Buddha a Kristus na procházce Mezináboženský dialog Regenerace 2000 Koncem kv tna prob hl v Praze 1. Festival buddhismu Vesak, po ádaný Pražským buddhistickým centrem Lotus u p íležitosti oslav Buddhových narozenin. Festival p edstavíme v reportáži v n kterém z p íštích ísel. Dnes vás pozveme na jednu ze zajímavých akcí, jichž jsme se v Lotusu p ed asem zú astnili. NIC NENÍ ZTRACENO, JSME-LI SCHOPNI DIALOGU V REGENERACI se snažíme p edstavovat r zné cesty, které mohou p ispívat k obohacení duchovního života tená , p ípadn se podílet na zlepšení jejich duševního zdraví. P edstavujeme i duchovní osobnosti a u itele, kte í naši zemi navšt vují, nebo za nimiž ‘hleda i pravdy’ jezdí do zahrani í. Vždy m t ší, když mohu tená m p iblížit setkání zástupc r zných církví a náboženských filozofií. Je to teprve pár let, co spolu v bec za ali ve ejn diskutovat. Popud k t mto tzv. mezi náboženským dialog m vyšel v roce 1986 od papeže Jana Pavla II. Ale když jsem v roce 1992 p ijela do Liberce na ohlášené setkání nositele jedné z nejvyšších hodností v hinduismu a u itele jógy svámího Mahéšvaránandy s místními p edstaviteli duchovních sm r a církví, dozv d li jsme se, že nem li zájem. Svámí Mahéšvaránanda se ale nevzdal, aktivn se podílí na organizování mnoha mezi náboženských dialog . Zástupci r zných církví a náboženských sm r se setkávají na r zných místech sv ta a diskutují o významu náboženství v sou asném sv t , náboženské toleranci, vzájemné inspiraci. A také o pal ivých problémech sou asného sv ta. T eba o násilí ""ve jménu boha"". I když na t chto setkáních duchovní p edstavitelé vydávají deklarace o tom, že kdo zneužívá jména božího k zabíjení, zneužívá náboženství, takové války se stále ješt vedou.. "Válka je porážkou lov ka a urážkou boha," prohlašují. "Ale dokud jsme schopni diskuse, není nic ztraceno." U nás se zástupci hlavních náboženských sm r z celého sv ta pravideln jednou za rok oficiáln setkávají v rámci konferencí Forum 2000. Neoficiáln daleko ast ji. My jsme v REGENERACI 12/98 p edstavili pod titulkem "B h je také tolerantní a snáší naše h íchy" dv setkání p edstavitel r zných církví Mezi náboženský dialog ´98. Své názory na náboženskou toleranci tehdy p edstavili katoli tí kn ží T. Halík a I. Štampach, svámí Mahéšvaránanda a zástupci církve eskobratrské evangelické M. Balabán, A. Kocáb a M. Šimek. N kte í tená i se pravideln ú astní mezináboženských dialog v m stské knihovn v Praze. Hostem zde bývá i barmský buddhistický mnich eského p vodu Ashin Ottama, pokud zrovna pobývá v R a okolí. Naši tená i Ashina Ottamu znají - první velký rozhovor s ním vyšel v . 10/97 pod titulkem "Ulpívání vede k utrpení". Jako autor nám p edstavil n které duchovní principy buddhismu v lánku "Buddhova st ední cesta" v . 12/98 a 1/99. Ashin Ottama je hlavním u itelem medita ního centra Bodhipála, je jedním z u itel pražského buddhistického centra Lotus, je duchovním rádcem spole nosti Buddha Mangala, která se v Lotusu pravideln schází vždy v pond lí ve er. Na své sch zky Buddha Mangala zve r zné zajímavé osobnosti, s nimiž pak p ítomní mohou hovo it o buddhismu a život v bec. I já ob as v pond lí zajdu do Lotusu. Poznámkami z t chto setkání bych mohla zaplnit celou REGENERACI. Dnes se pokusím tená m p iblížit jeden ve er ve spole nosti Buddha Mangala, jehož název se mi moc líbil: ‘Buddha a Kristus na spole né procházce’. Pozvání Ashina Ottamy tentokrát p ijal ThDr. Ivan O. Štampach. První rozhovor s tímto zajímavým religionistou vyšel v REGENERACI 2/1995 pod titulkem "Lé itelé nemají svatozá ". Byl tehdy ješt p ednášejícím na teologické fakult , ímskokatolickým kn zem a lenem ádu
dominikán . Hovo ili jsme spolu v galerii Cesty ke sv tlu, kde tém celý rok m síc co m síc p ednášel o k es anství a jeho vztahu jak k východním filozofiím, tak i k západním ezoterním systém m. Nic nezavrhoval, nic p edem neodmítal. Zaujala m zvlášt jeho p ednáška Zázraky a lé itelství z hlediska k es anské filozofie, v níž varoval, aby nemocní nesv ovali své zdraví do rukou lé itele, který není duchovn na výši. Ivan Štampach vloni zp sobil v náboženském sv t rozruch svým vstupem do církve starokatolické. Jeho filozofické názory, zve ejn né v knihách Sn ní v plné bd losti, A naho e nic..., Náboženství v dialogu i jeho lánky adím mezi to nejzajímav jší v sou asné eské duchovní tvorb . EVROPA JE POZNAMENÁNA K ES ANSKOU FILOZOFIÍ Mezi náboženských dialog se zpravidla ú astní více osobností. Diskuse na zvolená témata bývají zajímavé a pestré, v tšinou ale nezbude as k úvahám na nitern jší úrovni.. Proto jsem p ivítala setkání, na kterém se spolu m li setkat pouze dva zástupci rozdílných náboženství. Nadto buddhismus i k es anství pat í k nejp edn jším duchovním sm r m sv ta, které i dnes výrazn ovliv ují životy stamilión lidí. "Až v Barm p i intenzívní praxi a studiu buddhismu jsem si uv domil, jak hluboce jsem jako Evropan poznamenán k es anskou tradicí," reflektoval v úvodu setkání Ashin Ottama. "V Asii snadno získáte dojem, že si s místními lidmi dob e rozumíte: rádi se s vámi dají do e i, rádi se sm jí atd. Až po delší dob si ale uv domíte, že se s nimi v mnoha podstatných oblastech vlastn neustále MÍJÍTE. To, co nám p ipadá jako samoz ejmost oni asto vnímají zcela jinak. Jsme hluboce poznamenáni kulturou, v níž jsme vyrostli - mnohem víc, než si uv domujeme." V úvodní ásti besedy Ashin Ottama hovo il o historii vzájemných kontakt buddhismu a k es anství. A koliv oba tyto duchovní systémy m ly tak výrazný podíl na tvorb východní a západní kultury, ve svém historickém vývoji se utvá ely od sebe zcela odd len . Až do poloviny 19. století Evropa a Amerika nem ly o buddhismu žádný ucelený obraz. Ve starém ecku se sice zprávy o buddhismu objevily, v principu ale až do 13. století Evropa nev d la o asijských religiózních systémech skoro nic. V dob od 13. do 18 století se jisté kusé zv sti o buddhismu do Evropy dostaly, byly ale tak zkomolené a povrchní, že evropští intelektuálové a klerikové povýšen odvrhli buddhismus jako primitivní službu idol m. V polovin 19. století se vlivem kolonialismu buddhismus stává objektem intelektuálního a v deckého bádání. Mnohé p vodní texty se stávají dostupné v originálech i p ekladech. V první polovin 20. století se první hrstka západních lidí krom studia za íná v novat i samotné praxi Buddhovy nauky. Jsou to ale teprve šedesátá léta 20. století, kdy se buddhismus dostává do pov domí širších vrstev lidí západního sv ta. Zásluhou n kolika zenových mistr , kte í p esídlili do USA, zásluhou beatnických básník Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca a dalších, kte í byli zenovým buddhismem z eteln inspirováni, ale i vlivem ínské invaze do Tibetu a s tím spojeným exodem velkého po tu tibetských lám se v západním sv t probouzí skute ný zájem o buddhismus. Desetitisíce, dnes snad již statisíce Evropan a Ameri an navšt vují kláštery a medita ní centra aby studovali a praktikovali r zné formy tohoto nezvyklého duchovního sm ru. P esto je to jen malé procento obyvatelstva, když uvážíme, že v Barm nebo Thajsku se k Buddhov nauce aktivn hlásí 85 až 95 % populace. V Asii ale buddhismus plní funkci náboženství. Na západ je Buddhova nauka p ijímána spíš jako moudrý životní styl. Krom religiózního aspektu, Buddhovo u ení zde oslovuje lidi i v oblasti filosofie, etiky, psychologie a v jistém p eneseném smyslu i v oblasti nejmodern jší v dy. "Rád bych zd raznil, že zde nikoho nereprezentuji. Budu hovo it jen sám za sebe," upozornil úvodem Ivan Štampach. Pak promluvil o své osobní cest k Bohu. Inspirací, u itelem, mistrem a také nejv tší záhadou je pro n j Ježíš Kristus. "P i všem obdivu k n mu ale cítím,
že on je jiná bytost, než já. Znám lidi, kte í jsou mu podobn jší. Jsem k es anem v lec ems nedogmatickým. To je ale moje cesta, po níž chci jít ve spole nosti lidí, jimž jde o podobné hodnoty." B H STVO IL
LOV KA A TEN MU TO OPLATIL
"Jsem p esv d en, že dnešní doba je nejen zralá, nýbrž nás p ímo vybízí k intenzivnímu mezi náboženskému dialogu - speciáln k dialogu mezi k es anstvím a buddhismem" otev el hlavní ást ve era Ashin Ottama. "K tomu, aby se tyto dva velké duchovní sm ry mohly skute n setkat a položit základní kámen ke smysluplné spolupráci, bude nutné se vzájemn hluboce poznat a mnohé si ujasnit. Aby k n emu takovému v bec mohlo dojít, bude asi t eba podívat se na vlastní duchovní systém jakoby z pozice toho druhého, to znamená velmi uvoln n , se zdravým odstupem, snad i s jistým nádechem v cné st ídmosti.” Rozhovor se pak sto il k tématu p evedení a interpretace starých duchovních text do kontextu soudobého života. “Buddhismus oslovil západ nejen svojí exoti ností a netušenou hloubkou, ale i svojí nedogmati ností.” promluvil Ashin Ottama. “Jeho Svatost Dalajláma a Chögyam Trungpa Rinpo e mohou sloužit jako zajímavý p íklad. Oba vytvo ili nanejvýš moderní, a p esto v rnou interpretaci dávných u ení. U Chögyama Trungpy lze mluvit o skute ném transpozici originálních tibetských nauk do soudobého amerického stylu myšlení. Zajímalo by m jak se na novodobé formulace starých náboženských text dívá k es anství.” Doktor Štampach vysv tlil, že k biblickým text m je možno p istupovat r zn . Jednak fundamentalisticky, kdy jsou staré texty pokládány za jedinou pravdu ‘nadiktovanou sh ry’. Druhou možností je vid t je jako lidská sv dectví o vyšší skute nosti. Podle jeho názoru je t eba pochopit obsah starých náboženských text (v etn Bible) a vyložit je srozumiteln sou asnému lov ku. Další téma ve era se týkalo chápání boha v r zných náboženských tradicích. Pojetí Boha ve Starém zákon se jevilo Ashinu Ottamovi pro sou asnou dobu nep im ené. N které pasáže mu p íliš p ipomínaly staro eckého bájného boha Dia - ‘boha-hromovládce’. "Já bych nekladl starozákonní a novozákonní pojetí Boha proti sob ," chopil se myšlenky doktor Štampach. Je pravda, že ve Starém zákon B h na izuje úto né války. I když se p i setkání Eliáše s Bohem objevilo zem t esení a vichr, B h byl p ítomen ve vánku. Mojžíšovi se z ho ícího ke e p edstavil jako "Jsem, který jsem," což m že znamenat: nemám jméno, p edstavuji plnost bytí. Ve Starém zákon tedy najdeme i tento vznešený obraz Boha. V Novém zákon se o n m hovo í jako o Pravd , Sv tlu, Život . Svým zp sobem Boha vidí k es anská mystika, podobn židovská kabala... "Stejn tak když tu v buddhistických textech o nirván , je to o skute nosti, která lov ka daleko p esahuje," pokra oval doktor Štampach. Dále vyjád il úvahu, že k es anství by m lo by být podobn jako buddhismus více zdrženlivé ve výpov dích o božské skute nosti. P íb hy o Bohu jsou spíše metaforou nebo analogií. Víme-li to, m žeme o n m mluvit. "Ale tam, kde na vojenském opasku svítí nápis ‘Gott mit uns’ (B h s námi) nebo p i vzpomínce na inkvizici je t eba být zdrženlivý a soust edit pozornost na Ježíše. To je postava, která má hloubku i tajemství. Kdo se nechá vést jeho poselstvím, je na správné cest ." “Vlastn jsem rád, že r zná pojetí Boha se v abrahámovských náboženstvích (židovstvík es anství-islám) od sebe tak r zní a že historicky procházela tak závratným vývojem,” navázal Ashin Ottama. “To sv d í o tom, že jakékoliv lidské pojetí a chápání Boha je pouhým žalostn nep esným odleskem jeho skute né nesmírnosti.” Buddhismus existenci vyšších bytostí a boh z eteln uznává, p esto žádného z nich neklade do centra své nauky. Ashin
Ottama pak up esnil sv j postoj k r zným pojetím toho ‘Nejvyššího’: “Na úrovni teorie p vodní Buddhismus bude kategoricky odmítat jakékoliv p ipodobn ní Nirvány k osobnímu Bohu-Stvo iteli. Zato na úrovni p ímého prožitku nejvyšší reality nalezneme v k es anské mystice a buddhismu mnoho sty ných bod . Prožitek nejvyšší reality se nalézá daleko mimo dosah pojm a myšlenek. V sou asné dob , kdy s mezi náboženskými dialogy teprve za ínáme, celá tato oblast zatím není dostate n ujasn na.” Ashin Ottama pak pokra oval: “Jeden fundovaný k es an se zú astnil 6ti denního kursu meditace vhledu a pak mi napsal: ‘Vaše pojetí Nirvány je blízké tomu, jak k es anská mystika chápe Boha. Dokonce bych ekl, že k es anské mystice by vaše pojetí ‘Nejvyššího’ bylo bližší, než pojetí Boha, jak ho nalezneme v Evangeliích.’ Se zájmem a jistým p ekvapením jsem etl tato slova. Prozatím bych ale doporu il realizace k es anských mystik nepovažovat za zcela identické s buddhistickými realizacemi vhledu.” "Buddhismus asto mluví o osvícení, o tom ‘Nejvyšším’ ale mnoho ne íká - v tom je radikální. Místo toho nabádá: ‘proz i a uvidíš sám’. Na opa ném konci je B h s lidskými rysy, to je pojetí židovsko - k es ansko - muslimských náboženství. Hinduistické pojetí se myslím nachází n kde mezi tím. Je tam neosobní Brahman, je tam i modrolící flétnista Krišna, který se baví s lidmi a nechává se ope ovávat pastý kami," usmíval se doktor Štampach. "Když Ram Dass p ednášel o Krišnovi, dokázal upoutat tisícová shromážd ní,” p ipojil se Ashin Ottama, který se s bývalým profesorem Harvardu a pozd jším duchovním u itelem Ram Dassem setkal v Americe. “Ram Dass rád zmi oval staré hinduistické legendy, podle kterých se b h Krišna dokázal rozmnožit do deseti tisíce kopií - to aby se s každou pastý kou mohl milovat individuáln , dle jejího nejnitern jšího p ání... ’Takové bohy dnes již nemáme...’ kon il s úsm vným povzdechem Ram Dass svoje vypráv ní." Pak se Ashin Ottama pokusil shrnout: “Možná, že se mnou pane doktore nebudete zcela souhlasit, ale m pomalu vyvstává, že v lidových náboženstvích b h nabírá z eteln lidské charakteristiky a bývá chápán jako zázra ná, mocná osoba n kde ‘tam venku’. Naproti tomu v duchovních systémech, které usilují o vlastní prožití nejvyšší reality antropomorfní charakteristiky a personifikace rychle ustupují a to ‘Nejvyšší’, které je stejnou m rou vn i uvnit , nabírá z eteln nadosobní charakter.” Zatímco k es an a hinduista mohou k bohu mít vztah a k n mu hovo it, buddhista s Nirvánou rozmlouvat nem že. Nirvána je v p vodním buddhismu chápána jako nadosobní stav ‘zahojení’. “V Barm jsem ale u prostých lidí vid l stejný sklon k devocionalit jako kdekoliv jinde na sv t . Lidé nejenom že se sochám Buddhy klaní, oni se k Buddhovi i modlí, d kují mu, vyjad ují pokoru a podobn . V tomto nábožném rozpoložení pak prožívají velkou vnit ní radost a istou. Je to p irozená pot eba všech lidí sv ta,” uvažoval Ashin Ottama. “Ve své podstat je to trochu paradoxní protože Buddha po odchodu do parinibbány jako osoba vlastn neexistuje.” "Myslím, že nemožnost oslovit Buddhu je pouze teoretická," odv til doktor Štampach. "V praxi se asijští buddhisté sklán jí p ed Buddhou stejn , jako k es ané p ed Bohem. Je to chápáno symbolicky, v principu se jedná o stejné hledání úto išt . N které k es anské církve nemají obrazy, sochy ani sví ky. Vztah k Bohu chápou jako lásku, e eno k es ansky, nebo mettá - buddhisticky." "Ano, buddhisté sm ují svoje devocionální pocity k ‘trojímu klenotu’ Buddha-DhammaSangha. Zprvu tím byl skute n mín n historický Buddha Gotama, jeho u ení a obec jeho mnich . Dnes je to chápáno mnohem obecn ji. Buddhisté berou úto išt k ‘Buddhovi’ svého vlastního srdce, to znamená k vlastnímu p irozenému potenciálu istoty, probuzení a
osvobození,” up esnil Ashin Ottama. “Sochy mají v buddhismu - stejn systémech - zástupný charakter.”
jako v jiných
"Mezi k es any se žertuje, že B h stvo il lov ka a ten mu to vrátil," p ipojil se Ivan Štampach. "Myslím, že v zobrazování Boha je opatrnost a jistá zdrženlivost na míst . Pro m je B h nevysv tlitelným tajemstvím, které vše p esahuje a vším proniká. íká-li se, že je to osoba, vyvstane mi na mysli dvojice rozdílných pojm : individuum a osoba. Individuum je n co vyd leného z celku. Vytvá í si hranice, kde si to své hájí, p ivlast uje, koncentruje ve svém egu. Oproti tomu pojetí osoby je jako íše svobody, v domí a tvo ivosti. Jde o to, co se v lov ku víc uplatní - vyd lování i otev enost? iré v domí je n co krásn prázdného, co p ijímá podn ty. Takže mi vychází, že pojetí B h - osoba není zas tak vzdáleno od buddhistického pohledu." “Individualita-vy len nost má mnoho odstín ,” rozvedl téma Ashin Ottama. “V buddhismu je sebest edný pocit ‘já’ pokládán nejen za zmýlenost, nýbrž i za jeden z hlavních zdroj zbyte ného utrpení..Všechny duchovní sm ry budou doufám souhlasit v tom, že sebeposedlost ve všech formách je nežádoucí a duchovnímu pokroku škodlivá. Realizace ‘nejá’ (anattá) je jedním z d ležitých cíl Buddhova u ení. Sebest ednost deformuje naše vnímání skute nosti. Z pozice nejvyšší pravdy sebest edný pocit ‘já’ je pouhou iluzí. Sluší se podotknout, že normální formy sebeidentity jsou k b žnému životu pot ebné a psychologicky zdravé. I z duchovního hlediska jednoduché v domí osobní identity netvo í žádný skute ný problém. I nejvýš osvícené bytosti používali tento druh sebeidentity v kontaktu s okolním sv tem. Konflikty nevyvstávají kv li osobní identit nýbrž kv li ulp losti na sebest edném pocitu ‘já-m j-moje-naše’.Osvícený zjistí, že bez ulp ní a identifikace s dojmem ‘já’ život se stane mnohem voln jší, barvit jší a harmoni t jší. STALI BY SE BUDDHA A KRISTUS P ÁTELI? Na záv r setkání v pražském Lotusu p icházely otázky i z ad p ítomných. Otázka: Má b h ego? "Pokud se shodneme na významu ego = individualita, myslím, že ho b h nemá," odpov d l Ivan Štampach a hned p esm roval otázku Ashinu Ottamovi:. "A m l Buddha - lov k ego?" “Buddha m l velmi silnou osobnost, sebest edné ego ale zaru en nem l. Osoba historického Buddhy je vlastn dobrým dokladem toho, že je možné vést velmi smysluplný, výrazný život bez egocentri nosti. Te mne ale napadá myšlenka: Co by se asi odehrálo, kdyby se Kristus a Buddha skute n potkali?” a Ashin Ottama se tázav podíval na doktora Štampacha. "Nem žu se zbavit dojmu, že by se sp átelili," s úsm vem zauvažoval Ivan Štampach. "Moc by toho asi nenapovídali. Oba íkali svým u edník m, že je t eba žít v pravd , sm ovat k osvobození a pravému poznání." "Jeden americký u itel meditace nám p ed 30ti lety vypráv l vtip o divadelním p edstavení, které se jmenovalo ‘Setkání Krista s Buddhou’," zavzpomínal Ashin Ottama. "Bylo plno. Opona šla nahoru, na pódiu byl velký st l plný vybraných jídel. Za stolem sed li Kristus a Buddha a ml ky spolu ve e eli. P t, deset, patnáct minut nepadlo ani slovo. Diváci za ali být neklidní. ‘Podej mi ke up,’ požádal po dalších p ti minutách Buddha Krista a dál ml ky ve e eli. Po dalších p ti minutách to už diváci nevydrželi, za ali pískat a volali: ‘My chceme divadlo!’ P ed oponu sjelo obrovské panoramatické zrcadlo: ‘Tady ho máte!’”
Otázka: Mají to k es ané v život snazší, když v í v milost boží? "K es anství je postaveno na myšlence spasení z milosti. K es ané íkají, že buddhista se musí spasit sám. Doktor Eduard Tomáš ale považuje spasení z milosti za samoz ejmost - na naší cest jsme obdarováni," odpovídá doktor Štampach. "Krásná otázka!" íká Ashin Ottama. "Vidím to jako dv vinutí v transformátoru, spolup sobení. To, emu k es anství íká milost boží, bych v kontextu Buddhovy nauky ozna il jako p sobení pozitivních sil zvaných párami. Jsou to lov kovy vlastní naakumulované karmické síly dokonalosti a moudrosti. Buddhismus vysv tluje v ci karmou, kterou jedinec sám tvo í a sklízí. Otázka: Princip reinkarnace je v rozporu s katolickou teorií. Myslím, že je t eba ji zm nit a ne kolem toho opatrn p ešlapovat. "Nekladli jsme dogma proti dogmatu, vyhýbali jsme se tomu. Myslím, že ptát se, zda v ím v p evt lení i ne, by bylo takovým kladením dogmat proti sob ," odpovídá Ivan Štampach. "Nestanu se po dnešním ve eru buddhistou, ale jsem p esv d en, že se dokážeme tolerovat. Nadto v ím v buddhismem o išt né k es anství, nad nímž se te asto zamýšlím." "Co by se stalo s k es anstvím, kdybychom opomenuli život v ný?" zajímalo Ashina Ottamu. "Bez v ného života jako pokra ování života po smrti donekone na se klidn obejde. V nost v pravém smyslu je absolutní p ítomnost," odpov d l Ivan Štampach. Otázka: Mého muže oslovuje Buddha a mne Ježíš. Máme dv d ti, snažíme se je vychovávat svobodn . P esto mi vadí, když jim manžel vypráví o Buddhovi. To, o em mluvíte vy, je na m moc složité. Myslíte, že když se budeme modlit a prosit, všechno zvládneme? "Ano, mluvíme o v cech t žko vyjád itelných slovy," uznal Ivan Štampach. "Ale v názorech nestojíme proti sob , spíše se dopl ujeme." "K es anství a buddhismus se dívá na skute nost z r zných stran - to ale neznamená, že by nemohli spolupracovat. Dnešní ve er ukázal, když se budeme vzájemn respektovat a budeme p istupovat k vlastní nauce bez ulp losti, že se m žeme vzájemn obohatit. Milujte k es anství bez ulp losti - to bude pro vaše d ti ten nejv tší dar. A oni pochopí esenci k es anství i buddhismu jedním dechem. MF Dnes 2-12-2000 Domníváte se, že mezi k es anstvím a ostatními sv tovými náboženstvími dojde n kdy k opravdovému smí ení? Oblast duchovní reality je velmi rozlehlá. Každé náboženství z toho postihuje n kterou oblast. Lidské srdce m že být otev eno mnoha zp soby. Že tzv. "absolutní realita" je nad sv tskostí to víme. Že ta skute ná "absolutní realita" je ale i nad náboženstvími, to nám dochází s obtížemi. Tady nejde o smí ení, tady jde p edevším o ujasn ní. Náboženství ve své podstat je jenom pomocným prost edkem. Když inteligentní lov k vidí šipku doprava, podívá se vpravo a možná, že se tam i vydá. Mén inteligentní lov k prost z stane celou dobu hled t na tu šipku.
