•277
CLANEK TRETI. PUENY.
Pupeny jsau prwopoátky novvých wtwí a nowých lodyh ; pnvní spsob mají stromy, kie a byliny, druhý ale toliko bylin5\ Wtwe pochodí nejwíee z pupenvv nadzemních, totiž z oddenku nadzemního, kmenu a jeho wtwí, lodyhy ale z podzemních, tedy z oddenku podzemního ili podkluí. Pupeny nadzemní se dlají bu w aužlabícku listowém, na smítku ili rozze loské, oddenku nadzemna konci netoliko pn i jeho wtwí nébrž Konen pupeny nalézají se netoliko u rostního podzemního. nébrž cewnatých lin sklípkat ých n. p. nkterých mechw bezdložných, jednodložných a dAvaudložných, jako jsau z prwních kapradí stromowité, z druhých wšecky pukaté a hlízatc, pak palmy, aloesy a j., ze tetích cykasowité, papaja (Carica}, prostot (Theophrosta]) a j. K aužlabopupeným ale též ze sklípkatých náležejí mnohé mechy, jatrovvkowité oddlenolisté, z cewnatých tajnosnubných kapradí mnohá z jednodložných tráwy a šáchorovvité mnoholeté, z dvvaudložných nejmnožší stromy a jediném ke. Pupenem koneným prodlužuje se tedy stonek smru, takžeby wždycky jednoduchý zstal, kdyby zplozowání novvých pupenw nebylo obmezeno. Pupeny aužlabíkowými psobí se netoliko zrst w dél, anobrž wtewnatost. Místo ale, na nmž pupeny se nalézají, jest dležité, protože pupeny konené wždycky jsau wtší a silnjší ohledu na poboní, že díwc puí a raší, že rozhy z nich wzrostlé jsau silnjší, že poboní tím pozdji puí a raší, tím slabší wydáwají rozhy, ím wzdálenjší od konce smítkowého. Též pupen konený jednodložnic a tajnosnubných cewnatých jest pomru peweliký. Píina toho rozdílu snad záleží na tom, že míza hrne se nejradše wzhru, newyšinujíc se ráda. J'upen ili wiastn prwopoátek rozhy zawené má zrowna takowé ástice základní, jako stonek, z nhož poátek bére. Pupen rostlin sklípkatých jest spojen s celau wnitní sklípkatinau; u rostlin cewnatých tajnosnubných a jednodložných ale osa poíná ze sklípkatiny, a swazky cewowé ze starších. Taktéž u rostlin dwojdložných wyniká ze den wtwí, na nichž pupeny se nalézají; ale obklíen jest wrstwau záwitkw dlajících pak, jak eeno, tak nazvvanau traubu deowau, a korau, která jest pokraowání kry wtwowé. Jestli nepowsávvají wšecky pupeny ze den, alespo ze paprskvv deowých. Pupeny zaínají se dlati již tenkráte, když listy se wywíjejí; pak zponenáhla se zdokonalují, až pak listy swj žiwo
bu
i
i
i
,
,
,
w
i
w
w
w nm
de de
wn
278 Povvstáwají
zkoncí.
w
ale
aužlabiku
swazky cewowé ze smítku nebo kmenu do
tam
listowem,
kde
se ohybují, aby wnikly
listu.
Co do puení jedni
jako
totiž
mujících, a
li,
a rašení poskytují
pupenowé
dwojí rozdíl,
ježto se dlají na rostlinách letních a prezi-
konení
,
žlwot poínají. protože jest opatena
jícím
w
ješt
druzí ale po zimu celau
témž roku
w
odpoinuwše tepruwa Prwní dostáwají mízu
rozhy wzrostají,
w
jae následu-
z celé
rostliny,
k obžiwowání mže piprawowati. Pupeny ale pezimující stromw listy mnících Avyrážejí w as, w nmž není listw, protož musí koen potebuau potrawu poskytowati, cewy musejí popuzeny býti, aby mízu listím,
šáwy
kteréžto
erstwji wzhru k pupenm hnaly. Puení puperiw zakládá se na zponenáhlém zrstu prwopoátku rozhowého, na nmž jak eeno, Avšecky díly jež má ,
,
rozha míti, se nacházejí. Pezimišt, musí nyní se otewíti, aby rozha mohla vven. Pak w témž ase lánky rozhowé se proNa dlužují od dola wzhru, listy se zwtšují a rozkládají. devvnatých rostlinách zweliovvání obau díl trwá dotud , až swé náležité welikosti nabudau, až rozhy zdewnatjí, naež
pupeny
w now
zanau
wbec
Pupeny
se dlati.
as zrstu
lodj'hy jsau letní, po celý
rostlin ale,
se wywijejí.
jejichž
Zrst rozeh
asn
se ukonuje, protože ostatek teplého a pupenatní se wynskládá. Od toho nedlají wýjimku ani stromy, jež jako n. p. topol wlaský, po druhé jdauce do mízy z pupenw letošních rozeh opt wyhánjí rozhy, které mohau slauti letními, aby se rozejest rychlý a
poasí na
dewnní
znaly od jarních, prwních. Znamenito, že stromy se mohau donutiti, aby hnaly rozhy letní, když totiž listy s rozhy wywité zponenáhla se podlamují, ímž pupeny na budaucí rok ustanowené zanau se wywijeti. Tak se má topol wlaský, tak i morušn ili morušowé stromy. Podlé toho zdá se, že okaz ten pochodí nadbytkem mízy, protože ani rozhy ani listy, dosáhše skoro již swé dokonalosti ke swému bytí nepotebují tolik potraw jako prwé. Délka, jíž rozha rostauc nabýwá, jest u též rostliny welmL Prudcí rozdílná, a záleží na píinách wnitních a wnšných. wzeslupowání mízy psobí ezejší wzrst, dol hnání ale zponenáhlejší. k tomu welice prospíwá, Nadbytek wláhy
w
,
pd
w
w
pd
mokré ku jež na wrbách téhož rodu suché ale mnohem kratší. podiwu dlauhé rozhy wyhánjí Nedostatek swtla we sklep psobí, že lodyhy zematowé Paezy stromw délku až ku podiwu welikau se wytahují. listnatých jakož i stromy téhož spsobu okleštné wyhánjí w píznivvých okolnostech welmi dlauhé a spolu i silné rozhy,
jak
w idíme
,
,
w
w
279 leží na jew, jelikož celé množstvví mízy, které piedUin na zrst tolika dílw se wynakládalo, nyní shání se ke zplození pupenw a ke zrstu rozeh. Jako vvšaký rod rostlin má swau ustanowenau wýšku, listy, kwty a plody swau urenau welikost, tak 1 rozhy se mají. Protož jsau rostliny, jejichž rozhy vvnitiními píinami mají znazdá se, že délka menitjší délku, jiné zase skrownjší.
ehož píina
Wbec
w
opaném pomru, že totiž rozeh a pewnost jejich diewa jest To widrívví jest ídcí a mkí, ím ezeji roste, a naopak. díme také u téhož rodu, že rozhy kratší jsau zawalitjší a twrdší nežli delší.
mže se nyní powažowati za jedolením koncem, co koenem, rostlin matin, jako pd, tkwí z ní potrawu pijímá, a ji ke swym koncm pomoci austrojw zdláwá a obracuje. Nahoe jsme prauili, že pupeny wbec ze dené poátek berau. U rostlin dwaudložných jest díl rozhy a pak smítku wtwe, z ní udlaných, we kmenu wáznaucí homolowitý a koncem swým dotýká se den. Ten konec ale musí sezponenáhla wzdalowati od powrchu kmenovvého, ponwadž coron se nasazují nowé wrstwy dewowé a korowé, které, jak patrno, musejí se okolo toho dílu pikládati, a prchod dlati Díl jímž onen díl wychází wen. wtwe we kmenu nebo vvtwi wtší wáznaucí nazývvánic suk, který musí býti tím delší ím jest starší. Suk, jakož i jeho pokraowání, wtew, netoliko dostáwá od kmenu nébrž swazky cewowé i kruhy rozpostawené, které pišedše k se ohybují, aby na nj pijíti mohly. Suk tedy pibýwá tlauš a dél jako kmen sám, a liší se od kmenu toliko menším množstwím plastw sauosných, protože má o jeden plast mén jejž rozha swým letinm zrstem nasadila. Pupeny konené dwojdložných swým sukem též homolowitým wáznau také konci smítko wém; ponwadž ale plasty dewowé nepetržené a stejném smru jdau, asem wšecka památka jeho docela zmizí a pokraowání wtwe liší se toliko tím, že má o jeden plast mén. Jinak se mají suky rostlin sklípkatých a cewnatých tajnosnubic. Jelikož nemají uritých plastjv cewowých , jelikož dalším zrstem jich tedy nemohau nasazowati, suky bokowé muRozha z pupenu wzrostlá
dnotník, jenž
w
swým
w
,
i
,
de,
w
nmu
w
,
w w
wždycky swým koncem wultním we stejné dálce od powrchu stonkowého zstáwati. Jiný spsob pupenw jsau jntky ili cibule, o jejichž rozlinosti mluwili jsme na náležitém míst (^str. 87}. Puky ale jsau pupeny na oddenku podzemním ili podkluím (podpuím} kratikým, takže vv mnohých pípadnostech pupen sám jest wtší oddenku. Ta wlastnost ale nemže dáti práwo, aby puky za ústroj obzwláštní se powažowaly. sejí
I
280 Mnohem
znamenitjší rozdíl ale zakládá se na dílech obpuí dlajících, ili na sukniclvách a šupinách, wždycky tlustých, dužnatých a šáwnatych, protože obsahují weliké množstwí pi-iprawený^ch potraw, jež pupen ke swému zrstu potebuje ; nebo oddenek tak skrowný jich pnprawiti nemže. Mrcasy jež ze spodního powrchu podpuního vvynikají, pohlcují wodu, která do ,
sukniek piwedena
jsauc, rozpauští
w nich
díwe ženau
sobu potraw.
.Jestli
puky
moská
ocún,
rozdílné šafrány a
nashromáždnau
do
kwtu
,
zá-
jako jest s kwítím se
stwol i j., na autraty sukniek. Kde ale listy díwe nebo spolu se stwoly z puku vvycházejí, trwá žiwení tchto dílw zásobau obpuí dotud, pukud listy nenabudau takowého stupn že mohau potrawu pipraAvowati. Ze obpuí naduwedený auad má, poznáwáme tím, že wnsné jeho díly nejdíwe se wyerpawše tenknau, wysychají, mázdrowatjí, a tak pak slauží toliko ochranau díl wnitních. Lodyha ili ástka stonku listnatá z pupenu pukowého wzrostlá obyejn býwá pekrátká, sotwa nad powrchem zem njící, jak jest widti na bazatut, narcisu, cibuli, esneku, aj.; nkdy ale prawá lodyha listnatá z ní wychází, a takowá jest jednoduchá, toliko nkdy nahoe rozdlena na stopky a asto poíná z pupenu wíce mén rozdílného od puku matiného. Tak se má lilije, epík koruna, tulipán, kandík a j. jejichž lodyhy dawše plody zralé pak až dol k oddenku wyhynují. Ziwot puku poíná rozdílné dob. Nkteré totiž ženau do slaupku na konci zimy, jako jest snhowka a bledule a nkteré šafrány (^Galanthus, Leucojum, Crocus}, pipowídající jae samém tší oko brzký powrat lahodnjšího powtí. lét naše bazatuty, narcasy, tulipány, epík, koruna a j. podlilije a rozdílné esneky, poletí rody týchž pokolení, zimku ale ocún obecný a šafrán obecný. Pupeny pukowé mají ješt tu zwláštnost, že toliko jedenkráte žiwotu sw ém w lodyhy ženau, které pokwtše a plody snesše, jakož i pupeny samy hynau. Podpuí t. oddenek pukowý jest onen díl, jenž dlá nowé puky ili papauky, které wynikají z aužlabíek šupin ili sukpo í^ran, niek, kterými dotud jsau chránny, až pak powyrostlé na wýbžku wen z puku matiného wycházejí. té dob ješt pijímají potrawy z puku matiného, od kterého pak se oddlují nebo dosazují jeho místo, jestli wyhynul, dospwše a nashromaždiwše obpuí zásobu potraw k dalšímu wywíjení potebnau. Puky podobají se semenm tím, že mohau dlauho žiwotní moc sob tajiti že krom pdy ped auplným wysušcním na swé wláhy chránny bywšc po nniohých letech ženau cibule,
wyvvíjí, žiwí se a plody nese
toliko
w
,
,
,
w
W
,
w
w w
w
bu wn
bu
W
w
w
,
w
281 a kwét. llnlton wyprawuje, ze cibule z ruky jedné mumie e^yptnké, duzajista 2000 let pohrbené, we vvzduchu zaala prýlUi a
do
zem
nasazena dále rostla. Nékloré rostliny nasazují pupeny, které pro dužnatost šupin,
pezimišt dlajících, podobají se pukm, a protož dostaly názew aužlabiku U rostlin jewnosnubnych dlají se jKtpúikiiw. lina lodyhách, n. p. u kyelnice cibulaté ([Dentaria bulbifera) n. p. u kolona listech lije cibulonosné (Lilium bulbiferunO pojky peené (Verea pinnata}, mezi kwty, n. p. rozdílných esnekvv, rdesna žiworodného (Polygonm viviparum^, na koen, n. p. u lomikamenu zrnatého (Saxifraga granulata^. Papúcíky od prawých pupen rozeznávvají se tím, že prwopoátek rozhy nich mnohem mén jest wywit, a že, jak eeno, pezimišt dužnaté. Poslední ale wlastností jsau schopny, že oddllwše se od rostliny matin, a padše na zemi, jako prawé
w
,
.
,
w
puky
prytí a rostau vv
wbec weliké. A MŠak
nowý
jednotník.
bywá
Množstvví jejich
rostliny cewnaté tajnosnubné, jako jsau kapradowité a plawunowité, nejsau papúíkw zbaweny, ježto nacházejí aužlabíkách wýk. 1272, cd, bb, u druhých se u prvvních na listech. pirodozpytecTéž rostliny sklípkaté mají austroje, jež kém ohledu pinuceni jsme míti za papúcíky. Tyto nazývvají se ale rozwodifka. Obzwlášt a wýrazn nalézají se u játrowkovvitých. Dospwše vvyhánjí ze dwau protiwných koncw Avykrojené laloky chástowé, ježto z rubu vvypauštcjí koeny, naež brzo rostlin matin se podobají. Též u mechw alespo u nkterých se nalézají. Tak meík úzkolistý (Mnium andro^^ynum} a tyrzub proswítawý (Tetraphis pellucida} mají rozwodílka, jež na rostlin matin již ženau koeny z jednoho konce a nikoli z prostedku, takže jednom toliko smru nahoru a dol ženau. Kreteky lišejníkw též nejsau nic jiného nežli papúcíky, o nichž na str. 56, 203, dost obšírn mluvveno. Jiný spsob pupenvv jest ten, jenž náleží hlízám, které od pukw ili cibul liší se nniohými wlastnostmi. 1) Co u pukw zásoba potravv se nachází w obpuí, jest u hliz podhlizí jí opateno a tudíž vvelmi weliké, nejvvtším dilem hlízu celau skládající, za to díl obpuí podobný vvelmi skrowný. 2) Hlízy nejwtším dílem jsau bohaté na škrob, který tedy jest látka žiwící jsau ale též hlízy, n. p. u wstavvaovvitých, ježto opateny slizí, ímž podobají se pukm. 3) Ze hliz dále netoliko wzrostají lodyhy vvelmi krátké, nýbrž i vvelmi dlauhé jednoduché nebo utvvaté, na nichž obyejné pupeny se dlají. 4) Podhlizí již na rostlin matin ke svvé dokonalosti dospívvá a polom tepruvva nasazuje pupeny ili oka, což u pukw zrowna naopak se naskytuje. i
w
,
w
w
;
i
I
282
6) Rostliny ze hliz wyiostlé dotud z nich potrawu erpají, pokud samy ji pohlcowati a piprawowati naež hlíza co zbytený díl, jsauc i wylrávvena, se odwrhuje, kdežto puky swé podpuí po celý as zrstu co newyhnutedlný díl zachowáuají. iiejsau s lo
Jsau brž na
K tm
,
hlízy, které
nepowstáwají
neposteden
ze
hliz,
ný-
koenech wtvvatých a to na konci obzwláštních wtwí. náležejí zemata, wýk. 636.
Nejmnožší hlízy oddlují se od rostliny matin, díwe Tak se mají zemata, protož nejhlawnji pi chowání jich má pee k tomu smowati, aby nehnali w pupenj^, protože jimi wždycky pozbýwají dílu užitených ástek, které ješt wíce se umenšují, jestli pupeny wyhánjí w lodyhy. nežli nasadí pupeny.
Protož zemata špatnji, majíce sé tak již w zemi jak to za povvtí deštiwého a teplého se stáwá, když se mají ze zem dobýwati. U jiných rostlin, n. p. u pesliek, náleží to k stálým i
,
že hlízy již na rostlin matin ženau. hlízy nasazují jediný pupen množitý. Poslední celé do zem založené nicmén toliko jedinau lodyhu wyhánjí, protože ostatní zaprtají, wšak známo, že každé oko ili pupen zematowý mže se nutiti ke hnání, kdj^ž se s kusem hlízy uízne a pro sebe zasadí. Kus ien hlízy musí ale wždycky býti dostatený, aby mladá rostlina náležité množstwí potrawy z nho erpati mohla. Z pupeuw wyrostají dílowé nadzemní t. rozhy stromw i a lodyhy bylin a zelin. Koeny ale mají podobné austroje, z nichž owšem nemohau rozhy listnaté poátek bráti, nébrž mrcáskj^, kterými jak známo rostliny pohlcují potrawy ze zem. Tyto austroje jmenují se élply ili oulky (Lenticellae) a powstáwají na wtwí ch wrbowých z tla dewowého we spsob hmoty huspninowaté, ježto pozdji korau se provvaluje, z níž pozdji wyrostají mrcáskj-, do kterýchž netoliko nébrž i plasty swazkw cewowých pecházejí z hlavvního koena nebo jeho wtwí. Oddenky podzemní ili podkluí nemajíce koena hlawního, od dola v^yhynují, tak jak na hoe pibýwají, a protož musejí mrcásky na wyhynulém dílu oddenkowém zase nahrazeny býti na pibylém. To obzwlášt dobe widíme na podpuí, jehož mrcásky mladé coron nad staršími vvyniklé od tchto rozcznáwají se barwau jasnjší a wtší šáwnatostí. Koeny mnoholeté bylin, a stromiiw od toho prawidla nedlají wýjimku, mrcáskw nabýwajíce nowých. Není to sice zewrub dokázáno, že mrcáskw auad toliko na jedno léto jest wymen, I'rotože mrcásky asem promují se u smítky a wtwe, mžeme za to ujmauti, že auad jejich mže dotud trwati, pokud jejich ástice základní jsau mkké, protože toliko takowém stawu niohau potrawy pohlcowati.
okazm,
Konen
bu
bu
A
k
de,
kw
w
2«3 jsauce austroje, za prawdu, Hlízy ujímají nežli šipel. se, niohauli nasaditi šiply; podobným spsobem se mají papauky a papúíky. Pupeny rozdílných rostlin, jež z krku lodyhowého na Avýbežkách a odrostcích vvynikají, mohau toliko pomocí šipwclini dležitý iniasy a koeny wycházejí. že koínek klowý není nic jiného
^iplow é jsau
z
nich'/,
lw
wzrsti. Híízenice, kýwaky, mají se ženauce na dílu do
koeny. enattí,
A
wšak
netoliko
zem wtwe
díl
rostlin
,
Mžeme ujmauti
podpu«tky a jiné spusoby ujízahrabaném šiply a z nich pak mohau takovvým spsobem ko-
Tak se mají Mesembryanthemum), listy pomaranowé oliwy wykrojené, smokwoné zpružného (^Olea emarg^inata, Ficus clastica") a j. Listy podptowé nýbrž
i
samy
listy
beze wšeho pupenu.
rozdílné rostliny tuné, tunice, kosmatec (^Crassula, ,
(Gesneria) a obdulowé (^Gloxinia) zasazené wyhánejí pupen.
díwe
nasazují hlízu, z
níž pak po roce
Jsau
ale rostlin)-, které
i
z
kmenu a
wtwí
šiply
wypau-
zem
stjí na takowých místech, která Z tch se nedotýkají. pak se wyvvíjejí tak nazvvané píepky ili koeny vvtrné. Náš betan poskytuje dost znamenitý píklad, wyhánje z powrchu swých šlahaun zpodního weliké množstvví príepkw, jimiž se
piepuje ili pichycuje na stromy, skály, zdi. Podobn se má škumpa kocnatjící. Nenajdauli píepky pdy, do níž Avniknauti mohau, zwadnau a zhynau. Tak se netoliko má naduwedená škumpa, nébrž nkterá kapradí stromowitá jež píepky zwadlými hustými a smatenými jsau pikryta. Mnohé nopály z doleiíího dílu swých lánkw wyhánejí šiply a pak z nich delší neb kratší niovvité píepky. Co do píepkw owšem ze šiplw pošlých jsau nejznamenitjší koenowníky, nkteré perepy a smokwon. Wšech tch píe|)ky wnikše do zem a ujawše se, nabýwají docela podobnosti kmenw a slauží místo nich nahoe wydáwají wtwe a nowé píepky, w zemi ale koeny. Od šiplw ili oulek dobe rozeznáwati sluší pihy^ které nejsan nic jiného nežli wýrostky korowé z nichž nikdá i
,
i
;
,
,
ani
píepky Siply
ani ili
koeny
oulky
nerostau. ani
nechybí rostlinám
sklípkatým,
mechm
a
u
jewnosnubných. Nkteré mechy jich welmi mnoho
játrowkowitým listnatým
t.
chástnatým, a mají
týž užitek, t. wyhánti koeny ili wlastn mrcasy. Rostliny do toho dwojího ádu náležející mají tu wlastnost do sebe, že lodyha wšude zem se dotýkajíc nebo dostatenau wlahau obklíena jsauc wypaušlí šiply a z nich mrcasy, které mají tentýž cíl jako rostlin
hánejí, a to netoliko
se rozplozowací.
tch
neliší se
i
z lodyhy, nébrž ze
wy-
wšech dílvv, wyjmauli
Samo sebau se rozumí, že austrojnost od jejich vvšeobecnc.
mrcásk
