157k 13.4.2007 10:00 Stránka 8
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XLIV.) Třetím velkým hutnickým komplexem ním až do závodu. Navíc sama poloha Třince u nás a druhým na Moravě a ve Slezsku se na staré obchodní cestě ze Slovenska na sever v první polovině 19. století staly Třinecké žele- jistě příznivě ovlivnila výběr lokality pro zalozárny. O jejich bohaté minulosti byla napsána žení železáren. Určitým pozitivem bylo i něřada vědeckých i popularizujících historic- kolik spíše menších lokálních rudných ložisek kých prací; my se opíráme především o publi- v blízkosti Třince, ruda však nebyla příliš jakace a články z pera S. Zahradnika, vydané kostní. To umožnilo vznik drobných železářSlezským ústavem ČSAV v Opavě, případně ských podniků na dnešním česko-polském pomezí. Například v Ustroni na řece Visle i dalších historiků. Než se budeme zabývat vlastními dějinami (v dnešním Polsku) na počátku 18. století, železáren v Třinci, nemůžeme si nevšimnout v železárně v Bašce na řece Ostravici blíže oblasti Těšínska, kam podnik geogra- (u Frýdku-Místku) byla v roce 1806 odpíchficky patří (historická oblast na česko-polském nuta první tavba ve vysoké peci. Roku 1833 jazykovém pomezí, o původní rozloze 2282 byla zahájena stavba Karlovy hutě v Lískovci km2, patřila k České koruně trvale od roku na Frýdecku (pojmenována podle arcivévody 1327, v držbě Halsburků do roku 1918, v roce Karla Habsburského). Třinecké železárny byly založeny v době, 1920 rozděleno na část československou a polskou s hranicí na řece Olši (Olza) - poznámka kdy bylo „hutnictví na Těšínsku a zejména autorky). Již v předchozím pokračování na- v ostravském revíru již značně rozvinuté“ (S. šeho seriálu jsme uvedli informaci o existenci Zahradnik, Třinecké železárny v 19. století, sítě drobných železárenských podniků spíše 1961). Vlastními zakladateli Třineckých želemístního rázu. Při rozhodování o jejich vý- záren byla habsburská arciknížata Albrecht stavbě - na Těšínsku tak jako i jinde - hrály nezanedbatelnou roli několikeré faktory. Důležité byly přírodní podmínky, blízkost surovin a jejich levná doprava a rovněž zdroj hnací energie, jímž byla v tehdejších dobách voda. Zejména možnost využít horních toků beskydských řek vedla k zakládání železářských podniků (ještě dříve vodních hamrů); například řeka Olše Třineckým železárnám zprostředkovala dopravu dřeva z úpatí Beskyd jeho plave- Třinecké železárny v 60. letech 19. století - rytina
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Andělská duše touží ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je křesťanský teolog ilyrského původu Hieronymus Eusebius Sophronicus, zvaný též Jeroným (asi 348 - 420). Je autorem kanonizovaného překladu Starého a Nového zákona do latiny, nazvaného Vulgata. Jeho latinské zpracování Eusebiovy světové kroniky se stalo základem mnoha středověkých kronik. V letech 382 - 384 byl Jeroným sekretářem papeže Damasa I.; kvůli nařčení ze sexuálních vztahů s ženami se dostal do sporu s římským klérem a Řím musel opustit. (jk) Vyluštění z Kováku č. 13/2007 (výrok R. L. Stevensona): Mládí touží po experimentech. 4
a jeho nástupce Karel v roce 1839; tehdy byla vybudována v Třinci první vysoká pec. Náklady na její stavbu byly značné - v roce 1837, tj. v době začátku stavby pece, činily přes 94 000 zlatých vídeňské měny, „rok nato 133 637 zlatých a roku 1939 pak 43 384 zlatých“, uvádí S. Zahradnik v citované práci. (Vídeňská měna byla Ozdobné mříže vyráběné v oběhu v letech v Třinci 1811 - 1899, na Těšínsku jen do roku 1846; 1 zlatý = 60 krejcarů poznámka autorky.) Třinecká vysoká pec byla původně zařízena na dřevěné uhlí, a to přesto, že ve Vítkovicích již bylo jako paliva používáno kamenného uhlí a koksu; vlastnosti tohoto nového paliva „nebyly zřejmě ještě dostatečně známé a velkou úlohu tu jistě měla i otázka dopravy... i to, že majitelé neměli vlastní doly a koksovnu“, poznamenává S. Zahradnik. Pec byla slavnostně zprovozněna 1. dubna 1839. Pracovalo se v ní jen v letním období, v zimních měsících se dělala údržba, aby na jaře mohla výroba znovu začít. Důvodem takového postupu byly problémy s dopravou rudy a dřevěného uhlí, které v zimě znemožňovaly plynulou výrobu železa. Teprve později, když se k vyzdívce vysoké pece začalo používat ohnivzdorného pískovce, bylo možné prodloužit činnost pece po delší dobu. Týdenní výroba první třinecké pece se zpočátku pohybovala v rozmezí od 250 do 350 vídeňských centů surového železa, v roce 1842 již bylo vyrobeno 8000 vídeňských centů surového železa a 7 000 700 centů odlitků (1 vídeňský cent = 100 vídeňských liber = 56 kg - poznámka autorky). V počátcích se zde vyrobené surové železo dodávalo vítkovickým hutím, kde se z něho dále zpracovávaly různé odlitky. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
15 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 12. DUBNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 20. DUBNA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Okénko na jiÏní Moravu - str. 2 ● Nûmeãtí kováci hrozí stávkami - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Plakát k 1. máji v Brnû ● Poradny na pfiání ● Hospodafiení základních organizací, danû a úãetnictví (IV.)
Tak vidíš, chlapče, jak jsme dopadli! Tobě seberou pastelkovné, nám zase pohřebné…
EVROPA BEZ ODBORŮ? NE! V předminulém Kováku jsem v článku „Odbory brzdí Evropskou unii?“, věnovaném pražské konferenci k 50. výročí evropské integrace, informoval mimo jiné o svérázném vystoupení pana ministra A. Vondry. Mezi různými organizacemi, které jsou dle jeho názoru překážkou budoucího rozvoje EU, jmenoval i odbory! Přemýšlel jsem, proč zneužil pan ministr konferenci o uplynulých 50 letech Evropské unie k tak nehoráznému útoku na odbory, které se u nás v ČR od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR striktně drží svého poslání a do politických deJaroslav Souček bat zasahují pouze ve chvíli, kdy jde o bytostné zájmy zaměstnanců. Konzultoval jsem to i s kolegy z vedení a myslím, že útok pana Vondry má hlavně kořeny v evropské politice, což vůbec není méně nebezpečné. Naopak!
(Pokračování na str. 3)
ŠKODA AUTO: BEZ DOHODY Výsledky 9. kola kolektivního vyjednávání ve Škodě Auto hodnotili odboráři na mimořádném zasedání podnikové rady 12. dubna (po uzávěrce tohoto čísla Kováku). K dohodě nedošlo, připravuje se stávka. (red.)
Zmocněnkyně volebního obvodu Blansko M. Koudelová, zmocněnec jihomoravského krajského sdružení ing. J. Krčmář a předseda OS KOVO J. Středula na konferenci jihomoravských kováků 3. 4. v Brně
PROLOMÍ SE JEDNOU LED? Jihomoravští kováci si kladli otázky, které je pálí
O pracovních smlouvách, získávání nových funkcionářů, ale i o podpoře členů při kolektivním vyjednávání diskutovali jihomoravští kováci na konferenci Krajského sdružení OS KOVO Jihomoravského kraje 3. dubna 2007 v Brně. „Časem budou všichni zaměstnanci zatlačeni z pracovního poměru do živnosti,“ projevil obavu Boleslav Stoszek (ZO OS KOVO Moravský Krumlov). „Zaměstnavatelům to vyhovuje a vláda jim jde na ruku. Je s tím třeba něco udělat v zákonech!“ dodal. „Mnoho lze udělat již dnes, například dojednat v kolektivní smlouvě, aby nedocházelo k řetězení pracovních smluv na dobu určitou,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula a otázal se: „Informujeme zaměstnance v pracovní době o jejich právech? Aby nepodpisovali nevýhodné pracovní smlouvy? Jen stěží se nějakému zaměstnavateli podaří donutit zaměstnance, aby hromadně přešli na OSVČ. To je totiž cesta do pekel!“
Bojuješ, a to je důležité! „Dávám si otázku: co s tím dál?“ pokračoval B. Stoszek. „Členská základna klesá a já už v noci ani nespím! Nemohu za sebe do funkce předsedy základní organizace najít náhradu. Založme třeba politickou stranu, nebo si pořiďme svůj televizní kanál...“ Na to J. Středula zareagoval: „Známe se dlouho, stále bojuješ, a to je důležité! Nikdo to po tobě nechce dělat, protože lidé si říkají: dělá to dobře. Pořizovat si vlastní odborovou tele-
vizi není naprosto reálné. Problémem ale zůstává, že i když máme co říct a jsme médii osloveni, často takovou možnost nevyužijeme. Skepsi si sice můžeme připustit, ale pravdou zůstává, že jsme stále ještě velice silní, proto se proti nám chystají různé věci jak nás oslabit.“ „Našimi prioritami zůstává získávání nových členů a práce s mladými. Pokles členské základny vypadá jako nezvratný proces, ale něco s tím udělat musíme. Do nových podniků těžko pronikáme a náš svaz stárne,“ upozornil ing. Josef Krčmář (ABB EJF Brno).
Je třeba chodit mezi lidi „Lidé nemají při kolektivním vyjednávání odvahu do něčeho jít. Ti co nejvíc křičí třeba proti zavedení práce v sobotu, jsou pak na takových směnách první. To pak závodní výbor mrzí,“ podotkl B. Stoszek. „Jestliže lidé chtějí týden dovolené navíc, tak pro to musí také něco udělat, třeba to, že přijdou na odborové shromáždění,“ zdůraznil J. Středula. „Ale je také třeba mezi lidi chodit, aby věděli, jaký je postoj odborové organizace. Já (Pokračování na str. 3) 1
157k 13.4.2007 10:02 Stránka 2
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
KDY BUDE VESELO VE VESELÍ? Ani některá zlepšení nejsou důvodem k optimismu „Situace u nás se nelepší,“ říká Stanislav Malušek, předseda ZO OS KOVO ve firmě Železárny Veselí nad Moravou, patřící pod hutní „impérium“ ing. Zemka. „Jinde se zvyšuje zakázková náplň, přibírají noví zaměstnanci a rostou mzdy, ale ve Veselí stále není veselo,“ srovnává stav v rámci jižní Moravy. Vloni byl dokonce zrušen provoz tažené oceli, a někteří zaměstnanci tak museli skončit. „Zúčastňuji se výrobStanislav Malušek ních porad, ale řekl bych, že ani přes snahu vedení se dosud hospodářské výsledky výrazně nelepší. Většinou tvrdí, že máme v oboru svařovaných a tažených trubek velkou konkurenci v nových firmách a že je třeba jí čelit zvýšenou produktivitou práce a výrobou zboží s vyšší přidanou hodnotu. Z takového vysvětlení nečerpám žádný optimismus,“ podotýká. Přesto není vše úplně černé. Letos dostali zaměstnanci po řadě hubených let konečně přidáno. „Jedná se o pětiprocentní navýšení průměrné nominální mzdy a není vázáno na splnění cílového úkolu. V minulosti tady tato podmínka vždy byla, a protože firma netvořila zisk, kvůli tomu lidé nakonec nedostali téměř nic, mzdové nárůsty ani zdaleka nekopírovaly inflaci. Proto jsme dosud pod úrovní loňského jihomoravského mzdového průměru, který činí 19 697 Kč, my máme teď o 2000 Kč méně.“
Proč se zaměstnavatel při letošním kolektivním vyjednávání přece jen polepšil? „Mzdový nárůst se - tak jako každý rok - týká všech hutních firem v rámci Z-Group a já se domnívám, že za zlepšení vděčíme jim. V Chomutově a Hrádku u Rokycan asi už nejsou, na rozdíl od nás, v červených číslech, a proto celková bilance není jen o ztrátách,“ dodává S. Malušek. Kolektivní smlouva obsahuje též zvýšení příplatků za noční směny (na 14 Kč/hod), za odpolední směny (na 7 Kč/hod), za soboty a neděle (na 23 Kč/hod) a zvýšení odměn za práci v nepřetržitých režimech a odstupného při skončení pracovního poměru. Poprvé garantuje tři dny dovolené navíc (oproti zákonnému nároku). Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zůstává na stejné výši jako loni, tj. 400 Kč. A ještě jedno prvenství předseda odborové organizace zmiňuje: „Poprvé skončilo kolektivní vyjednávání už ve třetím kole - přesně ve chvíli, když zaměstnavatel opustil podmínku vázat mzdový nárůst na hospodářské výsledky. I když jsem předsedou teprve od loňska, vždycky to - jak vím - trvalo sedm nebo osm kol.“ Přesto si S. Malušek není jistý, zda je to signál, že svítá na lepší časy, „Je předčasné vidět v tom nějaký trend,“ uzavírá. JANA BENEŠOVÁ
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
„ŘÍKAJÍ MI DĚDKU,“ NETAJÍ SE PŘEDSEDA ÚSPĚŠNÉ ORGANIZACE BMT, S. R. O., BRNO „U nás je to mimo standard, jak firma, tak i vztahy vedení a odborů,“ říká s potěšením Zlatomír Vyhňák, předseda brněnské ZO OS KOVO BMT ČR, s. r. o., působící ve firmě IG Watteeuw, s. r. o. „Firma se chová korektně a prosperuje, proto jsme jinde,“ dodává Z. Vyhňák. Ostatně mzdový průměr v dělnických profesích 27 069 Kč za druhé pololetí loňského roku je jistě výmluvný sám o sobě. K tomu je třeba připočíst navýšení o 4,25 procenta od Nového roku všem zaměstnancům. Samozřejmostí je štědrý sociální program. „Lidé jsou zde spokoZlatomír Vyhňák jení a nadstandard ve mzdách, pracovních a sociálních podmínkách vnímají jako zásluhu odborů, že bez nás by se tak neměli,“ podtrhuje předseda odborové organizace. „Proto také není problém získávat nové členy. Lidé si mezi sebou řeknou, že je dobré být v odborech, ale nespoléháme jen na svoji pověst. Spolu s místopředsedou, který funguje jako náborář, každého nového zaměstnance oslovíme. Jak? Jednoduše za každým nováčkem zajdu, představím se mu a vyzvu ho: kdykoliv budete mít problém, přijďte! A funguje to. Až dnes nám lidé, třeba už po letech členství v odborech, přiznávají, že toto uvítání bylo pro ně největší překvapení. Divili se, že někdo dává najevo, že má o ně zájem, a že nejde jen o to, aby zaplatili příspěvky. To prý předtím takhle nikde nebylo.“ Ze 400 většinou mladých zaměstnanců je 270 organizováno. Skoro každý nový zaměstnanec se stane členem. Velký význam Z. Vyhňák připisuje také filosofii, kterou v čele odborové organizace před osmi roky zvolil. „Mohl bych být jako předseda uvolněný, přesto pracuju, jsem zaměstnán v nářaďovně. Lidi vidí, že nemám teplý flíček funkcionáře, ale dělám jako oni. Kvitují, že nehraji s vedením nějakou hru a nejsem od nich koupený,“ podotýká. „Když bylo potřeba, šel jsem do nátlakových akcí, zaměstnavatele jsem se nezalekl a uměl jsme se s ním domluvit. Takže si myslím, že důvěru členů mám. Říkají mi dědku a já jsem na to pyšný,“ uvádí se smíchem sympatický Z. Vyhňák. Úspěch odborů v brněnské firmě IG Watteeuw (vlastněné belgickým kapitálem) je o to cennější, že jde o podnik, který vznikl teprve před deseti lety na zelené louce a zaměstnává lidi s věkovým průměrem 30 let. JANA BENEŠOVÁ
Okénko na jižní Moravu DÁREK OD ODBORŮ POTĚŠÍ Jak získávají v drásovském Siemensu nové členy Odbory ve firmě Siemens Electric Machines, s. r. o., v Drásově získaly vloni 40 nových členů, letos již dvacet. Ze 150 zaměstnanců, kteří v průběhu dvou let nastoupili, to není málo. Jak to dělají? „Náš recept je možný všude tam, kde odbory dostávají od zaměstnavatele příspěvek na svou činnost, takže výtěžek z příspěvků pak lze plně věnovat na výhody pro členy,“ upozorňuje předseda v ZO OS KOVO Siemens Drásov Bohuslav Husák. „Poté, co Bohuslav Husák nové členy zaregistrujeme, obdrží od odborové organizace dárek na uvítanou, lidi to potěší,“ dodává. Jedná se o ručníky a propisku. Pro všechny členy pak každý rok velké balení pracích prášků. Nedávno závodní výbor rozhodl o tom, že další výhody plynoucí z členství v odborech je možné čerpat hned po vstupu nováčka - doposud to bylo až po roce. „Je to přínos pro maminky s dětmi, mohou tak bezprostředně získat dotace na letní tábor, školu v přírodě a podobně,“ objasňuje B. Husák. Při narození dítěte člena se pamatuje částkou 2000 Kč. A jak jsou do odborů lákáni mladí? „Je nejvíce zajímají sportovní nebo kulturní akce. Například v květnu vystoupí v Brně skupina Kabát, u mládeže velmi oblíbená; vstupenka na jejich koncert stojí 330 Kč, a náš příspěvek 2
činí 100 Kč. U každé takové akce je podpora odborů ve výši 100 až 200 Kč. Dá se říci, že každý měsíc je nějaká kulturní nebo sportovní akce,“ podotýká B. Husák. Starší ročníky těší dárky při životní jubileích, počínaje dosažením 50 let a následně vždy po pěti letech. Jedná se o hodinky s peněženkou. V současnosti v Drásově pracuje 510 zaměstnanců, z toho jich je 280 v odborech. „Organizovanost se pohybuje mezi 55 až 60 procenty, dřív to bývalo víc, v podstatě 80 procent. Jenže v posledních letech odešlo hodně lidí do důchodu a většina z nich byli právě odboráři, takže došlo k velkému poklesu členů,“ vysvětluje B. Husák a zdůrazňuje: „Nebylo mi to jedno, nemohl jsem to tak nechat být, proto stále hledám cesty jak tento trend otočit. Hmotné výhody však nestačí. Je dobré, že v závodním výboře pracují funkcionáři, kteří jsou zároveň odborovými předáky na jednotlivých pracovištích a dílnách. Jsou v každodenním kontaktu se zaměstnanci, takže mohou díky tomu přilákat nové členy. A jedině tak se dozvíme, co členové potřebují, co je zajímá a co chtějí. Řekl bych, že tento lidský kontakt je nejdůležitější. Ale jistě nejlepší je, když ho lze podepřít i nějakým tím nadlepšením,“ zdůrazňuje předseda B. Husák. JANA BENEŠOVÁ
POZVÁNKA NA 1. MÁJ V BRNĚ I letos pokračuje tradice na jihu Moravy. I letos se bude slavit Svátek práce v Brně na Špilberku, kde i tentokrát proběhne kulturně společenské odpoledne s mezinárodní účastí. Jihomoravští odboráři přichystali program na tento sváteční den nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče a širokou veřejnost. Na jevišti vystřídají hosté z Dolního Rakouska, kteří přivezou folklórní soubor, aby nám ukázali, jak vypadal život jejich předků na venkově, slovenské tradice předvede dětský soubor Vienok. Celým odpolednem bude provázet hudební skupina Renegáti, představí se country skupina Honky Tonk, vystoupí stepaři. Trhákem bude vystoupení autora šlágrů Jardy Uhlíře. To všechno a ještě něco navíc a k tomu překvapení se uskuteční 1. 5. od 13 do 18 hodin. Vstup je volný, občerstvení zajištěno. Srdečně zvou jihomoravští odboráři pod hlavičkou regionální rady naší největší odborové konfederace ČMKOS. Hezkou zábavu a prima den. ALEŠ VALA, spoluorganizátor Poznámka redakce: V příloze najdete plakát na 1. máj.
NĚMEČTÍ KOVÁCI HROZÍ STÁVKAMI Skrblické žvásty nebudeme akceptovat! „Staré skrblické žvásty nebudeme akceptovat. Co bylo jednou odmítnuto, nemusí zaměstnavatelé opakovat,“ taková slova se ozývají z řad německých kováků. Těmito ráznými slovy komentoval šéf Odborového svazu pracovníků ve strojírenství a elektroprůmyslu (IG Metall) v Dolnosasku Hartmut Meine neúnosnost postojů Svazu podnikatelů (Gesamtmetall), znemožňujících domluvit se s kováky na nové přijatelné tarifní smlouvě. Naznačil i nevyhnutelnost pádnějších prostředků než jen vyjednávání. Také jeho kolega z Bádenska-Württemberska Jörg Hofmann
pohrozil varovnými stávkami, které by IG Metall mohl zahájit po vypršení mírové povinnosti po 28. dubnu. K návrhu podnikatelů na zvýšení mezd jen o 2,5 procenta uvedl, že to neodpovídá trvalé příznivé konjunktuře hospodářství a strojírenství obzvláště, kvůli níž IG Metall předložil požadavek na mzdový růst o 6,5 procenta. Kováci se nemíní smířit ani s návrhem Gesamtmetallu na vánoční plat, je-
EVROPA BEZ ODBORŮ? NE! (Dokončení ze str. 1)
SMĚRNICE O SLUŽBÁCH Panu Vondrovi jako ministrovi pro evropské záležitosti zřejmě nejvíc vadí, že odbory na evropské úrovni dokázaly (i s naší pomocí) zabránit přijetí nové směrnice EU o službách, v níž by byl uplatněn princip země původu. To znamená, jak víme, že by česká firma šla do soutěže o zakázku ve Francii s českými zaměstnanci a jejich českými mzdami a proti ní stojící francouzská firma s francouzskými zaměstnanci a jejich francouzskými mzdami by hned na startovní čáře měla o cca 70 procent vyšší mzdové náklady, a musela by tedy prohrát. Znamenalo by to postupný krach „západoevropských“ firem ve službách a v konečném důsledku by služby v celé EU prováděly firmy, které by zaměstnávaly lidi ochotné pracovat za rumunské a bulharské mzdy! (Ano, i Rumunsko a Bulharsko už jsou členy EU a bude snaha zneužít životní úrovně jejich občanů proti občanům ve zbytku EU.) Po protestech odborů i některých vlád byla směrnice přepracována, princip země původu byl z textu vypuštěn a směrnice byla
ŠVÉDSKÝ „HRDINA PRÁCE“
Když v listopadu 2002 technik Calle Montell (50) zavítal do domácnosti jisté zákaznice ve Stockholmu, aby ji přesvědčil o výhodnosti nákupu nového sporáku, nabídla mu pohostinná hospodyňka třešňový koláč, do něhož se lačně zakousl. A to tak silně, že si o skrytou pecku vylomil zub. Po dlouhou dobu se pak pan Montell soudil s Ústavem sociálního pojištění o to, zda mu uhradí stomatologické ošetření. Konečný výrok soudní instance pak zněl: výlohy u zubaře musí zaplatit pojišťovna, neboť šlo o ... pracovní úraz! Zbývá jen dodat, že paní zákaznice si sporák od „hrdiny práce“ koupila. (jh)
po úpravách schválena v prosinci 2006 pod číslem 2006/123/ES. Jednotlivé státy mají povinnost tuto směrnici implementovat do své legislativy do prosince 2009.
BULHARSKÉ MZDY? Pan Vondra je opravdu „přející“ člověk, ale je třeba si uvědomit, že sám sebe pasoval do role nepřítele odborů, a to nesmíme podcenit, je třeba se tomu postavit! On bohužel není sám! Česká ODS totiž založila v Evropském parlamentu spolu s britskou Konzervativní stranou „Hnutí pro evropskou reformu“ (MER) a již oznámili, že po příštích volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 založí novou formaci, v níž budou působit jejich europoslanci a zástupci dalších stran, které se jim k sobě podaří přitáhnout. V této souvislosti určitě nepřekvapí, že svou spolupráci přislíbila bulharská pravicová strana. Bude to konkurenční projekt vůči evropským lidovcům, se kterými nyní ODS a konzervativci tvoří nejsilnější stranu v europarlamentu - EPP-ED. Co bude jejich programem, není těžké předvídat. Budou to sny o volné ruce trhu, která vše vyřeší, snahy o zavedení
hož průměrný podíl vůči mzdě zaměstnavatelé uvedli jako 55 procent, avšak který ve skutečnosti má kolísat od pouhých 40 procent výše, maximálně do 70 procent. Prezident Gesamtmetallu Martin Kannegiesser prohlásil, že nejde o „nabídku, nýbrž o návrh na řešení“, jehož přijetí odboráři by prý umožnilo „rozšířit zaměstnanost ve strojírenství a elektrotechnice o 50 000 pracovních míst“. Při posledním vyjednávání o tarifní smlouvě v roce 2006 zněl původní požadavek kováků na zvýšení mezd o 5 procent, výsledná dohoda se zaměstnavatelským svazem nakonec byla 3 procenta a jednorázová částka 310 euro v závislosti na výsledcích hospodaření každého podniku. JAN HÁLA teoretických pouček z ekonomických učebnic do reálné praxe EU, snahy o rozšíření možností pracovat neomezeně dlouhou dobu (známý opt-out, praktikovaný v Británii od dob Margaretky Thatcherů), snahy o maximální flexibilitu zaměstnanců bez ohledu na jejich soukromý život, o nejnižší možné mzdy a o posunutí věku pro odchod do důchodu na hranici, která bude těsně pod hranicí průměrného věku dožití obyvatel (přece nebudeme prodlužovat dobu, po kterou člověk pobírá důchod!). To vše ve jménu konkurenceschopnosti, pod tlakem globalizace. Rozbourat sociální model Evropy, který monetaristům nevyhovuje, protože zaručuje vysoký životní standard pro naprostou většinu obyvatel Evropy. (Proč? Ať se každý postará jen a jen sám o sebe!) To vše ohrožuje zaměstnance, které zastupují odbory. Proto jsou odbory jmenovány stále častěji mezi skupinami, které škodí! Ano, škodí skupinkám lidí, kteří chtějí maximalizovat osobní zisky na úkor ostatních občanů. Ne, opravdu nejsem komunista, ale zato vidím, kam nás tito jestřábi chtějí zavléct. Chtějí většinu obyvatel Evropy dostat na životní úroveň Indů, Číňanů a Afričanů. Dovolíme jim to? JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
PROLOMÍ SE JEDNOU LED? (Dokončení ze str. 1) vím, že je to těžké, zvlášť pro neuvolněné předsedy. Ale na druhé straně zůstává pravdou, že nás nikdo nevolil, abychom stáhli ocas mezi nohy. Lidem je třeba říct: jestli chcete něco změnit, tak nás podpořte, nebo si pak nestěžujte!“ prohlásil. „Mám obavu, že jestli se nic nestane, tak se pod námi jednou prolomí led,“ povzdechl si B. Stoszek.
Předsedo, řeš to! „I když nás lidi předem podpoří, tak já pak jdu na kolektivní vyjednávání, nedomlu-
vím tam úplně všechno, co jsem si představoval a co chtěli lidi, a oni mi pak řeknou: to je špatně, protože je to zase jen kompromis...,“ upozornil Stanislav Blažek (ZKL Brno) a dodal: „Lidé mají nějaký problém a řeknou mi: ,Předsedo, řeš to!’ a myslí si, že když mi to v 8 hodin řekli, tak že v 10 už to bude vyřešené. Ale ono to tak rychle nejde - zaměstnavatel nemá vždy čas. Lidé se chtějí jenom vést a mají strach: že přijdou o zaměstnání, že přijdou i o ty malé výhody, které mají. Ještě nemám dojednaný mzdový vývoj a lidé jsou již nervózní...“ Text a snímek MARTIN BENEŠ
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
157k 13.4.2007 10:02 Stránka 2
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
KDY BUDE VESELO VE VESELÍ? Ani některá zlepšení nejsou důvodem k optimismu „Situace u nás se nelepší,“ říká Stanislav Malušek, předseda ZO OS KOVO ve firmě Železárny Veselí nad Moravou, patřící pod hutní „impérium“ ing. Zemka. „Jinde se zvyšuje zakázková náplň, přibírají noví zaměstnanci a rostou mzdy, ale ve Veselí stále není veselo,“ srovnává stav v rámci jižní Moravy. Vloni byl dokonce zrušen provoz tažené oceli, a někteří zaměstnanci tak museli skončit. „Zúčastňuji se výrobStanislav Malušek ních porad, ale řekl bych, že ani přes snahu vedení se dosud hospodářské výsledky výrazně nelepší. Většinou tvrdí, že máme v oboru svařovaných a tažených trubek velkou konkurenci v nových firmách a že je třeba jí čelit zvýšenou produktivitou práce a výrobou zboží s vyšší přidanou hodnotu. Z takového vysvětlení nečerpám žádný optimismus,“ podotýká. Přesto není vše úplně černé. Letos dostali zaměstnanci po řadě hubených let konečně přidáno. „Jedná se o pětiprocentní navýšení průměrné nominální mzdy a není vázáno na splnění cílového úkolu. V minulosti tady tato podmínka vždy byla, a protože firma netvořila zisk, kvůli tomu lidé nakonec nedostali téměř nic, mzdové nárůsty ani zdaleka nekopírovaly inflaci. Proto jsme dosud pod úrovní loňského jihomoravského mzdového průměru, který činí 19 697 Kč, my máme teď o 2000 Kč méně.“
Proč se zaměstnavatel při letošním kolektivním vyjednávání přece jen polepšil? „Mzdový nárůst se - tak jako každý rok - týká všech hutních firem v rámci Z-Group a já se domnívám, že za zlepšení vděčíme jim. V Chomutově a Hrádku u Rokycan asi už nejsou, na rozdíl od nás, v červených číslech, a proto celková bilance není jen o ztrátách,“ dodává S. Malušek. Kolektivní smlouva obsahuje též zvýšení příplatků za noční směny (na 14 Kč/hod), za odpolední směny (na 7 Kč/hod), za soboty a neděle (na 23 Kč/hod) a zvýšení odměn za práci v nepřetržitých režimech a odstupného při skončení pracovního poměru. Poprvé garantuje tři dny dovolené navíc (oproti zákonnému nároku). Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zůstává na stejné výši jako loni, tj. 400 Kč. A ještě jedno prvenství předseda odborové organizace zmiňuje: „Poprvé skončilo kolektivní vyjednávání už ve třetím kole - přesně ve chvíli, když zaměstnavatel opustil podmínku vázat mzdový nárůst na hospodářské výsledky. I když jsem předsedou teprve od loňska, vždycky to - jak vím - trvalo sedm nebo osm kol.“ Přesto si S. Malušek není jistý, zda je to signál, že svítá na lepší časy, „Je předčasné vidět v tom nějaký trend,“ uzavírá. JANA BENEŠOVÁ
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
„ŘÍKAJÍ MI DĚDKU,“ NETAJÍ SE PŘEDSEDA ÚSPĚŠNÉ ORGANIZACE BMT, S. R. O., BRNO „U nás je to mimo standard, jak firma, tak i vztahy vedení a odborů,“ říká s potěšením Zlatomír Vyhňák, předseda brněnské ZO OS KOVO BMT ČR, s. r. o., působící ve firmě IG Watteeuw, s. r. o. „Firma se chová korektně a prosperuje, proto jsme jinde,“ dodává Z. Vyhňák. Ostatně mzdový průměr v dělnických profesích 27 069 Kč za druhé pololetí loňského roku je jistě výmluvný sám o sobě. K tomu je třeba připočíst navýšení o 4,25 procenta od Nového roku všem zaměstnancům. Samozřejmostí je štědrý sociální program. „Lidé jsou zde spokoZlatomír Vyhňák jení a nadstandard ve mzdách, pracovních a sociálních podmínkách vnímají jako zásluhu odborů, že bez nás by se tak neměli,“ podtrhuje předseda odborové organizace. „Proto také není problém získávat nové členy. Lidé si mezi sebou řeknou, že je dobré být v odborech, ale nespoléháme jen na svoji pověst. Spolu s místopředsedou, který funguje jako náborář, každého nového zaměstnance oslovíme. Jak? Jednoduše za každým nováčkem zajdu, představím se mu a vyzvu ho: kdykoliv budete mít problém, přijďte! A funguje to. Až dnes nám lidé, třeba už po letech členství v odborech, přiznávají, že toto uvítání bylo pro ně největší překvapení. Divili se, že někdo dává najevo, že má o ně zájem, a že nejde jen o to, aby zaplatili příspěvky. To prý předtím takhle nikde nebylo.“ Ze 400 většinou mladých zaměstnanců je 270 organizováno. Skoro každý nový zaměstnanec se stane členem. Velký význam Z. Vyhňák připisuje také filosofii, kterou v čele odborové organizace před osmi roky zvolil. „Mohl bych být jako předseda uvolněný, přesto pracuju, jsem zaměstnán v nářaďovně. Lidi vidí, že nemám teplý flíček funkcionáře, ale dělám jako oni. Kvitují, že nehraji s vedením nějakou hru a nejsem od nich koupený,“ podotýká. „Když bylo potřeba, šel jsem do nátlakových akcí, zaměstnavatele jsem se nezalekl a uměl jsme se s ním domluvit. Takže si myslím, že důvěru členů mám. Říkají mi dědku a já jsem na to pyšný,“ uvádí se smíchem sympatický Z. Vyhňák. Úspěch odborů v brněnské firmě IG Watteeuw (vlastněné belgickým kapitálem) je o to cennější, že jde o podnik, který vznikl teprve před deseti lety na zelené louce a zaměstnává lidi s věkovým průměrem 30 let. JANA BENEŠOVÁ
Okénko na jižní Moravu DÁREK OD ODBORŮ POTĚŠÍ Jak získávají v drásovském Siemensu nové členy Odbory ve firmě Siemens Electric Machines, s. r. o., v Drásově získaly vloni 40 nových členů, letos již dvacet. Ze 150 zaměstnanců, kteří v průběhu dvou let nastoupili, to není málo. Jak to dělají? „Náš recept je možný všude tam, kde odbory dostávají od zaměstnavatele příspěvek na svou činnost, takže výtěžek z příspěvků pak lze plně věnovat na výhody pro členy,“ upozorňuje předseda v ZO OS KOVO Siemens Drásov Bohuslav Husák. „Poté, co Bohuslav Husák nové členy zaregistrujeme, obdrží od odborové organizace dárek na uvítanou, lidi to potěší,“ dodává. Jedná se o ručníky a propisku. Pro všechny členy pak každý rok velké balení pracích prášků. Nedávno závodní výbor rozhodl o tom, že další výhody plynoucí z členství v odborech je možné čerpat hned po vstupu nováčka - doposud to bylo až po roce. „Je to přínos pro maminky s dětmi, mohou tak bezprostředně získat dotace na letní tábor, školu v přírodě a podobně,“ objasňuje B. Husák. Při narození dítěte člena se pamatuje částkou 2000 Kč. A jak jsou do odborů lákáni mladí? „Je nejvíce zajímají sportovní nebo kulturní akce. Například v květnu vystoupí v Brně skupina Kabát, u mládeže velmi oblíbená; vstupenka na jejich koncert stojí 330 Kč, a náš příspěvek 2
činí 100 Kč. U každé takové akce je podpora odborů ve výši 100 až 200 Kč. Dá se říci, že každý měsíc je nějaká kulturní nebo sportovní akce,“ podotýká B. Husák. Starší ročníky těší dárky při životní jubileích, počínaje dosažením 50 let a následně vždy po pěti letech. Jedná se o hodinky s peněženkou. V současnosti v Drásově pracuje 510 zaměstnanců, z toho jich je 280 v odborech. „Organizovanost se pohybuje mezi 55 až 60 procenty, dřív to bývalo víc, v podstatě 80 procent. Jenže v posledních letech odešlo hodně lidí do důchodu a většina z nich byli právě odboráři, takže došlo k velkému poklesu členů,“ vysvětluje B. Husák a zdůrazňuje: „Nebylo mi to jedno, nemohl jsem to tak nechat být, proto stále hledám cesty jak tento trend otočit. Hmotné výhody však nestačí. Je dobré, že v závodním výboře pracují funkcionáři, kteří jsou zároveň odborovými předáky na jednotlivých pracovištích a dílnách. Jsou v každodenním kontaktu se zaměstnanci, takže mohou díky tomu přilákat nové členy. A jedině tak se dozvíme, co členové potřebují, co je zajímá a co chtějí. Řekl bych, že tento lidský kontakt je nejdůležitější. Ale jistě nejlepší je, když ho lze podepřít i nějakým tím nadlepšením,“ zdůrazňuje předseda B. Husák. JANA BENEŠOVÁ
POZVÁNKA NA 1. MÁJ V BRNĚ I letos pokračuje tradice na jihu Moravy. I letos se bude slavit Svátek práce v Brně na Špilberku, kde i tentokrát proběhne kulturně společenské odpoledne s mezinárodní účastí. Jihomoravští odboráři přichystali program na tento sváteční den nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče a širokou veřejnost. Na jevišti vystřídají hosté z Dolního Rakouska, kteří přivezou folklórní soubor, aby nám ukázali, jak vypadal život jejich předků na venkově, slovenské tradice předvede dětský soubor Vienok. Celým odpolednem bude provázet hudební skupina Renegáti, představí se country skupina Honky Tonk, vystoupí stepaři. Trhákem bude vystoupení autora šlágrů Jardy Uhlíře. To všechno a ještě něco navíc a k tomu překvapení se uskuteční 1. 5. od 13 do 18 hodin. Vstup je volný, občerstvení zajištěno. Srdečně zvou jihomoravští odboráři pod hlavičkou regionální rady naší největší odborové konfederace ČMKOS. Hezkou zábavu a prima den. ALEŠ VALA, spoluorganizátor Poznámka redakce: V příloze najdete plakát na 1. máj.
NĚMEČTÍ KOVÁCI HROZÍ STÁVKAMI Skrblické žvásty nebudeme akceptovat! „Staré skrblické žvásty nebudeme akceptovat. Co bylo jednou odmítnuto, nemusí zaměstnavatelé opakovat,“ taková slova se ozývají z řad německých kováků. Těmito ráznými slovy komentoval šéf Odborového svazu pracovníků ve strojírenství a elektroprůmyslu (IG Metall) v Dolnosasku Hartmut Meine neúnosnost postojů Svazu podnikatelů (Gesamtmetall), znemožňujících domluvit se s kováky na nové přijatelné tarifní smlouvě. Naznačil i nevyhnutelnost pádnějších prostředků než jen vyjednávání. Také jeho kolega z Bádenska-Württemberska Jörg Hofmann
pohrozil varovnými stávkami, které by IG Metall mohl zahájit po vypršení mírové povinnosti po 28. dubnu. K návrhu podnikatelů na zvýšení mezd jen o 2,5 procenta uvedl, že to neodpovídá trvalé příznivé konjunktuře hospodářství a strojírenství obzvláště, kvůli níž IG Metall předložil požadavek na mzdový růst o 6,5 procenta. Kováci se nemíní smířit ani s návrhem Gesamtmetallu na vánoční plat, je-
EVROPA BEZ ODBORŮ? NE! (Dokončení ze str. 1)
SMĚRNICE O SLUŽBÁCH Panu Vondrovi jako ministrovi pro evropské záležitosti zřejmě nejvíc vadí, že odbory na evropské úrovni dokázaly (i s naší pomocí) zabránit přijetí nové směrnice EU o službách, v níž by byl uplatněn princip země původu. To znamená, jak víme, že by česká firma šla do soutěže o zakázku ve Francii s českými zaměstnanci a jejich českými mzdami a proti ní stojící francouzská firma s francouzskými zaměstnanci a jejich francouzskými mzdami by hned na startovní čáře měla o cca 70 procent vyšší mzdové náklady, a musela by tedy prohrát. Znamenalo by to postupný krach „západoevropských“ firem ve službách a v konečném důsledku by služby v celé EU prováděly firmy, které by zaměstnávaly lidi ochotné pracovat za rumunské a bulharské mzdy! (Ano, i Rumunsko a Bulharsko už jsou členy EU a bude snaha zneužít životní úrovně jejich občanů proti občanům ve zbytku EU.) Po protestech odborů i některých vlád byla směrnice přepracována, princip země původu byl z textu vypuštěn a směrnice byla
ŠVÉDSKÝ „HRDINA PRÁCE“
Když v listopadu 2002 technik Calle Montell (50) zavítal do domácnosti jisté zákaznice ve Stockholmu, aby ji přesvědčil o výhodnosti nákupu nového sporáku, nabídla mu pohostinná hospodyňka třešňový koláč, do něhož se lačně zakousl. A to tak silně, že si o skrytou pecku vylomil zub. Po dlouhou dobu se pak pan Montell soudil s Ústavem sociálního pojištění o to, zda mu uhradí stomatologické ošetření. Konečný výrok soudní instance pak zněl: výlohy u zubaře musí zaplatit pojišťovna, neboť šlo o ... pracovní úraz! Zbývá jen dodat, že paní zákaznice si sporák od „hrdiny práce“ koupila. (jh)
po úpravách schválena v prosinci 2006 pod číslem 2006/123/ES. Jednotlivé státy mají povinnost tuto směrnici implementovat do své legislativy do prosince 2009.
BULHARSKÉ MZDY? Pan Vondra je opravdu „přející“ člověk, ale je třeba si uvědomit, že sám sebe pasoval do role nepřítele odborů, a to nesmíme podcenit, je třeba se tomu postavit! On bohužel není sám! Česká ODS totiž založila v Evropském parlamentu spolu s britskou Konzervativní stranou „Hnutí pro evropskou reformu“ (MER) a již oznámili, že po příštích volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 založí novou formaci, v níž budou působit jejich europoslanci a zástupci dalších stran, které se jim k sobě podaří přitáhnout. V této souvislosti určitě nepřekvapí, že svou spolupráci přislíbila bulharská pravicová strana. Bude to konkurenční projekt vůči evropským lidovcům, se kterými nyní ODS a konzervativci tvoří nejsilnější stranu v europarlamentu - EPP-ED. Co bude jejich programem, není těžké předvídat. Budou to sny o volné ruce trhu, která vše vyřeší, snahy o zavedení
hož průměrný podíl vůči mzdě zaměstnavatelé uvedli jako 55 procent, avšak který ve skutečnosti má kolísat od pouhých 40 procent výše, maximálně do 70 procent. Prezident Gesamtmetallu Martin Kannegiesser prohlásil, že nejde o „nabídku, nýbrž o návrh na řešení“, jehož přijetí odboráři by prý umožnilo „rozšířit zaměstnanost ve strojírenství a elektrotechnice o 50 000 pracovních míst“. Při posledním vyjednávání o tarifní smlouvě v roce 2006 zněl původní požadavek kováků na zvýšení mezd o 5 procent, výsledná dohoda se zaměstnavatelským svazem nakonec byla 3 procenta a jednorázová částka 310 euro v závislosti na výsledcích hospodaření každého podniku. JAN HÁLA teoretických pouček z ekonomických učebnic do reálné praxe EU, snahy o rozšíření možností pracovat neomezeně dlouhou dobu (známý opt-out, praktikovaný v Británii od dob Margaretky Thatcherů), snahy o maximální flexibilitu zaměstnanců bez ohledu na jejich soukromý život, o nejnižší možné mzdy a o posunutí věku pro odchod do důchodu na hranici, která bude těsně pod hranicí průměrného věku dožití obyvatel (přece nebudeme prodlužovat dobu, po kterou člověk pobírá důchod!). To vše ve jménu konkurenceschopnosti, pod tlakem globalizace. Rozbourat sociální model Evropy, který monetaristům nevyhovuje, protože zaručuje vysoký životní standard pro naprostou většinu obyvatel Evropy. (Proč? Ať se každý postará jen a jen sám o sebe!) To vše ohrožuje zaměstnance, které zastupují odbory. Proto jsou odbory jmenovány stále častěji mezi skupinami, které škodí! Ano, škodí skupinkám lidí, kteří chtějí maximalizovat osobní zisky na úkor ostatních občanů. Ne, opravdu nejsem komunista, ale zato vidím, kam nás tito jestřábi chtějí zavléct. Chtějí většinu obyvatel Evropy dostat na životní úroveň Indů, Číňanů a Afričanů. Dovolíme jim to? JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
PROLOMÍ SE JEDNOU LED? (Dokončení ze str. 1) vím, že je to těžké, zvlášť pro neuvolněné předsedy. Ale na druhé straně zůstává pravdou, že nás nikdo nevolil, abychom stáhli ocas mezi nohy. Lidem je třeba říct: jestli chcete něco změnit, tak nás podpořte, nebo si pak nestěžujte!“ prohlásil. „Mám obavu, že jestli se nic nestane, tak se pod námi jednou prolomí led,“ povzdechl si B. Stoszek.
Předsedo, řeš to! „I když nás lidi předem podpoří, tak já pak jdu na kolektivní vyjednávání, nedomlu-
vím tam úplně všechno, co jsem si představoval a co chtěli lidi, a oni mi pak řeknou: to je špatně, protože je to zase jen kompromis...,“ upozornil Stanislav Blažek (ZKL Brno) a dodal: „Lidé mají nějaký problém a řeknou mi: ,Předsedo, řeš to!’ a myslí si, že když mi to v 8 hodin řekli, tak že v 10 už to bude vyřešené. Ale ono to tak rychle nejde - zaměstnavatel nemá vždy čas. Lidé se chtějí jenom vést a mají strach: že přijdou o zaměstnání, že přijdou i o ty malé výhody, které mají. Ještě nemám dojednaný mzdový vývoj a lidé jsou již nervózní...“ Text a snímek MARTIN BENEŠ
KOVÁK
• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
157k 13.4.2007 10:00 Stránka 8
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XLIV.) Třetím velkým hutnickým komplexem ním až do závodu. Navíc sama poloha Třince u nás a druhým na Moravě a ve Slezsku se na staré obchodní cestě ze Slovenska na sever v první polovině 19. století staly Třinecké žele- jistě příznivě ovlivnila výběr lokality pro zalozárny. O jejich bohaté minulosti byla napsána žení železáren. Určitým pozitivem bylo i něřada vědeckých i popularizujících historic- kolik spíše menších lokálních rudných ložisek kých prací; my se opíráme především o publi- v blízkosti Třince, ruda však nebyla příliš jakace a články z pera S. Zahradnika, vydané kostní. To umožnilo vznik drobných železářSlezským ústavem ČSAV v Opavě, případně ských podniků na dnešním česko-polském pomezí. Například v Ustroni na řece Visle i dalších historiků. Než se budeme zabývat vlastními dějinami (v dnešním Polsku) na počátku 18. století, železáren v Třinci, nemůžeme si nevšimnout v železárně v Bašce na řece Ostravici blíže oblasti Těšínska, kam podnik geogra- (u Frýdku-Místku) byla v roce 1806 odpíchficky patří (historická oblast na česko-polském nuta první tavba ve vysoké peci. Roku 1833 jazykovém pomezí, o původní rozloze 2282 byla zahájena stavba Karlovy hutě v Lískovci km2, patřila k České koruně trvale od roku na Frýdecku (pojmenována podle arcivévody 1327, v držbě Halsburků do roku 1918, v roce Karla Habsburského). Třinecké železárny byly založeny v době, 1920 rozděleno na část československou a polskou s hranicí na řece Olši (Olza) - poznámka kdy bylo „hutnictví na Těšínsku a zejména autorky). Již v předchozím pokračování na- v ostravském revíru již značně rozvinuté“ (S. šeho seriálu jsme uvedli informaci o existenci Zahradnik, Třinecké železárny v 19. století, sítě drobných železárenských podniků spíše 1961). Vlastními zakladateli Třineckých želemístního rázu. Při rozhodování o jejich vý- záren byla habsburská arciknížata Albrecht stavbě - na Těšínsku tak jako i jinde - hrály nezanedbatelnou roli několikeré faktory. Důležité byly přírodní podmínky, blízkost surovin a jejich levná doprava a rovněž zdroj hnací energie, jímž byla v tehdejších dobách voda. Zejména možnost využít horních toků beskydských řek vedla k zakládání železářských podniků (ještě dříve vodních hamrů); například řeka Olše Třineckým železárnám zprostředkovala dopravu dřeva z úpatí Beskyd jeho plave- Třinecké železárny v 60. letech 19. století - rytina
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ Andělská duše touží ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je křesťanský teolog ilyrského původu Hieronymus Eusebius Sophronicus, zvaný též Jeroným (asi 348 - 420). Je autorem kanonizovaného překladu Starého a Nového zákona do latiny, nazvaného Vulgata. Jeho latinské zpracování Eusebiovy světové kroniky se stalo základem mnoha středověkých kronik. V letech 382 - 384 byl Jeroným sekretářem papeže Damasa I.; kvůli nařčení ze sexuálních vztahů s ženami se dostal do sporu s římským klérem a Řím musel opustit. (jk) Vyluštění z Kováku č. 13/2007 (výrok R. L. Stevensona): Mládí touží po experimentech. 4
a jeho nástupce Karel v roce 1839; tehdy byla vybudována v Třinci první vysoká pec. Náklady na její stavbu byly značné - v roce 1837, tj. v době začátku stavby pece, činily přes 94 000 zlatých vídeňské měny, „rok nato 133 637 zlatých a roku 1939 pak 43 384 zlatých“, uvádí S. Zahradnik v citované práci. (Vídeňská měna byla Ozdobné mříže vyráběné v oběhu v letech v Třinci 1811 - 1899, na Těšínsku jen do roku 1846; 1 zlatý = 60 krejcarů poznámka autorky.) Třinecká vysoká pec byla původně zařízena na dřevěné uhlí, a to přesto, že ve Vítkovicích již bylo jako paliva používáno kamenného uhlí a koksu; vlastnosti tohoto nového paliva „nebyly zřejmě ještě dostatečně známé a velkou úlohu tu jistě měla i otázka dopravy... i to, že majitelé neměli vlastní doly a koksovnu“, poznamenává S. Zahradnik. Pec byla slavnostně zprovozněna 1. dubna 1839. Pracovalo se v ní jen v letním období, v zimních měsících se dělala údržba, aby na jaře mohla výroba znovu začít. Důvodem takového postupu byly problémy s dopravou rudy a dřevěného uhlí, které v zimě znemožňovaly plynulou výrobu železa. Teprve později, když se k vyzdívce vysoké pece začalo používat ohnivzdorného pískovce, bylo možné prodloužit činnost pece po delší dobu. Týdenní výroba první třinecké pece se zpočátku pohybovala v rozmezí od 250 do 350 vídeňských centů surového železa, v roce 1842 již bylo vyrobeno 8000 vídeňských centů surového železa a 7 000 700 centů odlitků (1 vídeňský cent = 100 vídeňských liber = 56 kg - poznámka autorky). V počátcích se zde vyrobené surové železo dodávalo vítkovickým hutím, kde se z něho dále zpracovávaly různé odlitky. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
15 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 12. DUBNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 20. DUBNA 2007, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Okénko na jiÏní Moravu - str. 2 ● Nûmeãtí kováci hrozí stávkami - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Plakát k 1. máji v Brnû ● Poradny na pfiání ● Hospodafiení základních organizací, danû a úãetnictví (IV.)
Tak vidíš, chlapče, jak jsme dopadli! Tobě seberou pastelkovné, nám zase pohřebné…
EVROPA BEZ ODBORŮ? NE! V předminulém Kováku jsem v článku „Odbory brzdí Evropskou unii?“, věnovaném pražské konferenci k 50. výročí evropské integrace, informoval mimo jiné o svérázném vystoupení pana ministra A. Vondry. Mezi různými organizacemi, které jsou dle jeho názoru překážkou budoucího rozvoje EU, jmenoval i odbory! Přemýšlel jsem, proč zneužil pan ministr konferenci o uplynulých 50 letech Evropské unie k tak nehoráznému útoku na odbory, které se u nás v ČR od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR striktně drží svého poslání a do politických deJaroslav Souček bat zasahují pouze ve chvíli, kdy jde o bytostné zájmy zaměstnanců. Konzultoval jsem to i s kolegy z vedení a myslím, že útok pana Vondry má hlavně kořeny v evropské politice, což vůbec není méně nebezpečné. Naopak!
(Pokračování na str. 3)
ŠKODA AUTO: BEZ DOHODY Výsledky 9. kola kolektivního vyjednávání ve Škodě Auto hodnotili odboráři na mimořádném zasedání podnikové rady 12. dubna (po uzávěrce tohoto čísla Kováku). K dohodě nedošlo, připravuje se stávka. (red.)
Zmocněnkyně volebního obvodu Blansko M. Koudelová, zmocněnec jihomoravského krajského sdružení ing. J. Krčmář a předseda OS KOVO J. Středula na konferenci jihomoravských kováků 3. 4. v Brně
PROLOMÍ SE JEDNOU LED? Jihomoravští kováci si kladli otázky, které je pálí
O pracovních smlouvách, získávání nových funkcionářů, ale i o podpoře členů při kolektivním vyjednávání diskutovali jihomoravští kováci na konferenci Krajského sdružení OS KOVO Jihomoravského kraje 3. dubna 2007 v Brně. „Časem budou všichni zaměstnanci zatlačeni z pracovního poměru do živnosti,“ projevil obavu Boleslav Stoszek (ZO OS KOVO Moravský Krumlov). „Zaměstnavatelům to vyhovuje a vláda jim jde na ruku. Je s tím třeba něco udělat v zákonech!“ dodal. „Mnoho lze udělat již dnes, například dojednat v kolektivní smlouvě, aby nedocházelo k řetězení pracovních smluv na dobu určitou,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula a otázal se: „Informujeme zaměstnance v pracovní době o jejich právech? Aby nepodpisovali nevýhodné pracovní smlouvy? Jen stěží se nějakému zaměstnavateli podaří donutit zaměstnance, aby hromadně přešli na OSVČ. To je totiž cesta do pekel!“
Bojuješ, a to je důležité! „Dávám si otázku: co s tím dál?“ pokračoval B. Stoszek. „Členská základna klesá a já už v noci ani nespím! Nemohu za sebe do funkce předsedy základní organizace najít náhradu. Založme třeba politickou stranu, nebo si pořiďme svůj televizní kanál...“ Na to J. Středula zareagoval: „Známe se dlouho, stále bojuješ, a to je důležité! Nikdo to po tobě nechce dělat, protože lidé si říkají: dělá to dobře. Pořizovat si vlastní odborovou tele-
vizi není naprosto reálné. Problémem ale zůstává, že i když máme co říct a jsme médii osloveni, často takovou možnost nevyužijeme. Skepsi si sice můžeme připustit, ale pravdou zůstává, že jsme stále ještě velice silní, proto se proti nám chystají různé věci jak nás oslabit.“ „Našimi prioritami zůstává získávání nových členů a práce s mladými. Pokles členské základny vypadá jako nezvratný proces, ale něco s tím udělat musíme. Do nových podniků těžko pronikáme a náš svaz stárne,“ upozornil ing. Josef Krčmář (ABB EJF Brno).
Je třeba chodit mezi lidi „Lidé nemají při kolektivním vyjednávání odvahu do něčeho jít. Ti co nejvíc křičí třeba proti zavedení práce v sobotu, jsou pak na takových směnách první. To pak závodní výbor mrzí,“ podotkl B. Stoszek. „Jestliže lidé chtějí týden dovolené navíc, tak pro to musí také něco udělat, třeba to, že přijdou na odborové shromáždění,“ zdůraznil J. Středula. „Ale je také třeba mezi lidi chodit, aby věděli, jaký je postoj odborové organizace. Já (Pokračování na str. 3) 1
157kA 13.4.2007 10:05 Stránka 6
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
Dohoda o provedení práce Dohoda se uzavírá v souladu se zákoníkem práce, § 75, a může být uzavřena i ústně. Doporučujeme však, pro průkaznost výplaty ve vztahu k daňovým orgánům, i tuto dohodu uzavírat písemně. Dohoda o provedení práce je limitována počtem 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohoda je zdaněna podle zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění. Pokud odměna za dohodu nepřesáhne v daném měsíci 5000 Kč, je zdaněna srážkovou sazbou daně, tj. 15 procenty, a nepřiznává se do ročního daňového přiznání. Přesáhne-li ale odměna tuto částku, je zdaněna zálohou nejméně 20 procent a je nutné vystavit pracovníkovi po výplatě odměny potvrzení o příjmu a zdanění, aby mohl příjem z dohody zdaněný zálohou zahrnout do svého ročního daňového přiznání. Z dohody o provedení práce se neplatí ani sociální ani zdravotní pojištění. Dohodu o provedení práce uzavírá odborová organizace například s knihovníkem dvakrát do roka na inventuru knihovny, přebalení knih a vyřazení poškozených kusů z knihovny.
Dohoda o pracovní činnosti Dohoda se uzavírá podle zákoníku práce, § 76, a musí mít písemnou formu. Je limitována 1/2 pracovní doby v měsíci. Je zdaněna podle zákona o daních z příjmů, a to tak, že pokud příjem z této dohody nepřesáhne v měsíci částku 5000 Kč, je to 15 % podle zvláštní sazby daně. Přesáhne-li však příjem v měsíci částku 5000 Kč, je zdaněn zálohou, a to nejméně 20 procenty. Stejně jako u dohod o provedení práce se v případě, že je zdaněno zálohou, musí vystavit potvrzení o příjmu pro roční daňové přiznání. Sociální a zdravotní pojištění se z dohod o pracovní činnosti platí, pokud odměna z těchto dohod dosáhne nebo přesáhne 400 Kč v měsíci a pokud současně tato dohoda byla uzavřena na dobu delší než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. U dohod uzavřených na dobu delší než sedm dnů po sobě jdoucích se pro účely zdravotního a sociálního pojištění sleduje pouze vydělaná částka. Takže třeba dohoda uzavřená na dobu jednoho roku s pracovní dobou například u knihovníka na každé úterý v měsíci je považována za dlouhodobý pracovní vztah s upravenými podmínkami. Dohodu o pracovní činnosti uzavírá odborová organizace například s lektorem jazyků. Poznámka: Nový zákon o nemocenském pojištění (byl odložen o 1 rok, tzn., že by měl platit od 1. 1. 2008) posouvá hranici 400 Kč na částku 1500 Kč.
Příkazní smlouva Jedná se o smlouvu podle občanského zákoníku, § 724. Příkazní smlouvu lze uzavřít na jakoukoliv činnost, například s vedoucími táborů. Odměna získaná na základě příkazní smlouvy je zdaněna stejně jako odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Z odměny na základě příkazní smlouvy se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Riziko příkazní smlouvy je v tom, že když například dojde k úrazu vedoucího, nemůže uplatňovat stejné nároky jako u pracovněprávních vztahů.
Smlouva inominátní (blíže nepojmenovaná) Jedná se o smlouvu podle § 51 občanského zákoníku a lze podle ní uzavírat všechny smluvní vztahy tam, kde není jiná forma smlouvy předepsána. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především obsahem smlouvy. Občanskoprávní vztahy lze uzavírat i s osobami nezletilými, a to na základě ustanovení § 9, avšak pouze k právním úkonům s omezenou způsobilostí, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku těchto osob. To znamená, že smlouvu lze s nimi uzavřít například na funkci praktikanta, popřípadě pomocné síly do kuchyně, kdy jsou pod stálým dozorem osoby dospělé, plně právně odpovědné. Stejně tak lze s nezletilými uzavřít i dohody o pracích konaných mimo IV
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
pracovní poměr, a to podle zákoníku práce, § 232 odst. 2, opět ale za podmínek, že nebude ohrožen jejich vývoj nebo výchova k povolání. Finanční podmínky (odměna, plat) za práce konané mimo pracovní poměr jsou věcí vzájemné dohody. Neexistuje právní norma, která by v takovýchto případech stanovila limity. Příklad č. 3: Plnění z odborových prostředků Odborové prostředky jsou v tomto případě ty, které odborová organizace získala z výběru členských prostředků, kapitálového majetku a vlastní činnosti, popřípadě z pronájmu. Již od 1. 8. 1995 je zákonem č. 149/95 Sb. (novela zákona č. 586/1992 Sb., tj. zákona o daních z příjmu) zakotveno v § 4 odst. 1 písm. k) nově, že od daně z příjmu jsou osvobozena „stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, včetně nepeněžního plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9“. Příklad č. 4: Tvorba a plnění FKSP nebo sociálního fondu U akciové společnosti je nutné, aby tvorba fondu byla zakotvena ve stanovách akciové společnosti, popřípadě ve společenské smlouvě. Naplnit lze fond až ze zisku po rozdělení (tzv. zisk disponibilní). Nelze ho tedy ani naplňovat zálohově s výjimkou případu, kdy v organizaci je nerozdělený zisk z předcházejícího roku. Tvorbu a čerpání řeší kolektivní smlouva; je zde také nutné upozornit na nutnost zakotvit do kolektivní smlouvy spolurozhodování odborové organizace o tomto fondu. U organizačních složek státu se FKSP řídí vyhláškou č. 114/2002 v platném znění, pro státní podniky vyhláškou č. 310/1995 Sb. Zde je základní příděl do fondu zaručen bez ohledu na zisk. V případě, že podnik nemá finanční prostředky a nemůže je doplnit ani z rezervního fondu, požádá o naplnění základního přídělu zakladatele. Ze zákona zde má odborová organizace právo spolurozhodování. Naplnění fondu a jeho používání se řídí podmínkami dohodnutými v kolektivní smlouvě. Použití FKSP se řídí opět vyhláškami o FKSP v platném znění. U sociálního fondu lze toto použití analogicky vztáhnout jako obdobné, ale na rozdíl od FKSP lze na základě dohody v kolektivní smlouvě přispět na činnost odborové organizace. Z hlediska daně z příjmu fyzických osob, co se týče plnění vůči zaměstnancům, jsou si tyto oba fondy rovny.
Z fondu se nedaní ● nepeněžité plnění na úhradu rekreace, tzn. organizace zakoupí pro pracovníka rekreační poukaz (může i od cestovní kanceláře) a po odečtení příspěvku předá pracovníkovi složenku, nebo tento složí příslušnou částku (zůstatek ceny po odečtení příspěvku) do pokladny organizace. Stejný postup je i u úhrady dětské rekreace, lázeňské péče. Podle novely od roku 2004 platí limit pro zahraniční rekreaci 20 000 Kč na pracovníka za rok; ● nepeněžní dar k jubileu do výše 2000 Kč ročně u jednoho pracovníka. Tento nepeněžní dar může být poskytnut i při mimořádné společenské angažovanosti, což je například dárcovství krve, pomoc při požáru nebo mimořádná aktivita ve prospěch zaměstnavatele; ● nepeněžní plnění v případě úmrtí pracovníka (zakoupení věnců, kytic, úhrada za hudbu aj. náklady spojené s pohřbem); ● sociální výpomoc pozůstalým; ● nepeněžní příspěvky na kulturní, sportovní akce (forma zakoupení vstupenek); ● nepeněžní příspěvek na závodní stravování; ● sociální půjčky (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 20 000 Kč). V případě živelné pohromy lze limit zvýšit až na 200 000 Kč; ● půjčky na bytové vybavení, koupi bytu apod. (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 100 000 Kč); V případě živelné pohromy je tento limit zvýšen na až 1 000 000 Kč; ● sociální výpomoc do 500 000 Kč v případě živelných katastrof (povodně, průmyslová havárie apod.) - § 6 odst. 9 písm. t).
Z fondu se daní ● veškeré peněžité plnění, jako je finanční příspěvek na dopravu, finanční příspěvek na rekreaci, ale i finanční příspěvek na pracovní oděvy či závodní stravování. Daní se však i sociální podpora poskytnutá z fondu na překlenutí tíživé situace. (Pokračování příště) I
157kA 13.4.2007 10:04 Stránka 4
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ
HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (IV.)
Sociální rubrika
JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Mohu ošetřovat dítě družky? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Žiji s družkou a společně vychováváme jejího syna. Družka je nyní hospitalizována a chlapec onemocněl. Nemám možnost zajistit mu při nemoci hlídání ani babičkou. Mohu s ním zůstat doma a dostanu tzv. ošetřovačku? P. Z., Plzeň Zákon o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. upravuje ve svém § 25 podmínky nároku na dávku zvanou podpora při ošetřování člena rodiny. Dávka náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, protože ošetřuje buď dítě mladší 10 let, nebo jiného nemocného člena rodiny. Při ošetřování dítěte do 10 let se nezkoumá podmínka společné domácnosti zaměstnance, který žádá o dávku, a dítěte, ale jen tehdy, jedná-li se o rodiče. Vy fakticky rodičem nejste. Paragraf
115 občanského zákoníku uvádí, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud tedy ve společné domácnosti s dítětem družky žijete, může vám být podpora při ošetřování člena rodiny právem přiznána. Náleží pak nejdéle po dobu prvních devíti kalendářních dnů a počítá se obdobně jako nemocenské. Pozor však na situaci, kdy například v minulosti matka dítěte uplatňovala nárok na ošetřování člena rodiny jako osamělá. Osamělým zaměstnancům náleží tato dávka po dobu prvních šestnácti kalendářních dnů. Kontroly u zaměstnavatele by tento rozpor mohly zjistit.
Na slovíčko s bezpečákem
Je úraz vzniklý při výzdobě kanceláře pracovní? IVO BROŽÍK, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj
V kanceláři, kde mám své pracoviště, jsem si vylepovala obrázky na stěně. Stoupla jsem si přitom na židli, která nevydržela mou vratkou pozici a překotila se. Způsobila jsem si po těle pohmožděniny, hlavně na nohou, a jsem teď v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi to odmítá uznat jako pracovní úraz s odůvodněním, že jsem výzdobu své kanceláře prováděla bez jeho vědomí a souhlasu a že jsem si úraz nezpůsobila přímo v souvislosti s výkonem své práce. Je to tak, jak říká? E. P., Praha Z dotazu je zřejmé, že k úrazu došlo při činnosti, která nebyla součástí pracovních úkolů, a není tu ani příčinná souvislost s plněním pracovních úkolů. Dle mého názoru zde chybí základní podmínka pro uznání pracovního úrazu, což je poškození zdraví, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (dle § 273 a § 274 zákoníku práce). Proto v uvedeném pří-
padě zaměstnavatel zřejmě oprávněně odmítá uznat váš úraz jako pracovní. Vzniklý úraz je však zaměstnavatel povinen evidovat, ale k odškodnění úrazu z výše uvedených důvodů nedojde. Pro doplnění ještě uvádím, kdy lze popisovaný případ za (určitých okolností) posuzovat za pracovní. Jde například o vylepování propagačních materiálů na příkaz nadřízeného nebo i vylepování obrázků, byť z vlastní iniciativy, které však svou tematikou musí souviset s pracovní činností poškozeného zaměstnance.
PRÁVNÍ NOVINKY - BŘEZEN 2007 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 14 * Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Účinnost 1. 3. 2007. Částka 18 * Nařízení vlády ČR č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účinnost 1. 3. 2007.
II
Částka 27 * Vyhláška č. 62/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Účinnost 1. 7. 2007. Částka 28 * Vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely. Účinnost 1. 4. 2007. Částka 29 * Vyhláška č. 64/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb. Účinnost 1. 4. 2007.
6. Kontrola hospodaření základních organizací OS a činnost revizních komisí Hospodaření ZO OS je především pod kontrolou základní organizace: ● členské základny, která projednává a rozhoduje zásadní otázky; ● VZO OS a jeho odpovědní funkcionáři pak zabezpečují průběžnou kontrolu plnění a provádění úkolů na úseku odborového hospodaření ve VZO OS, případně v zařízeních provozovaných odborovou organizací; ● hlavním článkem kontroly odborové organizace je ale revizní komise; tato je volena členskou schůzí nebo konferencí k zajištění kontroly hospodaření VZO OS i zařízení ZO OS; zaujímá stanoviska ke všem otázkám hospodaření, o své činnosti podává zprávu členské schůzi nebo konferenci.
Práva revizní komise ● vyžadovat zprávy, záznamy, podklady a informace vztahující se k odborovému hospodaření, a to především od funkcionářů zodpovědných za hospodaření, ale i od ostatních funkcionářů; ● provádět průběžně kontrolu čerpání rozpočtu, při případných diferencích navrhovat opatření o případném přesunu jednotlivých položek rozpočtu apod.; ● v případě zjištění nedostatku v hospodářsko-finanční agendě, popřípadě při zjištění pokladního schodku, vyvodit okamžité důsledky tím, že věc s navrženými opatřeními bude předána VZO OS k vyřešení a k nápravě; při hrubém porušení informovat členskou schůzi nebo konferenci; ● zúčastňovat se schůzí VZO OS.
Povinnosti revizní komise ● podávat informace o provedených revizích: 1. VZO OS, 2. členské schůzi (konferenci); ● plnit úkoly vyplývající z plánu práce a přijatých usnesení; ● prosazovat a obhajovat zásady odborového hospodaření schválené členskou schůzí (konferencí); ● zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech do doby přijetí závěrů, a to vždy směrem ven mimo odborovou organizaci tak, aby to nenarušilo činnost organizace nebo orgánu; ● nebýt pouze represivním orgánem, ale i konzultantem VZO OS, například v oblasti závazků ZO OS vůči orgánům státní správy. Z těchto důvodů si každá revizní komise na začátku roku sestavuje roční plán práce, ve kterém by měly být zohledněny periodické kontroly a pravidelné porady. Určitá periodičnost kontrol má i preventivní charakter. Proto je nutné, aby revizní komise prováděla ve stanovených intervalech následující kontroly: měsíčně: ● inventura pokladny, stav na účtech u peněžních ústavů a porovnání s účetními zápisy; čtvrtletně: ● kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků, včetně převodu na OS KOVO, ● čerpání rozpočtu a rozbor položek, u nichž došlo k překročení; současně navrhnout opatření na případné doplnění nebo změnu rozpočtu; ● kontrola plnění povinností k orgánům státní správy, tzn. zda VZO OS odvedl daně tam, kde má tuto povinnost, zda byla provedena daňová registrace a zda bylo provedeno zúčtování se sociálním a zdravotním pojištěním, opět tam, kde tato povinnost vznikla;
pololetně: ● kontrola zásob, ● kontrola provozu autobusu (tam, kde odborová organizace tento provozuje), stejně tak i kontrola v zařízeních provozovaných odborovou organizací, jako jsou knihovny, rekreační zařízení aj.; ročně: ● kontrola čerpání rozpočtu a příprava na výroční zprávu ve vztahu k celoročnímu hospodaření, ● projednání návrhu rozpočtu na následující rok, ● účast na inventarizaci, ● roční zúčtování daňových povinností. Poznámka: Termíny pro kontroly jsou doporučené, záleží na možnostech příslušné revizní komise.
7. Profesionální pracoviště OS KOVO Poskytují funkcionářům ZO OS metodickou pomoc v otázkách hospodaření. Vydávají metodické pokyny, které ve vztahu k legislativním změnám aktualizují.
8. Praktické příklady týkající se jednotlivých oblastí hospodaření OS KOVO Příklad č. 1: Odměna „(ne)uvolněného“ funkcionáře Odměnu stanoví odborová organizace v souladu s vlastními zásadami a rozpočtem, dále pak dle metodiky OS. Odměnu hospodáře doporučuje dozorčí a revizní komise na základě kontroly hospodaření a zjištění, že toto je v pořádku vedeno v souladu s platnými právními předpisy a vlastními předpisy určujícími hospodaření základní organizace. Odměna „neuvolněného“ funkcionáře podléhá daňové povinnosti podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění, § 6 odst. 10. Pokud tato odměna v daném měsíci nepřesáhne částku 5000 Kč, je zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36, tj. 15 procenty. Pokud ale tuto částku přesáhne, je zdaněna zálohou, a to nejméně 20 procenty podle ustanovení § 38 h odst. 3 zákona o daních z příjmu. Sociální ani zdravotní pojištění se z těchto odměn neplatí. Odměna zdaněná zvláštní sazbou daně se nepřiznává na konci roku do daňového přiznání. Bude-li ale odměna zdaněna zálohou, je nutné na konci roku vyhotovit potvrzení o příjmu a toto předat funkcionáři, který si sám bude muset vypracovat roční daňové přiznání a to do 31. 3. následného roku podat na svém finančním úřadě. Odměnu vede odborová organizace na mzdovém listě. Pro zdanění zvláštní sazbou daně je rozhodující datum výplaty. Platby lze i kumulovat, avšak pouze tak, aby v jednom měsíci nebylo jedné osobě vyplaceno více než 5000 Kč. Členská schůze (konference) schvaluje výši odměny funkcionářů jako kumulovanou částku v rozpočtu. Přerozdělení pak dělá závodní výbor v součinnosti s revizní komisí. Z odměny „uvolněného“ funkcionáře se platí daně stejně jako z normálního pracovního poměru, stejně tak i zdravotní a sociální pojištění. Novela zákoníku práce s platností od 1. 1. 2001 upravila nově možnost placení uvolněného funkcionáře z nákladů zaměstnavatele (§ 25 c odst. 5). „Neuvolněným“ funkcionářem je například i důchodce, který nadále vykonává funkci, do které byl zvolen. Příklad č. 2: Uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Odborová organizace může uzavírat dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, popřípadě dohody o příležitostné výpomoci.A to v souladu ze zákoníkem práce. Kromě těchto dohod může odborová organizace uzavírat i smlouvy podle občanského zákoníku, například smlouvu příkazní podle § 724 nebo smlouvu inominátní podle § 51 (smlouva blíže nepojmenovaná). III
157kA 13.4.2007 10:04 Stránka 4
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
PORADNY NA PŘÁNÍ
HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (IV.)
Sociální rubrika
JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO
Mohu ošetřovat dítě družky? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Žiji s družkou a společně vychováváme jejího syna. Družka je nyní hospitalizována a chlapec onemocněl. Nemám možnost zajistit mu při nemoci hlídání ani babičkou. Mohu s ním zůstat doma a dostanu tzv. ošetřovačku? P. Z., Plzeň Zákon o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. upravuje ve svém § 25 podmínky nároku na dávku zvanou podpora při ošetřování člena rodiny. Dávka náleží zaměstnanci (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, protože ošetřuje buď dítě mladší 10 let, nebo jiného nemocného člena rodiny. Při ošetřování dítěte do 10 let se nezkoumá podmínka společné domácnosti zaměstnance, který žádá o dávku, a dítěte, ale jen tehdy, jedná-li se o rodiče. Vy fakticky rodičem nejste. Paragraf
115 občanského zákoníku uvádí, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud tedy ve společné domácnosti s dítětem družky žijete, může vám být podpora při ošetřování člena rodiny právem přiznána. Náleží pak nejdéle po dobu prvních devíti kalendářních dnů a počítá se obdobně jako nemocenské. Pozor však na situaci, kdy například v minulosti matka dítěte uplatňovala nárok na ošetřování člena rodiny jako osamělá. Osamělým zaměstnancům náleží tato dávka po dobu prvních šestnácti kalendářních dnů. Kontroly u zaměstnavatele by tento rozpor mohly zjistit.
Na slovíčko s bezpečákem
Je úraz vzniklý při výzdobě kanceláře pracovní? IVO BROŽÍK, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj
V kanceláři, kde mám své pracoviště, jsem si vylepovala obrázky na stěně. Stoupla jsem si přitom na židli, která nevydržela mou vratkou pozici a překotila se. Způsobila jsem si po těle pohmožděniny, hlavně na nohou, a jsem teď v pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel mi to odmítá uznat jako pracovní úraz s odůvodněním, že jsem výzdobu své kanceláře prováděla bez jeho vědomí a souhlasu a že jsem si úraz nezpůsobila přímo v souvislosti s výkonem své práce. Je to tak, jak říká? E. P., Praha Z dotazu je zřejmé, že k úrazu došlo při činnosti, která nebyla součástí pracovních úkolů, a není tu ani příčinná souvislost s plněním pracovních úkolů. Dle mého názoru zde chybí základní podmínka pro uznání pracovního úrazu, což je poškození zdraví, ke kterému došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (dle § 273 a § 274 zákoníku práce). Proto v uvedeném pří-
padě zaměstnavatel zřejmě oprávněně odmítá uznat váš úraz jako pracovní. Vzniklý úraz je však zaměstnavatel povinen evidovat, ale k odškodnění úrazu z výše uvedených důvodů nedojde. Pro doplnění ještě uvádím, kdy lze popisovaný případ za (určitých okolností) posuzovat za pracovní. Jde například o vylepování propagačních materiálů na příkaz nadřízeného nebo i vylepování obrázků, byť z vlastní iniciativy, které však svou tematikou musí souviset s pracovní činností poškozeného zaměstnance.
PRÁVNÍ NOVINKY - BŘEZEN 2007 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 14 * Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Účinnost 1. 3. 2007. Částka 18 * Nařízení vlády ČR č. 39/2007 Sb., o způsobu určení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účinnost 1. 3. 2007.
II
Částka 27 * Vyhláška č. 62/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Účinnost 1. 7. 2007. Částka 28 * Vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely. Účinnost 1. 4. 2007. Částka 29 * Vyhláška č. 64/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 479/2006 Sb. Účinnost 1. 4. 2007.
6. Kontrola hospodaření základních organizací OS a činnost revizních komisí Hospodaření ZO OS je především pod kontrolou základní organizace: ● členské základny, která projednává a rozhoduje zásadní otázky; ● VZO OS a jeho odpovědní funkcionáři pak zabezpečují průběžnou kontrolu plnění a provádění úkolů na úseku odborového hospodaření ve VZO OS, případně v zařízeních provozovaných odborovou organizací; ● hlavním článkem kontroly odborové organizace je ale revizní komise; tato je volena členskou schůzí nebo konferencí k zajištění kontroly hospodaření VZO OS i zařízení ZO OS; zaujímá stanoviska ke všem otázkám hospodaření, o své činnosti podává zprávu členské schůzi nebo konferenci.
Práva revizní komise ● vyžadovat zprávy, záznamy, podklady a informace vztahující se k odborovému hospodaření, a to především od funkcionářů zodpovědných za hospodaření, ale i od ostatních funkcionářů; ● provádět průběžně kontrolu čerpání rozpočtu, při případných diferencích navrhovat opatření o případném přesunu jednotlivých položek rozpočtu apod.; ● v případě zjištění nedostatku v hospodářsko-finanční agendě, popřípadě při zjištění pokladního schodku, vyvodit okamžité důsledky tím, že věc s navrženými opatřeními bude předána VZO OS k vyřešení a k nápravě; při hrubém porušení informovat členskou schůzi nebo konferenci; ● zúčastňovat se schůzí VZO OS.
Povinnosti revizní komise ● podávat informace o provedených revizích: 1. VZO OS, 2. členské schůzi (konferenci); ● plnit úkoly vyplývající z plánu práce a přijatých usnesení; ● prosazovat a obhajovat zásady odborového hospodaření schválené členskou schůzí (konferencí); ● zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech do doby přijetí závěrů, a to vždy směrem ven mimo odborovou organizaci tak, aby to nenarušilo činnost organizace nebo orgánu; ● nebýt pouze represivním orgánem, ale i konzultantem VZO OS, například v oblasti závazků ZO OS vůči orgánům státní správy. Z těchto důvodů si každá revizní komise na začátku roku sestavuje roční plán práce, ve kterém by měly být zohledněny periodické kontroly a pravidelné porady. Určitá periodičnost kontrol má i preventivní charakter. Proto je nutné, aby revizní komise prováděla ve stanovených intervalech následující kontroly: měsíčně: ● inventura pokladny, stav na účtech u peněžních ústavů a porovnání s účetními zápisy; čtvrtletně: ● kontrola výběru a zúčtování členských příspěvků, včetně převodu na OS KOVO, ● čerpání rozpočtu a rozbor položek, u nichž došlo k překročení; současně navrhnout opatření na případné doplnění nebo změnu rozpočtu; ● kontrola plnění povinností k orgánům státní správy, tzn. zda VZO OS odvedl daně tam, kde má tuto povinnost, zda byla provedena daňová registrace a zda bylo provedeno zúčtování se sociálním a zdravotním pojištěním, opět tam, kde tato povinnost vznikla;
pololetně: ● kontrola zásob, ● kontrola provozu autobusu (tam, kde odborová organizace tento provozuje), stejně tak i kontrola v zařízeních provozovaných odborovou organizací, jako jsou knihovny, rekreační zařízení aj.; ročně: ● kontrola čerpání rozpočtu a příprava na výroční zprávu ve vztahu k celoročnímu hospodaření, ● projednání návrhu rozpočtu na následující rok, ● účast na inventarizaci, ● roční zúčtování daňových povinností. Poznámka: Termíny pro kontroly jsou doporučené, záleží na možnostech příslušné revizní komise.
7. Profesionální pracoviště OS KOVO Poskytují funkcionářům ZO OS metodickou pomoc v otázkách hospodaření. Vydávají metodické pokyny, které ve vztahu k legislativním změnám aktualizují.
8. Praktické příklady týkající se jednotlivých oblastí hospodaření OS KOVO Příklad č. 1: Odměna „(ne)uvolněného“ funkcionáře Odměnu stanoví odborová organizace v souladu s vlastními zásadami a rozpočtem, dále pak dle metodiky OS. Odměnu hospodáře doporučuje dozorčí a revizní komise na základě kontroly hospodaření a zjištění, že toto je v pořádku vedeno v souladu s platnými právními předpisy a vlastními předpisy určujícími hospodaření základní organizace. Odměna „neuvolněného“ funkcionáře podléhá daňové povinnosti podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění, § 6 odst. 10. Pokud tato odměna v daném měsíci nepřesáhne částku 5000 Kč, je zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36, tj. 15 procenty. Pokud ale tuto částku přesáhne, je zdaněna zálohou, a to nejméně 20 procenty podle ustanovení § 38 h odst. 3 zákona o daních z příjmu. Sociální ani zdravotní pojištění se z těchto odměn neplatí. Odměna zdaněná zvláštní sazbou daně se nepřiznává na konci roku do daňového přiznání. Bude-li ale odměna zdaněna zálohou, je nutné na konci roku vyhotovit potvrzení o příjmu a toto předat funkcionáři, který si sám bude muset vypracovat roční daňové přiznání a to do 31. 3. následného roku podat na svém finančním úřadě. Odměnu vede odborová organizace na mzdovém listě. Pro zdanění zvláštní sazbou daně je rozhodující datum výplaty. Platby lze i kumulovat, avšak pouze tak, aby v jednom měsíci nebylo jedné osobě vyplaceno více než 5000 Kč. Členská schůze (konference) schvaluje výši odměny funkcionářů jako kumulovanou částku v rozpočtu. Přerozdělení pak dělá závodní výbor v součinnosti s revizní komisí. Z odměny „uvolněného“ funkcionáře se platí daně stejně jako z normálního pracovního poměru, stejně tak i zdravotní a sociální pojištění. Novela zákoníku práce s platností od 1. 1. 2001 upravila nově možnost placení uvolněného funkcionáře z nákladů zaměstnavatele (§ 25 c odst. 5). „Neuvolněným“ funkcionářem je například i důchodce, který nadále vykonává funkci, do které byl zvolen. Příklad č. 2: Uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Odborová organizace může uzavírat dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, popřípadě dohody o příležitostné výpomoci.A to v souladu ze zákoníkem práce. Kromě těchto dohod může odborová organizace uzavírat i smlouvy podle občanského zákoníku, například smlouvu příkazní podle § 724 nebo smlouvu inominátní podle § 51 (smlouva blíže nepojmenovaná). III
157kA 13.4.2007 10:05 Stránka 6
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
Dohoda o provedení práce Dohoda se uzavírá v souladu se zákoníkem práce, § 75, a může být uzavřena i ústně. Doporučujeme však, pro průkaznost výplaty ve vztahu k daňovým orgánům, i tuto dohodu uzavírat písemně. Dohoda o provedení práce je limitována počtem 150 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Dohoda je zdaněna podle zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění. Pokud odměna za dohodu nepřesáhne v daném měsíci 5000 Kč, je zdaněna srážkovou sazbou daně, tj. 15 procenty, a nepřiznává se do ročního daňového přiznání. Přesáhne-li ale odměna tuto částku, je zdaněna zálohou nejméně 20 procent a je nutné vystavit pracovníkovi po výplatě odměny potvrzení o příjmu a zdanění, aby mohl příjem z dohody zdaněný zálohou zahrnout do svého ročního daňového přiznání. Z dohody o provedení práce se neplatí ani sociální ani zdravotní pojištění. Dohodu o provedení práce uzavírá odborová organizace například s knihovníkem dvakrát do roka na inventuru knihovny, přebalení knih a vyřazení poškozených kusů z knihovny.
Dohoda o pracovní činnosti Dohoda se uzavírá podle zákoníku práce, § 76, a musí mít písemnou formu. Je limitována 1/2 pracovní doby v měsíci. Je zdaněna podle zákona o daních z příjmů, a to tak, že pokud příjem z této dohody nepřesáhne v měsíci částku 5000 Kč, je to 15 % podle zvláštní sazby daně. Přesáhne-li však příjem v měsíci částku 5000 Kč, je zdaněn zálohou, a to nejméně 20 procenty. Stejně jako u dohod o provedení práce se v případě, že je zdaněno zálohou, musí vystavit potvrzení o příjmu pro roční daňové přiznání. Sociální a zdravotní pojištění se z dohod o pracovní činnosti platí, pokud odměna z těchto dohod dosáhne nebo přesáhne 400 Kč v měsíci a pokud současně tato dohoda byla uzavřena na dobu delší než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. U dohod uzavřených na dobu delší než sedm dnů po sobě jdoucích se pro účely zdravotního a sociálního pojištění sleduje pouze vydělaná částka. Takže třeba dohoda uzavřená na dobu jednoho roku s pracovní dobou například u knihovníka na každé úterý v měsíci je považována za dlouhodobý pracovní vztah s upravenými podmínkami. Dohodu o pracovní činnosti uzavírá odborová organizace například s lektorem jazyků. Poznámka: Nový zákon o nemocenském pojištění (byl odložen o 1 rok, tzn., že by měl platit od 1. 1. 2008) posouvá hranici 400 Kč na částku 1500 Kč.
Příkazní smlouva Jedná se o smlouvu podle občanského zákoníku, § 724. Příkazní smlouvu lze uzavřít na jakoukoliv činnost, například s vedoucími táborů. Odměna získaná na základě příkazní smlouvy je zdaněna stejně jako odměna z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Z odměny na základě příkazní smlouvy se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Riziko příkazní smlouvy je v tom, že když například dojde k úrazu vedoucího, nemůže uplatňovat stejné nároky jako u pracovněprávních vztahů.
Smlouva inominátní (blíže nepojmenovaná) Jedná se o smlouvu podle § 51 občanského zákoníku a lze podle ní uzavírat všechny smluvní vztahy tam, kde není jiná forma smlouvy předepsána. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především obsahem smlouvy. Občanskoprávní vztahy lze uzavírat i s osobami nezletilými, a to na základě ustanovení § 9, avšak pouze k právním úkonům s omezenou způsobilostí, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku těchto osob. To znamená, že smlouvu lze s nimi uzavřít například na funkci praktikanta, popřípadě pomocné síly do kuchyně, kdy jsou pod stálým dozorem osoby dospělé, plně právně odpovědné. Stejně tak lze s nezletilými uzavřít i dohody o pracích konaných mimo IV
KOVÁK číslo 15 — 20. dubna 2007/příloha
pracovní poměr, a to podle zákoníku práce, § 232 odst. 2, opět ale za podmínek, že nebude ohrožen jejich vývoj nebo výchova k povolání. Finanční podmínky (odměna, plat) za práce konané mimo pracovní poměr jsou věcí vzájemné dohody. Neexistuje právní norma, která by v takovýchto případech stanovila limity. Příklad č. 3: Plnění z odborových prostředků Odborové prostředky jsou v tomto případě ty, které odborová organizace získala z výběru členských prostředků, kapitálového majetku a vlastní činnosti, popřípadě z pronájmu. Již od 1. 8. 1995 je zákonem č. 149/95 Sb. (novela zákona č. 586/1992 Sb., tj. zákona o daních z příjmu) zakotveno v § 4 odst. 1 písm. k) nově, že od daně z příjmu jsou osvobozena „stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, včetně nepeněžního plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9“. Příklad č. 4: Tvorba a plnění FKSP nebo sociálního fondu U akciové společnosti je nutné, aby tvorba fondu byla zakotvena ve stanovách akciové společnosti, popřípadě ve společenské smlouvě. Naplnit lze fond až ze zisku po rozdělení (tzv. zisk disponibilní). Nelze ho tedy ani naplňovat zálohově s výjimkou případu, kdy v organizaci je nerozdělený zisk z předcházejícího roku. Tvorbu a čerpání řeší kolektivní smlouva; je zde také nutné upozornit na nutnost zakotvit do kolektivní smlouvy spolurozhodování odborové organizace o tomto fondu. U organizačních složek státu se FKSP řídí vyhláškou č. 114/2002 v platném znění, pro státní podniky vyhláškou č. 310/1995 Sb. Zde je základní příděl do fondu zaručen bez ohledu na zisk. V případě, že podnik nemá finanční prostředky a nemůže je doplnit ani z rezervního fondu, požádá o naplnění základního přídělu zakladatele. Ze zákona zde má odborová organizace právo spolurozhodování. Naplnění fondu a jeho používání se řídí podmínkami dohodnutými v kolektivní smlouvě. Použití FKSP se řídí opět vyhláškami o FKSP v platném znění. U sociálního fondu lze toto použití analogicky vztáhnout jako obdobné, ale na rozdíl od FKSP lze na základě dohody v kolektivní smlouvě přispět na činnost odborové organizace. Z hlediska daně z příjmu fyzických osob, co se týče plnění vůči zaměstnancům, jsou si tyto oba fondy rovny.
Z fondu se nedaní ● nepeněžité plnění na úhradu rekreace, tzn. organizace zakoupí pro pracovníka rekreační poukaz (může i od cestovní kanceláře) a po odečtení příspěvku předá pracovníkovi složenku, nebo tento složí příslušnou částku (zůstatek ceny po odečtení příspěvku) do pokladny organizace. Stejný postup je i u úhrady dětské rekreace, lázeňské péče. Podle novely od roku 2004 platí limit pro zahraniční rekreaci 20 000 Kč na pracovníka za rok; ● nepeněžní dar k jubileu do výše 2000 Kč ročně u jednoho pracovníka. Tento nepeněžní dar může být poskytnut i při mimořádné společenské angažovanosti, což je například dárcovství krve, pomoc při požáru nebo mimořádná aktivita ve prospěch zaměstnavatele; ● nepeněžní plnění v případě úmrtí pracovníka (zakoupení věnců, kytic, úhrada za hudbu aj. náklady spojené s pohřbem); ● sociální výpomoc pozůstalým; ● nepeněžní příspěvky na kulturní, sportovní akce (forma zakoupení vstupenek); ● nepeněžní příspěvek na závodní stravování; ● sociální půjčky (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 20 000 Kč). V případě živelné pohromy lze limit zvýšit až na 200 000 Kč; ● půjčky na bytové vybavení, koupi bytu apod. (daňové zvýhodnění bezúročnosti platí do částky 100 000 Kč); V případě živelné pohromy je tento limit zvýšen na až 1 000 000 Kč; ● sociální výpomoc do 500 000 Kč v případě živelných katastrof (povodně, průmyslová havárie apod.) - § 6 odst. 9 písm. t).
Z fondu se daní ● veškeré peněžité plnění, jako je finanční příspěvek na dopravu, finanční příspěvek na rekreaci, ale i finanční příspěvek na pracovní oděvy či závodní stravování. Daní se však i sociální podpora poskytnutá z fondu na překlenutí tíživé situace. (Pokračování příště) I
