Brno- Nový Lískovec – revitalizace panelového sídliště Článek vyšel v Jihočeském občasníku o životním prostředí Krasec v čísle 19 v roce 2012 Městská část Brno-Nový Lískovec, která leží na západním okraji Brna je trvale hlášeno 10,5 tisíce obyvatel, ve skutečnosti zde bydlí přes 13 tisíc lidí. U původní obce Nový Lískovec byla nejprve po roce 1975 postaveno panelákové sídliště s 1000 byty a po roce 1990 bylo dostavěno dalších 2 500 bytů v sídlišti Kamenný Vrch I. a II. Je to společně s městskou částí Vinohrady nejhustěji zastavěné území města Brna, to znamená, že na kilometr čtvereční je zde více obyvatel než v centru Brna. Jak všechno začalo I když zde pouze zhruba třetina bytového fondu patří obci, musela se radnice městské části po volbách v roce 1998 začít vážně zabývat dalším osudem obecních panelových domů. Takzvané státní byty byly totiž po roce 1990 převedeny na město Brno a to je roku od 1994 postupně svěřilo městským částem do sprá vy a údržby. Nový Lískovec tak získal 1100 bytů v 17 ti panelových domech, a ty utěšeně chátraly. V roce 1999 vznikla díky iniciativě nájemníků a některých zastupitelů komise Rady městské části Pro úspory energií, která se začala zabývat přípravou zateplování obecních domů. Počátky byly složité a komise svou činnost praktickyx bez výsledku ukončila, následně ale vznikla pracovní skupina, která v roce 1999 předložila zastupitelstvu návrh na zahájení komplexní regenerace panelových domů. Ten kromě technického řešení obsahoval i model financování založený na kombinaci vlastních zdrojů a půjček s podporou úroků z programu Panel. Do pracovní skupiny byli přizváni odborníci z VUT a nevládek, především z ZO ČSOP Veronica, kteří se zabývali udržitelným hospodařením s energiemi a také iniciátoři, aktivní nájemníci zanedbaných paneláků. Řízením pracovní skupiny byla pověřena Ing. Jana Drápalová, tehdejší členka Rady městské části, nyní již třetí volební období starostka. Ve skutečnosti toto období činnosti pracovní skupiny má největší význam pro zvolené řešení a výsledek. Právě dlouhé a někdy velmi vzrušené debaty v pracovní skupině mezi odborníky umožnily nový přístup
k problému. Zde se totiž všichni dohodli na tom, že především domy konstrukční soustavy T06B jsou po 25ti letech bez řádné údržby zralé na komplexní rekonstrukci. A pokud tyto domy mají zase vydržet dalších 20-25 let, musí splňovat nejen současné požadavky na tepelnou charakteristiku budov, ale i v budoucnu. A cílem nebylo najít řešení maximalistické, ale optimální, opakovatelné a ekonomicky únosné. Výsledkem byla koncepce, kterou jsme v roce 2001 ověřili při realizací prvních dvou domů, Oblá 2 a Kamínky 6. Kromě menších úprav byl pak tento standard dodržen na všech domech konstrukční soustavy T06B v majetku obce, do roku 2006 bylo celkem zrekonstruováno 10 domů s 384 byty. Prvním krokem bylo zpracování energetických auditů týmem VUT s auditorem Jiřím Hiršem, které obsahovaly na základě požadavků objednatele tzv.. nizkoenergetikou variantu. Podle návrhu energetického auditu byly pak zahájeny práce na projektu. Po celou dobu pracovní skupina složená z odborníků i laiků konzultovala s projekčním týmem Ing. Arch Zlámala a za přítomnosti auditora jednotlivé konstrukční prvky. Diskutovaly se téměř všechny části řešení. Například tloušťka izolace obvodového pláště. Zástupci nevládních organizací navrhovali parametry izolace používané u pasivních domů, cca 20 – 25 cm. V té době se běžně zateplovaly štítové zdi izolací 4-5 cm, takže tento požadavek vyvolával v pracovní skupině nedůvěru a někdy i posměch. Nakonec byl zvolen „kompromis“ průměrná tloušťka izolace 16 cm. Při takové tloušťce izolace by ovšem okna byla hluboce zapadlá, takže bylo zvoleno předsazení nových oken do líce fasády. Tím se také daly lépe vyřešit tepelné mosty na ostění. Dřevěná eurookna s parametry U 1,2 byla v té době sice dostupná, ale výrazně dražší, než běžně používaná plastová okna. Dalším zajímavým prvkem bylo zateplení fasády suterénu až pod úroveň terénu a zateplení podhledu sklepních prostor. O tom, že při rekonstrukci byla také důkladně zateplena střecha, snad ani není nutné hovořit. Kvůli minimalizaci tepelných mostů byly také zvoleny nové ocelové balkony. Zajímavým technickým prvkem je jejich zavěšení na fasádu před izolaci. Kromě důkladného zateplení obvodového pláště byla modernizována předávací stanice tepla a doplněna regulace vytápění. Radiátory byly osazeny termoventily. Uvnitř bytů byla vyměněna umakartová jádra za zděná a ve větší části bytů byla také provedena rekonstrukce elektrorozvodů. Největším diskusním tématem
bylo vyřešení větrání v bytech. V domech před regenerací prakticky řízené ventilace neexistovala a k výměně vzduchu docházelo především netěsnostmi v oknech. To také vedlo současně s přetápěním bytů k suchému vzduchu a nekomfortu (od oken v zimě silně táhlo). V dobře utěsněném a zatepleném domě nastává problém opačný – zajistit dostatečnou výměnu vzduchu. V pracovní skupině někteří varovali před vznikem plísní způsobených snížením infiltrace při těsných oknech. Praxe však ukázala, že při důkladném zateplení a odstranění tepelných mostů nedochází na vnitřním ostění oken ke kondenzaci vlhkosti a plísně se netvoří. Výměna vzduchu je však nezbytná pro zajištění zdravého prostředí a pohody bydlení. Nesmí být ale příliš velká, aby se větráním neztrácelo příliš drahocenného tepla. Takže o tom, jak navrhnout systém větrání, se vedly vášnivé debaty. U prvních dvou domů byl zvolen systém centrální rekuperační jednotky s rozvodem předehřátého vzduchu do jednotlivých pokojů. Nájemníci ale s tímto způsobem větrání příliš spokojeni nebyli. Mají pocit průvanu, i když se vzduch pohybuje relativně málo. Rekuperační jednotka také spotřebuje dost elektrické energie, takže co uspoří, to zase spotřebuje. U dalších domů jsme volili jednodušší systém – ventilátorky v jednotlivých bytech s odtahem a přívod vzduchu mikroventilací v oknech. Díky tomu, že si uživatelé mohou individuálně podle potřeby větrat, nejsou na tento systém žádné stížnosti. Spotřeba energií v domech s různým typem větrání se prakticky neliší. Současně s dokončením prvních domů jsme zavedli energetický management, sledování týdenních potřeb energií v jednotlivých domech, a to i těch před regenerací. Ukázalo se, že první roky po regeneraci ještě bylo potřeba vytápěcí soustavu doregulovávat, protože izolace domu fungovala mnohem lépe, než výpočet topení předpokládal a v domech se zbytečně přetápělo. Po několika letech provozu si domy sedly a také nájemníci se naučili, že studený radiátor neznamená, že je něco v nepořádku. Dlouhodobě sledované spotřeby energií na vytápění se tak v domech realizovaných v první etapě od roku 2001 do roku 2006 nyní pohybují okolo 40kWh/m2/rok. Tento výsledek nás povzbudil a od roku 2007 začala městská část realizovat druhou etapu, během které byly postupně do roku 2010 revitalizovány další panelové domy postavené pro roce 1990,
konstrukční soustavy B70R. Tyto domy měly kvalitnější obvodový plášť a díky termoventilům a zavedenému energetickému managementu zde spotřeby tepla již před zateplením pohybovaly zhruba o třetinu níž než u starších paneláků. Na druhou stranu o tloušťce izolace se již příliš nediskutovalo a projektantovi jsme rovnou uložili, že domy se spotřebou musí dostat pod 30kW/h/m2. Ten navrhl izolaci tlustou 20cm. Po Modernizaci základní školy Kamínky, která skončila v roce 2010 jsme také měli získali zkušenost s trojsky v oknech a poslední dva modernizované bytové domy je mají také. Výsledky nás mile překvapily, spotřeba tepla na vytápění se za první zimu dostala pod 30 k/W/M2! Samostatnou kapitolou by mohlo být financování regenerací. Celkové investice na jeden byt se pohybovaly mezi 370 – 550 tisíc na byt, podle velikosti bytu a také podle počtu bytů v domě. To bylo v roce 2001 zcela ojedinělé a ani dnes se běžně tímto způsobem panelové domy neopravují. V novějších domech, kde se nemusela měnit bytová jádra, se náklady na jeden byt pohybovaly od 150 do 220 tisíc korun..Celkem bylo od roku 2001 do roku 2011 proinvestováno více než 270 milionů korun, z toho přibližně 130 milionů činily komerční úvěry a zbytek vlastní zdroje města Brna. V současné době je komplexně zmodernizováno všech 850 bytů, které si městská část hodlá ponechat i do budoucna. Dalších 200 bytů bude v nejbližší době privatizováno, ty si budou opravovat až noví vlastníci. V souvislosti s masivním investováním do bytových domů se nájemníci samozřejmě zajímali, jaký dopad to bude mít do nájemného. Zatímco v zatepleném domě výrazně ušetří výdaje za teplo, obávali se v souvislosti se zákonem o jednostranném zvyšování nájemného, že obec využije oprav a nájemné zvýší na maximum. Proto jsme cílem Nového Lískovce je náklady na bydlení na úrovni únosné pro seniory i mladé rodiny, udělali jsme si analýzu, kolik peněz bude městská část potřebovat na splacení úvěrů a řádnou údržbu bytových domů v nejbližších 20 ti letech. Vyšlo nám, že nájemné kolem 50ti korun na metr čtvereční a měsíc bude dlouhodobě odpovídat ekonomickému nájemnému pro náš bytový fond.. To je asi 60% maximálního nájemného pro tuto oblast Brna. Náklady na bydlení, tedy nájemné a platby za energie, jsou tak únosné i pro sociálně slabší nájemníky.
