BOLEST OKA EYE PAIN LIDMILA PROCHÁZKOVÁ

Pøehledný èlánek

BOLEST OKA EYE PAIN LIDMILA PROCHÁZKOVÁ Krajská zdravotní a. s., Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, Oèní klinika UJEP SOUHRN Bolest oka obvykle øeší oèní lékaøi, ale v nìkterých situacích mùže onemocnìní oka vyvolat celkové pøíznaky, a naopak onemocnìní jiných oblastí se mùže do oblasti oka promítat. Uvedený pøehled pøedstavuje nejèastìjší choroby oka zpùsobující bolest v oblasti oka nebo hlavy. Oèní bolest dìlíme na povrchovou, hlubokou, periokulární a astenopii. Povrchová bolest (korneální) pochází z dráždìní rohovky, která je zásobena 1. vìtví nervus trigeminus, a po vkápnutí anestetika ustane. Tato bolest je vždy okulogenního pùvodu. Hluboká bolest (ciliární) se projevuje jako trvalá, tupá, tepavá bolest, zpùsobená dráždìním 1. i 2. vìtve nervus trigeminus, napø. pøi glaukomovém záchvatu nebo pøi iridocyklitidì. Po vkápnutí anestetika se nemìní. Bývá provázena zhoršením zrakové ostrosti. Periokulární bolest se lokalizuje do bulbu bez jeho podráždìní. Má rùzné doprovodné projevy neurooftalmologického pùvodu. Periokulární bolest je zpùsobena afekcemi, které postihují struktury inervované 1. vìtví nervus trigeminus. Astenopie je soubor senzitivních i senzorických obtíží, zpùsobených dlouhodobým pøetížením vnitøních nebo zevních oèních svalù. Z praktického hlediska rozlišujeme ještì oèní bolest na bolest obou oèí, bolest jednoho oka a bolest do oka projikovanou, zpùsobenou jinými pøíèinami. Bolest obou oèí se vyskytuje pøi únavì, u špatnì korigovaných refrakèních vad, u syndromu suchého oka, u zánìtu spojivek oboustrannì a u keratopatie zpùsobené UV záøením. Bolest jednoho oka vzniká u akutního záchvatu glaukomu, u zánìtu spojivek jednostrannì, u jeèného zrna, zánìtu rohovky, u poranìní rohovky poškrábáním, cizím tìlesem nebo chemickými látkami, u zánìtu duhovky a u sekundárního neovaskulárního glaukomu. Mezi projikované bolesti zaøazujeme bolest oka z neurologických pøíèin – zánìt optického nervu, arteriitis temporalis, postherpetickou neuralgii, oèní migrénu, bolestivé oftalmoplegie a dále myofasciální bolest. V naprosté vìtšinì uvedených stavù léèením pøíèiny souèasnì ustoupí i bolest. Pokud bolesti pøetrvávají, obvykle staèí bìžná analgetika v orální nebo parenterální formì. V každém pøípadì je nutné vylouèit jiná závažná onemocnìní projevující se bolestmi oka, a naopak u prudkých bolestí hlavy doprovázených zvracením mít na pamìti možnost akutního záchvatu glaukomu. Klíèová slova: bolest oka, povrchová oèní bolest, hluboká oèní bolest, periokulární bolest, astenopie, akutní záchvat glaukomu

SUMMARY Eye pain is usually handled by ophthalmologists, yet in some cases eye diseases can raise general symptoms, and vice versa, diseases of other bodily parts can affect the eye. The following overview presents most common eye diseases causing pain in the eye or in the head area. Eye pain is classified as surface, deep, periocular and as asthenopia. Surface pain (corneal) stems from irritating the cornea, which is supplied by the 1st branch of trigeminal nerve. This pain is ocular and disappears after the application of anaesthetics. Deep pain (ciliary) feels like permanent, blunt, pulsing pain caused by irritating the 1st and 2nd branch of n. trigeminus and occurs for instance in glaucoma attacks or in iridocyclitis. It is often accompanied by deterioration of visual acuity. Applying anaesthetics has no effect. Periocular pain is located inside the bulbus, yet without irritating it. It is accompanied by various phenomena of neuro-ophthalmological origin. Periocular pain is caused by affections that hit structures innerved by the 1st branch of n. trigeminus. Asthenopia is a set of sensitivity and sensory difficulties caused by a long-term overstrain of internal or external eye muscles. From practical point of view eye pain is also differentiated as unilateral and bilateral eye pain and projected pain caused by other reasons. Bilateral eye pain appears in cases of fatigue and wrongly corrected refractory defects, in dry eye syndrome, in bilateral conjunctivitis and in keratopathy caused by UV radiation. Unilateral eye pain appears in acute glaucoma attacks, unilateral conjunctivitis, stye, inflammation of the cornea, in cornea damaged mechanically, with foreign body or chemically, in inflammation of the iris and in secondary neovascular glaucoma. Categorized among projected pains are pains of neurological origin – inflammation of the optical nerve, arteriitis temporalis, postherpetic neuralgia, eye migraine, painful ophthalmoplegia and myofascial pain. In majority of described conditions the pain retreats after a treatment of its roots. If the pain persists, it is usually sufficient to apply general analgesics orally or parenterally. In any case it is important to verify other serious diseases that could only manifest through eye pain, and to bear in mind that sharp headache accompanied by vomiting can be a symptom of an acute glaucoma attack. Key words: eye pain, surface eye pain, deep eye pain, periocular pain, asthenopia, acute glaucoma attack

Úvod Bolest oka je pomìrnì specializovanou problematikou, která je v naprosté vìtšinì ošetøována oftalmology. Nicménì existuje øada situací, kdy zejména bolesti hlavy nebo i jiné celkové pøíznaky mohou být zpùsobeny onemocnìním oka, a naopak nìkteré bolesti se do oblasti oka mohou projikovat. V následujícím struèném pøehledu jsou uvedeny nejèastìjší choroby oka zpùsobující bolest v oblasti oka nebo hlavy. Anatomie Oko je senzitivnì inervované dvìma vìtvemi nervus trigeminus (n. V.) – 1. vìtev tvoøí nervus ophthalmicus a 2. vìtev nervus maxillaris. Senzitivní inervaci zajišśuje hlavnì nervus 178

ophthalmicus a jeho vìtve nervus nasociliaris, nervus frontalis a nervus lacrimalis a z menší èásti nervus maxillaris s vìtvemi nervus infraorbitalis a nervus zygomaticus (Otradovec, 1986). Jedním z dùvodù oèní bolesti je dráždìní nervus trigeminus, neboś v rohovce se nacházejí èetná zakonèení 1. vìtve nervus trigeminus (obr. 1, obr. 2). Naopak postižení sítnice nebolí. Rozdìlení oèní bolesti Oèní bolest dìlíme na povrchovou, hlubokou, periokulární a astenopii. Povrchová bolest (korneální) pochází z dráždìní rohovky, která je zásobena 1. vìtví n. trigeminus, a po vkápnutí anestetika ustane. Tato bolest je vždy okulogenního pùvodu. BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4


Obrázek 1: Senzitivní inervaci oka tvoøí 2 vìtve n. trigeminus – 1. vìtev n. ophthalmicus a 2. vìtev n. maxillaris (zdroj internet – Wikipedie – inervace oka)

Hluboká bolest (ciliární) se projevuje jako trvalá, tupá, tepavá bolest, zpùsobená dráždìním 1. i 2. vìtve n. trigeminus, napø. pøi glaukomovém záchvatu nebo pøi iridocyklitidì. Po vkápnutí anestetika se nemìní. Bývá provázena zhoršením zrakové ostrosti. Periokulární bolest se lokalizuje do bulbu bez jeho podráždìní. Má rùzné doprovodné projevy neurooftalmologického pùvodu: ptóza víèka, protruze bulbu, edém víèek, diplopie, porucha motility bulbu, porucha citlivosti rohovky nebo porucha zornicových reakcí. Periokulární bolest je zpùsobená afekcemi, které postihují struktury inervované 1. vìtví n. trigeminus, jako jsou sliznice nosu a paranazálních dutin, pochvy optiku, kavernózní splav, nìkteré èásti tvrdé mozkové pleny a dále tepny a splavy lebeèní a mozkové spodiny. Astenopie je soubor senzitivních i senzorických obtíží, zpùsobených dlouhodobým pøetížením vnitøních nebo zevních oèních svalù. Pøíèinou jsou jednak refrakèní vady oka (astenopie akomodaèní), jednak poruchy okohybného aparátu (astenopie svalová) a únava u zdravých jedincù (astenopie nervová). Pro všechny astenopické potíže je charakteristické, že jejich vznik a intenzita jsou vázány na zvýšenou zrakovou námahu, zvláštì pøi práci do blízka, a úlevu pøinese zrakový odpoèinek (Otradovec, 2003). Z praktického hlediska rozlišujeme oèní bolest na bolest obou oèí, bolest jednoho oka a bolest do oka projikovanou, zpùsobenou jinými pøíèinami (periokulární). Bolest obou oèí se vyskytuje pøi únavì, u špatnì korigovaných refrakèních vad, u syndromu suchého oka, zánìtu spojivek oboustrannì a u keratopatie zpùsobené UV záøením. Bolest jednoho oka vzniká u akutního záchvatu glaukomu, u zánìtu spojivek jednostrannì, jeèného zrna, zánìtu rohovky, u poranìní rohovky poškrábáním, cizím tìlesem nebo chemickými látkami, u zánìtu duhovky a u sekundárního neovaskulárního glaukomu. Mezi projikované bolesti zaøazujeme bolest oka z neurologických pøíèin – zánìt optického nervu, arteriitis temporalis, BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

postherpetickou neuralgii, oèní migrénu, bolestivé oftalmoplegie a dále myofasciální bolest (Mehta, 2014). Charakter bolesti Z hlediska správného vyhodnocení bolesti sledujeme její nástup (náhlá, pozvolná, stupòující se, trvalá), úpornost (slabá, silná, pulzující, tupá, ostrá, bodavá, tlaková, pálivá, pøi dotyku nebo svìdìní), lokalizaci (odkud vychází, kterým smìrem pùsobí, jednostranná, oboustranná), dobu trvání (pár vteøin èi minut nebo hodiny až dny) a doprovodné projevy (rozostøení zraku, pøechodná ztráta zraku). Pokud pacient pøijde k lékaøi pro bolest oka, je dùležitá anamnéza. Ptáme se ho, co bylo prvním pøíznakem nynìjších obtíží, a necháme ho chvíli mluvit bez pøerušování. Stesky

Obrázek 2: Senzitivní inervace kùže oblièeje a vlasaté èásti hlavy: n. trigeminus: n. V/1 n. ophthalmicus, n. V/2 n. maxillaris, n. V/3 n. mandibularis (zdroj Otradovec, 2003:98)

179


pacienta nás již èasto mohou smìrovat k urèité diagnóze. Nejdøíve si ujasníme, zda se jedná o bolest jednoho oka, obou oèí, nebo struktur kolem oka. Bolest oka spojená se zamlženým vidìním se vyskytuje pøi zánìtu rohovky, zánìtu duhovky a akutním záchvatu glaukomu. Pocit cizího tìlíska mùže znamenat cizí tìlísko na rohovce nebo pod horním víèkem, erozi rohovky, bulózní edém epitelu rohovky nebo hlen èi hnis ve spojivkovém vaku pøi zánìtu spojivek. Svìdìní nejèastìji znaèí alergický zánìt spojivek. Hemikranie je typická pro akutní záchvat glaukomu. Bolesti v oku pøi akomodaci jsou zase typické pro zánìt duhovky. Bolest za okem nebo pøi pohybech oka je charakteristická pro retrobulbární neuritidu. Naopak pøi perforaèním poranìní ani nemusí oko bolet. Bolesti obou oèí Únava Nejèastìjší pøíèinou bolesti oèí mùže být obyèejná únava, hlavnì pøi dlouhodobé práci na bližší a støední vzdálenost (ètení, šití, práce s poèítaèem). Následkem této únavy mohou být nejen bolesti oèí, ale i hlavy nebo páteøe. Nastává pocit pøechodného neostrého až mlhavého vidìní, obtížného a prodlouženého zaostøování, popø. i prchavé diplopie. Pøíèinou potíží je trvalé pøizpùsobení oèí na práci do blízka. U lidí se špatnou korekcí zraku nebo se skrytou oèní vadou se potíže projeví po kratší dobì práce. Po odpoèinku bolest oèí pøejde, zvláštì pøi zavøení oèí nebo pohledu do dálky. Pro minimalizaci únavy je tøeba každou hodinu pøerušit práci, udìlat pøestávku a dát odpoèinout oèím. Pøi této pøíležitosti je tøeba zmínit zásady práce s poèítaèem: 1. Nastavit osvìtlení pracovního místa tak, aby lesk na monitoru byl co nejmenší. 2. Zmenšit jas na monitoru, upravit kontrast a velikost písma. 3. Upravit pracovní plochu – monitor asi 15–20° pod úrovní oèí, ve vzdálenosti 55–65 cm od oblièeje. 4. Každých 20 minut udìlat pøestávku na 20 vteøin – odvrátit oèi od monitoru a podívat se do dálky (Hlávková, 2008). Refrakèní vady Mezi refrakèní vady patøí dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Nesprávná nebo nedostateèná korekce refrakèní vady zpùsobuje nejen bolesti oèí a hlavy, ale i toèení hlavy a závratì. Pøíèinou potíží je trvalé a nepøimìøenì velké akomodaèní úsilí u jedincù se špatnou nebo žádnou korekcí vady. Známá je nechuś dìtí a mladých lidí nosit brýle. Proto pøi stížnostech na bolesti oèí u mladých lidí je vždy nutné vyšetøit refrakci. Léèba je zde jednoduchá – nosit správnou korekci. Syndrom suchého oka V souèasnosti je aktuální problém se „syndromem suchého oka“. Hodnì lidí pracuje dlouhodobì v klimatizovaných místnostech, jezdí v klimatizovaném autì, sedí mnoho hodin dennì u poèítaèe a tím se zvyšuje riziko snížení kvality slzného filmu. Bìhem mrkání jsou pravidelnì roztírány slzy po oku, pøi menší frekvenci mrkání je slzný film nedostateèný a vysychá spojivka i rohovka. Projevy syndromu suchého oka jsou pocit pálení oèí, písku v oèích, øezání a rozostøené vidìní. Pøi vyšetøení na štìrbinové lampì vidíme lehké nerovnosti a matný reflex rohovky (obr. 3). Syndrom suchého oka se vyskytuje u jinak zdravých lidí exponovaných práci s poèítaèem 180

Obrázek 3: Matný reflex rohovky u syndromu suchého oka (zdroj Svozílková, 2014:78)

èi v klimatizovaném prostøedí, u jedincù po oèních operacích, u nemocných se Sjögrenovým syndromem (sicca syndrom – vysychání všech sliznic, až 9× èastìjší u žen), u nemocných s revmatoidní artritidou, obecnì u pacientù se zánìtlivým onemocnìním autoimunitní povahy. Úlevu pøinese zavøení oèí a léèbou jsou kapky na suché oko. Zánìt spojivek Velmi èastou pøíèinou bolesti oèí je zánìt spojivek. Zaèíná jednostrannì, ale vìtšinou se do týdne rozšíøí i na druhé oko. Charakter bolesti je udáván jako pocit písku v oèích, u alergického zánìtu výrazné svìdìní, dále se vyskytuje svìtloplachost, slzení a nemožnost otevøít oko. Pøi vyšetøení nalézáme zarudnutí a otok víèek, pøekrvení spojivek a sekreci (hnisavou èi vodnatou). Pùvod zánìtu je bakteriální, virový nebo alergický (obr. 4, obr. 5, obr. 6). V léèbì používáme

Obrázek 4: Bakteriální zánìt spojivek – vìtší pøekrvení spojivek, hnisavá sekrece v øasách a ve spojivkovém vaku (zdroj Hollwich, 1981:50)

Obrázek 5: Virový zánìt spojivek – menší pøekrvení spojivek, slzení, vodnatá sekrece (zdroj Hollwich, 1981:53)

BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

Obrázek 7: Keratopatie zpùsobená UV záøením (zdroj Hollwich, 1981:61)

na bakteriální zánìt antibiotika v kapkách nebo masti, na virový zánìt antiseptika a na alergický zánìt antialergika a antihistaminika.

oèí s úzkým úhlem. Tím dojde k zamezení odtoku nitrooèní tekutiny do trámèiny trabakula v úhlu a k extrémnímu nárùstu nitrooèního tlaku (obr. 9). Nejèastìji nastává akutní záchvat glaukomu u hypermetropù v dùsledku zkalení a zbobtnání èoèky, dále po vypití velkého množství tekutiny, po nakapání mydriatik, akomodací (pøi ètení) nebo tlumeným osvìtlením a pobytem ve tmì (pøi divadelním pøedstavení). Léèba v akutní fázi – Pilocarpin 2% kapky po 15 minutách, inhibitory karboanhydrázy, infuze manitolu, betablokátory v kapkách a lokálnì kortikosteroidy. Léèíme i systémové projevy – bolest (paracetamol v infuzi 1 g ve 100 ml) a zvracení. Po zklidnìní záchvatu provádíme antiglaukomovou operaci a eventuálnì operaci zkalené èoèky. Zvracení nebo prudká bolest hlavy pøi

Keratopatie zpùsobená UV záøením Keratopatie zpùsobená UV záøením vzniká pøevážnì pøi svaøování èi použití horského slunce bez ochranných brýlí. Rohovka mùže být též poškozena paprsky, které se odrážejí od hladkého svìtlého povrchu – v létì od moøské hladiny, v zimì od bìlostného snìhu. UV záøení proniká do rohovky a zpùsobuje popálení rohovky. Prevencí jsou ochranné brýle a ochranný štít pøi svaøování, brýle proti slunci a èepice se štítkem (kšiltovka) u moøe èi na horách. Keratopatie se projevuje otokem a zarudnutím víèek, teèkovitými defekty epitelu rohovky, svìtloplachostí a ostrou bolestí oèí v noci (za 6–12 hodin po expozici). Léèíme nakapáním anestetika lokálnì pøi pohotovosti a antibiotiky v masti (obr. 7). Bolest jednoho oka Akutní záchvat glaukomu Chronický glaukom probíhá vìtšinou bez vìtších pøíznakù, zpùsobuje zužování zorného pole a postupnou ztrátu vidìní obou oèí. Mezi základní pøíèiny bolestí jednoho oka patøí akutní záchvat glaukomu, kdy se náhle zvýší tlak v oku natolik, že se objeví bolest oka a poloviny hlavy a nemocný èasto mùže i zvracet. Pøíznakem akutního záchvatu glaukomu je bolest oka, mlhavé vidìní, barevné kruhy kolem svìtel (Flammer, 2003), bolest poloviny hlavy za èelem, nauzea, zvracení, vysoký nitrooèní tlak, na oku pøekrvené spojivky, mikrocystický edém rohovky, nereagující støednì široká zornice a mìlká pøední komora (obr. 8). Dochází k uzávìru komorového úhlu periferní èástí duhovky u predisponovaných

Obrázek 8: Akutní záchvat glaukomu vpravo, detail – pøekrvení spojivky, edém rohovky, rozšíøená zornice, mìlká pøední komora (zdroj Kanski, 1995:255) BOLEST  ROÈNÍK 18  2015  ÈÍSLO 4

Obrázek 9: Mechanismus uzávìru úhlu: a) mìlká pøední komora, úzký komorový úhel, predispozice k pupilárnímu bloku; b) zvìtšení èoèky, vyklenutí duhovky dopøedu, iris bombae, výrazné zúžení úhlu; c) iridotrabekulární kontakt, uzavøení úhlu (zdroj Kanski, 1995:254)

181


Obrázek 6: Alergický zánìt spojivek – otok víèek, pøekrvení a chemóza spojivky (zdroj Hollwich, 1981:47)

Pøehledný èlánek Obrázek 10: Chalazion – patrné ze zevní strany dolního víèka (zdroj Hollwich, 1981:26)

Obrázek 11: Akantamébová keratitida u nositele kontaktních èoèek (zdroj Kanski, 1995:107)

Obrázek 12: Cizí tìlísko v rohovce (zdroj Hollwich, 1981:60)

Obrázek 13: Tìžké poleptání spojivky a rohovky – nekróza a ischemie spojivky, zašednutí a edém rohovky, pøední komoru pro ztrátu prùhlednosti rohovky nelze hodnotit (zdroj Hollwich, 1981:157)

akutním záchvatu glaukomu jsou nìkdy tak velké, že mohou pacienta pøivést až k internistovi èi neurologovi, a proto je nutné v tìchto pøípadech myslet na akutní záchvat glaukomu a znát jeho projevy. Nemocný sám bývá tak schvácený, že nedokáže pøesnì urèit, že prvotním problémem byla bolest oka a zhoršení zraku.

a slzením. Rozsah defektu na rohovce posoudíme po obarvení rohovky fluoresceinem. Léèba – u všech poranìní antibiotická mast a mydriatika. Cizí tìlísko extrahujeme pomocí kopíèka nebo frézky po pøedchozím nakapání anestetikem. Pokud je kolem tìlíska infiltrát ze rzi, který nelze zcela odstranit, pozveme pacienta další den k pøeèištìní rohovky. U poleptání je naprosto nezbytný okamžitý vydatný výplach oka a spojivkového vaku fyziologickým roztokem. Pøi poleptání maltou nebo vápnem je nutné peèlivì odstranit štìtièkou všechny krystalické èásteèky, aby dále nemohly pùsobit (obr. 12, obr. 13).

Jeèné zrno Další pøíèinou bolestí jednoho oka je jeèné zrno. Je zpùsobeno zanícením mazové žlázky v oèním víèku. Projevuje se v akutní fázi otokem a zarudnutím víèka, svìdìním a bolestí postiženého víèka a v pozdìjší fázi jako hmatná hrudka ve víèku. Léèba – v akutní fázi teplé obklady, antibiotická mast v kombinaci s kortikosteroidy a po zklidnìní exkochleace (obr. 10). Zánìt rohovky Velkou bolest zpùsobuje zánìt rohovky, zejména u nositelù kontaktních èoèek. Pøi špatné péèi o kontaktní èoèky nebo jejich nedostateèné výmìnì vzniká zánìt, nìkdy i vøed rohovky. Prevencí je nenosit kontaktní èoèky v noci a nenosit je delší dobu, než je urèeno výrobcem. Zánìt rohovky léèíme antibiotiky v kapkách nebo v masti a mydriatiky (obr. 11).

Zánìt duhovky Iridocyklitida je zánìt duhovky a øasnatého tìlesa, probíhá v hlubší èásti oka a projevuje se bolestí oka, zarudnutím oka a svìtloplachostí. Bolest oka je silnìjší pøi pohledu do blízka a stupòuje se tlakem na oko. Na endotelu rohovky a v pøední komoøe nalézáme zánìtlivé buòky (precipitáty), zornice je úzká. V diferenciální diagnostice musíme od sebe odlišit iridocyklitidu a akutní záchvat glaukomu, což pøi hypertenzní iridocyklitidì se zvýšeným nitrooèním tlakem je nìkdy nesnadné. V léèbì jsou velmi dùležitá mydriatika k rozšíøení zornice a kortikosteroidy lokálnì. Po rozšíøení zornice se bolest oka výraznì zmírní.

Poranìní rohovky Poranìní rohovky vzniká poškrábáním, poleptáním chemickými látkami nebo vniknutím cizího tìlíska pod horní víèko èi zaseknutím do rohovky. Projevuje se ostrou bolestí, svìtloplachostí, pocitem cizího tìlíska v oku, štípáním, pálením

Sekundární neovaskulární bolestivý glaukom Krutou bolest oka zpùsobuje sekundární neovaskulární bolestivý glaukom. Jedná se o koneèné stadium neléèeného glaukomu u stavù po tìžkých úrazech oka, po venózní nebo arteriální okluzi èi po neléèené diabetické proliferativní

182



retinopatii. Tento glaukom je zpùsoben fibrovaskulární membránou, která pøerùstá struktury komorového úhlu, a rùstem neovaskularizací na duhovce. Pøíèinou vzniku fibrovaskulární membrány je ischemie rùzné etiologie. V souèasné dobì se vyskytuje minimálnì, døíve byl výskyt èastìjší. Ke zmírnìní urputné bolesti se aplikuje retrobulbární injekce 96% alkoholu, pokud nepomùže, provádí se enukleace bulbu. Projikované bolesti – z jiných pøíèin Zánìt optického nervu Vyznaèuje se typickou bolestí za jedním okem, hlavnì pøi pohybu oka. Bolest je zpùsobena napínáním pochev zduøelého optiku. Bolest však není nutnou souèástí této diagnózy a nemusí korelovat se závažností postižení. Vidìní se zhoršuje bìhem nìkolika hodin až dní, toto zhoršení je doprovázeno centrálními nebo necharakteristickými výpady zorného pole na perimetru. Zánìt optického nervu je èasto prvním pøíznakem roztroušené sklerózy u mladých jedincù (18–45 let). Øíká se, že „nevidí nic ani pacient, ani lékaø“. U retrobulbární neuritidy je nález na oèním pozadí normální, diagnózu choroby provádíme podle anamnézy, vyšetøení perimetru a vyšetøení zrakových evokovaných potenciálù (VEP). U intraokulární neuritidy nalézáme na oèním pozadí edém zrakového terèe. Èasto také dochází k poruše barevného vidìní, což vìtšinou nemocní pøiznají až na cílený dotaz. Ke sledování progrese nálezu mùžeme využít i optickou koherentní tomografii (OCT), s jejíž pomocí sledujeme zmìnu tloušśky vrstvy nervových vláken (Diblík et al., 2011). Léèba se nyní provádí ve specializovaných centrech pro roztroušenou sklerózu. Podává se biologická léèba, kortikosteroidy celkovì nebo jen observace. Arteriitis temporalis (Hortonova choroba, arteriitická ischemická neuropatie optiku) Ataka nemoci zaèíná prudkou jednostrannou bolestí v oblasti spánku a ztrátou vidìní jednoho oka u starších lidí nad 65 let. Na oèním pozadí nalézáme ischemický edém papily zrakového nervu a v oblasti spánku vinutou spánkovou tepnu, na pohmat citlivou. Diagnózu potvrdíme biopsií a. temporalis. Dalšími pøíznaky mohou být bolest pøi žvýkání a pocit napìtí ve vlasaté èásti hlavy. Onemocnìní je souèástí generalizovaného zánìtlivého postižení velkých a støedních cév. Léèíme kortikosteroidy celkovì k zabránìní podobného vývoje na druhém oku, neboś funkci postiženého oka již vìtšinou nezachráníme. Postherpetická neuralgie Virus herpes zoster napadá z 80 % jen n. ophthalmicus (V/1.). Prevezikulární neuralgie vzniká v oblasti postižené vìtve nìkolik dní pøed výsevem herpetických eflorescencí. Postherpetická neuralgie se rozvine až po zhojení kožní afekce a pøetrvává po vyléèení zánìtu herpes zoster v okolí oka nìkdy i mnoho let. Intenzita bolesti je od mravenèení pøes záchvatovitou bolest až po velmi úpornou bolest. Pravdìpodobnost vzniku neuralgie vzrùstá s vìkem. Prevencí je vèas zahájená antivirová léèba (Bartošová, 2009). V léèbì bolesti podáváme antineuropatické léky podle léèebných standardù pro neuropatickou bolest.


Obrázek 14: Èervenì je vyznaèena pøenesená bolest ze spouštìcího bodu v pøední èásti m. sternocleidomastoideus (zdroj Travell, 1999:310)

Oèní migréna Oèní migréna postihuje asi 10 % migrenikù a projevuje se scintilujícími (jiskøivými) skotomy v zorném poli, které postupnì mizí, po záchvatu následuje bolest poloviny hlavy. Výpadky zorného pole postihují obì oèi a jsou homonymní. Svìtelné záblesky a skotomy trvají nìkolik minut až hodinu (vìtšinou 15–30 minut). Po odeznìní záchvatu se zraková ostrost normalizuje (Otradovec, 2003). Oèní migréna je zpùsobena pøechodnou nedostateèností v krevním zásobení mozku – zúžením arteria carotis externa (Vaughan a Asbury, 1983). K léèbì se používají triptany a ergotaminové preparáty. Bolestivé oftalmoplegie Bolestivé oftalmoplegie se projevují bolestí za okem, kolem oka a obrnami okohybných svalù. Jsou popisovány pøi procesech v oblasti kavernózního splavu, horní orbitální štìrbiny a hrotu oènice. V tìchto místech procházejí všechny okohybné nervy spoleènì, a proto bývají afekcemi postiženy dva nebo všechny tøi okohybné nervy. Pøíèinou bývají primární nebo metastatické nádory a ménì èasto zánìtlivý pseudotumor. Øadíme sem syndrom kavernózního splavu (postižení n. III, IV, V, VI a sympatiku), syndrom horní orbitální štìrbiny (postižení n. III, IV a VI a jen první vìtve n. V) a syndrom orbitálního hrotu (postižení n. II, III, IV, první vìtve n. V, n. VI, sympatiku a parasympatiku – vzhledem k postižení n. II v klinickém obraze pøibyla ještì porucha zraku). Léèba podle základního onemocnìní (Otradovec, 2003). Myofasciální bolest Do oblasti oka se mùže promítat i myofasciální pøenesená bolest ze spouštìcích bodù zejména z oblasti m. trapezius, m. sternocleidomastoideus (obr. 14) a m. occipitofrontalis. Zde je potøeba hledat souvislosti mezi bolestí a pohybem èi polohou hlavy. Namístì bude vyšetøení krèní páteøe a spolupráce s rehabilitaèní nebo algeziologickou ambulancí (Travell a Simons, 1990).

183


Závìr V naprosté vìtšinì uvedených stavù léèením pøíèiny souèasnì ustoupí i bolest. Pokud bolesti pøetrvávají, obvykle staèí bìžná analgetika v orální nebo parenterální formì. V každém pøípadì je nutné vylouèit jiná závažná onemocnìní projevující se bolestmi oka, a naopak u prudkých bolestí hlavy doprovázených nauzeou a zvracením mít na pamìti možnost akutního záchvatu glaukomu. Proto je nezbytná mezioborová spolupráce mezi algeziology, neurology a oftalmology.

7. Mehta NR, Scrivani SJ, Spierings ELH. Dental and facial pain. In: Benzon HT, et al. ed. Practical management of pain. Fifth edition. Philadelphia: Elsevier Mosby, 2014:424–440.

Literatura

12. Vaughan D, Asbury T. Ophthalmologie. Berlin: Springer-Verlag, 1983:255–256.

1. Bartošová D. Infekce vyvolané herpetickými viry. In: Beneš J. ed. Infekèní lékaøství. Praha: Galén, 2009:181–182. 2. Diblík P, Kuthan P, Sklenka P. Neuritida zrakového nervu u roztroušené sklerózy mozkomíšní – typické obrazy a úskalí diferenciální diagnostiky. Neurol Praxi 2011; 12(3):156–159. 3. Flammer J. Glaukom. Praha: Triton, 2003:56. 4. Hlávková J. Zdraví a poèítaèe. Webové stránky Státního zdravotního ústavu, 2008, http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/zdravi-a-pocitace 5. Hollwich F. Pocket Atlas of Ophthalmology. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 1981:26, 47, 50, 53, 60, 61, 157. 6. Kanski J. Clinical Ophthalmology, Third edition. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1995:107, 254, 255

184

8. Otradovec J. Choroby oènice. Praha: Avicenum, 1986:27–28. 9. Otradovec J. Klinická neurooftalmologie. Praha: Grada Publishing, 2003:98–111. 10. Svozílková P. Diagnostika a léèba oèních zánìtù. Praha: Maxdorf Jessenius, 2014:78. 11. Travell JG, Simons DG, Simons LS. Myofascial Pain and Dysfunction, The Trigger Point Manual, Volume 1, Upper Half of Body, Second Edition. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 1999:279, 310, 428.

MUDr. Lidmila Procházková, Ph.D. Oèní klinika UJEP KZ a. s., Masarykova nemocnice, o. z. Sociální péèe 12A 401 13 Ústí nad Labem E-mail: [email protected] Do redakce pøišlo: 18. 7. 2015 K publikaci pøijato: 10. 11. 2015


BOLEST OKA EYE PAIN LIDMILA PROCHÁZKOVÁ

Recommend Documents