BRITOVÉ V PORÝNÍ Britská okupace Kolínské zóny v letech 1918–1926 Jaromír Soukup
filozofická fakulta univerzity karlovy, 2011
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Obsah
Soukup, Jaromír Britové v Porýní : britská okupace Kolínské zóny v letech 1918–1926 / Jaromír Soukup. – Vyd. 1. – Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011. – 207 s. – (Fontes ; sv. 5) Anglické resumé ISBN 978-80-7308-365-6
Úvod
341.223.1 * 341.324 * 327 * (410) * (430) * 94(4-15) * 94(430.119) – Versailleská mírová smlouva (1919) – okupace – Německo – 1918–1933 – okupační politika – Velká Británie – 1918–1933 – Rýn, řeka-oblast – dějiny – 1918-1933 – Kolín nad Rýnem-oblast (Německo) – dějiny – 1918–1933 – Velká Británie – zahraniční vztahy – 1918–1933 – Německo – zahraniční vztahy – 1918–1933 – monografie
Počáteční fáze britské okupace Porýní (1918–1920) Velká Británie a otázka Porýní v době příměří Velmoci a otázka Porýní na Pařížské mírové konferenci Obchodní vztahy v obsazeném Porýní Počátky britské okupace Porýní Demobilizace a problémy s kázní britských vojáků Spory o správu okupovaného území a cesta k rýnské dohodě Zřízení kontrolních komisí Separatistické hnutí v britské okupační zóně Problémy se zásobováním britské okupační zóny Život v okupační zóně
327 – Mezinárodní vztahy, světová politika [15]
7 11 11 18 27 31 36 42 51 54 59 63
Kniha vznikla v rámci výzkumného záměru Filozofické fakulty UK v Praze MSM0021620827 České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes.
Od ratifikace mírové smlouvy k rúrské krizi (1920–1923) 72 Britská reakce na francouzskou politiku v Porýní a Porúří na počátku roku 1920 72 Každodenní problémy práce mezispojeneckých komisí a britsko‑francouzské rozpory 78 Dělnické stávky a nepokoje v britské okupační zóně na počátku roku 1920 a v období Kappova puče 85 Britská okupační zóna a reparační krize v roce 1921 92 Případ Josepha Smeetse a problémy v britsko‑francouzských vztazích na přelomu let 1921 a 1922 102 Cesta k rúrské krizi 107 „Klidné časy na Rýně?“ Život v Kolínské zóně v letech 1920–1923 118
Recenzovali prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc. doc. PhDr. Dagmar Moravcová, CSc.
Britská okupační zóna a rúrská krize (1923–1924) Velká Británie a politika „benevolentní pasivity“ Problémy politiky „benevolentní pasivity“ v praxi – železniční doprava přes Kolínskou zónu a celní sankce
© Jaromír Soukup, 2011 Všechna práva vyhrazena ISBN 978-80-7308-365-6
124 124 129 5
Proměny britské politiky ve vztahu k okupaci Porúří – od „benevolentní pasivity“ ke ztroskotání „pokusné intervence“ Britská okupační zóna v období pasivní rezistence Britská politika v Porýní po odvolání pasivní rezistence Separatistické hnutí a vyhlášení Rýnské republiky Britské snahy o ukončení rúrské krize
Úvod První světová válka ukončila „dlouhé 19. století“, podle mnohých „svět jistoty“.1 Po roce 1918 se výrazně změnila politická mapa Ev‑ ropy. Staré říše přestaly existovat a místo nich se objevila řada no‑ vých státních útvarů. Předválečný svět se ocitl v troskách, nový se rozhodly vytvořit vítězné velmoci na Pařížské mírové konferenci, kde se řešila otázka osudu Německa, „hlavního viníka“ rozpoutání světového konfliktu. „Vytvářený ‚versailleský‘ systém byl zároveň politickou a zeměpisnou tečkou za světovou válkou i naplňováním představ vítězů, jak opakování podobné války zabránit.“2 Mezi do‑ hodovými velmocemi (Velká Británie a Francie, tzv. Entente Powers) a Spojenými státy americkými existovaly od počátku spory o tom, jak naložit s Německem. Francouzi prosazovali spíše uzavření „kartaginského míru“ jako odplaty za rok 1871 – k zahájení konference došlo právě 18. ledna 1919, v den osmačtyřicátého výročí vyhlášení Německého císařství. Americká delegace a především prezident Woodrow Wilson přijeli do Paříže s cílem zamezit dalším konfliktům vytvořením Společnosti národů, jež by dohlížela na mezinárodní bezpečnost. Britská dele‑ gace vedená Davidem Lloydem Georgem oscilovala mezi oběma stanovisky. Zatímco na podzim roku 1918, během předvolební kam‑ paně, britský ministerský předseda sliboval tvrdé potrestání Ně‑ mecka, v březnu 1919 se tzv. memorandem z Fontainebleau postavil spíše na stranu Spojených států. Británie však na rozdíl od Francie neměla na evropském dění takový zájem; svého hlavního cíle, tj. zni‑ čení německého válečného loďstva a koloniálního panství, dosáhla poměrně snadno. Přesto nakonec souhlasila s tvrdými mírovými podmínkami, jež se Francouzům podařilo prosadit. Celý „versail‑ leský systém“ nicméně velmi oslabilo rozhodnutí Kongresu USA v lednu 1920, který odmítl mírovou smlouvu ratifikovat.
138 145 153 161 166
Od Dawesova plánu k odchodu britské okupační armády z Kolínské zóny (duben 1924 – leden 1926) Dawesův plán a důsledky jeho přijetí pro okupaci Porýní Odložení evakuace tzv. severní zóny Evakuace Kolínské zóny
170 170 176 182
Závěr Prameny a literatura Jmenný rejstřík Resumé
189 193 203 206
1 Srv. Zweig, S., Svět včerejška, Praha 1994. 2 Kvaček, R., A změněn svět, Praha 1987, s. 74. 6
7
Přestože Pařížská mírová konference jednala šest měsíců, řadu problémů se kvůli odlišným představám spojenců nepodařilo vyře‑ šit. Tyto sporné body se pak v průběhu první poloviny dvacátých let staly příčinou neshod, zejména mezi Francií a Německem. První z nich bylo stanovení výše německých reparací, jež se řešilo na růz‑ ných mezinárodních konferencích a stalo se konstantou evropské politiky po celá dvacátá léta. Stejně tak politici jednali o otázce bez‑ pečnosti, již nedokázala Společnost národů bez účasti Spojených států amerických zajistit. Rozhodující událostí pro situaci v západní Evropě se stala francouzsko‑belgická okupace Porúří v lednu 1923. Po ní kvůli špatnému odhadu Paříže došlo k hospodářskému osla‑ bení Francie, takže klesal její vliv na evropské záležitosti. Jen díky tomu bylo možné dosáhnout úpravy německých reparačních po‑ vinností pomocí Dawesova plánu a přispět ke zklidnění do té doby velmi bouřlivých událostí v Německu. Významný mezník předsta‑ vovala locarnská konference, na níž došlo ke garanci německých zá‑ padních hranic, což mnozí politici i veřejnost mylně považovali za záruku trvalého míru v Evropě. Zatímco analýza problematiky reparací a snahy o dosažení kolek‑ tivní bezpečnosti se staly hlavními tématy historiků, kteří se zabývali a zabývají mezinárodními vztahy ve dvacátých letech 20. století, pro‑ blematika spojenecké okupace Porýní se ocitla poněkud v pozadí. Od uzavření příměří s Německem do podpisu mírové smlouvy potře‑ bovaly dohodové mocnosti zajistit, aby se Berlín nevrátil k bojovým akcím. Z tohoto důvodu se dohodly na okupaci levého břehu Rýna, tedy území, jež se mělo v případě německého útoku stát „nárazníko‑ vým pásmem“. Tento problém se řešil rovněž na Pařížské mírové kon‑ ferenci, na níž Francie zejména přes odpor britského ministerského předsedy Davida Lloyda George prosadila okupaci Porýní jako záruku toho, že Německo bude plnit povinnosti vyplývající z mírové smlouvy. Jak jsem již uvedl, kontinentální Evropa nepatřila mezi oblasti, jimž Velká Británie věnovala hlavní zájem. Ten se týkal v první řadě jejího impéria. Proč se tedy do dění v Evropě „zapletla“ a proč se podílela na okupaci Porýní a na práci nejrůznějších mezispojenec‑ kých orgánů? Právě tyto a další podobné otázky jsou hlavním téma‑ tem monografie. 8úvod
Předložená práce je pokusem o analýzu britské okupace Kolína nad Rýnem a jeho okolí v letech 1918–1926. Při výběru tématu jsem stál před nesmírně složitým problémem, a sice zda se zaměřit na cel‑ kový podíl Velké Británie na okupaci různých částí Německa a na činnost britských představitelů v rozličných mezispojeneckých insti‑ tucích, nebo zda věnovat pozornost pouze jedné oblasti. Vzhledem k šíři problematiky a pramenného materiálu jsem nakonec zvolil téma britské okupace Porýní, respektive Kolínské zóny. Zcela záměrně jsem vynechal britské působení ve Wiesbadenu po roce 1926, protože po‑ dle mého mínění nastoluje, hlavně v komparaci s předešlým obdobím (1918–1926), nové problémy a otázky, což by „rozbilo“ kompaktnost předkládané práce. Zároveň jsem však nemohl ponechat stranou ana‑ lýzu událostí v Porúří, zejména po francouzsko‑belgickém obsazení této oblasti v lednu 1923, stejně jako analýzu činnosti britských zá‑ stupců v různých mezispojeneckých institucích. Právě zde totiž do‑ cházelo ke třenicím mezi zástupci Londýna a Paříže, jež se dále pro‑ mítaly do dění v Porýní. V práci jsem rozlišil celkem tři roviny dané problematiky: rozhodování o osudu okupačních oblastí na meziná‑ rodní úrovni, kde se střetávala především stanoviska britské a fran‑ couzské vlády, poté dopady těchto rozhodnutí na činnost různých mezispojeneckých institucí a nakonec jejich důsledky pro život v Ko‑ línské zóně, v níž jsem se soustředil nejen na problémy soužití Britů a Němců, ale také na každodenní život vojáků Britské rýnské armády.
Pomoc při psaní monografie mi poskytla řada osob i institucí, jejichž výčet by vydal na řadu stran. Rád bych tedy poděkoval těm, kteří se nejvíce podíleli na vzniku této knihy nebo mi byli v průběhu psaní největší oporou. Především se jedná o mého dlouholetého školitele a přítele, docenta Martina Kováře, který stál u vzniku mé práce. Díky patří rovněž dalším kolegům a přátelům z Ústavu světových dějin i z dalších pracovišť FF UK a FSV UK v Praze, zejména profesoru Aleši Skřivanovi, profesoru Robertu Kvačkovi, profesoru Ivanu Ja‑ kubcovi a docentu Františku Stellnerovi. Poděkovat bych chtěl také svým kolegům, partnerům a přátelům v zahraničí. Dík náleží i Filozo‑ fické fakultě UK v Praze za podporu mých zahraničních pobytů, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. 9
Za všestrannou pomoc a podporu děkuji rovněž svým rodičům, Zdeňce a Jaromíru Soukupovým. V neposlední řadě bych chtěl vyjá‑ dřit díky a hlubokou vděčnost své manželce Martině za velkou trpě‑ livost, pomoc a podporu. Jaromír Soukup
Počáteční fáze britské okupace Porýní (1918–1920) Velká Británie a otázka Porýní v době příměří Již v době, kdy byl konec první světové války v nedohlednu, zvažo‑ vali představitelé dohodových mocností (Entente Powers), jak v pří‑ padě vítězství naložit s Německem. V lednu 1917, tedy ještě před vstupem Spojených států amerických do tohoto konfliktu, nastínil premiér a ministr zahraničí Aristide Briand francouzské válečné cíle v osobním dopise velvyslanci republiky v Londýně Paulu Cambo‑ novi.3 Druhým dokumentem, který se týkal téhož problému, byla francouzsko‑ruská smlouva ze 14. února 1917, uzavřená bez vědomí Velké Británie. Francouzi v ní požadovali navrácení Alsaska, Lotrin‑ ska a Sárska, tedy historickou hranici z roku 1790. Na levém břehu Rýna měl vzniknout autonomní a neutrální stát, prozatímně okupo‑ vaný francouzskou armádou;4 po převzetí moci bolševiky v Rusku se však tato dohoda stala mrtvou literou.5 Britský ministr zahraničí a bývalý ministerský předseda Arthur James Balfour navíc prohlásil, že myšlenka „velkého Alsaska s hranicemi z roku 1790 nebo 1814 se nikdy nestane válečným cílem spojenců“.6 Na podzim roku 1918 na‑ byly rozhovory o budoucnosti Německa na intenzitě.7 Dne 4. října 3 Srv. Wachendorf, K., Zehn Jahre Fremdherrschaft am deutschen Rhein. Eine Geschichte der Rheinlandbe setzung von 1918–1928, Berlin 1928, s. 6–7; Erdmann, K. D., Adenauer in der Rheinlandpolitik nach dem Ers ten Weltkrieg, Stuttgart 1966, s. 15; King, J. C., Foch versus Clemenceau. France and German Dismemberment, 1918–1919, s. 12. 4 King, Foch versus Clemenceau, s. 12–13. 5 Nadler, H. E., The Rhenish Separatist Movements during the Early Weimar Republic 1918–1924, New York and London 1987, s. 2–3. 6 Schuker, S. A., The Rhineland Question: West European Security at the Paris Peace Conference of 1919, in Boemeke, M. F. – Feldman, G. D. – Glaser, E., The Treaty of Versailles. A Reassessment after 75 Years, Cambridge 1998, s. 280–281. 7 Srv. Soukup, J., The Entente Powers and the Rhineland Question in the Armistice Period and during the Paris Peace Conference of 1919, in Prague Papers on the History of International Relations 10, Prague and Vienna 2007, s. 227–234; týž, Počátky okupace Porýní. Britská okupační zóna v Kolíně nad Rýnem a jeho okolí v letech 1918–1919 (Příspěvek ke studiu britsko‑německých vztahů po první světové válce a k příčinám politiky appeasementu), in Dvacáté století, ročník 2, Praha 2005, s. 114–122.
10úvod
velká británie a otázka porýní v době příměří11
