C - TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁHOŘÍ ODŮVODNĚNÍ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal:

Oprávněná úřední osoba pořizovatele:

Zastupitelstvo obce Záhoří, usnesením č.

Jaromír Mejsnar

Číslo jednací:

Funkce:

Vedoucí oddělení územního plánování Datum vydání:

Podpis:

Datum nabytí účinnosti:

Razítko:

C - TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ Objednatel:

Obec Záhoří

Zhotovitel:

Institut regionálních informací, s.r.o.

Oprávněný zástupce: Hlavní projektant: Číslo autorizace: Zodpovědný projektant a urbanistické řešení:

Ing. Milada Kadlecová Ing. arch. Michal Hadlač 03 497 Ing. arch. Martina Kabelková

Pořizovatel:

Městský úřad Semily

Obsah 1.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .................................... 3

1.1.

Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem…………………………………………………………………………………….... . 3

1.2.

Širší vztahy………………………………………………………………………………… . 3

2.

Údaje o splnění zadání ............................................................................................ 3

2.1.

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů .................................. 3

2.2.

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů .......................... 4

2.3.

Požadavky na rozvoj území obce ............................................................................ 4

2.4.

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) ................................................................................... 4

2.5.

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury. ............................................................ 4

2.6.

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území......................................................... 5

2.7.

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ... 5

2.8.

Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). ...................................................................................... 5

2.9.

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území. ............ 6

2.10.

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose........................................................................................................................... 7

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ................................................................... 7

3.1.

Urbanistické řešení .................................................................................................. 7

3.2.

Koncepce uspořádání krajiny ................................................................................... 8

3.2.1.

Zvláště chráněná území........................................................................................... 8

3.2.2.

Lokalita Natura 2000................................................................................................ 9

3.2.3.

Významné krajinné prvky ......................................................................................... 9

3.2.4.

Geopark ................................................................................................................... 9

3.2.5.

Památné stromy....................................................................................................... 9

3.3.

Územní systém ekologické stability.........................................................................10

3.4.

Koncepce bydlení ...................................................................................................10

3.5.

Koncepce výroby ....................................................................................................11

3.5.1.

Zemědělská výroba ................................................................................................11

3.5.2.

Lesnictví .................................................................................................................11

3.5.3.

Drobná výroba a výrobní služby..............................................................................11

1

3.5.4.

Těžba nerostných surovin .......................................................................................11

3.6.

Koncepce rekreace .................................................................................................12

3.7.

Koncepce občanské vybavenosti ............................................................................12

3.8.

Koncepce dopravní infrastruktury ...........................................................................12

3.8.1.

Pozemní komunikace .............................................................................................12

3.8.2.

Drážní doprava .......................................................................................................13

3.8.3.

Obsluha území hromadnou dopravou osob ............................................................13

3.8.4.

Doprava v klidu .......................................................................................................13

3.8.5.

Pěší doprava ..........................................................................................................13

3.8.6.

Cyklistická doprava .................................................................................................14

3.9.

Koncepce vodního hospodářství .............................................................................14

3.9.1.

Vodní režim ............................................................................................................14

3.9.2.

Řešení zásobování pitnou vodou ............................................................................15

3.9.3.

Řešení odvádění a čištění odpadních vod ..............................................................18

3.10.

Koncepce energetických zařízení a spojů ...............................................................20

3.10.1. Zásobování plynem ................................................................................................20 3.10.2. Zásobování elektrickou energií ...............................................................................20 3.11.

Spoje a zařízení spojů ............................................................................................21

3.11.1. Pošta a telekomunikace ..........................................................................................21 3.11.2. Radiokomunikace ...................................................................................................21 3.12.

Nakládání s odpady ................................................................................................21

3.13.

Zvláštní zájmy .........................................................................................................21

3.13.1. Ochrana nemovitých kulturních památek ................................................................21 3.13.2. Ochrana území s archeologickými nálezy ...............................................................22 3.13.3. Válečné hroby a pietní místa ..................................................................................22 3.13.4. Ochrana nerostných surovin ...................................................................................22 3.13.5. Ochrana před nepříznivými geologickými vlivy ........................................................23 3.13.6. Záplavové území ....................................................................................................24 3.13.7. Požární a civilní ochrana.........................................................................................24 4.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ..........................................................................................................24

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.................................................25

2

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje 2008 vyplývá, že obec Záhoří leží mimo rozvojovou oblast OB7 Liberec, mezi rozvojovými osami OS3 Praha – Liberec – hranice České republiky, Německo, Polsko a OS4 Praha – Hradec Králové / Pardubice – Trutnov – hranice České republiky, Polsko i mimo záměry rozvojových dopravních koridorů. Řešené území leží rovněž mimo vymezené specifické oblasti. Územní plán Záhoří plně respektuje požadavky vyplývající ze schválené politiky územního rozvoje. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen „ZÚR“) dosud nebyly krajským zastupitelstvem schváleny, zatím jsou ve fázi návrhu. Územní plán byl zpracován plně v souladu s návrhem zásad územního rozvoje. 1.2. Širší vztahy Řešené území leží v malebné krajině na severovýchodním úbočí vrchu Kozákov nad soutokem řek Jizery a Kamenice, asi 4 km severozápadně od města Semily, asi 3 km jižně od města Železný Brod a asi 10 km severovýchodně od města Turnov. Velikost řešeného území je 853,1 ha. Obec Záhoří se skládá z pěti částí obce (Dlouhý, Pipice, Proseč, Smrčí a Záhoří) a ze dvou katastrálních území (Smrčí u Semil a Záhoří u Semil). Katastrálně obec Záhoří sousedí na severu s k.ú. Železný Brod a Horská Kamenice, na východě s k.ú. Spálov u Semil a Bítouchov u Semil, na jihu s k.ú. Chuchelna a na západě s k.ú. Koberovy a Vesec pod Kozákovem. Obec Záhoří a její části jsou sídla, jejichž celkový vývoj a z něho vyplývající urbanistická struktura byl výrazně ovlivňován přírodními podmínkami a zemědělskou a lesní výrobou. Dnes je na celém řešeném území prvořadou funkcí sídla i jeho částí funkce bydlení, v menším rozsahu je zastoupená i funkce rekreační a zemědělská výroba. Velkou část území obce zabírají čedičové lomy. Z hlediska technického vybavení, dopravních, ekonomických a sociálních vazeb má obec Záhoří nejtěsnější přirozenou vazbu na města Semily a Železný Brod.

2. Údaje o splnění zadání 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a z návrhu zásad územního rozvoje kraje byly splněny.

3

2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly splněny, byly zohledněny tyto průzkumy a rozbory: –

zpracovatel ATELIER HABITAT, spol. s r.o., náměstí Českého ráje 25, 511 01 Turnov, březen 2005,

–

zpracovatel Ing. Roman Maršík, Městský úřad Semily, Odbor výstavby a rozvoje, Husova 82, 513 13 Semily, březen 2006.

2.3. Požadavky na rozvoj území obce Požadavky na rozvoj území obce byly většinou splněny, nebyl splněn tento požadavek: –

požadavek na vymezení zastavitelných ploch za místní částí Smrčí směrem k Pelechovu v návaznosti na zastavěné území (tyto plochy nebyly vymezeny vzhledem k existenci pásma hygienické ochrany kamenolomu Smrčí v rozsahu 300 m od hranice dobývacího prostoru a 300 m od technologického zařízení – platnost tohoto rozhodnutí byla prodloužena do doby vytěžení ložiska rozhodnutím ONV Semily č.j. Výst/1016/88-328/3/Lo z 5.12.1988).

2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny.

2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky na řešení veřejné infrastruktury byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Technická infrastruktura: –

zpracovat záměr řešení centrální kanalizace obce Záhoří, a to formou centrálního čištění odpadních vod včetně návrhu umístění centrální čistírny odpadních vod (zmíněné řešení neodpovídá plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, čištění odpadních vod je ponecháno ve stávajícím stavu, tj. využitím bezodtokových jímek, popř. malých domovních čistíren odpadních vod),

–

požadavek na zpracování návrhu rozšíření stávajícího vodojemu (záměr nebyl obcí předložen),

–

požadavek na vyhodnocení vhodnosti umístění ploch pro větrné elektrárny v území, popřípadě tyto plochy navrhnout (záměry nejsou k dispozici, vzhledem k blízkosti CHKO Český ráj a národní přírodní památky Kozákov není vhodné v obci plochy pro větrné elektrárny vymezovat).

4

2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Přírodní hodnoty – požadavek na vymezení významných krajinných prvků jako jsou aleje, skupiny stromů apod., případně na navržení některých stromů jako památných (významné krajinné prvky nebyly vymezeny). Krajinné hodnoty – požadavek na vyznačení významných krajinných prvků doporučených k registraci (významné krajinné prvky doporučené k registraci nebyly vymezeny), – požadavek na nalezení a provedení záměru týkajícího se rekultivace bývalého dobývacího prostoru (dobývací prostor Záhoří – Proseč bude po skončení těžby rekultivován jako vodní plocha – konkrétní záměr není k dispozici).

2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: V ÚP Záhoří nebyly vymezeny plochy a koridory především pro tyto veřejně prospěšné stavby: –

požadavek na návrh splaškové kanalizace a návrh umístění centrální čistírny odpadních vod pro celou obec, případně návrh odkanalizování v návaznosti na čistírnu odpadních vod i pro jednotlivé části obce, bude-li to účelné (zmíněné řešení neodpovídá plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, čištění odpadních vod je ponecháno ve stávajícím stavu, tj. využitím bezodtokových jímek, popř. malých domovních čistíren odpadních vod),

–

požadavek na návrh dešťové kanalizace v místních částech Záhoří, Pipice, Smrčí, Proseč a dobudování dešťové kanalizace v místní části Dlouhý (byla navržena dešťová kanalizace od nové zastavitelné plochy v části Smrčí, další záměry obec nemá).

2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochranu, obranu a bezpečnost státu, ochranu ložisek nerostných surovin, ochranu geologické stavby území, ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Z hlediska civilní ochrany obyvatelstva, krizového a havarijního plánování: –

do textové a grafické části návrhu ÚP Záhoří bude zapracován návrh ploch dle požadavků § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, pro potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování (vymezení ploch nebylo v předaných podkladech požadováno).

5

2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: –

navrhnout plochy po těžbě nerostných surovin určené k rekultivaci; důkladně prověřit charakter (funkční využití) navržených, případně nově stanovených ploch určených k rekultivaci po těžbě (je znám záměr rekultivace lomu Proseč na vodní plochu, podrobné podklady nejsou k dispozici),

–

požadavek na eliminaci prostorových a hmotových architektonických negativních vlivů rozsáhlých výrobních areálů na stávající i nově vymezené plochy pro bydlení,

–

v osadě Proseč navrhnout řešení vedoucí k eliminaci základního mobilního zdroje hluku a vibrací s negativním vlivem na obyvatelstvo z průjezdné dopravy na silnici II/292 (vzhledem k tomu, že není navrhován obchvat, nelze mobilní zdroje územním plánem prakticky eliminovat, podél silnice II. třídy nebyly vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení),

–

malá dopravní obslužnost území (řešit pěší, cyklistickou i automobilovou obsluhu území ve vazbě na stávající dopravní systém a plochy vymezené pro novou výstavbu); (dopravní vazby nebyly návrhem územního plánu dotčeny, dostupnost jednotlivých částí obce a odlehlých lokalit byla zajištěna vymezením účelových komunikací),

–

mimořádně významné solitérní stromy v zastavěné i volné krajině navrhnout za základní přírodní a estetickou hodnotu krajiny, případně navrhnout vyhlášení některých za památné stromy (návrh územního plánu nenarušuje přírodní a estetickou hodnotu krajiny, žádné stromy nebyly navrženy),

–

vymezit a optimalizovat zařízení pro stájový chov vlivů (ovlivňování kvality krajiny, vznik plevelných biologických odpadů),

–

problém k řešení z pohledu krajinného rázu území, podpora k zatravňování dílčích ploch orné půdy, se střetem vymezování pastevních areálů dle potřeby provozu chovu skotu v objektech kravínů (zatravnění nebylo návrhem územního plánu řešeno),

–

požadavek na minimalizaci rozvojových ploch určených pro jakoukoliv výstavbu v ochranném pásmu hřbitova (vzhledem k nedostatku vhodných ploch v části Smrčí s ohledem na ochranné pásmo čedičového lomu byla zastavitelná plocha vymezena částečně v ochranném pásmu hřbitova, a dále zde byla v souladu se současným stavem využití území vymezena zastavitelná plocha pro výrobu a služby),

–

požadavek na návrh ochranného pásma objektů zemědělské výroby směrem k obytné zástavbě (vzhledem k nejasnosti záměrů nebyla ochranná pásma navrhována, zastavitelné plochy nebyly vymezeny v blízkosti objektů zemědělské výroby, v části Záhoří bylo respektováno ochranné pásmo rekonstruovaného a dostavovaného objektu živočišné výroby jihozápadně od zastavěného území),

–

absence kanalizace a čištění odpadních vod v území celé obce (návrh kanalizace s centrální čistírnou odpadních vod); (zmíněné řešení neodpovídá plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, čištění odpadních vod je ponecháno ve stávajícím stavu, tj. využitím bezodtokových jímek, popř. malých domovních čistíren odpadních vod),

umístění stávajících úložišť biologických odpadů ze skotu; navrhnout řešení vedoucí k eliminaci negativních vodního režimu v území, vliv na estetickou hodnotu ložisek); (nebyly vymezeny žádné nové plochy úložišť

6

–

řešit problém plochy výroby v těsné blízkosti plochy bydlení v místní části Záhoří a s tím souvisejících hygienických závad (stacionární zdroj znečišťování ovzduší střední kategorie); (nebyla navržena žádná změna ploch výroby na jiné využití),

–

zákaz, popř. omezení stavební činnosti ve stanoveném záplavovém území Jizery (v záplavovém území nebyly vymezeny žádné zastavitelné plochy),

–

zákaz, popř. omezení stavební činnosti v poddolovaném území (v poddolovaném území nebyly vymezeny žádné zastavitelné plochy).

2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: –

požadavek na řešení nevyužívaných výrobních areálů (vzhledem k absenci konkrétních záměrů nebyly navrženy žádné plochy výroby pro přestavbu),

–

požadavek na zhodnocení, popřípadě zpracování návrhu nových zastavitelných ploch mezi autobusovou zastávkou v Proseči a zastavěným územím místní části Proseč (tyto plochy nebyly vymezeny vzhledem k nevhodným terénním podmínkám a vlivům dopravy ze silnice II. třídy),

–

požadavek na vymezení zastavitelných ploch za místní částí Smrčí směrem k Pelechovu v návaznosti na zastavěné území (tyto plochy nebyly vymezeny vzhledem k existenci pásma hygienické ochrany kamenolomu Smrčí v rozsahu 300 m od hranice dobývacího prostoru a 300 m od technologického zařízení – platnost tohoto rozhodnutí byla prodloužena do doby vytěžení ložiska rozhodnutím ONV Semily č.j. Výst/1016/88-328/3/Lo z 5.12.1988).

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1. Urbanistické řešení Obec Záhoří leží v malebné krajině na severovýchodním úbočí vrchu Kozákov nad soutokem řek Jizery a Kamenice na hranicích chráněné krajinné oblasti Český ráj. Obec je členěna do pěti částí: Dlouhý, Pipice, Proseč, Smrčí a Záhoří. Každá z částí obce má jiný urbanistický výraz. Část Záhoří leží na konci údolí Chuchelenského potoka a prakticky navazuje na obec Chuchelna. Zastavěné území se rozkládá převážně na jihovýchodním svahu hřebene, který se táhne od Kozákova. Zástavba je převážně složena ze selských usedlostí a domků kovozemědělců, je rozvolněná, situovaná především podél silnice III. třídy III/2922 a navazujících účelových komunikaci. Na severním konci části Záhoří na zmíněném hřebenu končí silnice III/2922 na křižovatce se silnicí III. třídy III/2921, která směřuje od vrcholku Kozákova do další části obce, do Smrčí. Nedaleko této křižovatky se nachází rozsáhlý areál zemědělské výroby družstva Kozákov. Centrum části obce vytváří prostor u kapličky s hřištěm a sokolovnou. Západně od zastavěného území je situován bývalý kravín, který se nyní přestavuje a rozšiřuje, a to bez negativního vlivu na stávající uspořádání této části obce. Vymezené zastavitelné plochy pro bydlení navazují na zastavěné území. Jejich rozsah je na severním konci omezen, aby nedošlo ke srůstu zástavby s částí obce Pipice. Aby byl udržen rozvolněný styl stávající zástavby, je navržená zástavba řešena izolovanými rodinnými domy na velkých pozemcích.

7

Na část Záhoří prakticky navazuje část obce Pipice, jejíž zástavba se rozkládá kolem Mlýnského potoka západně od silnice III. třídy III/2921. Kolem silnice se nacházejí novější domy a objekt mateřské školy. Zástavba, která je převážně složena ze selských usedlostí a domků kovozemědělců, je rozvolněná a situovaná podél místních komunikací. Centrum části obce tvoří veřejné prostranství u kapličky a sochy sv. Jana Nepomuckého. Vymezené zastavitelné plochy jsou poměrně malého rozsahu, jedná se o izolované rodinné domy. Plochy jsou vymezeny tak, aby nedošlo ke srůstu zástavby ani ve směru k části Záhoří ani ve směru k části Smrčí. Prostor, kterým také prochází vysokotlaký plynovod, byl vymezen jako plochy doprovodné zeleně. Nejvýznamnější částí obce je část Smrčí, nachází se zde obecní úřad, sokolovna a další plochy občanské vybavenosti i výroby a služeb. Část Smrčí se rozkládá v údolí Mlýnského potoka podél silnice III. třídy III/2921. Blízko středu zastavěného území navazuje na silnici III/2921 silnice III. třídy III/28515, která Smrčí spojuje s další částí obce, Dlouhým. Centrum části obce tvoří veřejný prostor mezi obecním úřadem a sokolovnou, vedle kterého se nacházejí plochy výroby a služeb (autodoprava). Rozvolněná zástavba je převážně tvořena selskými usedlostmi a domky kovozemědělců. Vzhledem k existenci ochranného pásma čedičových lomů severovýchodně od zastavěného území není možné zastavitelné plochy umístit ve směru na Pelechov. Proto byly vymezeny v lokalitách jižně a severovýchodně od zastavěného území. Plocha pro bydlení, vymezená u silnice III/28515, je v blízkosti zemědělského areálu a zasahuje i do ochranného pásma hřbitova, což omezuje její využitelnost. Část obce Dlouhý je kompozičně nejzajímavější. Rozkládá se prakticky na návrší a zástavba je situována hvězdicovitě do všech stran. Přes střed obce u kapličky a hasičské zbrojnice prochází silnice III. třídy III/28215. Na západním okraji zastavěného území se nachází sportovní areál se sokolovnou a hřištěm. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území, zhruba do všech stran, aby byla zachována kompozice zástavby. Rozvoj je řešen plánovanou výstavbou individuálních rodinných domů na velkých pozemcích. Pátá část obce, Proseč, je od ostatních čtyř částí oddělena lesem a především areálem čedičových lomů. Leží podél silnice II. třídy II/292. S části obce Záhoří je spojena účelovou komunikací, která se však využívá především k odvozu vytěžené horniny, což kvalitu propojení značně omezuje. Zástavba je rozvolněná, na jižní část navazují areály zemědělské výroby a hřbitov. Zastavitelné plochy jsou situovány v návaznosti na zastavěné území, zástavba není rozvíjena podél silnice II. třídy.

3.2. Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání respektuje současný stav krajiny. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Stávající lesní plochy jsou doplněny několika plochami k zalesnění. Zároveň je však zachováván zemědělský charakter krajiny. V krajině jsou vymezeny plochy doplňkové zeleně v souladu se stavem využití území. 3.2.1. Zvláště chráněná území Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlásit za zvláště chráněná. Na území obce Záhoří se nachází ochranné pásmo národní přírodní památky Kozákov a přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova. Národní přírodní památka Kozákov – nejvyšší bod Českého ráje je geologicky a mineralogicky významnou lokalitou. Západní svahy tvoří ukloněné kry svrchnokřídových pískovců na lužickém zlomu. Zbytky přirozených lesních porostů přecházejí v pastviny se stromy a keři.

8

Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova – hluboké údolí řeky Jizery v permokarbonských fylitových horninách porostlé smíšeným lesem s fragmenty květnatých bučin s příměsí javoru klenu, lípy a jedle bělokoré na nepřístupných svazích a řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území, což je na území Semil v obou případech zvláště chráněných území. 3.2.2. Lokalita Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochrany (viz § 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se vyskytují dvě evropsky významné lokality soustavy Natura 2000: •

EVL CZ0514672 Údolí Jizery a Kamenice,

•

EVL CZ0513822 Jizera a Kamenice (Jizera od soutoku s Kamenicí po soutok s Jizerkou a Kamenice od soutoku s Jizerou po Bohuňovsko).

Z nich dle Sdělení Ministerstva životního prostředí České republiky č. 81/2008 o evropsky významných lokalitách byla doposud zařazena do evropského seznamu lokalita EVL CZ0513822 Jizera a Kamenice, a to z důvodu ochrany vranky obecné (Cottus gobio). 3.2.3. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 tohoto zákona. V rámci správního území obce nejsou vymezeny žádné významné krajinné prvky registrované. Ze zákona jsou významnými krajinnými prvky lesy, vodní toky a vodní plochy. V návrhu územního plánu se žádný významný krajinný prvek k registraci nenavrhuje. 3.2.4. Geopark Celé řešené území je součástí Geoparku Český ráj, jenž byl certifikován 5. října 2005. Evropské geoparky UNESCO, jichž je Geopark Český ráj součástí, tvoří síť, která se stará o zachování jedinečných geologických oblastí. Geopark zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. 3.2.5. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy.

9

V řešeném území byl vyhlášen jeden památný strom, jehož ochranné pásmo je 13 m od paty stromu: •

101338 – Lípa v Záhoří (lípa malolistá Tilia cordata Mill.).

3.3. Územní systém ekologické stability Pro návrh místního územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) je využito principu vytváření ucelených větví ÚSES, skládajících se z logicky na sebe navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů. Každá jednotlivá větev místního ÚSES reprezentuje určité soubory shodných či podobných stanovišť a na ně vázaných společenstev a zároveň navazuje, alespoň jednostranně, na jinou větev místního (příp. regionálního či nadregionálního) ÚSES stejného nebo příbuzného charakteru. Každý biokoridor je přitom součástí právě jedné větve místního ÚSES, zatímco biocentra mohou být součástí i více větví, které se v nich setkávají nebo kříží. Při navrhování soustavy závazných prvků lokálního systému ekologické stability byla respektována zejména zásada maximálního využití stávající kostry ekologické stability a vzájemného propojení lokálních, a v tomto případě nadregionálních i regionálních prvků ÚSES při zajištění maximální funkčnosti. Byl využit vysoký ekologický potenciál tohoto území. Lokální ÚSES byl navržen samozřejmě s předpokladem návaznosti na ÚSES okolních obcí. Předpokládá se zejména navržení ÚSES za hranicemi obce Chuchelna a jedná se o potencionální lesní biocentrum navazující na jižní část biokoridoru LK3 Mezi lomy. Dále je nutné dbát na dostatečnou průchodnost biokoridoru LK3. ÚSES v obci je navržen pro dvě větve odlišných stanovišť a na ně vázaných společenstev. Součástí první vodou ovlivněné větve jsou biocentra 2-NC44 Údolí Jizery a Kamenice, LC1Dlouhý, LC2 Mlýnský les, LC4 Žlab nad chatami a biokoridory K31B Údolí Jizery a Kamenice – Příhrazské skály, LK3 Mezi lomy. Druhou větev normální hydrické řady zastupuje zejména regionální biocentrum RC1245 Kozákov a regionální biokoridor RC671 Suché skály – Kozákov, dále lokální biocentrum LC3 Prackovský vrch, lokální biokoridor LK2 Dlouhý - Žlab, LK4 Žlab – Mlýnský les. Mezi ÚSES, který je přechodový v rámci uvedených ucelených větví, patří LK1 Dlouhý – Prackovský vrch. Je zapotřebí zajistit funkčnost dvou nefunkčních částí biokoridorů LK2 a LK4, které procházejí částmi území v dnešní době stále zemědělsky obhospodařovanými. Při dodržování správných zásad při obnově a údržbě ÚSES bude zachována jeho ekologická a krajinotvorná funkce. Ve všech případech se jedná o lesní či dřevinná společenstva normální až zamokřené hydrické řady.

3.4. Koncepce bydlení Rozvoj bydlení v obci vychází na jedné straně z požadavků zadání územního plánu, kde se do roku 2025 počítá s realizací výstavby 2 až 4 nových rodinných domů ročně, a na straně druhé z požadavků investorů, kterými jsou většinou majitelé pozemků v obci. Celkově jsou vymezeny zastavitelné plochy pro 70 rodinných domů, z toho 18 v Záhoří u Semil, 15 ve Smrčí u Semil, 7 v Pipicích, 17 v Dlouhém a 13 v Proseči a jedna přestavbová plocha pro 1 rodinný dům v Záhoří u Semil. Vzhledem k tomu, že žádné vymezené zastavitelné plochy pro bydlení nejsou ve vlastnictví obce, bude se další rozvoj odehrávat především na soukromých parcelách, což omezuje jejich využitelnost externími investory.

10

Předpokládá se, že obytná zástavba bude realizována výstavbou převážně izolovaných rodinných domů, pokud možno venkovského charakteru na pozemcích o velikosti cca 2000 m2.

3.5. Koncepce výroby Výroba v obci je zastoupena především výrobou zemědělskou, lesní výroba a drobná výroba a výrobní služby jsou pouze doplňkové. Významnou roli hraje těžba čediče v dobývacích prostorech Smrčí a Záhoří – Proseč. 3.5.1. Zemědělská výroba Na území obce hospodaří především družstvo Kozákov, společnost RTV, spol. s r.o. a soukromí vlastníci. Největší areály v Záhoří a ve Smrčí patří družstvu Kozákov, v Záhoří se nachází i areál společnosti RTV, který je v současné době rekonstruován, V jeho blízkosti byla vymezena zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu. Seznam největších zemědělských provozoven: •

Kozákov – družstvo – Smrčí u Semil – cca 90 kusů skotu

•

Kozákov – družstvo – Záhoří u Semil – cca 260 kusů skotu

•

RTV, spol. s r.o. – Záhoří u Semil – cca 25 kusů skotu

Živočišná výroba spočívá především v pastevním chovu skotu. Vzhledem k podhorské poloze a velké svažitosti území je pěstování zemědělských plodin v zájmovém území jen doplňkem živočišné výroby. 3.5.2. Lesnictví Lesy v řešeném území plní většinou hospodářskou funkci, vyjma několika lesů ochranných jihovýchodně od části obce Proseč podél toku Jizery a několika lesů zvláštního určení, které se rozkládají v blízkosti vodních zdrojů Dlouhý, Popluží a Zlatá Voda, tj. severně od místních částí Dlouhý, respektive Smrčí. V návrhu územního plánu je navrženo zalesnění pozemků, navazujících na stávající pozemky určené k plnění funkcí lesa. 3.5.3. Drobná výroba a výrobní služby Drobná výroba a služby jsou zastoupeny především těmito firmami: •

Stav-Car, Jiří Nejedlý, Smrčí – autodoprava a zemní práce,

•

František Maršík, Francis, Záhoří – soukromá dopravní společnost,

•

Sklárna (Záhoří) 3.5.4. Těžba nerostných surovin

Na území obce se těží čedič ve dvou dobývacích prostorech •

Smrčí (Tarmac CZ a.s.)

•

Záhoří – Proseč (Kozákov - družstvo)

Po ukončení těžby v lomu Proseč se předpokládá jeho rekultivace se vznikem vodní plochy.

11

3.6. Koncepce rekreace Území leží na rozhraní Českého ráje a Krkonoš v přímé návaznosti na CHKO Český ráj a na turisticky a rekreačně exponovaný kopec Kozákov. Sídlo samo je zasazeno do atraktivní krajiny, nabízející řadu příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Významnou rekreační lokalitou v blízkosti obce je turisty i lyžaři vyhledávaný vrch Kozákov s rozhlednou, sjezdovkou a prostorem pro paragliding. Návštěvníkům je zde kromě těchto atrakcí nabídnuto i velké množství ubytovacích kapacit. Rekreační potenciál obce tvoří i obecní hřiště a sokolovny. Západně od části Smrčí je v územním plánu vymezena plocha pro hromadnou rekreaci u soukromého rybníka, který je využíván především pro rybářství a ekologickou výchovu. Pro účely vodní turistiky je využívána řeka Jizera, která má v úseku Bítouchov – Podspálov (soutok s Kamenicí) obtížnost WW II-III a v úseku Podspálov – Malá Skála obtížnost WW I. Vzhledem k terénnímu i dopravnímu odloučení toku Jizery od obydleného území nemá vodní turistika na rozvoj obce konkrétní dopad.

3.7. Koncepce občanské vybavenosti V zájmovém území se veškerá stávající občanská vybavenost považuje za stabilizovanou a během zpracování návrhu ÚP Záhoří nebyly zjištěny žádné požadavky na její doplnění. V obci se nachází obchod se smíšeným zbožím (koloniál) v části Smrčí.

3.8. Koncepce dopravní infrastruktury 3.8.1. Pozemní komunikace Silnice: Hlavní dopravní osu obce tvoří silnice III. třídy III/2921 (Záhoří – Chuchelna) v návrhové kategorii S 7,5/60 a S 6,5/50, na kterou navazuje v části obce Záhoří silnice III. třídy III/2922 (Semily – Chuchelna - Záhoří) v návrhové kategorii S 7,5/60. Připojení části Dlouhý zajišťuje silnice III. třídy III/28215 (Loučky) v návrhové kategorii S 7,5/60 a S 6,5/50. Přes část obce Proseč prochází silnice II. třídy II/292 (Železný Brod – Semily – Horní Sytová) v návrhové kategorii S 7,5/60. Po této silnici (buď přes Pelechov, nebo přes Semily a Chuchelnu) je zajišťováno silniční spojení Proseče se zbývajícími částmi obce, neboť mezi touto částí obce a Záhořím vede pouze účelová komunikace, která je navíc využívána především pro dopravu vytěžené horniny z čedičového lomu. Na průtahy silnic navazují účelové komunikace, s nimiž vytvářejí v řešeném území základní dopravní skelet. Ke zlepšení průjezdnosti silnice II/292 je na hranicích s obcí Pelechov navržena přeložka této silnice. Přeložka navazuje na návrh vymezený v územním plánu Železného Brodu. Místní a účelové komunikace: Vzhledem k chybějícímu pasportu místních komunikací je možné považovat veškeré komunikace za účelové. Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na komunikace v zastavěné části území a jsou v území většinou stabilizovány.

12

3.8.2. Drážní doprava Severním okrajem řešeného území prochází celostátní železniční trať č. 030 (508) Hradec Králové – Jaroměř – Liberec a regionální železniční trať č. 035 (548A) Tanvald – Železný Brod. Jedná se o železniční tratě o rozchodu 1435 mm (normální rozchod) s nezávislou trakcí, přičemž na trati je provozována pravidelná osobní a nákladní doprava. Těleso železniční dráhy je ve stabilizované poloze a v rámci návrhu územního plánu se nepočítá s žádnou úpravou. Pro obec má železniční doprava význam pouze okrajový, protože se na jejím území nenachází ani zde není navrhována žádná železniční zastávka. 3.8.3. Obsluha území hromadnou dopravou osob Území obce Záhoří spadá do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje IDOL (zóna 8001 – část obce Proseč, zóna 5003 – zbývající části). Doprava je řešena autobusy. Autobusová doprava: Jediným druhem veřejné dopravy v obci je autobusová doprava. V řešeném území se nachází pět autobusových zastávek, z nichž čtyři (Záhoří, Zdolina; Záhoří, Pipice; Záhoří, Smrčí a Záhoří, Dlouhý) jsou obsluhovány linkou č. 670034 (Semily – Záhoří – Železný Brod) a jedna (Záhoří, Proseč) je obsluhována 13 linkami: •

000269 (Turnov – Jičín – Semily – Tanvald – Harrachov – Jelenia Góra)

•

169101 (Praha – Ml. Boleslav – Turnov – Semily – Jilemnice – Vrchlabí – Špindlerův Mlýn)

•

169220 (Praha – Turnov – Semily – Jilemnice – Vrchlabí – Špindlerův Mlýn)

•

530110 (Desná – Tanvald – Zásada – Železný Brod – Semily)

•

530202 (Jablonec n.N. – Liberec – Nová Paka – Turnov – Hradec Králové – Brno)

•

620130 (Hlinsko – Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jičín – Turnov – Liberec)

•

670010 (Vítkovice, Horní Mísečky – Špindlerův Mlýn – Vrchlabí – Jilemnice – Semily –Turnov – Mladá Boleslav – Praha)

•

670019 (Semily – Turnov – Liberec – Varnsdorf – Dolní Poustevna)

•

670030 (Semily – Turnov – Mladá Boleslav)

•

670037 (Vysoké n.Jiz. – Semily – Turnov – Mladá Boleslav – Praha)

•

670056 (Lomnice nad Pop. – Semily – Železný Brod – Jablonec n.Nisou – Liberec)

•

690220 (Pec p.Sněžkou – Trutnov – Vrchlabí – Semily – Želez.Brod – Jablonec n.N. – Liberec)

•

690700 (Špindlerův Mlýn – Vrchlabí – Jilemnice – Semily – Turnov – Mladá Boleslav – Praha) 3.8.4. Doprava v klidu

Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlostí. Větší parkovací plocha se nachází v části Smrčí u obecního úřadu a sokolovny. Nové plocha pro odstavování vozidel je navržena u hřbitova v části Smrčí. 3.8.5. Pěší doprava Pěší doprava v Záhoří je vedena především v přidruženém dopravním prostoru pozemních komunikací, zejména při silnicích II. a III. třídy procházejících zastavěnou části obce. V rámci návrhu územního plánu je počítáno s výstavbou chodníku v části Proseč.

13

Přes správní území obce procházejí tyto turistické trasy: 034 - Frýdštejn (zříc.) – Malá Skála, u mostu – Besedice – Koberovy – Hamštejnský hřeben – Kozákov (tur.ch., rozhl.), 165 - Železný Brod (nám.) – Železný Brod, most – Vzdychánek – Pod Prackovským vrchem – Kozákov (tur.ch., rozhl.), 398 - Železný Brod, u viaduktu (rozc.) – Dlouhý (bus) – Hamštejnský hřeben, 421 - Kozákov (tur.ch., rozhl.) – Pod Kozákovem (rozc.) – Záhoří (bus) – U Krkavčí skály (rozc.) – Krkavčí skála (vyhl.), 698 - Železný Brod (žst) – Pelechov (bus) – Proseč u Železného Brodu – U Krkavčí skály (rozc.). 3.8.6. Cyklistická doprava Přes správní území obce procházejí tyto cyklotrasy: 4006 - Bačov – Prackov – Turnov, 4008 - Podchloumek – Prackov – Smrčí, 4175 - Nad Kundraticemi – Podkamínky – Chuchelna – Smrčí. Cyklotrasy jsou většinou vedeny po silnicích III. třídy. Části cyklotras 4175 a 4006 vedou po účelových komunikacích. Samostatné cyklostezky se v řešeném území nenacházejí. Výstavba cyklostezky se plánuje v údolí Jizery při jejím levém břehu a měla by spojovat Podspálov se Semily.

3.9. Koncepce vodního hospodářství 3.9.1. Vodní režim Hydrologické poměry: Hydrogeograficky náleží zájmové území do povodí Labe a je odvodňováno větším množstvím různých toků, které náleží do úmoří Severního moře. Odvodnění jednotlivých částí obce: Záhoří – Chuchelenský potok, který se vlévá do Jizery, Pipice a Smrčí – Mlýnský potok, který se vlévá do Jizery, Dlouhý – bezejmenný vodní tok, který se vlévá do Mlýnského potoka a další bezejmenné vodní toky, které se vlévají do Koberovského potoka, který je přítokem Jizery, Proseč – bezejmenné vodní toky, které se vlévají do Jizery. Řeka Jizera je dlouhá 157,2 km, pramení v Polsku na svazích hory Smrk (1124 m n.m.) a odvádí vodu z povodí o ploše 2 193 km2. Do Labe ústí u Toušeně, kde dosahuje průměrných průtoků 23,96 m3/s. Na dolním toku, který má již nížinný charakter s mírným proudem a sklonem 1 ‰, dosahuje koryto šířky až 50 m. Vodní toky v území jsou spravovány Povodím Labe, a. s., Zemědělskou vodohospodářskou správou a Lesy České republiky, s. p.. Záplavové území: Na řece Jizeře je v řešeném území stanoveno záplavové území Q100 a rovněž jsou zde vymezena území zvláštních povodní pod vodními díly Josefův důl a Souš.

14

Vodní útvary: Do řešeného území okrajově zasahuje útvar podzemních vod základní vrstvy nazvaný Bazální křídový kolektor na Jizeře (47100). Meliorace: V řešeném území jsou některé pozemky vybavené drenáží. Drenážní zařízení jsou v majetku vlastníků pozemků, hlavní meliorační zařízení spravuje Zemědělská vodohospodářská správa pro Pozemkový fond. Meliorace byly budovány kolem roku 1980, v současné době jsou nefunkční. Vodní plochy: V řešeném území se nenacházejí žádné rozsáhlé vodní plochy. Byly vymezeny plochy rybníku a vodní nádrže v části Smrčí a plocha dalšího rybníku u lesa v části Pipice. Dále byly vymezeny dvě nové vodní plochy rovněž v Pipicích. 3.9.2. Řešení zásobování pitnou vodou Všechny části obce Záhoří jsou zásobeny pitnou vodou z vodovodních řadů napojených na zdroje, které se nacházejí na území obce. Vodovodní systémy částí Záhoří, Pipice, Smrčí a Dlouhý jsou vzájemně propojeny, připravuje se propojení s vodovodem v části Proseč. Koncepčně vychází návrh zásobování pitnou vodou z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje, ten je však z roku 2004 a většina záměrů v něm popsaných byla již uskutečněna. Jedná se především o připojení vodního zdroje Kozákov, realizaci zásobovacího řadu do části Záhoří, vodojemu Záhoří a výstavbu zásobovacího řadu do částí Pipice a Dlouhý, včetně napojení části Smrčí. V současnosti je dosaženo stavu, kdy jsou všechny části obce kromě Proseče napojeny na jeden zdroj pitné vody. Vzhledem k tomu, že v části Proseč je stávající zdroj hygienicky nevyhovující, obsahuje územní plán rovněž návrh napojení této části na tuto jednotnou vodovodní síť. Nad rámec plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je navrženo připojení vodního zdroje Zlatá Voda, který je zároveň zdrojem pitné vody pro Pelechov a Železný Brod. To obci umožní být nezávislá pouze na jednom zdroji pitné vody a realizovat další urbanistický rozvoj. V části obce Záhoří je vybudován veřejný vodovod, ze kterého odebírá vodu téměř veškeré trvale bydlící obyvatelstvo a část přechodně bydlícího obyvatelstva. Hlavní zdroje pitné vody jsou tři kopané studny v jižní části obce. Prameniště Zdolina, které donedávna zásobovalo tuto část obce, je dnes využíváno pouze pro zásobování zemědělského družstva. Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Zdroje pitné vody: •

Kopané studny ZH 2, 3, 5 vyhloubené v první polovině 80. let. Studny jsou hluboké 4 - 5 m a mají využitelnou vydatnost cca 0,6 l/s s možností posílení o další cca 1,0 l/s z nevyužívaného prameniště nad lokalitou se studnami. Voda je ze zdroje svedena polyetylénovým přívodním řadem do vodojemu Záhoří.

•

Pramenní studna Zdolina, ze které je zachycená voda svedena do dvou akumulačních jímek. Prameniště je z roku 1950, v roce 1999 bylo zrekonstruováno. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,75 l/s, maximální 2,0 l/s. Voda je v pramenní studni podle potřeby jednorázově zabezpečena chlorováním. Přímo ze zdroje je voda přes spotřebiště čerpána PVC výtlačným řadem o průměru 90 mm do tlakových nádob o objemu 2 x 1500 l, umístěných v provozní budově zemědělského družstva. Z nich byla voda vedena do vodovodního rozvodu v obci.

V části obce se nachází jediné zařízení pro akumulaci vod, které slouží pro zásobování prakticky celé obce (bez části Proseč, předpokládá se však i její připojení).

15

•

Vodojem Záhoří – zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 35 m3 (531,5 / 529,0 m n.m.). Voda je gravitačně vedena polyetylénovým zásobovacím řadem o průměru 90 mm do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci.

V části Pipice je veřejný vodovod, který se dřív skládal ze dvou nezávislých větví, které jsou nyní propojené. 1. vodovodní řad byl vybudován v roce 1999. Odebírá z něj vodu část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Dřív byl zásobován řadem z tlakových nádob o objemu 2 x 1500 l umístěných v provozní budově zemědělského družstva v části Záhoří, nyní je napojen na vodojem Záhoří. 2. vodovodní řad, napojený na vodojem Záhoří, byl vybudován v letech 2001 – 2003. Je z něj zásobována většina trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Zbylá část obyvatel je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. V části Smrčí je vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobena většina trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Vodovodní rozvod byl vybudován v roce 1952 a v průběhu 70. a 90. let byl rozšiřován. Dřívějším zdrojem pitné vody bylo prameniště Smrčí, dnes je však vodovod napojen na vodovodní systém, zásobující části Záhoří, Pipice a Dlouhý a tudíž na vodojem Záhoří. Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Pro potřeby kravína zemědělského družstva slouží dostatečný vodní zdroj, ze kterého by v případě potřeby mohla být pro dotaci obecného vodovodu pitnou vodou využívána přepadová voda v množství cca 1,0 l/s. Zdroje pitné vody: •

Prameniště Smrčí – dvě kopané studny. Prameniště je z roku 1950, v roce 1980 bylo zrekonstruováno. Průměrná vydatnost zdroje je cca 0,75 l/s, maximální 2,0 l/s. Voda je ve zdroji podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována chlorováním. Přímo u zdroje je AT-stanice se dvěma tlakovými nádobami o objemu 2 x 1500 l. ze kterých je pitná voda vedena do vodovodního rozvodu a ke spotřebitelům ve Smrčí.

•

Zdroj Křiba, který zásobuje kravín zemědělského družstva v místní části Smrčí.

•

Zářezy Zlatá Voda, které jsou zdrojem pitné vody pro Pelechov i pro Železný Brod. Průměrná vydatnost zdroje je 8,0 l/s.

V územním plánu je navržena rekonstrukce a dostavba vodovodní sítě v části obce Smrčí a její napojení na vodní zdroj Zlatá Voda. V části obce Dlouhý je vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobena většina trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva. Vodovodní rozvod byl vybudován v roce 2004 a je napojen na vodovodní systém, zásobující části Záhoří, Pipice a Smrčí, a tudíž na vodojem Záhoří. Zbylá část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Zdroje pitné vody: •

zdroj Dlouhý, který je zdrojem pitné vody pro Železný Brod.

•

zdroj Popluží, který je zdrojem pitné vody pro Železný Brod. Průměrná vydatnost zdroje je 0,2 l/s.

V části obce Proseč je vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobeno veškeré trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo. Původní vodovodní rozvod z 50. let byl v roce 1982 rozšířen a napojen na nový zdroj.

16

Zdroje pitné vody: •

prameniště Proseč – jedná se o tři pramenní studny. Jedna ze studní je z 60. let a zbylé dvě byly vyhloubeny v roce 1982. Maximální vydatnost zdroje je cca 4,0 l/s. Voda je v pramenních studnách podle potřeby jednorázově hygienicky zabezpečována chlorováním. Ze zdroje je pitná voda gravitačně vedena polyetylenovým přívodním řadem o průměru 63 mm do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v části Proseč.

Dle dostupných rozborů pitné vody nevyhovuje zdroj Proseč vyhl. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu z hlediska výskytu většího bakteriologického znečištění a dusičnanů. Územní plán proto navrhuje připojení vodovodu v Proseči přívodním řadem na vodovod v části Záhoří a tudíž na vodojem Záhoří a zdroj Kozákov, respektive Zlatá Voda. V řešeném území se nacházejí tato ochranná pásma vodních zdrojů: •

zdroj Kozákov – ochranné pásmo I. stupně,

•

zdroj Popluží – ochranné pásmo I. stupně a II. stupně vnitřní,

•

zdroj Zlatá Voda – ochranné pásmo I. stupně a II. stupně vnitřní.

Do jižního cípu řešeného území zasahuje okrajově vnější ochranné pásmo II. stupně dalšího zdroje pod vrchem Kozákov. Celá obec leží v ochranném pásmu III. stupně veřejného zdroje pitné vody Káraný. V cílovém stavu se předpokládá připojení všech trvale bydlících obyvatel (485) i všech přechodných obyvatel, jejichž počet se odhaduje na asi 15% obyvatel trvale bydlících. Celkový počet přítomných obyvatel je tedy asi 560. V zastavitelných plochách, které budou připojeny na vodovod, se počítá s výstavbou 71 rodinných domů, čemuž při zalidněnosti 3 obyvatelé na dům lze předpokládat nárůst počtu obyvatel o cca 210. Celkový cílový počet obyvatel by měl být cca 770. Na vodovod jsou napojena i zařízení občanské vybavenosti a výrobní zařízení. Mezi hlavní odběratele můžeme zařadit tato zařízení: •

obecní úřad,

•

mateřská škola (cca 20 žáků, 5 prac. míst),

•

hostinec,

•

sokolovna Záhoří,

•

sokolovna Smrčí,

•

sokolovna Dlouhý,

•

prodejna smíšeného zboží – koloniál,

celkem cca 20 žáků, cca 20 pracovních míst, •

Stav-Car, Jiří Nejedlý (Smrčí) – autodoprava a zemní práce,

•

František Maršík, Francis (Záhoří) – soukromá dopravní společnost,

•

Sklárna (Záhoří),

odhad přítomných zaměstnanců: cca 30.

17

Výpočet výhledové denní spotřeby pitné vody: Počet bydlících obyvatel

485 x 130 l

63050 l = 63,1 m3

Počet přítomných obyvatel

560 x 130 l

72800 l = 72,8 m3

Cílový počet přítomných obyvatel

760 x 130 l

100100 l = 100,1 m3

Zařízení občanské vybavenosti Výrobní podniky

20 x 60 l

1200 l = 1,2 m3

20 x 30 l

600 l = 6,0 m3

30 x 60 l

1800 l = 1,8 m3

Celkem předpokládaná spotřeba

109,1 m3

Upraveno koeficientem denní nerovnoměrnosti 2,3

250,9 m3

Průměrná vydatnost vodního zdroje Kozákov - 0,6 l/s

51840 l = 51,8 m3

Průměrná vydatnost posíleného vodního zdroje Kozákov - 1,6 l/s

138240 l = 138,2 m3

Posílení vodovodního systému navrženým připojením vodního zdroje Zlatá Voda – cca 2,0 l/s

172800 l = 172,8 m3

Celkem oba vodní zdroje:

311,0 m3

Z výpočtu plyne, že stávající zdroj pitné vody není pro navrhovaný počet obyvatel obce dostačující. Navíc je potřeba počítat s tím, že bude připojena i část Proseč. Bude-li však realizováno připojení na vodní zdroj Zlatá Voda, které je navrhováno v územním plánu, anebo bude-li využíván některý z odstavených vodních zdrojů, bude množství pitné vody dostačovat. 3.9.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod Obec Záhoří nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z obce jsou zachycovány: Část obce Záhoří: •

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na zemědělsky obhospodařované pozemky (trvale bydlící obyvatelé – cca 5 %, přechodní obyvatelé – cca 5 %),

•

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy do čistírny odpadních vod Semily (trvale bydlící obyvatelé – cca 5 %, přechodní obyvatelé – cca 5 %),

•

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 90 %, přechodní obyvatelé – cca 90 %).

Část obce Pipice: •

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy do čistírny odpadních vod Semily (trvale bydlící obyvatelé – cca 20 %, přechodní obyvatelé – cca 20 %),

•

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 40 %, přechodní obyvatelé – cca 40 %),

•

v septicích s přepadem do povrchových vodotečí (trvale bydlící obyvatelé – cca 40 %, přechodní obyvatelé – cca 40 %).

18

Část obce Smrčí: •

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy do čistírny odpadních vod Semily (trvale bydlící obyvatelé – cca 20 %, přechodní obyvatelé – cca 20 %),

•

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 40 %, přechodní obyvatelé – cca 40 %),

•

v septicích s přepadem do povrchových vodotečí (trvale bydlící obyvatelé – cca 40 %, přechodní obyvatelé – cca 40 %).

Část obce Dlouhý: •

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy do čistírny odpadních vod Semily (trvale bydlící obyvatelé – cca 10 %, přechodní obyvatelé – cca 10 %),

•

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 90 %, přechodní obyvatelé – cca 90 %).

Část obce Proseč: •

v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy do čistírny odpadních vod Semily (trvale bydlící obyvatelé – cca 10 %, přechodní obyvatelé – cca 10 %),

•

v septicích s přepadem do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 70,%, přechodní obyvatelé – cca 70 %),

•

v septicích s přepadem do povrchových vodotečí (trvale bydlící obyvatelé – cca 20 %, přechodní obyvatelé – cca 20 %).

Mimo obyvatele, ať už stálé nebo přechodné, jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod běžného komunálního charakteru: •

Kozákov – družstvo (areál Záhoří) – zemědělská prvovýroba – 0,92 m3/den,

•

Tarmac CZ a.s. – kamenolom, drcené kamenivo – 0,71 m3/den.

Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místních vodotečí. V části obce Dlouhý je vybudována dešťová kanalizace, jejímž recipientem je bezejmenný vodní tok, který ústí do Mlýnského potoka. Návrh způsobu likvidace odpadních vod je převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Vzhledem k tomu, že obec leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída a v ochranném pásmu III. stupně veřejného zdroje pitné vody Káraný a že k zásobování pitnou vodou jsou využívány také místní zdroje, s přihlédnutím na velikost obce není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na kapacitní čistírnu odpadních vod (pravděpodobně čistírna odpadních vod Semily). Při splnění určitých podmínek (např. na základě hydrogeologického posudku, posouzení dopadu výstavby malé domovní čistírny na životní prostředí v dané lokalitě a výskyt vyhovujícího recipientu) je případně též možné akceptovat využití malých domovních čistíren pro čištění odpadních vod. Odvádění dešťových vod bude i nadále řešeno stávajícím způsobem.

19

3.10.

Koncepce energetických zařízení a spojů

3.10.1. Zásobování plynem Obec Záhoří je plynofikována sítí středotlakého plynovodu s napojením na regulační stanici mimo území obce. V návrhu územního plánu bylo navrženo rozšíření sítě plynovodů do části obce Proseč s napojením na síť středotlakého plynovodu v části Záhoří. Dále byly navrženy plynovodní přípojky ke všem návrhovým plochám v obci. V části Proseč je navrženo připojení cca 30 stávajících objektů, celkově je v obci Záhoří navržena výstavba 71 rodinných domů (bytových jednotek), takže celkový předpokládaný počet nově připojených bytových jednotek je cca 101. Za předpokladu plynofikace 80 % stávajících a 90 % budoucích obytných objektů lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva: •

vaření jídel 91 b.j x 120 m3

=

10920 m3/rok

•

příprava teplé užitkové vody 91 b.j x 600 m3

=

54600 m3/rok

•

vytápění bytu v rodinných domech 91 b.j x 3 000 m3

= 273 000 m3/rok

Celkem

= 338 520 m3/rok

V případě plné plynofikace obce by měl být nárůst roční spotřeby o cca 340 000 m3. 3.10.2. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím neprochází žádné vedení přenosové soustavy 220 a 400 kV, ani v návrhovém období se s jeho výstavbou nepočítá. Hlavním rozvodem napájecí soustavy je vedení distribuční soustavy v napěťové soustavě 35 kV, jež prochází zastavěným územím od jihozápadu k severovýchodu a zásobuje všech pět částí obce. V zájmovém území se nachází 10 transformačních stanic, od nichž vedou rozvody nízkého napětí po celé obci i do zemědělských areálů a čedičových lomů. Seznam transformačních stanic: •

Záhoří – ZÁHOŘÍ

•

Záhoří – PIPICE

•

Záhoří – LOM

•

Smrčí – U MNV

•

Smrčí – SEVEROKÁMEN

•

Smrčí – U LOMU

•

Smrčí – U JZD

•

Smrčí – ŠTĚRKOVNA

•

Proseč u Semil – PROSEČ U ZÁHOŘÍ

•

Dlouhý u Turnova – DLOUHÝ OBEC

V návrhu územního plánu nejsou vymezeny žádné další transformační stanice, objekty v zastavitelných plochách budou připojeny na stávající trafostanice a rozvody. Nárůst spotřeby elektrické energie je dán především nárůstem počtu rodinných domů o 71. Nová významná zařízení občanské vybavenosti nejsou navrhována.

20

Vzhledem k tomu, že se předpokládá plná plynofikace obce, vychází se ze stupně elektrizace „A“, tj. základní stupeň. Výpočet: Pb = 5,5 x 70 x 0,3 = 115,5 kW. Nárůst spotřeby elektrické energie je možné odhadnout o cca 115 kW.

3.11.

Spoje a zařízení spojů

3.11.1. Pošta a telekomunikace Pošta pro obec Záhoří leží v nedalekých Semilech a plně vyhovuje současnému stavu. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu a kapacita plně dostačuje poptávce. Tento stav postačí i po připojení rozvojových lokalit. Komunikační vedení je v celé obci vedeno pod zemí a tento rozvod komunikačního vedení je respektován. 3.11.2. Radiokomunikace Takřka celým řešeným územím procházejí 2 paprsky radioreléových tras komunikační sítě: •

Ještěd – Zvičina

•

Černá studnice – Semily (Lomy)

Celé území obce je v ochranném pásmu vojenského spojovacího uzlu Kozákov, ve kterém platí tato omezení: •

do 2 km od stanoviště nejsou přípustné průmyslové stavby s kovovou konstrukcí jako sklady, sila, hangáry apod.,

•

do 5 km nejsou přípustné výkonné vysílače v pásmu 40 MHz – 1,3 GHz vyzařující všesměrově.

V územním plánu nejsou navrhovány žádné plochy či zařízení pro potřeby radiokomunikací.

3.12. Nakládání s odpady Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v platném znění. Svoz komunálního odpadu zajišťuje v současné době pro obec externí firma. V řešeném území se v současné době nevyskytuje žádná černá skládka. Staré zátěže a kontaminované plochy: V řešeném území se z minulých dob zachovala pouze jedna stará zátěž a kontaminovaná plocha, jež se nachází západně od místní části Dlouhý a jejíž riziko je nízké: •

19009001 – Záhoří BUS, Kopeček

3.13.

Zvláštní zájmy

3.13.1. Ochrana nemovitých kulturních památek V obci se nachází jediná nemovitá kulturní památka zapsaná v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu: •

32989/6-2799 – socha sv. Jana Nepomuckého

21

Poloha této nemovité kulturní památky je stabilizovaná a v návrhu územního plánu se respektuje. Vyjma evidovaných nemovitých kulturních památek se v řešeném území vyskytuje několik architektonicky cenných staveb, jež by mohly být předmětem zápisu do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. 3.13.2. Ochrana území s archeologickými nálezy Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V zájmovém území se nacházejí tato území s archeologickými nálezy I. typu: •

03-32-19/12 – ves Dlouhý u Semil – k. ú. Smrčí u Semil

•

03-32-20/5 – ves Smrčí u Semil

•

03-32-20/3 – intravilán obce Pipice – k. ú. Záhoří

•

03-32-20/6 – ves Záhoří u Semil

3.13.3. Válečné hroby a pietní místa Na území obce Záhoří se nacházejí následující válečné hroby a pietní místa evidované na Městském úřadě Semily: •

památník Dlouhý – památník obětem I. a II. světové války

•

památník Proseč – památník obětem I. a II. světové války

•

památník Záhoří – památník obětem I. a II. světové války 3.13.4. Ochrana nerostných surovin

Mezi částmi obce Smrčí a Proseč se nacházejí chráněná ložisková území s ložisky stavebního kamene – čediče, která jsou v současnosti povrchově těžena. Seznam chráněných ložiskových území: •

6150000 – Smrčí I. o o

•

surovina: stavební kámen rozloha: 3,21 ha

2170000 – Záhoří o o

surovina: stavební kámen rozloha: 15,22 ha

Seznam ložisek nerostných surovin: •

3021700 – Smrčí 2 a 3 – bilancované ložisko (výhradní) o o o o o

nerost: čedič, bazanit využití: současná povrchová těžba surovina: stavební kámen rozloha: 14,11 ha organizace: Tarmac CZ a.s.

22

•

310600 – Záhoří – Proseč – bilancované ložisko (výhradní) o o o o o

nerost: čedič, bazanit využití: současná povrchová těžba surovina: stavební kámen, tavné horniny – čedič tavný rozloha: 7,17 ha organizace: Kozákov – družstvo

Seznam dobývacích prostorů: •

7/0750 – Smrčí o o o o o

nerost: čedič využití: ložisko těžené platnost od: 30.7.1973 rozloha: 32,17 ha organizace: Tarmac CZ a.s.

7/0654 – Záhoří – Proseč o o o o o

nerost: čedič využití: ložisko těžené platnost od: 14.9.1971 rozloha: 8,6 ha organizace: Kozákov – družstvo

7/0992 – Železný Brod I. o o o o o

nerost: čedič pro drcené kamenivo využití: ložisko se zastavenou těžbou platnost od: 21.3.1983 rozloha: 4,33 ha organizace: Tarmac CZ a.s.

V rozsahu 300 m od hranice dobývacího prostoru a 300 m od technologického zařízení je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany – platnost tohoto rozhodnutí byla prodloužena do doby vytěžení ložiska rozhodnutím ONV Semily č.j. Výst/1016/88-328/3/Lo z 5.12.1988). 3.13.5. Ochrana před nepříznivými geologickými vlivy Poddolovaná území: V řešeném území se nachází pouze jedno poddolované území, jež se nachází severovýchodně od místní části Proseč na hřebenu nad údolím Jizery: •

2849 – Záhoří – Proseč (rudy)

Sesuvná území: V obci se sesuvná území nevyskytují. Halda: Haldu nalezneme severně od místní části Dlouhý, v místní lokalitě zvané Štípek, přičemž se jedná o haldu z dob těžby železné rudy. Radonové riziko: Řešené území je z geologického hlediska pestřejší, a z tohoto důvodu jsou zde rovněž velmi rozdílné podmínky z hlediska radonového rizika. V zastavěném území převládá přechodný

23

stupeň radonového rizika, ve výše položených částech obce je tento stupeň střední, na plochách ložisek čediče nízký. 3.13.6. Záplavové území V řešeném území bylo vyhlášeno záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území toků Jizera a Kamenice. Tyto plochy je třeba respektovat, jsou zakresleny v grafické části. V oblasti Podspálova je rovněž vymezeno území zvláštní povodně pod vodním dílem, konkrétně se jedná o vodní nádrže Josefův Důl a Souš. Oblast prevence ochrany před povodněmi zahrnuje zpracování povodňových plánů. Na významných vodních tocích je v oblasti vybudován hlásný systém, který provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Praha a správci toků v oblasti Povodí Labe s. p. Hradec Králové. 3.13.7. Požární a civilní ochrana Požární ochrana je zajišťována dobrovolným hasičským sborem Záhoří a Hasičkým záchranným sborem Libereckého kraje, stanice Semily. Hasičské zbrojnice jsou v částech obce Dlouhý a Smrčí, kde je také požární nádrž. Objekty civilní obrany se v obci nenacházejí.

4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko (nebo jeho část) nebylo respektováno V zadání územního plánu obce Záhoří je uvedeno: Vzhledem k předpokládanému rozvoji v ÚP Záhoří se pořizovatel domnívá, že lze vyloučit vliv tohoto dokumentu na životní prostředí a na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Pořizovatel nemá žádné požadavky na vyhodnocení vlivů ÚP Záhoří na udržitelný rozvoj území. V řešeném území se nachází Evropsky významná lokalita NATURA 2000, konkrétně se jedná o Evropsky významnou lokalitu a přírodní památku Údolí Jizery a Kamenice, přičemž návrh ÚP Záhoří na ni nebude mít negativní vliv.

24

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Vyhodnocení zemědělského půdního fondu pro obec Záhoří je zpracováno podle zákona č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č.10/1993 Sb. Zábor daný navrženými plochami pro změnu funkce (mimo zastavěné území):

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis BV1 BV2 BV4 BV10 BV11 BV13 BV14 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV20 BV21 BV22 BV23 BV24 BV25 BV26 BV28 BV29 BV30 BV31 BV32 BV73 BV74 RC33 RC34 RH35 OV36 DS40 DC42 DC43

I. třída

II. třída III. třída IV. třída V. třída

Zábor PUPFL (ha)

0,949 1,459 0,101

0,720

1,103

0,001

0,024

0,076 0,931 0,023 0,240 0,033 0,054 0,531

0,131 0,298 0,370 0,112 0,201

0,207 0,064 0,006 0,151 0,003 0,192 0,634

0,142

0,184

0,570 0,153 0,439 1,275 0,118 0,114 0,221 0,118 0,010

0,649 0,415 0,116

0,011

0,166 0,502

0,023

0,007 0,063

0,127 0,144

Celkem 0,949 1,459 0,821 1,103 0,207 0,931 0,322 0,240 0,403 0,112 0,255 0,555 0,207 0,064 0,148 0,151 0,187 0,192 0,634 0,57 0,153 0,439 1,275 0,118 0,114 0,221 0,118 0,659 0,592 0,116 0,502 0,157 0,207

25

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis

I. třída

DC44 DC45 TI48 TI68 TI72 VS49 VE50 VA51 VA52 VA53 VA75 WT55 WT56 AO57 AO58 AO69 AO70 LH60 LH61 LH62 LH63 ZD64 ZD67 Celkem

II. třída III. třída IV. třída V. třída

Zábor PUPFL (ha)

0,066 0,079 0,005

0,028

0,105 0,004 0,003

0,221

0,167 0,630 0,055

0,082

0,088 0,068 0,901 0,107

0,089 0,471 0,080 0,047 0,020 0,345 0,096

1,308

0,020 0,069 4,435

1,671 1,193 8,493

0,397 0,016

0,897 0,490 0,170 0,267

3,682

3,883

1,327

Celkem 0,066 0,079 0,138 0,004 0,003 0,388 0,718 0,123 0,901 0,107 0,171 0,471 0,08 0,047 0,02 0,345 0,096 0,897 0,887 0,186 0,267 1,691 1,262 23,128

26

Sumarizace záboru: Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Funkční využití

I. třída

Bydlení v rodinných domech - venkovské

1,298

Stavby pro rodinnou rekreaci

0,010

II. třída

4,015

Stavby pro hromadnou rekreaci Občanské vybavení Plochy silniční dopravy Plochy místní dopravy Plochy technické infrastruktury Výroba a sklady Výroba obnovitelné energie

Zemědělská výroba Vodní plochy a toky Zemědělské obhospodařování Plochy lesní Zeleň doprovodná Celkem

III. třída IV. třída V. třída

3,478

11,830

0,649

0,118

0,777

0,415 0,116

0,011

0,136

0,005 0,221

0,028 0,167

0,082

0,089

0,206 0,105

0,166

0,592 0,116

0,502

0,502

0,144

0,509

0,007

0,145 0,388

0,630

0,088

0,718

0,055

1,076

1,302

0,551

1,308

Celkem

0,661

0,023

2,378

Zábor PUPFL (ha)

0,089

2,864

4,435

8,493

0,551

0,413

1,824

3,682

3,883

0,508

0,508 2,237 2,953

1,327

23,128

27

Zábor daný navrženými plochami pro změnu funkce (zastavěné území):

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis

I. třída

BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10 BV12 BV20 RC34 OV37 DC41 DC45 DP47 WT54 ZD65 ZD66 Celkem

II. třída III. třída IV. třída V. třída 0,065 0,018 0,026 0,029

Zábor PUPFL (ha)

Celkem

0,064 0,028 0,167 0,110

0,169 0,216

0,026

0,077 0,237 0,091 0,002 0,065 0,029 0,043

0,002

0,036 0,136 0,008 0,091

0,142

0,171 0,681

0,801

0,100

0,049 0,049

0,129 0,046 0,026 0,196 0,110 0,169 0,242 0,077 0,237 0,091 0,002 0,065 0,029 0,045 0,036 0,136 0,008 0,220 1,864

Sumarizace záboru (zastavěné území): Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Funkční využití

Bydlení v rodinných domech venkovské Občanské vybavení Stavby pro rodinnou rekreaci Plochy místní dopravy Dopravní vybavení Vodní plochy a toky Zeleň doprovodná Celkem

I. třída

II. třída

0,096

0,077

III. třída IV. třída V. třída

Zábor PUPFL (ha)

Celkem

1,323 0,307 0,065

0,758

0,090 0,065 0,002

0,002 0,029 0,036

0,096

0,318

0,043 0,136 0,171 0,864

0,801

0,074

0,002

0,008 0,100

0,049 0,049

0,036 0,136 0,228 1,864

28