Věstník farnosti u kostelů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 30. březen Léta Páně 2014
4
DUBEN
BUĎME DOKONALÍ Na začátku půstu jsme uvažovali o přirovnání, že dobrá hospodyňka před svátky uklidí pořádně ve svém domě, proto bychom měli uklidit i v domě své duše. Musím se přiznat, že když jsem slyšela první část přirovnání, tedy „že každá dobrá hospodyňka před svátky uklidí“, napadl mě trochu jiný dovětek... Co když pro všechny povinnosti nestíhám řádně uklidit svůj příbytek a dělám si starosti, že nemám nachystáno? Co tím trpí nejvíce? Moje pýcha. Pýcha, protože vím, že se má naklidit, a já jsem chtěla být dokonalá a místo toho padám pod křížem. Nezvládám. „Marto, Marto, děláš
si starosti a trápíš se pro mnoho věcí, jen jednoho je třeba...“ (Lk 10, 41b-12a). Třeba uklidit v duši. Ale i tady občas narážíme. Ani usebrání se nedaří, jak bychom si přáli. Znovu a znovu padáme pod křížem. Já se ptám: Je velikonoční radost, ke které směřujeme, připravena jen pro dokonalé? Sotva by se mohl kdo radovat. Půstem se připravujeme na tuto radost. Jistě je třeba usilovat o dokonalost. Buďme dokonalí i v tom, že se přiznáme ke svým slabinám. Přeju vám požehnaný zbytek postní doby a radostné svátky vzkříšení našeho Pána! @
2/ IV
O H L É D N U T Í za minulým měsícem nebo i dál Lyžovali jsme v Alpách Tak jako každý rok od devadesátých let – a v posledních letech vždy na jarní prázdniny Prahy 1–5 (tj. podle prázdnin většiny dětí, které pravidelně s námi do Alp jezdí) – jsme opět lyžovali v lyžařském středisku Warth/Lech a bydleli v údolí Lechtal v domě turistické organizace mládeže JEKA. Počasí nám přálo a sněhu též bylo až dost – na rozdíl od jiných horských oblastí. Potěšující je, že ze 45 účastníků bylo 20 dětí – od 3 do 15 let! Výborně kuchařil už léta osvědčený Vláďa Jeništa. Po duchovní stránce nám nedělní bohoslužbou posloužila Helenka Zezulková. A v rozlehlém domě si skupinky dětí i po celodenním lyžování užily. A – dá-li Pán, těšíme se zase za rok v únoru. JEKA vychází vstříc potřebným rodinám s dětmi případně i se zapůjčením lyžařského setu pro děti zdarma. Pol.
Letem světem Na Popeleční středu 5. března se konala večer v kostele sv. Václava bohoslužba s udílením popelce. Ve čtvrtek 6. března na obvyklém setkání seniorů při čaji přednášel Dr. František Reichel, vršovický rodák. Tentokrát na téma „Křesťanství na východ od České republiky“. Více o přednášce se dočtete v příspěvku Miloslava Müllera st. V pátek 7. března začaly pravidelné páteční křížové cesty. Začátky vždy
v 17.10 v kostele sv. Václava. V tentýž den se uskutečnilo v sále u sv. Václava informační setkání před poutí do Itálie. V neděli 9. března proběhl během eucharistie obřad zařazení našich katechumenů mezi čekatele křtu. V pátek 14. března byla večerní eucharistie v kostele sv. Václava sloužena za klienty a pracovníky Projektu Šance o. s. (www.sance.info), která už více než rok má svoji dílnu poblíž naší fary na Moskevské ulici. Jednalo se o historicky první bohoslužbu za toto dobré dílo, jehož pracovníci se již dlouhé roky snaží pomáhat v duchu hesla „Dejte šanci dětem z ulice“. Projekt Šance je preventivní a humanitární program pro komerčně sexuálně zneužívané děti a mládež, oběti obchodování s lidmi. Bohoslužby se zúčastnila řada těchto mladých i těch, kdo se o ně starají. Od 14. do 15. března se konal v sále u sv. Václava Metodický kurz praktické práce s Biblí a s biblickými postavičkami. Ve středu 19. března byla večer u sv. Mikuláše eucharistie ke cti sv. Josefa, snoubence Panny Marie. V sobotu 22. března se uskutečnila v sále u sv. Václava postní obnova s přednáškami P. Karla Satorii a autogramiádou jeho knihy Život je sacra zajímavej, která zvítězila v letošním ročníku literární ankety Katolického týdeníku „Dobrá kniha“. V úterý 25. března proběhlo na faře setkání katechetů a vedoucích mládeže. @
3/ IV
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Farní charita (Mt 25,35n) Děkujeme za sbírku pro Ukrajinu, na účet Charity ČR jsme na tento účel vložili 18 500 Kč. Srdečně zveme každého na Den seniorů a nemocných 5. dubna t. r. v sále u sv. Václava s programem: 8.00–9.00 možnost rozhovoru s knězem, možnost svátosti smíření (zpovědi) – P. Stanisław Góra 9.00–9.20 Slovo o smrti na základě katecheze papeže Františka – Hana Rechnerová 9.30–10.30 mše svatá s možností udílení svátosti nemocných 11.00–12.00 beseda na téma Radost ve stáří – MUDr. Radka Šafářová 12.00–12.30 oběd – Lukáš Borský & spol. 12.45–15.30 povídání, zpívání, občerstvení, zábava – manželé Kopečtí Pokud potřebujete přivézt a odvézt autem, přihlaste se prosím předem u Pavla Zezulky (tel. 723 922 996). Od 3. do 5. neděle postní probíhá ve spolupráci Komunity Sant'Egidio a farní charity sbírka šatstva a obuvi pro bližní bez domova do košů v kostele. Přinést můžete zejména pánské oblečení. Radost udělají především ponožky, spodní prádlo, kalhoty, trika, mikiny, košile a boty. Děkujeme za vaši podporu. Stali jsme se samostatným právním subjektem, upozorňujeme na změněné č. účtu a kontakt: Hanka
[email protected] 721 444 323 č. účtu: 3400038319/0800
Jednání ekonomické rady 12. 3. 2014 Jako host ekonomické rady nás pan Ludvík Kučera informoval o jednání s Pražskou organizací vozíčkářů o přípravě bezbariérového přístupu do kostela svatého Václava. Zařízení je nutné vybudovat podle příslušné normy, je potřeba vyjasnit otázku pojištění, revizí zařízení a vybudování zpevněné přístupové cesty k zadnímu vchodu do kostela. Ekonomická rada tento projekt schválila, farnost požádá o grant na jeho komplexní realizaci, protože peníze od sponzora a prostředky vybrané na loňském plese by nestačily pokrýt všechny náklady. Jako další bod byly projednávány finance farnosti. Farnost měla zaplatit spoluúčast na opravě střechy kostela svatého Mikuláše ve výši 149 000 Kč. Byla vyhlášena sbírka, na niž reagoval jeden dárce a celou částku farnosti věnoval. Ekonomická rada a celá farnost mu vyjadřuje veliké a upřímné díky. Odběr elektrické energie – byla prodloužena smlouva s dosavadním dodavatelem na další čtvrtletí, ER vyhodnotí výhodnost smlouvy pro příští období. Nové vnitřní osvětlení kostela svatého Václava – ekonomické radě byla předložena nabídka firmy MB Systems, s. r. o., na výměnu stávajícího vnitřního osvětlení kostela. Jedná se o výměnu za LED žárovky, úsporu provozních nákladů a větší životnost svítidel. Osvětlení má namodralou barvu a nemá takový rozptyl světla jako klasické žárovky.
4/ IV ER rozhodla o dalším jednání s firmou, návštěvě kostela, ve kterém bylo toto osvětlení realizováno, a o předložení tohoto projektu pastorační radě. Sluchátka – farnost hodlá zakoupit nová osobní sluchátka pro potřeby špat-
ně slyšících farníků. Proto ER připraví anketu, o kolik sluchátek by se jednalo. Prosíme farníky, aby se po vyhlášení ankety zapsali do anketních archů, sluchátka nakoupíme a uživatelům předáme. Jiřina Haaszová
SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Sv. Petr Chanel SM, kněz, misionář, mučedník Píše se 13. červen 1954 a papež Pius XII. svatořečí prvního mučedníka Oceánie, kněze řádu maristů Petra Chanela. Světec je v našich zemích prakticky neznámý, nejsou zde ani obrazy ani sochy. Ani kongregace maristů u nás nepůsobí. Kdo to tedy byl a jaké byly jeho životní osudy? Narodil se ve Francii 12. 7. 1803 v Potière. Od dětství byl veden ke skromnosti a oddanosti církvi. V šestnácti letech byl přijat do nižšího semináře a od r. 1824 studoval na vyšším semináři v Bourg-en-Bresse. V r. 1827 byl vysvěcen na kněze. Jeho velkou touhou bylo odejít na misie, ale diecéze Belley, odkud pocházel, měla v té době málo kněží, takže nemohl být na misijní práci uvolněn. Po francouzké revoluci v r. 1830 vznikla nová kongregace na výchovu mládeže a pro misijní činnost – maristé zakladatele Jeana Clauda Colina. Petr Chanel se stal jejím členem. Biskup ho jmenoval profesorem a později ředitelem semináře, ale Chanel stále toužil odejít na misie. Snil o tom, že bude pracovat v odlehlých oblastech světa,
svátek 28. 4.
kam křesťanství dosud neproniklo. Jeho přání se vyplnilo v r. 1836 – stal se členem misijní výpravy a vyplul z přístavu Le Havre a přes Ameriku se dostal do Tichomoří. Byl určen za prvního misionáře na ostrově Futuna, mezi ostrovy Fidži a Samoa. Zde byl sice Chanel přijat, ale dlouho jen trpěn. Když ale domorodci poznali, že to s nimi tento člověk myslí dobře, začali být důvěřivější a brzy začali Petru Chanelovi říkat „ten muž s nejlepším srdcem“. Přestože Chanel neúnavně hlásal Boží slovo a naučil se i domorodý jazyk, počet těch, kteří se dali pokřtít, byl nepatrný. Novokřtěnci byli totiž vystaveni útokům a represím svých spoluobyvatel. Navíc náčelník Niuliki nenašel s Petrem Chanelem společnou řeč, ačkoli mluvili stejným jazykem. Kdo ale společnou řeč s mladým misionářem našel, byl náčelníkův syn. Ten se obrátil a počátkem r. 1841 byl pokřtěn. Že tím otci a náčelníkovi velkou radost neudělal, je nabíledni. Niuliki zuřil a rozhodl se Chanela zničit. 28. dubna 1841 byl Petr Chanel napaden
5/ IV najatými vrahy a ubit kyji ve své chýši proměněné v kapli. Vyplnilo se to, co kdysi předpověděl: „zemřu rád, poněvadž křesťanství na tomto ostrově zvítězí, a odcházím s vědomím, že mojí smrtí vykvete!“ A tak se také stalo. Už za několik let
po jeho smrti byl celý ostrov katolický. Oceánie je dnes křesťanská a vysílá svého zástupce k volbě papeže do Říma. Ostatky svatého mučedníka jsou uchovávány dodnes na ostrově Futuna.
R O Z H O V O R s farníky dobrovolníky Simona se svou rodinou rozhodně nepatří ke starousedlíkům vršovické farnosti, ale naše farnost je za její přítomnost velmi vděčná. V naší farnosti začínala pomáhat s kurzy Alfa, teď se ujala dalších aktivit. Chtěla bych se zeptat, kudy vedly tvoje kroky do Vršovic, ale ještě předtím – kudy vedly do církve katolické? Jsem konvertita a pokřtěná jsem byla ve svých 27 letech. Do té doby jsem znala několik křesťanů a víru jsem jim trochu záviděla. Vnímala jsem, že víra je něco hodnotného a úctyplného. Ale připadalo mi, že to není nic pro mě. Měla jsem dojem, že víra je dar pro „hodné“ lidi, kteří jsou bez chyby a dar víry si „zaslouží“... Zároveň jsem byla velmi odmítavá, pokud se někdo pokusil o své víře mluvit s cílem získat můj zájem. Vnímala jsem to jako manipulaci. Jednoho dne jsem se účastnila křtu prvního dítěte mé švagrové. Ve chvíli, kdy kněz pronášel slova „křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“, mně najednou bleskla hlavou myšlenka: „Když může být pokřtěné tohle malé miminko, pak můžu být pokřtěná i já.“ Byla to silná a podnětná myšlenka, taková, jaká člo-
Alena Králová
Simona Kocourková
věka posune dál. Dneska vím, že to byla velká milost a že se mě dotknul Duch svatý. Druhý den jsem to vyprávěla své věřící kolegyni, která nelenila a běžela mě přihlásit na přípravu na křest. Bydlíte ve Stodůlkách a tam ses také seznámila s kurzy Alfa. Jak tě napadlo začít do nich chodit a co tě na nich zaujalo? Na kurzy Alfa jsem začala chodit asi rok a půl po svém křtu. To už se nám narodilo první dítě – dcera, a šli jsme za tehdejším stodůleckým panem farářem domluvit její křest. Vysvětlili jsme, že můj manžel věřící není, ale já ano. Pan farář manžela pozval na kurzy Alfa, protože by se tak mohl alespoň seznámit se základy víry. Slíbili jsme, že se určitě přihlásí. Dcera byla pokřtěná, ale když kurzy Alfa začaly, ukázalo se, že pro mého manžela je příliš těžké začít tam chodit. Připadala jsem si hloupě, že jsme něco slíbili a nedodrželi jsme to, tak jsem se rozhodla přihlásit se místo něho. Vzhledem ke své předchozí přípravě na křest jsem na Alfu šla s přesvědčením, že „všechno vím a všechno znám“. Netušila jsem, že zakusím živé společenství Kristova
6/ IV těla a že si mě získá služba. Líbila se mi různorodost lidí, kteří tam chodili. Každý z nich svou službou přispíval ke společnému dílu a žádná služba nebyla podřadná. Prožila jsem atmosféru přijetí. Překvapeně jsem zjistila, že o víře se dá mluvit nemanipulativním zůsobem. Nejvíc, a to mi zůstalo doteď, mě uchvacovala změna, která byla vidět na hostech: na začátku kurzů byli rezervovaní a o přestávkách s kávou v ruce postávali o samotě a mlčky. Postupně jakoby roztávali, a ke konci už existovala parta lidí, kteří se na sebe těšili. Mnozí v setkávání pokračovali i po skončení kurzů. Nesmím zapomenout, že po nějaké době i manžel dostal dar víry. Takže po odchození kurzů ses ujala jejich vedení, nebo byla nějaká prodleva? Nikdy by mě nenapadlo, že bych kurzy Alfa někdy mohla vést :-). Prvních kurzů jsem se účastnila jako host, těch dalších jako služebník. Nejprve jako pomocník ve skupince, pak vedoucí skupinky, potom čas od času i jako řečník. Ve Stodůlkách Alfa probíhala dvakrát ročně, a celkem jsem se zúčastnila devíti běhů. Když jsme čekali třetí dítě, už jsem to nezvládala, a chodit jsem přestala. Byla to Alfa, která tě přivedla do Vršovic, nebo to byl Stanisław? Stanisław mě přivedl do kurzů Alfa :-). Protože věděl, že mám za sebou dlouhou zkušenost, pozval mě, jestli bych nechtěla pomoci na první Alfě, která se ve Vršovicích připravovala. Nakonec mi
přiklepnul vedení, ale nebyla jsem na to sama. Úvodní kurzy jsme vedly společně s Martou Peroutkovou a o následující běhy se starali i další lidé. U Alfy už jsi skončila a teď máte v úterý modlitební společenství, povíš nám o něm něco více? Snažíme se vytvářet otevřené společenství, do kterého je pozván kdokoliv, kdo by si chtěl společenství teprve vyzkoušet nebo kdo se cítí na začátku. Prvotně totiž vzniklo jako možnost pokračování po kurzech Alfa. Chodí tam skvělí lidé, rodilí farníci, ale i přespolní. Je to taková „rozšířená rodina“. Čas od času se objeví někdo nový, právě i z Alfy, a to je pro nás také radost. Modlíme se a vytváříme si svépomocí program na různá témata. Nevím, jak je to možné, ale často lidé, kteří se podíleli na programu, používali různé lístečky: rozstříhanou modlitbu, úryvky z Písma a podobně. Dělo se to tak často, až jednou někdo pronesl, že by se společenství mohlo jmenovat Lísteček. Stal se z toho náš pracovní název. Vím, že se mimo jiné účastníš kurzu pro katechety, máš nějaké plány, co pak? Nevím. V současné době cítím touhu od služby si odpočinout. Možná je to jen přechodný pocit související s tím, že jsem začala pracovat na částečný úvazek a teprve si zvykám na větší vytížení. Ale nechávám to na Božím vedení. Vznáším dotaz a věřím, že se odpověď dozvím. :-)
@
7/ IV
D I A L O G pocitů a rozumu Pán v nemocnici, druhý den po operaci kýly. Telefonuje své známé: „Doktor mě chtěl pustit už dnes domů do domácího ošetřování. Požádal jsem ho, abych tu mohl ještě jeden den zůstat, že mě to přece jenom ještě trochu bolí. Potom jsem zatelefonoval domů bábě a zakázal jí sem za mnou chodit. Nebavíme se ani doma, tak co by tady dělala. A teď volám tobě. Určitě přijď. Jako včera… Já na tebe počkám v přízemí v bufetu. Dáme si kafe.“ – Oběma, pánovi i paní, je pár přes sedmdesát let…
Dáme si kafe Tak co vy na to? Je to důkaz, že zájem a o druhé pohlaví a láska kvetou v každém věku? Je to projev džentlmenství? Je to hřích?! A co kdyby těm dvěma bylo o polovinu méně? Změnilo by se naše hodnocení celé situace? Ještě jinak: Jak bychom se zachovali, kdybychom byli v roli té/toho doma zanechané/zanechaného? Vždyť ti dva si dají jenom kafe… Jsme tolerantní? K sobě i k druhým stejně? PAS
P R O S T O R pro sdílení myšlenek a nápadů Známe křesťanství na Východě? Určitě je známe mnohem méně než křesťanství na západ od nás. Přitom díky Cyrilu a Metoději můžeme rozumět jak západní, tak i východní církvi. Je proto dobře, že 6. března 2014 hovořil při setkání seniorů na vršovické faře Dr. František Reichel na téma „Křesťanství na východ od České republiky“. Dr. Reichel cestoval víckrát po Ukrajině, naposledy loni, tj. v r. 2013. Vícekrát byl i v Rusku, Bělorusku a pobaltských státech (které však patří k Západu). Řekl, v čem vidí hlavní rozdíl mezi křesťanským Západem a Východem. My na Západě chápeme církev spíš jako organizaci, zatímco východní křesťan se váže přímo ke Kristu. Tím se stalo, že katolická církev u nás byla v době komunismu víc postižena
– organizační struktury jako řády, kongregace, spolky atd. byly rozbity. Na Východě se víra předávala hlavně v rodinách. Víra je tam intenzivní, což se projevuje v „nabitých“ kostelích a hluboce citové zbožnosti. A co s tím, že někteří věřící lidé třeba kradou nebo se opíjejí? Přednášející zdůraznil, že svých činů litují a snaží se změnit své chování. Nejsou zkažení jako někteří naši vrstevníci, nemyslí si, že nezáleží na tom, jak se chovají. Vztah veřejných institucí ke křesťanským církvím je všeobecně dobrý. Nemohlo by se tam stát, aby souhlas k pouhému obnovení mariánského sloupu byl vydán až po dvaceti létech žádostí. Tím spíš, když věřící sami zaplatí obnovu. Až na vzácné výjimky se tam takové
8/ IV souhlasy vydávají obratem. Souvisí to asi i s tím, že církve – zejména pravoslavné – výrazně podporují svůj stát. Než začal Dr. Reichel hovořit o jednotlivých státech, upozornil, že nejdříve je potřeba mluvit o Polsku. To sice nepatří k Východu, avšak Polsko po staletí „dodávalo“ katolictví dál na východ, na Ukrajinu, do Běloruska i Ruska. Proto tam znají polské světce. Na území těchto států žije polská menšina. Hledáme-li římskokatolický kostel někde dál na východě, třeba na Sibiři, je nejlépe ptát se na polský kostel. Zvlášť zajímavé a aktuální bylo to, co řekl o Ukrajině. Uvedeme alespoň toto: na rozdíl od naší země tam vedle sebe existuje řada velkých církví. Např. ve městě Lvov na západě Ukrajiny je pět katedrál: řeckokatolická (největší), římskokatolická, pravoslavná Moskevského patriarchátu, pravoslavná Kyjevského patriarchátu a arménská. Podobně je tomu v dalších velkých městech Ukrajiny. Na Ukrajině existuje i třetí pravoslavná církev, ukrajinská autoke-
fální. K tomu poznamenáme, že tato církevní roztříštěnost dává tušit, že na Ukrajině není snadné najít převažující nebo dokonce jednotný názor na různé životní otázky. Zajímavé bylo vyprávění o velkém jubileu, které slavili východní křesťané v roce 1988. 1000 let předtím přijalo Rusko křesťanství. (Rusko tvořila před 1000 léty zhruba dnešní Ukrajina a hlavním městem Rusi byl Kyjev.) V r. 1988 tam mohla odjet autobusem výprava českých katolíků, které se Dr. Reichel zúčastnil. V SSSR již tehdy probíhala tzv. perestrojka (za Gorbačova). Bylo vidět, jak se rychle opravují kostely i kláštery. Někde dokonce za pomoci armády. K tomu dodáme, že mnoho jich bylo v předcházejících desetiletích zavřeno nebo zničeno. Křesťané se pak scházeli, jak se dalo, třeba na hřbitovech nebo potají. S Boží pomocí se však křesťanská víra udržela a nyní zažívá nový rozkvět.
Miloslav Müller starší
P O Z V Á N Í na příští měsíc Pouť do Poříčí nad Sázavou 2014 V Poříčí n. S., v kostele sv. Havla (u řeky), bude obětována mše sv. za dr. Františka Noska (1886–1935), františkánského terciáře a významného předválečného katolického politika a národohospodáře. Pouť bude v sobotu 26. dubna 2014; mše svatá bude v 15.00 hodin. Hlavním celebrantem bude otec
Bogdan Sikora OFM Conv., provinciál řádu minoritů. Národní rada Sekulárního františkánského řádu spolu s farností v Poříčí zvou srdečně na pouť vás i vaše přátele. Národní společenství terciářů tím zahájí rok francouzského světce Ludvíka, patrona SFŘ.
9/ IV Spojení do Poříčí je vlakem, v Čerčanech se přestupuje. Z Čerčan do Poříčí jsou asi 2–3 km. Je možno putovat i z Benešova, kde je sraz asi v 10.20 hodin u východu z nádraží ČD ve směru na Konopiště. Možno jet i přes Davli. Na trati Praha–Benešov bývají někdy
výluky. Informace o nich jsou na webové stránce Českých drah www.cd.cz. Nebo je možno zavolat jejich informační službu na tel. 840 112 113. Bližší informace o pouti:
[email protected], tel. 272 765 083, mobil 732 744 953.
Z Á V Ě R E M . . . Myslet si, co nechci S nevěřícími lidmi se potkávám dost často, ale jen s málokterými z nich si troufnu povídat o víře. Mám-li být upřímná, často se bavíme o víře, protože o ní začali mluvit oni, nikoliv já. Vskutku je zajímavé, jak zaníceně se někteří „ateisté“ baví o Bohu – snad o něm přemýšlí více než my? Nedávno se mě jeden takový člověk vyptával na moji víru, na to, jak z ní čerpám pro svůj život. Nezávisle na mé odpovědi mi řekl, že v Boha nevěří, protože mu vadí představa, že ho někdo neustále kontroluje. Nikdy mě nenapadlo, že by byl Bůh inspektor. Kdovíkde na takovou představu přišel. Ale dotyčný šel v úvahách dál: že my křesťané věříme, že Bůh nahlíží do naší mysli a už pro naše myšlenky nás odsuzuje. Inu, musím se přiznat, že občas mě napadají věci dosti bláznivé, nicméně
myšlenky a pocity, ač jsou v mé hlavě, nejsou zcela mým dílem. A rozhodně si nemyslím, že by mě Bůh pro každou bláznivou myšlenku odsuzoval. Ale přemýšlela jsem o jeho slovech… Ve světle doby postní a její liturgie jsem zauvažovala: jak vypadal ďábel, který na poušti pokoušel našeho Pána? Ačkoliv v evangeliu máme danou rozmluvu, nepředstavuju si, že ďábel k Ježíši přistoupil v nějaké hmatatelné podobě, ale jako „myšlenka“, na kterou Kristus odpověděl slovy Písma a nepřijal ji za svou. Proto si také myslím, že nás Bůh neodsoudí pro všechny myšlenky, které se nám proženou hlavou, protože neodsoudil ani svého syna. Jde o to, jak se k myšlenkám pokušení postavíme. Co vy si o tom myslíte? Vaše Křepelka na Vinici
10/ IV
P O Ř A D B O H O S L U Ž E B a další základní informace Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc.
Eucharistie a bohoslužby slova neděle
8.30
kostel sv. Václava
10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi) úterý
18.00 kostel sv. Mikuláše
čtvrtek 8.00
kostel sv. Mikuláše
pátek
18.00 kostel sv. Václava
sobota
8.00
kostel sv. Mikuláše
Eucharistická adorace čtvrtek
17.45–19.45 20.00–21.00
kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše
Svátost smíření / duchovní rozhovor neděle
7.30–8.15
čtvrtek
17.45–19.45 kostel sv. Václava
kostel sv. Václava
pátek
17.00–17.45 kostel sv. Václava
• Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil. • Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Příležitost k setkání s knězem úterý
15.30–17.30
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou.
Farní kancelář pro veřejnost úterý
10.00–12.00, 13.00–17.00
fara – Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše)
• Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Eva Hrubá:
[email protected]
11/ IV
T Ý D E N N Í P R O G R A M pravidelných aktivit Po 13.30–14.30 16.00–16.45 17.00–17.45 17.00–18.30 17.45–18.30 18.00–19.00 18.30–19.30 19.00–21.00 19.00–21.30 Út 10.00–12.00 13.00–17.00 15.30–17.30 16.45–17.45 19.00 St 10.00–12.00 16.30–17.30 18.30 19.00–22.00 19.30 Čt 8.45 16.45–17.30 17.45–18.45 18.30–20.00 19.00–22.00 19.00 20.00 Pá 15.00–17.00 Ne 8.00–8.30 14.00–16.00 18.30–20.30 16.30
Mariina legie /I. Ditrich/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Náboženství pro děti /H. a P. Svobodovi/ Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/ Biblická hodina I /J. Nagy/ – 2. a 4. pondělí v měsíci Angličtina pro dospělé /M. Müller st./ Modlitební společenství /V. Novák/ Divadelní spolek Nazdařbůh /J. Tomsa/ Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost /Eva Hrubá/ Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/ Biblická hodina II /J. Nagy/ – 2. a 4. úterý v měsíci Společenství /S. Kocourková/ Maminky s dětmi /V. Procházková/ Společenství starších dětí /J. Šimůnek/ – sudé týdny roku Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Společenství mládeže /O. Rechner, L. Sviták/ – sudé týdny roku, kromě prázdnin Farní charita /H. Rechnerová/ – 2. středa v měsíci Setkání při čaji /J. Nagyová/ – 1x měsíčně dle oznámení Náboženství pro děti /J. Čiháková/ Divadelní spolek /D. Vacková/ Přímluvné společenství /I. Menoušek/ – liché týdny roku Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/ Modlitba matek /H. Rechnerová/ – sudé týdny roku Biblické společenství /R. Kindl/– liché týdny roku Zkouška kapely Kšandy Industry Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ Setkání neslyšících /S. Góra/ – 1x měsíčně dle oznámení Zkouška kapely Koza na útesu Představení farního nadnárodního pimprlového divadla – poslední neděle v měsíci, kromě prázdnin
FAR č. 1 SÁL SÁL FAR č. 3 SÁL FAR č. 1 FAR č. 3 SÁL SÁL FAR kancelář FAR FAR FAR FAR FAR
č. 1 č. 1 č. 3 č. 1 a 2 č. 3
SÁL FAR 1. patro FAR kancelář FAR 1. patro FAR č. 1 a 2 FAR č. 1 a 2 FAR č. 3 FAR FAR FAR ZKU SÁL FAR
č. 1 č. 3 č. 3
1. patro
ZKU FAR č. 1. a 2
12/ IV
K A L E N D Á Ř na duben 2014 1. 4. 3. 4. 3. 4. 4. 4. 4. 4. 5. 4. 5. 4. 6. 4. 7. 4. 8. 4. 9. 4. 10. 4. 11. 4. 12. 4. 13. 4. 14. 4. 17. 4. 18. 4.
Út Čt Čt Pá Pá So So Ne Po Út St Čt Pá So Ne Po Čt Pá
15.30 9.00 17.45 17.00 17.10 8.00 8.00–15.00 8.30–11.30 16.00 19.00 19.00 16.00–17.30 17.10 12.00 17.00 17.00–20.00 18.00 10.00
18. 4. 18. 4. 18. 4. 19. 4. 19. 4. 20. 4. 21. 4. 22. 4. 24. 4. 25. 4. 27. 4. 27. 4.
Pá Pá Pá So So Ne Po Út Čt Pá Ne Ne
16.30–17.45 17.00 18.00 11.30 20.00 9.30 9.30 15.30 17.45 17.00 8.30 10.30
27. 4. 1. 5.
Ne Čt
15.00 19.00
Mimořádné akce, změny, výjimky
ODPADÁ – příležitost k setkání s knězem Setkání seniorů při čaji ODPADÁ – příležitost k svátosti smíření ODPADÁ – příležitost k svátosti smíření Křížová cesta ODPADÁ – eucharistie Den seniorů a nemocných Zajíček na koni – benefiční prodej přáníček Svátost smíření pro děti a mládež Setkání týmu Alfa Setkání pastorační rady POSOUVÁ SE příležitost k svátosti smíření Křížová cesta Úklid kostela Stabat Mater (akce se vstupným) „Velké“ zpovídání (za účasti více kněží) Eucharistie (liturgie Zeleného čtvrtku) Křížová cesta pro povolané k charitativní a pečovatelské službě Příležitost k svátosti smíření Křížová cesta Velkopáteční obřady Liturgie katechumenů – Efatha Vigilie Vzkříšení Páně Eucharistie (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně) Eucharistie ODPADÁ – příležitost k setkání s knězem ODPADÁ – svátost smíření ODPADÁ – svátost smíření Společná eucharistie farnosti ODPADÁ eucharistie (z důvodu přenosu kanonizace papežů) Vernisáž výstavy farního kroužku vyšívání Koncert Baroko moderním smyčcem
VÁC FAR VÁC VÁC VÁC MIK SÁL VÁC VÁC SÁL FAR VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC FAR VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC VÁC
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 27. 4., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 16. 4. Kontakt:
[email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Anna Tesařová (@). Redakční rada: Stanisław Góra, Martin Peroutka, Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PAS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská. Přispěvatelé: Jiřina Haaszová, Miloslav Müller st., Olga Polanská (Pol.), Hanka Rechnerová (Hanka). Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi
