Bytový dům pro 21. století
Apartment house for 21st. century Ing. arch. Daniela Šovarová ABSTRACT: The issue of housing has always been in the focus of architects and urban planners. In the 21st. century, the issue is even more urgent given by the permanent increase in urban population, while non-renewable resources are reduced. How then should look like residential building in the center of a big city? One which would create a quality environment not only for it`s inhabitants but also for those who just pass it by during their journey through the city. The house, which would also satisfy the economic demands of developers, but also meets at least the basic principles of sustainable development. ABSTRAKT: Otázka bydlení byla vždy v centru zájmu architektů i urbanistů. V 21. století je tato problematika ještě naléhavější vzhledem k trvalému zvyšování počtu obyvatel ve městech a zároveň zmenšování zásob neobnovitelných zdrojů. Jak by tedy měl vypadat bytový dům v centru velkého města? Dům, který by vytvářel kvalitní prostředí nejen pro své obyvatele, ale i pro ty, kteří ho jen míjejí při své cestě městem. Dům, který by zároveň obstál ekonomickým nárokům developerů, ale také splňoval alespoň základní principy udržitelného rozvoje. Problematika bydlení v budoucnosti je dnes často řešeným tématem. Bohužel, se ale její řešení většinou omezí pouze na energetický koncept budovy a tedy na hon za nálepkou nízkoenergetický nebo pasivní. Přestože energetická náročnost budovy je bezpochyby podstatným aspektem stavby, je pouze jedním z mnoha. Nejpodstatnější vlastností bytového domu by měla být tvorba kvalitního prostředí pro bydlení, kde důraz je na slově kvalitního. Nemělo by se jednat pouze o přístřešek pro přenocování mezi jednotlivými dny strávenými v práci. Kvalitní prostředí pro bydlení ale netvoří pouze jednotlivé byty. Dům by měl například svým obyvatelům poskytovat kvalitní prostředí i v jeho společných prostorech. A v neposlední řadě musí bytový dům být zapojen do urbanistických struktur tak, aby spolu s ostatními stavbami vytvářel kvalitní městské prostředí. Dá se říci, že budova tu není pouze pro své obyvatele, ale i pro lidi, kteří ji pouze míjejí při své cestě městem. V České republice bohužel najdeme velké množství bytových domů, které nemají téměř žádnou z výše uvedených vlastností. A nejsou to pouze panelové domy vzniklé v 70. a 80. letech dvacátého století. Ale občas se zdá, že i dnešní výstavba, která je orientována především na cenu a výdělek, rezignovala na jakoukoli kvalitu architektonickou, urbanistickou i technickou. 353
Také proto byl Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství vyhlášen čtvrtý ročník studentské architektonické soutěže s názvem Bytový dům pro 21. století. Ambicí mého soutěžního projektu bylo navrhnout bytový dům, který všechny výše zmíněné požadavky alespoň částečně splní. Dům, který bude nejen možno zařadit do kategorie nízkoenergetický, ale zároveň bude i dostatečně velkorysý ve své formě i funkci. Návrh pro soutěž byl zpracován na podkladu předdiplomního projektu. Jehož zadáním bylo navrhnout nové urbanistické řešení lokality Nádraží Holešovice. 1.1 Lokalita Navrhovaný bytový dům je situován na nové Holešovické náměstí, které bylo navrženo v předdiplomním projektu. Území řešené v předdiplomu bylo vymezeno ulicemi Plynární, Partyzánká a Argentinská a na severu nábřežím Vltavy. Tato pražská lokalita má mnoho svých specifik, kterými jsou nejen blízkost Vltavy, ale především velké množství technické a dopravní infrastruktury. Předmostí mostu Barikádníků a nově budovaného Trojského mostu, které znamenají pro území velkou dopravní a hlukovou zátěž, stejně tak vlakové nádraží Holešovice. Dalšími významnými prvky jsou přítomnost metra, tramvaje a autobusových linek MHD.
obr. 1 – Situace
354
Nejvýznamnější částí technické infrastruktury, která ovlivňuje celé území je trafostanice, která zásobuje elektrickou energií jednu třetinu Prahy. Trafostanice je v centru řešeného území, ale při nedávné rekonstrukci byla většina energetických provozů převedena do kolektorů. Celá její nadzemní část tedy dnes slouží jako administrativa PRE a Technické a dokumentační muzeum pražské energetiky. Je nutné poznamenat, že je tato budova dnes jednou z mála staveb, která je v této lokalitě v dobrém technickém stavu. Neopomenutelným specifikem této části Holešovic je velké množství různých využití, která se zde v průběhu posledních sta let vystřídala, a po kterých zde na různých místech najdeme i dnes patrné památky. Všechny tyto stopy jsme se snažili v předdiplomním projektu zachovat. Mezi nejvýznamnější patří budovy zemědělského statku a funkcionalistické vily a dále vlečka vedoucí do Holešovického přístavu, o jehož znovuobnovení se stále uvažuje. Funkcí, která dodnes přetrvává je provoz panelárny Prefa Wolf. Jako její připomínka je v návrhu ponechán nad novou cyklostezkou rozkročený původní jeřáb. Památkově chráněné jsou objekty teplárny v západní části území. 2.1 Urbanistické řešení Základní hmotové a urbanistické řešení vychází také z předdiplomního projektu. Jeho součástí bylo i vytvoření nového Holešovického náměstí s Radnicí městské části Praha 7, která byla řešena dále v diplomním projektu a byla uvažována jako výšková a architektonická dominanta celého území.
obr. 2 – Pohled od radnice
355
Druhou hlavní fasádu náměstí tvoří právě soutěžní bytový dům, který svou severní fasádou navazuje na budovu banky. Náměstí je výškovým zlomem rozděleno na dvě části, které umožňují funkční diferenciaci obou prostorů. Reprezentativní část před radnicí a obchodní a tranzitní část, která navazuje na výstupy z metra, stanici tramvaje a ostatní občanskou vybavenost. Obytná funkce je na náměstí navržena záměrně, protože je to něco, co na správně fungující námětí patří. Udržuje na náměstí život ve všech denních i nočních hodinách a ne pouze v pracovní době na úřadech a v obchodech. Vzhledem ke své pozici v centru města je dům řešen jako polyfunkční - v přízemí jsou kromě technického vybavení a vertikálních komunikací navrženy i plochy pro občanskou vybavenost. Pro zvýšení průchodnosti celého území ve směru východ - západ je objekt bytového domu protknut dvěma šikmými pasážemi, které rušné náměstí propojují se zklidněnými zelenými plochami v zadní části domu. Tyto plochy navazují na stávající budovu trafostanice. 3.1 Hmotové řešení Hmota domu je navržena jako podlouhlý kvádr, který by se měl alespoň částečně dorovnat k dominantní hmotě radnice. Jižní fasáda domu je zkosena tak, aby bylo možné umístit na ní ve výhodnějším úhlu fotovoltaické články. Jako opozice velké a stoické hmoty jsou na posledním ustupujícím podlaží umístěny pilové střechy, na kterých je uvažováno umístění solárních kolektorů.
obr. 3 – Pohled z nadhledu
356
Jedinými částmi, které vystupují z kompaktní hmoty domu jsou prosklené pasáže, které by měly upozornit na možnosti průchodů. Celkovým dojmem dům připomíná výletní parník a odkazuje tím na technickou a plavební tradici Holešovic. Z pasáží vede vstup do jednotlivých podlaží bytového domu, pasáže tedy plní i funkci závětří. Vstupy jsou celkem 4 - z každé pasáže dva. Díky nim je možné dům rozdělit na 4 nezávislé sekce. Dům má čtyři plnohodnotná a jedno ustupující nadzemní podlaží. Z nich jsou poslední čtyři kompletně určena pro bydlení a vstupní podlaží slouží pro vybavenost a technické zázemí. Podélná osa domu je orientována ve směru sever – jih, téměř všechny byty jsou orientovány na východ nebo na západ. Bylo tedy nutné vyřešit potenciální přehřívání interiérů. Z tohoto důvodu jsou na všech fasádách navrženy posuvné stínící panely, které jsou na jižní fasádě uvažovány jako fotovoltaické články. Na východní a západní fasádě navíc umožňují vytváření intimnějšího prostředí uvnitř budovy. Na fasádě orientované na náměstí jsou panely v různé barevnosti, tak aby byla fasáda hravá a proměnlivá s různými potřebami a náladami obyvatel domu. Materiálově jsem jižní a západní fasádu navrhla z pohledového betonu, jako soudobého moderního materiálu, který navíc plně koresponduje s fasádou protější radnice. Jako opozici k těmto technicistním fasádám jsem navrhla východní fasádu jako zelenou. Fasáda je obrácena od pulzujícího náměstí do ploch veřejné zeleně a díky umístění rostlin s různými vegetačními obdobími bude v čase měnit svou tvář a reflektovat jednotlivá roční období.
obr. 4 – Změny východní fasády během ročních období
357
Základní bilanční údaje: 1 990 m2 29 550 m3 4 626 m2 1 180 m2 1 590 m2
zastavěná plocha obestavěný prostor užitná plocha byty užitná plocha vybavenosti užitná plocha komunikace a zázemí
Počet bytů: 1 +kk 2 + kk
13 37
3 + kk 4 + kk
10 1
4.1 Dispoziční řešení Při návrhu dispozičního řešení jsem navrhovala hlavně byty o velikosti 2+KK, které jsou doplněny o velikosti 1+KK a 3+KK. Všeobecně je navržen běžný standart bytů, pouze v posledním podlaží je uvažováno s vyšším standardem. Jednotlivé byty mají různá a variabilní dispoziční řešení, tak aby bylo možno lépe plnit specifické požadavky všech majitelů bytů. Při návrhu byl kladen důraz především na vytvoření funkčních a plnohodnotných bytových jednotek s dostatkem úložných prostorů, které dnes ve všech developerských projektech chybí. Proto je v každém bytě umístěna šatna a na každém patře jsou navrženy sklepní kóje. Zároveň jsem se snažila pojmout veškeré veřejné prostory a komunikace alespoň částečně komfortně, pokud možno s přirozeným osvětlením. Dům není z důvodu přímé návaznosti na metro možné podsklepit, ale již v urbanistickém konceptu bylo s kapacitami pro parkování uvažováno v sousedním parkovacím domě, ke kterému je možné projít přes budovu trafostanice.
obr. 6 – Schéma půdorysu 1. NP, sekce A a B
358
5.1 Technické a konstrukční řešení Konstrukčně je dům navržen jako železobetonový monolitický skelet, který je vzhledem k počtu podlaží nejekonomičtějším a nejjednodušším systémem. Jako ztužení jsou využity vertikální komunikační jádra, která jsou navržena také z železobetonu. Obvodové stěny jsou navrženy zděné v tloušťce 300 mm a na nich je umístěna tepelná izolace ve vrstvě 140 mm. Vnější pohledová vrstva je zhotovena z monolitické betonové předstěny. Vodorovné nosné konstrukce budou železobetonové stropní desky, které budou bezprůvlakově uloženy na nosných sloupech. Plochá část střechy je navržena jako střešní zahrada případně jako pochozí terasa s tepelnou izolací v tloušťce 350 mm. Na nosné konstrukci je navržena běžná skladba šikmé střechy, na pomocné ocelové konstrukci jsou potom umístěny solární kolektory. Všechny obalové konstrukce jsou navrženy tak, aby jejich součinitel prostupu tepla splnil doporučované hodnoty normou ČSN730540. Díky tomu je objekt v průkazu energetické náročnosti budovy zařazen do kategoie B - úsporný. Vzhledem k přímé návaznosti metra a blízkosti Vltavy bude nutné objekt založit na velkoprůměrových pilotách. Tímto způsobem založení zároveň dojde k eliminaci vlivů možného různého sedání objektu. Nad piloty bude nabetonována deska o tloušťce 300 mm, která zabrání případnému vyplavání objektu. Podzemní stavba je navržena z vodostavebního betonu.
LITERATURA: [1] TYWONIAK, J.: Nízkoenergetické domy - Principy a příklady, GRADA Publishing, a.s., 2005, dotisk 2006 [2] NĚMCOVÁM, M., ŠOVAROVÁ, D..: Předdiplomní projekt - Revitalizace území Nádraží Holešovice
359
