přel.

263

umělec

váží

nebude.

který

sympathie

jiné

portrétovém,

neprávem

individualismem

dílo

trochu

díla

i velikém,

zasluhují nejvyšší kteří

již

Aman-Jeanova

umění

jako

před-

má

chceme

nesnadném,

obecenstva

jeho

dnes

přestaly

Díla V

příliš

takové

přál;

jména pod barevné fotografie,

a

Suzanny

miluju

Ano,

uspokojiti.

portrétisty,

za

jich

zásluhy.

malíři,

moceným,

opravdu

klidném

dáni

tisíci

mu

vkusu.

a

vybraného

řádu,

škále

Yvonně

odvážného

slečny

každého,

tajemném

těmi

fialové

portrétu

Portrétu v

ve

jako

prvního

Saloně

v

1896

umělého

se

soud

na

důkladně

se

kolorista

je

delikátnosti, modrých

by

přiznati,

všichni

kramářů,

Aman-Jeanovou

Aman-Jeanovi

portrétů:

paní

Po

techniku

by

třeba

neodvislosti

u

ti

jest

vliv

mohou

j.;

a

abych

přednosti,

libují

do

sudky,

j.

a

než

dál

víc

jedině ani

F.

osa-

důstojobdivu mohou

víc.

X.

ŠALDA.

AL.

KALVODA.

NÁČRTEK.

264

AL.

KALVODA.

NÁČRTEK.

265

ODVAHA — K M.

(K.

požádali

Směrů"

ných

který

logu,

Úkol

V

ČAPKOVI.)

Rodinovou,

vou

POMLUVĚ. dubnu, před

pánové

mne

úvodní

o

projevy

slovo

borníci"

výsta-

ke

kata-

řilí:

úvodu

mi

byl

měl

jasný:

než

jinéno

střízlivějším, tento

Nuže,

nejlepší

ani

článcích

svých

ve

já

abychom

techničtějším

..

nenašel

prolog

„odpod-

v

že

mluvili

byli

zdvo-

jenom

jazykem, řekněme,

jiným

připravovali.

takového

nic

že

ví,

nepověděli

statě

„Vol-

z

Rodinovi,

o

.

milosti

před

v

osvětlit

jsem

j širšímu

ne

tváří

obecenstvu,

Otírá

Čapkovou.

p.

se

něj

o

poslední

v

v

těm

deseti

nějakým

výstavy,

znam

dáti

jim

toto

divadlo.

K

ristiku

jim

přiblížit

odkud

hledisko,

tomu

musil

Rodinova

genia

nesměl

technickým

ostatně

těch

liniích, ji

každým

studii,

nechtěl

a

niž

na

stránek,

jsem

nestačilo

jež

měl

jsem

to

exaltované,

slova

vý-

vyslovuje

opatrnicky

A

tak

jako

K.

řeč.

vy-

Čapkovi,

M.

mediokrita

pravá

středocestnicky,

a

rozhodná

a

výstřednost,

(khomme médiocre) by ji Hello.

napsal

se

přímá

horečné,

nebylo

nalezla",

vždy

projevem.

směšné!

prostřednost

který

před

tichošlápek

rozhodným

a

přepjaté,

„Kdyby

odborným

duševní

kte-

šablonou,

prastarou

vášnivým

mu

a

tou

pohotově

střední,

poslední

v

podat

Nesměl

několik

charakte-

podat

má

rou

na

nejprostších

v

jsem

jazykem.

odbornou

psát

dívat

mají

se

jsem

nejlapidárnějších a

Rodinova,

genia

Revui"

„České

vý-

Je

účelu

syntése,

návštěvníků,

tisícům

Nemůže

exaltací

je

ta-

pochopit

v

k

Musil

disposici.

musil

osvětlit

jsem

jeho tak

citu

životu,

nejvíc

úlohu

úvodům

přiblížit

názoru

a

ke

co

divákovu,

genia

význam

obrodný rozumím

Rodina

jsem

v

životě

a

kulturu:

pro

kový

charakterový

daný

a

vášnivě,

větou!

hrdou,

někdo

mluvil dobře

přímou,

opovážlivost!

Jaká

Vždyť

neví-

Cechách

v

aby

novotářství!

pečné

katalogům.

neslýchaný,

bojácně, znící

luxus,

K.

plně

a

nebez-

Jaké

jemu,

ne-

Čap-

M.

v

Článek

svůj k

logem (opravdu dinova

nazval

výstavě:

min.

V.

byla

čísla

stať

odborník

-

kovi,

se

v

referentské Proč

Ro-

odborná

S.)

sochař

níž

v

pro-

otištěna

staršího

ze

ročníku

Suchardova,

p.

významně

ním

za

otištěna

jen v

jsem

celé

opatrný,

Jak

nic

aby

spoří

se

pro

nic

a

nepřihodilo!

příklad

n

o

novinářské

takového

Šalda

nevzal

Čapka.

M.

jeho

praxi

si

dlouholeté

něho,

z

chválou,

jak

nenadchnul

K.

on

je

nikde

a

"V

(ten

jediný opravdový

třeba

dávat

ložil,

do

skeptických

vidí

čem

v

kterého

odborník,

čin

jeho

není

uvozovek) objev

a

vysvém

na

nikdy

a

K.

on,

žen

poli.

!

nepřipálil

Ne nic

za

jako

světě

na

Čapek,

M.

M.

K.

on,

unést

úctu,

zná

si

dlu-

je

odborník,

a

se

strhnout,

a

kterou

znalec

patentovaný

nedá

Čapek,

on,

v

To vat

všecko

nepravím

vášnivý

tenor

nadšený

a

že

proto,

chci

svého

omlou-

K.

M.

článečku

zenost!

Čapek,

je

hrdý

na

věděl,

Jakoby

mroží

svou

kolik

přiroi

platí

nej-

v

a

lidi,

prosit

si

vyložili

aby

Ne.

jež

tu

jsem

šleno

jím

psal

kdybych kladnější

a

slovil

vášnivě.

také

Vykládám

dokazovat

svém

stručném mohl

sledek

nor

je

celá

studií

že

užívají

proto,

věcnější Rodinovy přesněji A

a

do

tu

písmene; sebe

a

rozhodně,

jen,

Sto-

Rodinovi,

o

stejně

proč

jsem

musil

a

anticipando

slovíčko

jakou

ozvěnu

jí

a

a

že

kdo

věcný,

technické

do-

francouzskému

geniu"

vy-

žádná

ani

každá

půjčit

Starý kteří

si

než

mnohá

sledoval

tenež

stať

hodnosti. no

a

s

t

čím

strosti,

dodat

čím

o

„odborná".

raději

oblékají

266

a

na

paušálně

to

že

není soud

kritický

assekuro-

a

může

kterou

a

vší

se

je

se

důstojněji

vášnivosti

se

a

ch

kritické

nespolehlivější

umělecká do

že

lidí,

odborne-

roz-

1a d-

kritičností,

vnitřní

a

a

dělati

myslí,

již

pravé

jejich

znalců

chladným,

sobě

všech

chytráctví

kolísavější

vkus

vážněji

dostane-li

rovnorodých

odborný

übohosti

mají

jejich

kritické

se

své

genia

pozdější

ale

aplombu

varovati

Ve

méně

A

za

chladný,

mluví-li

a

extase,

staré

tvářiti

sama

kupec

jaký

kritik!

hypotéka,

a

chtějí

přístupným,

usýpá

banka.

grif

jest

světě,

vězte,

zdůvodněný,

střízlivá

vaný,

Čapka,

celém

mistrech

českých

exaltace

podepřený,

vý-

tvorby

jeho

ráže

„velkých

hantýrky!)

kořeny

do

jednou

M.

lidé, to

je

o

(odborných

zákon

vystihuje

skeptický

něho,

K.

venkovský

Vizte,

dů-

ve

vášnivý

věcnější

„odborných"

poslední

určitěji,

opravdu,

a

a

po

jako

šafránu.

rozvážný,

níků,

hymnický

jen

od

pak

ne-

jen

budí

Rodinovi

krejcar

tvr-

jen

i

uznání

se

krajně

motivovat

a

podat

přes

přesný

řada

proto,

obhájit.

menší

studie.

článeček

Můj

promy-

resultátu

prologu

jsem

slovo,

a

výstavě,

studii

témuž

mohl

dit:

slova po

střízlivější

jej

bych

do

dnes,

k

bych

dobře

bylo

ale

vzrušením

každé

zdůvodnit

článek

celý

za

spěl

napsal, je

slova",

slavnostním

Naopak:

mohu

a

do

„nebrali

okolnostmi,

atd

a

ho

kornaté

vystupují.

kultura, togy

a

byjest tím tím

že

Nechápou, polarita

mínkou

základní,

kritika

kritika

opravdu

nebylo

významného

A

ní

viděl,

se

okresní

kritik,

Rodinovi, vypadá

se

tupostí

noho

briele

et

věnována

jakým

tiky

smějí

se

mrtvice.

ohně,

odvahy

Panu

i

K.

vášnivým,

Má-li

Jaká

pomoc!

učit

některým

dobře

dal

plných

Ale

do

sfalšoval

to

se

sluch,

dejž

poví

že

mu,

odstín,

mu

dressurou

měl

začal

ho-

již

novinařit, zkorru

musil

byl

sobě

v

ra-

to),

při

proto

třeba

je

svým jiného

(není

nejmenší

nezaslouží

niž

pro

anti-

služebné

v

nízkosti niž

své

zavděčovat

chce

se

se

Čapka,

p.

projevu

dopustil

za

a

bych

jen

mistrům,

pro

vášnivý,

dřeva?

kterou

a

šnekovl-

přímý,

styl

tako-

píše

pokoutním,

nehrdlil

a

který

sůčto-

ním

s

vati.

Insinuuje

po-

stem

jsou

mají

se

kroutí

měl

kdyby

než

odporný

Čapek

pan

shovívavosti

nezdají.

mu

léta

po

kličkuje,

byl

člověku,

zůstal

byl

slova

to

I

rozbitým,

celého

z

pánům

uvo-

šnek,

„Styl",

který

takovou

stylu,

mu

být

způsobem,

patie.

výraz

kdyby

styl,

se

tým

mrožové

styl,

člověk,

udupány.

by

nemá

kdyby

specielně,

se

Čapek

vyloží

a

být

horlivosti,

slova

tupý

zárodky

ke

Chápu

!

samý

!

řezaný

něho

z

I

lepeným,

kri-

insinuace,

provozuje vůbec nejrůznější cir-

a

vým

dobře

duchů,

článku

filologem:

tvořena,

by

kritičtí

„nervní"

upatrniti),

v

staro-

samý

logikou!

polemisuje,

dokonalý

Jak

a

jen

řemeslo.

by

a

povat

psána!

že

se

potom

knize

otcovských,

nelíbí

IVL

(K.

je

myslí,

ranila

Jednotlivá

„Zpatrniti"

poctivě

který

mém

této

tový

la

devant

v

musily

Ga-

pana

bodrého

knitických

na

jazyk.

zovek.

Našeho

Čapkovi

M.

uhýbá

tříšťka,

schnorkl, i

lo-

o

vídeňským

samá

slovem

se

dennících

nejlepší

fran-

pathetickým

tito

našich

kusové

jed

pouze

jak

rozhodnosti

a

pozoruju,

český

A

směšni

opravdových

ne

studie

„šimlů", jsou

Jak

v

kniha

měsíc

hommes

psát jen podle

vedle

jak

První

Čapka,

vyzkoušených

svojí

Samá

Samý

způsobu

ze

.nejhorším

klausule,

získat

mohl

který

Píše

četl

nemluvě

ucho,

jargonem.

samá

čachřík

samý

se,

„Studia",

Rodinovi.

M.

je

prostě

i

jeho.

který

literáta,

bolí

sil-

neužil

„styl"

výzazu)

oko

citu.

a

klikatina!

samá

(jak

ošizen

již

umění

ze

jazykem!

K.

usedlíka

„dupé"

tento

„Des

hymnickým,

básnickým

jak

světového,

znalců

Vie".

la

zatím

opravdu

Moureye

Nature

nebyl

rukou

článkaře

couzského,

upejpavostí,

aby

je

do

nejlepších

z

vkusu

odskok,

se

nevnímavostí.

a

kritika

essayí

obdivovat

Čapkova

p.

důsledným),

(abych

Každého

stylisty,

novinářským

nezadal", jak maloměšťácky

a

mi

se

tento

směšným

bojí

se

bázeň,

jeho

je

kritickou

svou

Dostala

je

si

Francouzi)

vlastní

jak

který

„aby

komická

říkají

dobré

gice,

nelíbí

zase

mně.

trochu

jen

(je-li

přesnějšího

a

nejen

psaní

pokrok. Kdyby

mně

se

kdy

umělecký

pro

líbit

ani

nějšího

pod-

bez

není

a

jako

nená-

takřka,

organickou

že

a

může

rozhodnost

rozhodnost

jako

je

rozhodná

a

duševní,

obdivu

visti,

přesná

znamenají.

svém

ve

naši

lidé

kácel

Rodinem

před

obdivu

„odvaze

je

dílo

na

a

sochaře

hlásal

a

mí-

jakobych

že

narážel

nenávisti",

Myslbeka,

p.

mně,

prologu,

naučit

se

odvaze

který

nejprve

nenávist

v

Píšu

očkován

je

proti

nehoda

taková

ba

ani

že

Chápu,

přihoditi,

se

nepíše

styl

se

článečku

ani

krážem

češtinou

nelíbí

mu

a

němu.

mu

*)

P. v

že

bídně

Jak

dva

Čapek píše dobách tu

má

který

chce

rodní.

píše-li

bylo

který

ne-

charakter

ani

věcech. etudami«

od

první

by

Tak

mu

má

p.

nesmírně.

Prokšovy

svého

Nejlepší

.

četl

že

v

zmínky

ani

narážky

poučí

ně.

na

tím

nikoho

a

do-

přece

klidně

ná-

nejpri-

a

Cituji

pohrdati

může

schválně

vztahovat

„Postavte jež

školy.

267

jste

pode-

článku

není

sochařství,

Vytýkám-li,

čem

v

vším

nad

sochaře

české

svůj

soud

a

a

pone-

nic

neurážím

a

tu

Mysl-

vyslovuji jej

věcně.

příčinu. začít

jen

jak

evropským,

nejméně

vyslovuji

ví,

důvodu

bez

Rodinovu

sochařstvím

snižuji! a

a

českém

o

povýšenost

savadním

výlevu

ovšem

křížem

plastikou

prolog,

celém

mém

v

ani

vidím

můj lže

mrzce

neboť

beka:

Čapek nejmenší by

kdo

Čapek

pan

spisovatel,

jazyka

důkaz,

Musil

»Výlev

umění

svém

ve

škrt

„nelítostný

spisovatel,

čí

jsem

vlastenskou

á t e,

Neví,

kvartán

píše

je-li

r

.«

napsati: píše

Tak

otázce,

o

.

k

o

tehdy.

Každý

ústa.

odstavci.

nt

e

Prahy

musí

česky,

rozhodovat

Nezná

Prospěly

do

možné:

jen

plná

»T

:

toho

nástroj,

prvním

v

napíše

a

porozuměno!

národnosti

mitivnějších

chudý

Rodinova

jest

a

svůj

byl porozuměn !!«

.

že

kalamáře

i

jedné věty

díla

stát

..

Čapka,

z

minulosti

o

příští

musí

kalamáře p.

ovládá

doklady

bídáckou

že

tvrdí,

tím

provedl

Každý,

zírá,

jen

Před

mácí."

srozumitelně.*)

ne

můj

k

Čapek

by

novinářskou

nejchudší správně,

M.

že

nebezpečí, mohla

K.

Nu,

„genialštinou".

mu

na

inkriminace

vedle

posud

místo,

něho

viděli,

a

i

něž

p.

jedině

Čapkova.

největší zpatrní

se

se

mistry, vám

celý

rozdíl

nimi:

mezi

naučenou

bezvadně

a

měně

více

nýbrž

Kde

tu

je

I

kdybych

hrnoval něho? A

Myslbeka,

p.

Snižoval

každému

článku

a

čte

lecké Ale

článku

Nic

mého

až

je

a

at za

napsán.

článeček

můj

sešly

se

Suchardova

p.

formálné

stránce

borného

čísla S."

„V.

níku

mluví, trno,

jak ne

svém

o

kom

končí

brání.

otisk

sou-

ze

minulém

v

že

mu,

nad

národní

couzsky

roč-

pochybu

školení

ale

pa-

školení

o

to,

za

třeba umě-

slušný

je

„od

übohý

kterým

nesprávný

a

až

umění

je

jeho

duchaplnosti

prý

fran-

ryze

nezkrotnost

jeho

po

charakteristiky,

kultu

v

ženy".

ani

Evy,

nikde

nebyl

Calaisských,

umělec,

který

smyslu

líbivost,

který

nenáviděl

dou

pointu

divákem

který

řekl

jako

všecko

rému

nemohli

talitu

a

leta

leta

a

kaž-

a

umělec,

trpělivě a

orga-

lesku,

kte-

jeho

bru-

odpustit

naturalismu"

„outranci

a

koketování

Tento

skoků

bez

milují),

žertík

každý

příroda,

bych

tak

(co

duchaplným?!

pracoval

nicky,

nepřístupností,

harmonii, eleganci

pro

sochařství,

v

Francouze

vždy

mise-en-scěne

neměl

Křtitele,

Jana

formy,

který jim

před-

duchaplným?!

urážel

hladké

po-

nikým

a

Tento

Balzaca

Modlitby,

jemu

Evropě

v

a

Nesmysl,

jen

propověděn!

autor

obr,

Čapek

M.

Prozřetelnost

myslím,

nás

u

K.

kri-

Jaký

střízlivosti!

úplné

v

vyhradila

něvadž,

tu

napsal

exaltace,

který

duchaplnost!

a

nesmysl

bez

s

Sucharda

p.

vši

po

ani

Revue",

rozumu

a

Rodinovo

nedostatkem

(jen

ani

nenávisti

mu

„České

drobet

článek,

nedostatkem

stať

k

nestála

smyslu

ten

že

Suchardova

odvaze

do

ní

o

bude

náhoda,

na-

v

Rodinem

před

se

ani

Rodinova

svůj

Tento

men-

názor

svůj

referát.

lecký

potopní

starší

doslovný

Rodinova

kontextu

z

rok

přizpůsobený)

Nepřekáží

Su-

p.

Rodinově:

skoro

je

Myslbeka.

který

p.

katalogu

v

nenávisti

mluví

pomluvě.

svém

po

tický

zaslepenému

čirá

stať

a

dál.

druhém

o

nikdo

Je

k

napsal

až

umě-

článek

článku,

v

k

v

p.

než

nemůže

místo rok

na

že

více

o

že

mlu-

ještě

slovo

zuřivci

byzantismem,

chardův

jde

jakoby

moje

tomuto

odvaze

bůh

nenaučil

Rodin

poukazoval

nepřekáží

je

kteří

Lidé,

neskrývají

obdivu,

Výstava

ti.

o s

Suchardu,

p.

mého

níž

nenávist

jen

člo-

myšlenky, o

k

odvaze

jen

pro

Čapek

Pan

Neboť

smysl

Čapkova

p.

ještě

plazivým

v

n

kommentoval

určitěji

to

d

e

perfidnost

Obviňuje

a

t ř

r o s

p

urážka

nenávisti",

rozumět

se

přímou,

aby za-

poctivému

a

tak

taktně.

jako

rážkách.

umění?

podezíravé

„odvahou

musí

vím,

mistry"

to

a

věcně

řečí

opovržení

domácí"?

jeho

kontext

svoje

ne

že

patrno,

tím

rozumnému

který

věku,

kde

by

stejně

jen

„největší byla

bych

přes

libovolným

plastikou

výraz

ve

ale

výrazu."

a

vlastenskou

„bídáckou

správně

to

zákonným,

a

urážlivého,

co

řečí

jen

a

jedině

a

náhodným

projevu

prostředkem

jim

ovládanou,

nejhlubším

ne

jest

dokonale

dobře,

třeba

naučenou,

všecko

plastika

(jak říkali)

v

divákově o

nebo

hodit

jedno:

čtenářově.

blátem

nepohodlném

Slo

umělci

nepohodlném

po

že

proto,

měl

jen

mu

odvahu

má

ten

podle národní

konce

Rodin

vy-

Čapka

p.

francouzskou

espritem!

s

míře

nejvyšší

v

ctnost:

do-

esprit! Rodin!

Duchaplný

v

své

znat

umělecké

přesvědčení

a

poklonil

se

Ne,

Čapku,

pane

kdo

Rodinovi

půjčil

esprit,

v

cizímu

Slo

geniu.

jen

mu

to:

o

ukout

lež

a

musil

napsáno

pomluvu.

ho

se

bez

sám

zbavit.

nejdřív svatého

ducha

i

To

bylo

nesvatého!

"V

Cin

Čapkův

p.

perfidie sám

práví života,

víc

než

by

katalogu

Směry"

tém

čísle

ferát

o

a

leckém

na

s

se

a

svědomí

a

že

proto,

kdo

i

francouzské.

nelíbila.

ročníku

díla

konstatovati

po

lehkou,

smyslnost hořká

„Volné

venční

a

Ve

a

čtvrre-

Tam

po-

Myslbekova svém

klesání,

A

šílená,

přinesly

„Unií".

musily-li

Francouz

Rodinova

„Fleurs

známo,

jak

umělecký Rodin

koketní

je

kult

této

slovem

děsivá, nekon-

a

posud

Bau-

byly

Rodinovi.

Baudelaire

ne-

Aje

nenávidě-

právě

pro

smyslnosti!

není

Francouz,

a

které

smy-

zdravou.

smyslnost

lekturou

Francii

jen

brutální,

dumal",

ví

také

se

smyslnost

nepopulárním

ve

typický

268

umění

v

smutná

a

inspirující

umě-

učinily

hravou,

jednou

je

Francouzům

miluje

jak

literaturu

život,

nepřizpůsobená

delairových

ným

A

!

Rodinovou

francouzská,

trochu

zná

narážet

určitě

jeho

přímostí.

díla

Čapkovi

p.

třeba

dílu

vrcholkům

upřímně,

každý, umění

smyslností

se

není

smyslnost

slnost

nám

k

se

jeho

a

podlost,

a

říci

již

otevřeností

publikaci

zločin

soud

tomu

stejně je

Tato

vy-

uměleckého

samostatný

chci

Myslbeka

letošního

a

A

studie.

Nebylo

postavily

rozhodně,

klonily

celé

kalibru

našeho

jako

Myslbek

toto.

jen

bídě

každý

se

mohly

vocem

ještě

vřele

o

pronásleduje

Ad

v

sobě

o

němž

v

názor

j hrubší ho

ne

novinářská

übohá

je

Francouz,

alespoň

jako Michel-Angelo

ne

není

Vlach.

typický

Francouzům

jak

toho

Mám

tištěné budou

přece

(kteří

doklady, než

lépe

a

život.

ne

vého,

Ale

jde

to,

o

umělec

co

individualného

svého,

no-

(co před

v

není

co

jsem

výše se

v

ke

rázu

ani

lecká

a

kultu

slední

ženského umění

zvláštní lze

národní:

ale

navazuje

na

středověk že v

toto

Rozumí nenárodní

prázdném lidmi.

jeho

jak

tu

chaotický světlem

či

je

linie,

Jinde

jinde

na

svůj

a

tovýchoumění.

ale

umělec

nežije na

To

nemůže ve

zemi

jest abstrakce

a

a

mezi

tím,

nového

běžný

právě

činem

a

p.

sen

p.

národní

bude

takový čím

případ

není

posud

genius

svého,

svět a,

je

každé

obrodně

v

druhého tak

každé článku

vše-

zní závěr

příklad umění

náleží

tím

a

a

nad tím

zjevem

jak

poněvadž

pozvedá

vystoupil národní

typ

světovým

a

útokem

a

hrdinstvím

celého

Závěr

fantom

průměr

Suchardova,

vahy

je

přinesl

co

tím

lidským umění

san-

národními.

se

process

individuálného,

a

byly

te-

ukončen.

Francii Ale

národstarší

Pak

obecný

v

teprve

tento

poněvadž

ní.

v

obnovy

a

přešly

vlastně

revolucio-

nějakou

pokračují

a

snahy

minulosti,

tito

stávají

teprve

též,

je

na

ná-

Dlouho

dnešnímu

novoty

přijaty

pak

Rodinův,

být

vzducho-

jejich a

a

proti

a

že

je

vlastní

jich

vzdálenější

vlastně

tradici

když

statek,

ve

bouří

se

typu, navazují

prve,

sobit

rozhodující.

beznárodní:

Mezinárodnost

pro

za

působí

tak

je

národního

žádný

prostoru,

jako

kteří

se

obdobné

že

nebo

říká

nenárodní.

a

že

veliký,

pociťují

je

je

tvůrců

a

čemu

zapomenuté,

a

histori-

tak

toho,

odkryje,

bližší

v

přerušenou

tradici.

stínem.

a

konečně

historii

pokládat

vroucí:

a

li-

jen

a

logické

jasností

nímu

není

který

francouzskou

náři,

od

při-

nebylo)

umělců

cizince

se

kcionovány

po-

v

jasné

Rodinova na

ani

Francouzské

proto

a

nenalézáte

že

dětinsky

se

erotiky.

a

umě-

tato

než

tu a

přínos

Dlouho

jako

zapadlé

a

vlastní

typ.

již

složení

velikých

příkře

krajané

byly

že

U

jich

rodní

všech

duchaplnosti

v

Michel-Angela,

se,

k

odlišuje

trvá,

tvaru

národnímu

ckému.

ovšem

sochách,

logické

díla

poslední

prvkům,

(ne

ale

--

realismem,

jinde

a

umění

charakterisováno

nepůsobí

massou,

A

ani

kultem

malebně,

diště

které

se

některých

grandiosity

jasný,

nový,

může

nezáleží,

je

navazuje

jinde

není

o

těla

některá

v

pojil

j všeobecnějšímu

národní

a

logickým

proto

Ale

právem

příčině

nie,

posledním

charakteru,

domnívá,

výtvarné

bez

ne

a

francouzskost

Čapek

p. v

kořenům

francouzské

jsou

tím

tento

nejvýznačnějších)

ne

a

Rodi-

důvodů,

z

francouzského

a

jakýmsi

s

umění

se

je

co

rozboru

poslednímu

jeho

cítit,

jmenoval.

nejhlouběji,

a

zdálo

francouzské)

Jde-li

říci

alespoň

nefrancouzským

novo

k

vědět,

ne-li

Čapek

p.

tomto

článku

jeho

od-

musí

pů-

umění.

stojí

übohým

a

pevně,

neotře-

směšným,

jako

Čapkův.

20./2

1.

VIII.

1902.

F.

X.

Šalda.

VÝSTAVA

MODERNÍHO

FRANCOUZ. V

269

PRAZE

1902.

UMÉNÍ.

V.

VÝSTAVA

UMĚLCŮ „MÁNES"

SPOLKU V

VYTV.

PRAZE

1902.

270

UMĚNÍ. MODERNÍ FRANCOUZSKÉ

271

LITERATURA. Des e

t

la

Paris,

e.

Mourey

závaznou která

umění

dernosti:

míním

atd.,

leckou

žádné

bem a

kritik!

svém

na

chladnou

vejci! líbí

se

i

Jak

kládající

říci

smí

může

jedinou

hotový

chytit

vázné

mezi

tancuje

které

novinářské

který

ne-

jediný

a

ho

byste

příjemné

než

nezá-

básníka,

kresba

nervů,

odhad

kteří

nebojí

se

ničeho

typické

a

tyto

dílo

není

vzlétnutí

magneticky

konečný

obraz

intellektu, i

charakteru kde

psyže

a

umělecké

jich

vášnivým,

kde

dojem

ale

oka,

a

a

hmotné

poslední

a

umělce,

nervové

fluidem,

nacvičené

pouhé

vůle

nasyceno

sdílným

silám,

socha,

ruky

od

charakter

lidský

chybí,

prameny

ještě

že

dílem

lidského

hlubší k

také

srdce,

k

projevů

organisace

určitého

kde

od

srdce,

jen

vedoucí

intuice

naopak,

sensibility,

má

a

a

lidské

není

musí

sujetu

a

Soudí

typ.

něm.

po

autorů, kteří

kritika

výtvarníkem

za

těch

z

šablonu,

a

žízeň

a

od-

jakou

as

popis

duševnímu,

tvůrce,

lidský

kem

uměníčko

k

hledající

nebo

také

psychologické

hmotného

novém, každou

prostřednost úspěch

na

techniky

a

hotovost, odvážnou

po

výtvarná

obmezovat

machy

i

že

a

inspiraci

není

kritika

každou

snahu

oficielní

domnívají,

a

miluje

a

konvenci,

Mourey

chické,

sugge-

nebo

Pan

se

rozhodnost

uměleckou

široký,

určité

jak pod-

obdivuje

ne-

podmínku,

pravého

mysliti

a

a

vzácné

ve

charakterovou

nedovedu

každou

určité

a

má

Mourey

p.

sym-

obdiv

nenávist,

a

rozhodné

individuálnou

každý

se

láska

mravní

poctivou

a

jakou

roztomilé,

Jaké

všem

nezávadné,

a

balancoS

si

jakou

víc

aplom-

setměle

za

a

pokojný

myšlenku

soud,

přibít.

a

zjevu

superiorně

nemůže

když

pevnou

rozhodný

a

mohli

mít,

a

typické

a

pružný,

jak

umě-

celé

dovede

a

s

popsat

čtoucí

vlnitý

ví-

fráze

(vlastnosti,

vší

níž

bez

míním

šťastná

provaze!

napovídající,

a

styl

stivní

jak

luze),

zvaná

základní

mítá

jak

elegancí

míře

mo-

bezosobnost

transcendentně

tolik

citlivé:

vroucí

celé

hladký

obyčejně

beztempera-

vědeckým

a

výtvar-

pro

pravým

objektivném

vždycky

literární

Jaká

taktně

jsou

jeho

Moureyova,

p.

velmi

opovržení

heslo)

A

Jak

plynný

a

polarita

antipatie,

a

psycho-

uměleckému

bezvadnou

a

či

snaze!

takový

vystupuje

klidný

vat

jakým

as

a

určité,

žádnému

umělecké

vypadá

kritik-umělec.

a

patie

ne-

kritik-básník

je

Mourey

p.

kritiku,

tak

maskou

příležitost

Jaká

k

je

lhostejnost

nezaujmout

a

stanovisko k

hledanou

a

prestiž

běžné

právě

Objektivnost!

chytráky!

ve

vědeckost

zní

jak

i

jíž

bezcharakternost

kritisujícího.

strany

pohodlnou

kritiku,

neutralitu,

mentnost,

pro

tu

dokonce

(nebo

a

methoda:

Duševní

literatuře

v

tu

zástěrou

tanou

Nature

bezvýznamnou

zde

objektivnost logičnost

i

nás má

a

la

devant

nepěstuje

u

MOUREY:

1902.

ovšem

a

vládne

ném

GABRIEL

Hommes

Vi

Pan

-

výsled-

je

virtuosity,

je

suchost

chlad,

v

je

taková

kritika!

významnější virtuosita Pan

kteří

jim

něco

tomu

nejraději celou

relativitu

Způsob, leckému

jakým

dílu,

má

něco

hlubšího

žvast

kličkování

lidí

činu, reyovi a

kult

pan

heroismu.

vztah

kritikovi

nic

a

a

nekonečně

má

nikdo víc

a

než

oddané

dílo

a

:

a

rodků

němž

v

temnou

os

sám

o

b ní

se

šlapané

a

sobě

a

nejmodernější

útisku

rostlo,

272

z

je

světem, dal

vyvinuli

a

uzrálo

jich

svoje

dovršené,

zápasící

se

opomíjené

těchto

kořenů

lidské,

malých zá-

a

právě v

trpící,

a

uměleckého

tápající,

jak

cítiti,

umělci

živili

od

prací

zneuznané,

posledních

sesílilo

zrát

hotové

ne

pracující,

kterou

energií,

nena-

o

i

dávali

za

čistě

teplo, kterým

laskavou

Ukázal

hledající,

sebou

a

to

před

umělce.

vášnivé

Vyvolal

koneč-

knihy;

měří všude

myslící,

a

mu

jeho

jimi

jako

Moureyovým;

p.

vztýčil

psychické

a

ale

srdce

staví,

vzbouřené.

Panu

Mou-

cítící

i

nervové

jalový

jehož

který

lidi

božstva

:

Ano,

vládnou

hodnoty

obzoru

studiích

svých

lidi,

ně

před

mateřství.

umění

poměr,

vede,

hotového

a

životem.

a

soudem

na

hledá

je název knihy

přítomná

všudy

stále

uměleckého

věcí

otázky

Mourey

než

chytráctví

kult

k

i

nekolísavé

posledním

a

Ve

zbož-

indiferentních

a

genia,

a

umě-

prostšího,

dialektické

a

je

charakteristický

ale

tušíte

ně k

Mourey

p.

zastřená,

celého

jeho

individualitu.

přírodou

věčné,

ným

podmíněnost

naivního

umělecké

jsou

znamená

něco

uměleckého

života,

hradí

blíží

se

spíše

autobiografií.

lhostejných

má

kult

prožitý

jeho vznik,

svojí

nebo

by

před

tyto

péra

z

lidé

těmto

všude

zdrojům:

charakter,

srdce,

k

dílo

člověka,

ještě

Svrchovaně

první,

technické

psychickým

člověka,

ů,

stane-li

vyklouzne

vyložili

nt

a

v

a

všude

malířem

za

vědou,

řekli

co

moudřejšího

a

Mourey

jim

11

e

Svádí

ukrytým

exaktní

nekonečně

filosofující

p.

di 1

střízlivost.

a

jiná

kritických

z

soudu

mohou,

podobného,

by

není

že

každá

také

polovině věty, jen

nic

o

kejklířství.

Francii,

ve

nehoda,

přece

ného,

dále

také

než

jiné

estetika

jak

se,

omluvili a

že

druhé

v

zdržují se

není

či, jak říkají

proto,

popírají

každé

než

Mourey

skeptiků

jen,

hodnotnější

a

a

Skoda

že

své dílo.

a

mravní dnech

bytosti,

hoře vy-

V

několika

studiích

že

slovo

šlenku, jim

vypravovat

vlhkým

v

i

nejistotách A

přerodů.

a

má

jinde

znící

tak

nejen

ale

slavně

ho

nazval

rád

kritikem. knize

jeho

převratů

širokou,

bych

co

pro

nichž

kapitolách,

zvláštní

a

jich

z

na

vnitřních

těchto

v

dal

a

episody

váni

my-

teplým

drah,

a

chvíle

octli,

něco,

epickým V

směrů

Mourey

linii,

barevným,

charakteristické

křižovatky

krásnou

samým

umělcům

silným,

slovem

rozvoje, se

dal

i

provedl

toria

v

ministerstvem

byli

Praze,

hrabě

Sternberg

sitní

prof.;

Dr.

školy, v

strany nesené

mlýně

VÝSTAVA UMĚNÍ

lekcí

vysoké, čisté

vybraným

jich

na

budou

duším,

které

rozhořelém

ohni.

ethiky

Mourey,

Mourey

autorů

dnešní

sobě

v

je

je

Francie,

tres

et

de

cíl

její

svědomí

smysl

kulturu,

aby

dne

1.

září

také

je

literárním

celým

Do

dílem.

kteří

a

UMĚNÍ

dává

kvality,

kterými

gestivní

lyriky

jeho i

bohatě

k

odstíněný

umělců

tvarných

dovede

literního

tiku

přesně

Výraz rytý

jako umělecký

a

kdo

jen

pojímat

ví,

třeba

zrna

psát kri-

a

neztroskotal

a

F.

ŠALDA.

X.

dech

MODERNÍ ho.

Úřední

sedali

nování

J. M.

zpráva

hraběte

Jana

Václ.

galerie

poslance

Dra

odboru

pána

universitního

a

Wiesera

Členy

kuratoria. nováni

byli

poslanec

zemským

udělena

Hllnsku,

v

a

400

odboru

pražské

v

Hynajs,

J.

V.

Myslbek

Pippich

v

Chrudimi;

Vilém

boru:

malíř

v

Praze,

malíř

a

dr.

K.

Ginzkey Ervin

LJrban

členy v

v

B.

se

dnešní budou

bude

roku

Koula,

1000

a

Martin,

Staněk archi-

návrhu

Vinohradech,

architekta

Vinohradech B.

architekta

za-

městskou

za

B

K

návrhu

níž

v

Josef

Král.

na

K

Král.

Porotou,

inženýr

a

Vinohra-

Král.

na

Vejrych

Jan

návrhu

NADACE.

Prahy

vypsala

1901

svob.

Rud.

třetí

a

cena

Bendelmayera

KRÁL.

RADA

vyhláškou

soutěž

2

na

HL.

Z pro

Chu-

oněch

poslanec

Dále

2

25.

nadační,

architektem

architekty,

pro

české

inženýry

míst

toho

nadačních

ucházečů

vyhovujících

pouze

vypisuje

Dr.

národnosti.

nadační

nová

se

uděleno

nadačním místo tímto

podmínnásled-

jedno, na

bylo

zbývající

soutěž.

od-

Krattner,

Emil

založeném

a

nedostatek

umění

německého

Turkem malíře

místa

nadání

při

dne

ze

jme-

Adámek, v

architekty

pro

Aloisem

sochaře,

akademie

j.

Josef

600

na

odboru

Karel

a

návrhů.

cena

TURKOVA

kuratoria

Nostitz,

Praze.

doku-

UMĚLECKÁ

pořádána

radou

Pospíšila

cena

určená

Dra

Liberci,

hrabě

Kin-

u

vyzváni

Dra

místo

K.

nalézá,

vý-

Praze.

kem

Vojtěch

a

jež

jakém

na

českého

Eugen hrabě Czernín

profesoři

spolek

této,

VÝSTAVA

Horák

K.

první

K

kám

denicích,

život

jeho

VZORNÁ PRŮČELÍ DOMŮ

NA

12

Jos.

města

německého

výborem

Central:

čeští.

městskou

arch.

října

profesora

českého

Pein-

přednášel

a

pavilonu

v

říšského

předsedou

předsedou

de

kuratoria

dále

českého,

Kramáře

K.

předsedou

místopředsedou

král.

české

Roštlapil,

Němce

oznamuje jme-

srpna

Harracha

Baernreithera

moderní

24.

ze

umění

architekti

tekta

KRÁLOVŠTÍ ČESKÉ-

GALERIE

p.

1903

výstavě

stupeň,

došlo

radu

se.

POZNÁMKY.

A

srpna-

Gabriel

Petrohradě.

v

druhá

ZPRÁVY

K

má

SOUTĚŽI

K

hluboké

jsou

jak ryzího

genre

30.

VÝTVARNÉHO

jaře

umělecko-průmyslová

1904

nálado-

skrytými

posoudit,

směl

Klá-

Praze.

v

Hotelu

v

vec.

na

výtvarníci

vypsané

a

Paříži

v

Chavannes,

VŠESLOVANSKÁ

sug-

ostře

a

ressource

umění

v

a

zřídly.

někdo

aby

tomu,

teskné

čistě

a

architekt

Nouvelle

„Mánes"

zahrady.

výtvarné

ideí

románů.

vlahý

a

literární

jeho

čisté,

kolik

reliéfní

univ.

spisovatelské

autor

jako

delikátních

emočními

a

jak a

i

zároveň

je

vými

vládne

rada

byla

ČESKÉHO

dokonalým

svých

krásné

Mourey

p.

komerční

spisovatel

hod.

uspořádá

všichni názorů

prům.

um.

německé

na

„Société

de

VÝSTAVU

ského

doby.

a

služeb

8.

o

Puvis

mentovati kniha

jeho

kníže

dílo."

jimž

probouzela

otupené

a

E.

zahrnuje

posláním

tom,

v

uspané

svojí

kritika

duševní

mravním

a

a

i

vzácných

franc.

Sculpteurs"

budou

se

několika

jimž

hmotnou

celou

uměleckým

vidí

těch

z

prof.

zahájena

předseda

„Malíř Pan

byl též

vždycky

umělecké

hrdé

a

příbuzným

a

zapalovati

že

univer-

MODERNÍHO FRANCOUZSKÉHO

Praze

v

Přítomen

pathosu,

řiditel

dis-

a

i všeho

tingovaným, prostým vší vtíravé rétoriky

moralisujícího

prof.

Jos. Zasche,

a

Max

odbor:

Spaun,

Filip

heroismem

samozřejmým

spontánním, cudným,

ryt.

Praze,

v

Stupecký,

Hellmésen,

Schulíze,

Max

Praze,

šterském

jsou

Ant.

A.

Jos.

německý

pro

Fůrstenberg,

Dr.

a

Hlávka

Jos.

Jiří Stibral,

Jemništi,

v

školy

rada

architekt

kura-

členy

za

stav.

Jan Kotěra,

prům.

um.

odbor:

český

pro

kultu

Orlik,

Nárok architekti

nosti,

jméno-

273

na

místo

to

občanského

kteří

musí

za

mají původu, účelem

mladí, české svého

snaživí národdalšího

�

vzdělání

Každý

nadanec

mitétu

event.

o

své

Radě

vždy

po

první

rok.

klady

nosti,

křesťanském

udáním

1902

vyznání

způsobu,

míní

Staroměstské

loženým

předepsanými

skizzami,

plány

SOUTĚŽ stavu

NA

uměleckou

a

vypisuje

výkonný

vícebarevný česká

Péci

a

výbor

obsahuje

výstava

nákladem

r.

žádostem

téže

v

průmyslová,

spolku

zřetel.

vzat

pro

~MÁNES."

vý-

národo-

Pardubicích,

výstavy.

nápis:

nedo-

studiemi,

PLAKÁTU

1903

září

Plakát

„Východozemědělská,

Zodp.

Reprodukce

redaktor

fotozinkograíie

umělecká

a

120

1902.

lené

vedení

jest

k

stanou

návrhy

všech

ve

i

výbor

národností

ských

k

získání

divadla

městská

návrhy

ustanoveny

buďtež

do

protokolu hradech. můckami

JAN

K

2500 30.

Stavební

vydává

„UNIE-VILÍM"

podací

Tiskem

v

úřadu

program

Praze.

tedy

výstavní

zakoupiti.

rada

s

Král. tamže. tři

jsou

Návrhy do

na

stavbu

na

na

1902

listopadu

městského

KOTĚRA.

K.

1500

a

si

návrhů

vypisuje

K,

výstavního

architekty slovan-

nohradech

3500

Vyzna-

návrhy

činoherního

tři

reprodukci

na

městského

nejlepší

Za :

zaslány

podacího

Král.

Vino-

potřebnými

GRÉGRA

Vi-

ceny

protokol.

Dra ED.

byl,

přijat

vyhražuje

pro

pro-

vlastnictví,

poctěné

VEŘEJNOU SOUTĚŽ

za

způsobilého.

majetkem

a

Udě-

kor.

honorářem

směrech

cenami

jiné

200

výborem.

se

právem reprodukce

s

První

provedení

výstavním

s

1.

výbor

dohled

převzíti

povinen

menané

ku

do

Výstavní

třetí

a

šířky.

cm.

Pardubicích.

reprodukci

návrh

jehož

dohodě

po

300

současně

nákresu

Umělec,

i

jsou

ceny

v

1903.

anonymně

adresou:

výstavy

druhá

500,

cena

60

a

buďtež

pod

Východočeské

Pardubicích

v

výšky

cm.

zaslány

Návrhy

podniku

městské

rady

hospodářskou, v

národ-

20.

do

nebude

NÁVRH

do-

požitkem

doklady,

atd.

průmyslovou,

pisnou

české

buďtež

K

za

zachovalosti

a

protokole

radnici.

to

vykonaných

nadačním

jak

podány

podacím

v

činnosti

o

původu,

a

řádnými

opatřené

činnosti,

občanském

roce

o

Velikost:

října

buď

to

a

druhém

dokladů

Žádosti

nadace.

rok

národopisná

průkaz

rozhodnouti

právo

uplynulém

dosavádní

o

naložiti

v

po

ko-

jmenovaným

s

druhý

na

předložení

studiích,

s

požitků

či

předložití

požívání

jest

pobýti.

zvláštnímu

srozumění

ve

zůstaveno

výplatě

napřed

čas

po

Římě

v

povinen městské

radě

městské

komitétem o

jest

činnosti

rok

jeden

nejméně

v

Praze.

po-