Brodiví
Volavka popelavá – Ardea cinerea V České republice volavka popelavá pravidelně hnízdí a celkem běžně i přezimuje. Populace našich volavek je ale z velké části tažná. Volavka popelavá se vyskytuje pravidelně také na Chebsku. Již Palliardi (1852) uvádí, že není vzácná a vyskytuje se celý rok. Z 50. let 20. století uvádí J. Konopka (in litt.) z Mariánskolázeňska, že je každoročně pozorována na přeletu, bez bližší specifikace místa a počtu. Z té doby jsou známa i pozorování z rybníků v širším okolí Františkových Lázní – např. 24. 9. 1958 dva ex. na Žírovickém rybníce, 5. 11. a 19. 11. 1959 jeden ex. na ryb. Amerika, 17. 3. 1960 jeden ex. na ryb. Amerika (vše B. Urbánek, in litt.). I v 60. letech je řada pozorování jednotlivých ptáků nebo malých skupin z rybníků v širším okolí Františkových Lázní. Jedná se v podstatě o pozorování z mimohnízdního období (září až duben). Pozorování první větší skupiny je z 16. 10. 1966 celkem 14 ex. na ryb. Amerika. Teprve v 70. letech se objevují volavky také v letních měsících. Z té doby jsou také první pozorování z Ašska – 1. 8. 1974 jeden ex. u přehrady Halštrov u Podhradí a 7. 8. 1977 přelet čtyř ex. u Podhradí. Objevují se i větší hejna – 23. 10. 1976 celkem 54 ex., 15. 10. 1978 celkem 155 ex. a 30. 10. 1982 celkem 170 ex. vždy na ryb. Amerika, 16. 1. 1983 celkem 51 ex. a 22. 12. 1984 celkem 57 ex. na přehradě Jesenice. S volavkami popelavými se v posledních letech setkáváme na Chebsku celoročně u vodních ploch, mnohdy ale i na polích nebo pastvinách při lovu hrabošů. Pravidelně i v menším počtu přezimují, často u Ohře, ale i ve vyšších polohách, např. na Ašsku. Pozoruhodné je, že není z Chebska mnoho údajů o hnízdění. Tento druh s oblibou hnízdí v koloniích a zatím nebyla žádná v rybniční oblasti u Františkových Lázní nalezena. Z roku 1982 je uvedeno pouze hnízdění jednoho páru na stromě u Hleďsebských rybníků u Krapice (L. Švec, ústně). Z okolních území jsou již řadu let známé hnízdní kolonie na Tachovsku, v Sasku u přehrady na Bílém Halštově (Weisse Elster) u města Olešnice (Oelsnitz) nebo v Bavorsku u města Waldsassen. V roce 2006 byla nalezena již stará opuštěná kolonie minimálně deseti hnízd ve smrkovém lese u Nové Farmy na Tepelsku (P. Olbert, in verb.). Až v roce 2012 byla publikována zpráva o hnízdní kolonii v oblasti Sklářů na Mariánskolázeňsku, kde bylo napočítáno 33 obsazených hnízd (Tájková & Vojtěch 2012). Ve stejném roce byla objevena také kolonie minimálně osmi hnízd nad řekou Střelou pod Žluticemi (P. Tájková, in verb.).
Brodiví
51
Volavka popelavá (Ardea cinerea) společně s volavkou bílou (Egretta alba) na rybníce Miska u Františkových Lázní, 10. 6. 2012. Foto Petr Korelus.
Volavka bílá – Egretta alba Do České republiky volavka bílá pravidelně zalétá a výjimečně zde i hnízdí. Jediné doložené hnízdění je známé z roku 1949 na Třeboňsku (Hudec et al. 1994). První pozorování ze sousedního Tachovska, nedaleko hranice chebského okresu, je přelet dvou ex. 16. 5. 1958 nad rybníkem Regent u Chodové Plané (Konopka 1958, 1961). Pravidelně se objevuje až v 90. letech minulého století – první pozorování je z 13. 10. 1992: jeden ex. u ryb. Malý otevřený u Františkových Lázní. V dalších letech jsou to pak každoroční pozorování jednotlivých ptáků nebo malých skupin. Později se pak objevují i větší hejna – 24. 10. 2002 na pastvině u Okrouhlé 27 ex., 30. 10. 2007 celkem 27 ex. na ryb. Amerika, 5. 3. 2008 rybník Zaječí u Trstěnic 25 ex. (V. Procházka, in verb.), 25. 3. 2008 Horní rybník u Sklářů cca 30 až 40 ex. (T. Peckert, in verb.), 3. 11. 2008 cca 40 ex. na ryb. Miska (J. Mařík, in verb.) a 30. 11. 2010 celkem 33 ex. na rybníce u silnice u Seníků (B. Huttová, in verb.). Pravidelně volavky bílé v menším počtu i přezimují, a to nejčastěji kolem Ohře (např. 15. 1. 2012 přezimovalo osm ex. v úseku Cheb – Mostov).
52
Brodiví
Volavka bílá (Egretta alba) na rybníce Miska u Františkových Lázní, 10. 6. 2012. Foto Petr Korelus.
Čáp bílý – Ciconia ciconia V České republice hnízdí čápi bílí na celém území v nížinách a ve středních polohách, s výjimkou rozsáhlých zalesněných území a vysokých hor. Sídlí nejvíce v rybničnatých krajích jižních a východních Čech, na jižní Moravě a na Ostravsku. Čáp bílý je typický tažný pták, jen výjimečně dochází v našich krajích k přezimování (Hudec et al. 1994). Na Chebsku se v minulosti čápi bílí objevovali pravidelně pouze na průtahu. Palliardi (1852) uvádí: „Koncem března se objevuje často ve velkých hejnech kolem 60–70 nebo i 100 ks. Hřaduje v noci v lesích, kde lze snadno střelit více kusů. Při podzimním tahu se objevuje v menším počtu.“ O hnízdění se vůbec nezmiňuje. První údaj o zahnízdění je z počátku 20. století – asi roku 1916 se pokouší čápi uhnízdit na komíně lázeňského domu ve Františkových Lázních, hnízdo však bylo zničeno vlivem topení na začátku lázeňské sezóny (K. Storch, Natur u. Heimat 5, 1934 – podle kartotéky S. Benedy). J. Konopka (in litt.) uvádí v 50. letech 20. století pouze každoroční hnízdění čápů bílých v Plané (okres Tachov), o Mariánských lázních a okolí (tedy o okrese Cheb) se nezmiňuje, pravděpodobně zde nehnízdili. Údaje o hnízdění čápa bílého v chebském okrese od prvních záznamů dodnes udává následující přehled hnízdišť.
Brodiví
53
Čáp bílý (Ciconia ciconia) na přehradní nádrži Jesenice v zátoce u Mechové, 20. 6. 2007. Foto Petr Korelus.
Přehled hnízdišť čápů bílých na Chebsku. Mimo údajů autora byla využita obsáhlá kartotéka západočeských hnízdišť S. Benedy, která je v současné době deponována v archivu Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva v Plzni: 1) Františkovy Lázně Nejstarší hnízdiště na Chebsku se nachází právě ve Františkových Lázních. Již roku 1933 uvádí W. Heinrich (podle kartotéky S. Benedy), že je vybudováno hnízdo na vysokém komíně bez umělé podložky, majitelem objektu je obec (jedná se pravděpodobně o nynější stanoviště na komíně bývalé plynárny). Od roku 1945 je hnízdo u staré plynárny využíváno pravidelně. Původně zde byly dva komíny a na obou byla postupně postavena hnízda a není bohužel známo, jak je v minulosti čápi využívali. Od r. 1968 však hnízdili na vyšším komíně a po jeho zbourání r. 1984 přesídlili na nižší komín, kde hnízdí dodnes. V roce 2001 bylo jedním párem postaveno hnízdo i na komíně stáčírny minerálních vod ve Františkových Lázních – Slatině, mláďata však nebyla odchována. V roce 2002 zde hnízdo nebylo, došlo asi k jeho odstranění. V roce 2003 postavili čápi ve Slatině hnízdo nové a vyvedli i dvě mláďata. V roce 2004 se sice objevil na hnízdě jeden ex., nedošlo ale k hnízdění a v dalších letech bylo hnízdo již opuštěné a postupně zaniklo.
54
Brodiví
Dokumentace dvou hnízd čápů bílých ve Františkových Lázních, Lomanech, 1963. Foto Dětmar Jäger.
Staré, vysoké hnízdo čápa bílého ve Františkových Lázních, Lomanech, 19. 4. 2013. Foto Gunter Färber.
2) Žírovice Před rokem 1981 zde hnízdil jeden pár na komíně pekárny, a to až do jeho zbourání v 60. letech (K. Brož, in verb.). V letech 1981–1983 se pokoušel jeden pár postavit hnízdo na suchém topolu, opakovaně však docházelo ke spadávání stavebního materiálu. Až v roce 1993 pár na hnízdě na stromě vyvedl tři mláďata. Čápi zde pak hnízdili až do roku 1998, kdy na podzim téhož roku strom při vichřici spadl. V březnu 1999 byl v obci postaven betonový sloup s podložkou. Čápi umělé hnízdo přijali a vyvedli v témže roce tři mláďata. V roce 2000 byla na hnízdě opět tři mláďata, ta však byla usmrcena v souboji s cizími čápy. V následujících letech už nedošlo s výjimkou r. 2004 (kdy bylo vyvedeno jedno mládě) k úspěšnému hnízdění. Od roku 2006 není hnízdo obsazené. 3) Třebeň V roce 1993 postavili čápi hnízdo na komíně místní školky, nedošlo však ke snesení vajec. Před topnou sezónou bylo hnízdo sejmuto. V roce 1994 postavili hnízdo nové a vyvedli i jedno mládě. Hnízdo pak bylo obsazeno nepřetržitě až do r. 2007, přičemž byla (s výjimkou let 2001, 2003 a 2007) i úspěšně vyvedena mláďata. V roce 1996 byla vedle komína zhotovena kovová konstrukce s hnízdní podložkou, aby již nedocházelo ke komplikacím při zimním topení v budově. Čápi tuto změnu dobře přijali. V r. 2008 nebylo hnízdo obsazeno. V následujícím roce 2009 byla odstraněna kovová hnízdní konstrukce u komína a umístěna zcela nová na hřebenu střechy. Od té doby zde ale čápi nehnízdí.
Brodiví
55
Historické hnízdo na suchém topolu v Žírovici, 1998. Foto František Lagarde.
Hnízdiště na betonovém sloupu s podložkou postaveném v roce 1999 v Žírovici, 2010. Foto František Lagarde. Detail hnízda na betonovém sloupu s podložkou v Žírovici, 11. 5. 2010. Foto František Lagarde.
4) Skalná Hnízdo je umístěno na vysokém komíně u bývalé „baterkárny“, později závod Plastimat, dnes je zde restaurace. Podle sdělení F. Cízlera bylo toto hnízdo postaveno v roce 1991, předtím bylo ale hnízdo dva roky na komíně u kaolínových závodů (avšak bez mláďat). Hnízdo u tzv. „baterkárny“ bylo v letech 1991 až 1997 buď obsazeno jedním párem (vždy však bez mláďat), nebo zůstalo neobsazené. Pravidelně obsazené je až od roku 1998 a většinou dochází i k úspěšnému odchovu mláďat. V roce 2007 byla nově instalovaná hnízdní podložka na sportovní hale ve Skalné (jedná se o podobnou konstrukci jako v Třebeni). Místo je však stále neobsazené. 5) Cheb Hnízdo se nachází v centru města a je postaveno na vysokém komíně bývalé strojírny M. Fischera, později šlo o objekty Jednoty a nyní je zde nově vybudovaný hypermarket. Hnízdo bylo postaveno v roce 1977 a následující rok 1978 bylo úspěšně vyvedeno jedno mládě. Od té doby je hnízdo obsazeno nepřetržitě a do současné doby byla vždy úspěšně vyvedená mláďata, s výjimkou let 1979, 1982, 1991, 1995, 1997 a 1998. V r. 1998, kdy záhadně uhynula čtyři mláďata na hnízdě, postavil čapí pár hnízdo nové, na komíně u nedaleké tiskárny, k opětovnému snesení vajec ale nedošlo. Hnízdo bylo v následující zimě odstraněno. V roce 2000 byly zbourány staré
56
Brodiví
Staré umístění hnízda přímo na komíně místní školky v Třebeni, 1994. Foto František Lagarde.
Kroužkování mláďat Dětmarem Jägerem v Třebeni, 1996. Foto František Lagarde.
Nové umístění hnízda na kovové konstrukci s hnízdní podložkou v Třebeni, 1996. Foto František Lagarde.
objekty kolem komína a postaven nový hypermarket, i v tomto roce byla úspěšně vyvedena čtyři mláďata. V letošním roce 2013 byla na hnízdě pravděpodobně dvě až tři mláďata, vlivem nepříznivého chladného a velmi deštivého období těsně po jejich vylíhnutí však došlo k jejich úhynu. 6) Milíkov Hnízdo bylo umístěno na věži kostela a bylo postaveno v roce 1979. V následujícím roce 1980 zde čápi vyvedli prvně dvě mláďata. Hnízdo bylo obsazeno až do roku 1991. K úspěšnému vyvedení mláďat však došlo v tomto období pouze šestkrát. V r. 1992 zde byl pouze jeden čáp. Vzhledem k následné rekonstrukci kostela hnízdo zaniklo a na návsi byla postavena nová umělá hnízdní podložka na betonovém sloupu, která však nebyla nikdy obsazena. 7) Okrouhlá Hnízdo bylo umístěno přímo na komíně zámečku u statku. Podle p. Dulovce, který zde bydlel, bylo hnízdo postaveno v r. 1975, ale bez úspěšného hnízdění. V letech 1976–1978 pak čápi každým rokem úspěšně vyvedli mláďata, ačkoliv bylo vždy před zimou shozeno hnízdo, aby se mohlo topit. Čápi si pokaždé postavili nové. V r. 1979 ale při vichřici část hnízda spadla a hnízdění bylo neúspěšné. V dalších letech již nebylo hnízdo obnoveno.
Brodiví
57
Hnízdo čápů bílých ve Skalné. Foto František Lagarde.
Tři mladí čápi a jeden rodič na hnízdě ve Skalné, 26. 6. 2010. Foto František Lagarde.
Hnízdo v Chebu nad provozy Jednoty, hnízdo bylo tehdy ještě relativně nízké, 1984. Foto František Lagarde.
58
Brodiví
Současný stav hnízdiště v Chebu po výstavbě nového supermarketu, staré – již poměrně vysoké hnízdo, 29. 3. 2013. Foto Petr Korelus.
Dokumentace hnízdiště čápa bílého v Milíkově, 1990. Foto František Lagarde.
Hnízdo čápů bílých v Dolním Žandově, 7. 7. 2010. Foto František Lagarde.
8) Dolní Žandov Hnízdo je postaveno na komíně u bývalých dílen statků. V roce 1976 začal hnízdo stavět osamocený čáp přímo na komíně. Následující rok pracovníci statku umístili nad komínem cca dva metry vysokou kovovou konstrukci s podložkou, až do roku 1979 však zůstalo hnízdiště neobsazené, jen občas se objevili jednotliví ptáci. V roce 1980 bylo hnízdo konečně obsazeno párem a bylo odchováno jedno mládě. Od té doby až do současnosti je hnízdo střídavě využíváno hnízdícími páry nebo zůstává v některých letech neobsazeno. V letech 1980 až 2008 byla úspěšně odchována mláďata pouze devětkrát. V roce 1989 byla při silné vichřici poškozena hnízdní konstrukce, celá se nahnula a čtyři mláďata spadla. Po opravě konstrukce byla tři mláďata vrácena na hnízdo a úspěšně odchována. Čtvrté mládě bylo poraněné a bylo umístěno do stanice pro poraněné živočichy. V roce 2013 pár čápů bílých opět hnízdo obsadil a vyseděl dvě mláďata (P. Tájková, in verb.). Po uhynutí samce na silnici byla třídenní mláďata čápů odebrána do záchranné stanice živočichů, kde byli připraveni na adopci k jiným čapím párům. Tato adopce byla v případě jednoho mláděte úspěšná, v případě druhém náhradní pár mládě nepřijal a zůstává tak v záchranné stanici (K. Makoň, in verb.) 9) Stará Voda V roce 2004 bylo zjištěno, že na plechovém komíně slévárny čediče EUTIT, je postavené hnízdo a dokonce byla vyvedena čtyři mláďata. Další osud hnízda byl ale pestrý. Následující rok bylo hnízdo neobsazeno, v r. 2006 pár opět zahnízdil, v hnízdě byla čtyři vejce a později dvě mláďata, která ale uhynula. V r. 2007 následkem bojů hnízdícího páru s cizími čápy nebyla vyvedena žádná mláďata. Ani následující rok 2008 nebyl úspěšný, byla snesena tři vejce, jeden čáp z páru ale uhynul a vejce proto byla odebrána, uměle vylíhnuta a dvě mláďata adoptována u jiných čápů. V roce 2009 v hnízdě sice byla vejce, ale nebyla odchována mláďata. Ani v dalších letech pak již nedošlo k úspěšnému hnízdění. V letech 2012 a 2013 již nedošlo ani k zahnízdění (P. Tájková, in verb.)
Brodiví
59
Dokumentace hnízdiště čápa bílého v Mariánských Dokumentace nocování čápů bílých na Chebském Lázních, 26. 6. 1998. Foto Dětmar Jäger. hradě, 22. 8. 1984. Foto Dětmar Jäger. Dokumentace nocování čápů bílých na náměstí v Chebu, 22. 8. 1984. Foto Dětmar Jäger.
10) Mariánské Lázně V 50. letech 20. století v Mariánských Lázních pravděpodobně čáp bílý nehnízdil – J. Konopka (in litt.) žádná hnízda ve svém přehledu pozorování neuvádí. Teprve z roku 1981 je známý údaj, že na komíně bývalé Strojní traktorové stanice v Plzeňské ulici je čapí hnízdo, není však znám rok založení a není ani známo, zda zde byla někdy odchována mláďata. V r. 1982 nebo 1983 byl komín zbourán. V r. 1993 bylo vystavěno nové hnízdo na komíně Dopravního podniku v městské části Mariánské Lázně – Úšovice. Mláďata byla prvně vyvedena v roce 1995. V následujících letech až do r. 2012 byla mláďata úspěšně vyvedena celkem 12×. V roce 2013 došlo stejně jako na jiných hnízdech z důvodu extrémně dlouhému chladnému počasí k opuštění snůšky. 11) Velká Hleďsebe Hnízdo bylo postaveno na komíně bývalé Strojní traktorové stanice. Rok vzniku hnízda není znám, ale roku 1966 byla vyvedena dvě mláďata. V dalších letech sice bylo hnízdo obsazené, ale nebyla vyvedena mláďata. Od r. 1976 už nebylo hnízdo obsazené. 12) Drmoul O hnízdění čápů v této vesnici je jen málo údajů. Hnízdo mělo být na komíně bývalé cihelny. V roce 1945 zde čápi hnízdili, lidé ale postupně komín zbourali a cihly využili k opravě domků. Čápi pak zmizeli (písemné sdělení paní A. Kortusové z kartotéky S. Benedy)
60
Brodiví
Současný stav hnízda v Mariánských Lázních při kroužkování mladých čápů, 1. 7. 2011. Foto Přemysl Tájek.
Pokusy o zahnízdění na dalších místech Chebska: 1) Chocovice V roce 1971 bylo zjištěno hnízdo na komíně bývalého mlýna a pekárny na velkém statku, jeden ex. byl pozorován na hnízdě. Jeden pár zde byl pozorován i na jaře r. 1974, bez mláďat. Jiné údaje nejsou známy. Objekty statku včetně komína byly později zbourány. 2) Vokov Hnízdo bylo postaveno v roce 1981 na stožáru vysokého napětí, jeden pár byl pozorován ještě v červenci, avšak bez mláďat. V dalším roce bylo hnízdo neobsazené a následně shozeno. 3) Nový Drahov – Hájek V roce 1993 začal jeden ex. stavět hnízdo na komíně kaolínového provozu vedle NPR Soos. Hnízdo nebylo dostavěno. 4) Milhostov V letech 1992 a 1993 se pokusili čápi neúspěšně postavit hnízdo na globusu vodojemu. Při stavbě opakovaně spadával stavební materiál. Mimo hnízdících čápů se na Chebsku objevují i protahující hejna. Např. 28. 8. 2010 bylo zaznamenáno 14 ex. na poli u přehrady Jesenice u Všeboře (F. Lagarde, in verb.). Zajímavé bylo též nocování čápů 19. 8. až 23. 8. 1984 přímo v Chebu. Přes noc seděli na střechách domů zejména na náměstí a na hradě, přes den odlétali za potravou mimo město. 20. 8. 1984 večer bylo napočítáno v Chebu celkem 38 ex.
Brodiví
61
Dokumentace skupiny čápů bílých u přehrady Jesenice, 28. 8. 2010. Foto František Lagarde.
V některých letech docházelo na Chebsku ojediněle i k přezimování. V zimě 1994/95 byl opakovaně pozorován jeden mladý čáp u přehrady Jesenice (S. Beneda, in litt.). V zimě 1995/96 jeden mladý čáp zimoval v Nebanicích v okolí farmy (K. Brož, in verb.) a ve stejném období jeden dospělý v okolí Chebu (F. Lagarde, in verb.).
Čáp černý – Ciconia nigra Čáp černý je tažný druh, který v současné době hnízdí v lesnatých oblastech na celém území České republiky, od nížin až téměř po horní hranici lesa. Z 19. století je však jen několik obecných zpráv o hnízdění na různých místech v Čechách, koncem tohoto století je hnízdění několika párů známo jen z jižní Moravy, a to v lužních lesích při soutoku Dyje s Moravou pod Lanžhotem. Zvyšování početnosti a expanze zde začala ve 30. letech 20. století. Od roku 1944 začali černí čápi osidlovat horské oblasti severní Moravy, koncem 50. let Drahanské vrchy a Českomoravskou vysočinu. V Čechách bylo první hnízdění doloženo v roce 1952 u Trutnova, 1965 na Šumavě, 1972 na Třeboňsku a 1976 v Brdech. V dalších letech se postupně zaplňovalo celé území ČR (Šťastný et al. 2006).
62
Brodiví
Čáp černý v letu, 5. 8. 2013, Sasko, Vogtland, obec Mißlareuth v blízkosti Plavna. Foto Gunter Färber.
Jak vypadala situace s hnízděním čápů černých v 19. století na Chebsku, není známo. Palliardi (1852) pouze uvádí, že byl u Františkových Lázní několikrát viděn a střelen. Pravidelná pozorování jsou z počátku 70. let 20. století v širším okolí Pramenů v centrální části Slavkovského lesa. První hnízdo se čtyřmi mláďaty bylo nalezeno až v roce 1983 na mohutném smrku v lesním komplexu u rašeliniště Paterák. Již v roce 1982 byli v blízkosti této lokality pozorováni dva dospělí ptáci se třemi létajícími mláďaty (Jäger & Šedivý 1986). Podrobně o hnízdění ve Slavkovském lese viz Jäger 1998. Postupně pak byla nalezena hnízda i v jiných částech Chebska – 1988 hnízdo se čtyřmi mláďaty na smrku u obce Malé Krásné na lokalitě Hřebínek, 1991 hnízdo u přehrady Horka (F. Cízler, in verb.), 2000 hnízdo se čtyřmi mláďaty na borovici u Štítar na Ašsku a 2001 hnízdo se čtyřmi mláďaty na borovici u Pastvin na Ašsku (čápi byli v okolí Pastvin pravidelně pozorováni již od roku 1992). V roce 2003 bylo ještě nalezeno hnízdo se dvěma mláďaty na smrku se na lokalitě Ztracený rybník v Libském lese a v roce 2007 hnízdo s jedním mládětem na smrku v lesním komplexu na Skalensku blízko státní hranice. Kolem roku 2007 bylo nalezeno hnízdo nedaleko Tachovské Huti (M. Možíš, in verb.).
Brodiví
63
64
Brodiví
Čáp černý (Ciconia nigra), Bavorsko, duben 2009. Foto Jiří Novotný.
