Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Jilská 1, 110 00 Praha 1 [email protected] http://seb.soc.cas.cz

Stárnutí v komunitě - podporované bydlení seniorů v obci Konference, Praha, 11. 11. 2016

Obsah prezentace  trendy v oblasti zajištění bydlení pro seniory v posledních letech » tzv. koncept „stárnutí doma“

 Jak bydlí čeští senioři?  Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení?

 Čím se můžeme inspirovat v jiných zemích Střední Evropy v oblasti zajištění bydlení pro seniory? » výsledky výzkumu příkladů dobré praxe v osmi středoevropských zemích - v Itálii, Německu, Rakousku, České republice, Slovensku, Slovinsku, Maďarsku a Polsku (Pfeiferová et al. 2013, Mikeszová et al. 2013), v rámci mezinárodního projektu HELPS - Housing and Home-care for the Elderly and Local Partnership Strategies in Central European cities

Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

2


Trendy v oblasti zajištění bydlení pro seniory  proces deinstitucionalizace služeb sociální péče určených pro seniory »

preference samotných seniorů

»

ideovým tlak odmítající mnohdy nepříliš důstojné životní podmínky v zařízeních rezidenční péče

»

tlak ušetřit ve veřejných rozpočtech - náklady na péči doma jsou výrazně nižší v porovnání s péčí poskytovanou v zařízení

 tzv. koncept „stárnutí doma“ (ageing in place), které předpokládá

zabezpečení standardního bydlení flexibilně doplňovaného o služby a péči podle aktuálních potřeb a požadavků seniorů

 demografické stárnutí evropské populace, růst rozdílů mezi seniory

z hlediska věku, zdravotní situace, finančních možností, životního stylu, spotřebním vzorců a potřeb »

přesun od nízké rozmanitosti standardizovaných podob ústavní péče k různorodosti poskytovatelů služeb

 proměna pojetí sociálního bydlení -

zpětně přiznán význam sociálnímu nájemnímu bydlení (jakož i soukromému nájemnímu bydlení), zajištění sociálního promísení (inkluze), posílení spolupráce se soukromým sektorem Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

3


Předpoklady stárnutí doma ve standardních formách bydlení  finanční dostupnost bydlení pro seniory »

např. pro seniory s nízkými příjmy příspěvek na bydlení, sociální bydlení, modely z jiných zemí uplatňující využití vlastnického bydlení k financování života ve stáří;

 fyzická dostupnost bydlení pro seniory »

např. podpora rekonstrukce a úprav bytu a jeho vybavení, ale i okolí bydliště;

 dostupnost domácí zdravotní péče a sociálních služeb »

např. pečovatelská služba, pomoc s dostupností k lékařské péči, pomoc s údržbou bytu, využití moderních technologií – alarmy v případě nebezpečí, telecare a telemedicína atd.;

 integrace seniorů do širší společnosti jako prevence sociálního vyloučení »

např. nabídka volnočasových aktivit, podpora komunity, sousedských vztahů, neformální péče atd.

 snadný přístup k informacím o právech a možnostech pro seniory »

např. semináře, speciální webové stránky, přístup k internetu apod. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

4


Jak bydlí čeští senioři?  většina českých seniorů žije ve vlastních bytech či rodinných domech - v zařízeních 3 % seniorů (65+) dle SLDB 2011 Graf 1: Struktura domácností s osobou či osobami ve věku 60 a více let podle počtu členů

20,7%

jednočlenná domácnost (60+)

38,4%

dvoučlenná domácnost (oba 60+)

dvoučlenná domácnost (pouze jeden 60+))

14,3%

vícečetná domácnost s osobou nebo osobami nad 60+

26,7% Zdroj: SLDB 2011.


5


Jak bydlí čeští senioři? Graf 2: Právní důvod užívání jednočlenných a dvoučlenných domácností lidí ve věku 60 a více let podle velikosti obce 0%

20%

jednočlenné domácnosti (60+) v obcích do 10 000 obyvatel

dvoučlenné domácnosti (60+) v obcích nad 10 000 obyvatel

60%

49,0%

dvoučlenné domácnosti (60+) v obcích do 10 000 obyvatel

jednočlenné domácnosti (60+) v obcích nad 10 000 obyvatel

40%

8,7%

64,6%

14,3%

16,3%

9,5%

30,0%

24,1%

80%

13,2%

34,9%

13,4%

8,5%

31,6%

13,0%

100%

9,4%

3,3%

21,5%

Byt ve vlastním domě

Byt v osobním vlastnictví

Byt družstevní

Byt nájemní

Jiné bezplatné užívání bytu

Jiný důvod užívání bytu

Nedefinováno

Nezjištěno

2,7%

Zdroj: SLDB 2011. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

6


Jak bydlí čeští senioři?  finanční dostupnost bydlení » Podle údajů statistického úřadu (dle šetření EU-SILC 2015) vydávaly české domácnosti nepracujících seniorů v roce 2015 přibližně 25 % svých čistých příjmů (po započtení případných sociálních dávek) na bydlení. PROBLEMATICKÁ SITUACE – jednočlenné domácností v nájemních bytech (průměrná míra zatížení přesahuje limitní hranici 30 % dle EU-SILC 2009) – důvodem zejména tzv. nadspotřeba bydlení (více jak 90 % jednočlenných domácností seniorů (60+) bydlí v bytě, který má dvě a více obytných místností podle SLDB 2011)


7


Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení?  jasné preference (dle českého i mezinárodního výzkumu) – zůstat ve stáří doma, ve svém bytě, domě  velmi nízká ochota se stěhovat (i v případě vysokých nákladů na bydlení)  pokud by u seniorů došlo ke zhoršení zdravotního stavu vedoucímu ke zhoršení soběstačnost: » setrvat ve své původní domácnosti za pomoci dětí, popř. jiné pomoci » rozhodně chtějí žít odděleně od svých dětí, nicméně v jejich blízkosti nebýt na obtíž své rodině a zachovat si nezávislost


8


Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení? Graf 3: Preferované způsoby poskytování sociálních služeb a péče 100% 12% 27%

80%

14%

60%

23%

26%

30%

34%

27%

43%

26%

36%

37%

23%

24% 34%

40% 31% 50%

24%

31%

23%

22%

20% 17% 16%

7%

0%

A: Váš příbuzný B: U Vás doma C: U Vás doma D: V domově E: V domově F: Pečovatelé v pečující o Vás u profesionální Váš osobní najatý Vašich blízkých Vašich blízkých domově pro Vás doma pečovatelská pečovatel rodinných rodinných seniory služba příslušníků, kteří příslušníků (např. by o Vás pečovali dcery nebo syna), kde by se o Vás staral najatý osobní pečovatel

rozhodně ano

19%

17%

17%

12%

spíše ano

spíše ne

G: V domě s pečovatelskou službou

rozhodně ne

Zdroj: Bydlení Brněnských seniorů 2013, rozpětí výběrových souborů n = 1526 - 1533. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

9


Jaké jsou preference seniorů v oblasti bydlení?  (ne)zájem o nové formy podpory bydlení sdílení běžného bytu, sdílení komunitního bytu a komunitní bydlení (v rámci bytového domu), malometrážní byty, zpětná hypotéka jako alternativní forma financování vlastního bydlení » minimální zájem ze strany vlastníků, spoluvlastníků a členů bytových družstev, navíc vlastnictví by rádi zanechali potomkům » senioři žijících v nájmu: jednočlenné domácnosti projevují zájem o malometrážní byty, senioři bydlící s partnerem/partnerkou jeví zájem o komunitní bydlení (za předpokladu, že by se do něj mohli přestěhovat společně)


10


Inspirace v oblasti zajištění bydlení pro seniory - země Střední Evropy  neexistuje univerzální program nejvhodnější pro všechny obce, všechny země a dokonce i každý hodnocený program měl své silné i slabé stránky

 bariéra vysoké preference vlastnického bydlení - státy s nižším zastoupením vlastnického bydlení a vyšším podílem nájemního bydlení mají lepší předpoklady pro širší nabídku nástrojů dostupných pro seniory i větší inovativní potenciál těchto nástrojů (Lux, Sunega 2015)  širší nabídka programů umožňující volbu toho nejvhodnější pro daného klienta, seniora, a zároveň podpora stabilních a jasných podmínek pro provozovatele služeb z neziskového sektoru  velký důraz na inovativnost programů a praxí, zapojování široké škály aktérů a integrovaný přístup propojující různé oblasti X zvýšené personální nasazení pří řízení projektu a vyšší náklady na konzultace a mediaci mezi aktéry, dobré manažerské schopnosti při řízení projektu a koordinaci různých aktérů a zároveň komplexní (vícezdrojové) financování »

minimální existenci komplexních a vysoce inovativních programů v postkomunistických zemích - nejistota a nedostatečnost financování neziskového sektoru (malá tradice a odkázanost na veřejné financování), nízké manažerské dovednosti, chybějící zkušenosti, i dědictví komunismu a malá všeobecná solidarita Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

11


Inspirace v oblasti zajištění bydlení pro seniory - země Střední Evropy

 struktura managementu: jednoduchá vs. propracovaná struktura řízení (typicky ve vyspělých zemích)  výrazný trend zapojení seniorů: nízká finanční náročnost těchto

aktivit, přitom přispívají jednak k lepšímu a efektivnímu uspokojení potřeb seniorů, tak posilují aktivity seniorů, zapojení v komunitě i jejich mentální schopnosti

 využití dobrovolníků – nutnost počítat s náklady na školení, konzultace a kontrolu dobrovolníků

 lehká převoditelnost programů v oblasti posílení komunity či lepšího přístupu k informacím a ke vzdělání – možnost nalezení finančně nenáročného projektu


12


Shrnutí  koncept „stárnutí doma“ » pomocí celé řady technologických inovací, architektonických úprav bytů a koordinované sociální práce hledat způsoby, jak seniorům umožnit žít ve stávajících bytech (s ohledem na finanční nedostupnost bydlení pro mnohé seniory i sociálních bytech) co možná nejdéle

» neznamená to pouze poskytování sociální a zdravotní péče a úpravy bytu, ale také existenci různých lokálních nástrojů pro větší zapojení seniorů do života komunity, politického rozhodování či nástrojů umožňujících zvyšování vzdělání a přístup k informacím mezi seniory, zacílení i na rodinné příslušníky (neboť rodinné vazby a

dostatek kontaktů v rodině se ukazují jako klíčové při rozhodnutí seniora odejít či neodejít do zařízení institucionální péče)

 individuální potřeby seniorů a různé podmínky v obcích, zemích stabilní a jasné podmínky pro možnosti aplikace široké nabídky pomoci a podporující možnost volby


13

Děkuji za pozornost. [email protected]

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová

Recommend Documents