Èíslo 208/roèník XVIII.
duben 2011
Proti dobrovolnému daru
B³ogos³awiony, który przychodzi w imiê Pañskie
A ogromny t³um s³a³ swe p³aszcze na drodze, inni obcinali ga³¹zki z drzew i œcielili na drodze. A t³umy, które Go poprzedza³y i które sz³y za Nim, wo³a³y g³oœno: Hosanna Synowi Dawida! B³ogos³awiony Ten, który przychodzi w imiê Pañskie! Hosanna na wysokoœciach! Mt. 21, 8-9 (Ewangelia, Pami¹tka wjazdu Chrystusa do Jerozolimy , Niedziela Palmowa)
2
M O S T 2 0 8 / X V I I I
JE TOTO VÙBEC MOŽNÉ? Malta - trochu zemìpisu. Republika Malta leží ve Støedozemním moøi, jejíž tøi ostrovy mìøí dohromady 320 km ètvereèních, což ji øadí rozlohou k nejmenším státùm Evropy. Poètem obyvatel Malta patøí k nejhustìji zalidnìným zemím svìta. Na všech tøech ostrovech žije pøes 400 tisíc obyvatel, což je zhruba tolik, jako témìø v desetkrát vìtším Lucembursku a o tøetinu více než na Islandu, velikém zhruba tak jako Èesko. Vysoká religiozita - nízká kriminalita Malta je demokratickou parlamentní republikou, garantující svobody a práva èlovìka vèetnì náboženských. U vlády se tradiènì støídají dvì nejsilnìjší strany: konzervativci a socialisté. Na poèátku 80. let socialistický premiér Mintoff, obdivovatel Sovìtského svazu, se pokusil omezit vliv katolické církve, k níž se hlásilo a dosud hlásí 98 procent Malanù. Zrušil katolické školy a podøídil církev státnímu dozoru. To vyvolalo tak masivní odpor lidu, že samotná socialistická strana se musela od Mintoffa distancovat a sesadila ho. Aby se podobná situace už neopakovala, schválil parlament ústavní èlánek (pro nìjž hlasovali i socialisté), že Malta je „katolickým státem“ a všechny zákony musí být v souladu s katolickou morální naukou. Potrat je bez jakékoliv výjimky trestním èinem, rovnìž tak i šíøení pornografie a prostituce. Lékaøi nesmìjí pøedepisovat a farmaceuti prodávat antikoncepèní preparáty, na veøejných toaletách by turista marnì hledal automaty na kondomy, které jinde jsou samozøejmostí. Nepøípustné jsou i rozvody manželství, což má ten dùsledek, že mladí lidé volí svého muže zodpovìdnì, muži se žení až po tøicítce, ženy se vdávají až po pìtadvacítce. Naše prùvodkynì, vìøící katolièka, nám sdìluje, že podle oficiálního sèítání navštìvuje každou nedìli 70% Malanù bohoslužby, na ostrovì Gozo to je dokonce 100%. A to nejpodstatnìjší - na témže ostrovì Gozo neexistuje vùbec žádná kriminalita. Krádeže, vloupání, pøepadení nebo znásilnìní jsou tady neznámé už aspoò stovku let. Policie øeší pouze delikty z nedbalosti, dopravní pøestupky a sem tam nìjakou rvaèku. Na ostrovì Malta se sice klasická kriminalita vyskytuje, ale je velice nízká, jedna z nejmenších v Evropì. Sám jsem byl svìdkem, že
mnozí Malané i v noci nechávají své pøíbytky dokoøán otevøené, dokonce i když odcestují, aniž se bojí vykradení, vloupání nebo pøepadení. Katolická morálka má vliv i na sociální politiku. Životní úroveò na Maltì je nižší než evropský prùmìr, pøesto se tu nevyskytují žebráci a bezdomovci, aèkoliv nezamìstnanost existuje i zde (7%). Podle naší prùvodkynì jen menšina nezamìstnaných bere podporu, nebo na Maltì fungují silné rodinné vazby. Když nezamìstnaný má finanènì uspokojivé rodinné zázemí, pokládá se za samozøejmost, že rodina a pøíbuzní se o nìj postarají vèetnì pomoci pøi hledání nového pracovního místa. Kdyby nìkdo skonèil na ulici, znamenalo by to pøedevším hanbu pro jeho rodinu, proto právì ona to nikdy nepøipustí. Na Maltì se také návštìvník zøídka setká s jevy, které èlovìka na okraj spoleènosti tlaèí. Drogy jsou zakázané a alkoholu Malané pøíliš neholdují, protože je drahý, pouze v nedìli si muži rádi dopøávají po obìdì decinku a na velké svátky likér. Hospody tam sice bývají plné, ale „štamgasti“ pijí vìtšinou èernou kávu a colu, výjimeènì si nìkdo poruèí pivo nebo víno, a to pouze 1 až 2 deci. Hovoøím v klášteøe ve Sliemì s otcem dominikánem o souèasné situaci církve. Malta má pøes 800 knìží pro dvì diecéze, jeden duchovní pøipadá na 500 obyvatel, což je nejlepší stav v celé Evropì. Oba diecézní semináøe jsou plné, poèet uchazeèù nevzrùstá, ale ani neklesá. Hodnì je též øeholníkù, zejména øeholnic. Výuka náboženství ve státních školách všech typù je povinná, u církevních škol, které tvoøí asi ètvrtinu, se jedná o samozøejmost. Na obou univerzitách (ve Vallettì a ve Victorii) vedou knìží pro studenty duchovní správu. Kostely v nedìli nebývají pøíliš plné, což zdánlivì odporuje oficiálním statistikám. Jenže omyl! Chrámù je totiž daleko více než u nás. V 15 tisícové Sliemì je jich celkem 23 – a všechny stejnì velké jako naše prùmìrné malomìstské svatynì. Mše se slouží výhradnì v maltštinì, církev se považuje za ochránkyni rodného jazyka. Malané také podobnì jako Italové slaví velké množství svátkù slavnostními prùvody s korouhvemi a mariánskými sochami – a to je potom na ulicích obrovský nával. „V takovém státì bych se necítil
dobøe, tam není žádná radost….,“ øekl mi jeden nevìøící muž. Malané však smýšlejí úplnì jinak. Podle naší prùvodkynì jen mizivé procento jich hledá uplatnìní za hranicemi, aèkoliv maltské školství, zejména vallettská univerzita, jsou ve svìtì vysoko cenìny pro svoji kvalitu. Také absolutní vìtšina tìch, co studují v cizinì, se vrací domù a hledá práci zde. Na chování Malanù vùbec není znát, že by potraty, antikoncepci, rozvody nebo pornografii postrádali k plnohodnotnému a radostnému životu. Dovedou se spontánnì bavit, témìø každý veèer se na veøejných prostranstvích tanèí a zpívá dlouho do noci. Nezaujatý návštìvník snadno získá dojem, že tady se žije opravdu zvesela, což není zdaleka tak samozøejmé v západní Evropì, kde na rozdíl od Malty existují kromì vyšší životní úrovnì i všechny „vymoženosti“ moderní kultury smrti. I malá mìsteèka mají své divadlo. Malané ho nejen rádi sledují, ale také rádi hrají. Velmi milují èetbu knih, o víkendu jsou lavièky nádherných vallettských parkù obsypané starými i mladými ètenáøi románù nebo – což není výjimkou – životopisù svìtcù a náboženské literatury. Malta je také na jednom z posledních míst svìta v poètu sebevražd. Turistu z Evropy pøekvapí, že taxikáøi a øidièi autobusù mají u volantu místo nahotin, bìžných u jejich evropských kolegù, obrázky svatých a rùžence. Ve velkém divadle ve Victorii na ostrovì Gozo nám pøi prezentaci dokumentárního filmového pásma o Maltì øekl jeho autor pøibližnì tato krásná slova: „My, Malané, jsme pøíliš malým národem, který se nemá jak zviditelnit. Jediné, èím mùžeme na sebe upozornit, je naše hluboká zbožnost a køesanská morálka. To, že nezabíjíme nenarozené dìti, neloupíme, nekrademe a snažíme se pomáhat potøebným, je vìcí naší národní hrdosti a cti…“ Co k tomu dodat? Pouze to, že Malanùm k takovému „nacionalismu“ gratulujeme a pøejeme jim, aby si od zastáncù civilizace smrti nenechali tyto skvosty znièit. R. Malý Pøevzato z èasopisu Immaculata. Možná tento èlánek už nìkdo èetl, ale já, po pøeètení toho èlánku, jsem si pøipadal, jak „Alenka v øíši divù“, rozhodl jsem se podìlit o nìj s dalšími. akolyta Jan
M O S T 2 0 8 / X V I I I
3
D ě k u j e m e . . . ! V nedìli 27. bøezna 2011 v ranních hodinách odešla do vìènosti ve vìku 85 let naše dlouholetá katechetka paní Anna Kröhnová. Rozlouèili jsme se s ní v pátek 1. dubna ve farním kostele a pak byla její tìlesná schránka uložena do rodinného hrobu na nové èásti mìstského høbitova. Paní Kröhnová byla jedna z našich prvních katechetek po pádu totality. Po obnovì Cyrilometodìjské teologické fakulty v Olomouci byl otevøen kurz pro katechety. Spoleèenské pomìry se zmìnily, dìtí ve školách zaèalo pøibývat a bylo jasné, že knìží nemohou sami tuto výuku zajistit. Po ohlášení možnosti pøihlásit se ke studiu pøišla paní Kröhnová s nesmìlým dotazem, zda by mohla i ona. Proè nesmìlý dotaz? Protože byla už v dùchodovém vìku a nebyla si jista, zda by mohla kurz absolvovat, i když bylo vidìt, že tuto službu by konala velmi ráda. Pøihlásila se a po absolvování zaèala vyuèovat. Mìla dìti velice ráda a s velikou peèlivostí se pøipravovala na každou hodinu. A dìti mìly rády i ji. Vzpomínám si, jak po letech musela tuto práci na rok pøerušit z dùvodu operace kyèelního kloubu. Tehdy pøišlo postupnì nìkolik dìtí a s velmi smutným výrazem ve tváøi se ptaly, proè paní Kröhnová neuèí a bude-li ještì uèit. Vysvìtlil jsem jim proè neuèí s tím, že za rok se do školy zase vrátí. To se s Boží pomocí stalo a po této operaci uèila ještì nìkolik let. Èas se ale nedá zastavit a pøišla chvíle, kdy mi sama s posmutnìlou tváøí øekla, že bude muset již konèit, protože rokù pøibývá a zdraví a sil ubývá. Pøijal jsem to, protože jsem jasnì cítil, že se nejedná o výmluvu. Tím, že skonèila ve škole ale neskonèila se zájmem o dìní ve farnosti. Chodila pravidelnì na mši svatou, takže z ohlášek vìdìla, co se plánuje a co se bude dít. Vždycky se ptala - S èím bych vám
mohla pomoci? Mìl jsem z toho velmi dobrý pocit, protože dnes máme v církvi dost lidí, kteøí vìdí velmi pøesnì, co by církev potøebovala, ale na návrh: tak udìlejte, co je ve vašich možnostech,- pohotovì poodejdou. „Víte, kdybych mìl èas... já se nechci vázat” a rùzné jiné odpovìdi. Byla taky od poèátku - mùžeme-li tak øíci - i moderátorkou Rodiny Neposkvrnìné ve farnosti. Peèlivì vedla seznam èlenù, peèlivì odesílala poèty dnù obìtovaných za Svatého Otce. Sama se velmi ráda modlila rùženec a stála u zrodu jednoho Mariánského veèeøadla ve farnosti, které se schází doposud. V posledních mìsících bylo vidìt, jako by se pomalièku ale jistì pøipravovala na cestu k Pánu. Po dvou dnech pobytu v nemocnici na Sosnì tiše a dobøe svátostnì pøipravená na setkání s Pánem odešla. Chtìl bych Vám, paní Kröhnová, touto cestou ještì jednou moc podìkovat za Vaši práci, modlitby, tichý apoštolát i trpìlivost, se kterou jste svoji tìlesnou slabost spojenou v posledních týdnech i se zdravotními obtížemi obìtovala Pánu. Chci Vám moc podìkovat za všechny Vaše žáky i za tu spoustu hodin strávených ve škole i na pøípravì. Chci Vám podìkovat za tichý, ale krásný pøíklad èlovìka, který by se mohl omluvit svým vìkem, ale který se neomlouval, ale dìlal co mohl. V oèích lidí jsou nìkteré vìci drobností, ale protože byly vykonány z lásky k Bohu a z celého srdce, mají pøed Bohem nesmírnou cenu. Dìkuji Vám za øadu let osobního pøátelství i za Vaši stálou modlitbu za nás knìze. Mìla jste ráda nás knìze a my knìží jsme mìli a máme stále rádi Vás. Tìlo se vyèerpalo a musel pøijít exitus,- tedy ne konec, ale pøechod do vìènosti. Pøeji Vám a jistì v tom nejsem zdaleka sám, plnou náruè lásky Boží, šastný úsmìv Panny Marie, kterou jste
mìla tolik ráda, svìtlo Božího Království, které nehasne. A až se jednou naplní i náš pozemský èas, tìším se na opìtovné setkání tam, kde už není bolesti, stínù, louèení, kde už je vìènou radostí Beránek a všichni, kteøí k Nìmu doputovali. P. František
V hrobce Ach, proè èas je tak dlouhý? Synáèku, tvùj pohled pouhý a budu zase plná štìstí. Však smrt v mé duši cestu klestí temnému hlasu se šelestí, jenž probodává nitro a zatemòuje jitro vzkøíšení. Šeptá, že... nevstaneš, že tu... zùstaneš! Spásu ovinou do kusu látky a na tvùj život krátký položí balvan beznadìje. Pøed oèima se to vskutku dìje, až srdce mé se hrùzou chvìje a køièí z posledních sil. Ne! Synáèku, tys nás vykoupil! AVE Rudinec Stanislav
4
M O S T 2 0 8 / X V I I I
Støípky z Paraguaje Milí tøineètí farníci, ráda bych se s Vámi podìlila o zkušenosti a zážitky z mé misijní práce v daleké jihoamerické Paraguaji. Pùsobila jsem tam více jak 2 roky. Nyní jsem na své øádné dovolené v naší rodné vlasti. Vychutnávám si toho všeho bohatství, které si mnozí z nás ani nedovedou upøímnì vážit. Až když nìco jiného zakusíte, otevøou se vám oèi a teprve potom si uvìdomíte, jak je tìžké, když pro bìžný život chybí základní lidské potøeby jako je tøeba pitná voda nebo elektøina. Do Paraguaje jsme pøiletìly v den slavnosti sv. Františka. Bylo zøetelnì vidìt, že v Centru Božího Milosrdenství, kde je naše duchovní i pracovní pùsobištì, chybí ženské ruce. Tak jsme zaèaly s velkým úklidem. Jelikož bydlíme v lese, neubránily jsme se broukùm, kteøí hledali pro sebe potravu. Takže nestaèily chemické postøiky na znièení hmyzu v kuchyni. Dezinfikovaly jsme rozbité dìtské hraèky. S celou odvahou a chutí jsme se zaèaly starat o 100 dìtí, které jsme dennì kromì víkendu mìly v našem Centru. Samozøejmì jsme na to nebyly samy. V Centru bydlí s námi nyní dobrovolníci i dobrovolnice z chudých a problematických rodin a spoleènì jsme se snažili, aby chod a život v našem spoleèenství byl plodný. Dennì jsme zajišovali teplou stravu pro dìti v poledne a svaèinu dopoledne i odpoledne. Mají moc rády sladké buchty, tak jedna z nás nìkdy upekla 2 plechy a bìhem chvilky nezbylo nic. Nedivte se, rodiny vaøí v jediném vìtším hrnci a nemají ve svých pøíbytcích ani
troubu. Jelikož teplo trvá 7 mìsícù 40-50 stupòù C, koupaly jsme dìti dennì a mìnily jim i prádlo. Dìti milují vodu a nebojí se ani studené, jsou odmalièka zvyklé. Dohlížely jsme, aby dìti dodržovaly pitný režim, protože se nám stalo, že dìtem bylo nevolno z horka a odpoledne usínaly únavou. Pro dìti máme pøipravené katecheze ve formì hry a malých odmìn. Odpoledne se spoleènì s dìtmi zúèastòujeme modlitby Korunky k Božímu Milosrdenství. V odpoledních hodinách dìti rozvážíme do svých domovù. Stává se, že dìti ve svých domovech nemají co jíst a mnohé z nich bolívá i bøíško z hladu. Dìti jsou velmi veselé, hravé, rády zpívají, soutìží a také rády hrají divadlo. Je obdivuhodné, že jsou šastné, i když nic nemají. Uèíme je hygienì, èistotì, spoleèenskému chování a základní etice jako je poprosit a podìkovat, omluvit se, když nìkomu ublíží a kde se napø. hází odpadky. Samozøejmì se neobejdeme bez nìjakého zranìní. Malá ošetøujeme na místì a vìtší odvážíme na nejbližší pohotovost do mìsteèka Areguá. Také se nám stává, že øešíme mnohé rodinné problémy, zneužívání dìtí, mládeže a jejich týrání. Utíkají k nám ve strachu o pomoc. Nedávno jsme dospìli k názoru spolu s našimi knìžími misionáøi, že bude lepší, když budeme pracovat s dìtmi blízko jejich bydlištì. Tak poznáváme jejich rodièe, mnohdy pouze matky dìtí a jejich životní problémy. Máme 4 zóny, kam spolu s dìvèaty dojíždíme blíže jejich domovùm. Zemì Paraguay je velice mladá a má hodnì
dìtí a mládeže. Proto školy fungují celý den. Jedna skupina dìtí navštìvuje školu v dopoledních hodinách a druzí v odpoledních hodinách. Starší mládež, která pracuje, aby pomohla finanènì své rodinì, navštìvuje školu ve veèerních hodinách. O víkendech pøicházejí mladí na duchovní obnovu, poèet se pohybuje kolem 20 - 100. Je živo a veselo. Umìjí se radovat a vyjadøují to dlouho do noci. Naši Otcové bratøi františkáni udìlují svátosti. Mladí mohou èerpat z adorace pøed Nejsvìtìjší Svátostí, duchovních rozhovorù, pøednášek, rad a pomoci rùzného druhu. Také jim nabízíme pøíležitost rozpoznání svého budoucího povolání a zkusit žít nìjakou dobu spoleènì s námi v našem spoleèenství. Mladí lidé jsou velice otevøení jak pro dobro, tak také i pro zlo. Je to podmínìno jejich odlišnou kulturou, nezamìstnaností, nezajištìností a velmi citlivou povahou. Povídá se, že 90% mladých už zakusila drogy. Pracujeme i žijeme s tìmito mnohdy životem zranìnými lidmi. Do našeho Centra je pøivádí jejich rodièe nebo pøíbuzní a jsou u nás dobrovolnì pod pøísnými pravidly. Byli jsme svìdky, když jednoho dne policie pøivezla problémového chlapce, kterého chtìli zavøít do vìzení, ale jeho matka se pøimlouvala o ozdravný pobyt pod pøísným dohledem v našem Centru. Dnes je to velmi zbožný a pracovitý kluk, který dává ostatním dobrý køesanský pøíklad a svìdectví o svém životì. Náš denní øád v našem spoleèenství: úèast na každodenní mši svaté, pravidelné ètvrteèní adorace pøed vystavenou Nejsvìtìjší Svátostí, svátost smíøení kdykoliv k dispozici, každý den modlitba sv. rùžence, osobní modlitba a jednou v mìsíci adorace každého èlena v kapli pøed otevøeným Svatostánkem od 21 - 3 hod. rána. Samozøejmì se také zahrnuje práce každého jedince a to, co je zrovna v danou dobu to nejpotøebnìjší. Pøicházejí k nám matky s mnoha dìtmi a prosí o jídlo nebo o finanèní pomoc pro nemocného na odvoz do nemocnice i na léky. Naše duchovní Centrum nabízí potøebným lidem duchovní službu kdykoliv a to v osobních duchovních cvièeních. Jednou roènì poøádáme celostátní františkánské setkání mládeže pod vedením našich organizátorù. Naši tøi duchovní Otcové františkáni mají na starosti 18 kaplí v okolí a jiných vzdálenìjších míst. Na biskupovu žádost dostali bratøi františkáni do péèe všechny skupiny ctitelù Božího Milosrdenství. Kult uctívání a zbožnosti rozšíøil v Paraguaji pøed 25 lety misionáø
M O S T 2 0 8 / X V I I I
františkán Otec Rufín Orecki OFM Conv. Tento první knìz dostal darem vìtší pozemek na vybudování nynìjšího duchovního Centra Božího Milosrdenství, ve kterém nyní pùsobíme. Jen pro zajímavost, tohoto knìze v r. 1960 vysvìtil tehdejší biskup Karol Wojtyla v Krakovì. Historie Paraguaje se datuje od 16. století, kdy první misionáøi jezuité ze Španìlska zaèali pøedávat divokým Indiánùm køesanskou víru a uèili je žít a hospodaøit. Vznikaly tzv. JEZUITSKÉ REDUKCE, které byly velkou chloubou v tehdejší dobì. Neznamenalo to zotroèení lidí, ale výchovu k lidskosti. Naproti tomu došlo i k nepìkným pøepadením ze strany španìlské gardy, kdy plenily a pálily tyto krásné redukce rodin Indiánù spolu s Jezuity tehdejšími misionáøi. A tak bylo mnoho muèednické krve. Královská garda Španìlù chtìla tyto Indiány jako otroky do svých služeb a na prodej jako levnou pracovní sílu. Paraguay je zemì plná zelenì a celý rok kvetou stromy nebo keøe v pøenádherných pestrých barvách velikých kvìtù. Z ovoce jsou známé citróny, mandarinky, pomeranèe, banány, manga a mnoho dalších druhù jižního ovoce. Paraguay má 2 velké øeky Paraguay a Paraná, na které je velká elektrárna, která zásobuje elektøinou velkou èást Jižní Ameriky. Nebezpeèná zvíøata jsou: hadi, velcí pavouci aranì, velcí èerní motýli, spousta komárù, hejna sršòù, kteøí po dešti umírají a lesní krokodýli. Chovají tady rùzné druhy krav na maso. Jejich typický letní osvìžující nápoj je TERERÉ a v chladnìjším období pijí MATÉ, je to jejich specifická bylina, která se tam pìstuje. Sami zpracovávají pouze mléko a vyrábìjí jogurty. Jinak se všechno dováží z Brazílie, Argentiny, Chile a Èíny. Realita je taková, že dìtské pøídavky neexistují, dùchody starších lidí nebo tìžce nemocných také ne. Dospìlé dìti se musí postarat o své nemocné a staré rodièe. Jsou tu velmi poèetné rodiny až s 16 dìtmi. Èlovìk se považuje za dospìlého už v 15 letech, i když ještì nemá ukonèenou školní docházku. Školní docházka není povinná, je hodnì lidí negramotných. Školy jsou na velmi nízké úrovni. Mnohdy dìti pracují, aby uživily velkou rodinu tøeba sbíráním døeva v lese nebo tìžkou prací s dobytkem. Nemocní to mají tìžké. Když nejsou peníze, protože ve zdravotnictví se všechno platí, vìtšinou umírají nevyléèení doma. Pomohli jsme jedné paní, která mìla rakovinu a musela si všechny léky, injekce, obvazy, støíkaèky koupit a dokonce sehnat i dárce krve, aby ji mohli operovat. Jiná šance není.
5
Po operaci se pøíbuzní starají v nemocnici o svého pacienta a to o jídlo, hygienu, prádlo a dokonce se pøespává na chodbách nemocnièního areálu. Rodiny mnohdy nemají pitnou vodu ani elektøinu a žijí v malièkých døevìných pøíbytcích bez støechy, bez oken a dveøí. Na vaøení si musí opatøit døevo z lesa a dojít daleko pro vodu. Dìti chodí boso a jsou napadeny rùznými kožními nemocemi, které jsou ve zdejší èervené hlínì. Když se to zanedbá, pøicházejí s tìmito kožními nemocemi o èlánky prstù. Je to velká bolest, vidìla jsem, když malý chlapec pøišel pro ošetøení po kolenou. Lidé v Paraguaji mnì obohacují svou neúnavnou opravdovou vírou a radostí z mála, které vlastní. Žijí pøítomný okamžik a nestarají se, co bude zítra. Proto mají i ménì starostí. Uèím se stále velké trpìlivosti sama se sebou i v jednání s nimi a snažíme se spoleènì velké zodpovìdnosti, která jim není vlastní. Mám zodpovìdnost za ekonomiku celého Centra a také za naši malou pekárnu a prodej chleba. Chci vás, milí farníci, povzbudit a mnohokrát vám všem podìkovat za vaše štìdré ruce a pochopení v nouzi pro tyto chudé obyvatele. Jste každodennì pøítomni v jejich srdcích a pokládají vás na oltáø jako velké podìkování pøi mši svaté. Modlíme se dennì za dobrodince velkých otevøených duší. I vám osobnì dìkuji za vaše duchovní doprovázení.
Poslušnost? Tak stojím v øadì na spásu, pøede mnou bratøi v Kristu, mé srdce buší jak nedìlní zvon a v nitru øíkám… blíží se už On, jenž otevøel nám nebe krví pøesvatou! Ten, jenž vládne na vìky se sklání k ubohému tvoru a u prostøeného stolu oltáøe, v ponížení pohlédne mi do tváøe a odevzdá se celý do poslední krùpìje v Božské lásce svého milosrdenství. V tuto chvíli celé nebe pokleká pøi jeho jménu, prostoupeno pokorou a bázni ze všech konèin zazní... Hosana... ... a já mám pøijímat s pyšnýma nohama!? AVE Vìnováno Benediktu XVI. a jeho stateènému boji s naší neúctou!
V Kristu spolu s vámi spojena S. Marieta
Rudinec Stanislav
C o b y l o d n e s n a k á z á n í ? Každou nedìli jsme s rodièi chodili na mši svatou. Po pøíchodu domù se maminka chytla vaøení obìda a my dìti s tatínkem usedli do obýváku a sezení zaèalo otázkou: Co bylo dnes na kázání? A pak jsme rozebírali co si kdo pamatuje z evangelia nebo z kázání. Tak to jsou jedny z krásných a trvalých vzpomínek na to, jak nám naši rodièe pomáhali k Bohu. Už si pøesnì nepamatuji, jak dlouho a jak èasto jsme sedávali a klábosili. Je to už asi 30 let nazpátek, ale pamatuji si, že to bylo moc pouèné a krásné poslouchat našeho tatínka mluvit doma o Bohu. Dnes, kdy máme s manželem dvì dìti, si èasto na to vzpomínám a právì
proto se snažím v tom pokraèovat. I když je to nìkdy docela tìžké si pamatovat vìtšinu kázání, ale s dcerkami to dáme po spoleèné veèerní modlitbì dohromady a takovým pøipomenutím se to lépe uchovává v srdci. Pak se i já osobnì pøed ètením evangelia více snažím ne jen poslouchat, ale zapamatovat si toho co nejvíc. A proto rodièové, tatínkové a maminky, nestyïte se s dìtmi mluvit o Bohu. Zkuste si každou nedìli dávat otázku: „Jaké bylo dnes evangelium a co nám chtìl Bùh øíct skrze knìze na kázání?“ Alena Martynková
6
M O S T 2 0 8 / X V I I I
W e e k e n d z J e z u s e m „Albowiem tak mówi Pan Bóg: Oto Ja sam bêdê szuka³ moich owiec i bêdê mia³ o nie pieczê. Jak pasterz dokonuje przegl¹du swojej trzody, wtedy gdy znajdzie siê wœród rozproszonych owiec, tak Ja dokonam przegl¹du moich owiec i uwolniê je ze wszystkich miejsc, dok¹d siê rozproszy³y w dni ciemne i mroczne. ... Zagubion¹ odszukam, zab³¹kan¹ sprowadzê z powrotem, skaleczon¹ opatrzê, chor¹ umocniê, a t³ust¹ i mocn¹ bêdê ochrania³.” Ezch. 34,11-12,16 „Ja przyszed³em po to, aby owce mia³y ¿ycie i mia³y je w obfitoœci. Ja jestem dobrym pasterzem. Dobry pasterz daje ¿ycie swoje za owce.” Ewangelia œw. Jana 10,10b - 11
swoim wierz¹cym, Jemu ufaj¹cym, œwiat³oœæ i siedmiorakie dary. Bardzo wstrz¹saj¹ce by³o œwiadectwo Andrzeja z Katowic. Rozpocz¹³ tymi s³owami: „Dla Pana Boga nie ma rzeczy niemo¿liwych. Dla Pana Boga nie ma takiego problemu, z którym nie móg³by sobie poradziæ. By³em ochrzczony, przystêpowa³em do Komunii Œw., by³em bierzmowany. Ale nigdy nie doœwiadczy³em Pana Boga bardzo osobowo. Poprzez ró¿ne relacje mia³em Pana Boga za kogoœ takiego, który jest bardzo odleg³y. Kiedy mia³em 15 lat, pogubi³em siê bardzo, zaczynaj¹c szukaæ zrozumienia ze starszymi kolegami. Ale z kim przestajesz, takim siê
„Niech wasz dostatek przyjdzie z pomoc¹ ich potrzebom, aby ich bogactwo by³o wam pomoc¹ w waszych niedostatkach i aby nasta³a równoœæ wed³ug tego, co jest napisane: Nie mia³ za ma³o, ten kto mia³ niewiele.” 2 Kor. 8,14-15 W dniach od pi¹tku 25.2. do niedzieli 27.2. w Wêdryni i Bystrzycy mogliœmy byæ uczestnikami wspania³ego „Weekendu z Jezusem”, który prowadzi³ O. Ryszard Sierañski OMI ze Zgromadzenia Misjonarzy Oblatów NMP z Katowic. O. Ryszard jest za³o¿ycielem i duszpasterzem Wspólnoty Dobrego Pasterza. Jest to publiczne stowarzyszenie wiernych i posiada osobowoœæ prawn¹ jako organizacja koœcielna koœcio³a katolickiego. Siedziba Wspólnoty w Katowicach jest miejscem spotkañ, modlitwy i s³u¿by od roku 1990. Spotykaj¹ siê tu m³odzi, rodziny i wszyscy, którzy doœwiadczaj¹ ró¿nych form ubóstwa, zagubienia i uzale¿nienia, szukaj¹cy sensu ¿ycia. Dziel¹ siê tym, co posiadaj¹ z tymi, którzy wci¹¿ cierpi¹ niedostatek duchowy b¹dŸ materialny. Otwieraj¹ siê na ¿yw¹ obecnoœæ Dobrego Pasterza, oddaj¹c Mu swoje serca. Punktem wyjœcia jest przyjêcie Jezusa Chrystusa jako Pana i Zbawiciela oraz doœwiadczenie Bo¿ej mi³oœci. „Weekend z Jezusem” dla tych wszystkich, którzy byli obecni, a to nie tylko z Wêdryni, Bystrzycy, Koszarzysk oraz z Trzyñca, ale tak¿e z Jab³onkowa, Olbrachcic, Cz. Cieszyna i innych miejscowoœci, by³ czasem spotkania z ¿ywym Jezusem. Tworzyliœmy jedn¹ wspólnotê, która ch³onê³a ka¿de s³owo charyzmatycznego O. Ryszarda oraz osób jemu towarzysz¹cych, którzy chcieli podzieliæ siê z nami radoœci¹ z swojego uzdrowienia i dotyku Boga. Na pocz¹tku Mszy Œwiêtej modliliœmy siê wspólnie do Ducha Œwiêtego, by przyby³, uleczy³ nasze serca, uzdrowi³ co w nas niezdrowego, wyprowadzi³ zab³¹kanych i da³
stajesz. Zaczê³y siê pierwsze próby alkoholowe, narkotykowe. Bardzo mi siê to podoba³o! Niekiedy odzywa³y siê wyrzuty sumienia, ale powiedzia³em sobie, ¿e Pan Bóg nie jest mi do szczêœcia potrzebny. Dzisiaj wiem, ¿e nikt tej dziury, kiedy wyrzekasz siê mi³oœci Bo¿ej, nie mo¿e zalepiæ. Mo¿esz siê paplaæ w robieniu kariery, w seksie, alkoholu, ale to nie jest droga do wype³nienia tej pustki. By³em bardzo zbuntowanym cz³owiekiem. Przesta³em chodziæ do koœcio³a. Tylko ta dziura w sercu, g³ód Pana Boga gdzieœ tam siê odzywa³.” Jak mówi³ Andrzej – przeszed³ przez wszystko, staczaj¹c siê na zupe³ne dno. Ró¿ne religie, spirytyzm, wró¿biarstwo, czarna magia, bia³a magia, uzale¿nienie od heroiny, problemy finansowe, wpadka do mafii, sprawy s¹dowe, wyroki z zawieszeniem, samotnoœæ, niezrozumienie, alkoholizm, bezdomnoœæ. Zrozumia³ w wieku 26 lat, ¿e ¿ycie ma przegrane, ¿e da³ siê oszukaæ demonom poprzez ró¿nych ludzi, którzy poklepywali go po ramieniu i mówili, ¿e jest w porz¹dku. Nienawidzi³ koœcio³a i ksiê¿y. Jeszcze mówi³
o wielu dniach i miesi¹cach prze¿ytych w zupe³nym upodleniu. Tak¿e opowiada³ o powrocie, który bez pomocy Bo¿ej by³by niemo¿liwy. Swoje œwiadectwo zakoñczy³ s³owami: „¯yj¹c z Jezusem spotka³em ró¿nych ludzi, którzy mówili – jestem chrzeœcijaninem. Dzisiaj ju¿ nie s¹. Na wielu z nich siê zawiod³em, ale od 18 lat nigdy nie zawiod³em siê na Jezusie. Mam 44 lat, dobr¹ ¿onê i dwoje dzieci. Bycie chrzeœcijaninem, to nie jest prosta sprawa, ale je¿eli na 100% zaufasz Bogu i oddasz mu swoje ¿ycie, nigdy siê nie zawiedziesz. Bo to jest jedyna pewna rzecz na tym œwiecie, ¿e Bóg dochowuje wiary w jednoœci na wieki i nie mo¿esz siê zaprzeæ samego siebie.” Podczas przekazywania naszych próœb O. Ryszard mówi³, byœmy „...szeroko rozwarli ramiona i d³onie, to mo¿e równie¿ w naszym ¿yciu, tak jak w ¿yciu Andrzeja, podnieœæ go, uzdrowiæ, byœmy ¿yli w pe³ni i obfitoœci. Aby nasze ¿ycie by³o pe³ne sensu i potrzeby. Stajemy przed Tob¹, spogl¹damy w ufnoœci z nasz¹ wewnêtrzn¹ têsknot¹ i z g³êbi naszego ducha wo³amy – przyjdŸ Panie Jezu. Daj Panie bezwzglêdnego zaufania s³owu Bo¿emu, Ewangelii, przykazaniom. Byœmy mieli m¹droœæ serca, dar cierpliwoœci. Potrzebujemy daru ³askawoœci, aby nasza mi³oœæ nie by³a gniewna. Byœmy byli bardziej sk³onni do s³uchania ni¿ do mówienia. Byœmy nie wytykali drugim b³êdów, których sami wiele posiadamy. Byœmy kochali bliŸniego, ale i te¿ siebie – przyjdŸ Panie Jezu, dotknij nas, przejdŸ poœród nas.” Na zakoñczenie Mszy œw. O. Ryszard da³ œwiadectwo swojej wiary i drogi do zrozumienia m³odych. „S³uchaj¹c takich ch³opaków, jakim jest Andrzej, odkry³em, ¿e wiara jest spotkaniem z osob¹ i Zmartwychwsta³ym Chrustusem, który jest mi³oœci¹ i dopiero w kontekœcie mi³oœci i uœwiadczenia mogê przyj¹æ Jego naukê, Jego wskazania i przykazania, które nie s¹ po to, ¿eby mnie spêtaæ, ale ¿eby mnie wyzwoliæ. Nawet Dekalog ma sprawiæ, ¿eby moje ¿ycie by³o ¿yciem nie zastraszonego zwierz¹tka, bo je bêdê ¿y³ tylko raz i nie mogê sobie pozwoliæ na luksus przegranego ¿ycia i mi³oœci. Odkry³em, ¿e Bóg jest tym, który jest zainteresowanym, ¿ebym ja siêga³ tam, gdzie wzrok nie siêga, ¿ebym by³ cz³owiekiem, który ¿yje przestrzeni¹ z wymiarem takim, które jest zdolne przebiæ chmury, iœæ wzwy¿. Zrozumia³em, ¿e Jezus nie przyszed³, ¿eby mnie zgnieœæ, zniszczyæ, tylko ¿eby mnie wznieœæ wy¿ej. ¯ebym siê móg³ wyprostowaæ, stawiæ czo³o, byæ zdolnym ¿yæ bez lêku, bez nienawiœci, byæ takim wolnym a zarazem odpowiedzialnym, mieæ perspektywê nie tylko dziury cmentarza, ale wiecznoœci. To wszystko mnie zdumia³o, ¿e ja taki ma³y, ¿e ja niby taki nic, cz³owiek pe³en kompleksu
M O S T 2 0 8 / X V I I I
dosta³em dar mojego ¿ycia i mogê nieraz dawaæ komuœ radoœæ. Jezus mówi: Ucz siê patrzeæ moim spojrzeniem. Ja mieszkam w Katowicach we Wspólnocie Dobrego Pasterza. Od prawie 20 lat pozwolili mi mieszkaæ poza klasztorem. W dzieñ przyjmujemy wszystkich, którzy potrzebuj¹ naszej pomocy w swoim zagubieniu i bezradnoœci. Spotykam m³odych i wyczuwam, ¿e tam jeszcze w œrodku zosta³ im jakiœ krzyk o mi³oœæ, o Boga. Czy my, doroœli, bêdziemy zdolni naszym cudownym ch³opcom i dziewczynom pomóc? ¯yj¹c lat 40 czy 50 widzimy, ¿e ¿ycie bez Boga nie ma sensu. Oni tego jeszcze nie czuj¹. Ale prêdzej, czy póŸniej zaczn¹ o tym myœleæ, bo ka¿dego to dopadnie. Czy umimy odnaleŸæ tak¿e coœ dobrego u m³odych? Na pytanie skierowane do m³odej samotnej dziewczyny – czego szuka – odpowiedzia³a: Mi³oœci!. Mój Panie, czy przyjdzie dzieñ, kiedy odnajd¹, ¿e to nie mi³oœæ ch³opca, czy dziewczyny jest najpiêkniejsz¹ mi³oœci¹, ale spotkanie z Tob¹ objawi, czym tak naprawdê jest mi³oœæ. Bo to Bóg wymyœli³ mi³oœæ, bo to Bóg sprawi³ i posia³ w serce tej dziewczyny, ¿e krzyczy o mi³oœæ, wo³a o Boga. Echo tego co powiedzia³ œw. Augustyn: Niespokojne jest Panie serce moje, dopóki nie spocznie w Tobie. Stworzy³eœ nas ukierunkowanych ku Tobie. Cz³owiek nie wie, kim jest, dopóki nie dotknie go mi³oœæ. Najwiêkszym nieszczêœciem jest, kiedy nie liczymy siê dla nikogo. Zadajemy sobie pytanie, jak naszym m³odym ch³opcom i dziewczynom pomóc. Jak ich doprowadziæ, ¿eby oni prze¿yli i doœwiadczyli spotkania ¿ywego Boga. To jest najwa¿niejsze. Ja mia³em to szczêœcie, trzymaj¹c siê œwiadectw tych m³odych ludzi w Warszawie. Nagle poczu³em, ¿e wiara jest spotkaniem, jest relacj¹ z osob¹, z Jezusem Chrystusem, Synem Boga Zmartwychwsta³ego i ¿e jestem zaproszony do niesamowitej relacji. Dlatego raz na dobê przymykamy oczy i jesteœmy z Nim. Otwieramy Jego Bibliê, nape³niamy siê Jego S³owem. Patrzymy na braci i siostry i mówimy: Panie, chcemy kochaæ tak jak Ty, nawet wszystkich. Przychodzimy na Eucharystiê i kap³an daje nam sens. Jesteœmy zdumieni, ¿e Bóg siê schyla wrêcz do nas i pytamy, kim jesteœmy, czym zas³u¿yliœmy na to. Spotkanie z Jezusem Chrystusem i przyjêcie Go zmienia ca³e nasze ¿ycie. Pan Jezus przyszed³, ¿ebyœmy mieli doœwiadczenie jak cenni jesteœmy w oczach Boga, ¿e odda³ za nas ¿ycie i zmartwychwsta³. No, mnie to bardzo wziê³o. 30 lat jestem ksiêdzem. Przed laty powiedzia³em: Jestem Twój i nie ¿a³ujê tego. Bez Boga by³bym zagubiony. Moje marzenia, które mia³em, by byæ blisko ulicy, ubogich ludzi spe³ni³y siê. ¯yjê w centrum wielkiego miasta, w wirze ¿ycia i pytam: Panie, jak to jest w tym œwiecie?... Kiedy wam siê wszystko nagle za³amie w wyniku jakiœ bolesnych doœwiadczeñ ¿ycia,
7
miejcie blisko krzy¿. Przytulcie tam, gdzie was boli – czy na sercu, czy na uczuciach, czy w g³owie i tak w g³êbi ducha powiedzcie: Jestem Twój! Nawet gdybyœcie ju¿ tylko tyle wiary mieli, ¿e ledwie siê tli, to i t¹ resztk¹ zawo³ajcie: Jestem Twój! a obiecujê wam, Pan przyjdzie i wam pomo¿e! Dlatego nigdy nie jesteœmy sami! Nigdy!...” Niesamowite spotkanie, pe³ne duchowych prze¿yæ, pog³êbia³a grupa muzyczna studentów z Gimnazjum z Cz. Cieszyna, œpiewaj¹ca i graj¹ca na ró¿nych instrumentach. Ich zaanga¿owanie oraz iloœæ m³odych bior¹cych udzia³ w spotkaniu daje nadziejê, ¿e u nas mo¿e nie jest tak Ÿle z m³odzie¿¹, tylko brak wiêcej takich akcji jak ta w Wêdryni i Bystrzycy, która pomog³aby im odkryæ Boga ¿ywego i zachwyciæ siê Jego mi³oœci¹ do ka¿dego z nas. Tak¿e wspólnotowa atmosfera i bogate agape przygotowane na spotkaniach po Mszy œw. by³o pe³ne ¿yczliwoœci i wzajemniej mi³oœci zgromadzonych uczestników, pomog³o w prze¿ywaniu i odczuwaniu tej wielkiej radoœci z bycia dzieæmi Bo¿ymi. Irena Szymonikowa
Køížová cesta pro mládež aneb „Církev má mnoho co øíci mládeži a mládež má mnoho co øíci církvi.“ (Jan Pavel II.)
Na základì tìchto slov zveme všechny mladé na pobožnost køížové cesty. Nestyïte se a pøidejte se s námi do prùvodu køížové cesty - následujme spolu Ježíše! (Mladý je každý, kdo se tak cítí.) a
Kdy? Kde?
V nedìli 17.4.2011 v 16:15 Øímskokatolický kostel sv. Alberta Tøinec
a
Tìší se animátoøi za Tøinec a samozøejmì Pán Ježíš
Podìkování Srdeèné podìkování všech farníkù patøí panu Josefu Matuškovi za nezištné odklízení snìhu a zimní úklid okolí našeho kostela. Pán Bùh zapla!
M i s i j n í k o l á č Milí farníci a všichni, kdo jste pøispìli v letošní sbírce Misijní koláè. Dìkujeme za pomoc a finanèní dary, které letos èiní 52 689,- Kè. Tyto finance budou použity opìt pro naše adoptované dìti v rámci projektu Adopce na dálku (35 400,- Kè) a zbytek èástky, tak jak tradiènì, zašleme Otci Marianu Kuffovi na Slovensko do Žakovcù. O. M. Kuffa je pøedstavený Institutu Krista Veleknìze a stará se o seniory, nemocné, dìvèata z ulice, lidi bez domova, obìti domácího násilí apod. Za podporu a pomoc sponzorùm, tìm kdo pekli, rozdávali a všem, kdo se jakkoliv podíleli na úspìchu této akce, dìkují organizátoøi akce M. Wawreczková a P. Golasowská
Pou pro rodiny s dìtmi do Czêstochové Srdeènì zveme dìti, rodiny a všechny sympatizanty Podwórkowych Kó³ek Ró¿añcowych na pou do Czêstochové, která se uskuteèní v nedìli 12.6.2011. Program pro dìti v autobuse bude zajištìn. Bližší informace a pøihlášky: Silvie Krê¿eloková, tel. 605 325 749, 558 330 921 po 19. hodinì
P o u t n í z á j e z d y 4. èervna 2011 Svatý Hostýn - Pou Radia Proglas a Tv Noe 5. èervence 2011 Velehrad - Den slovanských vìrozvìstù sv. Cyrila a sv. Metodìje 17. záøí 2011 Zlaté hory - Pou tøí národù k Pannì Marii Pomocné Informace Kristina Hotaøová tel. 558 996 282 Drahomíra Paduchová tel. 558 993 528
8
Nedìlní liturgie v dubnu 4. nedìle postní (3.4.) 1. ètení: 1 Sam 16,1b.6-7.10-13a; 2. ètení: Ef 5,8-14; Evangelium: Jan 9,1-41 Žalm: odp. Hospodin je mùj pastýø, nic nepostrádám. Ref. Pan mym pasterzem, nie brak mi niczego. a
5. nedìle postní (10.4.) 1. ètení: Ez 37,12-14; 2. ètení: Øím 8,8-11; Evangelium: Jan 11,1-45 Žalm: odp. U Hospodina je slitování, hojné u nìho je vykoupení. Ref. Bóg Zbawicielem pe³nym mi³osierdzia.
a
Kvìtná nedìle (17.4.) 1. ètení: Iz 50,4-7; 2. ètení: Flp 2,6-11; Evangelium: Mt 26,14-27,66 Žalm: odp. Bože mùj, Bože mùj, proè si mì opustil? Ref. Bo¿e mój, Bo¿e, czemuœ mnie opuœci³?
a
Zelený ètvrtek (21.4.) 1. ètení: Ex 12,1-8.11-14; 2. ètení: 1 Kor 11,2326; Evangelium: Jan 13,1-15 Žalm: ref. Kielich Przymierza to Krew Zbawiciela.
a
Velký pátek (22.3.) 1. ètení: Iz 52,13-53,12; 2. ètení: Žid 4,14-16; 5,7-9; Evangelium: Jan 18,1-19,42 Žalm: odp. Otèe, do tvých rukou porouèím ducha svého.
a
Slavnost Zmrtvýchvstání Pánì (24.4.) 1. ètení: Sk 10,34a.37-43; 2. ètení: Kol 3,1-4 nebo 1 Kor 5,6b-8; Evangelium: Jan 20,1-9 nebo pøi veèerní mši svaté Lk 24,13-35 Žalm: odp. Toto je den, který pøipravil Pán, jásejme a radujme se z nìho. Ref. W tym dniu wspania³ym wszyscy siê weselmy.
a
2. nedìle velikonoèní (1.5.) 1. ètení: Sk 2,42-47; 2. ètení: 1 Petr 1,3-9; Evangelium: Jan 20,19-31 Žalm: odp. Dìkujte Hospodinu, nebo je dobrý, jeho milosrdenství trvá na vìky. Ref. Dziêkujê Panu, bo jest mi³osierny.
a
3. nedìle velikonoèní (8.5.) 1. ètení: Sk 2,14.22-33; 2. ètení: 1 Petr 1,17-21; Evangelium: Lk 24,13-35 Žalm: odp. Ukaž mi, Pane cestu k životu. Ref. Uka¿ nam, Panie, Twoj¹ œcie¿kê ¿ycia. Pøíští èíslo MOSTu vyjde 8. kvìtna 2011. Pøíspìvky mùžete zasílat do 27.4.2011.
most
M O S T 2 0 8 / X V I I I
Poøad bohoslužeb v dubnu § Nedìle 3.4.2011 – 4. nedìle postní; 6.30
a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Nedìle 10.4.2011 – 5. nedìle postní; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Nedìle 17.4.2011 – Kvìtná nedìle; 6.30 a 10.00 polsky, 8.00 a 17.00 èesky. § Ètvrtek 21.4.2011 – Zelený ètvrtek; ráno mše svatá není, 17.00 polsky, adorace v Getsemanské zahradì do 21.00. § Pátek 22.4.2011 – Velký pátek; den pøísného pùstu od masa a újmy; kostel bude otevøen od 14.00, v 16.00 pobožnost Køížové cesty a bezprostøednì po ní zaènou velkopáteèní obøady, zaèíná novéna k Božímu milosrdenství, vše bude èesky. Celonoèní adorace u Božího hrobu. § Sobota 23.4.2011 – aliturgický den; adorace u Božího hrobu do 17.30, modlitba Korunky k Božímu milosrdenství, svìcení pokrmù v 10.00 a 14.00. § Nedìle 24.4.2011 – Slavnost Zmrtvýchvstání Pánì, Boží hod velikonoèní; velikonoèní vigilie zaèíná v 4.30, èesko-polsky, mše sv. v 6.30 není; 8.00 polsky, 10.00 èesky a 17.00 polsky. V 16.30 adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a modlitba Korunky k Božímu Milosrdenství. § Pondìlí 25.4.20011- Pondìlí v oktávu velikonoèním; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. V 16.30 adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a modlitba Korunky k Božímu Milosrdenství. § Nedìle 1.5.2011 – 2. nedìle velikonoèní (Božího milosrdenství); dnes probìhne v Øímì beatifikace Sv. Otce Jana Pavla II. § Mše svaté v našem kostele: 6.30 polsky, 8.00 èesky, 15.30 polsky, 17.00 èesky. § Úterý 3.5.2011 – svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštolù. § Pátek 6.5.2011 – první pátek v mìsíci. § Nedìle 8.5.2011 – 3. nedìle velikonoèní; 6.30 a 10.00 èesky, 8.00 a 17.00 polsky. § Po celou postní dobu se koná každý pátek v 16.30 hod. a nedìli v 16.20 hod. pobožnost Køížové cesty v tom jazyce, v jakém je sloužena nedìlní veèerní mše svatá. Ve stejném jazyce je i veèerní páteèní mše svatá, ranní mše svatá je pak v jazyce opaèném. § Každou postní nedìli po mši svaté v 8.00 hodin zpíváme „Gorzkie ¿ale czyli rozpamiêtywanie Mêki Pañskiej“. § Každou nedìli (mimo dobu postní) pùl hodiny pøed veèerní mší svatou je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní a svátostné požehnání. § Mìsíc kvìten je zasvìcen Pannì Marii; každý kvìtnový veèer po veèerní mši svaté ji uctíme v Májové pobožnosti, v nedìli pak bude Májová pobožnost od 16.30.
§ Poslední nedìle v mìsíci (mimo dobu
postní) - Mariánské veèeøadlo.
§ V prùbìhu týdne mše svaté zaèínají v 6.35 a
17.00 hodin. V pondìlí, støedu, pátek - ranní èesky, veèerní polsky. V úterý, ètvrtek, sobotu - ranní polsky, veèerní èesky. Pozor na páteèní mše svaté v dobì postní – veèerní mše svatá je ve stejném jazyce jako pobožnost Køížové cesty, ranní pak v opaèném jazyce. § Každý ètvrtek po veèerní mši svaté je adorace Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní do 19.00 hodin. § Každý první pátek je po ranní mši svaté výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. § Každý pátek vyjma prvního pátku je výstav Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní s modlitbou Korunky k Božímu Milosrdenství. § První pátek v mìsíci - litanie a zasvìcení Božskému Srdci Ježíšovu. § Mše svatá v Domovì pro seniory na Sosnì je každý pátek v 15.30. Pùl hodiny pøed zaèátkem mše svaté je možno pøistoupit ke svátosti smíøení. § Mše svatá v Nemocnici Sosna je sloužena každou sobotu v 15.30. Pøede mší svatou je pøíležitost ke svátosti smíøení. Redakce neruèí za jazykový sled jednotlivých mší svatých. Sledujte vývìsku v kostele!
Úmysly Apoštolátu modlitby – duben 2011 Denní modlitba Apoštolátu: Nebeský Otèe, kladu pøed tebe celý dnešní den. Pøináším ti v nìm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpøítomòuje obì sebe samého za záchranu svìta. Duch Svatý, který jej vedl, kéž je i mým prùvodcem a vyzbrojí mì silou pro svìdectví o tvé lásce. To vše pøináším jako svou nepatrnou obì spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou Církve, zvláštì na úmysly, které nám pøedkládá Svatý otec a naši biskupové pro tento mìsíc: 1. úmysl všeobecný: Aby církev vìrohodným hlásáním evangelia pøedkládala dnešním lidem dùvody ve prospìch života a nadìje. 2. úmysl misijní: Aby misionáøi hlásáním evangelia a svìdectvím života pøinášeli Krista všem, kdo jej ještì neznají. 3. úmysl národní: Aby nezrušitelné duchovní znamení, které svátost køtu dává pokøtìnému, nás neustále posilovalo v úkolu vydávat svìdectví našemu Spasiteli.
Internetové stránky naší farnosti najdete na adrese www.trinec.farnost.cz
