Byrokracie. 18 Zápis ze13. jednání ABK 20 Zápis ze 14. jednání ABK. Legislativa. 24 Vyšlo ve Sbírce 25 Přehled zákonů chystaných do konce roku 2009

Obsah, z aktivit ASZ ČR

obsah Důležitá avíza 2 3

17

Tradiční selský ples ASZ ČR

Byrokracie

Volná místa na zájezd do Slovinska

18 20

Z aktivit ASZ ČR 4 6 8 8

Vyhlášení soutěže o Farmu roku 2008 Co se do publikace Farma roku 2008 nevešlo



ASZ ČR s ministrem v Berlíně



9 10 12 15

Zápis ze13. jednání ABK Zápis ze 14. jednání ABK

Legislativa 24

ASZ Louny pořádala již 3. selský ples

24 25

Aktuálně 9

Rozhovor s místopředsedou ASZ ČR Václavem Perníkem k současné situaci na trhu s mlékem

Delší lhůty realizace projektů PRV žadatelům usnadní financování Vyšlo ve Sbírce Přehled zákonů chystaných do konce roku 2009

Pracovní návrh ASZ ČR k řešení situace na trhu s mlékem (a nejen s ním)

Informace

Jde to i jinak

26

Zamyšlení nad cenami obilí Přehled zdanění přímých plateb ve státech EU-27 Útlum produkce mléka je nevyhnutelný

31 32

Rozhovor s Jaroslavem Vítkem, ředitelem Útředního pozemkového úřadu Spásonosný garanční fond Přihláška do ASZ ČR

Z aktivit ASZ

Tiráž Zpravodaj ASZ ČR za období 10. 12. 2008 - 26. 1. 2009 evidenční číslo MK ČR E 16897 vydáno 2.500 ks Asociace soukromého zemědělství ČR, Dělnická 30, 170 00 Praha 7 IČO: 68402538 tel.: 266 710 414

www.asz.cz redakce: Ing. Jaroslav Šebek grafická úprava: Ing. Veronika Kutilová Členům ASZ rozesíláno zdarma prostřednictvím České pošty.

16. 12. Členská schůze ASZ Praha - východ, západ 19. 12. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Farma roku 2008 v divdle Bez zábradlí 8. 1. Zástupci ASZ ČR na jednání Myslivecké rady ministra zemědělství 10. 1. 3. reprezentační ples ASZ Louny v Chabercích 12. 1. Schůze Předsednictva ASZ ČR 14. 1. 14. schůze Antibyrokratické komise MZe 20. 1. - 22. 1. Výjezdní schůze Předsednictva ASZ ČR 28. 1. Výroční schůze ASZ Žďár nad Sázavou 29.1. Zasedání politického a koordinačního výboru COPA Kancelář ASZ ČR

Avíza - prac. skupiny PRV na opatření 3.2.2009, opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost. - celkové zhodnocení zkušeností z předchozích kol příjmu žádostí a případné návrhy změn (např. analýza témat vzdělávacích akcí, nastavení kódů a limitů způsobilých výdajů, preferenční kritéria, hlášení změn administrace opatření, zadávací řízení, atd.) 10.2.2009, opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu 11.2.2009, opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. - preferenční kritéria (zhodnocení, případné změny) - změna definice žadatele v návaznosti na nastavení národních dotací a změny obecných podmínek (podmínky pro provádění změn v projektu, prodloužení lhůty administrace projektu na 24 měsíců) 18.2.2009, opatření I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti - zhodnocení implementace v roce 2008 a případně návrhy na změnu podmínek opatření.



Důležitá avíza

7. března: Tradiční selský ples Asociace v Poděbradech! Již pátý reprezentační selský ples Asociace soukromého zemědělství ČR se uskuteční v kongresovém sále Lázeňské kolonády v Poděbradech. Ples je naplánován na sobotu 7. března 2009 od 20 hodin. Srdečně zveme všechny sedláky a zejména členy všech regionů ASZ k účasti na tradiční společenské události! Součástí plesu bude jako každoročně tombola, dovolujeme si proto požádat regionální organizace a jednolivé členy o příspěvky do tomboly. Informace ohledně vstupenek a darů do tomboly na e-mailu [email protected] nebo telefonicky na 266 710 413 nebo 283 923 306. Cena vstupného zůstává stejná: 250 Kč.

5. REPREZENTAČNÍ SELSKÝ PLES POD ZÁŠTITOU MUDr. PŘEMYSLA SOBOTKY, PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČR www.asz.cz Sobota 7. března 2009 20.00 hod. Kongresový sál Lázeňské kolonády, Poděbrady

ASZ ČR podporuje kampaň FAIR PLAY Na Asociaci soukromého zemědělství ČR se obrátilo Družstvo vlastníků odrůd s žádostí o prezentaci kampaně FAIR PLAY, která se týká dodržování zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin. Asociace soukromého zemědělství tuto kampaň, která vyzývá k placení náhrad za využívání farmářských osiv a sadby, podporuje. „Je jednoznačné, že pěstitelé profitují z nových odrůd, které poskytují vyšší výnos, kvalitu a odolnost vůči chorobám a škůdcům. Považujeme proto za správné a férové, aby se pěstitelé, kteří využívají právně chráněné odrůdy, podíleli stejnou mírou na financování šlechtění placením náhrad za využívání farmářských osiv a sadby.“



Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Důležitá avíza

Volná místa na zájezd do Slovinska!!! informace v hlavní kanceláři ASZ ČR Slovinsko 23. - 27. 4. 2009 Cena: 7 690,- Kč (pro nečleny 8 190,- Kč) Odborně tématický zájezd po Slovinsku. Na programu je kromě odborných zemědělských exkurzí do podniků s různým zaměřením (chov holštýnského skotu, sýrárna, chov masného skotu, chov Islandského ponyho, hřebčín Lipica, ekologická farma s výrobou sýrů, výroba vín) návštěva turistických atrakcí Slovinska (Lublaň, Terst, Julské Alpy). V ceně je zahrnuto 2x ubytování s polopenzí, doprava, odborné exkurze, vstupné na zámek Miramare, průvodce a pojištění.

Zemřel spoluzakladatel ASZ Český Krumlov pan Stanislav Bůžek S hlubokým zármutkem sdělujeme, že dne 1.ledna 2009 zemřel Stanislav Bůžek(ve věku 58 let), bývalý dlouholetý předseda regionu ASZ Český Krumlov a člen Rady ASZ. Vedení Asociace soukromého zemědělství ČR i kancelář ASZ si dovolují vyjádřit všem pozůstalým v rodině upřímnou a hlubokou soustrast.

Uzávěrka fotografické soutěže posunuta!! Připomínáme všem členům ASZ, že fotografie do soutěže o fotoaparát mohou posílat až do konce dubna! Pošlete do kanceláře ASZ ČR fotografie Vašeho hospodářství a vyhrajte kvalitní fotoaparát, výraznou slevu na zájezd pořádaný ASZ a další zajímavé ceny!!! Podmínkou účasti je kromě členství v ASZ zaslání minimálně pěti fotografií z Vaší farmy. Na fotografiích by měl být zejména celkový pohled na farmu, zvířata, stroje, pole a okolního prostředí, rodina na farmě. Další témata jsou samozřejmě možná, fantazii se meze nekladou! Všichni účastníci soutěže budou slosováni o zajímavé ceny: 1. vylosovaný získá kvalitní digitální fotoaparát v hodnotě zhruba 10.000,- Kč 2. vylosovaný získá 40% slevu na poznávací zájezd do zahraničí organizovaný ASZ v roce 2009 3. vylosovaný získá 30% slevu na poznávací zájezd do zahraničí organizovaný ASZ v roce 2009 4.- 20. vylosovaný získá tričko s logem ASZ ČR (dle vlastního výběru) Fotografie posílejte v co nejvyšší kvalitě e-mailem na adresu [email protected], poštou na adresu hlavní kanceláře ASZ ČR, Dělnická 30, 170 00 Praha 7 nebo je na tutéž adresu můžete donést osobně. K fotografiím připojte krátké popisky, kontakty na Vás a informaci, ve které regionální ASZ jste členem.

Uzávěrka je k 30. dubnu 2009 a slosování proběhne začátkem května 2009. Účastí v soutěži souhlasí autoři s použitím jejich fotografií v materiálech ASZ ČR (kalendář, propagační materiály, Zpravodaj). Cílem soutěže je shromáždit další zajímavé fotografie z rodinných farem členů ASZ a přispět k popularizaci soukromého hospodaření.

Jedna z fotografií vítěze fotografické soutěže ASZ ČR v roce 2006 - Farma pna Blažka, ASZ Jihlava



Aktivity

Z aktivit ASZ ČR

Farmou roku 2008 je rodinné hospodářství Novákových z ASZ Tábor Ing. Veronika Kutilová

22. 12. 2008

V pátek 19. prosince 2008 byly v pražském divadle Bez zábradlí rozdány tituly v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR o farmu roku 2008. Před vyprodaným sálem byla vítězem slavnostně vyhlášena farma rodiny Novákových z Obory (ASZ Tábor), druhé místo obsadili Löwenthalovi z Krnova (ASZ Nový Jičín), třetí nejlepší farmu má v letošním roce rodina Sotonových z Trstěnice (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí). O jednu příčku si oproti loňsku polepšila farma Václava Smolíka z Branné (ASZ Jindřichův Hradec) a pátou oceněnou farmou je pro letošek Stáj Židovice rodiny Pospíšilových (ASZ Louny). O příčku si polepšila farma pana Václava Smolíka, která soutěžila již loni a obsadila 5. místo. Letos tedy farmě z Branné (ASZ Jindřichův Hradec) patří místo čtvrté. Václav Smolík se spolu se svou velkou rodinou zabývá aktivitami, které do krásné přírody Třeboňska patří – ekologickým hospodařením na 200 ha, chovem masného skotu plemene Aberdeen Angus a agroturistikou. Bronz si z divadla Bez zábradlí odvezl Pavel Sotona, který s rodinou hospodaří v Trstěnici (ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí). Klasická rodinná farma s dlouhou tradicí se věnuje především chovu mléčného skotu a na 220 ha z většiny vlastní půdy dokazuje,

Jedním z hostů byl náměstek ministra zemědělství Jíří Urban

Slavnostní večer sedmého ročníku soutěže proběhl nakonec bez účasti nejvýznamnějších hostí. Premiér Topolánek, ministr Gandalovič i předseda Zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež se museli na poslední chvíli omluvit z důvodu velmi důležité schůze Parlamentu. Z dalších významných hostů jsme naopak mohli přivítat europoslance Hynka Fajmona, náměstka ministra zemědělství Jiřího Urbana, ředitele SZIF Tomáše Révésze a mnoho dalších. Společně s nimi předávali ceny zástupci partnerských firem, kterým touto cestou znovu děkujeme za jejich podporu. Mezi pět nejlepších farem, které komise podle pěti kritérií (celkový vzhled, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj, zapojení rodiny) nominovala, se dostaly opět farmy s širokou paletou podnikání a s různou velikostí. Všechny ocenění ukazují, že prosperující soukromé farmy plně zapojené do aktivit obce nejsou jen prázdným pojmem. Pátou byla vyhlášena farma Pospíšilových ze Židovic, která je členem ASZ Louny. Farma je takřka výhradně zaměřená na chov, ustájení a trénink sportovních koní. V současnosti má kapacitu ustájení 100 koní a hlavní aktivitou je poskytování služeb majitelům těchto koní.



že soukromé zemědělství je živou a prosperující součástí venkova. Obdivuhodné na této farmě je také fakt, že se podařilo investovat téměř bez zadlužení. Druhé místo letos obsadila farma mladých manželů Löwenthalových, kteří se

Za rodinu Pospíšilových ocenění přebíral hospodařící Ondřej Pospíšil

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Z aktivit ASZ ČR hned po studiu veterinářské fakulty pustili do rekonstrukce statku a dnes hospodaří na 400 ha půdy na samém okraji republiky – v Krnově (ASZ Nový Jičín). Komisi na této farmě zaujala hlavně píle, nadšení a pozitivní životní postoj s jakým Löwenthalovi v tak specifickém regionu dokázali vybudovat nádhernou a prosperující farmu. Vítězem se zaslouženě stala klasická rodinná farma Novákových z Obory na Táborsku (ASZ Tábor). Díky velké odvaze a odhodlání se Novákovým podařilo vybudovat dvě mléčné farmy a v letošním roce také rozjet provoz bioplynové stanice. Aktivity farmy jsou tedy velmi komplexní – od rostlinné výroby na 450 ha přes chov holštýnského skotu až po navazující

Třetí místo získala tradiční rodinná farma Sotonových

výrobu bioplynu. Po oficiální části následovalo představení hostujícího divadla Příbram, Hrdý Budžes. Bára Hrzánová, která byla za hlavní roli Helenky Součkové předloni oceněna Thálií, zde skutečně exceluje a dokáže očima osmileté holčičky velmi přesně přiblížit dobu reálného socialismu. Na závěr byl už připraven jen raut, na který nakonec stihl dorazit i ministr Gandalovič. Přes menší technické problémy s videem, za které se ještě jednou velmi omlouváme všem oceněným i hostům, věříme, že se tato společenská akce všem alespoň trochu líbila. Děkujeme zejména sponzorům soutěže, kteří každoročně pomáhají udržet vysokou úroveň slavnostního večera.

Druhou nejlepčí farmou je pro rok 2008 farma Löwenthalových v Krnově

Divadlo Bez zábradlí se podařilo vyprodat

Nejlepší farmou roku 2008 je hospodářství Novákových z ASZ Tábor



Aktivity

Z aktivit ASZ ČR

1

2

Co se do publikace Farma roku 2008 nevešlo...

4



5 Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Z aktivit ASZ ČR

3 1 2 3 4 5

Komise na farme rodiny Pospíšilových Červenostrakaté stádo dojnic si na farmě Sotonových užívá každodenně výběhu Nejmladší generace na farmě Löwenthalových Zátiší se slepicí, farma Sotonových Novákovi chovají na farmě v Oboře holštýnské dojnice

6 7 8 9

6

7

8

9

Na farmě Václava Smolíka mohou hosté využít několika sportovišť Farma Sotonových je rodinná farma s dlouhou tradicí, která bude zcela jistě udržena i do budoucna Smolíkovi chovají kromě masného skotu také ovce Nově zrekonstruovaný penzion Pospíšilových



Z aktivit ASZ ČR

Aktivity

ASZ Louny pořádala již 3. reprezentační selský ples Ing. Vendula Pospíšilová, Jiří Křížek

19. 1. 2009

Druhá lednová sobota patřila v pořadí již třetímu selskému plesu ASZ Louny. Na sále v Chrabercích se sešlo několik desítek členů i nečlenů z blízkého okolí, kteří hned při prvních tónech kapely Traxas bez váhání zaplnili taneční parket. Součástí večera byla také bohatá tombola, ze které si ti šťastnější mohli odnést mimo jiné i pytel brambor či čerstvě uloveného divočáka. Samozřejmě v tombole nechyběl ani pravý radonický balkánský sýr pana předsedy. ASZ Louny je již čtvrtou organizací, která vlastními silami

pořádá regionální selský ples. I přes mrazivé počasí se společenský večer opravdu vydařil a věříme, že si selský ples ASZ Louny uchová svou tradici i nadále.

ASZ ČR s ministrem v Berlíně Ing. Václav Perník, místopředseda ASZ ČR

18. 1. 2009

Dne 15. a 16. ledna jsem měl možnost se zúčastnit jako člen delegace ministra zemědělství Petra Gandaloviče dvoudenní návštěvy Berlína. Tato pracovní cesta se uskutečnila při příležitosti zahájení mezinárodní výstavy Internationale Grüne Woche, což je jedna z nejvýznamnějších potravinářských a zemědělských výstav na světě. Téměř veškerý čas strávený v Berlíně byl věnován bilaterálním jednáním s dalšími zúčastněnými ministry zemědělství a to nejen z EU. Těchto jednání proběhlo víc než deset. Jedním z hlavních témat byla situace na trhu s mlékem a příprava na radu ministrů zemědělství 19. ledna v Bruselu, kde by se měla projednat či přijmout opatření na podporu stabilizace trhu s mlékem. Při jednání s ministrem zemědělství a rozvoje venkova Polska Markem Sawickim, zazněl z polské strany zajímavý požadavek a to, že Polsko bude navrhovat zvýšení intervenční ceny při nákupu obilí. Dle polské strany by měla být intervenční cena zvýšena na úroveň 115 až 130 Euro za tunu. Zvýšení intervenční ceny u obilí je zároveň jeden z deseti bodů, které má už ASZ ČR ve svém návrhu, jenž má



pomoci eliminovat dopady ekonomické krize do sektoru zemědělství. Že tento požadavek není nereálný je vidět (a doufejme, že ještě bude) na aktivitě polské strany. Je třeba říci, že dvoudenní návštěva Německa byla velice zajímavá a přínosná. Byl zde prostor k mnoha jednáním, a to jak formálním, tak i neformálním. Této pracovní cesty se společně s ministrem mimo jiné zúčastnili např. ředitelé PGRLF a SZIFu, za nevládní organizace se účastnila ASZ ČR a Potravinářská komora ČR. Jedna věc mne však překvapila, a to, že této poměrně zajímavé a prospěšné cesty se nezúčastnil žádný zástupce AK ČR, a to přesto, že AK ČR dostala samozřejmě pozvání. Musím se pozastavit nad

jednou věcí. Na jedné straně zástupci AK ČR říkají, že ministerstvo zemědělství řeší nepružně současnou situaci v sektoru zemědělství. V tom případě potom ale nerozumím tomu, že když jsou tito zástupci AK ČR pozváni na akci, jaká právě proběhla v Berlíně, a na které se probírají konkrétní věci v rámci pomoci pro nás zemědělce, tak to tito zástupci odmítnou. Myslím, že to je škoda, protože některé body, které by měly pomoci nám zemědělcům při řešení ekonomické krize, má ASZ ČR a AK ČR ve svém programu stejné a je pro ně třeba silná podpora napříč zemědělským spektrem. Větší škoda je to však pro členy AK ČR, protože celé to na mne dělá dojem, že představitelé AK ČR preferují vlastní postoje a zájmy před zájmy svých členů!

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Aktuálně

Pracovní návrh ASZ ČR k řešení situace na trhu s mlékem (a nejenom s ním) ASZ ČR si je plně vědoma nelehké situace v sektoru zemědělství. Z toho důvodu navrhuje zaměřit se na následující možnosti podpory českých zemědělců, a to ne jenom v sektoru mléka. Některé níže uvedené body už zazněly od našich zástupců na jednáních, která se uskutečnila 23. prosince 2008 v Praze a 2. ledna 2009 v Českých Budějovicích. 1. PGRLF - rozšířit současné programy podpor o program, který by garantoval úvěry zemědělců u bank, a to jak provozní, tak investiční - zvýšit dotaci úroků z úvěrů u všech poskytovaných programů (včetně nově zavedeného) - zvýhodněná procentická sazba pro chovatele skotu při využití všech výše uvedených programů 2. Podpora exportu mléčných přebytků mimo EU -

využít aktivně předsednictví ČR v rámci EU k co nejrychlejšímu nastartování vývozu mléčných přebytků z EU 3. Zvážit přijetí programu na podporu menších výrobců mléka (roční kvóta 200 tis.l mléka) -

tento program by měl podpořit drobnější výrobce, potažmo sdružení výrobců mléka v konkrétních investicích, které by vedly buď k úplnému anebo alespoň k částečnému odpoutání ekonomické závislosti na současných odběratelích mléka. Příklady podpory – investice do zařízení umožňující „domácí“ zpracování mléka (bodové zvýhodnění projektů). 4. V rámci HEALTH CHECK v co nejkratší době vypracovat návrhy na využití článku 68. 5. Zvážit přijetí „konvergenčního programu“ na podporu výrobců mléka, kteří by se rozhodli

Jde to i jinak Že je současná situace v cenách mléka v ČR, ale i v Evropě a na celém světě skutečně velkým problémem, netřeba již ani přesvědčovat nezemědělskou veřejnost. Zřejmé je ale bohužel i to, že jakékoli, i dobře míněné protesty, oživení cen nepomohou. Do třetice je ale zřejmé i to, že kýženou stabilitu cen mléka nezajistí ani připravované regulační zásahy do tohoto trhu na státní i nadnárodní úrovni. Takové kroky totiž ve svém důsledku jen ještě více zdeformují trh, přičemž vyřešení cenové krize přinést možná i mohou, ale neoperativní, dočasné a s rizikem, že regulační zásahy negativně dopadnou na ty, kteří si to díky svým ekonomickým výsledkům nezaslouží. Zejména pro drobné producenty mléka se tak stává opět aktuální výzvou pomoci si sám, například takzvaným „přidáváním přidané hodnoty“ k základní zemědělské



anebo byli nuceni ukončit výrobu mléka -

v zájmu podpory chovu skotu jako důležitého prvku při údržbě a tvorbě krajiny by zemědělec dál choval skot, ale v režimu KBTPM. Takový zemědělec by od státu obdržel kompenzační platbu za to, že musel skončit s produkcí mléka ale provedl restrukturalizaci chovu a zachoval zatížení VDJ ve vztahu k TTP v podobě nedojeného skotu. Výše podpory by byla závislá od objemu roční kvóty na produkci mléka. 6. V zájmu zvýšení počtů chovaného skotu obecně, zvážit možnost vyšší platby v LFA oblastech těm zemědělcům, kteří mají zatížení větší než např. 0,3 VDJ/ha. 7. Dodržet slib dorovnání TOP-UP pro rok 2009 na maximálně možnou výši 8. Odpuštění plateb záloh na daň z příjmu pro rok 2009 9. Zvážit úpravu zdanění přímých plateb 10. Jednat o úpravě intervenční ceny obilovin na cca 120 Euro/tunu ASZ ČR požaduje, aby kroky Mze ČR, které budou činěny v této nelehké situaci, nesměřovaly pouze k stabilizaci sektoru zemědělství jako takového, ale vždy také zohledňovaly požadavky drobnějších zemědělců, kteří neodmyslitelně patří na český venkov a spoluvytváří kolorit české vesnice. V Praze dne 9.1.2009 Ing.Stanislav Němec, předseda ASZ ČR

surovině, tedy jejím vlastním zpracováním a prodejem. Chce to samozřejmě úsilí, nejde o všespasitelné řešení a není jej možné použít u každého. Snížit závislost na všech po zemědělství následujících článcích výroby mlékárenských produktů se ale vyplácí. Příkladem je třetí muž loňského žebříčku živnostníků roku, František Němec z Netína, který mléko produkuje, zpracovává i prodává. A v praxi dokazuje, že i v současné obtížné době lze nejen udržet objem odbytu vlastních výrobků za rozumné ceny, ale dokonce expandovat do dalších odbytových míst. Právě proto si není na škodu připomenout jeho podnikatelskou filosofii. „Kdo bude jen čekat na výsledky demonstrací, regulací nebo dobré ceny od mlékáren, ten se ničeho nedočká. Zázrak sám od sebe nepřijde, rozhodně ne při pasivním přístupu,“ říká úspěšný živnostník. Má pravdu. Petr Havel, 6. 1. 2009



Aktuálně

Zamyšlení nad cenami obilí Ing. Václav Perník, místopředseda ASZ ČR

10. 1. 2009

Aktuálně

Tak nám začal další rok. Rok 2009. My zemědělci k němu vzhlížíme s obavami. Je to totiž rok, kdy nás podle většiny odborníků čeká kulminace ekonomické krize, která nabírá na obrátkách a velmi citelně se promítá i do sektoru zemědělství. Do zemědělství, kde jedním z nosných programů je výroba obilnin. Co se týče sklizně v roce 2008, tak se jistě shodneme na tom, že nejvíc vydělal ten zemědělec, který byl uvážlivý a obilí, které sklidil, prodal hned o žních nebo ještě lépe, a to před žněmi na základě předem sjednaných kontraktů (podobně to bylo i u řepky případně máku). Je nutné přiznat, že těch, co prodali, v tomto období mnoho nebylo. Je zbytečné rozebírat důvody, které zemědělce vedly k tomu, že neprodávali a drželi své zrno na skladech. Čekali na cenu. K tomu, že se tak zachovali, je vedly tu prognózy analytiků respektive prognostické předpovědi „různých“ čelních představitelů nejmenovaných nevládních zemědělských organizací, tu zase určitá nenasytnost, protože všichni jsme byli namlsaní z cen komodit v hospodářském roce 2007/08 a všude znělo oblíbené: Počkáme si na cenu.

Zpracovatelé si tento fakt velice dobře uvědomují, a proto je jejich cena tam, kde je - těsně nad cenou intervenční. Je zřejmé, co to znamená. Zemědělci se za této ceny pořád ještě nevyplatí využít při prodeji obilí záchrannou síť intervenčního nákupu a zpracovatel nakupuje obilí za nejnižší možnou cenu. Lze předpokládat, že obchodníci nasadí obdobné ceny i ve  žních 2009. Do žní je daleko, ale přesto si myslím, že rekordní úroda jako v  roce 2008 se pravděpodobně konat nebude. Je mnoho proměnných, které se nedají předpovědět…lze se ale domnívat, že málokdy se dva roky po sobě opakuje příhodné počasí v  průběhu celé vegetace porostů. Co se ale už dnes nechá poměrně přesně odhadnout je to, že zemědělci jsou bez finančních prostředků, bez těch finančních prostředků, které

Mé řešení se možná bude zdát někomu hříšné, ale je prý reálné. Můj návrh zní: zvyšme intervenční cenu nákupu obilí. Všichni, kdo děláme obilí, víme, kde jsou ceny dnes…je celkem jedno, jestli je to potravinářská pšenice, krmný ječmen nebo oves…ceny jsou dnes pod úrovní 3000,- Kč za tunu a není zatím moc nadějí, že by tomu mělo být jinak. Je pravda, že se ve výjimečných případech podaří někomu prodat za lepší cenu. Většinou je to proto, že někteří obchodníci (zemědělci) mají uzavřené dlouhodobější kontrakty, kdy je možno docílit o něco lepší cenu, než je v současnosti obvyklé. Dnes ráno jsem mluvil s  jedním známým, který pracuje v jednom nejmenovaném mlýně. Kromě přání do nového roku padla otázka: „Tak jaké máte ceny pro rok 2009?“ Odpověď byla taková, jakou jsem očekával. Cena nákupu bude 2700,- až 2800,- Kč za tunu „A“ potravinářské pšenice. To už je opravdu výsměch! Ještě když si člověk uvědomí, že před rokem cena pšenice stejné kvality oscilovala někde kolem 7000,- Kč za tunu. Z té pšenice se mlela mouka, z té mouky se peklo pečivo, a to pečivo kupoval spotřebitel (obdobné to bylo i s  jinými komoditami)! Kupoval, aniž by nějak výrazně protestoval proti prodejním cenám potravin obecně. Je jisté, že jsou lidé, kteří budou říkat, že potraviny jsou drahé, a to i v tom případě, že budou zadarmo. Jisté je, že potraviny v rámci spotřebního koše v ČR zaujímají významné místo, ne ale zásadní. Obchodní společnosti, respektive společnosti, které se zabývají výkupem a zpracováním obilí dle mého názoru bezezbytku využívají situace na trhu s obilím a nabízejí přesně zkalkulovanou cenu, která je právně na úrovni cca 2800,Kč za tunu. Vysvětlení je víc než jednoduché…jmenuje se intervenční cena. Všichni víme, že intervenční cena u obilí je už několik let 101,31 EUR za tunu. Při současném kurzu, kdy 1 EURO = 26,5 Kč se u intervenčního nákupu obilí dostáváme na cenu 2685,- Kč za tunu. To je cena v současnosti minimální.

10

jsme měli v loňském roce. Všichni jsme hnojili, stříkali proti „houbovkám“, regulovali, desikovali a já nevím, co ještě...to, co se loni „narvalo“ do polí a porostů se už jen tak opakovat nebude. I to je důvod, který mě vede k tomu, že si myslím, že obilí bude méně než v roce 2008. Je samozřejmě také důležité, kolik obilí zbude ze žní 2008. Ať se obilí ale urodí kolik chce, tak je pravděpodobné, že obchodníci o žních 2009 vyrukují s  cenami na úrovni někde kolem intervenční ceny (nevíme, jaký bude kurz). Budou to odůvodňovat tím, že jdeme do nových žní s vysokými zásobami, že ceny jinde v Evropě jsou také nízké, že je ekonomická krize...a já nevím, co ještě, vždyť to známe z každých žní (mimo rok 2007). Co z toho vyplývá? Dle mých informací se v současné době záchranná síť intervenčních nákupů obilí využívá minimálně. Je pravda, že se to možná ještě změní, protože do žní 2009 je ještě poměrně daleko a obilí na skladech je ještě relativně hodně. Myslím ale, že je třeba uvažovat nad tím, zda neexistuje možnost, jak ovlivnit cenu obilí právě v hospodářském  roce 2009/10, kdy má kulminovat ekonomická krize a kdy se bude hodit každá stovka za tunu obilí navíc než je cena intervenční. Mé řešení se možná bude Pšenice, foto Gabriel Kužel

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

zdát někomu hříšné, ale je prý reálné. Můj návrh zní: zvyšme intervenční cenu nákupu obilí. Zkusme se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby se intervenční cena zvýšila např. na 116,31 EUR za tunu. Při dnešním kurzu se dostáváme na cenu 3082,- Kč za tunu. Oproti současné ceně je to o nějakých 300,- až 400,- Kč za tunu navíc. Jaký vliv by to mělo na jednotlivé zainteresované strany? To znamená na zpracovatele obilí, spotřebitele, na EU (která financuje intervenční nákup obilí) a nakonec na nás zemědělce. • na zpracovatele to žádný výrazný vliv mít nemůže, v  loňském roce nakupovali obilí za cenu 6000,- až 7000,- Kč za tunu a přesto své produkty na trhu dokázali uplatnit; • na spotřebitele zvýšení ceny u obilí zapůsobí obdobně, už si totiž vyzkoušeli jaké to je nakupovat potraviny při cenách komodit, jaké byly po žních 2007; • na EU – potřeba prostředků na případný intervenční nákup obilí – neobával bych se nějakého velkého využívání intervenčních nákupů (tím pádem potřeby velkých finančních prostředků) po žních v roce 2009, a to z důvodu, že je možné předpokládat nižší sklizeň obilovin, a to nejen v  ČR, a také proto, že navýšení intervenční ceny by bylo v řádu jednotek % (obchodníci – zpracovatelé by byli s cenou zase o něco výše). • vliv na zemědělce je asi zbytečný popisovat, každá stovka za tunu obilí navíc dobrá! Intervenční cenu u nákupu obilí lze dle mého názoru chápat, jako psychologickou hranici, kolem které osciluje cena obilí na volném trhu v případě recese. Osobně si samozřejmě přeji, aby ceny obilí byly po žních 2009 úplně někde jinde, než ve výši intervenční ceny. Celé to, co jsem výše napsal je pouze zamyšlení tak, jak jsem uvedl v nadpise. Zamyšlení, které předpokládá určitý vývoj… kdy jsem se částečně pokusil věštit z křišťálové koule, tak jak s  oblibou někteří často dělají. Celé toto zamyšlení má mít jediný účinek, a to nastartovat diskuzi o tom, zda má smysl začít proces, který by vedl ke zvýšení intervenčních cen při nákupu obilí v  EU. Opakuji tato možnost je údajně reálná, respektive technicky možná. Osobně si nedělám žádné iluze, že by to bylo něco jednoduchého, protože všichni víme jak je složité v rámci EU cokoliv prosadit. Ale také si myslím, že v  současné době, v rámci našeho předsednictví EU bychom mohli takovou diskusi nastartovat. Petr Gandalovič by jistě i tento úkol ještě zvládnul, a to přesto, že už má naloženo dost v rámci řešení problémů na trhu s mlékem.

nepatrný začátek

Aktuálně

Přehled zdanění přímých plateb ve státech EU-27

Aktuálně

ASZ ČR zaslala Stálému zastoupení ČR při EU v prosinci 2008 žádost o zjištění systému zdaňování přímých plateb zemědělcům v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Počátkem ledna ASZ ČR obdržela rozsáhlou informaci, která byla vypracována ústředím Ministerstva zahraničních věcí. Přehled zveřejňujeme v nekrácené podobě. Předsednictvo ASZ ČR v této souvislosti již koncem roku požádalo ministra Gandaloviče o zvážení možnosti zrušení daně z přímých plateb. Belgie V Belgii jsou přímé platby (droits des paiements uniques) zdaňovány speciální sazbou 16,5%. Stanoví to belgický Zákon o daních (Code des impôts, čl. 171, odst 4.i.). Dánsko Příjmy dánských zemědělců /zemědělských podniků/ jsou vykazovány pro daňové účely jako jakékoliv jiné příjmy a tímto způsobem jsou tedy následně de facto i zdaňovány. Estonsko V Estonsku považované za příjem a jako takové podléhají dani z příjmu. Výše daně z příjmu je letos 21 % a v příštím roce se nebude snižovat, i když původně bylo uzákoněno každoroční snižování daně z příjmu o 1 % až do úrovně 18 %. Nezdanitelná část příjmu se rovněž nebude měnit a činí 2.250,- estonských korun (cca 3.735,- Kč). Finsko Přímé platby jsou zdaňovány bez započítávání DPH. Ve Finsku existuje progresivní zdaňování příjmů. Výše zdanění je rovněž odvislá od čisté hodnoty majetku farmy. Pokud je kladná (včetně vyplácených mezd), zemědělec může podléhat dani z kapitálových zisků. Francie Přímé platby jsou zdaňovány jako každý jiný zdroj příjmů, Pokud se jedná o samostatně hospodařící zemědělce nebo o společnosti, které nepodléhají dani ze zisku, je přímá platba připočtena k příjmu ze zemědělské činnosti a podléhá dani z příjmu (progresivní zdanění podle příjmové skupiny). V případě společnosti, která podléhá dani ze zisku, jsou příjmy z přímých plateb zdaněny daní ze zisku, a to sazbou 33,3%, Ve Francii neexistují žádné daňové úlevy či snížené daňové sazby, které by byly pro přímé platby specifické. Na přímé platby se vztahují stejné předpisy, jako na příjmy ze zemědělské činnosti. Holandsko V  NL jsou přímé platby zdaněny prostřednictvím daně z příjmu. Přehled sazeb (2007) EUR 53064 a více 52% EUR 31122 až 53064 42% EUR 17319 až 31122 10,25% EUR 17319 a méně 2,5%

12

Sazba zahrnuje také povinné sociální pojištění. Základní odčitatelná položka činí 2043 EUR, existují i další podmíněné odčitatelné položky. Irsko Přímé platby jsou považovány za příjmy podléhající daňové povinnosti a jsou zdaňovány v rámci daní z příjmu. Zemědělci, kteří se pokládají za osoby samostatně výdělečně činné musí podat roční daňové přiznání. Je-li jejich příjem vyšší než limit pro neplacení daně, musí platit daň z příjmu nad tímto limitem. V podstatě žádný zvláštní režim se nevztahuje ke zdaňování přímých plateb zemědělcům. Itálie Zdanění přímých plateb, které jsou italským zemědělcům vypláceny podle nařízení Rady č.1782/2003, je z hlediska jak daně z přidané hodnoty, tak daně z příjmu obecně závislé na právním statutu, na jehož základě příslušný italský zemědělec realizuje svou podnikatelskou činnost. Obecně jsou od platby obou uvedených typů daní osvobozeni zemědělci, hospodařící jako individuální podnikatelé, nebo provozující své hospodářství jako právnické osoby s jedním společníkem nebo s právním statutem neumožňujícím obchodní činnost. Zdanění naopak i v  oblasti přímých plateb zemědělcům podléhají běžné zemědělské společnosti a zemědělští podnikatelé, kteří mají oprávnění i k  provozování obchodní činnosti nebo některých druhů přidružených zemědělských nebo řemeslných typů výroby. Tyto aktivity jsou blíže specifikovány na základě dekretu Ministerstva financí IR číslo 264 ze dne 26.10.2007, publikovaného v  Úředním věstníku

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Litva Dle sdělení odboru přímých plateb litevského Ministerstva zemědělství se v Litvě tyto platby nezdaňují. Z tohoto pravidla nejsou stanoveny žádné výjimky. Lotyšsko Přímé platby se v Lotyšsku nezdaňují. Německo V rámci osvětlení textu uvádíme, že předmětné přímé platby zemědělcům se označují v  SRN jako „Betriebsprämie“ – podniková prémie. 1. Podléhají prostředky, které jsou vypláceny německým zemědělcům podle nařízení Rady EU č. 1782/2003 zdanění ? Výplaty podnikových prémií podléhají zdanění v  plné výši. Prostředky představují zásadně příjem podléhající povinnému zdanění. Výplata podnikových prémií podléhá u fyzických osob, dani z příjmu, u právnických osob pak dani korporátní. Výplata podnikových prémií nepodléhá dani z obratu (pozn.: tj.DPH). 2. Pokud ano, podle jakého platného zákona (resp. vyhlášky) se tak děje ? Podle národní daňové legislativy. U fyzických osob jde o „Zákon o dani z  příjmu“ (Einkommensteuergesetz, zkratka EStG), u právnických osob jde o „Zákon o zdanění podniků“ (Körperschaftsteuergesetz, zkratka KStG). Podniky, které vedou povinné účetnictví (dle ustanovení § 4, odst. 1, zákona EStG), zúčtovávají podnikové prémie ku konci kalendářního roku v bilanci podle všeobecně závazných pravidel na stranu aktiv jako pohledávku. Všeobecným pravidlem je, že pohledávka se stává reálným příjmem (ergebniswirksam) v  okamžiku naplnění předpokladů jejího vyplacení. V  daném případě tohoto typu podnikové prémie uvedená situace nastává až po uplynutí kalendářního roku. U podniků bez povinného účetnictví, které odvozují zisk z  přebytku mezi podnikovými příjmy a  podnikovými výdaji, je podniková prémie pojímána jako reálný příjem k okamžiku

The power to perform

Skvělý výsledek

dne 13.11.2007. Podle tohoto dekretu nepodléhají zdanění z  titulu přidružených a obchodních činností například související zpracovatelské činnosti zemědělského charakteru, jakými jsou například sušení a uzení masa, sušení léčivých rostlin, produkce a stáčení medu. Další výjimky, umožňující nezdaňovat platby, poskytované italským zemědělcům podle nařízení Rady č.1782/2003, existují například v  oblasti zemědělské produkce, určené pro výrobu biopaliv a dalších surovin, určených pro ekologickou energetiku. Kypr Přímé platby poskytované zemědělcům podle nařízení Rady č. 1782/2003 podléhají v  Kyperské republice zdanění v případě, že jejich příjemcem je profesionální farmář (využití pro komerční a profesionální účely). V takovém případě jsou přímé platby zdaněny, jako kterékoli jiné příjmy, 10 % daní z příjmu právnických osob. V případě, že příjemcem platby je fyzická osoba, která užívá produkce pouze k soukromé spotřebě, jsou přímé platby od daně osvobozeny.

Vynikající insekticidní ochrana

Širokospektrální insekticid pro moření osiva nové generace s dlouhodobou účinností. Interakce mořidla Cruiser s bílkovinovým komplexem mladých vzcházejících rostlin způsobuje jejich lepší odolnost vůči stresovým činitelům v počátečních stadiích růstu. Zlepšení vitality rostlin a eliminace škůdců v konečném důsledku vede ke zvýšení výnosu. Pro ochranu osiva cukrové řepy jsou určena mořidla Cruiser Force SB a Force Magna, která poskytují jistotu účinku proti listovým a půdním škůdcům, zejména však vůči drátovcům (Agriotes spp.), maločlenci čárkovitému (Atomaria linearis), květilce řepné (Pegomia betae), dřepčíkům (Cheatocnema spp.) a mšicím jako vektorům viróz.

Lepší vitalita rostlin

Vyšší výnos

nepatrný začátek

Aktuálně

Aktuálně jejího vyplacení. U podniků do 20 ha rozlohy, které vykazují zisk paušálně podle průměrných sazeb v souladu s §13a zákona EStG (tj. uplatněním paušálního zisku na jeden hektar), je výplata podnikové prémie nahrazena (tj. vyrovnána) uplatněním  základní částky průměrné sazby zisku. 3. Existují v této souvislosti rovněž zvláštní ustanovení případně výjimky ? V oblasti podnikových prémií neexistují žádná zvláštní ustanovení případně výjimečná opatření. Spolkové ministerstvo financí (BMF) se k daňovému zacházení s podnikovou prémií vyjádřilo obsáhlým spisem a dalším doplňkovým spisem. Polsko Přímé platby se v Polsku nezdaňují, což platí pro fyzické i právnické osoby. Portugalsko Přímé platby nejsou zdaňovány, podléhají pouze 5%ní (od r. 2007) povinné modulaci (Compulsory Modulation), stejně jako ve všech dalších 14 původních ČS EU, zatímco v 10 nových ČS tato modulace do roku 2012 uplatňována není a nebude. (Jedná se o přesun z I. do II. pilíře, přičemž v jednotlivé členské zemi by mělo min. 80% zůstat pro rozvoj venkova). Platby pro jednotlivé farmy do € 5.000 přitom jsou přitom od odvodu osvobozeny. Portugalsko navíc podporuje dobrovolnou modulaci (Voluntary Modulation) – pro r. 2009 navíc 10%; obecný limit 20%. Rakousko Přímé platby jako takové jsou normálním příjmem rakouských zemědělců a jsou zdaňovány v rámci daně z příjmu. Rozhodující ovšem je, že této dani nepodléhají všichni zemědělci stejně. Zemědělské podniky jsou rozděleny do tří kategorií, podle své tzv. jednotné hodnoty (Einheitswert). Jednotnou hodnotu stanovuje příslušný finanční úřad pro každý zemědělský podnik zvlášť na základě tzv. oceňovacího zákona (Bewertungsgesetz). Při stanovení jednotné hodnoty se bere v úvahu řada kritérií – výměra, druh produkce, bonita půdy, geomorfologické podmínky, vzdálenost od velkých center apod. Zemědělské podniky se stanovenou jednotnou hodnotou do 65.500 EUR pak odvádějí pouze stanovenou paušální daň, účetnictví nevedou a procentní daň z příjmu jako takovou neplatí. Podniky s jednotnou hodnotou 65.500 – 150.000 EUR mají stanoven výdajový paušál ve výši 70%. Nad tuto hranici se zdaňuje příjem, včetně inkasovaných přímých plateb, v plné výši. Rumunsko V Rumunsku dle vyjádření Agentury pro platby a intervence v  zemědělství (APIA), která administruje přímé platby zemědělcům podle nařízení Rady č. 1782/2003, mají tyto platby povahu podpory (subvence) a nedaní se. Řecko

14

Metodiku zdanění příjmů upravuje zákon č. 2238/1994 „o daních z příjmů“ (Vládní věstník 151, svazek A z 16.9.1994), který řeší také zdanění příjmů zemědělců/zemědělských podniků (články 40 až 44, zejména pak čl. 42). V souladu s tímto zákonem je pro zdanění rozhodující výše čistého příjmu. Ta je u zemědělců/zemědělských podniků stanována: (a) na základě podrobné účetní evidence, (b) bez účetní evidence dle  rozlohy zemědělské půdy a osazených kultur či dle počtu kusů chovaného dobytka (tzv. „objektivní způsob“, týká se zejména malých zemědělců/ zemědělských podniků), (c) kombinací jednodušší účetní evidence a bodu (b), kdy za rozhodující je považována ta metoda, která vykazuje vyšší zdanitelný příjem. Zvolená metoda závisí na řadě ekonomických kritérií, jako je forma zemědělského podniku, výše obratu, režim DPH atd. Metodika zdanění zůstala beze změny i po zavedení jednotných zemědělských dotací a z  nich vyplývajících přímých plateb. Vlastní přímé platby tak bezprostřednímu zdanění nepodléhají a je k nim přistupováno jako k  jedné z položek hrubých příjmů zemědělce/ zemědělského podniku. V  případě, že zemědělec/zemědělský podnik vede účetní evidenci, je jejich výše jednoznačně evidována a zdaněna v  rámci čistého příjmu. Situace je poněkud komplikovanější při „objektivním způsobu“ stanovení výše příjmu, který sice v  souladu se zákonem „přihlíží ke všech finančním podporám“, jež byly zemědělci/zemědělskému podniku vyplaceny, konkrétně je však nekvantifikuje. U vysokých přímých plateb na malou rozlohu to může znamenat daňový únik. Řecké finanční orgány jsou si vědomy této slabiny, monitorují ji, nová legislativní úprava se však v blízké době nepředpokládá. Slovensko Na Slovensku mají přijaté dotace, v tomto případě přímé platby, povahu příjmu na úhradu nákladů, které vznikly v souvislosti s  podnikatelskou činností. Jsou proto zdanitelným příjmem, stejně jako tržby z podnikatelské činnosti a metodicky se účtují do výnosů. Přijaté dotace při finanční závěrce roku v podstatě vylepšují hospodářský výsledek, ve většině případů vyrovnávají resp. likvidují účetní ztrátu. Podnikatelský subjekt až ze zisku, ne z  objemu přijatých dotací, přiznává daň z  příjmů ve výši 19% základu daně. Uvedenou problematiku zdaňování příjmů legislativně upravuje zákon č. 593/2003 Z. z. o dani z příjmů. Slovinsko Ve Slovinsku podléhají přímé platby zemědělců zdanění prostřednictvím daně z příjmu. Tento systém je plně funkční od roku 2006, kdy EK (u přímých plateb) potvrdila kompatibilitu slovinské legislativy s evropskou. Zemědělci obdrží přímé platby v plné výši prostřednictvím platební agentury, činnost zemědělců je poté zdaněna dle příslušné slovinské legislativy. Daňové úlevy se vztahují např. na dlouhodobé rozvojové investice, investice do vybavení atd. Přehled daňových sazeb pro rok 2008 daň z příjmu PO: 22% daň z příjmu FO: Rozpětí daňových stupňů je 16%-41%, daňové stupně jsou

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Aktuálně 16%, 27% a 41%, zdanění dle daňových tříd je následující: první 6800 EUR, druhý 6800-13600 EUR, třetí nad 13600 EUR. Nad rámec uvedených sazeb je také odváděno povinné sociální pojištění, které u zaměstnavatelů činí 22,1%, u zaměstnanců 16,1%. Španělsko Přímé platby poskytované zemědělcům podle nařízení Rady č.j. 1782/2003 jsou považovány za příjmy a zahrnovány do celkových příjmů jak jednotlivých, samostatně výdělečně činných osob, tak i společností a tudíž podléhají zdanění . Pro jednotlivé osoby samostatně výdělečné činné platí zákon 35/2006 ze dne 28. listopadu 2006, který umožňuje 2 alternativy: a) progresivní zdanění celkového hrubého ročního zisku podle stejných pravidel jako pro daně z příjmů obyvatel; b) pevnou paušální sazbou aplikovatelnou až do výše 450.000 € celkových ročních příjmů, z nichž však může být maximálně 300.000 € z činností související se zemědělským podnikáním. Pro společnosti platí, že se přímé platby poskytované EU zahrnují do celkových příjmů společnosti a jejich zdanění se řídí Královským dekretem (Real Decreto) č. 4/2004. Pro malé a střední podniky (do výše celkového obratu 8 mil.

€ ročně) platí sazba 25 %, avšak jen do výše hrubého ročního zisku 120.000 €, velké společnosti jsou zdaňovány sazbou 30 %. Pro činnosti související s  přímými platbami zemědělcům se neaplikuje DPH, rovněž tak ani platby EU v  případě, že příslušný zemědělský subjekt přestane pěstovat určitou plodinu, nepodléhají DPH. Veškeré přímé platby podléhají tzv. modulaci, tj. jsou redukovány - v letošním roce o 5 % (dříve 3 % v roce 2005 a 4 % v roce 2006). Takto získané prostředky se využívají na financování opatření pro rozvoj venkova. Redukci však nepodléhají platby do výše 5.000 €. Švédsko Z  hlediska zdanění jsou přímé platby ze systému EU (1. pilíř) považovány za součást běžných zdanitelných příjmů, tj. společně s  příjmy ze zemědělské činnosti a ostatními příjmy tvoří po odečtení nákladů základ daně. Pokud jde o možnosti použití takto získaných prostředků, není zemědělec nijak omezen. Naopak užití dotací určených na podporu investic sledováno je. Vypracoval: KIŠŠ Marián, M.A.

Útlum produkce mléka je nevyhnutelný Petr Havel

26. 1. 2009

Zřejmě největší rozdíl ve farmářských cenách mléka v průběhu jednoho kalendářního roku se podle všeho odrazí poklesu počtu zemědělců, kteří se dosud produkcí této pro hospodáře strategické komodity zabývali. Jde jen o to, aby z kola vypadli ti, kteří z něj vypadnout mají. Regulační zásahy EU oddálí problém Bohužel, dosavadní politika EU se systémem kvót neumožňující dostatečně dynamický rozvoj konkurenceschopným podnikatelům a naopak zachovávající na trhu při ekonomickém životě farmáře, kteří snižují laťku národní i unijní efektivity, může vést dokonce k opačnému efektu – totiž že z trhu odejdou perspektivní producenti mléka, například proto, že budou pro své odběratele příliš malí. Ačkoli se v současné době řada zemědělců v celé EU raduje, že se na půdě Rady ministrů, i díky aktivitě našeho ministra zemědělství Petra Gandaloviče, podaří dalšími regulacemi trhu (intervenčními výkupy a subvencovaným exportem) problém s momentální nadprodukcí evropského mléka vyřešit, je třeba po pravdě konstatovat, že tyto

regulace budou v praxi znamenat jen

další odklad základního problému:

Karuselová dojírna, foto Veronika Kutilová

15

Aktuálně

Aktuálně Totiž, jak dosáhnout stavu, kdy bude evropská produkce mléka cenově konkurenceschopná jako celek vůči mimoevropské produkci. Je přitom zcela zřejmé, že díky složité byrokracii, regulaci cen i výroby i třeba ceně lidské práce nebude výroba mléka v Evropě vůči například takové latinské Americe konkurenceschopná nikdy. Částečně to lze sice vykompenzovat vyšší přidanou hodnotou k mléčné surovině, sofistikovanou produkcí kvalitních výrobků, jako jsou sýry či jogurty a dobrým marketingem, včetně sázky na regionální mlékárenské speciality. Nižší celkovou efektivitu mlékárenské výroby v EU ale nelze natahovat donekonečna. Právě to se ale současnými mechanismy s cílem zbavit se za každou cenu nahromaděných přebytků mléčné suroviny děje. Skutečnost, že zásah EU nepochybně zvýší ceny mléka a jeho výroba se stane podle všeho již za pár měsíců opět rentabilní, nesmete totiž z trhu potřebné množství neefektivních farmářů a celý kolotoč může začít, možná ještě letos, nanovo. Každopádně je třeba v příštích letech (nejen měsících) počítat s podstatně vyšší turbulencí cen mléka, než tomu bylo doposud. To v praxi znamená rozvážněji utrácet peníze a nechávat si více než dosud určitou finanční rezervu. Není to ostatně nic nového, takhle se někdejší sedláci chovali vždy. Nyní je ale třeba, aby se k takovému principu vrátili i zemědělci vzešlí k někdejších zemědělských družstev. Zmíněné cenové výkyvy budou přitom ve většině případů nepředvídatelné a neovlivnitelné. Na vině je princip globalizace, kdy odbytové, klimatické či politické problémy v jedné části světa dopadnou díky komplexnímu celoplanetárnímu propojení ekonomik na podnikatele na úplně druhém konci planety. A nikdo, ani EU, s tím nic neudělá. Globální souvislosti Snad až na nestora tuzemského mlékárenského průmyslu, Oldřicha Obermaiera, bohužel v ČR nikdo nesleduje, a nebo o nich alespoň neinformuje, prognózy vývoje produkce mléka ve světě v příštích deseti letech. V zásadě se předpokládá, že poptávka po mléku globálně poroste, a že bude tato rostoucí poptávka alespoň částečně

16

zabezpečena produkcí z Evropy. To je relativně optimistický výhled, jenže tak to podle všeho nebude. Poptávka po mléce sice nepochybně poroste, analýzy ale očekávají současný nárůst produkce mléka v Brazílii, Indii, Číně a dalších zemích, a to až o deset procent. EU by na tuto poptávku mohla reagovat pouze srovnatelnými obchodními podmínkami (nižší cenou), jinak lze očekávat, že se „rozvojový svět“ mlékem uživí sám. Je totiž potřeba si uvědomit, že podle dohod ve Světové obchodní organizaci (WTO) skončí nejpozději od roku 2013 exportní dotace, které by mohly evropské mléko na světových trzích zlevňovat. Náběhová křivka na ukončení subvencovaných vývozů má navíc fungovat už napřesrok. Akce, kterou letos EU hodlá s podporou exportu svých přebytků provést, tak může být jednou z posledních tohoto druhu. Jak provést selekci Opět je tedy nutno zopakovat, že na tuzemském, ale ani evropském trhu s mlékem všichni jeho dosavadní producenti do budoucna nezůstanou. Jak ale zabezpečit, aby „v propadlišti mléčných dějin“ zůstali ti praví? Nu, podle všeho je třeba v prvé řadě daleko razantněji než dosud – a tím myslím v tuzemských podmínkách, protože v zahraničí to funguje rozhodně na selektivnější úrovni než u nás – platit rozdílné ceny za kvalitnější a méně kvalitní mléko. Kromě toho je nutné rozlišit, k čemu bude prodané (z pozice mlékáren nakoupené) mléko určeno. Někdejší eurokomisař a současný poradce Gandaloviče pro předsednictví Franz Fischler například ohledně zahraničních zkušeností s výkupem mléka konstatoval, že mléko na sušák se v zahraničí zcela běžně vykupuje za podstatně nižší ceny než mléko třeba k výrobě sýrů. To ale také předpokládá, a Fischler to také zmiňuje, daleko lepší logistiku, efektivitu a plánování zpracovatelů mléka. A také jejich koncentraci. V ČR mezi sebou bojuje příliš mnoho příliš malých mlékáren s příliš obdobným sortimentem. To vede k sebevražedné konkurenci zpracovatelů, přičemž minimálně část onoho konkurenčního boje, který se vede hlavně o ceny, přenášejí na producenty mléka. Je prostě realitou, že

v ČR má produkce, výkup i zpracování mléka opravdu velké rezervy a bylo by velmi žádoucí, aby ministerstvo zemědělství, například na základě podnětů z řad zájmových organizací, tento stav změnilo. Při těchto změnách by se mělo přitom řídit například následujícími principy: - Nějakým způsobem zvýhodnit menší producenty mléka za předpokladu, že vzorky jejich mléka budou prokazatelně vykazovat danou nadstandardní kvalitu - Iniciovat výrazně selektivnější ceny vykupovaného mléka podle stanovené kvality a užití - Podporovat přesun dojného skotu ze stájí k pasteveckému způsobu chovu s cílem minimalizovat náklady na produkci mléka, přičemž efektivita vynaložených nákladů by měla být větší prioritou než maximální užitkovost - Rozpracovat článek 68 – nové výzvy, a mléko jako komoditu zabezpečující podnikatelům provozní on-line prostředky stanovit jako základní komoditní prioritu při využití zdrojů z uvedeného článku - Umožnit, na základě rozpracování návrhu ASZ, opuštění výroby mléka při finančních kompenzacích – konvergenční program - Posílit marketing zaměřený na kvalitní, regionální a národní mlékárenské produkty při současné spolupráci dietologických odborníků - Nebránit fúzím zpracovatelských podniků Je ovšem otázkou, zdali se tohle všechno povede. A je také dobré uvědomit si, že jednotlivé kroky vytržené z kontextu celkové smysluplné strategie nepomohou také ničemu. Má ale někdo v této zemi odvahu vytvořit a především realizovat skutečné zefektivnění produkce mléka? Upřímně řečeno, nevím. Tak či tak, produkce mléka nemá, ale ani nebude mít do budoucna v ČR „na růžích ustláno“, a nebylo by tedy vhodné podléhat planým

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Aktuálně

Rozhovor s místopředsedou ASZ ČR Václavem Perníkem k současné situaci na trhu s mlékem Jak byste v krátkosti charakterizoval současnou situaci na trhu s mlékem v ČR? Situace je poměrně složitá a to jak pro producenty mléka, tak ale i pro jeho zpracovatele. My zemědělci v současné době produkujeme mléko za ceny, které jsou většinou pod výrobními náklady na jeho produkci. Podle mých informací byla průměrná cena za prosinec 2008 v ČR něco nad 6,5 Kč/l mléka, a to je podle mého názoru dlouhodobě neudržitelný stav. Co podle Vás tyto propady cen způsobilo? Vždyť dle statistických údajů ještě na začátku roku 2008 byla cena za jeden litr mléka víc než 10 Kč. Důvodů, proč šla cena za mléko tak rapidně dolů, je určitě víc. Zaprvé je nutno říct, že cena za mléko v ČR kopíruje ceny za mléko, lépe řečeno trend u cen, v ostatních zemích EU, respektive hlavně v Německu, tím nechci říct, že je stejná. Ceny u mléka jdou výrazně dolu ve všech zemích a teď nemyslím jen EU. Tento stav je dle mého názoru způsoben jednak nižší poptávkou po mléčných výrobcích ve světě (např.: Čína skandál s melaminem; ekonomická krize promítající se do všech odvětví) a zadruhé vyšší produkcí mléka, která byla způsobena právě vysokými cenami za mléko v uplynulém období. Např. v Německu se údajně z roku na rok o 5 % zvedlo množství nadojeného mléka, Indie jako jedna ze zemí, která byla velkým importérem mléčných výrobků, se stává téměř soběstačnou. Stav na trhu s mlékem není prostě jednoduchý. Originální řešení pro nás zemědělce asi neexistuje, jak se říká, je třeba vydržet. Jaký máte názor na zapojení se státu, respektive ministerstva zemědělství do řešení krize na trhu s mlékem? Musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen reakcí ministra Petra Gandaloviče na vzniklou situaci. Napětí na trhu s mlékem totiž začalo eskalovat 19. prosince, kdy jihočeská mlékárna Madeta rozhodla o tom, že dá výpovědi mimo jiné cca 200 svým dodavatelům

hlavně menším zemědělcům. Hned tento den ASZ ČR o tomto postupu ministra informovala s žádostí o pomoc. Ministr reagoval tak, že svolal jednání všech zainteresovaných stran na 23. prosince do Prahy a poté hned 2. ledna do Č. Budějovic. Na obou jednáních slíbil, že udělá pro nás zemědělce (respektive sektor mléka) maximum možného. Že nemluvil do větru, můžeme pozorovat již v těchto dnech. To, že se ministr snaží sektoru zemědělství pomoci, jsme poznali už na konci loňského prosince, kdy jsme dostali informaci, že ve spolupráci s ministerstvem financí se podaří najít cca 2 mld. korun pro PGRLF, což se oficiálně potvrdilo minulý týden. ASZ ČR se samozřejmě zúčastňuje všech jednání, a to jak formálních tak neformálních. V tomto případě je možné říct, že jsme v denním kontaktu s MZe. Tím nechci říct, že všechny naše požadavky jsou splněny nebo se plní. ASZ ČR vypracovala materiál, který jsme nazvali - Pracovní návrh ASZ ČR k řešení situace na trhu s mlékem (a nejenom s ním), tento materiál je veřejně dostupný na našich webových stránkách www.asz. cz . V tomto materiálu je několik bodů, které mají podpořit přímo drobnější producenty mléka. V předchozí odpovědi říkáte, že jihočeská Madeta dala výpovědi cca 200 hlavně menším dodavatelům mléka. Probíhají nějaká jednání ASZ ČR přímo s jihočeskou Madetou tak, aby se podařila možnost vypovězené smlouvy znovu obnovit? S Madetou, respektive s jejím generálním řiditelem panem Teplým samozřejmě jednáme. Bylo to mimo jiné i v rámci jednání, které svolal ministr Petr Gandalovič. Příští týden (pozn.: rozhovor se uskutečnil 19.1.) jsme domluveni na schůzce, kde budeme řešit právě obnovení smluv s těmi dodavateli, kteří jsou ve výpovědní lhůtě, která končí 31. března. Mimo toto jsme i v telefonickém kontaktu. Věřím, že když ne všechny, tak většinu smluv se s Madetou podaří obnovit. Na druhou stranu nechci být přílišný optimista,

Václav Perník na Radě ASZ ČR

protože situace je opravdu velice složitá. Vydržme ještě pár dnů, jak se situace vyvine. ASZ ČR se samozřejmě snaží a bude snažit, aby na české vesnici bylo co nejvíce soukromých zemědělců, a to ne jen těch, co dělají mléko. Prioritní jsou pro nás samozřejmě členové ASZ ČR, jejichž jménem jednáme. Toto si uvědomuje čím dál tím víc zemědělců, což se odrazilo ve zvýšeném zájmu soukromých zemědělců o vstup do naší organizace. Poslední otázka. Jak dlouho podle Vás budou trvat problémy na trhu s mlékem? Na tuto otázku se dá těžko odpovědět. Někdo říká, že situace se začne stabilizovat ve druhém čtvrtletí letošního roku, někdo říká, že až na jeho konci. Ať tato situace bude trvat jakkoliv dlouho, tak přeji všem, aby to vydrželi. Jedno bude však důležité…je třeba, aby všichni zemědělci, je jedno jestli velcí nebo malí, dostali možnost ukázat, zda tento stav dokáží ekonomicky přežít, a to i přes další možné snižování ceny za mléko.

17

Byrokracie

Zápis ze 13. jednání Antibyrokratické komise

Byrokracie

zapsal Ing. Jaroslav Šebek Účastníci jednání: Ing. Jindřich Šejvl, zástupce Agrární komory ČR Ing. Petr Krogman, zástupce Svazu marginálních oblastí ČR Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Ing. Ivan Horák, zástupce Agrární komory ČR Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství Ing.Martin Plášil, poradce ministra zemědělství Ing. Karol Peša. zástupce odboru Kabinet ministra (v zast. JUDr. J. Roučka) Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR Bc. Jaroslav Trávníček, zástupce Společnosti mladých agrárníků ČR Ing. Tomáš Kreutzer, Potravinářská komora ČR (do 11:30 hodin) Omluveni: Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK 1) Příprava na jednání se zástupci Mze ke crosscompliance J.Stehlík: Informoval o potřebě vyjasnit článek č. 44 nařízení ES k otázce minimálního počtu kontrol CC. Dosavadní výklad Mze byl zatím 1% za každou kontrolovanou směrnici. To by ovšem znamenalo více kontrol, než původně diskutovaných ca 250. Je třeba, aby právníci vyjasnili názor poradců, který plyne z výkladu čl. 44, že 1% může postačovat za každou kontrolní organizaci nebo dokonce za platební agenturu (tj.SZIF). Kontrola správné zem. praxe (GAEC) je v  CC brána základ. Úpravy současných parametrů GAEC jsou nevyhnutelné – viz dopis z EK, který na Mze dorazil již na jaře a kde Brusel kritizuje nevhodnost těchto podmínek. Je třeba nastavit zaměření a počty kontrol k postižení skutečných problémů českého zemědělství – tedy například erozi a nikoli vytvářet další byrokracii. 2) Jednání se zástupci Mze ke cross-compliance 9.40 hodin Ing. Jiří Urban, náměstek ministra Ing. Martin Mistr, VŘ Sekce environmentální Ing. Jana Haluzová Předmětem jednání byla prezentace aktuálního vývoje CC. Odbor Mze VŘ M.Mistra zaslal dne 5.12.2008 členům ABK návrh „informační brožury pro zemědělce“, která má příjemce přímých plateb rámcově informovat o kontrolách CC. V  průběhu jednání byly podány dotazy, které Mze musí vyjasnit. P.Krogman: Na str. 80 brožury je v  bodě 6.4. uvedeno, že platby budou

18

8. 12. 2008 blokovány do doby ukončení odvolacího řízení. Jak je to myšleno? Požadavek NNO ve společném dopise ministrovi byl na dodržování harmonogramu výplat bez čekání na výsledky kontrol CC – tj. řešit vratkou. Proč by se nedalo vydávat rozhodnutí průběžně? Popsal zkušenosti s kontrolami SZIF a OSS v současné době. Požaduje, aby rozhodnutí k CC byly vždy jen o vratce. Tj. výplata jakýchkoli dotací nesmí být ovlivněna průběhem kontroly CC. Jinak budou zemědělci rukojmím úředníků. Odvolání nebudou ze strachu podávat, neboť by to znamenalo odložení platby o měsíce. M.Pýcha: požaduje technicky a termínově vyjasnit řešení odvolání. Zemědělec musí mít vždy možnost se odvolat k nezávislé instituci. Diskuse k institutu odvolání. Budou muset být dvě rozhodnutí: 1. o poskytnutí dotace a 2. o porušení CC a o vratce (% snížení). Kontrolovaný subjekt může podat námitky ve lhůtě 3-5 dní po provedení kontroly. Poté následuje odvolání proti rozhodnutí, kde termín odvolání je 14 dní standardně. SZIF rozhodne v autoremeduře nebo věc předá na Mze, zde ale žádný termín stanoven není. Může se to táhnout měsíce, platba proto nesmí být blokována. M.Mistr: na Mze bude muset vzniknout speciální odvolací komise k řešení odvolání v CC J.Šejvl: zde je třeba zajistit, aby se jednalo o 5 pracovních dní k podání námitek. M.Plášil: jak se postupuje v případě, že zemědělec odmítne podepsat nebo převzít protokol? M.Mistr: standardně jako doposud u národních kontrol. Zemědělec může dopsat do zápisu o kontrole své vyjádření. Úkol a zásadní připomínka: vyjasnit procesy odvolání v  systému CC (všechny opravné prostředky: námitky protokol, odvolání proti rozhodnutí SZIF, odvolací komise Mze, žádost o přezkum). Náměstek Mze J.Urban zašle dopis řediteli SZIF T.Réveszovi, aby připravil variantu s  vratkou a aby to bylo projednatelné již 10.12. na MV CC. Rozhodnutí k CC musí být odděleno od rozhodnutí o výplatě. Bude také předmětem jednání s vedením Mze. M.Pýcha: kdy bude Charta práv farmáře? M.Mistr: Chartu se již nepodaří připravit do konce roku, je to složitá záležitost s návazností na další předpisy. Mze ji chce připravit samostatně v průběhu příštího roku – mimo brožuru, neboť přehled práv by se netýkal jen CC, ale všech kontrol obecně. J.Šejvl: požaduje vymezit přehled práv farmáře také do informační brožury, pokud Charta nebude, dle vyjádření

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Byrokracie zástupců Mze, k 1.1.2009. V brožuře jsou samé povinnosti pro zemědělce nebo práva kontrolních organizací. Musí tam proto být i práva zemědělců. Dále požaduje vyjasnit v brožuře, co znamená termín „vodní tok“. M.Pýcha: požaduje, aby byly zveřejněny principy výběru podniků ke kontrole – (kritéria analýzy rizik). M.Mistr: budou zveřejněny jen principy této analýzy. K úplnému zveřejnění ale nedojde, kritéria určují OSS, jejich 5 až 40. Například jde o zařazení podniku ve zranitelné oblasti (NS), regionální rozmístění, zatížení VDJ/ha, vzdálenost od čističky (u kalů), velikost a zaměření podniku, atd. Analýza ještě půjde ke schválení do OPM. J.Šebek: požádal o vyjasnění termínů ohlašování kontrol dopředu. Zatím se neurčitě hovoří o 2 dnech až 14 dnech. O které kontroly a které OSS ale půjde? Co když zemědělec zrovna požadovaný prostě nemůže (dovolená, nemoc, atd.)? Mnohdy není ani určená osoba nebo zástupce. M.Mistr: bude to doplněno do jednání MV CC. U ČPI je jasné, že jde o max. 48 hodin, ostatní mohou až 14 dní. Úkol: Dořešit. Zjistit běžnou praxi všech kontrolních organizací. P.Krogman: jak budou posuzovány likvidace krajinných prvků? Co znamená „dle historických snímků“ ? Musí se jednat o mapy ne starší 1.1.2009. J.Urban: bude předmětem vl. nařízení o krajinných prvcích, které bude schvalováno v  příštím roce. Od roku 2004 jsme v  GAEC zavázáni, že nebudeme likvidovat krajinné prvky, proto od SZIF očekává tento termín. Úkol: dořešit termín „historické snímky“ u hodnocení likvidace krajinných prvků. Je třeba, aby kontrolní organizace vždy dokazovala zemědělci, že rušil. Ne naopak. Musí být zajištěna presumpce neviny. P.Krogman: proč je rozorání stálé pastviny hodnoceno přísněji, než rozorání TTP? M.Mistr: bude vyjasněno se SZIF. P.Krogman: senáž je hodnocena jako nebezpečná látka? Považuje to za nesmysl. Uskladnění senáže a sena na polích nebo v senících by muselo splňovat požadavky uložení např. jako u ropných látek? Bude vyjasněno s ČIŽP. P.Krogman: zemědělci musí mít možnost rozdělit si vlastní půdní bloky. Dosud o tom rozhodují úředníci, kteří neznají danou situaci v terénu. Zemědělci byli nuceni ke scelování PB bez ohledu na jejich různorodou svažitost. Úkol: zařadit do připomínek M.Plášil: pálení rostlinných zbytků – nevhodně nastavené bodování, účelem by mělo být potrestání plošného vypalování např. strnišť a ne jako příklad v brožuře uvedená.bramborová nať na hromádkách a ještě je to považováno za trvalé porušení. Nic tím přece není trvale porušeno, nať je spálena na půdě, které ještě dodám popelem živiny. Nesmyslné nastavení. M.Plášil: ABK projednávala změny u rostlinolékařské péče (zjednodušení evidence POR a prodloužení lhůty na testování postřikovačů, atd.). Tyto úpravy jsou již dohodnuty a budou

platit cca od března 2009. Chceme přesto do brožury uvádět současný stav? M.Mistr: brožura musí být uvedena dle současného stavu legislativy, pokud přijde nějaká změna v průběhu roku, odrazí se to v  další brožuře, která bude zasílána všem zemědělcům každý rok. J.Stehlík: Je třeba srovnat disproporce vyhodnocování závažnosti porušení u kontrolních bodů: např. prošlý průkaz způsobilosti pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin a naprosto nevhodná aplikace kejdy – obojí je posuzováno jako porušení velké. MZe by si mělo stanovit váhu u jednotlivých požadavků – co je pro nás důležité, je to věc i politického rozhodnutí ministra. A podle toho pak nastavit i hodnocení. J.Stehlík: jak se vlastně posuzuje opakované porušení? Přijde plánovaná CC, potom nápravná kontrola, a poté přijde například ještě kontrola na udání. Jak se to posuzuje a hodnotí? ČPI – kontrolované požadavky identifikace a evidence zvířat - hodnocení porušení je v  procentech. Poradci se domnívají, že bude u EK problém (viz. příklad z  dopisu ke GAEC – 1 strom nebo více stromů a jejich vykácení). ČPI měla původně absolutní čísla, potom se zemědělské organizace domluvily na procentech. Vyjasnit. M.Mistr: informoval o mezinárodním semináři k  CC. Debatovalo se o možnostech pokusit se více pracovat se zemědělci při prosazování kontrolovaných požadavků na bázi partnerství – tzn. např. používat varovné - vytýkací dopisy, upozornění atd. ještě před uložením sankcí. Jinou variantou je zavedení více kontrolních bodů ale mnohem mírněji posuzovaných. Je to výhledový úkol k diskusi. J.Stehlík: jak je vyřešena míra vyplácení TOP-UP ve vztahu k porušení v CC? Je to vázáno na výši vyplacených SAPS nebo o tom rozhodne členský stát? Mze to musí vyjasnit. J.Stehlík: Mze musí vyjasnit článek 44 – rozsah 1% kontrol. Musí být vypracována právní analýza – viz zápis v bodě 1). Je nezbytné intenzivně pracovat na sloučení kontrol jednotlivými OSS (tzv. clusterování) a systém obrácené pyramidy k  zajištění co nejnižšího počtu kontrol (viz prezentace Mze na MV CC z listopadu 2008). M.Mistr pošle informaci z Monitorovacího výboru CC na ABK o výsledcích jednání k CC. 3) Organizační záležitosti ABK J.Stehlík: informoval o plánované změně od 1.ledna 2009 ve vztahu k ABK. Stávající agenda, kterou vyřizovala asistentka pana ministra L.Walterová bude z důvodu pracovní vytíženosti přesunuta na odbor poradců ministra. Z  odboru poradců se bude jednání ABK zúčastňovat administrativní pracovník, který bude pořizovat zápisy a převezme agendu dosud spravovanou J.Šebkem. 14. jednání ABK bude dne 14.1.2009 od 10.00 hodin. Předmětem jednání bude zhodnocení dosavadní činnosti ABK dle jednotlivých okruhů, návrhy témat na rok 2009. Skončeno ve 13.15 hodin. Zapsal:Ing. Jaroslav Šebek, 8.12.2008

19

Byrokracie

Zápis ze 14. jednání Antibyrokratické komise

Byrokracie

zapsal Ing. Jaroslav Šebek Účastníci jednání: Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK Ing. Jindřich Šejvl, zástupce Agrární komory ČR Ing. Petr Krogman, zástupce Svazu marginálních oblastí ČR Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Ing. Ivan Horák, zástupce Agrární komory ČR Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství Ing.Martin Plášil, poradce ministra zemědělství Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR Ing. Miloš Buňka, zástupce Zemědělského svazu ČR Mgr. Bohdan Kysela, zástupce odboru Kabinet ministra (v zast. ředitele JUDr. J. Roučka)

Zahájeno v 10.00 hodin. Schůzi řídil: S.Němec 1) Zhodnocení dosavadní činnosti ABK S.Němec: Ministr zemědělství se na jednání ABK 25.11.2008 osobně seznámil se stavem projednávaných podnětů a následně adresoval představitelům jednotlivých OSS opakovanou výzvu k větší spolupráci s ABK. Ministr upozornil zejména na nutnost dodržování termínů příprav již dojednaných legislativních změn, které jsou nezbytné ke snížení nadbytečné administrativní zátěže. Konstatoval, že všichni členové ABK se seznámili s odpověďmi ředitelů SRS z 15. 12. 2008, SVS z 29.12.2008 a SZIF z 5.1.2009 na uvedený dopis ministra. Tyto dopisy OSS navrhuje podrobně projednat. Je také třeba, aby ABK změnila systém své činnosti tak, aby nebyla nucena sama zjišťovat plnění již jednou odsouhlasených řešení podnětů, což práci ABK jen zdržuje. J.Šejvl: je třeba důrazněji vyžadovat plnění termínů sjednaných na ABK. M.Pýcha: ministr deklaruje zájem na snižování admin. zátěže a potažmo na výsledcích ABK. Měl by tedy také zajistit alespoň jednoho admin. pracovníka na správu agendy ABK. M.Nachtmannová: nyní má ABK na starosti Odbor poradců, který by měl dodat na výpomoc pracovníka na zápisy a korespondenci ABK tak, aby se ABK mohla zabývat jen věcným záležitostem.

20

14. 1. 2008

2) Projednání stanovisek OSS: a) SZIF Příprava novely nařízení vlády o mléčných kvótách 244/2004Sb. – eliminace dvojích hlášení mléka, zjednodušení pro nové producenty mléka: S.Němec: Nespokojenost ABK není k věcnému řešení podnětů, ale problémem je neúměrně dlouhá doba příprav novely (projednání se uskutečnilo na jaře loňského roku). J.Stehlík: novela vl.nař. a nezbytná zákona o SZIF byla konečně postoupena do legislativního procesu. Školní mléko: Českomoravský svaz mlékárenský, jako autor podnětu již loni v říjnu doplnil své stanovisko, které bylo předáno elektronicky na SZIF. Fond ovšem považuje věc za vyřešenou, tvrdí, že žádné doplnění neobdržel. Úkol: odeslat dopis řediteli SZIF s vyjádřením ABK + doplňující stanovisko ČMSM. Zajistí: J.Šebek. b) SRS: S.Němec: Dopis ředitele SRS potvrdil, že návrhy novel vyhlášek 328 a 329 – zjednodušení evidence POR již byly připraveny do legislativy, jejich platnost byla slíbena na březen 2009. Také novela zákona o rostlinolékařské péči – změna povinností u ochrany včel už leží ve sněmovně. ABK požaduje dodržet nově sjednané termíny. c) SVS: S.Němec: Ředitel SVS ve svém dopise uvádí, že ABK byla loni v červnu pozvána na jednání k podmínkám o distribuci veterinárních léčiv. Další jednání je podle SVS naplánováno na únor. Ostatní podněty ředitel SVS považuje za vyřešené. Po diskusi členů ABK: ABK neobdržela žádnou pozvánku a ani žádný člen ABK nebyl pozván na uváděné jednání SVS k vet. léčivům. Nebyl tedy splněn dojednaný úkol z ABK (21.5.2008) o výsledcích tohoto jednání nebyla na ABK podána žádná zpráva. Je třeba zjistit stav k této problematice. M.Plášil: co se týká připravované vyhl. na prodej ze dvora, měla by se k tomu v nejbližší době vyjádřit EK. Navrhuje, aby zástupci SVS byli pozváni na ABK a informovali o průběhu notifikace. Úkol: adresovat dopis řediteli SVS s pozvánkou na příští jednání ABK. Zajistí: J.Šebek.

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Byrokracie M.Pýcha. M.Buňka: předkládá podnět od členů ZS – navrhuje projednat požadavek nákladných komplexních rozborů pitné vody v případě, že chovatel či potravinářský podnik je napojen na městský vodovodní řad (který musí automaticky splňovat všechny hyg. podmínky). Navrhuje, aby frekvence těchto rozborů byla tam, kde se nejedná o vlastní zdroj vody, snížena nebo nahrazena potvrzením o nezávadnosti z města. Jinou variantou může být např. jen částečný rozbor vody. Posouzení platné legislativy pravděpodobně také závisí na konkrétním inspektorovi. Po projednání: Úkol: zařadit do projednávaných podnětů ABK a připojit do dopisu na SVS. 3) Charta práv farmáře S.Němec: informoval, že Mze prý připravuje návrh Dohody Mze a SZIF se zemědělci, která by měla být jakýmsi kodexem chování úředníků a zemědělců při kontrolách apod. S tímto pojetím zcela zásadně nesouhlasí. Není možné, aby někdo za někoho něco podepisoval. Navíc zadání ABK i požadavek všech zem. nevl.organizací byl úplně jiný. J.Šejvl: je zřejmé, že náměstek zodpovědný za CC neplní uložená zadání při přípravě charty. B.Kysela: úředníci mohou jen to, co jim ukládá zákon, občan může vše, co není zákonem zakázáno. Aby charta byla úplná, musela by se sem přepsat např. Listina práv a svobod. S.Němec: Charta musí být naopak velmi stručná a srozumitelná tak, aby zemědělec ji mohl skutečně využít při kontrole. Měly by také nést podpis ministra, jako určitá deklarace. M.Pýcha: charta musí fungovat i nad rámec kontrol CC. Charta byla původně slíbena do konce roku, nyní je zřejmé, že Mze ji bez dalšího termínu odložilo do roku 2009 s čímž nesouhlasí. P.Krogman: ABK již předkládala první návrh znění charty se stručným přehledem práv, které zemědělec při kontaktu s úředníkem má. Navrhuje, aby se tento předběžný model využil a aby ABK zpracovala chartu sama a předložila ministrovi ke schválení. Po projednání: Úkol: ABK zpracuje návrh Charty v rozsahu 1-2 stránek tak, aby byla naprosto srozumitelná a přitom využitelná a každý zemědělec si ji mohl například vyvěsit ve své kanceláři či podniku. První návrh zpracují: P.Krogman a S.Němec, následně rozešlou emailem ke konzultacím všem členům ABK. T: cca do konce ledna – do jednání OPM. 4) Stav vyřizování dalších podnětů a zařazení nových

Zelená nafta – bod 60 dle tabulky M.Buňka: uvádí, že některé celní úřady stále požadují přehled prací a to navzdory metodice GŘC. Úkol: dodat konkrétní důkazy do ABK. Pozemkový fond – bod 61 M.Pýcha: Požadavek na zjednodušení smluv a úhrad nájmů – navrhuje sjednocení do jedné smlouvy a jednoho variabilního symbolu k platbě Úkol: dodat konkrétní důkazy o postupu PF. Podněty na PGRLF – body 62 a 63 S.Němec: zde se již nahromadilo několik podnětů – zejména co se týká administrativy u smluv na podpory pojištění a doby archivace osobních údajů atd. – viz tabulka podnětů. Úkol: adresovat dopis na PGRLF s popisem podnětů a žádostí o písemná stanoviska (původní záměr pozvat ředitele PGRLF na ABK se odkládá). Zajistí: J.Šebek. Podněty Svazu vinařů ČR: - podmínky soutěží vín – bod 66 Mze – odbor rostlinných komodit zaslalo vyjádření s tím, že neshledává žádnou nadbytečnou zátěž při získávání certifikátů a k údajnému vysokému počtu soutěží se nevyjadřuje. Po projednání ABK konstatuje, že tento podnět se netýká snižování administrativní zátěže a proto jej odkládá. - podmínky PUZČ pro vinaře – nový podnět SV ČR upozorňuje na specifika intenzivní rostlinné produkce, kam vinaři patří (vysoké obraty na malých plochách) – nastavení některých parametrů neumožňuje těmto zemědělcům využít PUZČ. ABK podnět akceptuje. Úkol: zařadit podnět. Zástupci ABK, kteří jsou zároveň členy v pracovních skupinách MV EAFRD navrhnou k projednání na PS pro PUZČ. Podnět Zem.Svazu – úz.organizace Ústí n.Orlicí – bod 67 Povinnost registrace jako krmivářský podnik i pro čistě obchodní (nevýrobní) subjekt. ÚKZÚZ se vyjádřil tak, že i tento subjekt musí být registrován jako krmivářský podnik. Úkol: prověřit věc ještě legislativním odborem Mze. Zajistí: J.Rouček Míčové napáječky – úprava technických podmínek ve vyhlášce – bod 68 J.Stehlík: podnět byl předán k vyjádření metodikům na Mze, zatím bez odpovědi.

21

Byrokracie Úkol: J.Stehlík prověří stav vyřizování podnětu.

Byrokracie

Podnět poradce M.Pospíšila – bod 69 S.Němec: Jde o obecný návrh, aby ministerstvo k potřebným změnám legislativy využívalo co nejčastěji vyhlášek, jako nejjednodušší a nejrychlejší formy právních předpisů. Zákony to umožňují. Pokud se všechno řeší vládním nařízením, každá změna trvá velmi dlouho. J.Stehlík: obává se, že tento zajímavý podnět nebude možné akceptovat, neboť z usnesení předchozích vlád vyplývá právě požadavek řešit všechno vládním nařízením. Úkol: předat ministrovi ke zvážení. Zajistí: J.Stehlík. Podmínky získávání a udržení licencí na autodopravu – bod 70 L.Horák: shrnul informace, které k věci získal a navrhuje, aby podnět byl předán na ministerstvo dopravy, které je jediné kompetentní. Úkol: připravit dopis na ministra, aby věc předal na MD. Zajistí J.Šebek Hobby chov ovcí – bez povinnosti připouštění plemenným zvířetem – bod 71 Úkol: předat ke stanovisku na odbor Mze šlechtění a plemenitby a posléze projednat na jednání s SVS. Zajistí: J.Stehlík Podnět veterinární inspektorky k přístupu IRZv – nový podnět S.Němec: Systém integrovaného registru zvířat pravděpodobně neumožňuje ověřit z jiného počítače. Jedná se o softwarový problém. Úkol: zařadit podnět a zaslat k vyjádření – doplnit k dopisu na SVS. Zajistí: J.Šebek. Nové podněty Svazu marginálních oblastí - PRV - povinnost dokládat nájemní smlouvy P.Krogman: tuto problematiku ABK již jednou se SZIF řešila, ale nyní se požadavek objevil znovu v Pravidlech v upravené formě. Úkol: zařadit do dopisu na SZIF. Zajistí: J.Šebek - PRV - povinnost chovu pouze vlastních zvířat ve zrekonstruované stavbě P.Krogman:Tato podmínka je těžko splnitelná například v případech více podnikatelů - rodinných příslušníků v jedné stáji nebo v případě nákupu zvířat bývají majetková práva převedena až po doplacení kupní ceny. Požadavek SZIF považuje za omezování svobodného rozhodování podnikatele. S.Němec: doplňuje, že podobně se to týká také požadavku na dodržování plné kapacity stáje ihned

22

po realizaci projektu. Ve stáji na 100 kusů nemůže být nikdy 99 kusů ani 101 - to je v praxi prostě nesmysl. Úkol: zařadit do dopisu na SZIF. Zajistí: J.Šebek. - Uskladnění hnoje a meliorace P.Krogman: Požaduje, aby v minulosti meliorované pozemky nebyly automaticky vyřazeny z možnosti ukládat na ně hnůj nebo kompost. Meliorace byly prováděny i před 30 lety, přičemž podle stanoviska zást. VÚRV je pozemek po 3 letech od meliorace již použitelný ke složení hnoje. Rozhodnutí a riziko nese zemědělec, požadavek je proto zbytečný. Zřejmě bude zapotřebí novela nitrátové směrnice. Úkol: předat k řešení na příslušný odbor Mze. Zajistí: J.Stehlík Podnět Zemědělského svazu - hlášení za odběr podzemních vod – nový podnět M.Pýcha: poplatkové hlášení má 9 stránek (dotazník) k vyplnění. Procedura se musí dělat 2x ročně – plán odběru a skutečnost. Věc považuje na nadbytečnou administrativní zátěž. Úkol: poslat podrobnosti všem členům ABK k prostudování věci. Zajistí: M.Pýcha Úkol: zařadit přijaté podněty do tabulky ABK. Zajistí: J.Šebek 5) Organizační záležitosti ABK S.Němec, J.Stehlík: vrací se ještě k činnosti ABK. Navrhují, aby jednání ABK k podnětům bylo maximálně 2 kolové, tj. 1. seznámení s podnětem – 2. projednání s příslušnou OSS nebo jinou organizací a odsouhlasení způsobu řešení podnětu, v případě potřeby další doprojednání. Není nadále možné, aby ABK byla nucena neustále se vracet k již projednaným věcem – viz zejména novela vl. nař. o mléčných kvótách nebo změny prováděcí vyhl. k rostlinolékařskému zákonu. Členové ABK nejsou úředníci, tudíž předmětem jednání by mělo být pouze podněty posoudit z věcného hlediska a sledování jejich řešení by mělo být již zájmem ministerstva. Navrhuje, aby ministrovi byly navrženy tyto úpravy: - Přijaté závěry z ABK se stanou závaznou součástí standardních úkolů z Porady ministra. - Zodpovědný úředník nebo OSS budou mít za povinnost dodržovat termíny a pravidelně informovat ministra a ABK o průběhu vyřizování podnětu až do úplné realizace (např. 1x měsíčně). M.Nachtmannová: usnesení z OPM musí být zasílány

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Byrokracie ABK na vědomí. Po projednání: Úkoly: připravit dohodnutý návrh postupu včetně podkladů (úvodní slovo, výběr podnětů, atd.). Zajistí: J.Stehlík. Napsat dopis ministrovi se žádostí o uvedené změny pro usnadnění činnosti ABK. Zajistí: J.Šebek. 6) Různé P.Krogman: navrhuje medializaci 10 největších absurdit – podnětů projednávaných ABK. Jde o prezentaci průběžných výsledků ABK. S.Němec: tiskový výstup navrhuje až po provedených změnách v činnosti ABK a načasovat jako zprávu z ročního působení ABK , což vychází zhruba na březen 09. M.Nachtmannová: ředitel legislativního odboru Mze JUDr. Urfus zpracovává pro ministra pravidelnou informaci o vývoji všech návrhů. Navrhuje, aby tato zpráva byla předávána i na ABK.

Jedním z původních záměrů AK však měla být i kontrola nové legislativy. Úkol: zajistit, aby ABK pravidelně obdržela informaci o vývoji přijímané legislativy. Zajistí: M.Nachtmannová. M.Pýcha: nedoporučuje, aby ABK hodnotila všechny nové návrhy na změny právních předpisů. V současné době není v silách ABK toto zvládnout. Navrhuje zůstat u současného mechanismu, tj. řešit podněty a pouze na upozornění se věnovat i novým návrhům. 15. jednání ABK se uskuteční v 1.polovině února 2009. Přesný termín bude stanoven po jednání OPM koncem ledna. Předmětem bude zejména jednání se Státní veterinární správou ČR. Skončeno ve 12.30 hodin. Zapsal:Ing. Jaroslav Šebek, 14.1.2009

Upozornění Žádost o spolupráci při tvorbě Zpravodaje Rádi bychom Zpravodaj rozšířili o novou rubriku, ve které Vám budeme formou rozhovoru a fotografií představovat členské farmy, které se podařilo za 20 let po změně režimu vybudovat. Žádáme proto o pomoc s tímto projektem. Hledáme farmy, které splňují následující parametry: • Vznikly na základě restituce a nebo na zelené louce (farma má nějaký příběh) • Na farmě se normálně žije, nejlépe více generací pohromadě (tedy se zde trvale bydlí) • Farma se nezúčastnila soutěže ASZ „ farma roku“ (je potřeba hledat další úspěšné farmy) • Majitel farmy je ochoten poskytnout rozhovor a prezentovat svoji farmu ve Zpravodaji a na webu ASZ ČR Rád bych v průběhu roku postupně farmy navštívil, udělal rozhovor s majitelem a několik fotografií do Zpravodaje ASZ. Možná tak vznikne na konci roku i nějaké ucelenější dílko o tom, jak se daří rodinným farmám v ČR, možná i výstava fotek s touto tématikou….uvidíme. Vaše tipy prosím posílejte na mail [email protected] nebo sdělte telefonicky na čísle 602 450 204. Uveďte jméno farmy, majitele a kontakt na něho. Díky za pomoc. Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR Upozorňujeme na důležitou informaci o změně vyhlášky Mze o průměrných cenách zemědělských pozemků dle BPEJ č. 412/2008. Ministerstvo zemědělství upravilo ceny u řady katastrálních území, což má samozřejmě vliv na daň z nemovitostí.

23

Novinky v legislativě

Tisková zpráva MZe ČR: Delší lhůty realizace projektů Programu rozvoje venkova žadatelům usnadní financování

Legislativa

V reakci na současný ekonomický vývoj ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu na realizaci projektů Programu rozvoje venkova. Prodloužení lhůty realizace projektu na 24 měsíců bude platit pro všechna projektová opatření Programu rozvoje venkova, a to nejen pro žádosti, jež budou registrovány od příštího kola příjmu žádostí, ale i pro všechny projekty, které jsou již v současné době realizovány. V reakci na současný ekonomický vývoj ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu na realizaci projektů Programu rozvoje venkova. Prodloužená lhůta poskytne žadatelům větší manévrovací prostor

k finančnímu řízení celého podniku a k možnému vyřešení zhoršeného cash flow, které by za stávajících podmínek ohrozilo dokončení řady projektů. Lhůta realizace projektu, tedy lhůta, ve které musely být žadatelem uhrazeny veškeré náklady související s projektem, byla ve všech opatřeních PRV (kromě inovativních projektů) stanovena na 18 měsíců od data podpisu Dohody mezi žadatelem a Státním zemědělským intervenčním fondem, platební agenturou. „V dnešní ekonomicky napjaté době může být původní osmnáctiměsíční lhůta velmi obtížně splnitelná, zvlášť v případech, kdy se žadatelům zhoršují

vlastní finanční toky k předfinancování projektů,“ vysvětluje ministr Gandalovič. “Proto jsem schválil změnu podmínek pro získání dotace a tato lhůta byla prodloužena o šest měsíců, tedy na celkové dva roky.“ Prodloužení lhůty realizace projektu na 24 měsíců bude platit pro všechna projektová opatření Programu rozvoje venkova, a to nejen pro žádosti, jež budou registrovány od příštího kola příjmu žádostí, ale i pro všechny projekty, které jsou již v současné době realizovány.  Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

Vyšlo ve Sbírce Částka 146, rozeslaná dne 29. prosince 2008 453. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb. Částka 153, rozeslaná dne 31. prosince 2008 476. Zákon, kterým se mění zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 478. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Částka 1, rozeslaná dne 1. ledna 2009 1. Zákon, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Částka 2, rozeslaná dne 7. ledna 2009 4. Vyhláška o ochraně zvířat při přepravě 5. Vyhláška o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu Částka 3, rozeslaná dne 8. ledna 2009 8. Zákon, kterým se mění zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon, kterým se mění zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech,

24

pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů,a další související zákony Částka 6, rozeslaná dne 16. ledna 2009 17. Vyhláška o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě Částka 7, rozeslaná dne 23. ledna 2009 21. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů. Částka 8 30. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Novinky v legislativě

Návrhy nových zákonů, u nichž se předpokládá, že budou do konce roku 2009 předloženy do PS PČR Návrh zákona: 1. Návrh zákona o vypořádání majetkových podílů, na něž vznikl oprávněným osobám  nárok v  souvislosti s  transformací zemědělských družstev, a o změně zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání nároků majetkových družstev, ve znění pozdějších předpisů

Předpokládaný termín předložení do PS PČR:

•

sněmovní tisk 555

• •

sněmovní tisk 562 zemědělský výbor projednal 26. 11. 2007

• •

sněmovní tisk 587 1. čtení proběhlo 24. 9. 2008

4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

• •

sněmovní tisk 662 předložen do PS 13. 11. 2008

5. Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., a zákona č.  309/2002 Sb., a některé další zákony

• •

sněmovní tisk 677 předložen do PS 9. 12. 2008

• •

sněmovní tisk 678 předložen do PS 9. 12. 2008

• •

sněmovní tisk 703 předložen do PS 13. 1. 2009

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů 3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (tzv. velká novela)

6. Poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.  166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 8. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.   265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o  správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 9. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.  95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z  vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č.  569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve  znění pozdějších předpisů 10. Návrh zákona, kterým se mění zákon č.  254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

leden 2009

březen 2009

červen 2009

25

Rozhovor

Deset otázek pro ředitele Ústředního pozemkového úřadu, Ing. Jaroslava Vítka, MBA Ing. Michal Pospíšil, exkluzivně pro Zpravodaj ASZ ČR O venkov a zemědělství se zajímá v ČR velmi úzký okruh lidí, který se navíc navzájem zná. Vy jste výjimkou a „novou tváří“. Odkud jste se vzal na postu ředitele Ústředního pozemkového úřadu? Je pravda, že současné problémy venkova a zemědělství přitahují nadšence a těch je skutečně relativně uzavřený počet. Změny v přístupu k problematice venkova a zemědělství, zaměřeného doposud výhradně na produkci, změny zaměřené na komplexní rozvoj venkova jistě osloví nové tváře a já nejsem v tomto případě výjimkou. Poslední moje angažmá bylo v příspěvkové organizaci hlavního města IROP, naším hlavním úkolem bylo dokončit narovnání majetkových vztahů, které byly dotčeny výstavbou Prahy v posledních padesáti letech. Osobně se dobře cítím v přírodě, rodiče mne učili lásce k naší zemi. Krajina v naší krásné zemi má mnoho různých podob. V druhé polovině minulého století si někteří mysleli, že poručí větru a dešti a že mohou beztrestně drancovat pro vyšší výnosy. Kvalitní půda a kulturní krajina jsou hodnoty našeho venkova. Chci se zařadit k těm, kteří o

23. 1. 2009 ke krajině. Zatěží, jejichž největším efektem byla devastace krajiny i lidí v ní. Oralo se po svahu a při každém větším dešti mohutné splachy ornice putovaly po potocích a řekách. Velkovýkrmny vepřů byly obklopeny černými jezírky močky…..důsledkem byla ztráta identity zodpovědného hospodáře, cílem bylo stejně jako v továrnách – plnění plánu za jakoukoli cenu, pod heslem ani zrno nazmar,……venkov ztratil mnohé ze své soběstačnosti i ze své identity. Zcela nedostatečná je pokora před vlastnictvím, je smutné, že v řadě případů i ze strany pozemkových úřadů. To se musí změnit. Zvýšení finančních prostředků vytváří reálné podmínky pro splnění priorit: a) obnovit osobní vztah lidí k půdě, krajině a místu, ve kterém žijí a o který se starají b) lépe zhodnotit současné finanční prostředky a mobilizovat lidské zdroje, využít přesunu podpory z plošné dotace a extenzity výroby na rozvoj venkova a ochranu půdy

Informace

Odmítáme přehlížet přetrvávající a neudržitelný problém, kterým je užívání pozemků bez právního titulu, nebo stav, kdy vlastník neví, kdo vlastně na jeho pozemcích hospodaří a užívá je. této problematice nejen vášnivě mluví, ale i konstruktivně příspívají k řešení. To mne oslovuje a proto jsem přijal výzvu a rozhodl se projít výběrovým řízením na post ředitele. To byl první relativně jednodušší krok, ty další jsou mnohem náročnější a složitější. Věřím, že i s pomocí lidí z ASZ se nám podaří úkoly, které jsou před pozemkové úřady postaveny splnit. Vlastnictví a jeho nedotknutelnost je „ikona“ pravicových a konzervativních stran. ODS významně navýšila finanční prostředky na činnost Pozemkových úřadů. Jaká je role Pozemkových úřadů a co má očekávat přibližně 2 miliony vlastníků pozemků od státu? Jsou to dobře investované peníze daňových poplatníků? Pozemkové úřady mají významné místo v obnově společenské prestiže a vážnosti vlastníka půdy a jeho možnosti svobodně nakládat a řádně hospodařit se svým majetkem, domáhat se řádného hospodaření na vlastněném majetku od nájemce ve smyslu občanského zákoníku, zejména je nájemce povinen užívat pozemek v souladu s evidovaným druhem v KN. Odmítáme přehlížet přetrvávající a neudržitelný problém, kterým je užívání pozemků bez právního titulu, nebo stav, kdy vlastník neví, kdo vlastně na jeho pozemcích hospodaří a užívá je. Pozemkové úpravy přispívají k likvidací zátěží, způsobených kolektivizací a ztrátou vztahu člověka k půdě a

26

c) standardizovat výkon státní správy, včetně optimalizace organizačního začlenění v rámci nové reformy veřejné správy d) zvýšit kvalitu pozemkových úprav, využít více její realizační sílu, a to při zachování současného tempa provádění a cen prací e) zviditelnit propagací obor v rámci široké veřejnosti a dát mu společenskou vážnost, která mu přísluší f) nastavit změnu vnímání pozemkových úprav směrem k zohlednění venkova jako sociálního prostoru a kulturního dědictví Nastartované změny v minulém roce umožňují změny v systému. Tyto změny realizujeme právě pro zajištění efektivního, hospodárného využití finančních prostředků, tedy peněz daňových poplatníků, peněz nás všech. Co to je Pozemková úprava? Má se jí vlastník pozemků obávat? Je pozemková úprava nevýhodná pro zemědělce? Jaký užitek má z provedených pozemkových úprav člověk, který nevlastní žádný pozemek? Výrazný apel, který byl v roce 2008 položen na důsledné pokračování úsilí o vyjasnění vlastnických vztahů k půdě dokončením restitucí a nastolením stavu, kdy zemědělci budou hospodařit na vlastní nebo smluvně pronajaté půdě, staví před pozemkové úřady aktuální požadavky a úkoly.

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Rozhovor V zásadě se jedná urychlení procesu pozemkových úprav. Pozemkové úpravy jsou z tohoto pohledu stále aktuálním nástrojem dokončení restitučního procesu a napravením některých křivd na vlastnících půdy z období před rokem 1990. Výstižně jsou výše uvedené požadavky změn vyjádřeny slovy ministra zemědělství Petra Gandaloviče: „Jsou to náročné a zásadní změny. Myslím si ale, že mají jeden společný jmenovatel. Jejich realizací nehledáme nic převratně nového. Jen se pokoušíme nastolit normální harmonický stav.“ Cílem je vytváření přívětivého venkova, kde existuje rovnováha mezi zdravou produkcí ekonomicky stabilních zemědělských farem a všemi dalšími požadavky na funkci krajiny. Jedná se okrajinu prostupnou, malebnou s prvky,

místo pozemkových úprav. Perfektně odvedená komplexní pozemková úprava ve své projekční části, tak i ve své síle navržených opatření, jak společných zařízení, mají ohromnou realizační a motivační váhu. Pozemkové úpravy jsou nenahraditelným předpokladem pro další vygenerování místních iniciativ. Je to cesta obnovy ztracených spojení, navázání násilně přerušených či zapomenutých příběhů, jedná se o oživování míst, která ztratila svá jména, svoji kontinuitu. Současný venkovský prostor a zemědělská neurbanizovaná část krajiny je pouze výjimečně řešena územními plány obcí. Samotný územní plán neumožňuje pracovat s tak detailním měřítkem krajiny, aby mohl obsáhnout malé a drobné stavby a související opatření. Pozemkové úpravy řeší především periférní ukončení všech veřejně prospěšných staveb v území, zejména v zemědělské části krajiny, která je nejvíce postižena

Pozemkové úpravy jsou ve veřejném zájmu jediným opravdovým nástrojem pro prostorové a funkční uspořádání pozemků. které v ní měly po staletí nezastupitelné místo, až do období násilných změn provázející kolektivizaci zemědělství. Krajina musí být místem, ve kterém dokážeme udržet dostatek kvalitní vody v přirozeném prostředí. Prioritou se tudíž stala realizace protipovodňových programů, prosazování zvýšení protierozní a protipovodňové stability a retenční schopnosti území. V příštích letech musí dojít k zastavení úbytku kvalitní zemědělské půdy. Usilujeme o výrazné snížení všech druhů degradace půdy a jejího úbytku. Vyhlásili jsme válku erozi půdy a v  investičních projektech upřednostňujeme realizace na tzv. brownfields. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování, přispívají ke vzniku přesné a hodnověrně digitální katastrální mapy. Pozemkové úpravy jsou, ve veřejném zájmu, jediný opravdový nástroj pro prostorové a funkční uspořádání pozemků. Pozemkové úpravy jsou prováděny v rámci výkonu státní správy, přičemž jsou odbornou činností, která je multidisciplinární, což klade vysoké nároky na kvalifikaci úředníků, ale i ostatních, kteří se spolupodílí na tvorbě návrhu. Ze své podstaty jsou pozemkové úpravy regionální záležitostí s velmi významnou participací místní komunity. Z uvedených faktů je jasně zřetelné, že užitek výsledky dobře zpracovaných a realizovaných pozemkových úprav má význam i pro lidi, kteří nevlastní pozemky. Tedy pro rekreační funkci, tedy pro návštěvníky krajiny, pro rozvoj turistiky, jak pěší i na kolech. Jedná se o zpřístupnění pozemků, resp. zvýšení prostupnosti krajiny. Po desítky let bylo slovo venkov vymazáváno ze slovníku a místo něho se rozpínala „zemědělská velkovýroba“. Venkov byl důsledně zbaven všech svých duchovních rozměrů. Tato otevřená rána se nezahojí sama od sebe, ovšem ani ji nemůžeme odstranit sebeosvícenějšími centrálními zásahy. Mimochodem dodnes se nikdo venkovu neomluvil za zkázu na něm páchanou. Chceme-li přispět k nápravě, pak musíme podporovat ty ozdravné iniciativy, které samy na venkově vznikají. A zde je právě to významné a nezastupitelné

degradačními procesy a dopady. Realizační síla pozemkové úpravy je dána vytvořením majetkoprávních podmínek, tedy pozemek pro krajinotvorné opatření, ale zároveň dokáže lokalizovat místa, která jsou nejvíce ohrožena, zraněna či citlivá a kde je předpoklad největšího efektu vložených investic. Těžištěm řešení a předmětem zájmu pozemkových úprav je tedy návrh krajinného plánu zemědělské části území a vyhodnocení širších územních vazeb a projekce a realizace zařízení a staveb základní kategorie s překryvem a návazností na stavby vyššího řádu. Ke stavbám vyššího řádu řadíme místní komunikace, stavby velkých nádrží a poldrů, úpravy řek, stavby mostů, stavby na ochranu před povodněmi a všechny ostatní veřejně prospěšné stavby či vodní díla. Naopak za stavby a opatření, která jsou především součástí plánu společných zařízení a jsou z hlediska pozemkových úprav typické, lze považovat stavby základní kategorie, opatření a zásahy do krajiny a změny způsobů využívání celých pozemků, tedy i zásahy technicko-biologické a biologické povahy. Ze zákona vyplývající - a povinnousoučástí každého návrhu pozemkové úpravy, zejména komplexní, je plán společných zařízení, který rozhoduje o budoucí kvalitě díla a je tvořen: • opatřeními sloužícími ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy apod. • protierozními opatřeními pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy větrolamy, zatravnění, zalesnění apod. • vodohospodářskými opatřeními sloužícími k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod. • opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění popřípadě trvalé odstranění zelených ploch, terénní úpravy apod. Někteří oponenti pozemkových úprav argumentují, že připravujete půdu pro nákup spekulantům. Je to opodstatněná argumentace?

27

Rozhovor

Informace

Za prvé dost dobře nerozumím spojení pozemková úprava a spekulace v obchodování s půdou. Pozemkové úpravy zhodnocují zemědělské pozemky vlastníkům tím, že je scelují a zpřístupňují a zároveň chrání tento soukromý majetek před znehodnocením především erozí. půda je základní výrobní prostředek umožňující svobodné podnikání, zhodnocení a ochranu vloženého kapitálu (princip pokladu). Její výrobní schopnost, a tedy i cena, je ale závislá na udržení fyzikálních a biologických vlastností přirozené úrodnosti. Půda v podobě konkrétního pozemku je zboží, které je předmětem volného trhu v určitém místě, což je vyjádřeno její tržní cenou.

úřady, obcí, krajem a podnikateli v zemědělství. Proč to jsou pozemkové úpravy a vlastnictví vlastně v České republice takové téma, když v zahraničí, např. v Německu to je se tím na politické úrovni nikdo nezabývá? Má to souvislost s kolektivizací a komunistickou minulostí? Od počátku rozvoje pozemkových úprav se čerpají bohaté zkušenosti především ze sousedního Rakouska a Bavorska. Po čtyřicet let neudržované a nerespektované vlastnictví pozemků způsobilo, že původní vlastnické parcely, tak jak byly a často ještě jsou evidovány v katastru nemovitostí, neodpovídaly skutečnému stavu v terénu. Pozemky jednotlivých vlastníků byly zahrnuty do velkých uživatelských celků, staly se nepřístupné s nevhodným tvarem a velikostí, mnohdy na nich byly umístěny stavby vybudované v letech 1948-89, neodpovídaly ani svým druhem pozemku (např. na orné půdě se nacházel rozšířený les) apod. Vytvářením velkých půdních celků bez respektování vlastnických i přírodních, často přirozených hranic došlo k devastaci krajiny, snížení její ekologické stability a výraznému zvýšení vodní i větrné eroze. Vlastníci se často nemohli podle svých přestav ujmout vlastnických práv a řádně pozemky užívat a obhospodařovat, bez vyřešení vlastnických vztahů k pozemkům není možno realizovat v území nezbytná ekologická, půdoochranná či krajinotvorná opatření. Náprava stavu je možná jedině prostřednictvím pozemkových úprav. Proč se toto téma dostalo do politických priorit až nyní, 19 let po pádu komunistického režimu? Ing. Jaroslav Vítek, foto Michal Pospíšil Domnívám se, že to souvisí s politickou vůlí řešit nahromaděné problémy v této oblasti, tedy s vůlí hledat Pozemkové úpravy v této situaci přispívají nikoli ke systémová řešení. Přestože někteří aktéři hlasitě projevují zvýšení ceny půdy, ale ke zhodnocení pozemků z hlediska nesouhlas a tvrdí, že postupujeme pomalu, bez viditelných racionalizace hospodaření a možnosti disponování s majetkem změn, domnívám se, že proces je dobře rozvíjen, případné vlastníků. Při pozemkových úpravách jsou pro výměny poruchy musíme odstraňovat. Chybou by bylo opět odstranit pozemků používané úřední ceny půdy, a to jen pro účely pozemkové úpravy, to by byla politická chyba s nedozírnými dodržení zákonem předepsané tolerance. Vstupující a důsledky v budoucnosti. vystupující majetek do pozemkové úpravy má stále stejnou úřední cenu. Jste ve své funkci necelý rok. Můžete již trochu hodnotit uplynulé období. Naplnily se Vaše ambice, se kterými jste Pozemková úprava z hlediska trhu s půdou však otevírá tuto funkci přijímal? Nejste tak trochu „sám voják v poli“ prostor pro prodej a koupi půdy, protože lustruje vlastnictví v resortu zemědělství, který byl dříve doménou ČSSD a včetně státní půdy a tím umožňuje zemědělcům nakupovat KDÚ? tento výrobní prostředek. Také dává příležitost vlastníkům a nájemcům aktualizovat nájemní smlouvy podle obvyklé V nastartovaném procesu vytvoření funkčního autonomního tržní ceny v místě. Tu ovlivňuje nejen bonita (BPEJ) jako údaj systému pozemkových úřadů byla organizační opatření o přirozené úrodnosti půdy, ale také konkurenční prostředí realizovaná ministrem zemědělství k 1. březnu 2008 pouze hospodařících subjektů a podnikatelů. Pozemková úprava prvními kroky na cestě ke koncepčnějšímu uspořádání tak napomáhá rozvoji podnikatelského prostředí a zároveň struktury i činností pozemkových úřadů. Plánovaná opatření vymezuje rámec pro řádné hospodaření na půdě, které souvisí nevyžadující změny ve stávající právní úpravě, znamenají s udržením kvality vody a ekologické stability krajiny. pouze úpravu vnitřní organizace ministerstva. Pozemková úprava zavádí do těchto procesů venkovského V loňském roce jsme uskutečnili významné organizační prostředí řád a kulturu. změny vedoucí k vytvoření organizační autonomie V poslední době se množí případy, signalizující nedostatečné pozemkových úřadů. Současně tato situace vytvořila prostor respektování výsledků pozemkových úprav. Zde se projevuje pro diskuze a úvahy o dalším působení pozemkových úřadů vyšší potřeba kultivace partnerského prostředí mezi správními vytvořením funkčního modelu moderního úřadu státní

28

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Rozhovor správy. Usilujeme o vytvoření podmínek pro přímou odpovědnost pozemkových úřadů za odbornou činnost. Posilujeme řídící roli Ústředního pozemkového úřadu, vytváříme předpoklady pružného rozhodování a přímých opatření do jednotlivých činností v rámci soustavy pozemkových úřadů podle regionálně a časově se měnících podmínek. Současná soustava 77 pozemkových úřadů, založených na půdorysu okresních úřadů, má naprosto nevyhovující regionální strukturu, včetně rozložení systemizovaných míst. Velice si vážíme velmi pozitivního personálního stavu pozemkových úřadů. I přes nekoncepční a nesystémové zásahy vůči pozemkovým úřadům. se podařilo u převážné části pracovníků pozemkových úřadů udržet profesní úroveň, odborné znalosti, zejména je však pozitivní vysoká míra loajality. Očekáváme další nárůst poptávky na úseku pozemkových úprav ,nezbytné vyměřování pozemků, zpřístupňování pozemků, nezastupitelné účasti v procesu tvorby digitálních katastrálních map a investiční realizaci společných zařízení většího rozsahu , včetně dlouhodobých úkolů v oblasti ochrany životního prostředí a rozvoje venkova. Velmi negativně hodnotíme slabé pokračování pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením, na které jsou vyčleněny finanční zdroje Pozemkového fondu ČR. Tyto požadavky jsou výrazně regionálně diferencovány. Rezervy máme v čerpání, tedy realizaci protipovodňových opatření. Je zcela nezbytné vybudovat jednodušší a zvláště pružnější struktura, která umožní reagovat na vyvíjející se potřeby v jednotlivých oblastech. Je zřejmé, že v rámci celé České republiky bude žádoucí přeskupení a sdílení personální a technické kapacity a dodržování přesných a přísných pravidel projektového a procesního řízení. Zemědělské půdy dlouhodobě ubývá. Jaká je situace v České republice? Jaké jsou roční úbytky zemědělské půdy a k jakým účelům je zejména půda zabírána? Zemědělský půdní fond je velmi vážně poškozován a degradován, zemědělská půda ubývá. Považujeme situaci za opravdu vážnou. Ochranu zemědělského půdního fondu dosud řeší zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákon od svého vzniku nebyl zásadně novelizován, mnoho jeho ustanovení je zastaralých a neúčinných. Evropský parlament přijal návrh směrnice o ochraně půdy. Mezi klíčové body legislativního textu patří návrh na zřízení veřejných registrů kontaminovaných lokalit v EU a členským státům je zároveň ukládána povinnost vypracovat sanační strategie. Cílem je jednak podpořit udržitelné využívání půdy a také zamezit její degradaci z důvodu klimatických změn. Návrh směrnice by měl sjednotit evropské politiky i příslušnou legislativu členských států v této oblasti. Do pěti let od převedení směrnice do vnitrostátního práva by měly členské státy určit prioritní oblasti svého území, které podle jejich odhadu potřebují zvláštní ochranu proti erozi, úbytku organické hmoty, zvýšení hustoty hmoty a zmenšení pórovitosti půdy, zasolení, sesuvy, snížení biologické rozmanitosti apod. Volba opatření na boj proti těmto jevům bude podle návrhu ponechána v kompetenci členských států.

V podmínkách tržního hospodářství půda, i přes své specifické vlastnosti, podléhá působení tržních sil tj. nabídky a poptávky a stává se předmětem směny na trhu zemědělských nemovitostí. Zvláštnost půdy jako základního prostředku v zemědělství je dána mnoha faktory, půda je vzácným, nerozmnožitelným, omezeným statkem, který nelze vyrábět ve výrobním procesu a její množství je de facto fixní. Je nenahraditelná, neobnovitelná a při uplatňování zásad správné zemědělské praxe se půda neopotřebovává, ale naopak se její úrodnost obnovuje a zvyšuje. Je živou hmotou, ve které probíhají biologické, fyzikální a chemické procesy a je zdrojem živin pro biologický růst rostlin a zvířat. Půda je nepřemístitelná ve své původní, přirozené podobě ve vazbě na stanoviště. Půdní fond ČR je z hlediska vlastnictví značně roztříštěn do více než 13 tisíc katastrálních území, více než 6 tisíc obcí obcí. Zábory půdy jsou iniciovány zejména těmito požadavky: a) Rozvoj bydlení b) Dopravní stavby c) Průmyslové zóny d) Skladové a obchodní areály e) Povrchová těžba Celkový úbytek zemědělské půdy od roku 1927 činí 846 tis. ha, tj. cca 19% rozlohy ČR. K největším úbytkům docházelo v období padesátých až sedmdesátých let, kdy byla půda zabírána zejména pro stavební činnost a povrchové, příp. podzemní doly. Od roku 1990 do roku 2000 byl úbytek zemědělské půdy relativně malý a vcelku pravidelný – ročně přibližně o jeden tisíc hektarů. Od roku 2000 se tento úbytek opět zvětšuje a to přibližně o 4 až 5 tisíc hektarů ročně. Mezi lety 2002 a 2006 to bylo 24 000 ha, tj. cca 13 ha za jeden den!!! Problém záborů ZPF není dostatečně řešen zákonnými omezeními, navíc velmi často dochází k obcházení či nepřesnému výkladu zákona i prováděcích předpisů. V tomto ohledu se jeví jako nutná novelizace v podobě komplexního hodnocení půd pro účely ochrany před zábory. V souladu s navrhovanou Evropskou směrnicí o ochraně půdy by bylo vhodné zábory půdy důsledně spojovat s využitím a rekultivací brownfields, resp. uplatňování sanační a revitalizační strategie. Výrazným způsobem doporučujeme zvýšit poplatky za odnětí půdy ze ZPF a část takto získaných prostředků vložit do opatření na zvelebení a ochranu půdního fondu prostřednictvím pozemkových úprav. Značně se musí zpřísnit podmínky a systém využívání skrývek. Půda je základní prostředek pro produkci potravin. Je známo, že až 50% zemědělské půdy je ohroženo erozí. Co to je půdní eroze?Starají se zemědělci o půdu dobře a nebo způsobují její degradaci? Degradací, poškozováním půdy se ze zemědělského hlediska rozumí ztráta produkční schopnosti, z hlediska ekologického a environmentálního jako ztráta schopnosti plnit přírodní funkce. Obecné příčiny degradace půd vyvolané člověkem vyplývají především z nevhodného způsobu hospodaření. Degradací půdy se ze zemědělského hlediska rozumí ztráta

29

Informace

Rozhovor produkční schopnosti. Půdu v České republice ohrožují tyto zákona č. 139/2002 Sb., v platném znění předpokládá hlavní typy degradace: souhlas vlastníků alespoň tří čtvrtin výměry, přičemž váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na • Eroze vodní a větrná celkové výměře pozemků. V praxi dochází k situacím, kdy si • Degradace půdní struktury (zhutňování) jednotliví účastníci řízení či skupiny účastníků řízení zvolí pro • Degradace znečištěním a kontaminací celé řízení zmocněnce. Pro úspěšné zvládnutí celého procesu • Úbytek organické hmoty (humusu) pozemkové úpravy je nutné důsledně a podrobně projednat s vlastníky, uživateli zemědělských pozemků v dotčeném • Zhoršování biologických vlastností půdy území, místní samosprávou dopad zpracování návrhu • Zvyšování kyselosti pozemkových úprav na zemědělské podnikání a další možná Ohrožení a degradace půdy vodní a větrnou erozí opatření v krajině. Vodní erozí je v ČR potenciálně ohrožena více než polovina Zde cítíme potřebu zvýšení úrovně odborného vzdělávání zemědělských půd, odhaduje se, že již poškozeno je přibližně v oblasti komunikačních dovedností a vyjednávání u 1,4 mil. ha zemědělské půdy. Větrnou erozí je potenciálně odborných zaměstnanců pozemkových úřadů. ohroženo přibližně 7,5 % zemědělské půdy. V posledních měsících jsme se věnovali zpracování Zrychlená eroze zemědělských půd vážně ohrožuje dokumentu zaměřeného na definici vize a koncepce produkční i mimoprodukční funkce půd a vyvolává pozemkových úprav. Nyní jsme oslovili odborníky a instituce mnohamiliónové škody v intravilánech měst a obcí. Ty v našem sociálním okolí a rádi bychom získali zpětnou vazbu tak, abychom mohli tuto koncepci pozemkových úprav jsou způsobovány povrchovým odtokem a smyvem půdy na roky 2009-2020 uplatňovat od příštího roku. V tomto zejména ze zemědělských pozemků, škody působí i eroze dokumentu jsme se důsledně věnovali všem souvislostem větrná. Eroze ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější procesu pozemkových úprav, včetně potřeby urychlení část – ornici, zhoršuje jejich fyzikálně-chemické vlastnosti, procesu. snižuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost, Cílem je vytvořit model pozemkových úřadů jako snižuje obsah živin a humusu, způsobuje ztráty osiv a sadby, moderních úřadů státní správy, kdy pozemkové úřady hnojiv i přípravků na ochranu rostlin, poškozuje plodiny a vnímáme a budujeme jako efektivní nástroj pro správu věcí kultury. Transportované půdní částice a na nich vázané látky veřejných v oblasti půdy, krajiny, vlastnických a vlastnickoznečišťují vodní zdroje, zanášejí akumulační prostory nádrží, uživatelských vztahů. Problémy nejsou v lidech, kteří ve snižují průtočnou kapacitu vodních toků, zvyšují náklady státní správě pracují, ale v systému, ve kterém pracují. na úpravu vody a přinášejí nutnost těžby a následné deponie Důsledně budeme dbát na dodržování základního usazenin zejména z nádrží. principu práce pozemkových úřadů a to aby občanům poskytovaly služby rychle, korektně a přívětivě s důrazem Na většině ploch ohrožených erozí není prováděna na debyrokratizaci činností. Ročně chceme zahajovat a systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na ukončovat cca 180-200 řízení o komplexních pozemkových stanovené přípustné hodnoty a která by bránila dalšímu úpravách (KPÚ), tzn. průměrně 3 KPÚ ročně na 1 pozemkový snižování mocnosti půdního profilu a dalším důsledkům úřad; to představuje celkově cca 100 tis.ha a cca 120 řízení o zvýšené eroze půd. jednoduchých pozemkových úpravách (JPÚ), tzn. průměrně Odborníci odhadují, že v důsledku zvýšené vodní eroze je 1-2 JPÚ ročně na 1 pozemkový úřad; to představuje celkově v současné době usazeno v rybnících a vodních nádržích cca 40 tis. ha. 196 mil. m3 sedimentu. Jedná se o specifický materiál, často toxický, jehož vytěžení a následné uskladnění, příp. využití je značně komplikované a hlavně značně nákladné. Je tedy více než žádoucí, aby nákladné činnosti spojené s těžbou a likvidací sedimentů byly vždy doprovázeny účinnými protierozními opatřeními v povodí. Pozemkové úpravy a jejich provedení velmi záleží na vytvoření kompromisu mezi vlastníky v daném katastru obce. Hledání kompromisu je mnohdy velmi zdlouhavé. Plánujete do budoucnosti nějaké urychlení celého procesu pozemkových úprav v ČR? Celý proces schvalování návrhu pozemkových úprav je postaven na obecném principu většinové shody vlastníků se zpracovaným návrhem. Konkrétně ustanovení § 11 odst. 4 Ing. Jaroslav Vítek s Ing. Josefem Stehlíkem na Zemi živitelce, foto Michal Pospíšil

30

Zpravodaj ASZ ČR 1/09

Informace

Spásonosný garanční fond Petr Havel

26. 1. 2009

Jestli je nějaký nástroj státní pomoci zemědělství hodnocen všemi zemědělci napříč názorovým i velikostním spektrem skutečně pozitivně, pak je to Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Po období částečného útlumu činnosti PGRLF přichází nyní doba, kdy může oboru prokázat opět neocenitelné služby. Znovuobjevené garance Klíčovou rolí by se přitom mělo stát zprostředkování kapitálu, a to nejen zlevňováním v současnosti mírně rostoucích úrokových sazeb, ale především zárukou úvěrů vůči ekonomickou krizí vyplašeným bankám či pojišťovnám – garancemi. A ač to nezní příliš „tržně“, v praxi budou potřebnější zcela určitě garance provozních úvěrů než půjček na investice. Obavy z rizika takzvaných dospělých garancí, tedy z toho, kdy podnik čerpající úvěr jej není schopen splatit a díky garanci tak za něj vypůjčené peníze zaplatí stát, by přitom neměly být velké. Za patnáctiletou existenci PGRLF má jak Fond, tak banky, jednotlivé zemědělské subjekty dostatečně „proklepnuté“, takže sypání peněz do „černé díry“ prakticky nehrozí. I za standardní situace by přece bylo zřejmé, že nevěrohodný klient by půjčku nedostal, a takový podnik by neměl získat státní garanci ani nyní. Minimalizaci rizik lze ještě zvýšit vyjmenováním účelů, na jaké budou garance poskytnuty. Zhruba tímto způsobem také vedení ministerstva zemědělství v současné době přemýšlí a pokud nebude vylobováno nějaké iracionální řešení, mohly by provozní garance jako nenároková a přesně specifikovaná forma státní pomoci potřebný tok peněz resortem skutečně urychlit a podpořit.

úvěrové pozici jsou oproti zemědělcům právě zpracovatelé zemědělských surovin a ještě v o něco horší pozici vůči potravinářům jsou podniky působící v oblasti těžby a zpracování dřeva. Ty totiž zasáhla již hypoteční krize předcházející krizi ekonomické zhruba o rok. Je tedy naprosto správná úvaha, že PGRLF se ve své pomoci prostřednictvím garancí a dotací úroků z úvěrů nebude soustředit primárně jen na zemědělskou prvovýrobu, ale na všechny segmenty podniků působících resortu ministerstva zemědělství – tedy na zemědělce, potravináře a dřevaře. Zejména v případě potravinářů totiž stále platí, že případné ekonomické problémy zpracovatelů zemědělských surovin dopadnou následné odbytové i cenové problémy právě do zemědělské prvovýroby. Ale zpět k faktoringu. V zásadě lze tuto službu charakterizovat jako postupování krátkodobých pohledávek s dobou splatnosti do 90 dní. Fakticky tak faktoring funguje jako krátkodobý bankovní úvěr. Podle potravinářské komory by PGRLF poskytoval tuto službu potravinářským podnikům, které by tak mohly platit zemědělcům za dodané suroviny do 30 dní, čímž by se výrazně urychlil tok peněz a navíc by bylo možné peníze vyčleněné na faktoringové služby každý měsíc stále dokola otáčet. V průběhu kalendářního roku by tak byla určitá částka použita dvanáctkrát, a efektivita takto použitých peněz by byla oproti

jednorázovým garancím (fakticky umrtvení peněz nutných na záruky) několikanásobně vyšší. Podle analýz by nebylo přitom třeba faktoringový program PGRLF notifikovat v EU, stejně tak tvrdí ministr zemědělství, že není třeba bruselského schválení znovuoživení garancí. To v praxi znamená, že je čas na to připravit skutečně účelné programy, přičemž minimálně pro zemědělskou veřejnost není momentální prioritou spustit je okamžitě. Správné načasování Každopádně, v současné době jsou na účtech zemědělců peníze vyplacené v rámci SAPS a TOP-UP, takže bezprostřední nedostatek peněz nehrozí. Tyto peníze budou ještě navíc posíleny v nejbližší době o platby AEO. Nedostatek finanční hotovosti by se tak podle všeho měl projevit až na počátku druhé poloviny tohoto roku. Samozřejmě je nutné zveřejnit a deklarovat programy pomoci daleko dříve, a v případě zpracovatelů možná i dříve reálně spustit. Nicméně nehoří. Navíc je možné, že v druhé polovině letošního roku může již dojít k oživení ekonomiky, což jistě využití garancí nevylučuje, ale právě s ohledem na další budoucnost by se nemusely veškeré peníze, které budou v té době k dispozici, utratit. Rokem 2009 ani zemědělství, ale ani rizika plynoucí z globálního trhu nekončí. Spíše naopak.

Faktoring S návrhem na dosud nevyužitou formou činnosti PGRLF, takzvaným faktoringem, přišla v minulých dnech Potravinářská komora ČR. Podle všeho se zdá, že je to celkem dobrý nápad a první signály z PGRLF avizují, že tuto možnost Fond minimálně zvažuje. V této souvislosti by bylo vhodné uvědomit si, že v reálně horší

31

Přihláška k členství v Asociaci soukromého zemědělství v regionu ....................................................................... Příjmení, jméno, titul:

…………………………………...............

IČO:



………………………………........................

Adresa:



…………………………………...................

Telefon, fax:

………………………………………............

E-mail: ……………………………………………..... Obhospodařované hektary: ………………………………....................... Počty zvířat v ŽV:

.....................................................................

Forma podnikání:

.....................................................................

Zaměření (stručně popište Vaši farmu - rostlinná výroba, živočišná výroba, agroturistika, ekologické zemědělství, rybářství, lesnictví, nezemědělská činnost, služby, atd.):

..................................................................................................................



...................................................................................................................



..................................................................................................................



...................................................................................................................

V …..………............ dne………...........

podpis:

Vyplněnou přihlášku zašlete na adresu hlavní kanceláře ASZ ČR (Dělnická 30, 170 00 Praha 7) nebo přímo předsedovi regionální ASZ, do které se chcete přihlásit. Další informace poskytneme na telefonu 266 710 413-4.