C o p s a ly o s tav b ě N H
Zítřek našeho ocelového srdce „Za několik hodin bude zapálena první vysoká pec v Nových hutích Klementa Gottwalda. Bude to slavný okamžik. Stavby i konstrukce v jejím okolí ověsí chuchvalce lidí, z nichž žádný na tuto chvíli po celý život nezapomene. – Jak také? Vždyť je to první vysoká pec na naší první stavbě socialismu. Na téhle stavbě i staří stavaři a montéři omládli. Pracovali často – zvláště v posledních týdnech – stejně jako svazáci, neúnavně ve směnách i delších než 24 hodin proto, aby o Novém roce mohla být jejich vysoká pec zapálena. Proto budou právem s hrdostí a pýchou v tuto slavnou chvíli vzpomínat na to, co všechno se stalo na stavbě za ty dlouhé měsíce posledního roku, čeho všeho byli svědky. … Jak i potom, když stavbu začali
řídit dva ředitelé, mnozí z techniků pochybovali, že je vůbec možno první etapu výstavby Nových hutí včas dokončit… Svazáci budou vzpomínat na to, jak vytvářeli svou budoucnost v těch tisících vyložených vagonů na vysokopecní koleji, v těch desetitisících kubíků zeminy, vyhloubených bagry, které oni řídili a v desetitisících kubíků betonu, které na různých úsecích stavby uložili. »…soudruzi, nečekáme, kvapíme, naspěch máme. Zítřek se šťastný blíží, třeba ho uvítat…« zpívali denně cestou ze stavby...
kilometrů. Což až jich tam bude celá baterie! Kolik to bude traktorů, automobilů, vagonů, kolik to bude nových strojů! Nové hutě Klementa Gottwalda pomohou k tomu, aby Československo roku 1953 se rovnalo dvěma předválečným průmyslovým Československům…
„… Až budou Nové hutě Klementa Gottwalda dostavěny, budou dávat za rok z jedné pece tolik železa, že by naloženo na vagonech představovalo vlak dlouhý 1.200
… Nová, průmyslová Ostrava bude mít nové, moderní město, jež vyroste z úcty k dělníkově práci. Bílé, bez prašného vzduchu, prokvetlé sady s veselými hřišti…“
… Jenom z nových vysokých pecí, uvedených do provozu, dostaneme v roce 1952 tolik železa, kolik činila celoroční výroba surového železa v roce 1950 v Rakousku nebo v Itálii nebo ve Švédsku…
„Až budou Nové hutě Klementa Gottwalda dostavěny, budou dávat za rok z jedné pece tolik železa, že by to naloženo na vagonech představovalo vlak dlouhý 1200 kilometrů.“ (Rudé právo z 1. ledna 1952)
2
K G t e H d e j š í N ov i N y
První Pec nových hutí klementa Gottwalda ZaPálena
Do čtvrtého roku pětiletky vstoupili s budovateli Nových hutí Klementa Gottwalda v Kunčicích všichni pracující Československé republiky oslavou velkého pracovního vítězství, zakončením první etapy stavby socialismu v Kunčicích u Ostravy, kde byla předsedou vlády Antonínem Zápotockým v úterý 1. ledna 1952 zapálena první vysoká pec… Slavnostní okamžik zapálení vysoké pece nastal, když doběhla štafeta s hořícími pochodněmi, zažehnutými při odpichu staré pece, mateřské hutě. Předseda vlády převzal od jednoho ze svazáků pochodeň, od ní přeneseným ohněm zapálil hutnickou fakulí vysokou pec. ... Na rozsáhlém staveništi stavby socialismu se v zimním dopoledni Nového roku vysoká pec odlišovala výzdobou od ostatních dokončených staveb. S její téměř 70metrové výše vlály československé a sovětské prapory a mezi nimi, daleko do kraje, byla viditelna jako symbol tvořivé práce rudá hvězda se srpem a kladivem. V klidu, tak nezvyklém na pracovišti, které ještě před několika hodinami vřelo horečným tempem posledních prací, se shromažďovali před vysokou pecí od časného rána nadšení a šťastní tvůrcové první etapy nových hutí. Nad nimi se vysoko tyčily konstrukce čističe plynu, oblé stěny mohutných
3
předehřívačů, v rekordní době tří měsíců postavený prašník a bílé stěny rudného mostu. Mezi stavbaře, montéry, svářeče, elektrikáře, dopraváky, techniky, civilní a vojenské brigádníky a účastníky Stavby mladých budovatelů socialismu, kteří s hrdostí pohlíželi na výsledky své práce – smělé konstrukce vysoké pece a okolní ob-
jekty, přišli četní hosté. Byli mezi nimi zástupci hutí se starou tradicí, dělníci z Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, z Třineckých železáren V. M. Molotova, z Bohumínských železáren Gustava Klimenta, ze železáren Stalingrad v Lískovci a z dalších hutních závodů v republice… (Rudé právo z 3. ledna 1952)
Největší plat Neměl GeNerálNí ředitel, ale tesař „Leo 360 byl první počítač, anglický, který jsme tady měli a využíval se pro zpracování mezd, objednávek a finančních úhrad. Byl to počítač vyvinutý pekařskou firmou, až později se jeho výroby ujala anglická elektrikářská firma. A ten počítač jsme museli opravovat. Jeden logický obvod tam představoval několik tranzistorů. My jsme u toho počítače znali každý detail. Teď u počítače s personálním programem je to o tom naučit se návod k použití.“ „Když jsem pracoval na tom počítači, tak nebylo žádným tajemstvím podívat se, kdo má jaký plat od generálního ředitele až po posledního dělníka. Kupodivu největší plat tehdy nebral generální ředitel, ale nějaký tesař, který měl ovšem nějakých 180 přesčasových hodin. Za ním byl obchodní náměstek a až na třetím místě byl generální ředitel,“ uvádí některé z kuriozit tehdejší doby bývalý hlavní technik počítačů NHKG Jiří Baranek. (75)
„Když jsem tady v roce 1956 nastoupil, tak se dělalo každý den. Nebylo žádné volno. Dělalo se i v sobotu a neděli. Měl jsem jen 14 dní dovolené a jinak jsem chodil každý den do práce. Teprve v roce 1961 začalo první tzv. klouzavé volno za neděli a za sobotu,“ říká Miroslav Pitucha
4
„říKali Nám, že budeme CHodit v bílýCH pláštíCH,“ vzpomíNá KoKsař „Do NHKG jsem přišel v roce 1956 jako vyučenec. Nastoupil jsem na koksovně. Ta potřebovala odborníky, protože tam pracovalo hodně nekvalifikovaných lidí - pekaři, cukráři a podobně. Když nás lákali na práci v huti, tak nám říkali, že je to nejmodernější závod s nejlepší technologií atd. Když jsme sem tehdy přišli, tak to bylo něco strašného… Nejvíce mě zaskočila nevědomost lidí o tom, co se jim může stát. Bylo tady spousta smrtelných úrazů a těžkých úrazů jenom kvůli tomu, že to ti lidé podceňovali. Všude ležely nepředstavitelné hromady uhlí. Volné místo bylo akorát na koleji, po které jezdil výtlačný stroj. Při plnění komor tzv. buchtami totiž často padalo uhlí. Když se jedna taková vsázka rozpadla, tak to představovalo 17 tun uhlí,“ vzpomíná na padesátá léta v NHKG František Křibík, bývalý strojník výtlačného stroje a předák na Koksovně.
Nebylo žádné volno „Když jsme byli na učilišti a učili se za koksaře, tehdy se tomu odborně říkalo lučebník koksochemických aparatur, tak nám říkali, že budeme chodit v bílých pláštích. Když jsme pak viděli tu realitu, tak to bylo úplně něco jiného. Když jsem tady v roce 1956 nastoupil, tak se dělalo každý den. Nebylo žádné volno. Dělalo se i v sobotu a neděli. Měl jsem jen 14 dní dovolené a jinak jsem chodil každý den do práce. Teprve v roce 1961 začalo první tzv. klouzavé volno za neděli a za sobotu. Vydělával jsem průměrně kolem 1700 korun a když jsem v roce 1960 dostal byt, tak jsem za něj měsíčně platil 143 korun,“ uvádí bývalý předák na Koksovně Miroslav Pitucha, který v huti pracoval 40 let.
5
Když bylo třeba, spalo se v kanceláři „Když bylo v podniku zle, tak se člověk nedíval na hodiny. Když třeba došlo k nějakému průšvihu na ocelárně, tak jsem třeba nebyl dvě tři noci v měsíci doma a spal jsem v kanceláři na pracovním stole. Člověk to nedělal z nějakého strachu, ale díval jsem se na to tak, že pokud to nepojede, tak nebudou mít lidé peníze,“ popisuje tehdejší přístup k práci bývalý ředitel závodu Automatizace Josef Matušek (82).
Víte, že… Během výstavby NHKG bylo přemístěno 2 250 000 m3 zeminy, zpracováno více než 700 000 m3 betonu, sestaveno na 35 000 tun ocelových konstrukcí a téměř 45 000 tun strojního zařízení. Dále bylo vybudováno 7 km plynového potrubí, uloženo do země téměř 16 km litinového potrubí a položeno na 3000 tun kabelů.
2 250 000 m3 zeminy přemístěno
35 000 tun ocelových konstrukcí sestaveno
7 000 m plynového potrubí vybudováno 6
Stavba Nové huti byla vyhlášena „Stavbou mladých budovatelů socialismu“. Koncem roku 1952 v NHKG pracovalo 5773 pracovníků v průmyslové činnosti, z toho 4430 dělníků. Pouze 8 % z nich mělo více než 30 let. Od roku 1950 – do poloviny r. 1953 pracovalo na výstavbě Nové huti kolem
70 tisíc mladých lidí. Stavba první vysoké pece trvala
28 měsíců, kdežto vysoká pec číslo 4 byla postavena za pouhých sedm měsíců.
Stravování
Vlastní znělka
Rekreace i v cizině
RS Oasis v Bulharsku (1983) V padesátých letech se zaměstnanci huti mohli stravovat ve 3 závodních jídelnách a dvou desítkách závodních bufetů. Všechny jídelny se nacházely mimo areál huti. Obrat nastal až v roce 1953, kdy byla otevřena jídelna na Hloubkové ulici.
7
NHKG měla svoji vlastní znělku. Složil ji Václav Trojan a poprvé zazněla během návštěvy premiéra Indonéské republiky v roce 1959.
NHKG mělo i několik rekreačních středisek. První vzniklo v roce 1952 v Litultovicích v podhůří Jeseníků a mělo kapacitu 80 lůžek. Další rekreační střediska se nacházele v Lublicích nedaleko Kružberské přehrady, na Čeladné nebo dokonce v Bulharsku a tehdejší Jugoslávii.
Za prvních devět let bylo v NHKG proinvestováno více než 6 025 671 tisíc korun. První deset let tak byla Nová huť ztrátovým podnikem. Teprve v roce 1964 dosáhla poprvé zisku. Ten byl
333 milionů korun.
Slavnostní výkop
Socha hutníka
Závody NHKG
Hala Mostárny v Hustopečích (1967) Ke dni vzniku Nové huti již v Kunčicích vyráběly tyto objekty: Válcovna trub – Stiefel 4-10, Slévárna šedé litiny a Strojírna. K slavnostnímu výkopu stavby Jižního závodu Vítkovických železáren, jehož součástí tyto provozy byly, došlo 20. 10. 1942.
V květnu 1965 byla před ředitelstvím postavena socha hutníka v nadživotní velikosti. Jejím autorem je Emil Sedlík a zhotovil ji s pomocí zámečníků – svářečů Lubomíra Poláka a Milana Fajmana. Socha je z vyklepaného plechu vysoká 3,4 metru na podstavci 2,5 metru.
K závodům NHKG kromě vysokých pecí, ocelárny, válcoven a dalších patřily také tři, které se nacházely mimo Ostravu – Mostárna v Hustopečích, závod v Zábřehu na Moravě a v Karviné. K bývalým závodům NHKG patřil také závod Automatizace a regulační techniky, Kovárna nebo Autokolárna.
8
Mezi objekty, které patřily NHKG, byl také
Dům kultury
v Ostravě-Zábřehu. Slavnostně otevřen byl v dubnu 1959.
Na bezpečnost při práci se v minulosti nekladl tak velký důraz, jako je tomu dnes. Pracovní úrazy byly poměrně časté. Nejvíce se jich stalo v roce 1960, a to celkem
2786.
Ve stejném roce bylo i nejvíce smrtelných úrazů. O život tehdy přišlo 18 zaměstnanců. Naproti tomu v roce 2010 došlo ve společnosti ke 130 pracovním úrazům, přičemž poslední smrtelný úraz se stal již před více než dvěma lety.
Rychlírna zeleniny Nejvíce pracujících Pitný režim
V minulosti Nová huť nevyráběla jen surové železo nebo ocelové výrobky. Mezi jejím provozy jste mohli najít i takové, které s výrobou oceli neměly moc společného jako například rychlírna zeleniny. V roce 1967 se zde pro závodní stravování vypěstovalo 43 000 kg zeleniny.
9
NHKG vždy patřilo k významným zaměstnavatelům na Ostravsku. V roce 1981 huť zaměstnávala až 25 433 zaměstnanců*. Závodem s největším počtem zaměstnanců byla Ústřední údržba, kde pracovalo více než 6000 zaměstnanců. *) Průměrný počet zaměstnanců.
Až do počátku devadesátých let mohli zaměstnanci horkých provozů uhasit svou žízeň i nízkostupňovým pivem. V rámci pitného režimu mohou v současnosti pracovníci vybraných profesí horkých provozů dostat v tropických dnech již jen nealkoholické pivo nebo jiné nealkoholické nápoje. Ve společnosti totiž platí nulová tolerance k alkoholu.
Historie závodů v číslech: VySoKé PEcE Od roku 1952 vysoké pece vyrobily více než
130 milionů tun surového železa. Srovnatelnou hmotnost by mělo 2888 zaoceánských lodí velikosti Titaniku. Nejvíce železa vysoké pece vyrobily v roce 2004, kdy roční výroba dosáhla
3,4 milionu tun. KoKSoVNA Od uvedení první baterie do provozu v roce 1952 až do konce října 2011 Koksovna vyrobila celkem
144 745 191 tun koksu. Jedná se o objem, který by naplnil kolem 3,5 milionu železničních vagónů nebo více než 4 Těrlické přehrady. Maximální výroby Koksovna dosahovala v letech 1972-1978, kdy roční produkce překročovaly
3,5 milionu tun a Koksovna NHKG byla největší koksovnou ve střední Evropě.
ENERGETiKA Od roku 1952 až do konce roku 2010 Energetika vyrobila cca
61 021 GWh, což je přibližně tolik energie, kolik by při současné roční spotřebě Ostravy, včetně průmyslových podniků, městu stačilo na dalších 40 let.
10
ocEláRNA Od roku 1952 až do listopadu 2011 Ocelárna vyrobila
159 530 285 tun oceli. Pokud by se toto množství naložilo na vagóny, blížil by se jejich počet téměř 1,52 milionu. Takovýto vlak by na délku měřil 22 030 km, což je více než polovina obvodu zeměkoule. Nejvyšší výroba v historii ocelárny byla v roce 1989 a činila
3 882 140 tun oceli. VálcoVNy Za dobu své historie vyrobily válcovny na
118 milionů tun válcovaných výrobků, což odpovídá hmotnosti více než 10 tisíců Eiffelových věží. Nejvíce dlouhých výrobků se vyrobilo v roce 2003 na Středojemné válcovací trati –
Stavba Středojemné válcovny
DoPRAVA Do práce se zaměstnanci mohli dostat i vlakem. Až do stanice Osobní nádraží NH, které se nachází na Ocelárně, je od 1. 10. 1951 dopravovaly vlaky z Opavy, Ostravy-Poruby a Vítkovic. V letech 1965 až 1968 dojíždělo do zaměstnání tramvajemi 8 tisíc zaměstnanců, autobusy přes 12 tisíc a vlaky kolem 4 tisíc zaměstnanců. V letech 1970-1975 bylo přepravováno z a do zaměstnání z 24 350 zaměstnanců celých
22 000.
Jen na ranní směnu přijížděli dvěma vlaky, 173 autobusy a 32 tramvajemi.
11
727 tisíc tun. Rekordmankou mezi plochými výrobky je válcovací trať P1500, která v roce 2007 vyválcovala
1,17 milionu tun výrobků.
Významné milníky 60leté historie huti… 31. 12. 1951 Osamostatněním od Vítkovických železáren vznikla Nová huť Klementa Gottwalda 1. 1. 1952 Předseda vlády Antonín Zápotocký symbolicky zapálil ohněm ze Staré ocelárny Vítkovických železáren Klementa Gottwalda vysokou pec č. 1 25. 1. 1952 Elektrárna uvedla do provozu kotel č. 1 1. 2. 1952 Na Koksovně byl vytlačen první koks 1. 3. 1952 Z vysoké pece č. 1 vyteklo první surové železo 3. 4. 1952 Na Ocelárně byl proveden první odpich na SM peci č. 1 4. 4. 1952 Ve stripovací hale byl vystripován první ingot 21. 6. 1952 Na blokovně I byl doválcován první ingot 10. 1. 1953 Na elektrárně byl vyroben první elektrický proud 1. 8. 1953 Na Hloubkové ulici byla otevřena moderní kuchyň a jídelna 15. 7. 1954 Na aglomeraci byl uveden do provozu první spékací pás 18. 9. 1954 Byla zprovozněna Hloubková ulice v celé délce
Kovárna ingotů (1958)
15. 12. 1955 Začalo se stavět oplocení huti 15. 3. 1957 Na Slévárně zahájila provoz slévárna šedé litiny 1. 4. 1958 K NHKG byl připojen závod Karviná (bývalý JÄKL Karviná) 15. 10. 1958 Bylo uvedeno do provozu 12,5 km potrubí, které přivádí provozní vodu z Žermanické přehrady do huti. 27. 1. 1959 Do provozu byla uvedena válcovací trať HCC 29. 4. 1959 Kontidrátová trať vyrobila první drát 16. 11. 1961 Zahájena výroba důlních výztuží
12
…od NHKG k ArcelorMittal ostrava Prosinec 2002 Ukončena výroba na pásové trati P250 11. 4. 2003 Novou Huť kupuje v rámci privatizace ocelářská společnost ISPAT, v jejímž čele stojí Lakshmi Mittal. Vzniká tak společnost ISPAT Nová Huť a. s. 28. 2. 2005 Název společnosti se změnil na Mittal Steel Ostrava a. s. 2003-2010 Společnost investovala do ochrany životního prostředí 2,6 milardy Kč 1. 8. 2007 Na základě fúze dvou největších ocelářských firem světa Arceloru a společnosti Mittal Steel se název ostravské huti změnil na ArcelorMittal Ostrava 11. 11. 2008 Byla sfoukána vysoká pec číslo 1 21. 10. 2011 Slavnostní spuštění odprášení aglomerace Sever v hodnotě jedné miliardy korun
28. 3. 1967 Uvedena do provozu první tandemová pec 1970 Skončil provoz parních lokomotiv 10. 12. 1972 Na Energetice byl do plného provozu uveden komín o výšce 220 metrů 12. 1. 1975 Začala výstavba Středojemné válcovny. (Její výrobní hala měří na délku jeden kilometr.)
21. 12. 1999 Na Ocelárně byl odlit poslední ingot. Od té doby se veškerá surová ocel odlévá pouze technologii plynulého odlévání Květen 2001 Ukončena výroba na pásové trati P800
Jak šel čas… od 31. 12. 1951 Nová huť Klementa Gottwalda, národní podnik
3. 9. 1981 Na VKB 11 byl vytlačen první koks
od 1. 4. 1990 Nová huť, státní podnik
7. 12. 1993 Bylo uvedeno do provozu kontilití č. 1
od 22. 1. 1992 Nová huť a. s.
20. 11.1997 Bylo uvedeno do provozu a odlita první tavba na kontilití č. 2.
od 11. 4. 2003 ISPAT Nová huť a.s.
22. 6. 1999 Byl slavnostně zahájen provoz trati P1500
od 28. 2. 2005 Mittal Steel Ostrava a.s.
1. 8. 1999 Bylo uvedeno do provozu a odlita první tavba na kontilití č. 3
od 1. 8. 2007 ArcelorMittal Ostrava a.s.
13
Mezi významné návštěvníky naší huti patří i tyto osobnosti:
ile Selassie 1959 – Etiopský císař Ha Válcovnu trub, si dl hlé pro a ť navštívil hu Kovárnu a další provozy.
aut Vladimír ní československý kosmon 1978 – NHKG navštívil prv
Remek.
vel ské republiky – Václav Ha 1996 – První prezident Če vé huti. – si prohlédl provozy No
il Václav Klaus 1990 – Novou huť navštív ancí. jakožto tehdejší ministr fin
itel dstavenstva a generální řed Říjen 2007 – Předseda pře vy ště náv kshmi Mittal během skupiny ArcelorMittal La ostravské jednotky.
ve štívil Novou huť ještě dří Víte, že Václav Havel nav upil V červnu 1969 totiž vysto než se stal prezidentem? mu do ho rní zahradě Kultu na politickém mítinku na . Jednalo se o neoficiální NHKG v Ostravě-Zábřehu dlouhou dobu, poslední návštěvu a bylo to jeho, na veřejné vystoupení.
14
Některá z našich prvenství a další zajímavosti… NHKG bylo první společ ností v Československu, která začala zpracovávat mzdy elektronicky (červen 1961 ). Projekt výstavby Střed ojemné válcovny za více než 7 miliard korun byl v 80. letech druhým největším projektem, hned za jadern ou elektrárnou Temelín. V roce 1989 bylo rozhodn uto o výstavbě nové telefo nn ústředny. Jako první v rep ublice byla napojena na veř í ejnou síť pomocí pulsně kódové modulace.
V Nové huti byla v roce 1995 instalována první páteřn í optická síť v České republice pr o telefony a data. Koksovna Nové huti by la v roce 1996 první kokso vnou v České republice, která uvedla do provozu biolog ick ou čistírnu fenolčpavkových vod. V roce 1998 byla Energeti ka prvním energetickým závodem v České republice, který získal systémový certifikát v oblasti ochrany životního prostř edí podle ISO 14001.
Svodidla se v největší ost ravské huti vyrábí již od roku 1969. Za tu dobu jich zde bylo vyrobeno na 305 86 9 tun. Kdyby se z nich vytvořilo jedno dlouhé svodidlo, mě řilo by na délku přes 16 tisíc km , což je podobná vzdáleno st vzdušnou čarou jako z Pra hy do Melbourne.
Naše slévárna patří mezi evropské lídry ve výrobě obřích kokil. Největší kokilu za dobu své existence vyrob ily Slévárny v roce 2009. Vá žila čtyři metry a v průměru mě 140 tun, její výška přesahovala řila téměř také čtyři metry . Jednalo se o zakázku pro anglickou strojírenskou spo lečnost v Sheffieldu.
od roku 2003 do roku 20 10 byly ve společnosti ArcelorMit tal ostrava proinvestovány více ne ž čtyři miliardy korun. Z toho 2,6 miliardy společnost investovala do ochrany životního prostředí. 15
26. dubna 2003 závod Úd ržba vyrobil ocelové mosty dvě obce na Berounsku, pro které byly v roce 2002 po stiženy ničivými povodněmi. Mo sty o délce necelých 100 a 130 metrů vyrobila Údržba za šest týdnů a na jejich výrob u použila necelých 200 tun oceli. Slavnostního otevře ní mostů v dubnu 2003 se zúč astnil i prezident Václav Klaus.
Tiskoviny Nové huti od roku 1952…
Víte, že
Použité zdroje: Historické fotografie – Akreditovaný archiv ArcelorMittal Ostrava a.s. Barevné fotografie – Vladimír Raszka Plamen míru – podnikový časopis z r. 1952 Rudé Právo z ledna 1952 Přehled hlavních událostí v Nové huti v letech 1951-2000, Stanislav Havran Dějiny NHKG
v NHKG nevycházel jen jeden podnikový časopis? Svá vlastní periodika vydávaly i jednotlivé závody. Kromě celopodnikového Plamenu míru si tak zaměstnanci mohli přečíst i noviny Vysokých pecí Železo nebo také Koksaře, Kunčického oceláře, Strojaře a Údržbáře. Svůj vlastní zpravodaj (Impuls) vydával také bývalý závod Automatizace, závod Doprava měl časopis Vpřed a Rourovny svůj Děrováček. Většina z nich zanikla s příchodem Sametové revoluce v roce 1989.
16
