Infrastrukturní projekty v oblasti plynárenství

XIII PODZIMNÍ KONFERENCE Asociace energetických manažerů

Infrastrukturní projekty v oblasti plynárenství Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o. PRAHA – 21. a 22. 9. 2010 – Hotel ANGELO

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

2

Energetické zdroje pro EU Energetické zdroje pro ČR Profil společnosti NET4GAS Zajištění spolehlivosti dodávek plynu v případě omezení Současné a budoucí přepravní cesty ZP do EU Projekt Gazela Projekty EEPR Projekt MORAVA Trh s plynem Projekt GATRAC

20.9.2010

1. Primární energetické zdroje EU v roce 2009 Obnovitelné zdroje; 4,6% Kapalná paliva; 41,3%

Jaderná energie; 12,5%

Pevná paliva; 16,1%

Plynná paliva; 25,5%

Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

3

20.9.2010

1. Zásobování EU zemním plynem v roce 2009

15,7% 28%

3,8%

4


20.9.2010

1. Porovnání nákladů na přepravu ZP v plynné a kapalné fázi (plynovody vs. LNG) USD / mm btu

4,0 Gas pipeline - Offshore

Gas pipeline - Onshore

3,0

2,0 LNG

1,0

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

0,0 8000 km Source: Distrigas, IGU

5

20.9.2010

1. Historická spotřeba ZP ve střední Evropě 1990 – 2009 mld.rok Max. spotřeba ZP byla v r. 2008: 549,2 mld.rok

600,0

500,0

mld. rok

400,0

300,0

200,0

100,0

0,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

období 1990 - 2009 6


20.9.2010

1. Výhled spotřeby a struktury dodávek ZP v EU

Nepokryté Dodávky

Projekty

Dodávky mimo území EU Předpokládané Dodávky mimo dodávky z Norska území EU Vlastní produkce EU


7

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

8


20.9.2010

2. Primární energetické zdroje v České republice v roce 2009 Jaderná energie; 15,5%

Obnovitelné zdroje; 4,5 %

Pevná paliva; 39,0%

9


Kapalná paliva; 24,4%

Plynná paliva; 17,6%

20.9.2010

2. Vývoj složení primárních energetických zdrojů v ČR 1993

2009

Jaderná energie a obnovitelnézdroje 8%

Jaderná energie a obnovitelné zdroje; 20 %

Plynná paliva 16 %

Pevná paliva 38 %

Plynná paliva 17,6 % Kapalná paliva 17 % Pevná paliva 59 %

10


Kapalná paliva 24,4 %

20.9.2010

2. Vývoj spotřeby ZP ve vztahu k jeho ceně v ČR 11 000

1,2

Cena plynu

10 500

10 000

1,1

1

9 500

0,9

9 000

0,8

8 500

0,7

8 000

0,6

7 500

0,5

7 000

0,4

6 500

0,3

6 000

cena zemního plynu (K (Kč/kWh)

spotřeba eba zemního plynu (mil. m3)

Spotřeba plynu

0,2

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: ERÚ; ceníky STP

11

20.9.2010

2. Předpokládaný vývoj spotřeby ZP v ČR

Zdroj: „Pačesova zpráva“

12

20.9.2010

2. Zdroje a spotřeba zemního plynu v ČR

Zdroje Tuzemské ~ 1%

Rusko ~ 70,0%

Norsko ~ 29,0%

Spotřeba ČR ~ 9,0 mld. m3 denní maximum (leden 2006) 67,6 mil. m3

13

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

14


20.9.2010

3. Historie společnosti NET4GAS OBCHODNÍ JMÉNO

ZMĚNA

Tranzitní plynovod, národní podnik

1971 podpis mezivládní dohody o přepravě plynu

Tranzitní plynovod, koncernový podnik

1977 přechod z trustového na koncernové uspořádání

Transgas, odštěpný závod

1989 vznik státního podniku ČPP

ČPP, odštěpný závod Transgas

1994 vyčlenění distribučních společností v rámci první vlny privatizace, začlenění podzemních zásobníků plynu

Transgas, státní podnik

1998 příprava na druhou vlnu privatizace

Transgas, akciová společnost

2001 vyčlenění zbytkového podniku ČPP Transgas, s. p.

RWE Transgas, akciová společnost

2005 sloučení RWE Energy CZ a Transgas, a.s.

RWE Transgas Net, s.r.o.

2006 vznik TSO (Transport System Operator), oddělení přepravy od obchodu s plynem

NET4GAS, s.r.o.

2010 rebranding, pokračující oddělení přepravy od obchodu s plynem

15

LOGO

3. Ekonomické ukazatele za r. 2009

Finanční indikátory v mil CZK

16

Tržby celkem

9 932

EBITDA

7 975

Provozní zisk

5 439

Zisk před zdaněním

5 825

Zisk po zdanění

4 647

Investice

350

Počet zaměstnanců (31.12.2009)

502

20.9.2010

3. Přepravní soustava NET4GAS

RWE Transgas Net zajišťuje přepravu zemního plynu v ČR a jeho tranzit odběratelům v dalších zemích. Tranzitní soustava zahrnuje plynovody vysokého tlaku a pět kompresních stanic o instalovaném výkonu 297 MW. Místy vstupu a výstupu jsou 4 hraniční předávací stanice (dvě na území ČR a, dvě na území Německa). Vnitrostátní přepravní soustavu tvoří plynovody velmi vysokého tlaku. Prostřednictvím 86 vnitrostátních předávacích stanic je zemní plyn dodáván regionálním plynárenským společnostem. 17

Technické údaje Tranzitní síť

2 455 km

Vnitrostátní přepravní síť

1 187 km

5 kompresních stanic

297 MW

4 HPS ( v ČR - Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny) (v SRN – Waidhaus, Olbernhau)

20.9.2010

3. Přepravní soustava 2010 SAYDA

35 mil m 3 /d HORA SV

PŘEPRAVNÍ SOUSTAVA 2010 3

18 mil m /d

. KATEŘINY

HRANIČNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE

35 mil m 3 /d cz

OLBERNHAU

35 mil m 3 /d

cz

KOMPRESOROVÁ STANICE

HOSPOZÍN

cz

DISTRIBUČNÍ MÍSTO

40 mil m 3 /d PŘEDÁVACÍ STANICE

cz KOUŘIM

cz AVERAGE DELIVERY OF THE CZECH REPUBLIC

KRALICE N

. O.

25 mil m 3 /d

70 mil m 3 /day

cz

93 mil m 3/d

WAIDHAUS

180 mil m 3 /d

30 mil m 3 /d

3

93 mil m /d 25 mil m 3 /d 3

30 mil m /d

18

ROZVADOV

VESELÍ N

.L.

HOSTIM

MALEŠOVICE

BŘECLAV

LANŽHOT

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

19


20.9.2010

4. Zásobování České republiky v případě výpadku dodávek plynu ze zahraničí Rozvinutá síť PZP > 6 PZP společností RWE Gas Storage > 2 PZP pronajaté (Uhřice, Láb SK)

Vysoká úroveň přepravní sítě > Flexibilní přepravní soustava > Severní a jižní větev > Obousměrný provoz soustavy

Parametry PZP (včetně pronajatých)

Parametry tranzitní sítě > Celková délka tranzitní sítě: 3642 km

> Pracovní objem (mil. m3):

3001

> Max. těž. výkon (mil. m3):

46,7

> Max. vtlač. výkon (mil. m3):

32,8

Pronajaté PZP

> 5 kompresních stanic > 2 HPS

Diverzifikace dodávek ZP > 67,5 % dodávek z Ruska > 31,5 % dodávek z Norska

4. Podzemní zásobníky plynu posilují spolehlivost a bezpečnost dodávek suma kapacit v PZP v ČR je 3,25 mld.m3 suma kapacit ve výstavbě cca. 1,43 mld.m3 celková plánovaná kapacita cca. 4.68 mld.m3

Přehled podzemních zásobníků Zásobníky RWE GS – Dolní Dunajovice – Tvrdonice kapacita – Štramberk 2,5 mld.m3 – Třanovice (zvýšení od 0,5 – 0,7 mld.m3) – Lobodice – Háje Pronajaté zásobníky RWE Transgas – Uhřice (0,18 mld.m3) kapacita – Láb (Slovensko) 0,68 mld.m3

PZP Háje

Řožná

PZP Třanovice

PZP Lobodice PZP Uhřice

PZP Štramberk

PZP Dambořice PZP Dolní Bojanovice

Ostatní zásobníky na území ČR – Dolní Bojanovice (MND): kapacita 0,57 mld.m3 – Dambořice (MND):ve výstavbě 0,4 -0,5 mld.m3

PZP Dolní Dunajovice

Břeclav

PZP Tvrdonice PZP Láb

Podzemní zásobník RWE GS

Plánované zásobníky na území ČR: – kavernový zásobník Rožná: kapacita 0,18 mld.m3 Investor (Česká plynárenská) – Břeclav: kapacita 0,1 – 0,3 mld.m3 Investor (Česká naftařská společnost) 21

* při 15°C

Pronajatý podzemní zásobník RWE Transgas Cizí podzemní zásobník MND GS Hraniční předávací stanice

Plánovaný podzemní zásobník

20.9.2010

4. Zásobování České republiky v případě výpadku dodávek plynu ze zahraničí Zásoby zemního plynu v podzemních zásobnících

na začátku těžebního období na konci těžebního období

Maximální těžební kapacita na začátku těžebního období

3,0 bcm 0,3 – 0,5 bcm 46,7 mcm/day

V závislosti na datu výpadku může být Česká republika zásobována z podzemních zásobníků v rozmezí od 10 do 60 dnů. Výpadek ke dni 1. říjen 1. leden 1. duben 1. červenec 60 dní 40 dní 15 dní 45 dní (vztaženo na průměrné denní teploty nad +5°C) Akumulace plynu v přepravní soustavě se pohybuje v rozmezí od 115 do 145 mil. m3 v závislosti na přepravních podmínkách. Využitelná akumulace systému se pohybuje v rozmezí od 0 do 30 mil. m3.

22

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

23


20.9.2010

5. Současné cesty ruského plynu na evropský trh Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu

Hlavní předávací místa na ruských hranicích

24

20.9.2010

5. Od r. 2012 Nord Stream/Opal/Gazela bude v provozu. Třetí přepravní cesta ruského plynu na evropský trh. Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu Nové plynovody Hlavní předávací místa na ruských hranicích

25

20.9.2010

5. Dodávky ZP jižní cestou z oblasti Kaspického moře Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu Plánované plynovody Hlavní předávací místa na ruských hranicích

26

20.9.2010

5. Budoucí plánované projekty 1

MET

2

Transmed

3

GALSI

4

Medgaz

5

TGL

6

Green Stream

1

5

4

3

2 6

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

28


20.9.2010

6. Projekt Gazela

Plynovod Gazela je propojením mezi Brandovem a Rozvadovem. Česká Republika získá připojení k plynovodu Nord Stream, kterým bude do Evropy proudit ruský plyn.

Nord Stream

NEL

OPAL

–délka 166 km –dimenze DN 1400 –přepravní kapacita 30 – 33 mld. m3 za rok –plánovaná výstavba 2010 až 2012

Gazelle

–plánované náklady 400 mil. €

29

20.9.2010

6. Projekt Gazela

Výběrová řízení na dodavatele trubního materiálu ukončeno. Probíhájí VŘ na ostatní technologie

Orobíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby.

V říjnu 2010 plánované položení základního kamene v Brandově.

Uvedení plynovodu do provozu v roce 2012.

30

6. Projekt Gazela Propojení do stávající sítě N4G na 5 místech

1. Brandov 2. Jirkov 3. Sviňomazy 4. Přimda

1

HPS Brandov

5. Rozvadov

2 3 RU Rozvadov

31

5

4

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

32


20.9.2010

7. Evropský program oživení energetiky (EEPR)European Energy Programme for Recovery

Seznam projektů 1.

Posílení zpětného průtoku ze západu na východ

2.

Plynovod Česká republika – Polsko

3.

Zvýšení flexibility propojení podzemních zásobníků plynu do tranzitní soustavy

Zvýšení flexibility dodávek ZP do Evropy Connection to Austria, CZ - Oberkappel (AT) Pipeline Hub Baumgarten Baumgarten (AT) -Břeclav (CZ) Slovak-Hungary Interconnection pipeline 33

Informace o projektech 1. 2.

Všechny projekty musí být dokončeny do konce roku 2012 Očekáváme financování 50 % z grantů programu Europen Energy Programme for Recovery (EEPR) 20.9.2010

7. Posílení zpětného toku západvýchod

34

a)

Zvýšení kapacity HPS Hora Sv. Kateřiny

b)

Rekonstrukce potrubí v rozdělovacím uzlu Hospozín

c)

Rekonstrukce potrubí v kompresní stanici Kralice nad Oslavou

d)

Rekonstrukce potrubí v rozdělovacím uzlu Malešovice

e)

Rekonstrukce potrubního systému haly I. v kompresní stanici Břeclav, která umožňuje stlačení a dopravu plynu z České republiky na Slovensko

f)

Rekonstrukce HPS Lanžhot pro dopravu ze západu na východ

4. 3. 2010

7. Zvýšení flexibility přepravní soustavy 2.

Česko–polský propoj (PZP Třanovice – Skorczów) Společný projekt s Polskem

10 km dlouhý plynovod DN500 PN63 na území ČR

22 km plynovodu a předávací stanice na polské straně

3.

35

Cílem je propojit soustavy s možností oboustranné přepravy

Zvýšení flexibility připojení PZP Tvrdonice k přepravní soustavě 3,2 km dlouhý plynovod DN 1000 propojující PZP Tvrdonice a kompresní stanici Břeclav

2 3

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

36


20.9.2010

8. Projekt Morava (Základní údaje)

Celkem: ca. 210 km Odhadované náklady: 215 mil EUR (DN 900)

*) Konečný rozměr potrubí bude stanoven bilančním výpočtem kapacit dle požadavků trhu

37

16. 9. 2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

38


20.9.2010

9. Trh s plynem v EU Historická struktura trhu s plynem VÝROBA + PŘEPRAVA + DISTRIBUCE + USKLADŇOVÁNÍ + OBCHOD Současný přístup VÝROBA

PŘEPRAVA

DISTRIBUCE

SPOTŘEBA

OBCHOD USKLADŇOVÁNÍ 39

20.9.2010

9. Podíl dovozu zemního plynu dle obchodních společností v roce 2009

Energie Bohemia UET 0,58% 0,67% Limius 1,57%

Česká plynárenská 0,34%

Wingas 0,05%

MND 0,20%

Conte 0,04%

LAMA 0,03% SPP CZ 0,02%

Vemex 7,33%

RWE 89,17%

Zdroj: Bilanční centrum 2009

40

20.9.2010

9. Podíl obchodu s plynem podle prodeje zákazníkům v roce 2009

Vemex 7,25%

Wingas 0,05%

Limius 1,55%

Česká plyn. 0,44%

Energie Bohemia 0,26%

UET 0,48% Lama 1,17%

MND 0,07% E.ON 4,05%

Pražská plynárenská 13,20%

Bohemia Energy 0,19% Conte Lumen 0,06% 0,05% SPP CZ 0,0005% Pragoplyn 0,83%

RWE 70,37%

Zdroj: Bilanční centrum 2009

41

20.9.2010

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

42


20.9.2010

10. GATRAC: Sdružené přeshraniční produkty

VP

VTP

Krok směrem k další integraci krátkodobých trhů s plynem

Přímé propojení mezi jednotlivými body VP Sdružené produkty na zákl. jediné smlouvy(„podobné lístkům na vlak“) Možnost zarezervovat u každého zúčastněného TSO na zákl. metodiky „FCFS“ – (kdo projeví zájem jako první) První produkt: Pevná denní kapacita Rezervace možná jeden a více dní předem* Žádné renominace Rezervace možné od [01.01.2010] * Více dní předem s cílem umožnit rezervace přes víkend a svátky a sladit období pro rezervaci kapacity s obchodovacími časy na spotovém trhu s plynem na EEX

10. Rozšíření GATRAC II v blízké budoucnosti

VP Gaspool

VP NCG VTP Lanžhot

current scope of cooperation possible future routes

10. Cíl: N4G křižovatka pro krátkodobý trh s plynem ve střední Evropě

VP Gaspool

VP NCG

VP PL

VTP CEGH

VP SK

Od roku 2012 bude český trh prostřednictvím sedmi sousedních TSO přímo napojen na čtyři (dnes jsou tři) a později možná pět sousedních trhů Po zprovoznění polské přípojky bude mít N4G možnost oboustranné spolupráce se šesti ze sedmi TSO Prostřednictvím eustream bude možná také spolupráce s OMV Gas

Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy

Děkuji za pozornost

Jan Nehoda jednatel, NET4GAS, s.r.o. [email protected]

Infrastrukturní projekty v oblasti plynárenství

Recommend Documents