BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 6 ROČNÍK XV.č Červen 2009

BUCHLOVSKÝ

ZPRAVODAJ

ČÍSLO 6 • ROČNÍK XV.červen 2009

V neděli 7. června 2009 se opět pod Mariánským sloupem na Barborce sejdou poutníci. Foto: Vlastimil Kořínek

Informace městyse Buchlovice Rada městyse č. 44/2009 ze dne 29. 4. 2009 Pronájem a následný prodej areálu Autokempu Smraďavka firmě SAIDA – CZ, s.r.o., OstravaSvinov Rada projednala návrh a schválila oznámení záměru na pronájem od 15. 5. 2009 a následný prodej areálu Autokempu Smraďavka firmě SAIDA – CZ, s.r.o., Ostrava-Svinov, za podmínek schválených Zastupitelstvem městyse Buchlovice – viz zasedání č. 8/2008 ze dne 26. 6.2008 a č. 9/2008 ze dne 25. 9. 2008. Poděkování za dar Diakonie ČCE – středisko Cesta, Uh. Hradiště, ze dne 14. 4. 2009 Rada přijala s povděkem poděkování Diakonie ČCE – středisko Cesta, Uh. Hradiště, smlouva na dar 5.000 Kč byla již podepsána a odeslána. Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na výměnu kvalitnějších (plastových) oken – protihluková stěna zde nefunkční, Josef Tománek, Buchlovice, ze dne 23. 4. 2009 Rada neschválila poskytnutí příspěvku dle specifikace žadatele. Doporučila další jednání s vlastníkem rychlostní silnice E-50 o možnostech prodloužení protihlukové stěny. Žádost o povolení výjimky z počtu dětí 1. třídy Mateřské školy Buchlovice, žádá Bc. Jitka Němečková, ředitelka, ze dne 30. 3. 2009 Rada na základě § 23, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) schválila výjimku z počtu dětí v 1. třídě Mateřské školy Buchlovice pro školní rok 2008-2009 na 24 dětí. Zvýšený počet dětí ve třídě nebude na újmu kvality vzdělávací činnosti mateřské školy a nadále budou plněny hygienické podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví, stanovené příslušnými předpisy. Žádost paní Pavly Dvořáčkové, Buchlovice, na odprodej části pozemku parcela č. 1473/3 v k.ú. Buchlovice Rada doporučila oslovení souseda paní Pavly Dvořáčkové pana Antonína Valentu (parcela č. 1470 k.ú. Buchlovice) a zjistit jeho zájem o rozšíření jeho pozemku o malou část pozemku parcela č. 1473/3 tak, aby byl prodán jako celek. O doporučení prodeje zastupitelstvu městyse rozhodne rada městyse, jakmile bude mít tyto uvedené poznatky. Ukončení nájmu na „špalíčku“ v centrální části městyse – provozovna pana VODO-TOPO – Pavel Šeda Starosta ing. Jiří Černý přednesl ústně podanou žádost pana Pavla Šedy o ukončení nájmu v místnostech náležejících městysi Buchlovice – provozovna VODO-TOPO na náměstí k 15. 5. 2009. Rada doporučila vypsat výběrové řízení na tyto prostory a blíže specifikovat oblast zájmů městyse jako „obchod – služby“, v oznámení o výběrovém řízení uvést stávající výši nájmu.

Rada městyse 45/2009 ze dne 19. 5. 2009 Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině – žádost o finanční dar, Klub kultury Uherské Hradiště, Hradební 1198, ze dne 30. 4. 2009 Rada se rozhodla podpořit Slavnosti bratrství Čechů a Slováků na Javořině částkou 500 Kč. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

1

Žádost o snížení výše nájmu za pronájem domu čp. 246 na Suchém Řádku v Buchlovicích, Jaroslav a Rostislav Skládalovi Rada zvážila vzniklou situaci v domě čp. 246 na Suchém Řádku v Buchlovicích a rozhodla pro rok 2009 o snížení nájmu s tím, že s největší pravděpodobností ve IV. čtvrtletí roku 2009 dojde k ukončení nájmu vzhledem k tomu, že dům bude zbourán. Ohlášení akce dle OZV 1/09 – Myslivecké sdružení „Buchlov Buchlovice“ – Srpnová noc 1. 8. 2009 17.00– 2.00 hodin, žádost o bezplatné zapůjčení pódia pro hudbu při akci Srpnová noc na náměstí Rada přijala oznámení o konání akce Srpnová noc na náměstí s povděkem, doporučuje pořadatelům omezení zvukové aparatury po 24. hodině, aby nedošlo k narušování nočního klidu v centru městyse. Rada přislíbila bezplatné zapůjčení pódia pro výše uvedenou akci, jeho instalaci i reinstalaci. Žádost o prodloužení nájemní smlouvy k bytu č. 2, v domě č. 500 na ulici Komenského v Buchlovicích, paní Eva Hrušková, Buchlovice, ze dne 18. 5. 2009 Rada rozhodla o dalším prodloužení nájemní smlouvy k bytu č. 2 v domě čp. 500 na ulici Komenského o 1 rok, t.zn. do 30. 11. 2009. Informace starosty o získání finančních prostředků z dotačního titulu na akci Galerie na půdě Starosta ing. Jiří Černý informoval ostatní členy rady o skutečnosti, že městys Buchlovice byl opět úspěšný v rámci přeshraniční spolupráce S–ČR 2007–2013 a získal příslib finančních prostředků na dokončení rekonstrukce domu čp. 24 na náměstí Svobody – akce „Galerie na půdě“. Projekt byl doporučen ke schválení na 3. zasedání Společného monitorovacího výboru v Trnavě ve dnech 8–9. dubna 2009. Celkové oprávněné náklady projektu činí 531 480 EUR pro obě strany.

Budova Úřadu městyse Buchlovice BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

2

Doslova během dvou dní se dočkala silnice z Buchlovic do Břestku celoplošné rekonstrukce povrchu, na kterou čekala už několik let. Akci, financovanou Zlínským krajem, provedla firma Strabag Uh. Hradiště Foto: -bž-

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

3

Děti z mateřské školy se svými učitelkami si přišly prohlédnout hasičskou techniku buchlovické jednotky požární ochrany, která je zařazena do skupin, které vyjíždí ke všem událostem v okolí. Přivítal je a techniku jim předvedl starosta jednotky pan Antonín Zelinka. Foto: -bž-

Výstavu prací žáků mateřské a základní školy v zasedací místnosti úřadu městyse, v rámci Týdne pro rodinu, si přicházeli prohlížet i děti ze školy a školky se svými učiteli. -redBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

4

Žáci pomáhali čistit krajinu

Při příležitosti Dne Země uspořádala Základní škola Buchlovice ekologickou vycházku, při které žáci pomohli vysbírat nepořádek, který kolem cest naházeli bezcharakterní lidé – pěší, automobilisté a cyklisté, směřující k přehradě, na Smraďavku a do údolí Dlouhé řeky. Vedení ZŠ a především všem zúčastněným žákům posílá městys Buchlovice velké poděkování. Foto: ZŠ Buchlovice


5

Junácký sběr papíru byl úspěšný

Jako každý rok konal se i letos v měsíci dubnu sběr starého papíru, který pořádají buchlovičtí Junáci. Přestože se v městysi nachází vícero kontejnerů na papír, výsledek sběru byl překvapující. Junáci totiž nasbírali téměř 4 tuny papíru různého druhu, který byl převezen k dalšímu zpracování do Sběrných surovin do Uh. Hradiště. Velké poděkování patří panu Františku Mrkvovi ml., který při odvozu sběru moc pomohl. Junák Buchlovice


6

Stavění máje u hospody U Špalka – 2. 5. 2009

Foto: Hospoda U Špalka BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

7

Zahájení Týdne pro rodinu

Foto: -mžBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

8

Dětská kuličkiáda

V pátek 8. května 2009 se na buchlovickém náměstí konal 4. ročník Dětské kuličkiády, kterou pořádalo Sdružení rodičů při ZŠ Buchlovice (SR). Na start se postavilo 32 hráčů ve věku od 4 do 16 let. Nejlepším hráčem celého turnaje se stal Dominik Šmol z 5. třídy, který už loni skončil druhý. Letos se na druhé místo překvapivě probojovala teprve předškolačka Kristýnka Dvouletá, třetí a čtvrté místo obsadili třeťáci Klára Mitášová a Robin Lukeštík. Všichni hráči si odnesli drobné dárečky, vítězové pak pěkné věcné ceny. SR děkuje za pomoc pánům Pavlu Kyliánovi a Františku Zapletalovi ze Studia M a za sponzorský příspěvek panu Marku Pientokovi z restaurace U Páva. Sdružení rodičů při ZŠ


9

Ohlédnutí za Týdnem pro rodinu Již třetím rokem jste mohli navštívit některou z akcí Týdne pro rodinu, kterou pro občany městečka organizuje Kulturní, sportovní a školská komise při Radě městyse Buchlovice. V letošním roce byl týden spojen s pojmem „Buchlovský strom“, který se objevil jako téma výtvarných prací i jako téma soutěže. Cílem bylo motivovat děti a jejich rodiny, aby se rozhlédly kolem sebe. Všimly si stromů, lesů, krajiny, která tvoří nedílnou součást našich domovů, našich rodin. Prostředí, v němž žijeme, je součástí našich kořenů, které nás poutají k zemi, abychom mohli růst za svými sny, růst do nebe. Výstava Buchlovský strom Vernisáž výstavy prací dětí mateřské a základní školy na téma Buchlovský strom symbolicky zahájila celý týden v zasedací místnosti městyse Buchlovic. Zde také proběhlo vyhodnocení nultého ročníku fotografické soutěže „Buchlovský strom“. Děti z rukou pana místostarosty Bořka Žižlavského obdržely pamětní list a hrneček, vítězové si odnesli navíc pěkné DVD o Chřibech. Zpívání od srdíčka V neděli v zámeckém amfiteátru proběhl program věnovaný maminkám a babičkám. Představily se zde děti z MŠ Buchlovice, děti z Buchlovjánku i z Děcek z Buchlovic. Folklorní studio zastoupily CM Rubáš a CM Slunovrat. Na podiu se vystřídalo 180 účinkujících. Setkání seniorů V sále restaurace U Páva vládla pohodová atmosféra, kdy za doprovodu dechové hudby Buchlovjané se tančilo, zpívalo i povídalo. Za Domov seniorů zahrál a zazpíval vedoucí zařízení pan Antonín Gajdoš se svou zástupkyní paní Hájkovou. Za městys Buchlovice se zúčastnil pan starosta Jiří Černý s místostarostou Bořkem Žižlavským. Pořad moderoval pan tajemník Miloslav Hrdý. Mezi přítomnými chvíli pobyl i pan farář Rudolf Chmelař. Sportovní den Dopoledne se na hřišti sešli rodiny i jednotlivci při rodinném petanque. Při soutěžích na jednotlivých stanovištích místních Junáků mohly děti vyhrát lízátko. A svou radost mohly vyskákat na skákacím hradě, který zajistilo Sdružení rodičů při ZŠ. Srdce na dlani Charitativní koncert mladých hudebních interpretů se konal v Buchlovicích již po páté. Zaplněný sál salla tereny přivítal potleskem ex senátora Josefa Vaculíka, zakladatele těchto koncertů. Po úvodním slově pátera Rudolfa Chmelaře zněly v sále melodie A. Vivaldiho, J. S. Bacha, W. A. Mozarta a dalších. A pokud máte srdce na pravém místě, můžete jej mít i na dlani. Bez otevřeného srdce všech, kteří se podíleli na celém Týdnu pro rodinu, by tato akce nemohla proběhnout. Proto děkuji učitelkám mateřské a základní školy, Buchlovjánku, Děckám z Buchlovic, Folklornímu studiu Buchlovice, dechové hudbě Buchlovjané, PK Stříbrné kule, místní organizaci Junáků, Sdružení rodičů při ZŠ a v neposlední řadě vedení městyse, že tyto akce umožňuje a podporuje. Za Kulturní, sportovní a školskou komisi Mgr. Lenka Rašticová BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

10

Zpívání od srdíčka v amfiteátru – 10. 5. 2009


11

Srdce na dlani v zámecké salla tereně

Srdce na dlani v Buchlovicích přijel osobně podpořit bývalý senátor a duchovní otec koncertů ing. Josef Vaculík, o němž nedávno arcibiskup olomoucký a metropolita moravský mons. Jan Graubner prohlásil: „Ač sám momentálně handicapován, snaží se nadále pomáhat jiným handicapovaným a současně dát příležitost mladým hudebníkům zahrát si v reprezentativních prostorách senátu a moravských zámků“. Na moravských koncertech Srdce na dlani vystoupil komorní soubor Musica Minore a sólisté Ondřej Jaluvka (loutna) a Jan Maceček (housle). Foto: Radek Klimeš


12

Setkání seniorů U Páva 14. 5. 2009

Foto: -bžBUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

13

Kalendář akcí

červen a začátek července 2009 1. 6.–28. 6. 1. 6.–30. 9.

1. 6.–30. 9.

5. 6.–16. 6. 7. 6. 7. 6. 19. 6. 20. 6. 20. 6. 27. 6. 1. 7.–30. 8.

3. 7. 5. 7.–12. 8.

6. 7.

Španělsko a jeho rytmy (výstava fotografií V. Skálové) Výstava fuchsií a dalších květin Prezentace činnosti záchranné stanice volně žijících živočichů Výstava balkónových a kbelíkových květin (každoroční výstava) Karl Strümper Malíř Ladislav Maršálek - Obrazy starých Buchlovic Pouť na Barborce na svátek Nejsvětější Trojice Posezení s muzikou Wohnout (koncert v rámci BHL) Turnaj v petanque Slaměný klobouk divadlo Svatý pluk – táborák, ukončení šk. roku Berchtoldové – sběratelé (grafické sbírky st. zámku Buchlovice) Čechomor (koncert v rámci BHL) Antonín Polák – Příroda Buchlovic (fotografie) C. Kubošek – obrazy z okolí Buchlovic Koncert Dechové hudby Buchlovjané + Jožka Černý


Výstavní prostory zámku Buchlovice

Správa SZ Buchlovice Ivana Syslová, tel. 572 434 240 www.zamek-buchlovice.cz Zámecké Ing. Pavel Vlášek, tel. 572 434 241 zahradnictví Dana Marková 572 434 253 (výstava), Karel Tomešek 732 250 240 (záchr. stanice) [email protected] www.zamek-buchlovice.cz Zámek a zámecká Inf. - vstup zámku, tel. 572 434 240 zahrada Buchlovice Výstava - info tel. 572 434 255 [email protected] www.zamek-buchlovice.cz Muzeum Podhradí Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 Buchlovice [email protected] www.buchlovice.cz Kaple sv. Barbory KDU-ČSL, Ing. Miroslav Netopil, tel. 572 595 724 Jan Žufánek, tel. 775 155 390 Hospůdka Petr Špalek, tel. 603 530 448 U Špalka www.hospodauspalka.wz.cz Amfiteátr Buchlovice Agentura Vichr, V. Chromek, tel. 572 551 851, www.vichr.cz Hřiště petanque PKSK, Alena Horáková www.stribrnekule.ic.cz Hrad Buchlov Divadelní společnost J.K.Tyla Buchlovice, www.divadelnici.cz Hospůdka U Špalka Petr Špalek, tel. 603 530 448 www.hospodauspalka.wz.cz Zámek Buchlovice – Správa SZ Buchlovice trakt Flora Ivana Syslová, tel. 572 434 240 www.zamek-buchlovice.cz Amfiteátr Buchlovice Agentura Vichr, Vítězslav Chromek, tel. 572 551 851, www.vichr.cz Muzeum Podhradí Městys Buchlovice, tel. 572 595 120 Buchlovice [email protected] www.buchlovice.cz C. Kubošek, 776 054 399, www.kubosek.cz Náměstí Buchlovice DH Buchlovjané Pavel Martinák, tel. 736 261 874

14

Soutěžní práce z fotografické výstavy

Natálie Svobodová – vítězka v kategorii Děti do 16 let

Václav Raštica – vítěz v kategorii Děti do 11 let

Jan Vrábel BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

Buchlovský strom

Adam Křiva 15

Vyšla publikace o Jiřím Štokmanovi V den odhalení pamětní desky pplk. in memoriam Jiřímu Štokmanovi, 30. dubna 2009, došla do prodeje i publikace o jmenovaném. Nevelkou 32stránkovou knížečku, jejíž autorem je Jan Štokman a vydavatelem městys Buchlovice, otevírá úvodník ing. Rudolfa Krzáka a ing. Čestmíra Šikoly, převzatý z publikace Parašutiské proti hákovému kříži (Brno 1992). Poté už se čtenář dostává k samotnému Jiřímu Štokmanovi a jeho osudům, k jeho sokolskému působení ve svém rodišti – Buchlovicích, jeho odbojové činnosti v řadách Obrany národa, která na začátku nacistické okupace vyústila v jeho ilegální odchod z protektorátu. Štokmanova cesta komplikovaně vedla až do Anglie, kde prodělal vojenský výcvik a byl zařazen do zpravodajské skupiny Clay spolu s Antonínem Bartošem a Čestmírem Šikolou. V dubnu 1944 seskočili pomocí padáků na území okupované vlasti, aby rádiovou stanicí Eva podávali informace vojenskému velení a Benešově exilové vládě v Londýně. Publikace, doplněná řadou fotografií z archivu autora, podává příklad hrdinství člověka, který patřil k nevelkému počtu uvědomělých občanů, kterým nebyly pojmy „vlast, národ a svoboda“ prázdné a svou měrou se rázně rozhodli bojovat proti nacistickému zlu. Čest takovým lidem. Bořek Žižlavský

Pouť na Barborce V neděli 7. června 2009 proběhne na Barborce tradiční první pouť. V 9.00 a 10.00 hod. odjedou z náměstí v Buchlovicích autobusy, v 10.30 hod. odejde průvod od parkoviště pod Buchlovem. V 11.00 hod. se koná mše svatá v kapli sv. Barbory. Ve 13.00 hod. odjíždí autobus nazpět. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

16

Toulavá kamera ve Chřibech

Závěrem měsíce dubna zavítala Toulavá kamera do našich Chřibů. Česká televize tentokrát mapovala oblast chřibského vrcholového hřebene s Komínskými skalami, mýtným kamenem u Bunče se zastávkou u Králova stolu. Průvodci tohoto dílu oblíbeného televizního pořadu se stali Buchlovjané ing. Zdeněk Zálešák a Bořek Žižlavský. Foto Jiří Blaha

Z Bunče na Kamínku za příběhy Chřibů Tak zní název nové výpravné knihy autorů Marcela Sladkowského, Jiřího Jilíka a Bořka Žižlavského, která vyšla v polovině měsíce května. Na jejím začátku vás první autor seznámí s dosud v takovém rozsahu nepublikovanou historií Bunče a Kamínky u Roštína. Protože čerpal nejenom ze starší literatury, ale i z dochovaných archiválií, mnohé závěry jsou překvapující. Jeho text je doplněn poznámkovým aparátem. Další část publikace zbývajících autorů nás přivádí do cca dvaceti míst Chřibů za pověstmi, mezi nimiž nechybí např. zkazky z Barborky, Buchlova, sv. Klimenta u Osvětiman, Střílek, Koryčan, Starých Hutí atd. Autoři provází místy dějů pověstí, zatímco jejich samotný základ byl převzat a upraven z textů někdejšího stříleckého rodáka Julia Skřítka. Knihu obohacují četné barevné fotografie Bořka Žižlavského, které doplňují další Marcela Sladkowského a dokumenty archivního charakteru. Knihu v pevné vazbě a grafické úpravě Víta Kučery vydala svým nákladem firma R. JELÍNEK a.s., Vizovice při příležitosti otevření zrekonstruované chaty na Bunči. Její autoři věnovali svůj honorář na rekonstrukci významné barokní památky – hřbitova ve Střílkách. I zakoupením knihy však přispějete na tuto dobrou věc. Publikace bude k dostání rovněž v Turistickém informačním centru v Buchlovicích. - red BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

17

Uriah Heep nadchli Buchlovice

Vystoupení kapely uvedl František Ringo Čech (vlevo) Fanoušci této nejpřednější anglické rockové legendy se na buchlovický koncert těšili od chvíle, kdy se tato novina objevila nepotvrzená již v loňském roce. V sobotu 16. května, v rámci otevření Buchlovského hudebního léta 2009, které každoročně pořádá agentura Vichr production, bylo vše jasné. Po „předskokanech“ Ciment už zazněl nezaměnitelný zvuk „Uriášů“. Jejich písničky, včetně zánovních i starých hitů, se linuly jedna za druhou celé dvě hodiny. Spolu s členy kapely si zazpívali diváci, jež bylo nejvíce slyšet při notoricky známé skladbě Lady in Black. Každý, kdo koncert navštívil, dá mi určitě za pravdu, že to stálo za to. Skupina vznikla v roce 1969 a během její dosavadní kariéry nahrála v několika složeních celkem 21 studiových a 13 živých alb (bez kompilací). V současnosti jsou jejími členy Mick Box – kytara (jediný zakládající člen), Trevor Bolder – baskytara, Russell Gilbrook – bicí, Phil Lanzon – klávesy a Bernie Shaw – zpěv. -bž-, foto Slávka Červená BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

Zpěvák Bernie Shaw s manželkou a synem 18

Koncert Uriah Heep měl spád od začátku až do samého konce. Muzikanti nenechali obecenstvo vychladnout. Foto: Bořek Žižlavský

Kytarista Mick Box BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

Baskytarista Trevor Bolder 19


20

Co o nás v knihách napsali… – VIII. část Dnes se budeme věnovat dvěma atypickým publikacím o Buchlově, které jsou staré už více než sto let. První z nich jsou Dvě léta na Buchlově – kulturní obrázky z l. 1581 a 1582 autora Vincence Praska – buditele, historika a filologa. Přestože větší část svého života prožil ve Slezsku a na severní Moravě, nakonec se octl a psal i v našem kraji, kde v Napajedlích zemřel. Praskova buchlovská práce byla nejprve otiskována na pokračování v uherskohradišťských Slováckých novinách a poté, v roce 1900, pro velký ohlas vyšla knižně u firmy Halla&Radoušek, knihkupectví v Uh. Hradišti. Než se V. Prasek dostal k samotné práci na knize, vyhledával v archivech a kopiářích materiál, který pak seřadil podle dat a událostí, které se odehrály mezi už uvedenými lety na buchlovském


a velehradském panství. Prostřednictvím listin se dostáváme do sporů, jež mezi sebou vedli buchlovský pán Jindřich Prakšický ze Zástřizl a velehradský opat Jakub Bilský z Bělé, občas v zastoupení svého úředníka Jana Šelihovského z Šelihova. Spory se jednaly často pozemků, dříví, poddaných aj., přičemž svou roli často hrálo i hrdelní „lovecké právo“. Základní text knížečky o 111 stranách, doplněné fotografií Buchlova, končí smrtí Jindřicha ze Zástřizl, o níž je zeširoka spekulováno. Tyto úvahy jsou naštěstí už mnoho let překonány a jméno Jindřichova vraha máme bezpečně potvrzeno ze dvou dochovaných autentických zdrojů. Byl jím Jindřichův známý, nějaký Vilém Rym. Po společné třídenní pitce se oba vážně nepohodli a po vzájemném pronásledování na koních zůstal po souboji ležet probodnutý pán buchlovského zboží v údolí za Smraďavkou. Autor se v samotném konci publikace vzletně rozepisuje o své práci. I po více než sto letech stojí za to si něco připomenout: „Když jsem před mnohými lety sestavoval paměti Napajedel a Malenovic, dostalo se mi k ruce asi 300 různých původních listů... Byly to listy posílací urozených pánů, opatů, úředníků... Opisy jsem odevzdal jisté společnosti, ale bojím se, že se to vše potratilo. Proto, když mi minulé prázdniny pan nadučitel Slavík, kterýž také statečně pomáhal opisovati ony listiny, odevzdal kopiář listů Buchlovských, umínil jsem si, že kořisti 21

té již nesvěřím nikomu, nýbrž na prospěch milého mi kraje Hradišťského uveřejním, ačkoli Buchlov od oblasti mé historické práce hodně jest vzdálen... Mají-li Napajedla, Malenovice po jednom svazečku dějin, proč by města Hradiště či Kroměříž neměla po 3, 4 knihách?... Potřebujeme vzletu, jiskry, potřebujeme světla i tepla duševního! Bez vědy a umění, tj. beze snah vědeckých a uměleckých zůstane jakýkoli pokrok v městech našich – planou hruškou.“ Další publikací, můžeme-li ji tak nazvat, je rozměrná práce s názvem Hrad Buchlov, která BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

prezentuje celkem 17 reprodukcí barevných maleb a kreseb exteriérů a interiérů hradu od význačného českého malíře Aloise Kalvody. Práci, jež je vlastně bohatě zdobenými deskami s vloženými reprodukcemi, nalepenými na zdobených kartonech, vydal v roce 1902 známý pražský nakladatel B. Kočí a ve své době stála velkých 30 korun rakouskouherských! Několik úvodních listů obsahuje nejprve text o Buchlově z pera hradišťského sběratele a redaktora Františka Kretze a dále oslavnou stať na majitele Berchtoldy od odborného učitele a sběratele ex-libris z Uh. Hradiště, Karla 22

Jaroslava Obrátila. Z posledního nepodepsaného textu nebude od věci odcitovat: „Jaký je poměr umělcův k řadě výtvorů, shrnutých do tohoto buchlovského alba? Jaký je důvod vzniku tohoto souboru? Co chtěl krajinář svým dílem? – Otázky ty nejsou marné. Doba naše se svým vysloveným demokratismem není valně nakloněna bývalému feudalismu... Na listech Kalvodových patrný je ten uchvácený zápal a opravdový obdiv umělce, jenž konečně přišel, aby vzdal Buchlovu svůj umělecký hold, jehož


si hrad z plna zasloužil. Tu vizte Buchlov, jak jej vidí umělec – Buchlov, jejž vám dosud hanobila drzá výdělkářská chamtivost fabrikantů pohlednic... Ale ještě s jiné strany pozorováno chce býti dílo Kalvodovo. Buchlov – toť hrad slovanský, uprostřed našeho lidu vyrostlý, s lidem a jeho tradicemi srostlý, kulturní středisko, cíl poutí, vysokohledý strážce tohoto lidu...“ Bořek Žižlavský foto archiv autora

23

Připomeňme si z historie Před 65 lety, 6. června 1944, byla zahájena jedna z největších operací II. světové války, vylodění spojenců v Normandii, pod krycím názvem Overlord. Ve Velké Britanii se na invazi soustředilo 39 spojeneckých divizí s počtem 2 876 439 vojáků. Vrchním velitelem celé operace byl pověřen generál Dwight Eisenhower a dostal k dispozici 2 943 plavidel vhodných k vylodění. Peklem prošly americké jednotky na pláži Omaha, kde zůstalo ležet asi 2 200 vojáků. Nemalé ztráty utrpěli spojenci i na plážích Utah, Gold, Sword a Juno.

K nejdůležitějším faktorům úspěšné akce bylo vysazení parašutistů. Byli to příslušníci 101. a 82. výsadkové divize USA a 4. britské výsadkové armády. Parašutisté USA seskočili na šíji Cotentického poloostrova, kde zajistili mosty a strategicky důležitá místa a britští výsadkáři zajistili údolí řeky Orne. O šest dní později bylo na francouzském území 320 000 spojeneckých vojáků, 54 000 vozidel a 100 000 tun válečného materiálu. Po dalších úderech již nebyla německá vojska schopna klást vážnější odpor a mohl následovat spojenecký postup k Seině a na Paříž, která byla osvobozena 25. srpna 1944. Operace Overlord velkou měrou přispěla k porážce nacistického Německa. Jan Štokman BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

24

Měj oči otevřené a uvidíš Dnes si povíme něco o bylince, která již pomalu mizí z našich strání a luk, kde je ozdobou naší přírody. Jedná se o bukvici lékařskou (betonica offinalis). Má štíhlý vysoký stonek ukončený karmínově červeným květem, uspořádaným do delšího střapce. Celou rostlinku dotváří vroubkované lístky. Již odedávna je jednou z bylin, které mají své oblíbené staré léčebné tradice. Její hlavní uplatnění je proti průduškovému astmatu, kde blahodárně působí na dýchací cesty a v tomto případě ji můžeme pít i samostatně. Je také ale dobrou součástí čajových směsí proti kašli, které oslazené medem s přidáním citrónové šťávy jsou pak i pro děti lahodným nápojem. Další použití bukvice je do čajových směsí při zánětu ledvin a močového měchýře, při ženských nemocích, při bolestech v kříži, nervových poruchách a epilepsii. Působí na náš dobrý spánek a také dokáže pomoci při průjmu a poruše našeho trávení. Při všeléčící schopnosti nemá tato bylinka žádnou špatnou stránku, a proto ji můžeme užívat samostatně, i přidávat do čajových směsí. V tomto období rozkvetlých luk nás jistě upoutají květy svízele. Svízel bílý a svízel syřišťovitý. Mezi léčivé patří svízel syřišťovitý (galium verum). Je to vytrvalá bylina s poměrně vyšším Bukvice lékařská oddenkem a s přímou, málo větvenou lodyhou s citrónově žlutými květy. Kvete od června do srpna. Nať se sbírá v době květu seřezáváním. Voní medově, ale po usušení se ztrácí a má chuť svíravě hořkou. Používá se vnitřně v nálevu – jedna až dvě polévkové lžíce řezané drogy na jeden litr vody – při otocích a onemocnění močových cest. Zevně ve formě koupelí při špatně se hojících ranách a na popáleniny. Podobně působí také svízel lepivý, u nás lidově zvaný „povídka“, který bývá často v obilí nevídaným plevelem. – Při procházkách se rádi díváme na rozkvetlé louky a hledáme tu pestrost květů. Některé rostliny již vyhynuly, kdy je vytlačila prorůstající ostřice a jiné rostliny. Bývalo tu pěkné všemi těmi bylinami provoněné seno ve správném čase posečení luk, kdy dobře usušené bývalo základem krmení pro hovězí dobytek. H. S. Svízel syřišťový BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

25

Život na vesnici v době mého mládí Jedná se o období po první světové válce po roce 1920. Z války se vrátilo mnoho mladých mužů, po několikaleté přestávce bylo uzavíráno mnoho nových manželství a z toho vyplývalo, že se rodilo i hodně dětí. Lidé byli spokojeni s vytvořenou svobodou a přesto, že žili někdy i v nuzných poměrech, ochotně se zapojovali do spolkového života v Sokole, Orlu, sdružovali se v různých společenstvích, družstvech, kampeličkách apod. Zásadní vliv na život na vesnici přinesla pozemková reforma. Jestliže dříve vesnický lid byl odkázán na práci u sedláků a statkářů, získali domkáři větší nebo menší plochy orné půdy a začali samostatně hospodařit. Z počátku pracovali převážně jenom vlastníma rukama. Postupně, jak si pořizovali jednu nebo dvě kravičky, pořizovali si jednoduché zemědělské nářadí, pluhy, brány, vozy a pokud neměli prostředky na vlastní stroje, sdružovali se ke koupi a společnému užívání secích strojů, mlátiček obilí, vyorávačů řepy, žacích strojů apod. Z toho vyplývalo, že se museli také starat o to, kam sklizenou úrodu uložit. Jestliže do té doby byly vesnické stavby jako malé, většinou dřevěné chaloupky, kryté doškovou krytinou, začaly se k nim přistavovat zděné chlévy, stodoly, mlaty, kůlny pro uskladnění strojů apod. Přístavby byly často daleko větší, než původní obytné stavení. Provoz malého hospodářství zajišťoval základní obživu rodiny, obilí, brambory, krmení pro hospodářská zvířata. S hospodářským rozvojem se rozšiřoval i průmysl a živnosti, jako jsou koláři, bednáři, sedláři, kováři, zedníci, klempíři, pokrývači apod. Samozřejmě vznikaly i nové hospody a obchody se smíšeným zbožím, kde se prodávalo vše, co bylo na vesnici zapotřebí. Staří rodiče žili společně s mladými rodinami, obyčejně v jedné místnosti, které se říkalo výměnek a mladí hospodáři jim byli povinni poskytovat až do konce života základní potřeby, jako palivo na topení a vaření, brambory, mouku, pomoc při nemocích apod. Staří lidé, jak se jim říkalo výměnkáři, naproti tomu pomáhali, pokud byli schopni, při práci na BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

poli, při hlídání dětí, opravovali domácí nářadí apod. Mnoho rodin žilo tak, že otec rodiny jezdil za prací do města, pokud byla vhodná práce k dosažení, a o hospodářství se starala manželka s dětmi, případně se starými rodiči. Všichni se snažili maximálně využívat toho, co příroda poskytovala a sami vypěstovali, využívalo se jakékoli krmivo, každý kousek trávy na příkopech u silnic se posekal a usušil, padané ovoce se posbíralo, sušilo, zavařilo, sbíraly se houby, borůvky, chodilo se na klestí do lesa, každý kousek trávy se nechal vypást kozami, králíky nebo husami. Poměrně velký počet dětí si vynutil stavbu nových škol. Školy byly téměř v každé vesnici, tam, kde byly vesnice blízko sebe, sdružily se pro stavbu školy dvě až tři vesnice. Školy byly jednotřídní, dvoutřídní podle počtu dětí i vícetřídní, později se provozovaly ve vesnicích školy do 5. třídy, od páté chodili žáci s dobrým prospěchem do školy měšťanské a ti žáci, kteří neprospívali, zůstali ve vesnické škole s nejmladšími dětmi. Stravování bylo velmi jednoduché. Hospodyně na otázku „Co budeš vařit?” odpovídaly obvykle „Co Pámbu nadělí a co dům dá…” Hlavními potravinami byly brambory, chléb, mléko, bílá káva, luštěniny, maso jen z vlastní produkce, králík, kuřata, husy, slepice a to převážně jen v neděli. Do obchodu se chodilo jen minimálně a kupoval se hlavně cukr, sůl, koření, ocet apod., také kvasnice. Maso od řezníka se kupovalo jen zcela výjimečně na neděli, ponejvíce hovězí, to se vyvařilo na polévku a vařené se rozdělilo mezi členy rodiny. Tam, kde to situace dovolovala, se pěstovalo v domácnosti prasátko, které, když se vydařilo, poskytlo při zabíjačce zásoby masa a sádlo na delší dobu. Maso se konzervovalo převážně uzením, mrazení nebo chlazení neexistovalo. Významnou součástí stravy byla vajíčka, která se konzumovala podle toho, kolik si jich rodina mohla vyprodukovat, resp., kolik měli vlastního krmení pro slepice. Pro mimořádné příležitosti, jako posvícení, pouti, svatby, křtiny apod., se nakupovalo ve 26

městě, kde již byly specializované obchody, říkalo se jim koloniální, kde byly k dostání ořechy, mandle, fíky, cukrovinky, čerstvé pečivo, někdy i pomeranče nebo banány, ale na to většinou nedostačovaly finanční prostředky. Bylo běžné, že hospodyně šla do trhu, aby prodala svoje vyprodukované máslo a za utržené peníze nakoupila margarín pro vlastní potřebu, který byl levnější. Významnou součástí vesnického života byly trhy, které se konaly ve městech. Týdenní trhy se konaly každý čtvrtek. Na náměstí byly rozestaveny dřevěné kozy a na ně prkenné podlážky, které sloužily jako prodejní pulty. Ženy z venkova zde nabízely k prodeji své produkty, jako vajíčka, máslo, tvaroh, sušené ovoce, někdy i zeleninu, kuřátka malá i odrostlá k zabíjení, králíky, holuby, housata i vykrmené husy. Zvláštní součástí týdenního trhu byl trh prasat, kde se prodávala selata ve velikosti 12–15 kg, stará kolem 5–6 týdnů. Selata se vozila na trhy v dřevěných roštových bednách, zájemci si je kupovali po jednom nebo dvou a odnášeli si je v jutových pytlích. Vyšším stupněm prodeje byly výroční trhy, tzv. jarmaky. Konaly se ve městech v intervalu 2–3 měsíců a střídaly se s trhy na dobytek. Na jarmacích bylo k dostání vše, co se v regionu vyprodukovalo, od nástrojů, nářadí, hospodářských potřeb, přes textilní zboží. Jarmaky byly příležitostí k setkávání známých a příbuzných

z okolních vesnic a byly i vzájemnou výměnou zkušeností z hospodaření. Dobytčí jarmaky byly jakousi přehlídkou úrovně pěstování skotu. Prodávala se na nich především telátka a mladé jalovice k chovu. Bývalo zvykem, že uzavření obchodu se šlo zapít do hospody, kterých bylo na náměstí několik. Mimo obchodování s hovězím dobytkem a prasaty na trzích existovali profesionální prodejci, kteří jezdili po vesnicích a vyhledávali možnosti výkupu celého houfu např. selat a tyto převáželi do podhorských okresů, kde je prodávali zájemcům na trzích nebo je dodávali hospodářům zabývajícím se jenom výkrmem. Život na vesnici před zhruba 80–90 lety se dost výrazně lišil od života ve městech. Pokrok a uplatňování moderních průmyslových výrobků se prosazovaly ve městech rychleji než na vesnici. Také v úrovni bydlení byl stále značný rozdíl. Rozvojem dopravy, zejména automobilizmu a rozvojem mediálních prostředků se však již před druhou světovou válkou začala životní úroveň ve městech a na vesnicích sbližovat a dnes mezi nimi není prakticky rozdílu, naopak na venkov se stěhují lidé za větší pohodou a klidem, budují si na venkově honosná sídla s uplatněním nejnovějších technických vymožeností. Na 20.–30. léta minulého století vzpomínal Josef Říha

Buchlovice za první republiky

Foto: archiv SPHB


27

Červen na zahradě Základem dobrého kompostu je trpělivost. Nic se nesmí uspěchat, kompost musí dozrát a teprve pak výrazně zvýší výrazně kvalitu půdy. Takový kompost je také tou nejlepší ochranou rostlin před škůdci a chorobami. Zásady dobrého kompostování: škoda každého kousku organické hmoty, která skončí v popelnici a ne na kompostu. Mísíme různé druhy kompostovaného materiálu. Nadrobno rozsekaný materiál se přemění na kompost rychleji. Dbáme na přiměřenou vlhkost kompostu, podle potřeby ho buď chráníme před deštěm, nebo naopak zaléváme. Dbáme na vyrovnaný poměr suchého, dřevnatého a čerstvého materiálu. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však konzervuje. Slehlý a nevyzrálý kompost včas překopeme. Dvouletky, jako jsou macešky, sedmikrásky, pomněnky, karafiáty a další, vyséváme v červnu až v červenci do pařeniště, truhlíků nebo na pečlivě připravený výsevný záhonek. Především macešky při klíčení velmi trpí vlivem vysokých teplot, kdy navíc půda velmi rychle vysychá. Proto se vyplatí semínka jen slabounce zasypat a po zalití výsevy zastiňovat. Výsevy nesmějí zaschnout, proto je třeba dbát na pravidelnou zálivku. Jakmile semínka začnou klíčit, zatemnění sejmeme, ale za slunného počasí je budeme opět lehce zastiňovat. Právě příliš vysoké letní teploty v některých letech bývají příčinou neúspěšného pěstování těchto květin. Po vyklíčení, především při výsevech v pařeništi, je také nutné výsevy důkladně větrat, aby se semenáčky nadměrně nevytahovaly do výšky. Růže v červnu - v tomto měsíci už růže naplno kvetou. Nezapomínejte, že odkvetlé části musíte odstraňovat nejenom proto, aby keříky pěkně vypadaly, ale také abyste podpořili další kvetení. Opakovaně kvetoucí odrůdy po prvním kvetení přihnojte speciálními, rychle působícími hnojivy. Během delšího období beze srážek musíte zalít zejména růže zasazené na jaře. Nikdy nezavlažujte na listy, vždy ke kořenům. Pokud jste na koncích výhonků nebo BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

na poupatech objevili mšice, zasáhnout můžete přípravky,jako Actellic 50 EC, Pirimor 50WG, Reldan 40 EC a podobně. Pokud nechcete používat chemii, můžete použít rostlinné výluhy. Asi ve dvou litrech vody krátce povaříme 30 g pelyňkové natě, pak sceďte a používejte zředěné v poměru 1:3. Výluh z kopřivy připravte tak, 1 kg čerstvých kopřiv zalijte 10 l vody a máčejte 24 hodin. Potom sceďte a tři dny po sobě postřikujte postižené růže. Menší množství mšic lze zlikvidovat rovněž mechanicky tak, že je setřete prsty. Pokud je vám to nepříjemné, můžete je také spláchnout proudem vody. Při likvidaci mšic vám pomohou také slunéčka, velmi jim totiž chutnají. Přihnojit jehličnany? Když mají být jehličnany na zahradě pěkné a zdravé, potřebují více péče než ty druhy, které rostou v lese. V tomto období rostou nové výhonky, které potřebují dostupné živiny, proto je teď ten správný čas pro závlahu a přihnojení. Vhodné je speciální hnojivo na jehličnany, které obsahuje správný poměr dusíku a hořčíku. Při nedostatku živin jsou konifery méně odolné proti chorobám a škůdcům. Termín sklizně a kvalita - nevhodným termínem sklizně můžeme znehodnotit celou úrodu ovoce, zeleniny i bylinek. Při sklizni ve správné konzumní zralosti získáme nejlepší kvalitu, kterou mnohé druhy zeleniny mají jen několik dní. Na opožděnou sklizeň jsou citlivé zejména rané druhy jarní zeleniny. Hlávkový salát a raná ředkvička vybíhání do květu, hrášek ztrácí cukr, který se mění v škrob, kedluben dřevnatí, fazolové lusky ztrácejí křehkost, někdy se v nich tvoří vlákna. Hlávky rané kapusty a zelí praskají, a tak je snadno napadnou choroby a škůdci. Ovoce, jako jsou třešně, višně a bobuloviny, pro přímou spotřebu sklízíme v plné zralosti, kdy má nejlepší kvalitu, což nám umožňuje jenom vlastní zahrádka. Plody určené ke konzervaci nebo přepravu sklízíme ještě před plnou zralostí, dříve, než plody zcela změknou. Skromný měsíček – měsíček je nenáročná letnička, která zahradu oživuje až pozdního 28

Buchlovice ze Starých hor podzimu svítivými oranžovými nebo žlutými květy. Tato rostlina kvete jen krátce, po odkvětu rychle dozrávají semena, a pokud je neodstraníme, rostlina brzy odumírá. Z vypadaných semen však brzy vyrostou nové rostliny. Porost měsíčku se tak na zahradě často udržuje samovýsevem. Můžeme ho vysévat i postupně. Z letního výsevu kvete již na podzim a květy často odolají mrazíkům. Bohatou úrodu semen můžeme použít jako osivo pro zelené hnojení, květy je vhodné použít k bylinným čajům nebo k výrobě lihových tinktur. Červnový propad plodů a probírka - v červnu opadávají z jádrovin a broskvoní malé plody, především ty špatně oplodněné nebo nějak poškozené například pilatkou jablečnou. Při nedostatku vody strom shazuje i plody zdravé. Je to schopnost samoregulace násady, která se liší podle odrůd nebo podmínek pěstování. Na některých stromech zůstává nadměrné množství i po opadu. Plody sice dozrají, ale jsou příliš BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

Foto: -bžmalé, nekvalitní, a přitom zbytečně odčerpávají stromu živiny pro zakládání budoucích květů a tím i další úrody. V červnu proto zkontrolujeme násadu plodů na ovocných stromech a podle potřeby ji upravujeme ruční probírkou. Po červnovém opadu, když mají plody v průměru asi 2 cm, odstraníme všechny špatně vyvinuté plody, deformované, nebo zasažené chorobami a škůdci. Současně protrháme i shluky zdravých plodů a ponecháme jen jeden nebo dva nejlépe vyvinuté. Při správné probírce jsou plody od sebe na větévce vzdálené 10 až 15 cm, u velkoplodých odrůd i více, ale protože jsou zatím malé, celkový dojem může vyvolávat obavy z malé úrody. Nakonec však získáme kvalitní úrodu krásných plodů a strom není oslabený. Plody můžeme odstraňovat při probírce bez stopek rukou nebo nůžkami. Příliš velké úrodě plodů můžeme předejít již při předjarním nebo jarním řezu redukcí výhonů s květními pupeny. Petr Kumšta 29

Velké čínské česnekové vítězství Český česnek patří k nejlepším na světě. Přesto nedobyl svět a k sehnání už není ani doma. Na celé čáře vyhrává čínský česnek z provincie Jün-nan, ačkoli jeho kvalita je oproti tuzemskému sotva pětinová. Ve stánku pod náměstím ve slezském městečku Odry prodává zeleninu čtyřiašedesátiletý Jordan Dimitrov. „Česneku rozumím a čínský není o nic horší než český,“ tvrdí. „Třeba čínská odrůda Garlic je chuťově stejná jako český paličák,“ prohlašuje, ale nakonec sám přiznává, že mu česnek na pultě buď kvapně vysychá nebo naopak plesniví. „Český česnek prostě neseženu!“ „Účinnou zbraň proti čínskému česneku má v rukou každý Čech. Stačí přestat kupovat nekvalitní česnek z dovozu,“ říká Helena Stavělíková z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Denně musí opatrovat políčko, na kterém ústav pěstuje český česnekový poklad: 624 odrůd včetně těch, které experti nalezli při terénních sběrech v domácích zahrádkách. Vedoucí olomouckých latifundií Karel Dušek má v tuzemského zákazníka menší důvěru: „Češi sice umějí vypěstovat jeden z nejkvalitnějších česneků na světě, ale mladší generace už takřka neví, jak český česnek vůbec chutná.“ Zákazníci supermarketu, podle něho, těžko mohou začít bojovat za kvalitu a chuťové vlastnosti něčeho, co je na českém trhu takřka méně dostupné než francouzské ústřice. „Když jdu do obchodu a potřebuji česnek, nezbývá mi než si také kupovat čínský,“ stěžuje si muž, který se celý život vědecky zaobírá českou zeleninou. Do zahrady výzkumného ústavu přichází další přední kapacita na česnek: „Ze čtyř milionů tun v šedesátých letech se světová produkce česneku vyšplhala až na dnešních patnáct milionů. Z toho více než jedenáct milionů tun se urodilo v čínské provincii Jün-nan,“ přednáší Pavel Havránek z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Čína drží skoro osmdesát procent produkce, jen do Česka se loni dovezlo přes pět tisíc tun česneku. Čínská nadvláda je patrná i v Olomouci. V jednom supermarketu je k dostání pouze volně ložený česnek deklarovaný jako čínský, ve druhém nabízejí v síťce zabalený česnek s italskou etiketou – nicméně prodejce tvrdí, že i v tomto případě jde o čínské zboží. „Správně by to mělo být deklarováno názvem odrůdy,“ říká výzkumník Dušek a obhlíží síťku se zakoupeným česnekem. „Kolem roku 2000 vyhlásily evropské státy a USA čínskému česneku celní válku. Přineslo to jediný výsledek: zrodilo se výnosné podnikání, a to pašování česneku.“ říká botanik Havránek. „Rozdružená cibule, která dlouho nevydrží. U paličky hluboce zaříznuté kořeny, takže při skladování ve vlhčích podmínkách začne česnek okamžitě hnít,“ rozebírá Dušek kvalitu česneku v „italské“ síťce. Také chuť se výrazně liší od tuzemského česneku – kvůli odlišné ostrosti silic, allicinu. „Českého česneku dáte do jídla jeden až dva stroužky a je to až moc. Čínského tam můžete dát celou paličku a výsledná chuť bude i tak mdlá. „Češi tak v důsledku prodělávají, i když čínský česnek nakoupí v supermarketu za cenu od 69 korun za kilogram, zatímco letošní nový česnek stojí 100–120 Kč. Výpěstky z Jün-nanu mají – řečeno vědeckým jazykem – nižší obsah účinných léčivých složek, které brání bakteriálním infekcím či upravují střevní mikroflóru. Zkrátka, čínský česnek má ve srovnání s českým jen desetiprocentní až dvacetiprocentní kvalitu. „Domácí česnek takřka nikde neseženete,“ říká Jan Kozák, farmář z Poběžovic ve východních Čechách. Mnoho let obnovuje slávu českého česneku, kterou dříve oceňovali i američtí či švédští odběratelé; dnes není co vyvážet. Kozák je největším českým šlechtitelem česneku, zákazníkům BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

30

nabízí dvanáct certifikovaných, škůdcům i virům odolných sadebních odrůd. „Zájem je obrovský, ale uspokojím jen minimum pěstitelů,“ říká Kozák. Kvalitních sadeb, což jsou v případě česneku jednotlivé stroužky, čili odborně řečeno přezimovací pupeny, je v tuzemsku nedostatek. „Kupovat si sadbu, byť českou, někde na trhu, to je časovaná bomba. Pěstitel si může zamořit pozemek na desítky let háďátkem nebo zhoubnými houbovými patogeny,“ upozorňuje Havránek. (Celý článek najdete v časopisu Týden 25/2008.)

Šumavou křížem krážem – XVI. Švihov V podhůří šumavských hor, v údolí řeky Úhlavy, stojí už od poloviny třináctého století pevný vodní hrad Švihov. Nejstarší zmínkou je zápis z roku 1245. V tomto období byl hrad tvořen mohutným obdélným palácem a dvorem, ohrazeným čtvercovou hradbou. Brzy byl naproti paláci vystavěn ve dvoře druhý, symetrický. Tehdy již hrad vlastnili Rýzmberkové a jimi zvelebené sídlo se za jejich vlády stalo terčem útoku husitských vojsk. Hradní posádka se vzdala – nebyla nic platná důmyslná soustava příkopů. Husitským bojovníkům se podařilo vodu z nich vypustit.

V osmdesátých letech 15. století došlo k nákladné a skvostné přestavbě Švihova; hrad se tehdy proměnil do podoby, která mu zůstala prakticky z velké části dodnes. Roku 1505 se zde zastavil Benedikt Rejt, který se zasloužil o projekt na tehdejší dobu ojedinělého (s výjimkou v jednom z předchozích putování vzpomínaného hradu Rabí) opevnění. Tyto nákladné stavební činnosti financoval majitel hradu, Půta Švihovský z Rýzmberka. Dvojpalácové jádro hradu, doplněné na východní straně o polygonální budovu kaple, bylo obepnuto parkánovou hradbou s podkovovitými dělový-

Krajina u Sekrýtu BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

31

Švihov mi baštami v nárožích. Na západní straně tohoto opevnění byla situována vysoká vstupní věž. Kolem takto zabezpečeného hradního jádra byl vyhlouben první pás vodního příkopu. Do vstupní věže hradního jádra se vcházelo z předhradí, z hospodářského dvora, který byl součástí vnějšího, ještě mohutnějšího věnce opevnění. Toto bylo prolomeno dvěma průjezdními věžemi (z nichž se dochovalo přízemní severní z nich) a na východní straně v nárožích hradby byly vybudovány opět podkovovité bašty. Celá tato opevňovací soustava byla opět obklopena vodním příkopem. Další stavební úpravy, týkající se běžného provozu, byly provedeny z popudu bratří Václava a Jindřicha Švihovských z Rýzmberka, kteří si Švihov rozdělili na polovinu. Roku 1548 získal hrad Herolt Kavka z Říčan a koncem téhož století Černínové. Švihova se málem tragicky dotklo nařízení císaře Ferdinanda III. (1655) o zboření všech kvalitně opevněných hradů na území království. Na hradě se bourat začalo – za oběť padla část vnějšího opevnění. Nakonec se nezbořený hrad stal sýpkou a byl používán výhradně k hospodářským účelům. BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ 6/2009

Vyjdeme-li z dnes malebné obce Švihov po turistické značce směrem na Klatovy, mineme vlakovou stanici, pospíšíme si kolem hlavní silnice a v údolí Úhlavy vystoupáme na mírnou vyvýšeninu, na které stával ve středověku malý hrádek Kokšín, který sloužil coby předsunuté opevnění Švihova. Jdeme-li dále, přijdeme do osady Komošín nad vsí Dolany. Zde byl ve středověku vystavěn hrad, který v roce 1510 je připomínán už jako zpustlý. Vznikl snad někdy před polovinou 14. století. Podstatné pozůstatky hradu byly ale ještě dobře patrné ve století devatenáctém. Dnes si z někdejšího hradu můžeme prohlédnout mohutný, ve skále tesaný příkop a pozůstatky zdí, sloužící jako podezdívky plotů. Některé další části hradních budov jsou zakomponovány ve zdech obytných chalup. Celý hradní kopec i s domy je utopen mezi stromy a keři a se světem jej spojuje jedna nepohodlná a zanedbaná cesta. Cestou dále z Komošína projdeme drobnou osadou Sekrýt a posléze kolem obrovského lomu u Svrčovce. Ale to se již blížíme Klatovským borem k městu Klatovy. Text a foto Martin Žižlavský 32

Jubilanti v červnu 2009 80 let 85 let

Božena Galusová Anna Hochmajerová (Domov seniorů Buchlovice) Emilie Vlčnovská (Domov seniorů Buchlovice) Marie Machová (Domov seniorů Buchlovice) Anna Sátorová

Dne 9. května jsme v salla tereně zámku přivítali nové občánky. Zleva: Lucie Strýčková, Anežka Čagánková a Zuzana Houdková. Foto: Oldřich Stránský

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Úřad městyse Buchlovice, tel.: 572 595 120. Vychází měsíčně, řídí redakční rada, odpovědný redaktor ing. Miloslav Hrdý, výkonní redaktoři Vlastimil Kořínek a Bořek Žižlavský. Náklad 350 výtisků. Cena 11,– Kč Registrační číslo MK ČR E 13102 Redakční rada si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Sazba Vít Kučera, tisk HUDEC print, s. r. o., Buchlovice

BUCHLOVSKÝ ZPRAVODAJ. ČÍSLO 6 ROČNÍK XV.č Červen 2009

Recommend Documents