BO06 DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE

BO03 / BO06 – DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE PODKLADY DO CVIČENÍ

Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek.

Obsah

NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ ............................................ 2 NÁVRHOVÁ PEVNOST DŘEVA ........................................................................................... 2 MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI ................................................................................................. 3 MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ..................................... 8 ZATÍŽENÍ SNĚHEM ................................................................................................................ 9 ZATÍŽENÍ VĚTREM .............................................................................................................. 10 SLOŽENÉ A ČLENĚNÉ PRUTY ........................................................................................... 12 HŘEBÍKOVÉ SPOJE .............................................................................................................. 13 SPOJE S KOVOVÝMI DESKAMI S PROLISOVANÝMI TRNY ........................................ 18 TŘÍDY PEVNOSTI DŘEVA................................................................................................... 21 KOMBINACE ZATÍŽENÍ (PODLE EN 1990)....................................................................... 23

BO03 / BO06 Dřevěné konstrukce

Ondřej Pešek, ÚKDK

NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ

NÁVRHOVÁ PEVNOST DŘEVA Tabulka 3.1 – Modifikační součinitel kmod Materiál

Třída provozu

1 Rostlé a lepené 2 lamelové dřevo 3

Třída trvání zatížení Stálé zatížení

Dlouhodobé zatížení

Střednědobé zatížení

Krátkodobé zatížení

Okamžikové zatížení

0,60

0,70

0,80

0,90

1,10

0,60

0,70

0,80

0,90

1,10

0,50

0,55

0,65

0,70

0,90

Jestliže se kombinace zatížení skládá ze zatížení příslušejících k různým třídám trvání zatížení, má se zvolit hodnota kmod, která odpovídá zatížení s nejkratší dobou trvání. Třída provozu 1 je charakterizována vlhkostí materiálů odpovídající teplotě 20°C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 65% pouze po několik týdnů v roce. POZNÁMKA: Ve třídě provozu 1 nepřesahuje průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin 12% Třída provozu 2 je charakterizována vlhkostí materiálů odpovídající teplotě 20°C a relativní vlhkosti okolního vzduchu přesahující 85% pouze po několik týdnů v roce. POZNÁMKA: Ve třídě provozu 2 nepřesahuje průměrná vlhkost u většiny dřeva jehličnatých dřevin 20% Třída provozu 3 je charakterizována klimatickými podmínkami vedoucími k vyšší vlhkosti než ve třídě provozu 2.

Podklady do cvičení – Ver. 1.0

strana 2



Tabulka 2.3 – Dílčí součinitel spolehlivosti materiálu γm

Základní kombinace: Rostlé dřevo Lepené lamelové dřevo LVL, překližka , OSB Mimořádné kombinace

1,30 1,25 1,20 1,00

Tabulka 2.1 - Třídy trvání zatížení Tabulka 2.2 - Příklady zařazení trvání zatížení

Třída trvání zatížení

Doba souhrnného trvání zatížení

Příklady zatížení

Stálé

déle než 10 let

vlastní tíha

Dlouhodobé

6 měsíců - 10 let

užitné zatížení ve skladech

Střednědobé

1 týden - 6 měsíců

užitné zatížení stropů, (sníh)

Krátkodobé

méně než 1 týden

sníh, vítr

Okamžikové

mimořádné zatížení, (vítr)

MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI Následující platí pro rovné rostlé dřevo, lepené lamelové dřevo nebo konstrukční výrobky na bázi dřeva s konstantním průřezem, jejichž vlákna jsou orientována převážně rovnoběžně po délce prvku.

Tah rovnoběžně s vlákny

σ t ,0, d f t ,0, d kde

≤1 ft,0,d

návrhová pevnost v tahu rovnoběžně s vlákny

σt,0,d

návrhové napětí v tahu rovnoběžně s vlákny

(prostý) tlak rovnoběžně s vlákny

σ c , 0 ,d f c ,0,d kde

≤1 fc,0,d

návrhová pevnost v tlaku rovnoběžně s vlákny

σc,0,d

návrhové napětí v tlaku rovnoběžně s vlákny

Tah kolmo k vláknům musí být uvážen vliv velikosti prvku


strana 3



Tlak kolmo k vláknům

σ c ,90,d k c ,90 ⋅ f c ,90,d kde

≤1

fc,90,d

návrhová pevnost v tlaku kolmo k vláknům

σc,90,d

návrhové napětí v tlaku kolmo k vláknům

kc,90 součinitel zohledňující uspořádání zatížení, možnost rozštěpení dřeva a stupeň deformace v tlaku. Nabývá hodnot 1,0 až 4,0; pokud se nepoužijí vzorce v EC5 má se uvažovat kc,90 = 1,0. Jednoosý ohyb

σ m,d

≤1

f m,d kde

fm,d

návrhová pevnost v ohybu

σm,d

návrhové napětí v ohybu

Šikmý (dvouosý) ohyb

σ m, y ,d f m, y ,d km

+ km

σ m , y ,d f m, y ,d

kde

+

σ m, z ,d f m, z ,d


≤1 ≤1

σm,y,d; σm,z,d

návrhová napětí v ohybu k hlavním osám

fm,y,d; fm,z,d

odpovídající návrhové pevnosti v ohybu

Součinitel km bere v úvahu redistribuci napětí a vliv nehomogenit materiálu v průřezu -

pro rostlé dřevo, lepené lamelové dřevo a LVL – obdélníkové průřezy km = 0,7 – ostatní průřezy km = 1,0

-

pro ostatní konstrukční výrobky na bázi dřeva, pro všechny průřezy km = 1,0

Smyk

τ v ,d f v ,d kde

≤1 fv,d

návrhová pevnost ve smyku pro příslušný případ

τv,d

návrhové napětí ve smyku

Pro ověření smykové únosnosti prvků v ohybu se má uvážit vliv trhlin použitím účinné šířky prvku

beff = k cr ⋅ b kde b je šířka příslušného průřezu, doporučené hodnoty jsou:


strana 4



-

kcr = 0,67

pro rostlé dřevo, lepené lamelové dřevo

-

kcr = 1,0

pro ostatní výrobky na bázi dřeva podle EN 13986 a EN 14374

Kroucení

τ tor ,d

≤1

k shape ⋅ f v ,d kde

fv,d

návrhová pevnost ve smyku pro příslušný případ

τtor,d

návrhové napětí ve smyku od kroucení

kshape

součinitel závislý na tvaru průřezu

k shape

pro kruhový průrůř 1,2     h   = 1 + 0,15   b  pro obdé ln íkový průrůř min  2,0   

(h je větší rozměr průřezu)

Tlak šikmo k vláknům musí být uvážen vliv velikosti prvku

f c , 0, d

σ c,α ,d ≤

f c , 0 ,d k c,90 ⋅ f c ,90,d

kde

sin 2 α + cos 2 α

σc,α,d

návrhové napětí v tlaku pod úhlem α k vláknům

kc,90

součinitel zohledňující účinek jakýchkoliv napětí šikmo k vláknům

Kombinace ohybu a osového tahu

σ t , 0, d ft , 0, d

σ t , 0, d ft , 0, d

+

σ m, y , d f m, y, d

+ km

+ km

σ m, y, d fm, y, d

+

σ m, z , d fm, z , d

σ m, z , d fm, z , d

≤1 ≤1

Kombinace ohybu a osového tlaku 2

 σ c ,0, d   f  c ,0, d

 σ m, y ,d σ m, z ,d  + + k ≤1 m  f m, y , d f m, z ,d 

 σ c ,0, d   f  c ,0, d

 σ σ  + km m, y , d + m , z , d ≤ 1  f m, y , d f m, z ,d 

2


strana 5



Vzpěr

σ c , 0, d kc ⋅ f c , 0 , d kde

≤1

kc

součinitel vzpěrnosti

kc =

1 k + k 2 − λ2rel

(

k = 0,5 1 + β c (λrel − 0,3) + λ2rel λrel

)

poměrná štíhlost

λrel =

λ π

βc

f c ,0, k E0, 05

součinitel imperfekce pro prvky splňující zakřivení L/500 pro lepené lamelové dřevo a L/300 pro rostlé dřevo

-

βc = 0,2

pro rostlé dřevo

-

βc = 0,1

pro lepené lamelové dřevo a LVL

Kombinace ohybu a vzpěru

σ c, 0, d

+

kc , y ⋅ f c , 0 , d

σ c, 0, d

σ m, y ,d f m, y , d

+ km

kc , z ⋅ f c , 0 , d

+ km

σ m, y , d f m, y , d

+


σ m, z , d f m, z ,d

≤1 ≤1

Klopení

σ m,d kcrit ⋅ f m , d kde

≤1

kcrit součinitel, který bere v úvahu redukovanou pevnost v ohybu v důsledku příčné a torzní nestability (součinitel klopení)

k crit

λrel,m

 1   = 1,56 − 0,75λrel ,m  1  2  λrel ,m

  pro λrel ,m ≤ 0,75   pro 0,75 < λrel ,m ≤ 1,4   pro 1,4 < λrel ,m 

poměrná štíhlost v ohybu

λrel , m =

f m, k

σ m,crit


strana 6


σm,crit


kritické napětí v ohybu

σ m, crit =

M y , crit Wy

=

π E0,05 ⋅ I z ⋅ G0, 05 ⋅ I tor lef ⋅ Wy

pro celistvý obdélníkový průřez ze dřeva jehličnatých dřevin se má uvažovat:

σ m, crit = lef

0,78 ⋅ b 2 E0, 05 h ⋅ lef

účinná délka

Kombinace klopení a vzpěru

 σ m, d  k ⋅ f  crit m , d

2

 σ c ,0, d  + ≤1  k ⋅f c, z c ,0, d 


strana 7



MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Deformace konstrukce způsobená účinky zatížení a vlhkosti nesmí překročit příslušné meze. Okamžitá deformace uinst se má vypočítat pro charakteristickou kombinaci zatížení s použitím průměrných hodnot příslušných modulů pružnosti, modulů pružnosti ve smyku a modulů prokluzu. Konečná deformace ufin se má vypočítat pro kvazistálou kombinaci zatížení. Jestliže se konstrukce skládá z prvků nebo dílců s rozdílným dotvarováním, konečná deformace se vypočítá s použitím konečných průměrných hodnot příslušných modulů pružnosti, modulů pružnosti ve smyku a modulů prokluzu. Pro konstrukce, které jsou složeny z prvků, dílců a spojů se stejným dotvarováním a za předpokladu lineární závislosti mezi zatížením a odpovídající deformací, se může konečná deformace ufin uvažovat takto:

u fin = u fin , G + u fin , Q1 + Σu fin ,Qi kde

u fin ,G = uinst , G (1 + k def )

u fin ,Q1 = uinst , Q1 (1 + ψ 2 ,1 ⋅ k def )

u fin ,Qi = uinst ,Qi (ψ 0 ,i + ψ 2 ,i ⋅ k def )

uinst , G ; uinst ,Q1 ; uinst , Qi

konečná deformace od stálého zatížení konečná deformace od hlavního proměnného zatížení konečná deformace od ostatních proměnných zatížení okamžité deformace od příslušného zatížení

ψ 2,1; ψ 2, i ψ 0,i

kombinační souč. pro charakteristickou hodnotu proměnných zat.

kdef

součinitel dotvarování

kombinační souč. pro kvazistálou hodnotu proměnných zatížení

Tabulka 3.2 – Součinitel dotvarování kdef Třída provozu Materiál 1 2 Rostlé dřevo 0,6 0,8 Lepené lamelové dřevo 0,6 0,8 LVL 0,6 0,8

3 2,0 2,0 2,0

Podmínka spolehlivosti pro deformaci ve svislém směru (průhyb):


w ≤ wlim

strana 8



ZATÍŽENÍ SNĚHEM obecně

s = µ i ⋅ Ce ⋅ Ct ⋅ s k

µi

tvarový součinitel zatížení sněhem

pro sedlové střechy tvarový součinitel pro sedlové střechy


případy zatížení sněhem na sedlové střeše

strana 9



ZATÍŽENÍ VĚTREM obecně


strana 10



pro sedlové střechy


strana 11



SLOŽENÉ A ČLENĚNÉ PRUTY Předpoklady: pruty jsou kloubově uloženy a mají délku l jednotlivé části jsou po délce z jednoho kusu zatížení je osová síla Fc působící v těžišti průřezu Typy prutů:

Složené pruty s průběžnými příložkami Členěné pruty s krátkými vložkami nebo rámovými spojkami Členěné pruty s příhradovými spojkami

Únosnost: Vybočení kolmo na hmotnou osu Únosnost se má uvažovat jako součet únosností jednotlivých prvků * Vybočení kolmo na nehmotnou osu Posouzení se provede pro účinný = efektivní průřez → určení účinných průřezových charakteristik (pro každý typ prutu jinak); posoudit spojovací prostředky na smykové síly Složené pruty s průběžnými příložkami

λef = l

účinná štíhlost + ohybová tuhost: kde

[

(

3 Atot ( ) EI = Ei I i + γ i Ei Ai ai2 ; ∑ ef I ef i =1

(

Ai = bi hi ; I i = 1 12 bi hi3 ; γ i =1,3 = 1 + π 2 Ei Ai si K i l 2

a2 =

γ 1 E1 A1 (h1 + h2 ) − γ 3 E3 A3 (h2 + h3 ) 3

2∑ γ i Ei Ai

)]

−1

)

; γ i=2 = 1 ;

 K ser ,i  K u ,i = 2 3 K ser ,i

; Ki = 

pro MSP pro MSÚ

i =1

Členěné pruty s krátkými vložkami nebo rámovými spojkami

n 2

λef = λ2 + η λ12

účinná štíhlost: kde

λ =l

Atot l1 je štíhlost celistvého prutu; λ1 = 12 ≥ 30 je štíhlost dříku; n = počet I tot h

dříků

Celková plocha průřezu Celkový moment setrvačnosti

I tot

pro dva dříky

pro tři dříky

Atot = 2 A

Atot = 3 A

[

b (2h + a ) − a 3 = 12 3

]

I tot

[

b (3h + 2a ) − (h + 2a ) + h 3 = 12 3

3

]

Tabulka C.1 – součinitel η zatížení stálé / dlouhodobé střednědobé / krátkodobé


Krátké vložky lepidlo hřebíky svorníky 1 4 3,5 1 3 2,5

Rámové spojky lepidlo hřebíky 3 6 2 4,5

strana 12



HŘEBÍKOVÉ SPOJE Spojovací prostředky kolíkového typu Únosnost kovových spojovacích prostředků kolíkového typu namáhaných příčně


strana 13



Tabulka 8.1 – Hodnoty kef Rozteče

kef Nepředvrtáno

Předvrtáno

a1 ≥ 14 d

1,0

1,0

a1 = 10 d

0,85

0,85

a1 = 7 d

0,7

0,7

a1 = 4 d 0,5 Pro mezilehlé rozteče je dovoleno pro kef použít lineární interpolaci


strana 14



pro hřebíkové spoje Tab. 8.2 Minimální rozteče a vzdálenosti od okrajů a konců pro hřebíky Rozteče nebo vzdálenosti

ρk ≤ 420 kg/m3

420 kg/m3 < ρk ≤ 500 kg/m3

otvory

(7+8.|cos α|).d

(4+|cos α|).d

a1

d < 5 mm: (5+5.|cos α|).d 0° ≤ α ≤ 360° d ≥ 5 mm: (5+7.|cos α|).d

a2

0° ≤ α ≤ 360°

5.d

7.d

(3+|sin α|).d

a3,t

-90° ≤ α ≤ 90°

(10+5.cos α).d

(15+5.cos α).d

(7+5.cos α).d

a3,c

90° ≤ α ≤ 270°

10.d

15.d

7.d

a4,t

a4,c

a1 a2 a3,c a3,t a4,c a4,t α

Úhel α

Minimální rozteče nebo vzdálenosti od konců/okrajů bez předvrtaných otvorů s předvrtanými

d < 5 mm: (5+2.sin α).d 0° ≤ α ≤ 180° d ≥ 5 mm: (5+5.sin α).d 180° ≤ α ≤ 5.d 360°

d < 5 mm: (7+2.sin α).d d ≥ 5 mm: (7+5.sin α).d 7.d

d < 5 mm: (3+2.sin α).d d ≥ 5 mm: (3+4.sin α).d 3.d

rozteč hřebíků v jedné řadě rovnoběžně s vlákny rozteč řad hřebíků kolmo k vláknům vzdálenost mezi hřebíkem a nezatíženým koncem vzdálenost mezi hřebíkem a zatíženým koncem vzdálenost mezi hřebíkem a nezatíženým okrajem vzdálenost mezi hřebíkem a zatíženým okrajem úhel mezi silou a směrem vláken


strana 15



Stavební hřebíky podle ČSN 02 0825 do jehličnatého dřeva d [mm]

dh [mm]

l [mm]

d [mm]

dh [mm]

l [mm]

1,40

3,5

25, 32

4,00

10,0

80, 90, 100, 110, 120

1,60

4,5

36

4,50

11,0

120, 130, 140

1,80

4,5

40

5,00

12,0

140, 150

2,24

5,5

45

5,60

12,0

140, 160, 180

2,50

6,0

50, 56, 63

6,30

13,5

160, 180, 200

2,80

7,0

56, 63, 70

7,10

15,5

200, 220

3,15

8,0

50, 56, 63, 70, 80

8,00

20,0

220, 250

3,55

9,0

70, 80, 90

9,00

20,0

220, 250

d

průměr hřebíku

dh

průměr hlavičky hřebíku

l

délka hřebíku

Únosnost hřebíkových spojů namáhaných osově


strana 16



Únosnost hřebíkových spojů namáhaných současně příčně a osově


strana 17



SPOJE S KOVOVÝMI DESKAMI S PROLISOVANÝMI TRNY Geometrie desky x-směr y-směr α β γ Aef

hlavní směr desky kolmý směr na hlavní směr desky úhel mezi směrem x a silou FM,Ed (α=0° až 90° → tah; α=90° až 180° → tlak) úhel mezi silou FM,Ed a směrem vláken úhel mezi spárou spoje a směrem x plocha celkového styčného povrchu mezi deskou a dřevem zmenšená o 5 mm od okrajů dřeva a o vzdálenost ve směru vláken od konce dřeva rovnající se 6-ti násobku jmenovité tloušťky spojovacího prostředku (efektivní / účinná plocha) rozměr desky měřený podél spáry spoje

l

Pevnostní vlastnosti desky únosnost připojení trnů na jednotku plochy pro úhly α a β únosnost v tahu na jednotku šířky desky v podélném směru desky (α=0°) únosnost v tahu na jednotku šířky desky v příčném směru desky (α=90°) únosnost v tlaku na jednotku šířky desky v podélném směru desky (α=0°) únosnost v tlaku na jednotku šířky desky v příčném směru desky (α=90°) únosnost ve smyku na jednotku šířky desky v podélném směru desky (α=0°) únosnost ve smyku na jednotku šířky desky v příčném směru desky (α=90°)

fa,α,β ft,0 ft,90 fc,0 fc,90 fv,0 fv,90

Únosnost připojení desky (spojení dřevo-ocel) 2

 τ F ,d  f  a ,α ,β ,d

  τ M ,d  +  f   a , 0 , 0 ,d

2

  ≤1  

Únosnost GN desky  Fx ,Ed  F  x ,Rd

2

  Fy ,Ed  +  F   y ,Rd

kde Fx,Ed; Fy,Ed Fx,Rd; Fy,Rd

2

  ≤1  

návrhové síly působící na 1 desku ve směrech x a y návrhové hodnoty únosnosti desky ve směrech x a y

Fx ,Ed = FEd ⋅ cos α ± 2 FM ,Ed ⋅ sin γ Fy ,Ed = FEd ⋅ sin α ± 2 FM ,Ed ⋅ cos γ

kde

f n , 0, k

FEd

návrhová síla v jedné desce (tj. polovina celkové síly ve středu prvku)

FM,Ed

návrhová síla od momentu ne jednu desku ( FM , Ed

 f n ,0,k ⋅ l ⋅ sin (γ − γ 0 sin (2γ ))  Fx ,Rk = max    f v,0 ,k ⋅ l ⋅ cos γ   f n ,90,k ⋅ l ⋅ cos γ  Fy ,Rk = max   k ⋅ f v ,90,k ⋅ l ⋅ sin γ  kde pro Fx, Ed > 0   f t ,90,k  f t , 0, k f n ,90,k =  =  pro Fx , Ed ≤ 0  f c,90,k  f c , 0 ,k


= 2 M Ed l )

pro Fy , Ed > 0   pro Fy , Ed ≤ 0

1 + k v sin (2γ ) k = 1

pro Fx, Ed > 0  pro Fx, Ed ≤ 0 

strana 18



Styčníkové desky BV 15 a BV 20 fa,α,β,k/γM [MPa] Návrhová pevnost připojení trnů na jednotku plochy pod úhly α a β Typ desky

BV 15

(tl. 1,5 mm)

BV 20

(tl. 2,0 mm)

β 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90° 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90°

0° 1,60 1,40 1,21 1,03 0,90 0,83 0,80 1,55 1,34 1,17 1,01 0,88 0,80 0,77

15° 1,50 1,32 1,16 1,01 0,89 0,83 0,80 1,44 1,28 1,11 0,97 0,86 0,80 0,77

30° 1,40 1,25 1,11 0,98 0,88 0,83 0,80 1,34 1,19 1,06 0,94 0,85 0,80 0,77

α 45° 1,30 1,17 1,06 0,94 0,87 0,81 0,80 1,24 1,12 1,01 0,92 0,83 0,78 0,77

60° 1,20 1,09 1,01 0,92 0,85 0,81 0,80 1,13 1,04 0,96 0,87 0,82 0,78 0,77

75° 1,10 1,02 0,95 0,89 0,84 0,81 0,80 1,03 0,97 0,91 0,85 0,81 0,78 0,77

90° 1,00 0,94 0,90 0,85 0,83 0,81 0,80 0,93 0,89 0,85 0,82 0,80 0,77 0,77

Pro mezilehlé úhly lze interpolovat podle přímky Pro konstrukce s volným rozpětím větším než 20 m se hodnoty pevnosti snižují o 10% a 20% pro desky typu BV 20 a BV 15 respektive

Návrhová pevnost spojky fRk/γM [N.mm-1]

γ 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90° 105° 120° 135° 150° 165° 180°

BV 15 (tl. 1,5 mm) v tahu v tlaku ve smyku ft,Rk/γM fc,Rk/γM fv,Rk/γM 37 37 37 37 37 43 37 37 48 37 37 77 54 54 71 77 77 60 100 100 48 77 77 45 54 54 43 37 37 40 37 37 37 37 37 37 37 37 37

BV 20 (tl. 2,0 mm) v tahu v tlaku ve smyku ft,Rk/γM fc,Rk/γM fv,Rk/γM 72 72 63 72 72 67 72 72 72 72 72 87 120 120 100 165 165 90 210 210 80 165 165 70 120 120 60 72 72 60 72 72 60 72 72 62 72 72 63

Pro mezilehlé úhly lze interpolovat podle přímky Pro konstrukce s volným rozpětím větším než 20 m se hodnoty pevnosti snižují o 10% a 20% pro desky typu BV 20 a BV 15 respektive


strana 19



Styčníkové desky M20 a M14 fa,α,β,k/γM [MPa] Návrhová pevnost připojení trnů na jednotku plochy pod úhly α a β Typ desky

M 20

(tl. 1,0 mm)

M 14

(tl. 2,0 mm)

β 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90° 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90°

0° 1,35 1,22 1,10 0,97 0,85 0,72 0,60 1,05 1,04 1,03 1,03 1,02 1,01 1,00

15° 1,35 1,23 1,10 0,98 0,86 0,73 0,61 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

30° 1,35 1,23 1,10 0,98 0,86 0,74 0,62 0,95 0,96 0,97 0,97 0,98 0,99 1,00

α 45° 1,35 1,23 1,11 0,99 0,87 0,75 0,63 0,90 0,92 0,93 0,95 0,97 0,99 1,00

60° 1,35 1,23 1,11 0,99 0,87 0,75 0,63 0,85 0,88 0,90 0,93 0,95 0,98 1,00

75° 1,35 1,23 1,11 0,99 0,88 0,76 0,64 0,80 0,83 0,87 0,90 0,93 0,97 1,00

90° 1,35 1,23 1,11 1,00 0,88 0,77 0,65 0,75 0,79 0,83 0,88 0,92 0,96 1,00

Pro mezilehlé úhly lze interpolovat podle přímky Pro konstrukce s volným rozpětím větším než 20 m se hodnoty pevnosti snižují o 10%

Návrhová pevnost spojky fRk/γM [N.mm-1]

γ 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90° 105° 120° 135° 150° 165° 180°

M 20 (tl. 1,0 mm) v tahu v tlaku ve smyku ft,Rk/γM fc,Rk/γM fv,Rk/γM 89,0 62,5 45,0 79,0 55,5 45,0 69,0 48,5 56,0 59,0 41,5 68,0 67,0 47,0 53,0 75,0 53,0 38,0 83,0 58,5 22,0 75,0 53,0 34,0 67,0 47,0 45,0 59,0 41,5 45,0 69,0 48,5 45,0 79,0 55,5 45,0 89,0 62,5 45,0

M 14 v tahu ft,Rk/γM 185,0 145,0 105,0 65,0 65,0 65,0 65,0 65,0 65,0 65,0 105,0 145,0 185,0

(tl. 2,0 mm) v tlaku ve smyku fc,Rk/γM fv,Rk/γM 158,0 73,0 123,0 73,0 88,0 96,0 53,0 129,0 53,0 129,0 53,0 100,0 53,0 63,0 53,0 51,0 53,0 44,0 53,0 44,0 88,0 44,0 123,0 45,0 158,0 73,0

Pro mezilehlé úhly lze interpolovat podle přímky Pro konstrukce s volným rozpětím větším než 20 m se hodnoty pevnosti snižují o 10%


strana 20



TŘÍDY PEVNOSTI DŘEVA


strana 21




strana 22



KOMBINACE ZATÍŽENÍ (PODLE EN 1990) •

Mezní stavy únosnosti

6.4.3.2 Kombinace zatížení pro trvalé a dočasné návrhové situace (základní kombinace)

Σ γ G , j G k , j "+" γ P P"+" γ Q ,1Q k ,1 "+" Σ γ Q ,iψ 0,i Q k ,i

j ≥1

i >1

(6.10)

Σ γ G , j G k , j "+" γ P P"+" γ Q ,1ψ 0 ,1Qk ,1 "+" Σ γ Q ,iψ 0,i Qk ,i

j ≥1

i >1

(6.10a)

Σ ξ j γ G , j G k , j "+" γ P P"+" γ Q ,1Q k ,1 "+" Σ γ Q ,iψ 0 ,i Q k ,i

j ≥1

i >1

(6.10b)

6.4.3.3 Kombinace zatížení pro mimořádné návrhové situace

Σ G k , j "+" P"+" Ad "+" (ψ 1,1 neboψ 2 ,1 )Q k ,1 "+" Σ ψ 2,i Qk ,i

j ≥1

i >1

(6.11b)

6.4.3.4 Kombinace zatížení pro seizmické návrhové situace

Σ G k , j "+" P"+" AEd "+" Σ ψ 2 ,i Q k ,i

j ≥1

i >1

•

(6.12b)

Mezní stavy použitelnosti

a) charakteristická kombinace

Σ G k , j "+" P"+" Qk ,1 "+" Σ ψ 0,i Qk ,i

j ≥1

i >1

(6.14b)

b) častá kombinace

Σ G k , j "+" P"+"ψ 1,1Qk ,1 "+" Σ ψ 2,i Qk ,i

j ≥1

i>1

(6.15b)

c) kvazistálá kombinace

Σ G k , j "+" P"+" Σ ψ 2,i Qk ,i

j ≥1

i >1

•

(6.16b)

Součinitelé zatížení

Tabulka A.1.2(A)(CZ) - Návrhové hodnoty zatížení (EQU) (soubor A) Stálá zatížení Trvalé a dočasné návrhové situace nepříznivá

příznivá

Výraz (6.10)

0,9 Gkj,inf

1,1 Gkj,sup

Vedlejší proměnná zatížení nejúčinnější (pokud se ostatní vyskytuje) 1,5 γq,1 Qk,1 1,5 ψ0,i Qk,i (0 pro příznivé) (0 pro příznivé) Hlavní proměnné zatížení

Tabulka A.1.2(B)(CZ)-1 a 2 - Návrhové hodnoty zatížení (STR/GEO) (soubor B) Stálá zatížení Trvalé a dočasné návrhové situace nepříznivá

příznivá

Výraz (6.10)

1,35 Gkj,sup

1,00 Gkj,inf

Výraz (6.10a)

1,35 Gkj,sup

1,00 Gkj,inf

Výraz (6.10b)

1,35*0,85 Gkj,sup

1,00 Gkj,inf


Vedlejší proměnná zatížení nejúčinnější (pokud se ostatní vyskytuje) 1,50 Qk,1 1,5 ψ0,i Qk,i (0 pro příznivé) (0 pro příznivé) Hlavní proměnné zatížení

1,5 ψ0,1 Qk,1 1,5 ψ0,i Qk,i (0 pro příznivé) (0 pro příznivé) 1,5 Qk,1 1,5 ψ0,i Qk,i (0 pro příznivé) (0 pro příznivé)

strana 23



Tabulka A1.1 - Doporučené hodnoty součinitele ψ pro pozemní stavby ψ0

ψ1

ψ2

Kategorie A: obytné plochy

0,7

0,5

0,3

Kategorie B: kancelářské plochy

0,7

0,5

0,3

Kategorie C: shromažďovací plochy

0,7

0,7

0,6

Kategorie D: obchodní plochy

0,7

0,7

0,6

Kategorie E: skladovací plochy

1,0

0,9

0,8

0,7

0,7

0,6

0,7

0,5

0,3

0,7

0,2

0,0

0,7

0,5

0,2

Ostatní členové CEN, pro stavby umístěné ve výšce H 0,7 > 1000 m.n.m.

0,5

0,2

Ostatní členové CEN, pro stavby umístěné ve výšce H 0,5 ≤ 1000 m.n.m.

0,2

0,0

Zatížení větrem (viz EN 1991-1-4)

0,6

0,2

0,0

Teplota (ne od požáru) pro pozemní stavby (viz EN 0,6 1991-1-5)

0,5

0,0

Zatížení Kategorie užitných zatížení pro pozemní stavby (viz EN 1991-1-1)

Kategorie F: dopravní plochy tíha vozidla ≤ 30kN Kategorie G: dopravní plochy 30kN < tíha vozidla ≤ 160kN Kategorie H: střechy Zatížení sněhem (viz EN 1991-1-3) Finsko, Island, Norsko, Švédsko

© Ondřej Pešek, Ústav kovových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební, VUT v Brně


strana 24

BO06 DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE

Recommend Documents