ÚZEMNÍ PLÁN LIBŠTÁT ODŮVODNĚNÍ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal:
Oprávněná úřední osoba pořizovatele:
Zastupitelstvo obce Libštát, usnesením č. Z10/037
Jaromír Mejsnar
Číslo jednací: SÚ/3025/10
Funkce:
Datum vydání: 29. 09. 2010
Podpis:
Datum nabytí účinnosti: 16. 10. 2010:
Razítko:
Vedoucí oddělení územního plánování
C - TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ Objednatel:
Obec Libštát
Zhotovitel:
Institut regionálních informací, s.r.o.
Oprávněný zástupce: Hlavní projektant: Číslo autorizace: Zodpovědný projektant: Urbanistické řešení:
Ing. Milada Kadlecová Ing. arch. Michal Hadlač 03 497 Mgr. Romana Mravcová Ing. arch. Martina Kabelková
Pořizovatel:
Městský úřad Semily
Obsah 1.
Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .................................... 3
1.1.
Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem...................................................................................................................... 3
1.2.
Širší vztahy .............................................................................................................. 3
2.
Údaje o splnění zadání ............................................................................................ 3
2.1.
Poţadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů .................................. 3
2.2.
Poţadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů .......................... 4
2.3.
Poţadavky na rozvoj území obce ............................................................................ 4
2.4.
Poţadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) ................................................................................... 4
2.5.
Poţadavky na řešení veřejné infrastruktury ............................................................. 4
2.6.
Poţadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ......................................................... 4
2.7.
Poţadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ... 5
2.8.
Poţadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (poţadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochranu, obranu a bezpečnost státu, ochranu loţisek nerostných surovin, ochranu geologické stavby území, ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) ............................................................................. 5
2.9.
Poţadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území ............. 5
2.10.
Poţadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose .......................................................................................................................... 6
3.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ................................................................... 6
3.1.
Urbanistické řešení .................................................................................................. 6
3.2.
Koncepce uspořádání krajiny ................................................................................... 6
3.2.1.
Významné krajinné prvky ......................................................................................... 6
3.2.2.
Geopark ................................................................................................................... 6
3.3.
Územní systém ekologické stability.......................................................................... 7
3.4.
Koncepce bydlení .................................................................................................... 7
3.5.
Koncepce výroby ..................................................................................................... 7
3.5.1.
Zemědělská výroba ................................................................................................. 7
3.5.2.
Lesnictví .................................................................................................................. 8
3.5.3.
Výroba a výrobní sluţby........................................................................................... 8
3.6.
Koncepce rekreace .................................................................................................. 8
3.7.
Koncepce občanské vybavenosti ............................................................................. 9
3.8.
Koncepce dopravní infrastruktury ............................................................................ 9
3.8.1.
Pozemní komunikace .............................................................................................. 9
1
3.8.2.
Dráţní doprava .......................................................................................................10
3.8.3.
Obsluha území hromadnou dopravou osob ............................................................10
3.8.4.
Doprava v klidu .......................................................................................................10
3.8.5.
Pěší doprava ..........................................................................................................10
3.8.6.
Cyklistická doprava .................................................................................................10
3.9.
Koncepce vodního hospodářství .............................................................................11
3.9.1.
Vodní reţim ............................................................................................................11
3.9.2.
Řešení zásobování pitnou vodou ............................................................................12
3.9.3.
Řešení odvádění a čištění odpadních vod ..............................................................12
3.10.
Koncepce energetických zařízení a spojů ...............................................................14
3.10.1. Zásobování plynem ................................................................................................14 3.10.2. Zásobování elektrickou energií ...............................................................................14 3.11.
Spoje a zařízení spojů ............................................................................................15
3.11.1. Pošta a telekomunikace ..........................................................................................15 3.11.2. Radiokomunikace ...................................................................................................15 3.12.
Nakládání s odpady ................................................................................................16
3.13.
Zvláštní zájmy .........................................................................................................16
3.13.1. Ochrana nemovitých kulturních památek ................................................................16 3.13.2. Ochrana území s archeologickými nálezy ...............................................................16 3.13.3. Ochrana nerostných surovin ...................................................................................16 3.13.4. Ochrana před nepříznivými geologickými vlivy ........................................................17 3.13.5. Poţární a civilní ochrana.........................................................................................17 4.
Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč stanovisko (nebo jeho část) nebylo respektováno ..........................................................................................................17
5.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa..................................................17
2
1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje 2008 vyplývá, ţe obec Libštát leţí mimo rozvojovou oblast OB7 Liberec mezi rozvojovými osami OS3 Praha – Liberec – hranice České republiky, Německo, Polsko a OS4 Praha – Hradec Králové / Pardubice – Trutnov – hranice České republiky, Polsko i mimo záměry rozvojových dopravních koridorů. Řešené území leţí rovněţ mimo vymezené specifické oblasti. Územní plán Libštát plně respektuje poţadavky vyplývající ze schválené politiky územního rozvoje a je s ní v souladu. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen „ZÚR“) dosud nebyly krajským zastupitelstvem schváleny, zatím jsou ve fázi návrhu. Územní plán byl zpracován plně v souladu s návrhem zásad územního rozvoje.
1.2. Širší vztahy Řešené území leţí v údolí říčky Olešky cca 9 km jihovýchodně od města Semily, cca 9 km jihozápadně od města Jilemnice a přibliţně 10 km severozápadně od města Nová Paka. Velikost řešeného území je 1013,00 ha. Katastrálně obec Libštát sousedí na západě s k. ú. Lomnice nad Popelkou, na severu a severozápadě s k. ú. Košťálov, na severovýchodě s k. ú. Kundratice, na východě s k. ú. Svojek a na jihu s k. ú. Bělá u Staré Paky a s k. ú. Nová Ves nad Popelkou. Obec Libštát a je sídlo, jehoţ celkový vývoj (a s ním související urbanistická struktura) byl výrazně ovlivňován zemědělskou a lesní výrobou a přírodními podmínkami. Prvořadou funkcí sídla (i jeho částí) je dnes funkce bydlení, v menším rozsahu je na celém řešeném území zastoupená i funkce rekreační. Z hlediska technického vybavení, dopravních, ekonomických a sociálních vazeb má obec Libštát blízkou přirozenou vazbu na města Semily, Jilemnici, Lomnici nad Popelkou a Novou Paku.
2. Údaje o splnění zadání 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Poţadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a z návrhu zásad územního rozvoje kraje byly splněny.
3
2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Poţadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: –
vyhledat nový vodní zdroj (není moţné provést v rámci územního plánu obce),
–
úprava (revitalizace) středu obce (střed obce byl vymezen jako plochy veřejných prostranství).
2.3. Požadavky na rozvoj území obce Poţadavky na rozvoj území obce byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: –
poţadavek na prověření chybějícího občanského vybavení jako obchod, stravování a ubytování a jeho případný návrh v ÚP Libštát (nebyly známy ţádné investiční záměry).
2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Poţadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny.
2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Poţadavky na řešení veřejné infrastruktury byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: Technická infrastruktura: –
poţadavek na prověření potencionálního výskytu vodních zdrojů v řešeném území, případně jejich vymezení a napojení na síť veřejného vodovodu (není moţné provést v rámci územního plánu obce).
Občanské vybavení: –
poţadavek na vymezení plochy pro sport a tělovýchovu v blízkosti mateřské a základní školy (u základní školy hřiště existuje a další plochy pro sport a rekreaci jsou lokalizovány nedaleko, v blízkosti domu s pečovatelskou sluţbou).
2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Poţadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky:
4
Přírodní hodnoty: –
poţadavek na vymezení významných krajinných prvků jako jsou aleje, skupiny stromů apod., případně navrhnout některé významné stromy jako památné (významné krajinné prvky nebyly vymezeny).
2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Poţadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: V ÚP Libštát budou vymezeny plochy a koridory především pro tyto veřejně prospěšné stavby: –
veřejné prostranství (navrţená veřejně prospěšná opatření byla vymezená jako plochy veřejně prospěšných opatření).
2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochranu, obranu a bezpečnost státu, ochranu ložisek nerostných surovin, ochranu geologické stavby území, ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Poţadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: Z hlediska civilní ochrany obyvatelstva, krizového a havarijního plánování: –
do textové a grafické části ÚP Libštát bude zapracován návrh ploch dle poţadavků § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva pro potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování (vymezení ploch nebylo v předaných podkladech poţadováno).
2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Poţadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto poţadavky: –
poţadavek na doplnění sítě veřejné vybavenosti (nejsou známy investiční záměry),
–
poţadavek na rekonstrukce a nové vyuţití současných areálů brownfields (nejsou známy investiční záměry),
–
poţadavek na prověření potencionálního výskytu vodních zdrojů v řešeném území, případně jejich vymezení a napojení na síť veřejného vodovodu (není znám potenciální výskyt vodních zdrojů).
5
2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Poţadavky na vymezení zastavitelných ploch byly splněny.
3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1. Urbanistické řešení Urbanistické řešení klade důraz na zachování a rozvoj stávajícího způsobu zástavby, kdy jde o kombinaci maloměstského typu zástavby v centru obce s plochami rodinných domků a zemědělských usedlostí na okrajích. Zastavitelné plochy jsou vymezovány především na volných plochách uvnitř zastavěného území a dále v přímé návaznosti na ně. Počítá se s rozšířením území pod areálem zemědělského druţstva, kde se jiţ nová zástavba rozvíjí. Další zastavitelné plochy jsou vymezeny podél účelové komunikace mezi lokalitami Vyšehrad a Hradčany. Omezený rozvoj obytné zástavby je navrţen i západně od ţelezniční trati. Nejsou vymezovány zastavitelné plochy pro rozptýlenou zástavbu. V omezené míře jsou navrţeny zastavitelné plochy pro výrobu, a to pouze v sousedství stávajících výrobních ploch.
3.2. Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání respektuje stav krajiny daný jejím současným uspořádáním. Navrţené zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Stávající lesní plochy jsou doplněny několika plochami k zalesnění. Zároveň je však zachováván zemědělský charakter krajiny. V krajině jsou vymezeny plochy doplňkové zeleně v souladu se stavem vyuţití území.
3.2.1. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 tohoto zákona. Vzhledem k tomu, ţe v rámci zájmového území není ţádný významný krajinný prvek registrovaný, tak za významné krajinné prvky lze povaţovat pouze lesy, vodní toky a vodní plochy. V návrhu územního plánu se ţádný významný krajinný prvek k registraci nenavrhuje. 3.2.2. Geopark Celé řešené území je součástí geoparku Český ráj, jenţ byl certifikován 5. října 2005. Evropské geoparky UNESCO, jichţ je Geopark Český ráj součástí, tvoří síť, která se stará o zachování jedinečných geologických oblastí. Geopark zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.
6
3.3. Územní systém ekologické stability Pro návrh místního ÚSES je vyuţito principu vytváření ucelených větví ÚSES, skládajících se z logicky na sebe navazujících, typově příbuzných a funkčně souvisejících lokálních biocenter a biokoridorů. Kaţdá jednotlivá větev místního ÚSES reprezentuje určité soubory shodných či podobných stanovišť a na ně vázaných společenstev a zároveň navazuje, alespoň jednostranně, na jinou větev místního (příp. regionálního či nadregionálního) ÚSES stejného nebo příbuzného charakteru. Kaţdý biokoridor je přitom součástí právě jedné větve místního ÚSES, zatímco biocentra mohou být součástí i více větví, které se v nich setkávají nebo kříţí. Při navrhování soustavy závazných prvků lokálního systému ekologické stability byla respektována zejména zásada maximálního vyuţití stávající kostry ekologické stability a vzájemného propojení lokálních, a v tomto případě i regionálních, prvků ÚSES při zajištění maximální funkčnosti. Byl vyuţit vysoký ekologický potenciál tohoto území. Biokoridor LK2 se můţe zprvu zdát příliš dlouhý (tj. delší, neţ by měl dle přípustné maximální délky pro funkční biokoridor být). Tento biokoridor je totiţ napojen na biocentrum Košťálov u Lomu, zasahující ze sousedního katastrálního území Košťálov, a tak splňuje přípustné parametry. Je zapotřebí zrealizovat 2 úseky regionálního biokoridoru RK713 a 4 úseky lokálních biokoridorů LK2, LK4 a LK5 procházející částmi území, které jsou v dnešní době stále zemědělsky obhospodařovány. Při dodrţování správných zásad obnovy a údrţby ÚSES bude zachována jeho ekologická a krajinotvorná funkce. Ve všech případech se jedná o lesní či dřevinná společenstva normální aţ zamokřené hydrické řady.
3.4. Koncepce bydlení Rozvoj bydlení v obci vychází na jedné straně z poţadavků zadání územního plánu, kde se do roku 2025 počítá s realizací cca 3 nových rodinných domů ročně, a z poţadavků investorů, kterými jsou většinou majitelé pozemků v obci. Celkově jsou vymezeny zastavitelné plochy pro 85 rodinných domů. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny pouze v návaznosti na zastavěné území obce, aby ráz krajiny nebyl zatěţován rozptýlenou zástavbou. Tím se zlepšují moţnosti jejich dopravního napojení i napojení na technickou infrastrukturu. Vzhledem k tomu, ţe ţádné vymezené zastavitelné plochy pro bydlení nejsou ve vlastnictví obce, bude se další rozvoj odehrávat především na soukromých parcelách, coţ omezuje jejich vyuţitelnost externími investory. Tomu odpovídá i rozsah rezervy zastavitelných ploch, která je cca 100%. Předpokládá se, ţe obytná zástavba bude realizována výstavbou převáţně izolovaných rodinných domů, pokud moţno venkovského charakteru, na pozemcích o velikosti cca 2000 m2.
3.5. Koncepce výroby 3.5.1. Zemědělská výroba Na území obce hospodaří zemědělské druţstvo ADV Libštát a soukromí vlastníci. Největším areálem je areál zemědělského druţstva ADV Libštát nacházející se v těsné blízkosti
7
stávající zástavby severně od centrálního prostoru obce, všechna zařízení zemědělské výroby jsou ve stabilizované poloze. Seznam největších zemědělských provozoven:
Jaroslav Malý – cca 32 kusů skotu,
Jan Rosenberg – cca 30 – 40 kusů skotu,
Jan Vedral – cca 20 kusů skotu a cca 10 kusů koní.
Ţivočišná výroba spočívá především v pastevním chovu skotu. Vzhledem k podhorské poloze a velké svaţitosti území je pěstování zemědělských plodin v zájmovém území jen doplňkem ţivočišné výroby. 3.5.2. Lesnictví Veškeré lesy v řešeném území plní hospodářskou funkci. V územním plánu je navrţeno zalesnění pozemků navazujících na stávající pozemky určené k plnění funkcí lesa. 3.5.3. Výroba a výrobní služby Na území obce se nachází pět významných výrobních nebo logistických podniků:
LTZ Libštát, s.r.o. – výroba a prodej textilních výrobků v oblasti bytového textilu a technických a oděvních textilií, dětských bavlněných plen apod.,
Trevos Košťálov, s.r.o. – výroba bytového a dekoračního textilu, mycích hadrů, prachovek, polypropylénové střiţe apod.,
Bergman & Štěpán strojírny, s.r.o. – zámečnictví a kovové výrobky, výroba kovových palet,
DS Logistic, s.r.o. – vnitrostátní nákladní doprava a spedice,
Stanislav Mach – autodoprava, přeprava sypkých materiálů.
V návrhu územního plánu jsou vymezeny plochy pro rozšíření areálů firmy LTZ Libštát, s.r.o. a dopravní firmy Stanislav Mach. Dalšími významnějšími firmami, které se zabývají výrobou a výrobními sluţbami jsou:
Ing. Jiří Maťátko – izolace střech,
Interpap office s.r.o. – kancelářské potřeby a zařízení,
Zámečnictví Hlava – zámečnické sluţby,
MARINA – Miloš Havlíček – strojírenská výroba.
3.6. Koncepce rekreace Území leţí na rozhraní Českého ráje a Krkonoš. Sídlo je zasazeno do poměrně hlubokého údolí a je obklopeno atraktivní krajinou, nabízející řadu příleţitostí pro turistiku a cykloturistiku. Za rekreační prostor v obci je moţno povaţovat především sportovní areál s hřištěm a koupalištěm, který je umístěn na pravém břehu řeky Olešky. Tento meandrující místní tok je příleţitostně vyuţíván i k provozování vodní turistiky (obtíţnost: do WW I), jeho nevýhodou však bývá po většinu roku nízký průtok.
8
3.7. Koncepce občanské vybavenosti V zájmovém území se veškerá stávající občanská vybavenost povaţuje za stabilizovanou a během zpracování návrhu územního plánu nebyly zjištěny ţádné poţadavky na její doplnění. V obci se nacházejí tato zařízení občanské vybavenosti: Veřejná infrastruktura
obecní úřad, pošta, kostel sv. Jiří, evangelický kostel, bývalý helvetský (dnes evangelický) kostel, základní škola, mateřská škola, dům s pečovatelskou sluţbou, kino, obecní knihovna, hasičská zbrojnice, praktický, dětský a zubní lékař.
Komerční zařízení
kulturní dům (pohostinství, ubytování), víceúčelové zařízení Myslivna, klub Stodola, kiosek Na koupališti, obchody.
3.8. Koncepce dopravní infrastruktury 3.8.1. Pozemní komunikace Silnice: Průjezdní úseky silnic II. a III. třídy tvoří v zastavěném území základní komunikační osy a zajišťují jak spojení s okolními obcemi, tak dopravu v rámci přilehlé zástavby. Hlavními silnicemi jsou z tohoto pohledu silnice č. II/283 (Turnov – Mírová pod Kozákovem – Tatobity – Slaná – Košťálov – Libštát – Bělá – Ústí u Staré Paky) a č. II/286 (Jičín – Ţeleznice – Lomnice nad Popelkou – Košťálov – Jilemnice – Dolní Mísečky). Doplňkové osy tvoří silnice III. třídy 28311 a účelová komunikace, která navazuje na silnici III. třídy III/28313. Na průtahy silnic navazují další účelové komunikace, s nimiţ vytvářejí základní dopravní skelet v řešeném území. Místní a účelové komunikace: Vzhledem k chybějícímu pasportu místních komunikací je moţné povaţovat veškeré komunikace za účelové. Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na komunikace v zastavěné části území a jsou v území většinou stabilizovány.
9
3.8.2. Drážní doprava Řešeným územím prochází celostátní ţelezniční trať č. 030 (508) (Pardubice -) Jaroměř – Liberec, na níţ se nachází ţelezniční zastávka Libštát. Jedná se o ţelezniční trať o rozchodu 1435 mm (normální rozchod) s nezávislou trakcí, na které je provozována pravidelná osobní a nákladní doprava. Těleso ţelezniční dráhy je ve stabilizované poloze a v rámci návrhu územního plánu se nepočítá s ţádnou úpravou. Plánovaná a částečně právě probíhající „Racionalizace v trati Jaroměř – Stará Paka – Ţelezný Brod“ na celostátní ţelezniční trati č. 030 (508) (Pardubice -) Jaroměř – Liberec je záleţitostí Správy ţelezniční dopravní cesty, s.o. a bude se odehrávat v rámci obvodu stávajícího tělesa ţelezniční dráhy. 3.8.3. Obsluha území hromadnou dopravou osob Celé území obce Libštát je zahrnuto do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje, tzv. IDOL (zóna 9014), v rámci něhoţ je kladen důraz na dopravu ţelezniční, jeţ je provozována jako doprava taktová. Autobusová doprava je chápána jako doplňková k páteřní dráţní dopravě. Autobusová doprava: V řešeném území se nacházejí čtyři autobusové zastávky (Libštát,, nám., Libštát,,zdrav. stř., Libštát,, hor.část a Libštát,,u Vedralů), jeţ jsou obsluhovány třemi autobusovými linkami č. 670043 (Semily-Košťálov-Bělá-Svojek - Lomnice n. Pop.), č. 670045 (Lomnice n. Pop Košťálov-Libštát-Bělá-Svojek,Tample) a č. 670066 (Jilemnice - Lomnice nad Popelkou), zajišťujícími dopravu jak k výrobním podnikům, tak ke školským zařízením v obci. Železniční doprava: Ţelezniční zastávka má v rámci obce dobrou polohu s pěší dostupností centra a tuto její polohu lze povaţovat za stabilizovanou. Je zde provozována taktová doprava v intervalu 2 hodiny s moţností přestupů v nedalekém ţelezničním uzlu Stará Paka ve směru Hradec Králové, Pardubice, dále Lomnice nad Popelkou, Mladá Boleslav a Jilemnice, Trutnov, takţe obsluhu ţelezniční dopravou v řešeném území lze povaţovat za velmi dobrou. V současné době probíhá racionalizace ţelezniční trati č. 030 (508) (Pardubice -) Jaroměř – Liberec. 3.8.4. Doprava v klidu Pro odstavování vozidel jsou vyuţívány stávající garáţe a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlostí. Větší parkovací plochy se nacházejí pouze v centru obce na náměstí, menší u zařízení občanské vybavenosti. Nové plochy pro odstavování vozidel nejsou navrhovány, stávající jsou ve stabilizované poloze a jsou respektovány. 3.8.5. Pěší doprava Pěší doprava je vedena především v přidruţeném dopravním prostoru místních komunikací, zejména při silnicích II. a III. třídy procházejících zastavěnou části obce. Přes správní území obce prochází turistická trasa 0431 – Jičín, u brány – Tábor – Lomnice n. Pop. (nám.) – Libštát (ţst.) – Jilemnice (nám.) – Benecko (Zlatá vyhlídka) – Horní Mísečky (hl. rozc.). 3.8.6. Cyklistická doprava Územím obce procházejí tři značené cyklotrasy. Jedná se o cyklotrasu č. 4171 Jilemnice – Libštát – Lomnice n. Pop. – Tábor, která je vedena po silnici III/28311, částečně po silnici II/283 a po účelových komunikacích. Dále na cyklotrasu č. 4171 navazuje cyklotrasa č. 4294 Libštát – Levínská Olešnice – Dolní Kalná – Hostinné, která je vedena po účelových
10
komunikacích, krátce i po silnici III/28313. Jen okrajově přes správní území obce prochází cyklotrasa č. 4277 Klepanda – Nová Ves n. Pop. – Bělá – Končiny. V územním plánu jsou vymezeny dvě návrhové cyklotrasy, a to cyklotrasa Lomnice nad Popelkou – Libštát – Bělá a cyklotrasa Končiny – Libštát – Košťálov.
3.9.
Koncepce vodního hospodářství
3.9.1. Vodní režim Hydrologické poměry: Hydrogeograficky náleţí zájmové území do povodí Labe a je odvodňováno Oleškou a jejími přítoky (především Kundratický potok), přičemţ všechny vodní toky náleţí do úmoří Severního moře. Vodní toky v území jsou spravovány Povodím Labe, a.s., Zemědělskou vodohospodářskou správou a Lesy České republiky, s.p.. Vodní toky a nádrže: Oleška (1-05-01-035) Pramení u Rovnáčova ve výšce 541 m n. m. a v Semilech ústí zleva do Jizery ve výšce 315 m n. m. Plocha povodí je 171,1 km2 a délka toku činí 34,2 km, průměrný průtok u ústí je 1,74 m3·s-1. Na celém toku je pstruhová voda. Protéká vrchovinným územím Podkrkonoší s venkovskou zástavbou a s nesouvislým zalesněním, zejména na příkřejších svazích nad říčkou. Tok je nenásilně regulovaný aţ přirozený, jen mírně znečištěný. Na vodním toku je v řešeném území navrţeno ke stanovení záplavové území. Záplavové území: V řešeném území je stanovené záplavové území na řece Olešce včetně aktivní zóny záplavového území. Toto záplavové území však do dnešní doby nebylo vyhlášeno, proto je v koordinačním výkrese zobrazeno jako návrh. Vodní útvary: Útvary povrchových vod: Jedná se o soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrţi, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích („řeka“) a stojatých („jezero“), případně jsou identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Útvary podzemních vod: Jsou vymezené soustředěním podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, přičemţ kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umoţňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). V řešeném území se nachází pouze útvar podzemních vod základní vrstvy nazvaný Podkrkonošský permokarbon (51510). Meliorace: V řešeném území jsou některé pozemky vybavené drenáţí. Drenáţní zařízení vlastní majitelé pozemků, hlavní meliorační zařízení spravuje Zemědělská vodohospodářská správa pro Pozemkový fond, který je jeho vlastníkem. 11
Meliorace byly budovány kolem roku 1980, v současné době jsou nefunkční. 3.9.2. Řešení zásobování pitnou vodou V obci Libštát převaţuje venkovská zástavba, která je roztroušena podél silnice. Více neţ čtvrtinu celkového počtu obyvatel obce tvoří přechodně bydlící obyvatelé. Nachází se zde pouze jeden samostatný zdroj pitné vody, ten je však pouze rezervní a v současnosti není vyuţíván. Zásobování pitnou vodou je zajištěno z vedlejší obce Košťálov, z vodojemu o objemu 2 x 150 m3 (445,40 / 442,00 m.n.m). Zbývající část trvale i přechodně bydlících obyvatel je zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Počet trvale bydlících obyvatel v obci je 1018, počet přítomných obyvatel je cca 1300. V zastavitelných plochách, které budou připojeny na vodovod, se počítá s výstavbou 85 rodinných domů, coţ při zalidněnosti 3 obyvatelé na dům představuje nárůst počtu obyvatel o 255. V budoucnu by tedy měl být kalkulován počet obyvatel přibliţně 1600. Na vodovod jsou napojena i zařízení občanské vybavenosti a výrobní zařízení. Mezi hlavní odběratele můţeme zařadit tato zařízení:
obecní úřad, pošta, základní škola (280 ţáků, cca 20 prac. míst), mateřská škola (cca 60 ţáků), kulturní dům (pohostinství, ubytování), klub Stodola.
Celkem cca 340 ţáků, cca 50 pracovních míst.
LTZ Libštát, s.r.o. (100 zaměstnanců), Trevos Košťálov, s.r.o. (150 zaměstnanců), Bergman & Štěpán strojírny, s.r.o., DS Logistic, s.r.o., Stanislav Mach.
Odhad přítomných zaměstnanců: cca 300. Výpočet výhledové denní spotřeby pitné vody: Počet bydlících obyvatel
1018 x 130 l
132240 l = 132,2 m3
Počet přítomných obyvatel
1300 x 130 l
169000 l = 169,0 m3
Cílový počet přítomných obyvatel
1600 x 130 l
208000 l = 208,0 m3
Zařízení občanské vybavenosti Výrobní podniky
3,0 m3
50 x 60 l
3000 l =
340 x 30 l
10200 l = 10,2 m3
300 x 60 l
18000 l = 18,0 m3
Celkem předpokládaná spotřeba
239,2 m3
Upraveno koeficientem denní nerovnoměrnosti 2,3
550,2 m3
S touto odhadovanou výhledovou spotřebou pitné vody je nutné počítat v návrhu územního plánu Košťálova. Pro zlepšení zásobení pitnou vodou obce Libštát by bylo vhodné vytipovat nový vodní zdroj v obci a vystavět nový vodojem. 3.9.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod Obec Libštát nemá v současnosti vybudovaný celoplošný soustavný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Pouze v části obce byla postupně budována jednotná kanalizace, která je na několika místech zaústěna do Olešky. Ve dvou lokalitách byla v 70. letech 20. století
12
vybudována oddílná splašková kanalizace, kterou jsou splašky odváděny k předčištění v septicích s přepadem do sběračů jednotné kanalizace. Odpadní vody z obce jsou zachycovány:
v bezodtokových jímkách, které jsou vyváţeny na zemědělsky obhospodařované pozemky (trvale bydlící obyvatelé – cca 10,3 %, přechodně bydlící obyvatelé – cca 34,6 %),
v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé – cca 51,0 %, přechodně bydlící obyvatelé – cca 41,7 %),
do kanalizace (trvale bydlící obyvatelé – cca 29,5 %, přechodně bydlící obyvatelé – cca 5,6 %),
do trativodů (trvale bydlící obyvatelé – cca 5,1 %, přechodně bydlící obyvatelé – cca 16,4 %),
v malých domovních čistírnách s odtokem do kanalizace (trvale bydlící obyvatelé – cca 4,1 %, přechodně bydlící obyvatelé – cca 1,7 %).
Mimo odpadních vod běţného komunálního charakteru jsou v obci ještě následující producenti většího mnoţství odpadních vod, jsou to především:
ADV Libštát – 2,28 m3/den, LTZ Libštát, s.r.o. – 6,80 m3/den, Bergman & Štěpán strojírny, s.r.o. – 3,2 m3/den.
Celkově lze odhadnout produkci odpadních vod od velkých producentů na 15 m3/den. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje navrhuje řešení, které vychází z dřívějšího konceptu územního plánu a které výhledově předpokládá rozdělení obce do tří lokalit, ve kterých budou vybudovány lokální oddílné splaškové kanalizace s čistírnami. Z technicko-ekonomických důvodů se však v územním plánu předpokládá realizace jedné centrální čistírny odpadních vod, do které budou svedeny splaškové vody z většiny zastavěného území i vymezených zastavitelných ploch, a která bude umístěna na území obce Košťálov. Ve zbytku zastavěného území a u zastavitelných ploch, které nenavazují na zastavěné území, bude likvidace odpadních vod zajišťována stávajícím způsobem. Koridory vedení kanalizačních stok jsou vymezeny s vyuţitím projektu, předaného zpracovateli obcí. Recipientem je řeka Oleška, přičemţ je v zastavěném území i v zastavitelných plochách navrţen systém splaškové i dešťové kanalizace. Stávající řady jednotné kanalizace budou převáţně v budoucnu vyuţity jako kanalizace dešťová. Počet trvale bydlících obyvatel v obci je 1011, počet přítomných obyvatel je cca 1300. Vzhledem k tomu, ţe na splaškovou kanalizaci nebudou připojeny všechny části zastavěného území, lze předpokládat v denní produkci odpadních vod sníţení tohoto počtu o cca 200 obyvatel. V zastavitelných plochách, které budou připojeny na splaškovou kanalizaci, se počítá s výstavbou 91 rodinných domů, čemuţ při obloţnosti 3 obyvatelé na dům lze předpokládat nárůst počtu obyvatel o 273. Celkový cílový počet obyvatel by měl být cca 1380, po přepočtení z hlediska počtu pracovních míst a míst v základní škole jde o cca 1620 osob. Mnoţství odpadních vod: Denní produkce odpadních vod:
Qd = 1620 osob x 120 l/den, tj. 195 m3/den
Výrobní podniky:
Qd = 15 m3/den
Denní maximum:
Qd,max = 210 x 1,5 = 315 m3/den
Hodinové maximum:
Qh,max = 315 / 24 x 1,8 = 23,625 m3/hod. = 6,56 l/s
13
Znečištění odpadních vod: BSK5
35478,0 kg/rok
CHSK
70956,0 kg/rok
NL
41391,0 kg/rok
Hodnoty vyčištěné odpadní vody, vypouštěné z obecní čistírny odpadních vod: Mnoţství
70956,0 m3/rok
BSK5
2128,7 kg/rok
CHSK
6386,0 kg/rok
NL
2128,7 kg/rok
Vzhledem k charakteru zástavby, která je většinou rozptýlená podél toku řeky Olešky, není z technických a ekonomických důvodů nutné budovat pro celé zastavěné území a zastavitelné plochy dešťovou kanalizaci, neboť dešťové vody se buď vsakují na převáţně zastavěných pozemcích, nebo stékají do obou vodotečí. Dešťová kanalizace byla navrţena u všech rozsáhlých zastavitelných ploch, takţe lze odvádět vody i z přilehlého zastavěného území včetně místních komunikací.
3.10. Koncepce energetických zařízení a spojů 3.10.1. Zásobování plynem Obec Libštát je plynofikována sítí středotlakého plynovodu s napojením na regulační stanici v obci Košťálov. V návrhu územního plánu bylo navrţeno rozšíření sítě plynovodů do lokality Malá Strana a byly navrţeny plynovodní přípojky ke všem návrhovým plochám v obci, coţ znamená připojení cca 120 bytových jednotek. Za předpokladu plynofikace 90 % lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva:
vaření jídel 108 b.j x 120 m3
= 12 960 m3/rok
příprava teplé uţitkové vody 108 b.j x 600 m3
= 64 800 m3/rok
vytápění bytu v rodinných domech 108 b.j x 3 000 m3
= 324 000 m3/rok
Celkem
= 401 760 m3/rok
V případě plné plynofikace obce by měl být nárůst roční spotřeby cca 401 760 m3. 3.10.2. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím neprochází ţádné vedení přenosové soustavy 220 nebo 400 kV, ani se v návrhovém období o jeho výstavbě neuvaţuje. Východně od hlavní části obce prochází řešeným územím hlavní napájecí vedení distribuční soustavy v napěťové soustavě 110 kV, jehoţ provozovatelem je ČEZ Distribuce, a.s. Na toto vedení jsou připojena vedení distribuční soustavy v napěťové soustavě 35 kV. V zájmovém území se nachází 9 transformačních stanic, od nichţ vedou rozvody nízkého napětí po celé obci.
14
Seznam transformačních stanic:
Kavkazsko – KAVKAZSKO
Libštát – BERGMANN
Libštát – POD NÁDRAŢÍM
Libštát – U CIHELNY
Libštát – JZD
Libštát – MNV
Libštát – U JZD
Libštát – KOLORA
Libštát – Končiny – KONČINY U LIBŠTÁTU
Vzhledem k tomu, ţe obec je plynofikována, vychází se ze stupně elektrizace „A“, tj. základní stupeň. Nárůst spotřeby elektrické energie je dán především nárůstem počtu rodinných domů o 91. Po započítání návrhu zařízení občanské vybavenosti můţeme počítat s nárůstem spotřebních míst o 93 objektů. Návrhy výrobních ploch rozšiřují výrobu pouze plošně a nepředpokládají konstrukci významnějších objektů s energeticky náročnými objekty. Výpočet: Pb = 5,5 x 93 x 0,3 = 153,45 kW. Nárůst spotřeby elektrické energie je moţné odhadnout o cca 153 kW. V řešeném území se nacházejí dvě malé vodní elektrárny:
Malá vodní elektrárna Janata (vlastník Jiří Janata – vodní turbíny),
Malá vodní elektrárna Kloboučkovi (vlastníci Jiří a Danuše, Bohuslav a Jiřina Kloboučkovi).
V návrhu územního plánu nejsou vymezeny ţádné nové plochy pro výrobu obnovitelné energie. K trafostanici „Kavkazsko“ je navrţeno kabelové připojení 35 kV malé vodní elektrárny a fotovoltaické elektrárny, které se nacházejí na území obce Bělá.
3.11. Spoje a zařízení spojů 3.11.1. Pošta a telekomunikace V obci Libštát se nachází pošta. Telefonní účastníci jsou připojeni na digitální ústřednu a kapacita plně dostačuje poptávce. Tento stav postačí i po připojení rozvojových lokalit. Komunikační vedení je v celé obci vedeno pod zemí a tento rozvod komunikačního vedení je respektován. 3.11.2. Radiokomunikace Takřka polovinou řešeného území prochází paprsek radioreléové trasy komunikační sítě z vrchu Zvičina (677 m n. m.), jeţ je ve správě Vojenské ubytovací a stavební správy Pardubice. Dále tudy prochází radioreléová trasa Ještěd (1012 m n. m.) – Zvičina. V územním plánu nejsou navrhovány ţádné plochy či zařízení pro potřeby radiokomunikací.
15
3.12. Nakládání s odpady Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v platném znění. Svoz komunálního odpadu v současné době zajišťuje pro obec externí firma, která jej odváţí na skládku v obci Košťálov. V obci je dále zřízen systém sběru tříděného odpadu, který zajišťuje stejná externí firma. V řešeném území se v současné době nevyskytuje ţádná černá skládka a nenachází se tu ţádný sběrný dvůr.
3.13. Zvláštní zájmy 3.13.1. Ochrana nemovitých kulturních památek V obci jsou následující kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Národního památkového ústavu:
51197/6-6227 – hřbitov Českobratrské církve evangelické,
17701/6-2659 – silniční most,
19088/6-2657 – venkovská usedlost č.p. 4,
27978/6-2655 – venkovská usedlost č.p. 2,
34706/6-2658 – socha P. Marie.
Poloha těchto nemovitých kulturních památek je stabilizovaná a v návrhu územního plánu se respektuje. Vyjma evidovaných nemovitých kulturních památek se v řešeném území vyskytuje několik architektonicky cenných staveb, jeţ by mohly být předmětem zápisu do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. 3.13.2. Ochrana území s archeologickými nálezy Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V zájmovém území se nacházejí tato území s archeologickými nálezy 1. typu:
03-41-22/1 – Kundratice – k. ú. Kundratice, Košťálov,
03-43-02/1 – Košťálov, Libštát, intravilán, extravilán,
03-43-02/3 – ves Svojek – k. ú. Svojek, Bělá u St. Paky,
03-43-02/2 – ves Bělá u St. Paky – k. ú. Bělá u St. Paky, Libštát. 3.13.3. Ochrana nerostných surovin
Ve správním území obce se nenachází ţádné loţisko nerostných surovin ani chráněné loţiskové území.
16
3.13.4. Ochrana před nepříznivými geologickými vlivy Sesuvná území: Na území obce se nenacházejí ţádná evidovaná sesuvná území. Radonové riziko: Řešené území je z geologického hlediska pestřejší a z tohoto důvodu jsou zde rovněţ velmi rozdílné podmínky z hlediska radonového rizika. V území převládá střední stupeň radonového rizika, pouze v nejníţe poloţených částech obce (podél vodních toků) je tento stupeň přechodný, výjimkou jsou pak některé lokality v závislosti na geologickém podloţí. 3.13.5. Požární a civilní ochrana Poţární ochrana je zajišťována sborem dobrovolných hasičů Libštát. Hasičská zbrojnice je umístěna v rámci objektu kulturního domu. Objektem civilní obrany je v obci evakuační a přijímací středisko v objektu kulturního domu. Návrh územního plánu tyto objekty ţádným způsobem negativně neovlivňuje.
4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč stanovisko (nebo jeho část) nebylo respektováno Ve schváleném zadání ÚP Libštát nebyl vznesen poţadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj ani vlivů územního plánu na ţivotní prostředí.
5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Vyhodnocení zemědělského půdního fondu pro obec Libštát je zpracováno podle zákona č. 98/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Zábor daný navrţenými plochami pro změnu funkce: Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis BV1 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8
I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
V. třída
1,652 0,487 0,399 1,047 1,365
0,178
0,017 0,803
0,474
Zábor PUPFL (ha)
Celkem (ha) 1,652 0,487 0,399 1,242 1,365 0,803 0,474
17
Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis BV13 BV20 BV22 BV25 BV26 BV27 BV28 BV29 BV30 BV31 BV32 BV34 DS40 DC41 DC42 DC45 DC46 DC47 DC48 DC49 DC50 DC51 DC52 DC53 DC54 DC55 DC56 DC57 DC60 DC62 DC63 TI65 TI66 VS68 VS69 VA70 VA71 VA72 WT73 WT74 LH84 LH85
I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
V. třída
Zábor PUPFL (ha)
0,161 0,145 0,233
0,145
0,274 0,531 0,886 0,001 0,571 0,114 0,341
0,670 0,052
0,254
1,390 0,954 0,033 0,513 0,118 0,059 0,060 0,081 0,026
0,004
0,043 0,001 0,083
0,059 0,059 0,199
0,004 0,006 0,074 0,024
0,018 0,324
0,058 0,041
0,063 0,043 0,282 0,009
0,054 0,092 0,073 0,029 0,019 0,073
0,460 0,422 0,314
0,316 0,195 0,067 0,146 0,001
0,110 0,014
Celkem (ha) 0,161 0,145 0,378 0,274 0,531 0,886 0,255 0,571 0,784 0,393 1,390 0,954 0,033 0,513 0,220 0,060 0,345 0,060 0,081 0,026 0,004 0,006 0,074 0,042 0,382 0,095 0,202 0,087 0,029 0,019 0,073 0,063 0,043 0,742 0,009 0,422 0,314 0,316 0,195 0,067 0,146 0,001 18
Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis
I. třída
LH97 ZD86 ZD87 ZD88 ZD89 ZD98 RC90 RC91 WT92 AO93 AO94 AO95 Celkem (ha)
II. třída
III. třída
IV. třída
V. třída
Zábor PUPFL (ha)
0,933 0,723 0,089 0,214 0,484
0,040 0,005 0,725 0,004
0,197
11,830
0,729
1,623
2,799
3,865
0,047 0,013 0,004 0,165 0,350 0,020 0,980
Celkem (ha) 0,933 0,723 0,089 0,254 0,489 0,725 0,051 0,013 0,201 0,165 0,350 0,020 21,037
Sumarizace záboru: Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Funkční využití Bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy silniční dopravy Plochy místní dopravy Plochy technické infrastruktury
I. třída
II. třída
8,211
1,199
1,205
0,004
0,106 0,291 0,316 0,197
Výroba a sklady Zemědělská výroba Vodní toky a plochy Plochy lesní Zeleň doprovodná 1,510 Plochy rekreace Plochy zemědělského obhospodařování Celkem (ha) 11,830
III. třída IV. třída V. třída
0,178
0,886
0,098
0,460 0,422 0,195 0,933 0,725
0,729
Zábor PUPFL (ha)
2,842
13,144
0,033
0,033
0,458
0,381
2,318
0,314 0,067 0,147
0,004
0,004
0,060
0,106 0,751 1,052 0,463 1,080 1,555 0,064
0,535
0,535
0,980
21,826
0,045
1,623
2,799
Celkem (ha)
3,865
19
Zábor daný navrţenými plochami pro změnu funkce (zastavěné území): Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Popis BV3 BV7 BV9 BV10 BV11 BV12 BV14 BV15 BV16 BV17 BV18 BV19 BV21 BV23 BV24 OM36 PV96 DC41 DC42 DC43 DC44 DC46 DC61 DC62 DC63 TI67 VS67 VS70 ZD98 Celkem (ha)
I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
0,009 0,302
V. třída
Zábor PUPFL (ha)
0,407 0,001
0,079 0,135 0,174
0,119 0,219 0,103 0,787 0,108
0,001 0,048
0,004
0,076 0,136 0,336
0,058 0,149 0,099 0,347 0,176
0,012 0,137
0,026
0,043 0,025
0,205 0,107
0,004 0,020
0,191 0,008 0,007 0,073
0,043 0,027 0,009 1,981
0,061 0,978
0,063
0,254
1,404
0,191
Celkem (ha) 0,416 0,001 0,381 0,135 0,174 0,119 0,219 0,103 0,817 0,108 0,076 0,136 0,394 0,149 0,100 0,395 0,176 0,012 0,180 0,025 0,209 0,318 0,008 0,007 0,073 0,043 0,027 0,009 0,061 4,871
20
Sumarizace záboru (zastavěné území): Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Funkční využití
Bydlení v rodinných domech venkovské Komerční zařízení Veřejná prostranství Plochy místní dopravy Plochy technické infrastruktury Výroba a sklady Zeleň doprovodná Celkem (ha)
I. třída
II. třída
1,118 0,048
0,306 0,347 0,176
0,461
III. třída IV. třída V. třída
0,063
0,043 0,009 1,981
0,223
0,883
0,004
0,113
Zábor PUPFL (ha)
2,530 0,395 0,176 0,191
0,832
0,191
0,043 0,036 0,061 4,871
0,027 0,061 0,978
0,063
0,254
1,404
Celkem (ha)
21
