BYLY PROJEKTY V OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY (egovernment) PODPOROVANÉ Z EFRR ÚČELNÉ?

ISSN 1831-0788

Zvláštní zpráva č. 9

2011

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

BYLY PROJEKTY V OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY (eGOVERNMENT) PODPOROVANÉ Z EFRR ÚČELNÉ?

CS

Zvláštní zpráva

č. 9

2011

BYLY PROJEKTY V OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY (eGOVERNMENT) PODPOROVANÉ Z EFRR ÚČELNÉ? (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)


EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 Fax +352 4398-46410 E-mail: [email protected] Internet: http://www.eca.europa.eu

Zvláštní zpráva

č. 9

2011

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-9237-241-5 doi:10.2865/58546 © Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

3

OBSAH

Body

GLOSÁŘ

I–VI

SHRNUTÍ

1–12

ÚVOD

1–3

DEFINICE A CÍLE ELEKTRONICKÉ SPRÁVY (eGOVERNMENT)

4–8

LISABONSKÁ STRATEGIE, INICIATIVA eEUROPE A INICIATIVA i2010

9

FINANČNÍ PODPORA EU

10–12

ZÁSADY ŘÍZENÍ EFRR V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2000–2006

13–15

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

16–51

PŘIPOMÍNKY

16–27

BYLY PROJEKTY VYBRÁNY V SOULADU S POSOUZENÝMI POTŘEBAMI?

19–23

PŮVODNÍ STRATEGIE NEVYCHÁZELY ZE STANOVENÝCH POTŘEB

24–27

ŘI VÝBĚRU PROJEKTŮ SE JEN ZŘÍDKA POSUZOVALO, ZDA JSOU VYBRANÉ PROJEKTY TĚMI, P KTERÉ NEJPRAVDĚPODOBNĚJI BUDOU HOSPODÁŘSKY NEJVÝHODNĚJŠÍ

28–42

MĚLY PROJEKTY DOBROU KONCEPCI A BYLY REALIZOVÁNY V SOULADU S PLÁNEM?

30–34 PROJEKTOVÉ CÍLE BYLY PŘÍLIŠ OBECNÉ A KONCEPCE PROJEKTŮ DOSTATEČNĚ NEŘEŠILY NETECHNICKÉ OTÁZKY 35–36

PROJEKTY BYLY VĚTŠINOU V SOULADU SE ZÁSADAMI EVROPSKÉHO RÁMCE INTEROPERABILITY (EIF)

37–42

VĚTŠINA PROJEKTŮ NEBYLA V SOULADU S PLÁNOVÁNÍM

Zvláštní zpráva č. 9/2011 – Byly projekty v oblasti elektronické správy (eGovernment) podporované z EFRR účelné?

4

43–51

JSOU PROJEKTY UŽITEČNÉ A TRVALÉ?

45–49

OČEKÁVANÝCH VÝHOD SE PODAŘILO ČÁSTEČNĚ DOSÁHNOUT

50–51

VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ BYLA U PROJEKTŮ ZAJIŠTĚNA ÚDRŽBA

52–60

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

55–56

BYLY SPOLUFINANCOVANÉ PROJEKTY VYBRÁNY NA ZÁKLADĚ POSOUZENÝCH POTŘEB?

57–58

MĚLY PROJEKTY DOBROU KONCEPCI A BYLY REALIZOVÁNY V SOULADU S PLÁNEM?

59–60

JSOU PROJEKTY UŽITEČNÉ A TRVALÉ?

ODPOVĚDI KOMISE


5

GLOSÁŘ

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj EIF: Evropský rámec interoperability (European Interoperability Framework) GŘ INFSO: Generální ředitelství pro informační společnost a média Evropské komise GŘ REGIO: Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise IDA: Výměna údajů mezi správními orgány (Interchange of Data between Administrations) – program, jehož cílem je podpora rozvoje transevropských sítí IKT pro výměnu údajů mezi správními orgány členských států a/nebo orgány a institucemi Společenství. IDABC: Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům. Nástupce nástroje IDA. IKT: Informační a komunikační technologie Interoperabilita: Schopnost různých programů vyměňovat si údaje prostřednictvím společného souboru formátů výměny údajů, číst a psát ve stejném formátu souborů a používat stejné protokoly IS: Informační společnost ISA: „Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy“ (Interoperability Solutions for European Public Administrations) – nový program pro období 2010–2015. NRP: Národní rozvojový plán Otevřený software: Široký obecný typ softwarové licence, který zpřístupňuje zdrojový kód široké veřejnosti a u něhož jsou omezení autorských práv velmi volná či vůbec neexistují. Otevřený standard: Jakýkoli protokol pro komunikaci, vzájemné propojení a vzájemnou výměnu a jakýkoli interoperabilní datový formát, jejichž specifikace jsou veřejné, a přístup k nim nebo jejich použití není nijak omezeno. PLN: Oficiální název měny dle ISO 4217 pro polský zlotý


6

PMM: Metodika řízení projektů (Project Management Methodology) je metoda zaměřená na procesy určená pro účelné řízení procesů. PMM poskytuje metodu, jež umožňuje řízení projektů v jasně definovaném rámci. Popisuje postupy, které jsou zapotřebí ke koordinaci zdrojů a činností zapojených do daného projektu, a poskytuje návod, jak projekty koncipovat, jak na ně dohlížet a rovněž jak reagovat v případě, že je projekt nutné v důsledku změn upravit. SF: Strukturální fondy SMART: Konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené (Specific, Measurable, Attainable, Relevant, Time-bound) Širokopásmový přenos: Vysokorychlostní přenos dat, u něhož je pásmo sdíleno více simultánními signály najednou.


7

SHRNUTÍ I.

Pr o o r g á n y v e ř e j n é s p r á v y b y l a v o b d o b í , jehož se tato z vláštní zpráva týk á, elektronická správa (eGovernment) prostředk e m k e s n í ž e n í a d m i n i s t r a t i v n í z á t ě ž e p ro o b č a n y, p o d n i k y a d a l š í s p r á v n í o r g á n y. Elektronická správa může také pomoci z k va l i t n i t s l u ž by, k te ré t y to o rg á ny p o s k yt u j í . E l e k t ro n i c k á s p ráv a j e z á rove ň v s o u ladu s naplňováním cílů Lisabonské strategie (v oblasti konkurenceschopnosti a inovace), omezuje překážky vnitřního trhu a podporuje mobilitu občanů v Evropě a regionální roz voj.

II.

Au d i t Ú če t n í h o d vo ra s e z a m ě ř i l n a v ýd a j e z E F R R v p ro gra m ové m o b d o b í 2 0 0 0 – 2 0 0 6 ve č t y ře c h č l e n s k ýc h s t á t e c h : Fr a n c i i , I t ál i i , Po l s k u a Š p a n ě l s k u. Ú če t n í d v ů r p rově řova l re l e va nt n í s t rate gi c k é a p ro gra m ové dokument y a navštívil 28 administrativních projektů, které rozvíjely oblast elektro n i c k é s p r á v y. Au d i t b y l d o p l n ě n o o n - l i n e p r ů z k u m , v j e h ož rá m c i by l o s l ove n v zo re k projektov ých manažerů.

III.

Ú č e t n í d v ů r p ro vě řo v a l, z d a t y t o p ro j e k t y z oblasti elektronické správ y : a) b y l y v y b r á n y v s o u l a d u s p o s o u z e n ý m i potřebami; b) měly dobrou koncepci a byly dokončeny v souladu s plánem; c) jsou užitečné a tr valé.

I V.

Účetní dvůr dospěl k názoru, že projekty z o b l a s t i e l e k t ro n i c k é s p ráv y p o d p o rova n é z EFRR přispěly k rozvoji elektronických veřejných služeb. Ačkoli je většina projektů technicky provozuschopná, vedlo nedostatečné zaměření na výsledky pro jektů k tomu, že byly získány menší přínosy, než se původně oček ávalo.


8

SHRNUTÍ V.

Ú če t n í d vůr konk rétně zjistil, že: a) N a v z d o r y t o m u , ž e s e b ě h e m p r o g r a mového období programování na vnitro s t á t n í ú ro v n i p o s t u p n ě z k v a l i t ň o v a l o, vedly nedostatk y v původních strategiích k tomu, že se spolufinancované projekt y nezaměřovaly na řešení prioritních po třeb roz voje v oblasti elektronické správy. b) Projekt y obecně realizovaly své v ýstupy. Ty b y l y a l e č a s t o d o d á ny s e z p o ž d ě n í m n e b o ve s n í že n é m roz s a h u. M o h l a z a to špatná koncepce nebo nedostatek kval i t n í prováděcí metodik y. c ) Vě t š i n a k o n t r o l o v a n ý c h p r o j e k t ů b y l a z technologického hledisk a k valitní a vyv i n u t é a p l i k a c e I T p o s k y t o v a l y e l e k t ro n i c k é s l u ž by ve ře j ný m o rg á n ů m , p o d n i kům a občanům. Obecně byly systémy spolufinancované z EFRR vhodně udr žo vány a byly finančně udr žitelné. Na dru hé straně ale není k vůli chybějícímu mě ření skutečných přínosů možné projekt y vyhodnocovat či shromažďovat poznatky p ro b udoucí programy.

VI.

Ú če t n í d vůr tedy doporučuje následující: a) Členské stát y by měly v ypracovat strate gie pro oblast elektronické správ y, které budou založeny na zjištěných potřebách, budou mít jasné cíle a budou rozdělovat odpovědnost mezi orgány, které mají nést odpovědnost za dosahování těchto cílů.

d) Ř í d í c í o r g á n y b y m ě l y k l á s t d ů r a z n a p ra k t i c k é u p l at ň ová n í o s vě d če nýc h p o stupů a pro projekty v oblasti elektronické správ y, které dostávají financování z E F R R , d ů ra z n ě d o p o r u čovat p o u ž í vá n í vhodné metodik y ř ízení projektů. e) Komise by měla dbát o to, aby u projektů, které čerpají podporu z EFRR, byly zohledněny zásady a doporučení EU ve d o u c í k t r a n s e v ro p s k é i n t e ro p e r a b i l i t ě, a t o z e j m é n a z á s a d y E v ro p s k é h o r á m c e i n t e r o p e r a b i l i t y, a b y s e z v ý š i l a e v r o p ská přidaná hodnota projektů a umožnila se další integrace systémů na úrovni celé EU. f ) Př i v ýběru projektů z oblasti elektronick é s p ráv y by ř í d í c í o rg á ny m ě l y z a j i s t i t, aby byly v analýze nákladů a přínosů, která by měla být zák ladem pro rozhodnutí o financování, zohledněny všechny v ýznamnější nák lady včetně nák ladů na údr žbu. g) Komise by měla zajistit, aby řídící orgány monitorovaly a v yhodnocovaly v ýsledk y a d o p a d y p ro j e k t ů s c í l e m d o l ož i t ú če l né vynak ládání finančních prostředků EU a posk ytnout zároveň důležitou zpětnou vazbu, která pomůže zlepšit koncepci budoucích programů.

b) Ř í d í c í o r g á n y b y m ě l y v y b í r a t p r o j e k t y z oblasti elektronické správy pro podp o r u z EFRR na zák ladě posouzení pravděpodobných nák ladů a přínosů daného p ro j e ktu. c) Ř í d í c í o r g á n y v e č l e n s k ý c h s t á t e c h b y měly zajistit, aby se projekty z oblasti e l e k t r o n i c k é s p r á v y v y b í r a n é p r o f i n a ncování z EFRR nezaměřovaly pouze na projektové výstupy, ale zároveň na změny u p ro c e s ů n e b o o r g a n i z a c e. Ty t o z m ě ny jsou nezbytné, aby se mohlo plně v yužívat př ínosů z v yt vořených systémů.


9

ÚVOD

D E F I N I C E A C Í L E E L E K T R O N I C K É S P R ÁV Y (eGOVERNMENT)

1.

Po d p o j m e m e l e k t r o n i c k á s p r á v a ( e G o v e r n m e n t ) s e r o z u m í elektronické operace mezi vládou a občany nebo podniky nebo m ezi jednotliv ými orgány státní správ y navzájem. Elektronic k á s p ráva v y ž a d u j e p o u ž í vá n í i n fo r m a č n í c h a k o m u n i k a č n í c h technologií (IK T ), které by se měly pojit s organizačními změ nami a nov ými dovednostmi, aby bylo možno posk ytovat k val i tnější veřejné služby 1 .

1

Úloha elektronické správy

(eGovernment) pro budoucnost Evropy, KOM(2003) 567 v konečném znění ze dne 26. září 2003, s. 7. 2

Například nedostatečná

interoperabilita mezi systémy IT, která může být překážkou

2.

výměny administrativních údajů.

Pro orgány veřejné správ y byla v období, jehož se tato z vlášt ní zpráva týká, elektronická správa prostředkem ke snížení a d m i n i s t r a t i v n í z á tě že a če k a c í d o by, k te r ý z á rove ň z l e p š u j e n á k l a d o vo u e fe k t i v n o s t a z v y š u j e p ro d u k t i v i t u. E l e k t ro n i c k á správa je zároveň v souladu s cíli Lisabonské strategie v oblasti konkurenceschopnosti a inovace, napomáhá podpoře regionáln ího roz voje a omezuje přek ážk y vnitř ního tr hu. M ůže rovněž u snadnit mobilitu občanů v celé Evropě.

3

Evropský rámec

interoperability byl schválen 15 členskými státy v červnu 2002 a byl podpořen v Manchesterském prohlášení ze dne 24. listopadu 2005 a Lisabonském prohlášení ze dne 19. září 2007.

3.

4

Aby zabránila v ýsk ytu tz v. elektronick ých přek ážek , doporu čila Komise, aby evropské orgány veřejné správ y respektovaly c e l o u ř a d u o b e c ný c h z á s a d s t a n o v e ný c h v E v r o p s k é m r á m c i i nteroperabilit y 3 (EIF), z veřejněném v listopadu 2004. 2

http://ec.europa.eu/

information_society/eeurope/ i2010/benchmarking/ index_en.htm

L I S A B O N S K Á S T R AT E G I E , I N I C I AT I VA e E U R O P E A I N I C I AT I VA i2 0 1 0

4.

N a z a s e d á n í E v ro p s k é r a d y v L i s a b o n u k o n a n é m v ro c e 2 0 0 0 b y l p ro Ev ro p u s t a n ove n a m b i c i óz n í c í l s t á t s e n e j k o n k u re nc e s c h o p n ě j š í a n e j d y n a m i č t ě j š í e k o n o m i k o u n a s vě t ě a b y l o k onstatováno, že je třeba, aby Evropa v yužila možností, které n abízí „nová ekonomik a“ a zejména pak inter net.

5.

Pro o b d o b í 2 0 0 0 – 2 0 0 5 z a h á j i l a Ev ro p s k á k o m i s e v rá m c i i n i c i a t i v y e E u r o p e d v a p o s o b ě j d o u c í a k č n í p l á ny e E u ro p e. J e j i c h cílem bylo podpořit služby, aplik ace a obsah internetu a t ýk aly s e j a k ve ře j nýc h s l u že b o n l i n e, t a k e l e k t ro n i c k é h o p o d n i k á n í . Tyto akční plány měly též řešit nedostatk y v širokopásmové inf ra s t r u k t u ře a b e z p e č n o s t n í c h o p at ře n í c h . Ak ce m ě l y bý t d á l e p o s i l ová ny č i n n o s t m i j a k o š í ře n í o s vě d če nýc h p o s t u p ů a re fe renční srovnávání 4 roz voje IK T v člensk ých státech.


10

6.

Komise již od počátku5 považovala elektronickou správu za d ůležitou oblast a transfor mace veřejných služeb se stala zák l a d e m p o l i t i k y v o b l a s t i I K T. Po a k č n í m p l á n u e E u ro p e 2 0 0 2 Ac tion Plan z veřejnila Komise sdělení 6 , jímž rozšiřovala rozsah opatření v oblasti elektronické správ y, které byly původně ob s a ž e ny v a k č n í m p l á n u , a j í m ž k o n k r é t n ě s t a n o v o v a l a k r o k y, k teré jsou nezbytné pro transfor maci veřejných služeb s v yuž i tím IK T.

5

eEurope 2002, KOM(2001)

140 v konečném znění ze dne 13. března 2001. 6

KOM(2003) 567 v konečném

znění. 7

i2010 – evropská

informační společnost pro růst a zaměstnanost, KOM(2005)

7.

229 v konečném znění ze

V roce 2005 byly akční plány eEurope nahrazeny nov ým strate gi ck ým rámcem, i2010 – evropská informační sp olečnost 2010 , kter ý stanovil hlavní směr y v této oblasti 7 . Tento aktualizovaný s t rate gi c k ý rá m e c p o l ož i l n a o b l a s t e l e k t ro n i c k é s p ráv y j e š tě větší důraz. Podle nejnovějších studií 8 sk utečně existuje silná vazba mezi moder ní a efektivní veřejnou správou a konk uren c e s c h o p n o s t í a i n o v a c í d a n é h o s t á t u . S d ě l e n í K o m i s e z ro k u 2006 9 obsahovalo popis dosavadních úspěchů a v yt yčilo nové c í l e p r o p o l i t i k u v o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y. Pr o t a k o v á t o opatření je důležitý politický závazek členských států i dalších zainteresovaných stran. Členské státy to prokázaly na ř a d ě k o n fe re n c í 1 0 p o d p i s e m p ro h l á š e n í s l e d u j í c í c h t e n t o c í l. Pr vní významný právní akt 11 , tz v. „směrnice o službách“ (viz rámeček 1), která byla z veřejněna v roce 2006 a která musela vs to u p i t v p l at n o s t v ro ce 2 0 0 9 , v y ž a d u j e, a by u rč i té ve ře j n é s l užby byly dostupné podnik ům v elektronické for mě.

dne 1. června 2005. 8

Zprávy Světového

hospodářského fóra o celosvětové konkurenceschopnosti – http://www.weforum.org/ reports-results?fq=report %5Ereport_type%3A%22 Competitiveness%22, Citizen Advantage: Enhancing economic competitiveness through e-government (Přínos pro občany: posilování hospodářské konkurenceschopnosti prostřednictvím elektronické správy) – http://unpan1.un.org/ intradoc/groups/public/ documents/apcity/ unpan022639.pdf 9

Akční plán „eGovernment“

v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech, KOM(2006) 173 v konečném znění ze dne 25. dubna 2006. 10

Prohlášení ministrů

jednomyslně schválená v Bruselu (2001), Comu (2003), Manchesteru (2005) a Lisabonu (2007). 11

Směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).


11

8.

Souběžně se sv ými akčními plány připravila Komise řadu inici ativ 1 2 pro konk rétní oblasti s různými cíli, mezi něž např ík lad p at ř i l o o d s t ra n ě n í te c h n i c k ýc h p ře k á že k n e b o u s n a d n ě n í v ý měny osvědčených postupů. Ze specializovanějších programů a iniciativ stojí za zmínku program IDABC 13 , kter ý usnadnil spo lupráci mezi Komisí a člensk ými stát y př i př ípravě společných s t andardů interoperabilit y 1 4 .

12

Programy jako např. Modinis,

eTEN, IDABC, CIP-PSP, ePractice.eu. 13

Rozhodnutí Evropského

parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) (Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25). Program skončil v roce 2009. 14

Zatímco program IDABC se

soustředil zejména na digitalizaci veřejné správy, jeho pokračovatel ISA má za cíl vytvoření konkrétních obecně používaných nástrojů a společných služeb, které by mohly být přímo aplikovány členskými státy, které by o to měly zájem. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA).

RÁMEČEK 1

S M Ě R N I C E O S LU Ž B ÁC H Směrnice požaduje, aby členské státy zjednodušily postupy a formality, jež musí poskytovatelé služeb dodržovat. Směrnice zejména vyžaduje, aby členské státy odstranily neopodstatněné a nepřiměřené překážky a aby výrazně usnadnily: ο ο zakládání podniků, tj. případy, kdy se fyzická nebo právnická osoba chce trvale usadit v určitém členském státu, ο ο přeshraniční poskytování služeb, tj. případy, kdy podnik chce poskytovat přeshraniční služby v jiném státu, aniž by se v takovém státě usadil. V souladu se směrnicí jsou členské státy povinny zřídit „jednotná kontaktní místa“, prostřednictvím nichž poskytovatelé služeb mohou získat všechny důležité informace a vyřídit všechny správní formality bez potřeby kontaktovat několik různých orgánů. „Jednotná kontaktní místa“ musí být přístupná na dálku a pomocí elektronických prostředků.


12

FINANČNÍ PODPORA EU

9.

V programovém období 2000–2006 byla na informační společ n ost v yčleněna částk a př ibližně 11 miliard EUR 1 5 podpor y EU. Mezi cíle této podpor y patřil vývoj nových bezpečných techno logií, roz voj infrastrukturních k apacit a propojení mezi regiony prostřednic t vím širokopásmového spojení. Objem financování z EFRR zde činil 6,7 miliardy EUR (61 %). Pro akce v oblasti e l ektronické správ y nejsou k dispozici žádné souhr nné údaje.

15

Výpočet Účetního

dvora vychází z informací zveřejněných Komisí na stránce www.europa.eu. 16

Pro programové období

2000–2006 vychází financování strukturálních fondů a Evropského fondu

Z Á S A DY Ř Í Z E N Í E F R R V P R O G R A M O V É M OBDOBÍ 2000–2006

pro regionální rozvoj z těchto právních aktů: nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných

10.

ustanoveních o strukturálních

Systém ř ízení EFRR odráží zásady subsidiar it y a par tnerst ví 1 6 , kdy Evropsk á komise s vládami člensk ých států sdílí odpovědn ost a ř ízení. Programování EFRR a proces provádění spolufi n a n cova nýc h o p at ře n í , p l at nýc h v k o nt ro l ova n é m p ro gra m o vém období 2000–2006, je ve zjednodušené podobě uk ázáno v gra fu 1.

fondech (Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1) a nařízení (ES) č. 1783/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1).

11.

Víceleté programy byly v ypracovávány člensk ými stát y po dialogu s příslušnými veřejnými orgány a ekonomick ými a sociálními par tner y. Členské státy určily obecné programové priority a Evropsk á komise po jednáních schválila všechny programové d ok ument y. Opatření byla obecně popsána v operačních pro gra m e c h . Po d ro b n á o p at ře n í a v ý b ě r p ro j e k t ů p a k p rová d ě l y č l enské stát y.

12.

Pro gra my o b s a h u j í u rče n é a s c hvá l e n é p r i o r i t y, k te ré s e m a j í v daném programovém období provádět. Ke k aždému operačnímu programu nebo jednotnému programovému dok umentu je přiřazen programov ý doplněk , jenž podrobně popisuje pro gra m ová o p at ře n í . K o p at ře n í m m o h o u p at ř i t s p e c i f i c k é a k ce u rčené k roz voji oblasti elektronické správ y.


13

Z J E D N O D U Š E N Ý P R O C E S Ř Í Z E N Í E F R R P R O O B D O B Í 2000 – 2006

Co

Kdo

Víceleté programy operační programy nebo jednotný programový dokument obsahující soubor priorit a opatření

Zpětná vazba

Připraveno příslušnými orgány v členských státech na základě hodnocení ex ante Schválení a dohled ze strany Evropské komise v

GŘ REGIO

Jedno či více opatření v rámci programu může zahrnovat akce pro rozvoj oblasti elektronické správy

GŘ INFSO Výroční zpráva o provádění

Konzultace mezi útvary

Souhrnné informace o výstupech, výsledcích a dopadech v

v

EFRR řídící orgán na vnitrostátní úrovni

v

Programový doplněk stanovující podrobná kritéria pro opatření

Souhrnné informace o výstupech, výsledcích a dopadech v

v

Zprostředkovatelský orgán na regionální nebo místní úrovni

v

Výběr projektů z oblasti elektronické správy

Monitorovací zprávy Podrobné informace o výstupech, výsledcích a dopadu jednotlivých projektů

v

Návrh, provádění a využívání projektu

Konečný příjemce

v

GRAF 1


14

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

13.

H l av n í m c í l e m a u d i t u by l o p o s o u d i t, zd a k o nt ro l ova n é a d m inistrativní projekty v oblasti elektronické správy, podporované z EFRR: a ) byly v ybrány v souladu s posouzenými potřebami; b) m ě l y d o b r o u k o n c e p c i a b y l y d o k o n č e n y v s o u l a d u s plánem; c ) byly užitečné a tr valé.

14.

Audit Účetního dvora se zaměřil na programové období 2000–2006 a č tyři členské státy : Francii, I tálii, Polsko a Španělsko, jejichž podíl na v ýdajích z EFRR na informační společnost č i nil celkem 3 miliardy EUR ( 45  %).

15.

S oučástí auditu bylo následující: a ) Přezkum strategického rámce Komise pro politiku v oblasti elektronické správ y. b) Kontrola strategick ých dok umentů ( jak vnitrostátních, tak relevantních regionálních) pro oblast elektronické správ y n a o b d o b í 2 0 0 0 – 2 0 0 6 v n av š t í ve nýc h s t á t e c h , ve s p o j e n í s analýzou národních roz vojov ých plánů, př íslušných ope račních programů a podpůr ných programov ých doplňk ů. c ) Návštěvy u vnitrostátních a regionálních orgánů, které jsou odpovědné za roz voj elektronické správ y a v ýběr projektů v navštívených člensk ých státech. d ) Přezk um 28 regionálních projektů s celkov ým objemem fi nancování 216,9 milionu EUR, z čehož na EFRR připadá přibližně 127,2 milionu EUR. Průměr ný projekt z oblasti elektronické správ y měl hodnotu 7,8 milionu EUR a průměr ný příspěvek z EFRR činil 4,5 milionu EUR. Deset z projektů mělo hodnotu méně než jeden milion EUR, zatímco čtyři největší projekt y se pohybovaly v rozmezí 27 až 50 milio nů EUR. Typy kontrolovaných projektů jsou uvedeny v tabulce a rá me čku 2. e ) Průzk um provedený pomocí inter netu, v jehož rámci bylo osloveno 363 projektových manažerů projektů z oblasti elektronické správy spolufinancovaných v navštívených zemích z EFRR. O dpovědi došly od 212 z nich (58,4   %).


15

TA B U L K A

T Y PY P R O J E K T Ů V O B L A S T I E L E K T R O N I C K É S P R ÁV Y, K T E R É BY LY N AV Š T Í V E N Y N A M Í S T Ě

Typ projektu

RÁMEČEK 2

Španělsko

Francie

Itálie

Polsko

Celkem

Geografický informační systém

1

3

3

1

8

Systém pracovních toků

3

1

2

4

10

Daňové služby

1

0

0

1

2

Referenční databáze

0

0

1

1

2

Jiné

2

3

1

0

6

Celkem

7

7

7

7

28

P Ř Í K L A DY P R O J E K T Ů N A P O S K Y TO VÁ N Í S LU Ž E B V O B L A S T I E L E K T R O N I C K É S P R ÁV Y Geografický informační systém (GIS) – region Toskánsko, Itálie Vývoj geografického informačního systému, který by byl přístupný on-line pro občany, veřejné orgány i odborníky, byl jedním z cílů projektů obsažených v jednotném programovém dokumentu pro region Toskánsko. V tomto rámci podporoval orgán provincie Florencie vytvoření databáze prostorových dat souvisejících s oblastí hydrogeologie a zároveň vytvoření softwaru pro řízení správy používání spodní a povrchové vody. Cílem byla rovněž plná on-line správa podávání žádostí o průzkum podzemní vody a vydávání povolení. Systém pracovních toků – Varmsko-Mazurské vojvodství, Polsko Hlavním cílem tohoto projektu bylo vytvoření internetového portálu, jež by umožnil on-line kontakt mezi veřejností a celkem 112 orgány. Pro tři úrovně místní správy byly vytvořeny postupy pro oběh elektronických dokumentů, jejichž cílem bylo zlepšit provozní účinnost při současném zajištění plné interoperability údajů zpracovávaných správou.


16

PŘIPOMÍNKY

BY LY P R O J E K T Y V Y B R Á N Y V S O U L A D U S P O S O U Z E N ÝM I P OT Ř E B A M I ?

16.

Účelem elektronické správ y je rozšířit přístup ke službám a in formacím státní správy pro veřejnost, podniky a ostatní správní o r g á n y. M á z á r o v e ň v é s t k v y š š í k v a l i t ě s l u ž e b a z l e p š o v á n í ú čelnosti a efektivnosti.

17.

R e a l i z a ce tě c hto c í l ů v y ž a d u j e ce l k ovo u s t rate gi i v yc h á ze j í c í z h o d n o c e n í p o t ř e b, d e f i n i c e p r i o r i t a p o s o u z e n í p r a v d ě p o d obných nák ladů a př ínosů strategie.

18.

Ú četní dvůr zkoumal, zda: a) byl vytvořen národní či regionální strategický rámec na z á k l a d ě z j i š tě nýc h p o t ře b a p oz n at k ů o to m , co p o s k y t u j í stávající systémy IT, při současném zohlednění pok ynů v ydaných Evropskou komisí; b) p o s t u py p ro v ý b ě r p ro j e k t ů v yc h á ze l y z j e d n o t nýc h a k o h e re nt n í c h k r i té r i í v ý b ě r u, z a m ě ře nýc h n a n e j n a l é h avě j š í p o t ře by a v y t vo ře n í p ř i d a n é h o d n o t y p ro z a i n te re s ov a n é s t r a n y, a z á r o v e ň t o, z d a j e d n o t l i v é p r o j e k t o v é c í l e b y l y v souladu s pr ior itami strategického rámce.

P Ů V O D N Í S T R AT E G I E N E V YC H Á Z E LY Z E S TA N O V E N ÝC H P OT Ř E B

19.

V o b d o b í 2 0 0 0 – 2 0 0 6 d o š l o k v ý vo j i v o b l a s t i k o m u n i k a c e o d t e l e fo n u a p a p í r u s m ě re m k r o z s á h l é m u v y u ž í v á n í i n t e r n e t u a širokopásmového spojení. Ř ada zemí tomu začala př izpůso b ovat svou správu.

20.

V Evropské unii akční plány iniciativ y eEurope dávaly pr ior itu iniciativám spojeným s elektronickou správou, které v yt vářely vazbu mezi regionální konkurenceschopností a efektivní veřejn ou správou. B ěhem tohoto období se členské stát y zavázaly (for mou prohlášení ministrů) navr hovat př íslušná opatření na vnitrostátní úrovni, jež povedou k přípravě národních strategií, k teré budou v souladu s inic iativou eEurope.


17

21.

V navštívených člensk ých státech byly na počátk u programo vé h o o b d o b í s t rate gi e p ro o b l a s t e l e k t ro n i c k é s p ráv y p ř i p rav e ny v e fo r m ě o b e c ný c h p r o h l á š e n í a m é n ě u ž v y c h á z e l y z e s k utečných zjištěných potřeb.

22.

Ú če t n í d v ů r p rově řova l p ř í s l u š n é s t rate gi c k é d o k u m e nt y p ro n avštívené členské stát y a zjistil následující nedostatk y : a ) Potřeby občanů, podnik ů a správ y nebyly zjištěny předem a s t ra te gi c k é c í l e by l y p ř í l i š o b e c n é a n e o b s a h ov a l y k o n k rétní cíle. Neproběhla dostatečná analýza skutečných po žadavků. V někter ých zemích tak například neexistovaly nezbytné právní předpisy umožňující provádět elektronické transakce. b) Př íslušným veřejným orgánům nebyla jasně př idělena od povědnost za dosažení cílů (viz rámeček 3) nebo tyto orgány neměly dostatečnou kompetenci k zajištění efektivního p rov á d ě n í tě c h to c í l ů. N e by l y z ave d e ny m o n i to rov a c í s y stémy, v důsledk u čehož se nerealizovala včasná nápravná opatření a nebyly také shromažďovány zk ušenosti pro budoucí zlepšení.

RÁMEČEK 3

P Ř Í K L A D N E J A S N É H O S TA N O V E N Í O D P O V Ě D N O S T I Strategie „e-Polsko pro období 2004–2006“ („e-Poland for the years 2004-2006“) Hlavním nedostatkem této strategie bylo to, že oblasti odpovědnosti nebyly ve všech případech jasně definovány. Různým ministerstvům a agenturám bylo přiděleno 83 konkrétních úkolů, přičemž u 30 z těchto úkolů byl za provádění odpovědný vice než jeden subjekt. V těchto případech ale nebylo nijak stanoveno, kdo bude nést odpovědnost za koordinaci. Na nedostatečnou koordinaci a spolupráci mezi ministerstvy bylo poukázáno i v konečném vyhodnocení strategie, které toto považovalo za jeden z faktorů, jež zabránily dosažení cílů.


18

23.

RÁMEČEK 4

S rov n á n í p ů vo d n í c h s t rate gi í s e s t rate gi e m i p ř i p rave ný m i n a konci kontrolovaného období jednoznačně uk azuje určitá zlep šení v k valitě. V někter ých zemích se navíc oblast elektronické správ y stala prioritou, když byla uznána jako způsob moderniz ace veřejné správ y. Na úrovni člensk ých států však pro orgány o d p ově d n é z a re a l i z a c i p ro j e k t ů by l a k d i s p oz i c i j e n m a l á metodick á podpora, zejména co se t ýče technik projektového ř í zení a technick ých pok ynů. Viz rá me ček 4 pro př ík lad meto d ické pomoci, která byla sk utečně posk ytnuta.

P Ř Í K L A D M E TO D I C K É P O D P O R Y Italské Národní středisko pro informační systémy ve veřejném sektoru (CNIPA) bylo zřízeno v červnu 2003 jako veřejná agentura pod záštitou italského ministerstva pro veřejnou správu a inovace. Středisko CNIPA dostalo odpovědnost za praktickou realizaci plánů ministerstva v oblasti elektronické správy a mělo konkrétně na starosti: a) Vydávání pravidel, standardů a technických pokynů pro zavádění informačních a komunikačních technologií do veřejné správy. b) Hodnocení a monitorování projektů vytvořených lokálními, regionálními a národními správními orgány. c) Návrhy stanovisek pro veřejnou správu týkajících se strategické koherence projektů.


19

P Ř I V Ý B Ě R U P R O J E K T Ů S E J E N Z Ř Í D K A P O S U ZO VA LO, ZDA JSOU VYBRANÉ PROJEKTY TĚMI, KTERÉ N E J P R AV D Ě P O D O B N Ě J I B U D O U H O S P O D Á Ř S K Y NE JVÝHODNĚ JŠÍ

24.

Po s t u py p ro v ý b ě r p ro j e k t ů by l y o rg a n i zov á ny a ř í ze ny v n i t r o s t á t n í m i o r g á n y o d p o v ě d n ý m i z a ř í z e n í E F R R . Vě t š i n o u s e o dehrávaly podle některého z těchto modelů: a ) M odel A – projekt y byly předv ybrány a jejich název a rozsah byly uvedeny v programových dokumentech EFRR (např. v programovém doplňk u). b) M o d e l B – p o v ý z v ě k p ř e d k l á d á n í n a b í d e k b y l y p r o j e k t y v ybrány v soutěži a grant y dostaly projekt y, které nejlépe s p l ň ov a l y c í l e o p a t ře n í . Pro t a to o p a t ře n í ( j a k o n a p ř. b u dování elekt roni cké veře j né správ y) byly dány k d ispozici konk rétní finanční částk y.

25.

Účetní dvůr analyzoval 28 projektů vybraných dvěma shora u vedenými postupy (11 A, 17 B): a ) Centralizovaný přístup (model A), v jehož rámci byly granty z EFRR předem př idělovány jmenovaným projektům. Ana lýze nák ladů a př ínosů se věnovala malá pozor nost a dost často neexistoval žádný for mální postup pro podávání žádosti o grant. b) Druhý př ístup (model B), kter ý měl za cíl v ýběr nejlepších projektů. Tento přístup se zaměřoval na prioritní otázky de finované v programových dokumentech a vycházel z porovnání obsahu projektů provedeného nezávislými odborník y. V Polsk u byla povinnou s oučástí podávání žádostí o grant analýza nákladů a přínosů. Orgány odpovědné za výběr v š a k p r o t e n t o c e l k o v ý p o s t u p n e s t a n o v i l y ž á d ný č a s o v ý harmonogram k romě lhůt y pro podávání žádostí. Tam, kde by l o ve l k é m n ož s t v í ž a d ate l ů, d o c h á ze l o v h o d n o ce n í ž á dostí k velk ým zpožděním. V Polsk u musel být v důsledk u d e l š í h o v ý b ě rové h o ř í ze n í p o s u n u t p ů vo d n í te r m í n z a h á jení u č t yř z navštívených projektů.


20

26.

Orgány měly někdy tendenci v ybírat projekty, které byly ambi ciózní z hledisk a cílů, rozsahu a odhadů potenciálních uživate lů, ale tyto orgány zároveň dostatečně neposuzovaly schopnost n a v r h o v a t e l ů ř í d i t s l o ž i t é p r o j e k t y v o b l a s t i I T. N e z j i š ť o v a l y ani, jestli mají navrhovatelé dostatek personálu a jestli má p e r s o n á l řá d n o u k va l i f i k a c i . U j e d n o h o p ro j e k t u v Po l s k u by l p r v n í p ro j e k tov ý m a n a že r j m e n ová n a ž v ro ce 2 0 0 6 , což by l o 17 měsíců po přidělení financování. V průběhu roku 2007 bylo za úkol odpovědných pět různých projektových manažerů, p ř ičemž složení ř ídícího v ýboru, kter ý na projekt dohlížel, se z m ě n i l o č t y ř i k r á t . Te n t o n e d o s t a t e k s t a b i l i t y b y l u v e d e n v e z p rávě z i nte r n í h o a u d i t u j a k o f a k to r, k te r ý č á s te č n ě z a p ř í č in i l z p ožd ě n í p ro j e k t u. V k o n e č n é h o d n o t í c í z p rávě o j e d n o m i t alském projektu byly za dů vod zpoždění realizace označeny z m ě ny v t ý m u p ro ř í ze n í p ro j e k t u a rov n ě ž n e d o s t a te k k o o r d i nace mezi místními orgány, které se projektu účastnily.

27.

Většina projektů, které nesplnily své původní cíle, byla ve skute č n o s t i ve l m i k o m p l ex n í , j a k co s e t ýče p o č t u z ú č a s t n ě nýc h zainteresovaných stran, tak složitosti nabízených služeb. Tent o s t a v, s p o l u s n u t n o s t í d o k o n č i t p r o j e k t y p ř e d u z a v ř e n í m programu, zapříčinil v někter ých případech výrazné snížení rozsahu projektu (viz bod 39).

M Ě LY P R O J E K T Y D O B R O U KO N C E P C I A BY LY R E A L I ZO VÁ N Y V S O U L A D U S P L Á N E M ?

28.

Každý projekt v oblasti elektronické správy (podobně jako k a žd ý p ro j e k t v o b l a s t i I T ) by m ě l bý t p o d ro b n ě n a p l á n ová n , a by byla zajištěna jeho bezproblémová realizace. Plán by měl obsahovat jasné cíle a podrobně popisovat kroky nezbytné k d o k o n če n í p ro j e k t u, j a k ož i o d h a d o m e ze n í z h l e d i s k a č a s u a zdrojů.


21

29.

Cílem Účetního dvora bylo posoudit, zda byly projekty realizo vány podle sv ých původních plánů, a zjistit důvody v př ípadě větších odchylek. U každého kontrolovaného projektu byly p rověřovány hlavní projektové pr vk y : a ) Plánování a koncepce – z vláštní pozor nost byla věnována otázce vhodného stanovení cílů a cílových hodnot projektu v podobě uk azatelů SMAR T a v yužití osvědčených postupů jako např. uznávané metodik y ř ízení projektů (PMM). b) S o u l a d s e z á s a d a m i E v r o p s k é h o r á m c e i n t e r o p e r a b i l i t y ( E I F ) – p rově řova l o s e, zd a by l y d o k o n ce p ce p ro j e k t u z a budovány zásady EIF. c ) P r o v á d ě n í – p r o c e s b y l z k o u m á n z h l e d i s k a ř í z e n í č a s u , rozpoč tu a rozsahu projektu. d ) Dostupnost k použití – při kontrolách na místě se prověřo vala existence jak aktiv projektu (např. software IT, ser ver y, platfor my), tak vlastních plánovaných služeb.

P R O J E K TO V É C Í L E BY LY P Ř Í L I Š O B E C N É A KO N C E P C E P R O J E K T Ů D O S TAT E Č N Ě N E Ř E Š I LY N E T E C H N I C K É OTÁ Z K Y

30.

N ezbytným předpok ladem pro to, aby veřejný orgán mohl žá d at o gra nt z E F R R , by l o s t a n ove n í p o d ro b nýc h p ro j e k tov ýc h cílů. Projekt y však byly standardně definovány jen obecně, ve vztahu k národním nebo regionálním strategiím a cílům, které b y l y o b s a ž e n y v p r o g r a m o v ý c h d o k u m e n t e c h E F R R . Př i d a n á hodnota projektu se zjišťovala jen zřídk a, neboť k romě Polsk a s e nepř ipravovaly žádné analýz y nák ladů a př ínosů.

31.

Kv a l i t a p r o j e k t o v é d o k u m e n t a c e s e u j e d n o t l i v ý c h p r o j e k t ů v ýrazně lišila a v k rajních případech nebyla pro přezkum k disp oz i c i d o k u m e n t a ce v ů b e c ž á d n á . O d p ově d n é o rg á ny n e s t a n ovily minimální standardy mj. také pro dok umentaci.


22

32.

GRAF 2

Pro vě t š i n u n avš t í ve nýc h p ro j e k t ů by l y s t a n ove ny c í l e, k te ré b y l y p ř í l i š o b e c n é a n e b y l y v y č í s l e n y. B y l y n a p ř í k l a d s t a n o v e ny t a k n e u r č i t é c í l e j a k o „ z l e p š i t k v a l i t u s l u ž e b “. K d e b y l y stanoveny cílové hodnot y, t ýk aly se hlavně v ýstupů (např. poče t n a k o u p e nýc h s e r ve r ů ) , m í s to to h o, a by s e z a m ě řova l y n a p ř í n o s y p r o s u b j e k t y n e b o k o n e č n é u ž i v a t e l e ( n a p ř. s n í ž e n í p rovozních nák ladů oddělen í o x %). Podle navr hovatelů pro j e k t ů, k te ř í by l i o s l ove n i v p r ů z k u m u (g ra f 2 ) , by l y u k a z ate l e d opadu definovány pouze pro 42   % projektů.

J A K Ý D R U H P R O J E K TO V ÝC H C Í LŮ BY L S TA N O V E N ? Výstup (např. počet serverů, instalovaný software atd.)

92 %

Výsledek (např. časová úspora, větší efektivnost, vyšší kvalita služeb, snížení nákladů atd.)

75 %

Dopad (např. větší konkurenceschopnost, vytvoření pracovních míst, více investic atd.)

42 %

2%

Nic z uvedeného

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

Počet projektů

Cíle z hlediska výstupu a výsledku byly ve většině případů jasně stanoveny, zatímco cíle z hlediska dopadu byly stanovovány méně často. Zdroj: Průzkum Evropského účetního dvora.


23

33.

Projektové plánování se v ýrazně zaměřovalo na technické asp e k t y, p ř i če m ž č a s to n e c h áva l o s t ra n o u d ů l e ž i té o t á z k y j a k o např. změnu správních procesů, která by umožnila plněji využít přínosy nov ých technologií. Tím se snižoval potenciální dopad p rojektů.

34.

To, že se nevzaly v úvahu koordinace mezi odděleními ani org a n i z a č n í o t á z k y j a k o n a p ř. p ř i z p ů s o b e n í p r o c e s ů a p r a c o v n í c h t o k ů p r o r ů z n é p r o j e k t y, v e d l o k e z d v o j o v á n í p o s t u p ů , zdržení u projektů, problémům s v ýměnou údajů a v někter ých případech i k projektům, které nebyly roz vinuty tak, jak se oček ávalo, či byly v yužit y neúplně nebo od nich bylo dokonce u puštěno (viz rá me ček 5, 7 a 9).

P R O J E K T Y BY LY V Ě T Š I N O U V S O U L A D U S E Z Á S A D A M I EVROPSKÉHO RÁMCE INTEROPERABILITY (EIF)

35.

RÁMEČEK 5

Evropský rámec interoperability (EIF) byl z veřejněn v listopadu 2004. Definuje soubor pokynů pro služby v oblasti elektronické správy, které mají umožnit správním orgánům, podnikům a občanům přeshraniční kontakt y v celoevropském kontex tu. B ylo prověřováno 15 navštívených projektů, které byly zahájeny v ro ce 2 0 0 5 n e b o p ozd ě j i , s c í l e m z j i s t i t , d o j a k é m í r y u n i c h byly t yto pok yny zohledněny.

P Ř Í K L A D N E D O S TAT E Č N É KO O R D I N AC E A J E J Í H O D O PA D U Integrovaná širokopásmová platforma pro Sicílii, Itálie Jedním z cílů tohoto projektu bylo vytvoření internetového portálu pro turisty, který by nabízel specifické interaktivní prvky jako např. možnost rezervace a placení balíčků dovolené on-line. Nedostatečná koordinace mezi různými ředitelstvími na úrovni regionální správy však vedla k tomu, že u projektu došlo k výrazným zpožděním a zároveň omezení rozsahu. Některé plánované prvky nebyly přitom vytvořeny.


24

36.

Účetní dvůr posuzoval, zda byly projekty v souladu se z ásadami:

17

Konsorcium World Wide

Web (W3C) je mezinárodní komunita, která vyvíjí standardy,

a ) dostupnosti – př ístup ke službám byl hlavně prostřednic tvím internetu; v několik a málo případech byly v yužity jiné komunik ační k anály (např. mobilní telefon). Většina projektů použila doporučené pok yny 1 7 pro t vor bu inter netov ých stránek a rozhraní; b) m n o h o j a z y č n o s t i – s l u ž b y p o s k y t o v a n é p ř í m o k l i e n t ů m byly většinou omezeny na jaz yk či jaz yk y př íslušného stát u . Po u z e 1 7   % p r o j e k t ů p o s k y t o v a l o i n f o r m a c e v e v í c e jaz ycích; c ) b e z p e č n o s t i a s o u k ro m í – Ú č e t n í d v ů r z j i s t i l, ž e o t á z k á m bezpečnosti údajů a souk romí byla věnována náležitá po zornost a že byla zajištěna řádná úroveň bezpečnosti i soulad s př íslušnými právními předpisy ; d ) p o u ž í vá n í o te v ře nýc h s t a n d a rd ů a o te v ře n é h o s o f t wa re – p o u ž í vá n í o te v ře nýc h s t a n d a rd ů j e b ě ž n é a m n o h é z p ro j e k t ů m o h o u v y t v á ř e t a v y m ě ň o v a t ú d a j e v r ů z ný c h o t e v ře nýc h fo r m á te c h . O te v ře ný s o f t w a re j e v y u ž í v á n č a s to, neboť umožňuje dodavatelům v oblasti IT nabídnout kon kurenčnější cenu. Systémy prověřované v rámci auditu byly v yt vořeny kombinací komerčních řešení a řešení z otevře ných zdrojů.

V Ě T Š I N A P R O J E K T Ů N E BY L A V S O U L A D U S P L Á N O VÁ N Í M

37.

Účetní dvůr prověřoval projektovou dokumentaci všech 28 navštívených projektů a posuzoval přitom postup projektů srovnáním s plánem, prováděcí postupy a kvalitu projektového ř í zení.


jež mají zajistit dlouhodobý růst internetu (www.w3.org/standards/).

25

38.

U naprosté většiny kontrolovaných projektů se výstupy realizo valy podle plánu, avšak 82 % (23) projektů nebylo provedeno v s o u l a d u s p l á n e m d e f i n o v a ný m v ž á d o s t i o g r a n t ( g r a f 3 ) . H lavní důvody odchylek byly t yto: a ) Plánování a koncepce – v důsledk u nedostatečného nebo nepřesného plánování musely být až v průběhu provádění projektu řešeny otázk y jako v yjasnění cílů a odpovědnosti nebo najímání dodatečných pracovník ů. b) Po s t u p y – u r č i t é p o s t u p y b y l y č a s o v ě n á r o č n ě j š í , n e ž s e p ř e d p o k l á d a l o v p ů v o d n í c h p l á n e c h . N e j č a s t ě j i s e t o t ýk a l o ve ře j nýc h z a k á z e k n e b o k o o rd i n a c e. O b e c n ě ro v n ě ž docházelo k administrativním zpožděním, které souvisely s by ro k rat i c k ý m i p o s t u py, n e d o s t ate č n o u p ravo m o c í p ro jektov ých t ýmů nebo právními otázk ami.

GRAF 3

BY L P R O J E K T R E A L I ZO VÁ N V Č A S ?

3%

14 %

Ne, zpoždění > 2 roky Ne, zpoždění > 1–2 roky

25 %

Ne, zpoždění 6–12 měsíců Ne, zpoždění < 6 měsíců

24 %

Ano Ano, před termínem 32 %

3%

0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 % 30 %

35 %

Počet projektů

Pouze 35 % projektů bylo dokončeno v termínu, přičemž u 17 % projektů bylo zpoždění více než rok. Zdroj: Průzkum Evropského účetního dvora.


26

c ) Lidské zdroje – z malého poč tu orgánů veřejné správ y, kte r é s e r o z h o d l y v y t v o ř i t p ř í s l u š n é s y s t é m y s a m y, c h y b ě l i dvěma pracovníci se zk ušenostmi s ř ízením projektů IT. To vedlo ke zdržením projektu a vysoké fluktuaci klíčových pracovník ů. d ) Exogenní faktor y – faktor y mající dopad na termíny a které jsou mimo vliv příjemců projektu (např. chování dodavate lů a jejich schopnost dodat produkty, změny vnitrostátního právního rámce).

39.

Většina zpoždění představovala méně než rok a neovlivnila cíle projektů ani v ýrazně nez v ýšila celkové nák lady, neboť většina smluv obsahovala klauzuli o pevné ceně, která zabraňovala z v ýšení nák ladů. Zpoždění, která přesáhla dobu jednoho roku, vš a k ve s p o j e n í s n u t n o s t í d o k o n č i t p ro j e k t y p ře d u z av ře n í m p ro g r a m u ve d l a k n e g a t i v n í m u d o p a d u u t ř í p ro j e k t ů , c o ž s i u těchto projektů v ynutilo snížení rozsahu (viz rá me ček 6).

40.

Z 2 8 n avš t í ve nýc h p ro j e k t ů p o u ž í va l o d e s e t ( 3 6  % ) m e to d i k u ř í z e n í p r o j e k t ů . V ý s l e d k y p r ů z k u m u u k á z a l y, ž e p o u z e 2 3 % projektů bylo prováděno s využitím zásad metodik y řízení pro jektů. Účetní dvůr zjistil, že 50 % navštívených projektů, které v yužily uznávanou metodik u ř ízení projektů, bylo dokončeno vč a s a 9 0   % v m e z í c h roz p o č t u. U 1 8 p ro j e k t ů, k d e m e to d i k a ř í zení projektů použita nebyla, bylo dokončeno včas jen 22 % p rojektů a v rámci rozpoč tu se udr želo 56  % projektů.

RÁMEČEK 6

P Ř Í K L A D S N Í Ž E N Í R O Z S A H U P R O J E K T U, K E K T E R É M U D O Š LO V D Ů S L E D K U ZPOŽDĚNÍ „Elektronický úřad“ – on-line postupy na Kanárských ostrovech, Španělsko Pravidla pro programové období 2000–2006 vyžadovala, aby všechny projekty spolufinancované z EFRR byly dokončeny před koncem roku 2008. Vzhledem k nekvalitnímu plánování došlo u tohoto projektu k pětiletému zpoždění, takže hrozilo, že by se grant z EFRR musel vrátit. Aby se zabránilo ztrátě spolufinancování EU, musel být původní rozsah projektu výrazným způsobem změněn. Ačkoli měli projektoví manažeři původně v úmyslu do projektu zahrnout přes 50 postupů pro elektronické zpracovávání údajů, rozhodli se nakonec zaměřit pouze na dva hlavní postupy, pod něž spadá asi 75 % všech zpracovávaných souborů.


27

41.

V jednom takovémto př ípadě vedl nedostatečný důraz na or ganizaci k tomu, že v yt vořený systém IT nemohl být používán. Nebyly totiž včas podepsány smlouv y nutné pro získ ání údajů, k t e r é s e m ě l y d o s y s t é m u v l o ž i t . Te c h n i c k y p r o v o z u s c h o p ný s ystém se tak stal zbytečným.

42.

D a l š í m f a k to re m , k te r ý m ě l v l i v n a p o u ž í vá n í s ys té m ů v y t vo ř e n ý c h v r á m c i p r o j e k t ů v o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y, b y l a ochota řízení v yužívat nová řešení a služby. Systémy často nabízely nové funkce, které šly nad rámec funkcí tradičně posk ytova nýc h ve ře j n o u s p rávo u, j a k o n a p ř. e l e k t ro n i c k é z a d áva c í ř ízení nebo individualizované uživatelské profily pro zájemce z veřejnosti. Tyto pr vk y představují hlavní př idanou hodnotu nov ých elektronick ých systémů a umožňují modernizaci veřej né správ y. V někter ých případech ale nebyly přínosy pramenící z nové technologie realizovány (viz rá me ček 7).

RÁMEČEK 7

P Ř Í K L A D N E V Y U Ž I T ÝC H F U N KC Í V S YS T É M E C H I T Internetový portál námořního úřadu ve Gdyni (Polsko) Tento počítačový systém byl navržen tak, aby zákazníkům poskytoval on-line přístup ke službám ná mořního úřadu. Systém nabízel model pro zadávání zakázek, jenž umožňoval elektronické zadávací řízení. Ve studii proveditelnosti se odhadovalo, že budoucí používání elektronického zadávacího řízení bude mít pozitivní přínosy a byl stanoven cíl ročně zorganizovat 30 dražeb on-line. I když v době auditní návštěvy byl systém již plně uveden do provozu, žádné internetové dražby jeho prostřednictvím neproběhly.


28

J S O U P R O J E K T Y U Ž I T E Č N É A T R VA L É ?

43.

Údr žba produktu IT zahrnuje procesy, které jsou nezbytné pro u dr žení tohoto produktu v průběhu jeho provozního životníh o c y k l u. Pat ř í s e m té ž o d b o r n á p ř í p rava p ro k l í čové p ra covn í k y a o p a t ř e n í n u t n á k z a j i š t ě n í p o d p o r y u ž i v a t e l ů m ( n a p ř. h elp - desk).

44.

U této části auditu se Účetní dvůr zaměřil na následující o tázk y : a) Užitečnost – Byla prověřována konečná fáze projektů se zaměřením na užitečnost výstupů projektů a posuzovalo se skutečné využívání nových služeb a související ekonomické př ínosy plynoucí z projektu. b) Ú d r ž b a – p o s o u z e n í v h o d n é ú d r ž b y p ro j e k t u v d o h l e d n é době bez inter vence EU a v yhodnocení finanční a provozní udr žitelnosti projektů př i zohlednění údr žby.


29

O Č E K ÁVA N ÝC H V Ý H O D S E P O D A Ř I LO Č Á S T E Č N Ě DOSÁHNOUT

45.

Téměř všechny kontrolované projekt y 1 8 byly uvedeny do pro vozu brz y po svém dokončení, přičemž v jejich rámci došlo k n a h r a ze n í a d i g i t a l i zov á n í m n o h a s t áv a j í c í c h i n t e r n í c h p o stupů. Navzdor y tomu, že se podařilo dosáhnout v ýstupů, byly p ro j e k t y m é n ě ú s p ě š n é z h l e d i s k a d o s a že n í l e p š í c h v ýs l e d k ů n ebo pozitivních dopadů (gra f 4).

18

Jedinou výjimkou byly dva

případy, u nichž se z důvodů koordinačních otázek a nedostatku vlastnické odpovědnosti za projekt používání systémů odložilo na neurčito nebo od něj bylo úplně upuštěno.

GRAF 4

P O D A Ř I LO S E D O S Á H N O U T V Š E C H C Í LŮ P R O J E K T U U V E D E N ÝC H V Ž Á D O S T I ?

100 % 90 %

3% 2% 7%

6% 11 % 31 %

80 %

Počet projektů

70 %

23 %

60 % 50 %

18 % 4%

88 %

– Nelze dosud říci Ne Částečně

40 %

16 %

30 %

Ano

60 %

20 % 31 %

10 % 0%

ů, .) er td up serv re a t s a Vý čet ftw o so p ř. ý ap an (n lov a t ins

b, st, že no p a, slu r k o a ho t, sc ís de sp lit le á ú kva td.) ad nce h m s p c v í Vý aso yšší ů a Do kure ovn td.) d n ac ic a ř. č st, v kla o r t p k á a o ší í p es (n tivn ní n ět n nv . v voře ce i ř ek níže f e s ap t ví (n vy tší vě

Obecně byly splněny cíle týkající se výstupů, menší úspěch byl ale u cílů souvisejících s výsledky a zejména pak s dopadem. Zdroj: Průzkum Evropského účetního dvora. Zvláštní zpráva č. 9/2011 – Byly projekty v oblasti elektronické správy (eGovernment) podporované z EFRR účelné?

30

46.

Je zřejmé, že orgány veřejné správy mají o roz voj služeb v oblasti elektronické správ y zájem. Využívání těchto nov ých s l u že b n a s t ra n ě p o d n i k ů č i š i ro k é ve ře j n o s t i vš a k z ů s t a l o z a odhady, které byly uvedeny v projektov ých žádostech. Dle názoru Účetního dvora lze tento stav vysvětlit řadou důvodů, které byly též v yjádřeny navrhovateli projektů při rozhovorech s nimi: a ) E l e k t r o n i c k á i d e n t i f i k a c e – Vě t š i n a s l u ž e b v y k o n á v a ný c h veřejnou správou v yžaduje identifik aci. Pro digitální služ by s e b ě ž n ě v y ž a d u j e e l e k t ro n i c k á i d e nt i f i k a ce, m í ra j e j í ho v yužívání se však v jednotliv ých zemích liší. V určit ých člensk ých státech jako např. ve Španělsk u je elektronick ý podpis zabudován ve vnitrostátním průkazu totožnosti a z tohoto důvodu se překážkou pro používání elektronického podpisu může stát přístup ke čtečkám průkazu to tož n o s t i . V Po l s k u s e e l e k t ro n i c k ý p o d p i s z a s e p ro d áv á j a k o s a m o s t at ný ce r t i f i k át a n á k l a d y s p o j e n é s j e h o p o ř í zením tak mohou omezovat př ístup k digitálním službám. b) Právní rámec – Transakce založené na listinných dok ladech j s o u p e v n o u s o u č á s t í n a š í s p r á v n í k u l t u r y. S t á l e e x i s t u j í p ře d p i s y, k te ré s t a n ov u j í p ov i n n o s t p ře d k l á d at o r i gi n á l n í l i s t i n n é d o k l a d y. To z n e m o ž ň u j e p l n ě e l e k t r o n i c k é z p r a cování žádostí a omezuje to potenciální př ínosy z elektro nické komunik ace. c ) Přístup – I když v někter ých zemích a městsk ých zónách to problém nepředstavuje, má nedostatečný přístup k počítačům a širokopásmov ým sítím stále vliv na v yužívání těchto služeb. Dalším problémem ovlivňujícím poptávk u po elektronick ých službách může také být počítačová gramotnost.


31

47.

Podle dotazovaných navrhovatelů projektů jsou přínosy z vláš t ě p a t r n é u o rg a n i z a c í , k d e s ys té my I T n a h r a d i l y v ý z n a m n o u část standardních procesů organizace a kde jsou t yto systémy v y u ž í vá ny vě t š i n o u p rovoz n í c h ú t va r ů. Uvá d ě n é p ř í n o s y by l y t yto (gra f 5): a ) Z j e d n o d u š e n í p o s t u p ů – s y s t é my I T u m o ž ň u j í z ř í d i t j e d notné místo pro přístup či kontakt, z něhož jsou žádosti automaticky přesměrovávány k příslušným pracovníkům v organizaci. Díky tomu mají koncoví uživatelé přímější př ístup. b) L e p š í m o n i t o r o v á n í p ř í p a d ů – p r o p r a c o v a n ě j š í s y s t é m y pro útvar y bez přímého kontaktu s klienty (back-office) představují velmi výkonný monitorovací nástroj pro orgány veřejné správ y. Lepší informace o pracovním zatížení a disponibilních zdrojích dovolují přesnější plánování a také lepší v yužití lidsk ých zdrojů. c ) Úspora času – přístup k centralizovaným složk ám a digitálním dok umentům umožňuje r ychlejší odez vu a odbourává časovou prodlevu, kterou s sebou přináší oběh dokumentů. Je rovněž snadnější přístup jak k aktuálním, tak archivova ným souborům (viz rá me ček 8). d ) N o v é k o m u n i k a č n í k a n á l y – I n t e r n e t a e - m a i l p o s k y t l y n o v é k o m u n i k a č n í k a n á l y p r o v ý m ě n u i n fo r m a c í a v e ř e jnosti umožnily vhodnější a uživatelsk y vstř ícnější př ístup ke službám.

RÁMEČEK 8

P Ř Í K L A D Z V ÝŠ E N Í E F E K T I V N O S T I Pozemkový informační systém pro město Lodž – fáze V, Polsko Tento projekt spočíval ve vybudování moderního portálu a systému databází s geografickými informacemi, který by poskytoval on-line informace týkající se pozemků a vlastnictví v rámci města Lodž. Podle výpočtů provedených řízením vedl tento projekt k výraznému zvýšení efektivity (o 20–52 % podle jednotlivých útvarů), jehož odhadovaná hodnota byla v roce 2009 přibližně 4,5 milionu PLN (zhruba 1,1 milionu EUR). To přesáhlo hodnotu 3,2 milionu PLN (zhruba 0,8 milionu EUR) odhadovanou pro rok 2009 ve studii proveditelnosti.


32

48.

GRAF 5

Účetní dvůr se však domnívá, že obecně možným přínosům p rojektů nebyla věnována dostatečná pozor nost a že v ýhody nabízené v yspělou technologií nebyly plně v yužit y. U jednoho p r o j e k t u v I t á l i i b y l s o f t w a r e, k t e r ý b y l v p r o j e k t u v y t v o ř e n , používán pouze k vnitřním administrativním účelům, ačkoli p l á n o v a ný m c í l e m p ro j e k t u b y l o ro z š í ř i t e l e k t ro n i c k é s l u ž b y směrem ke koncovým uživatelům. U určitých navštívených pro j e k t ů v e Fr a n c i i a Po l s k u b y l o z a s e z j i š t ě n o, ž e s i z a c h o v a l y souběžně k elektronickým systémům pracovních toků i tradiční p ro ce s y z a l ože n é n a p a p í rov ýc h d o k l a d e c h , a n i ž by by l o s t a noveno, kdy tato praxe skončí, což vedlo ke zdvojování a ome zovalo to možné př ínosy z v ý voje v oblasti IT.

J A K É BY LY P Ř Í N O S Y P R O J E K T U A P R O KO H O ?

60 %

4%

12 %

81 %

74 % 55 % 19 %

7%

79 % 71 %

84 % 52 %

8%

12 %

17 %

po ra ad Le ča ů pš su at ím ra o ns ni pa to re rov Zv nt á ýš no ní en st áe fe kt iv ita sp kn rá vy ab S íze na ný dný m p slu řís žb tup Zv ám ýš en ík va lit ys Na lu že bí b dk an ov ýc No h slu vé že ko b m un ik ač ní ka ná ly

Ús

př

Dle názoru projektových manažerů poskytly projekty uživatelům širokou škálu přínosů. Zdroj: Průzkum Evropského účetního dvora.


Koneční uživatelé vašich služeb Žádné přínosy

íp

Zj

ed

no

du

še

ní

po

st

up

ů

0%

4%

18 %

20 %

49 % 78 %

53 % 73 %

83 % 72 %

Vaše organizace 40 %

66 % 63 %

Počet projektů

80 %

33

49.

Obecně lze říci, že chybí-li monitorování projektů nebo vyhod n ocování sk utečných př ínosů, není možné určit, do jaké mír y v e d l y n o v é s l u ž b y k e z k v a l i t n ě n í v e ř e j n é s p r á v y. Ve v z o r k u existoval jen jeden projekt, u něhož šlo vyčíslit hmatatelné přínosy vznik lé dík y posk ytnuté podpoře. Bez takovéhoto měření nelze shromaždovat cenné poznatk y o zpětné vazbě a ztrácejí se zkušenosti získ ané u těchto projektů, které by mohly sloužit k lepšímu plánování projektů budoucích.

V E V Ě T Š I N Ě P Ř Í PA D Ů BY L A U P R O J E K T Ů Z A J I Š T Ě N A ÚDRŽBA

50.

GRAF 6

U v ý z n a m n é vě t š i ny p ro j e k t ů by l a p ro v y t vo ře n é s ys té my z aj i štěna řádná technick á a organizační (např. help - desk) údr ž ba. Údr žbu a moder nizaci většinou prováděli dodavatelé, a to v záruční době, která činila jeden až tř i rok y. Po uplynutí této d oby v ykonávaly nad systémy IT dohled inter ní út var y IT, př íp adně byla údr žba zadána ex ter ně (v závislosti na tom, jestli byli k dispozici interní pracovníci IT, či ne). Výsledk y průzkumu d áva j í p o d o b ný o b rá ze k , j a k ý by l z í s k á n u n avš t í ve nýc h p ro j e ktů (gra f 6).

J E P R O VÁ Š P R O D U K T I T U Z AV Ř E N A S M LO U VA O Ú D R Ž B Ě ?

7%

7% Produkt je v záruce

25 %

19 %

Ano, smlouva je/bude uzavřena Ne, údržba je zajišťována interními specialisty pro oblast IT Ne, nevidíme k tomu důvod Ne, jiné důvody

42 %

U 86 % projektů byla údržba zajišťována interním oddělením IT nebo externě najatými odborníky. Zdroj: Průzkum Evropského účetního dvora.


34

51.

RÁMEČEK 9

V př ípadech, kde bylo do analýz y nák ladů a př ínosů zahr nuto plánování celého životního cyklu projektu, byly náklady na ú dr žbu součástí rozpoč tu. V těchto př ípadech bylo r iziko pro pok račování projektů jen malé, neboť příjemci předem počítali s nezbytnými zdroji. Ve třech případech ale podcenění nák ladů n a údr žbu ohrozilo spuštění nebo pok račování projektů. Jelikož nák lady na údr žbu nebyly vzat y v úvahu, znamenalo to, že p ř íjemci nebyli schopni částečně či plně financovat provozní n ák lady. V jednom př ípadě to dokonce vedlo k ukončení pro j e ktu po uplynutí záruční doby (viz rá me ček 9).

D O PA D N Á K L A D Ů N A Ú D R Ž B U N A U D R Ž I T E L N O S T P R O J E K T U Elektronická správa: středisko služeb pro občany a podniky a pro infrastrukturní služby na Sicílii, Itálie Cílem projektu bylo vybudování technologické infrastruktury, kterou bude sdílet 57 účastnických subjektů, a zavedení celé řady aplikací IT pro společné řízení spektra služeb v oblasti elektronické správy. Tento systém byl vytvořen a uveden do provozu v dubnu 2007. Vzhledem k tomu, že se ve fázi plánování nepočítalo s náklady na údržbu a jejich rozdělením mezi zúčastněné subjekty, byla aplikace v květnu 2008 vyřazena z provozu.


35

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

5 2 . Ú četní dvůr dospěl k názoru, že projekt y z oblasti elektronic -

k é správ y podporované z EFRR př ispěly ve č t yřech v ybraných č l e n s k ýc h s t á te c h k roz vo j i e l e k t ro n i c k ýc h ve ře j nýc h s l u že b. Ač k o l i j e v ě t š i n a p r o j e k t ů t e c h n i c k y p r o v o z u s c h o p n á , v e d l o nedostatečné zaměření na v ýsledk y projektů k tomu, že jejich p ř ínosy byly menší, než se původně oček ávalo.

53.

N íže uvedená doporučení mají v ýznam pro Evropskou komisi, která je orgánem odpovědným za plnění rozpočtu a uplatňován í zásady řádného finančního ř ízení, a pro ř ídící orgány člen sk ých států v kontex tu opatření pro oblast elektronické správ y na zbý vající část programového období 2007–2013, jakož i pro koncepci budoucích programů pro oblast elektronické správ y č i podobných programů.

54.

Závěr y a doporučení Účetního dvora týkající se každé z auditních podotázek jsou t yto:

BY LY S P O LU F I N A N CO VA N É P R O J E K T Y V Y B R Á N Y N A Z Á K L A D Ě P O S O U Z E N ÝC H P OT Ř E B ?

55.

Navzdor y tomu, že v programovém období 2000–2006 se pro gramování na vnitrostátní úrovni postupně zk valitňovalo, vedl y n e d o s t a t k y v p ů vo d n í c h s t r a t e g i í c h k t o m u, že s e s p o l u f i nancované projekty nezaměřovaly na řešení prioritních potřeb roz voje v oblasti elektronické správ y.


36

56.

Př íčiny byly hlavně t yto: a ) Původní strategie pro ob last elektronické správ y byly př i praveny ne na zák ladě pečlivého stanovení potřeb, ale spíš e v n á v a z n o s t i n a p o l i t i c k á p ro h l á š e n í . V d ů s l e d k u t o h o n e by l y s t r a t e g i e a j e j i c h c í l e s c h o p ny ře š i t n e j d ů l e ž i t ě j š í a n e j n a l é h a v ě j š í o t á z k y, c o ž b y j i n a k m o h l o n a s t a r t o v a t a podpoř it roz voj oblasti elektronické správ y (viz bod 20). b) Když se předběžný v ýběr projektů prováděl centrálně, provádělo se jen malé či se neprovádělo vůbec žádné v yhod n o ce n í n á k l a d ů a p ř í n o s ů p ro j e k t ů n e b o j e j i c h p o te n c i á l ních dopadů a v ýsledk ů (viz bod 25). c ) V p ř í p a d e c h , k d y k a p a c i t a p ro j e k t ov ýc h t ý m ů n e by l a d o statečně zhodnocena z hledisk a k valifik ace a zdrojů, které byly nezbytné k tomu, aby se systémy elektronické správ y realizovaly tak , jak bylo plánováno, vedlo to často k v ýraz nému zmenšení rozsahu projektů (viz bod 26).

DOPORUČENÍ 1

a) Č l e n s k é s t á t y b y m ě l y v y p r a c o v a t s t r a t e g i e p r o o b l a s t e l e k tro nické sp r áv y, k teré b u d o u z al ože ny na zjiš těných p otře b ách, b u d o u mít jasn é cí l e a b u d o u rozdě l ov at o d p ově dnos t m e zi orgány, k teré mají n és t o dp ově dnos t z a d os ah ov ání tě chto cí lů. b) Řídící o rgány by m ě l y v y b ír at p roj e k t y z o b las ti e l e k tro ni cké sp r áv y p ro p o d p o r u z EFR R n a z á k l a d ě p os o u z e ní p r avd ě p o d o b ných nák la dů a p ř í n osů dan é h o p roj e k tu .


37

M Ě LY P R O J E K T Y D O B R O U KO N C E P C I A BY LY R E A L I ZO VÁ N Y V S O U L A D U S P L Á N E M ?

57.

K o nt ro l ova n é p ro j e k t y d o s á h l y ú s p ě š nýc h v ýs l e d k ů v o b l a s t i z v ýšení dostupnosti elektronick ých veřejných služeb a roz voje te chnick ých prostředk ů u veřejných orgánů.

58.

Ačkoli byly projektové výstupy většinou realizovány, byly často dodány se zpožděním nebo ve sníženém rozsahu. M ohla za to š patná koncepce nebo nedostatek prováděcí metodik y. H lavn ími zjištěnými systémov ými problémy byly t yto: a) Většina navrhovatelů projektů neurčila a nevyčíslila přínosy projektů. V důsledk u toho byly cíle stanovovány převážně ve for mě v ýstupů. Př ínosů projektů (viz bod 32) se pak do sahovalo jen zřídka a možnosti nabízené novými technologiemi nebyly v yužit y v plné míře. To omezilo potenciální p ř í n o s y p ro j e k t ů p ro k o n e č n é u ž i vate l e ( v i z b o d 4 6 ) . Ta m , kde se věnovala pozornost organizačním a administrativním otázk ám, se často uk ázalo, že řešení těchto otázek bylo obtížnější než řešení technick ých problémů (viz bod 33 a 34). b) V mnoha případech měla absence metodik y řízení projektů ve spojení s nedostatečným plánováním negativní vliv na re a l i z a c i p ro j e k t ů a z a p ř í č i ň ov a l a z p ožd ě n í č i z m ě ny rozs a h u p r o j e k t ů . N a v š t í v e n é p r o j e k t y, u n i c h ž b y l a v y u ž i t a PM M , m ě l y v ýs l e d k y l e p š í : v í ce j i c h by l o re a l i zová n o vč a s a v rámci rozpoč tu (viz bod 40). c ) V koncepci projektů byla dobře zohledněna většina ze zásad Evropského rámce interoperability. Mělo by se ale dbát o poskytování služeb ve více jaz ycích tam, kde to může pomáhat v ýznamným sk upinám uživatelů (viz bod 36).


38

DOPORUČENÍ 2

a) Ř í dí cí o rg ány ve čl e nsk ých s t áte ch by m ě l y z aj is ti t , a by s e p r o j e k t y z o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r áv y v y b í r a n é p r o f i n a n co v á n í z E FR R n e z a m ěř o v a l y p o u z e n a p r o j e k t o vé v ýstupy, ale z ároveň na změny procesů neb o organiz ace. Ty to z m ě ny js o u n e z by t n é, a by s e m o h l o p l n ě v y u ž í v at p ř í n osů z v y t vo ře ných s y s té mů. b) Ř í d í c í o r g á n y b y m ě l y k l á s t d ů r a z n a p r a k t i c k é u p l a tňování osvědčených postupů a pro projek t y v oblasti e l e k tro ni cké sp r áv y, k te ré d os t áv ají f inan cov ání z EFR R , důra zně dop oručovat p oužívání v ho dné m eto dik y řízení p roj e k tů. c) Ko m is e by m ě la db át o to, aby u p roj e k tů , k te ré če r p ají p o d p o r u z E FR R , b y l y z o h l e d n ě ny z á s a d y a d o p o r u če n í EU ve doucí k transev ropské interop erabilitě, a to zejm é na z ásady Evropského rámce interoperabilit y, aby se z v ýšila evropská přidaná hodnota projek tů a umožnila se další inte g r a ce s y s té mů na úrov ni ce l é EU.

J S O U P R O J E K T Y U Ž I T E Č N É A T R VA L É ?

59.

Většina kontrolovaných projektů byla z technologického hle d i sk a k valitní a v y vinuté aplik ace IT posk ytovaly elektronické služby veřejným orgánům, občanům a podnikům. Obecně byly systémy spolufinancované z EFRR vhodně udržovány a byly f i nančně udr žitelné.


39

60.

M nohé projekt y však nerealizovaly všechny oček ávané př íno s y p ro k o n cové u ž i v a te l e a o bv y k l e u n i c h a n i n e by l o m ož n é ž ádné přesnější v yčíslení v ýsledk ů. D ůvody tohoto stavu jsou h lavně následující: a ) Organizace jen zř ídk a up ravovaly své procesy či struktur y t a k , a by m o h l y če r p at o p t i m á l n í v ý h o d y z m ož n o s t í n a b íz e ný c h n o v ý m i s y s t é my. V n ě k t e r ý c h p ř í p a d e c h d o k o n c e v z n i k a l a p r á c e n a v í c v d ů s l e d k u t o h o, ž e s o u b ě ž n ě f u n govaly papírové a elektronické verze stejného procesu (viz bod 48); b) Podcenění nák ladů na údr žbu či skutečnost, že t yto nák la dy nebyly vzat y v úvahu vůbec, v ystavilo projekt y finanční z átě ž i . Ve t ře c h p ř í p a d e c h to d o k o n ce o h roz i l o j e j i c h p ok račování (viz bod 51). c ) C o s e t ý č e d a l š í h o s l e d o v á n í p r o j e k t ů , k t e r é b y p o s k y t l o infor mace o ř ízení t ýk ající se projektov ých v ýsledk ů, pro bíhalo jen omezeně či neprobíhalo vůbec. Nedostatek tako výchto údajů vede pak k tomu, že není možné řádné vyhodnocování projektů, a brání také shromažďování zkušeností, které by se daly využít pro zk valitnění koncepce budoucích projektů v oblasti elektronické správ y (viz bod 49).

DOPORUČENÍ 3

a) P ř i v ý b ě r u p r o j e k t ů z o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y b y ř í d í c í o r g á ny m ě l y z a j i s t i t , a b y b y l y v a n a l ý z e n á k l a d ů a přínosů, k terá by měla bý t základem pro rozhodnutí o f inancování, zohle dněny vše chny v ý znamnější nák lady vče tn ě nák la dů na ú dr ž b u . b) Ko m i s e b y m ě l a z a j i s t i t , a b y ř í d í c í o r g á ny m o n i t o r o v a l y a v y h o dn o cov al y v ý sl e dk y a d o p a d y p roj e k tů s cí l e m doložit účelné v ynakládání f inančních prostředků EU a posk y tnout zároveň důležitou zpětnou vazbu, k terá p o mů že z l e pši t ko n ce p ci b u d o u cích p ro g r amů.


40

Tuto zprávu př ijal senát II, jemuž předsedá pan M or ten LE VYS O H N , č l e n Ú če t n í h o d vo ra , v Lu ce m b u r k u n a s vé m z a s e d á n í d ne 13. čer vence 2011.

Za Účetní dvůr

předseda Ví tor M anuel da S I LVA C A L D E I R A


41

ODPOVĚDI KOMISE SHRNUTÍ I. Postupy a aplik ace elektronické správ y (eGovernment) se v posledním desetil e t í r yc h l e v y v í j e l y, j e l i k ož o rg á ny ve ře j n é správy v celé Evropě začaly postupně chápat jejich r ychle se měnící potenciál a r yc h l é změny podpůr ných technologií. V letech 2000–2005 znamenala elektronická správa především automatizaci administrativních funkcí v rámci služeb v oblasti transakcí. V současnosti se i nadále jedná o účinnost, snižování administrativní zátěže a lepší veřejné s l u ž b y, d ů r a z s e v š a k p ř e s o u v á s m ě r e m k ve ře j ný m s l u ž b á m z a m ě ře ný m n a u ž i v a tele, které z vyšují transparentnost, účast a o d p ovědnost. Všechny členské státy se nyní zavázaly k ambiciózním cílům stanoveným v akčním plánu „eGovernment“ na období 2 0 1 1 – 2 0 1 5 1 , a t o, a b y d o r o k u 2 0 1 5 v y u žívalo 50 % občanů a 80 % podniků v EU s l u ž by e l ektronické správ y, př ičemž budou dostupné klíčové přeshraniční on-line s l u ž b y, k t e ré o b č a n ů m u m o ž ň u j í m o b i litu a podnikům využívání vnitřního trhu. Pe v n é o d h o d l á n í č l e n s k ý c h s t á t ů t ý k a j í c í se přeshraničních služeb má nové důsledk y pro způsob, jak ým budou v budoucnu v ybí rá ny p ro j ekt y v oblasti elektronické správ y p o d p o rované z EFRR. 1

II. Projekt y, které Účetní dvůr posuzoval, byly pro financování v ybrány ř ídícími orgány ve č t y ře c h d o tče nýc h č l e n s k ýc h s t áte c h . D va ce t o s m n avš t í ve nýc h p ro j e k t ů p ře d s t avo va l o 1 , 9   % ce l k ové č á s t k y p ř i d ě l e n é z E F R R na projekt y v oblasti IK T a 4,2 % částek př idělených na IK T, jež byly nahlášeny ve č t yře c h d o tče nýc h č l e n s k ýc h s t áte c h . K o m i s e c h ce u p ozo r n i t n a s k u te č n o s t, že o p at ře n í v oblasti elektronické správy dostávají podporu rovněž z jiných programů EU, jako jsou rámcové programy pro výzkum a v ý voj. IV. K o m i s e v í t á h o d n o ce n í Ú če t n í h o d vo ra , že projekt y z oblasti elektronické správ y pod porované z EFRR př ispěly k roz voji elektro nick ých veřejných služeb. Vý voj aplik ací v oblasti elektronické správ y následoval po úsilí soukromých podniků o v yužívání IK T. Snahy souk romého sektoru se při dosahování plánovaných přínosů rov n ě ž s e t k a l y s p o t í že m i . Ta k ové to n e d o statky nejsou při zavádění významných inovací neobv yk lé. Po k u d j d e o m a x i m a l i z a c i p ř í n o s ů p l y n o u cích z pr vních projektů v oblasti elektro n i c k é s p r áv y, v s o u č a s n o s t i j e v č l e n s k ýc h s t á t e c h k d i s p oz i c i p o k ro č i l á ú rove ň e l e ktronick ých veřejných služeb.

Závěry ze zasedání Rady dne 27. května 2011 o schválení

sdělení KOM(2010) 743 v konečném znění „Evropský akční plán ‚eGovernment‘ na období 2011–2015 Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy“.


42

ODPOVĚDI KOMISE V. a ) Určité prodlevy či nejistoty při stanovování priorit nejsou v oblasti procházející rychlým vývojem neobvyklé. Komise uznává počáteční nedostatky na vnitro státní úrovni, pok ud jde o v ypracování sou dr žných a cílených strategií. Neznamená to vš a k , že s e p ro j e k t y n e z a bý va l y d ů l e ž i t ý m i p o t ře b a m i , ný b r ž s p í š e to, že m e c h a n i s my k e s t a n ovová n í p r i o r i t p ro j e k t ů by l y s l a b é, a p ro to j e o b t í ž n é s t a n ov i t, k te ré p ro j e k t y by l y s k u tečně nejdůležitější. V s o u č a s n o s t i vš e c h ny č l e n s k é s t át y v y h o tovily propracovanější strategie v oblasti e l e k t r o n i c k é s p r á v y, j a k p r o k a z u j e j e j i c h účast ve skupině na vysoké úrovni pro elektronickou správu, kterou Evropská k o m i s e z ř í d i l a j a k o p ro s t ře d e k s p o l e č n é h o ř í ze n í ( Ev ro p s k á k o m i s e s p o l u s č l e n s k ý m i státy) akčního plánu „eGovernment“ na o b d o b í 2011–2015. V. b) To b y l y s k u t e č n ě n e d o s t a t k y z j i š t ě n é v l e te c h 2000–2005. Udržování kroku s technologickými změ nami bylo a je velkou výz vou, pokud jde o předvídání potřeb a udr žování stabilních s l u že b. V. c ) K o m i s e v í t á z á vě r Ú č e t n í h o d vo r a , ž e vě t š i n a k o n t ro l o v a nýc h p ro j e k t ů b y l a z t e c h nologického hlediska kvalitní a vyvinuté aplik ace IT posk ytovaly elektronické služby ve ře j ný m orgánům, podnik ům a občanům.

Ačkoliv v době realizace kontrolovaných projektů nemuselo být zcela zavedeno měření jejich přínosů, Komise obecněji podotýká, že na základě akčního plánu „eGovernment“ na období 2006–2010 se uskutečnila významná práce na zvýšení účinnosti a v ýkonnosti služeb elektronické správ y. Ve správních orgánech téměř všech členských států byly například zahájeny p ro j e k t y v o b l a s t i e l e k t ro n i c k é h o z a d ává n í veřejných zakázek, jelikož tyto projekty mohou ve veřejném sektoru EU ušetřit miliardy EUR. VI. a) Komise souhlasí s tím, že oblast veřejné správ y potřebuje ucelené strategie, a může potvrdit, že všechny členské státy nyní z ave d l y v y s p ě l e j š í s t r a t e g i e. Te n t o p ro c e s však zabere určitý čas a náklady na pře c h o d k e l e k t ro n i c k é s p rávě j s o u o b rovs k é. Je třeba určit priority a je přiměřené, že t y t o p r i o r i t y b y l y s t a n o ve ny v p o l i t i c k ýc h projevech a prohlášeních, které sloužily j a k o p r v o t n í s t r a t e g i e . Pr i o r i t y v y c h á z e l y z p o z n a t k ů a d o s t u p n o s t i v y s p ě l ýc h t e c h n o l o gi í v té d o b ě. M e z i t í m s e s t a n ovov á n í pr ior it v ýznamně zlepšilo. VI. b) Komise podporuje doporučení Účetního dvora, že by výběr měl být prováděn na základě posouzení pravděpodobných n á k l a d ů a p ř í n o s ů p ro j e k t ů, j e - l i v yč í s l e n í proveditelné nebo smysluplné. Komise bude členské státy i nadále vybízet, aby projekty posuzovaly na základě pravdě podobných nákladů a přínosů. Je nutno uvážit kvalitativní i kvantitativní přínosy (důležitým výsledkem projektů v oblasti otevřené veřejné správ y je např ík lad trans parentnost a odpovědnost).


43

ODPOVĚDI KOMISE VI. c) K o m i s e to to d o p o r u če n í p o d p o r u j e a b u d e členské státy i nadále vybízet, aby projekt y posuzovaly nejen na zák ladě v ýstupů, ný b r ž ro v n ě ž n a z á k l a d ě z l e p š e n í p ro c e s ů a o rg a n i zace. VI. d) Komise toto doporučení podporuje a pracuje na získání velkého množství zkuše ností a zpř ístupnění osvědčených postupů, zejména prostřednictvím účastníků progra m u e - Pra c t i ce ( w w w. e p ra c t i ce. e u ) . Účastníci tohoto programu a portál jsou zdrojem výměny osvědčených postupů, které by měly pomoci k navr hování řádných projektů na základě ponaučení ze zkuše ností ostatních subjektů v celé EU. K účastn í k ů m p ro gra m u e - Pra c t i ce p a t ř í p ř i b l i ž n ě 150 000 členů s více než 1 500 projekty z 3 2 z e m í . Kv a l i t a ř í z e n í j e d n o t l i v ýc h p ro jektů ze strany příjemců představuje v někter ých případech i nadále problém, který se řeší prostřednictvím programů budování k apacit. VI. e) Ke sledování a na podporu dodržování zásad Evropského rámce interoperability ( E I F ) v y t v o ř i l a K o m i s e v r o c e 2 0 0 9 o b s e rv a t o ř p ro s l e d o v á n í v ý vo j e v n i t r o s t á t n í c h r á m c ů i n t e r o p e r a b i l i t y ( N I F O ) . Ta k o v é t o rámce již vypracovalo mnoho členských států, zejména od zpřístupnění verze EIF 1 . 0 v l i s t o p a d u 2 0 0 4 . E v ro p s k ý a k č n í p l á n „eGovernment“ mimoto obsahuje opatření, která mají zajistit, aby členské státy har monizovaly své vnitrostátní rámce ope rability s EIF a Evropskou strategií inter operability (EIS), kterou Komise přijala v prosinci 2010. O d rok u 2007 jsou mimoto p rová d ě n a o p at ře n í v rá m c i p ro gra m u p ro konkurenceschopnost a inovace (CIP – program na podporu politiky IKT ), a to zejména s cílem zabývat se interoperabil i t o u m e z i č l e n s k ý m i s t á t y. V p r o j e k t e c h vypracovaných po roce 2005 jsou zásady E I F n á l e žitě dodr žovány.

VI. f ) Komise souhlasí s tím, že doporučení týk ající se zohlednění všech významných nákladů při posuzování investičních rozhodnutí představuje osvědčený postup a podpořilo by vypracování udržitelných projektů. V roce 2002 vypracovala Komise pro ř í d í c í o rg á ny s t r u k t u r á l n í c h fo n d ů p o k y ny k analýze nákladů a přínosů, které byly v ro c e 2 0 0 8 re v i d o v á ny ( h t t p : / / e c. e u ro p a . eu/regional_policy/sources/docgener/ guides/cost/guide2008_en.pdf ). Podle nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 je anal ý z a n á k l a d ů a p ř í n o s ů z v l á š t n í m p ož a d av kem týkajícím se velkých projektů podle článk u 25. VI. g) V rámci sdíleného řízení odpovídají člens k é s t á t y a K o m i s e s p o l e č n ě z a m o n i t o ro vání a vyhodnocování podpor y z fondů. Po d l e n a ř í z e n í R a d y ( E S ) č . 1 0 8 3 / 2 0 0 6 z e d n e 1 1 . če r ve n ce 2 0 0 6 o d p ov í d a j í č l e n s k é s t át y z a m o n i to rová n í a p rová d ě n í h o d n o ce n í p ro gra m ů e x a n te a p r ů b ě ž n é h o h o d n o c e n í , z a t í m c o K o m i s e o d p ov í d á z a h o d nocení ex post. V této souvislosti Komise ř í d í c í o r g á ny v y b í z í k p l n ě n í j e j i c h p o v i nností a podporuje je př itom.


44

ODPOVĚDI KOMISE ÚVOD 1. Definice elektronické správy (eGovernment) se v posledních letech vyvíjela. Zatímco na počátku tohoto tisíciletí znamenala elektronická správa především automatizaci administrativních funkcí v rámci služeb v oblasti transakcí, v současnosti se týká širší škály činností a služe b. Z a h r n u j e ve ře j n é s l u ž by z a m ě ře n é n a uživatele, které z vyšují transparentnost, ú č a s t a o d p ově d n o s t, t ý k á s e rov n ě ž p ře s hraničních služeb a usiluje o zvyšování ú č i n n o s t i a v ýkonnosti veřejných služeb. Na úrovni EU má roz voj politiky v oblasti elektronické správ y tř i milník y : v roce 2003 bylo předloženo první sdělení o úloze elektronické správy ; v roce 2005 byl přij a t p r v n í a k č n í p l á n E U „ e G o ve r n m e n t “ n a o b d o b í 2 0 0 6 – 2 0 1 0 ; v ro ce 2 0 1 0 by l s c hválen nový Evropský akční plán „eGovernm e nt “ n a období 2011–2015. 2. Akční plán „eGovernment“ na období 2011–2015 provádí prohlášení ministrů o elektronické veřejné správě (prohlášení z Malmö), které bylo členskými státy přijato jednomyslně v listopadu 2009, a obsahuje jednu z jeho priorit, „účinnost a v ýkonnost vlád a orgánů veřejné správ y “, a s o u v i s ející opatření, zejména k sn ižování a d m i n i s t r a t i v n í z á t ě ž e . To j e v š a k p o u z e jeden ze směrů činností v jedné ze č t yř pri oritních oblastí. K dalším třem prioritám patř í: podpora uživatelů, vnitř ní tr h a podm í n k y v ý voje elektronické správ y.

3. V ro ce 2 0 0 4 , k d y K o m i s e z ve ře j n i l a Ev ro p ský rámec interoperability (EIF), mohly členské státy dodržovat zásady v něm o b s a ž e n é, n e e x i s t o v a l a v š a k ž á d n á p r áv n í povinnost. V prosinci 2010 bylo mimoto přijato sdělení Komise o Evropské strategii interoperability (EIS), včetně EIF jako př ílohy. M n o h o č l e n s k ý c h s t á t ů v y p r a c o v á v á v n i trostátní rámce pro zlepšení interoperabil i t y a s t á t y j s o u k h a r m o n i z a c i s v ýc h v n i t rostátních rámců interoperabilit y v ybízeny rovněž ve stávajícím akčním plánu EU „eG over nment “ na období 2011–2015. 4.–5. E U v y p r a c o v a l a 6 . R P a p r o g r a m e -T E N s c í l e m d o s á h n o u t l i s a b o n s k ýc h c í l ů m i m o jiné v oblasti elektronické správ y. Za účelem získání úplného přehledu o dosavadním vývoji upozorňuje Komise na Digitální agendu pro Evropu z roku 2010, která s ohledem na elektronickou s p r áv u s t a n ov í d e vě t o p a t ře n í , p ro h l á š e n í ministrů o elektronické správě, jež bylo přijato v Malmö v listopadu 2009, a akční p l á n , k t e r ý K o m i s e p ř i j a l a v p ro s i n c i 2 0 1 0 a R ada v k větnu 2011. 7. Od roku 2000 dosáhly Komise a členské státy při koordinaci svých činnosti a výměně osvědčených postupů významn é h o p o k r o k u . S r o v n á v a c í z p r á v y, k t e r é jsou k dispozici na internetovém por tálu Komise, prokazují značný pokrok, jehož č l e n s k é s t át y d o s á h l y p ř i z avá d ě n í n ov ýc h technologií na úrovni vlády.


45

ODPOVĚDI KOMISE ROZSAH A KONCEPCE AUDITU R á m e če k 1 K o m i s e s č l e n s k ý m i s t át y ú zce s p o l u p ra co vala za účelem efektivního zavedení jedn o t n ý c h k o n t a k t n í c h m í s t . To z n a m e n a l o s p o l u p rá c i n a p o l i t i c k é i te c h n i c k é ú rov n i . V roce 2008 zahájila Komise v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP – program na podporu politiky IK T ) rozsáhlý pilotní projekt SPOCS (http:// w w w. e u - s p o c s. e u ) , k t e r ý p o m á h á v y t vo ř i t j e d n o t n á kontaktní místa nové generace. 8. Pro gra m C I P n a p o d p o r u p o l i t i k y I K T p ře d stavuje rovněž důležit ý nástroj, kter ý člen ské stát y v ybízí k úzké spolupráci př i zavádění interoperabilních služeb v Evropě. Důležitým nástrojem pro výměnu osvědče nýc h p o s t u p ů j e rov n ě ž p ro gra m e - Pra c tice, platforma pro odborníky z oblasti e l e k t ro n ické správ y.

13. Komise má za to, že elektronick á správa v rámci EFRR zahrnuje širokou škálu různ ý c h v e ř e j n ý c h a p l i k a c í I K T, n a p ř í k l a d elektronické vzdělávání, elektronické zdravo t n i c t v í , z a č l e n ě n í o b č a n ů d o i n fo r m a č n í s p o l e č n o s t i ( e - i n c l u s i o n ) atd. K o m i s e c h ce mimoto poukázat na skutečnost, že opatření v oblasti elektronické správ y dostávají f i n a n č n í p o d p o r u z j i n ý c h p r o g r a m ů E U, jako jsou rámcové programy pro výzkum a v ý voj. 15. d) V zo re k p ro j e k t ů, k te ré Ú če t n í d v ů r n avš t í vil, představuje 4,2 % veškerých částek p ř i d ě l e n ý c h n a I K T, j e ž b y l y n a h l á š e n y v těchto č t yřech člensk ých státech, a 1,9  % celkové částky přidělené na IKT v rámci EFRR.

9. Účetní dvůr uvádí, že pro investice EU v oblasti elektronické správy v období 2000–2006 v rámci různých programů financovaných EU nejsou k dispozici žádné s o u h r n n é údaje. V případě EFRR byla jako částka přidě lená prostřednictvím programů v rámci sdíleného řízení na opatření v oblasti IK T (infrastruktura, elektronická správa a IKT pro podniky) nahlášena částka ve výši 6 728 milionů EUR. V rámci schváleného i n fo r m a č n í h o s y s t é m u z a h r n u j e o k r u h I K T několik konkrétnějších kódů, na jejichž z á k l a d ě j s o u ř í d í c í o r g á n y v y b í z e n y, a b y p o s k y t o v a l y p ř e s n ě j š í i n fo r m a c e o p l á n o va n é m n e b o s k u te č n é m v y u ž i t í f i n a n č n í c h p ro s t ře d k ů. N e ex i s t u j e vš a k ž á d ný z v l á š t n í kód omezený na administrativní projekty v o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y, k t e r é b y l y p ře d m ě tem auditu Účetního dvora.


46

ODPOVĚDI KOMISE PŘIPOMÍNKY 20. V mnoha členských státech došlo k zavádění většinou v období 2005–2009. V důsledku toho byla většina projektů provedena v rámci lépe naplánovaných s t rate gi í . Mimoto je do jisté mír y pochopitelné, že pr votní strategie nebyly zcela podrobné a byly vymezeny pouze obecně, jelikož rozsah služeb IK T pro elektronickou správu n e by l o možno bezprostředně předjímat. 21. Politické pok yny jsou nezbytné k přilá k á n í f i n a ncování. Prohlášení se však v roce 2 0 0 6 p ře m ě n i l a v ú če l n á o p at ře n í . N ě k te ré j i n é č l e n s k é s t á t y, j i c h ž s e a u d i t n e t ý k a l , m ě l y j i ž n a p o č át k u p ro gra m ové h o o b d o b í vlastní akční plány, které se zaměřovaly na t ra n s fo r m a c i ve ře j n é s p ráv y a s o u č a s n ě n a z avá d ě n í infrastruktur y IK T. 22. Pr o d o p l n ě n í p ř i p o m í n e k Ú č e t n í h o d v o r a chce Komise upozornit na srovnávací zprávy o elektronické správě. Zejména ve zprávách z roku 2005 a 2006 jsou uve d e ny i n fo r m a c e o p o k ro k u , j e h o ž v š e c h ny členské státy dosáhly při zavádění služeb e l e k t ro n i c k é s p r áv y. ( h t t p : / / e c. e u ro p a . eu/information_society/eeurope/i2010/ b e n c h m ar k ing/index_en.htm).

22. a) Na počátku roku 2000 byla prioritou orgánů veřejné správy transformace postupů a zajištění přítomnosti na internetu. Posouzené potřeby se t ýk aly p o s k y t o v á n í i n f o r m a c í . Te p r v e p o t é s e vyvíjené služby rozšířily na poskytov á n í s l u ž e b, v n i c h ž s e d o s t á v a j í v í c e d o p o p ře d í p o t ře by u ž i vate l ů. K o m i s e u z n ává počáteční nedostatky v národních strate g i í c h . Po d o t ý k á v š a k r o v n ě ž , ž e n e j i s t o t y při stanovování priorit nejsou v oblasti procházející r ychlým v ý vojem neobv yk lé. Ačkoliv udr žování k rok u s technologick ými z m ě n a m i b y l o a j e ve l k o u v ý z vo u , K o m i s e podotýká, že při stanovování evropské s t r a t e g i e a n á ro d n í c h s t r a t e g i í b y l o d o s aženo značného pok roku. Od roku 2006 spo lupracují členské státy a Komise s cílem l é p e k o o rd i n o v a t s vo u č i n n o s t a v y m ě ň o vat si osvědčené postupy. 22. b) V z á j m u z a j i š tě n í l e p š í k o o rd i n a ce j e d n o t livých opatření potřebných pro efektivní elektronickou správu jmenovaly některé č l e n s k é s t át y v n i t ro s t át n í ve d o u c í p ra cov n í k y v o b l a s t i I T, k te ř í j s o u p ově ře n i k o o r d i n a c í v e š k e r ý c h č i n n o s t í . Te n t o p ř í s t u p však nepodporují všechny členské stát y. R ámeček 3 Pro období 2007–2013 jsou opatření v oblasti elektronické správy na vnitro s t á t n í ú rov n i s o u s t ře d ě n a n a m i n i s te r s t v u v n i t r a , k t e r é v Po l s k u o d p o v í d á z a i n f o r mační společnost. Mezi ústřední vládou a regionální samosprávou je zapotřebí d a l š í k o o r d i n a c e r ů z ný c h s n a h o z a j i š t ě n í v ýsledk ů strategie „ePolsko“.


47

ODPOVĚDI KOMISE R á m e če k 4 Komise upozorňuje rovněž na příklady m e t o d i c k é p o d p o r y, c e n t r á l n í k o o r d i n a c e a s o u d r ž n é h o v ý vo j e p o l i t i k v o b l a s t i e l e kt ro n i c k é s p ráv y v o s t at n í c h č l e n s k ýc h s t á t e c h m i m o I t á l i i a s t ř e d i s k o C N I PA . V B e l g i i n a p ř í k l a d e x i s t u j e F E D I C T, v E s t o n s k u Ak a d e m i e e l e k t ro n i c k é s p ráv y, v R a k o u s k u v e d o u c í p r a c o v n í k v o b l a s t i I T, k t e r ý dohlíží na celkový vývoj elektronické s p ráv y a koordinuje jej, atd. 25. a) Vnitrostátní a regionální řídící orgány někdy vybírají „strategické projekty “ na zák ladě toho, že se určit ý projekt považ u j e z a n e z b y t ný a / n e b o m ů ž e b ý t p ro ve d e n p o u z e o d p o vě d ný m o r g á n e m ve ře j n é s p r áv y ( n a p ř. k a t a s t r á l n í m ú ř a d e m ) . V p ř ípadě neexistence soutěže představuje zajištění náležité př ipravenosti a včasného p rove d e ní problém. 2 5 . b) Cílem tohoto postupu je v ýběr lépe př ipravených projektů a zajištění transparentn o s t i a rovného zacházení. Výběr projektů prostřednictvím tohoto postupu může vést k prodlevám, jelikož zahrnuje vícenásobné kroky a možnost p o d at o d volání. 26. Zpoždění př i provádění bylo v Polsk u hlav ním problémem v této oblasti v období 2007–2013. Komise má za to, že polské orgány v současnosti používají metodu PRINCE (metoda strukturovaného řízení projektů, kterou schválila vláda Spojeného království jako standard řízení veřejných projektů) s cílem zajistit náležité řízení p ro j e k t ů a jejich včasné provedení.

30. Pravidla EU nestanoví typ výběrových řízení, ani úroveň podrobnosti cílů projektu, které se vyžadují pro poskytnutí grantu. V rámci sdíleného řízení bylo na č l e n s k ýc h s t áte c h , a by s t a n ov i l y p o d ro b n é předpisy pro v ýběr projektů. 31. V rá m c i s d í l e n é h o ř í ze n í o d p ov í d a j í z a s t a novení pravidel t ýk ajících se dok umentace vnitrostátní orgány. 32. Stanovení vhodných cílů a ukazatelů výsledků je řádnou podmínkou pro zajiště n í ú če l nýc h a ú č i n nýc h v ýs l e d k ů. St a n o v e n í v h o d ný c h c í l ů a u k a z a t e l ů n a ú r o v n i projektů však není zárukou úspěchu, p o k u d p r o j e k t ů m c hy b í ř á d n é ř í z e n í a s y stém ř ízení k valit y za účelem monitorování. Komise odkazuje rovněž na dosažené v ýs l e d k y re fe re n č n í h o s rov n ává n í v tě c hto l e te c h . An i d n e s n e j s o u i n fo r m a ce o ú s p o rách nákladů dostatečné a Komise zahájí b r z y s t u d i i s c í l e m a n a l y zov a t ( m i m o j i n é ) náklady a přínosy přeshraničních služeb elektronické správ y. 33. To b y l s k u t e č n ě j e d e n z p r o b l é m ů , k t e r é byly zjištěny v letech 2000–2010. V souč a s n o s t i s e p ř í s t u p o rg á n ů ve ře j n é s p r áv y zaměřuje více na procesy přehodnocení s ohledem na změnu postupů s cílem lépe v y u ž í vat te c h n o l o gi e. A k č n í p l á n E U „ e G o ve r n m e nt “ n a o b d o b í 2 0 1 1 – 2 0 1 5 o b s a h u j e opatření týkající se nutnosti zabývat se organizačními procesy.


48

ODPOVĚDI KOMISE 34. Dalším důležitým činitelem, který ovlivň ova l k o n e č n é v ýs l e d k y p ro j e k t ů v o b l a s t i elektronické správy v posuzovaném období, je dostupnost vhodných k valifik ací v d o s t a te č n é m m n ož s t v í . D a l š í m f a k to re m úspěšnosti je kvalitativní (nejen kvantitativní) aspekt, například zvýšení transparentnosti a odpovědnosti ve veřejném sekto r u m ů že bý t s te j n ě d ů l e ž i té j a k o vč a s n é d o k o n če ní projektu. Ř e š e n í v o b l a s t i e l e k t ro n i c k é s p ráv y č a s to vyžadují úzkou spolupráci mezi odděleními, a pokud tomu tak není, může to m í t z a n á s l e d e k p r o b l é m y, k t e r é z m i ň u j e Ú č e t n í d v ů r. Te c h n o l o g i e , k t e r á b y l a v t é době dostupná, nebyla mimoto s to zajistit ú č i n n é, p r u ž n é z p ů s o by s p o l u p rá ce o d d ě lení. Výměna údajů byla rovněž omezená k v ů l i n e j i s t o t ě o h l e d n ě o t á z e k s p o j e ný c h s o c h r a n o u ú d a j ů ( n e b o p ře k á ž k a m i s t í m s p o j e ný mi). 3 6 . b) A n i d n e s s e m n o h o j a z yč n o s t n e ře š í u s p o kojivě a Komise se domnívá, že v této o b l a s t i j e zapotřebí další úsilí. 38. Zatímco plány pr vních projektů v yk azovaly r ů z n é n e d o s t a t k y, vě t š i n a p ro d l e v b y l a kratší než jeden rok a tyto prodlevy neo vlivnily nepříznivě výsledky projektů ani n e z v ý š i l y v ý r a z n ě c e l k o v é n á k l a d y. A č k o liv plánování v těchto nových oblastech v e ř e j n é č i n n o s t i v y k a z o v a l o n e d o s t a t k y, zd á s e, že důsledk y prodlev a nák ladů jsou ve vě t š i ně př ípadů omezené.

46. Komise podot ýk á, že v yužití služeb elektro ni ck é správ y z áv isí o bec ně ji v pr vé řa dě n a jejich dostupnosti a na pokroku v oblasti digitální gramotnosti. V období mezi rokem 2001 a 2006 se dostupnost klíčových služeb elektronické správy více než zdvojn á s o b i l a v e Fr a n c i i ( z 2 5 n a 6 5   % ) a v I t á lii (z 15 na 58 %) a významně vzrostla ve Španělsk u (z 30 na 55 %). ( Viz zpráva z rok u 2 0 0 6 s n á z ve m O n l i n e Ava i l a b i l i t y o f Pu b l i c Services: How is Europe Progressing?, stud i e, k te ro u p ro Ev ro p s k o u k o m i s i p rove d l a společnost Capgemini.) Sk utečný pok rok ve v yužívání byl zaznamenán po roce 2006. 46. a) E l e k t ro n i c k á i d e nt i f i k a ce j e j e d n o u z p o d m í n e k s l u ž e b e l e k t r o n i c k é z p r á v y, k t e r é b y l y u z n á ny v p r v n í m a k č n í m p l á n u „ e G o ve r n m e nt “ ( 2 0 0 6 – 2 0 1 0 ) . Ve Š p a n ě l s k u by l a například elektronická identifikace zaved e n a te p r ve v ro ce 2 0 0 6 . O d té d o by d o š l o v o b l a s t i e l e k t ro n i c k é i d e n t i f i k a ce k z n a č nému pokroku. V současnosti je elektronická identifikace jednou z hlavních prio r i t s p o l u p r á c e K o m i s e s č l e n s k ý m i s t á t y. V roce 2008 byl zahájen rozsáhlý pilotní projekt (CIP – program na podporu polit i k y I K T ) ( S TO R K – h t t p s : / / w w w. e i d - s t o r k . eu/), kter ý se t ýk á zejména přeshraničního uznávání elektronické identit y. 46. b) K ro m ě v ýš e z m í n ě n é e l e k t ro n i c k é i d e nt i f i k a ce e x i s t u j e řa d a d a l š í c h k l í čov ýc h p ře d p o k l a d ů p r o p l n ě d i g i t á l n í s l u ž b y, s o h l e dem na něž je rovněž dosahováno pok roku, n a p ř í k l a d a k t u a l i z a ce s m ě r n i ce o z a d ává n í veřejných zakázek v roce 2011 se bude z a bý vat o t á z k a m i e l e k t ro n i c k é h o z a d ává n í veřejných zak ázek . 46. c) E l e k t ro n i c k á s p ráva p ř í s t u p n á p ro vš e c h ny j e p r i o r i to u o d ro k u 2 0 0 5 . M n o h o o p at ře n í v této oblasti bylo zahájeno v rámci 6. RP a programu e -TEN.


49

ODPOVĚDI KOMISE ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 48. Význam rozšiřování elektronické služby s m ě re m k e k o n cov ý m u ž i vate l ů m j e d o b ře z n á mý m p ro b l é m e m , k te r ý m s e d ů k l a d n ě j i zabý valy všechny př íslušné politické dok u m e nt y E U v o b l a s t i e l e k t ro n i c k é s p ráv y o d p o č át k u tohoto tisíciletí. 49. Komise upozorňuje na rozsáhlou práci týkající se otázky účinnosti a výkonnosti s l u ž e b e l e k t r o n i c k é s p r á v y. N a t u t o z á l e žitost se zaměřoval například akční plán „eGovernment“ na období 2006–2010. GŘ INFSO zahájilo v roce 2005 studii o rámci měření. Ohledně této záležit o s t i p ro b í h á ro v n ě ž i n fo r m a t i v n í d i s k u s e v European Journal of e -Practice (http:// w w w. e p rac tice.eu/en/jour nal/volume/4).

52. K o m i s e v í t á k l a d ný z á v ě r Ú č e t n í h o d v o r a , že projekty z oblasti elektronické správy podporované z EFRR přispěly ve čtyřech v ybraných člensk ých státech k roz voji elektronick ých veřejných služeb. Vý voj aplik ací elektronické správy následoval s určitým časovým zpožděním po uplatnění IKT ve veřejném sektoru. Pr vní snahy souk romých podniků o využití IKT se při dosahování plánovaných př ínosů rovněž setk aly s potížemi. Takovéto nedostatk y nejsou př i zavádění v ýznamných inovací neobv yk lé. V období 2000–2005 byla prioritou většiny orgánů veřejné správy modernizace administrativních funkcí a zajištění přítomnosti na internetu. V současnosti se s i c e v o b l a s t i e l e k t ro n i c k é ve ře j n é s p r á v y dosud jedná o efektivnost, snižování administrativní zátěže a poskytování lepš í c h v e ř e j n ý c h s l u ž e b, d ů r a z s e v š a k p ř e souvá na veřejné služby zaměřené na uživatele, které z vyšují transparentnost, účast a odpovědnost. V té době nebylo m n o h o d n e s b ě ž nýc h p o s t u p ů d o s t a t e č n ě v yspělých. 53. Politické dok ument y Komise se již zabý vají h l av n í m i d o p o r u če n í m i , p o s o u ze n í p o t ře b j e n a p ř í k l a d z á k l a d n í m p ře d p o k l a d e m p ro služby zaměřené na uživatele, v ýznamně se z v ý š i l a v y s p ě l o s t ř í z e n í v e v e ř e j n é m s e ktoru v oblasti elektronické správ y (v někte r ých zemích toto koordinuje úřad předsedy vlády) a udržitelnost projektů je v rosto u c í m í ře j e d n o u z i nte r n í c h p ro m ě n nýc h projektů (nikoli aspektem posuzovaným ex p ost).


50

ODPOVĚDI KOMISE 55. Je politováníhodné, ačkoliv do jisté mír y p o c h o p i te l n é, že p ů vo d n í s t rate gi e n e by l y zcela podrobné a byly vymezeny pouze obecnými cíli politik jednotlivých člens k ý c h s t á t ů v o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y. Rozsah služeb IK T pro elektronickou správu nebylo možno bezprostředně předjímat a tento rozsah sk utečně prošel v ýznamným t e c h n o l o g i c k ý m v ý vo j e m . J e n u t n o u vé s t , že na konci období, jehož se týkal audit, by l y v yd ány podrobnější pok yny EU. V současnosti všechny členské státy vyhotovily propracovanější strategie v o b l a s t i e l e k t r o n i c k é s p r á v y, j a k p r o k a zuje jejich účast ve skupině pro elektronickou správu, kterou Evropská komise zřídila jako prostředek společného řízení ( Ev ro p s k á k o m i s e s p o l u s č l e n s k ý m i s t át y ) akčního plánu „eGovernment“ na období 2 0 1 1 – 2 0 15. 56. a) Nák lady přechodu na elektronickou správu jsou velmi vysoké. Je třeba určit priority a je přiměřené, že tyto priority byly stanoveny v politických projevech a prohlášeních, které sloužily k z výšení informovanosti a jako pr votní strategie. Priority v ycházely z poznatk ů a dostupnosti v yspě l ýc h te c h n o l o gi í v té d o b ě. To n e z n a m e n á , že se projekty nezabývaly důležitými p o t ře b a m i , ný b r ž s p í š e to, že m e c h a n i s my k e s t a n ovová n í p r i o r i t p ro j e k t ů by l y s l a b é, a p ro to j e o b t í ž n é s t a n ov i t, k te ré p ro j e k t y by l y s k u tečně nejdůležitější.

S t a n o vo v á n í p r i o r i t s e m e z i t í m v ý z n a m n ě zlepšilo a v současnosti v yhotovily všechny členské státy propracovanější strategie elektronické správ y. 56. c) Ta k o v é t o n e d o s t a t k y n e j s o u p ř i z a v á d ě n í v ý z n a m n ý c h i n o v a c í n e o b v y k l é . Te c h n i c k ý m i k a p a c i t a m i s e ny n í l é p e z a bý v a j í i n i ciativ y jako por tál e -Prac tice. Dop oručení 1 a) Od roku 2006 spolupracují členské státy a Komise s cílem lépe koordinovat svou činnost a v yměňovat si osvědčené postupy. V s o u č a s n o s t i v y h o t o v i l y v š e c h ny č l e n s k é státy propracovanější strategie elektro n i c k é s p ráv y, j a k p ro k a z u j e j e j i c h ú č a s t ve skupině pro elektronickou správu, kterou Evropská komise zřídila jako prostředek s p o l e č n é h o ř í ze n í ( Ev ro p s k á k o m i s e s p o l u s č l e n s k ý m i s t á t y ) a k č n í h o p l á n u „ e G ove rnment “ na období 2011–2015. Ačkoliv pře vládajícím přístupem ve strategiích elekt ro n i c k é s p r áv y j e v s o u č a s n o s t i s k u t e č n ě návrh služeb zaměřených na uživatele, o úrovni podrobnosti národních strategií se rozhoduje v člensk ých státech.


51

ODPOVĚDI KOMISE D o p o ru čení 1 b) K o m i s e to to d o p o r u če n í p o d p o r u j e a b u d e členské stát y i nadále v ybízet, aby projekt y posuzovaly na zák ladě pravděpodobných nákladů a přínosů. Je nutno uvážit kvalitativní i kvantitativní přínosy (důležitým výsledkem projektů v oblasti otevřené veřejné správy je například transparentn o s t a o dpovědnost). 57. K o m i s e v í t á k l a d n ý z á v ě r, ž e k o n t r o l o va n é p ro j e k t y d o s á h l y ú s p ě š nýc h v ýs l e d k ů v oblasti z výšení dostupnosti elektronických veřejných služeb a roz voje technick ýc h p ro středk ů u veřejných orgánů. 58. V o b d o b í 2 0 0 0 – 2 0 0 5 K o m i s e s k u te č n ě z j i s t i l a t y to nedostatk y. Ta k ové to n e d o s t at k y vš a k n e j s o u p ř i z avá dění významných inovací neobvyklé. Udržování kroku s technologickými změ nami bylo a je velkou výz vou, pokud jde o předvídání potřeb a udr žování stabilních s l u že b. D o p o ru čení 2 a) K o m i s e to to d o p o r u če n í p o d p o r u j e a b u d e členské státy i nadále vybízet, aby projekt y posuzovaly nejen na zák ladě v ýstupů, ný b r ž ro v n ě ž n a z á k l a d ě z l e p š e n í p ro c e s ů a o rg a n i zace.

Dop oručení 2 b) Komise upozorňuje řídící orgány na skute č n o s t, že ny n í j e k d i s p oz i c i ve l k é m n ož ství zkušeností a osvědčených postupů, například prostřednictvím účastníků programu e -Prac tice (w w w.eprac tice.eu), kter ý pomáhá navr hovat řádné projekt y a poučit s e ze z k u š e n o s t í o s t at n í c h s u b j e k t ů v ce l é E U. Ú č a s t n í k y p r o g r a m u e - Pr a c t i c e j e p ř i b l i ž n ě 1 5 0 0 0 0 č l e n ů s v í ce n e ž 1 5 0 0 p ro jekt y z 32 zemí. Dop oručení 2 c) V prosinci 2010 přijala Komise ve sdělení E v ro p s k o u s t r a t e g i i i n t e ro p e r a b i l i t y a E I F. E I F j e vš a k č l e n s k ý m i s t át y a K o m i s í i nte n zivně využíván při zahajování činností ( n a p ř. r o z s á h l é p i l o t n í p r o j e k t y v r á m c i programu pro konk urenceschopnost a ino va ce – p ro gra m u n a p o d p o r u p o l i t i k y I K T ) . Komise bude i nadále podporovat jeho uplatňování, a to rovněž v projektech financovaných z EFRR. 59. K o m i s e v í t á k l a d n ý z á v ě r, ž e v ě t š i n a k o n trolovaných projektů byla z technologick é h o h l e d i s k a k va l i t n í a v y v i n u té a p l i k a ce IT poskytovaly elektronické služby veřejným orgánům, občanům a podnik ům. 60. a) S o u č a s ný p ř í s t u p k e l e k t ro n i c k é s p r á vě j e jednoznačnější, pokud jde o přehodno cení procesů s ohledem na změnu postupů s cílem co nejlépe v yužít dostupné techno l o gi e, a t a k ové to v n i t ř n í p o s t u py j e m ož n o zavádět pouze postupně.


52

ODPOVĚDI KOMISE D o p o ru čení 3 a) K o m i s e s o u h l a s í s t í m , že to to d o p o r u če n í představuje osvědčený postup a jedno z n a č n ě p o d p o ř í v y p r a c o v á n í u d r ž i t e l nýc h p ro j e k t ů. Komise připomíná, že se podpora z EFRR obvykle využívá k financování návrhu, v y t vo ře n í a z ave d e n í s ys té m u e l e k t ro n i c k é s p r á v y, a n i k o l i n a p o d p o r u p r o v o z n í c h n á k l a d ů. D o p o ru čení 3 b) K o m i s e ř í d í c í o rg á ny v y b í z í k p l n ě n í j e j i c h povinností v souvislosti s monitorováním a p ro v á d ě n í m h o d n o c e n í o p e r a č n í c h p ro gramů ex ante a průběžného hodnocení a p o d p o ruje je př itom.


53

Evropský účetní dvůr Zvláštní zpráva č. 9/2011 Byly projekty v oblasti elektronické správy (eGovernment) podporované z EFRR účelné? Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2011 — 52 s. — 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-9237-241-5 doi:10.2865/58546

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);

• v zastoupeních a delegacích Evropské unie. Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa.eu nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758. Placené publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).

Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie): • u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).

QJ-AB-11-007-CS-C

PRO ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY BYLA ELEKTRONICKÁ SPRÁVA (eGOVERN MENT) PROSTŘEDKEM KE SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE PRO OBČANY, PODNIKY A DALŠÍ SPRÁVNÍ ORGÁNY. AUDIT ÚČETNÍHO DVORA SE ZAMĚŘIL NA PROJEKTY SPOLUFINANCOVANÉ Z EFRR V OBDOBÍ 2000–2006, JEŽ MĚLY ZA CÍL ROZVOJ SLUŽEB V OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY VE ČTYŘECH ČLENSKÝCH STÁTECH: FRANCII, ITÁLII, POLSKU A ŠPANĚLSKU. ÚČETNÍ DVŮR DOSPĚL K ZÁVĚRU, ŽE PROJEKTY Z OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY OBECNĚ PŘISPĚLY K ROZVOJI ELEKTRONICKÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB, AČKOLI JE VĚTŠINA PROJEKTŮ TECHNICKY PROVOZUSCHOPNÁ, VEDLO NEDOSTATEČNÉ ZAMĚŘENÍ NA VÝSLEDKY PROJEKTŮ K TOMU, ŽE BYLY ZÍSKÁNY MENŠÍ PŘÍNOSY, NEŽ SE PŮVODNĚ OČEKÁVALO.


BYLY PROJEKTY V OBLASTI ELEKTRONICKÉ SPRÁVY (egovernment) PODPOROVANÉ Z EFRR ÚČELNÉ?

Recommend Documents