Běžný účet jako institut obchodního práva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Běžný účet jako institut obchodního práva Bakalářská práce

Autor:

Ivana Tomanová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, PhD.

Duben, 2011 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vyškově dne 27.4.2011

Ivana Tomanová, DiS.

2

Anotace: Tomanová Ivana, Běţný účet jako institut obchodního práva. Bakalářská práce, Vyškov 2011. Tato práce pojednává o právní úpravě běţných účtů v České republice. Rozebírá, které zákony se k běţnému účtu váţí a vyzdvihuje problémy, které díky právní úpravě vznikají. V další části práce popisuje a srovnává běţné účty vybraných bank z pohledu právního, bezpečnostního a ekonomického.

Annotation: Tomanová Ivana, The Current Account as an Institut of the Business Law. Bachelor thesis, Vyškov 2011. This work deals with legislation about current acounts in Czech republic. The work discusses which acts are related to current accounts and solves probléme, which are groving from the legislation. In next part of this work, are described and compared current accounts from choosen banks, from the view of legislation, security and ekonomy.

3

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 CÍL PRÁCE .............................................................................................................................. 7 1

OBCHODNÍ PRÁVO A OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY ............................... 8

1.1

Obecně o obchodním právu ..................................................................................................................... 8

1.2

Vztah obchodního a občanského zákoníku ............................................................................................ 9

1.3

Obchodní závazkové vztahy .................................................................................................................. 11

2

SMLOUVA O BĚŽNÉM ÚČTU.................................................................................... 14

2.1

Obecně o bankovních smlouvách .......................................................................................................... 14

2.2

Běžný účet jako základní bankovní produkt ....................................................................................... 15

2.3 Právní úprava ......................................................................................................................................... 17 2.3.1 Bankovní tajemství .............................................................................................................................. 18 2.3.2 Pojištění vkladů.................................................................................................................................... 19 2.4 Vznik smlouvy – zřízení a vedení běžného účtu................................................................................... 22 2.4.1 Nakládání s účtem ................................................................................................................................ 24 2.4.2 Nakládání s peněţními prostředky ....................................................................................................... 25 2.5

Práva a povinnosti stran ........................................................................................................................ 26

2.6 Zánik smlouvy ........................................................................................................................................ 31 2.6.1 Důsledky smrti majitele běţného účtu ................................................................................................. 32

3

PŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ – INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ .......................... 34

3.1

Historie on-line bankovnictví ................................................................................................................ 34

3.2

Důvody rozvoje on-line bankovnictví ................................................................................................... 35

3.3

Technické a lidské zdroje potřebné pro on-line bankovnictví ............................................................ 37

3.4

Bezpečnostní aspekty internetového bankovnictví a jeho porovnání ve vybraných bankách ......... 37

3.5

Trendy a bezpečnost on-line bankovnictví ........................................................................................... 39

4 4.1

BANKOVNÍ ÚČTY VE VYBRANÝCH BANKÁCH ................................................. 41 Raiffeisenbank, a.s.................................................................................................................................. 41

4

4.1.1 4.1.2 4.1.3

Charakteristika ..................................................................................................................................... 41 Výhody a nevýhody ............................................................................................................................. 44 Návrhy na zlepšení ............................................................................................................................... 46

4.2 Ge Money bank, a.s ................................................................................................................................ 46 4.2.1 Charakteristika ..................................................................................................................................... 46 4.2.2 Výhody a nevýhody ............................................................................................................................. 49 4.2.3 Návrhy na zlepšení ............................................................................................................................... 50 4.3 Česká spořitelna, a.s ............................................................................................................................... 51 4.3.1 Charakteristika ..................................................................................................................................... 51 4.3.2 Výhody a nevýhody ............................................................................................................................. 54 4.3.3 Návrhy na zlepšení ............................................................................................................................... 55

5 POROVNÁNÍ OSOBNÍCH BĚŽNÝCH ÚČTŮ V RAIFFEISENBANK, GE MONEY BANK A ČESKÉ SPOŘITELNĚ ......................................................................... 57 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 60 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................... 61 PŘÍLOHA 1 – TABULKA ÚROČENÍ BĚŽNÝCH ÚČTŮ V ČR ..................................... 64 PŘÍLOHA 2 – INDIKATIVNÍ NABÍDKA RAIFFEISENBANK ..................................... 66

5

Úvod Téma mé bakalářské práce jsem si vybrala s ohledem na své zaměstnání v bankovní sféře, kde mám na starost oblast osobního bankovnictví. Přáním kaţdé banky je, aby u ní mělo co nejvíce lidí zřízený účet, aby klienti vyuţívali bankovní sluţby, které jim banka nabízí a hlavně, aby byli jako noví, tak stávající klienti spokojeni a neměli potřebu hledat „lepší podmínky“ někde jinde. V této chvíli je potřeba si však poloţit otázku: „Jaké lepší podmínky a sluţby vlastně klienti očekávají?“ Odpověď na tuto otázku je velmi individuální, protoţe kaţdý z nás je osobnost odlišná, s jinými očekáváními, s odlišnou profesí. Někomu stačí mít jen zřízený běţný účet, na který jednou za měsíc přijde výplata, kterou si potom z bankomatu nebo na pobočce vybere a nic více. Jiný zase chce mít mimo běţného účtu veškeré další produkty, kterými můţe nějakým způsobem například zhodnocovat své prostředky, spořit peníze a kumulovat majetek. Někdo chce mít k účtu přístup kdykoliv a odkudkoliv, jinému stačí jednou za čas navštívit pobočku. Potřeby klientů jsou jednoduše různorodé a proto i nabídky produktů a sluţeb bank se liší a zaměřují se kaţdá na různé cílové skupiny klientů. Na bankéřích pak uţ je to, aby svým celkovým vystupováním zjistili potřebné informace o klientech, dokázali vyhovět jejich potřebám a najít alternativní řešení.

6

Cíl práce Cílem této mé práce je nejenom rozbor smlouvy o běţném účtu, ale také pojednání o vztahu obchodního a občanského zákoníku, pojednání o obchodních závazkových vztazích, které smlouvu o běţném účtu ovlivňují a zmíním zde oblast bankovního tajemství a pojištění vkladů, jelikoţ pojištění vkladů je téma, které s klienty prakticky dnes a denně řeším. Je to hlavní věc, na kterou klienti myslí v případě, ţe si do banky ukládají nějaké své volné prostředky. Druhá věc, která klienty zajímá, jsou úroky. Takţe co se úročení účtů týče, to zde také zmíním. Konkrétně v rozboru smlouvy o běţném účtu se zaměřím na její zřízení a vedení, zdůrazním konkrétní práva a povinnosti banky a klientů ve svých vzájemných vztazích. Zánik smlouvy, důsledky smrti majitele běţného účtu a vypořádání závazků bude také součástí této mé práce. Tato práce je nejenom teoretickým zpracováním, ale vychází i z průzkumu v praxi, který jsem učinila u tří bank. Zaměřím se také na nejrozšířenější formu přímého bankovnictví – na internetové bankovnictví, jeho historii, rozvoj a porovnám jeho bezpečnostní aspekty ve vybraných bankách. Dále porovnám parametry sluţeb jejich běţných účtů, cenu, dostupnost poboček a bankomatů. Zhodnotím zde také vhodnost a vyuţitelnost bankovních sluţeb pro určité cílové skupiny klientů a provedu porovnání výhod, nedostatků a návrhy na zlepšení. Jako první z bank jsem si vybrala Raiffeisenbank, a.s, protoţe to je banka, ve které pracuji. Dále pak Ge Money Bank, a.s, jelikoţ v této bance jsem začínala a bylo to mé první zaměstnání, na které ráda vzpomínám. Jako třetí banku jsem zvolila Českou spořitelnu, jelikoţ má v naší republice největší podíl na trhu a je to taková „česká klasika“ - jak říkají někteří klienti. Výše uvedené banky jsem si vybrala mimo jiné také proto, ţe pravidelně získávají různá ocenění jako například Nejdynamičtější banka roku, MasterCard Banka roku, Účet roku či Banka bez bariér a jiné ocenění v dalších kategoriích.

7

1

Obchodní právo a obchodní závazkové vztahy 1.1

Obecně o obchodním právu

Obchodní právo tvoří souhrn právních norem, které obsahují specifickou právní úpravu majetkových vztahů vznikajících v obchodních vztazích, jejichţ subjekty jsou obvykle podnikatelé. Obchodní právo je součástí soukromého práva a navazuje na obecnou úpravu majetkových vztahů v normách občanského práva. Základní instituty obchodního práva jsou kodifikovány v obchodním zákoníku. Obchodní zákoník navazuje na novelizovaný občanský zákoník a obsahuje základní úpravu soukromoprávních vztahů týkajících se podnikání a podnikatelů. Ve vztahu k občanskému zákoníku má obchodní zákoník postavení zákona zvláštního (specifického), občanský zákoník je pak zákonem obecným.1 Do obchodního práva jako právního odvětví se řadí i úprava některých dalších právních vztahů, která není upravena v obchodním zákoníku, ale v jiných zákonech. Dalšími prameny obchodního práva mimo zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů je například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a jiné. Obchodní zákoník – zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ) upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (§ 1 odst. 1 ObchZ). Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí (vlastní právní úprava obchodních zvyklostí je obsaţena v ustanovení § 264 ObchZ a rozumí se jimi pravidla chování, které se fakticky mezi podnikateli dodrţuje), a není-li jich, posoudí se podle zásad, na kterých spočívá tento zákon podle § 1 odst. 2. ObchZ..

1

MADAR Z. A KOLEKTIV, Slovník českého práva, 1. vyd. Praha: Linde, 1995, s. 597.

8

1.2

Vztah obchodního a občanského zákoníku

V praxi dělá problémy odlišit, kdy se právní vztah řídí obchodním zákoníkem a kdy občanským zákoníkem. Obecně platí, ţe co není upraveno v obchodním zákoníku, řídí se občanským zákoníkem (například smlouva o nájmu není v obchodním zákoníku upravena, a proto se při řešení tohoto právního vztahu postupuje podle občanského zákoníku nebo dále obchodní zákoník neupravuje vůbec právní úpravu vlastnictví a jeho ochranu, věcná břemena, aj.). Občanský zákoník – zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObčZ.), je základem soukromoprávní úpravy společenských vztahů. Obchodní zákoník představuje ve vztahu k obchodnímu zákoníku zvláštní zákon upravující specifika projevující se v oblasti podnikání a obchodu. Občanský zákoník má tak podpůrnou působnost pro vztahy, které se podle obecného vymezení řídí obchodním zákoníkem a pro vztahy, které jsou předmětem úpravy obchodního zákoníku má úprava v něm obsaţená přednost před úpravou obecnou v zákoně občanském. Teprve v případě, ţe obchodní zákoník některou otázku neupravuje komplexně, nebo ji neupravuje vůbec, řídí se vztahy v oblasti podnikání a obchodu občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva.2 Jestliţe obchodní zákoník jako předpis speciální některou otázku neupravuje komplexně či ji neupravuje vůbec, tak bude aplikován zákoník občanský. Mohou nastat tři případy vztahu občanského a obchodního zákoníku: 1. Obchodní zákoník upravuje právní vztahy výlučně (samostatně) tak, ţe pouţití občanského zákoníku není moţné, přestoţe danou oblast úpravy je moţné najít i v občanském zákoníku (např. ručení, promlčení). Výlučnost úpravy znamená, ţe pro oblast obchodu a podnikání upravuje určitou otázku jen obchodní zákoník (např. bankovní záruka) a v občanském zákoníku tak není upravena vůbec. 2. Není-li právní úprava v obchodním zákoníku obsaţena, tak je třeba pouţít jen občanský zákoník či občanskoprávní předpisy (např. plná moc, kupní smlouva, jejímţ předmětem je nemovitost, pojistná smlouva, převzetí dluhu, postoupení pohledávky, náleţitosti právních úkonů, aj.)

2

LOCHMANOVÁ L., Základy obchodního práva, 1. vyd. Ostrava: Publishing s.r.o., 2009, s. 20 - 21

9

3. Sloţitější a náročnější je situace, kdy příslušná právní úprava spočívá v tom, ţe daná právní úprava je obsaţena v obou předpisech, ale speciální úprava v obchodním zákoníku má přednost před obecnou úpravou v zákoníku občanském. Jedná se například o smluvní pokutu, započtení pohledávek či právní úpravu právních úkonů, aj.) Obchodní zákoník se v rozsahu vymezeném zákonem vztahuje i na právní vztahy jiných osob, neţ které mají postavení podnikatelů podle obchodního zákoníku. Obchodním zákoníkem se řídí vţdy závazkové vztahy uvedené v § 261, odst. 3 ObchZ, i kdyţ jejich subjekty nejsou podnikatelé, a vztahy vzniklé při zajištění plnění z těchto vztahů. Jde o tzv. absolutní obchody (například vztahy mezi zakladateli obchodních společností, vztahy ze smluv o prodeji podniku, vztahy ze smlouvy o úvěru, z cestovního šeku, aj.)3 Je třeba vţdy uzavřít písemnou dohodu. Kromě těch případů, kdy se obchodní zákoník vztahuje i na osoby, které nejsou podnikateli, mohou se účastníci závazkového vztahu kdykoliv dohodnout, ţe jejich závazkový vztah, který by se jinak měl řídit občanským zákoníkem, se bude řídit zákoníkem obchodním (tzv. volba zákona - § 262 ObchZ). Opačná dohoda však moţná není. Podnikatelé se tedy nemohou dohodnout, ţe jejich závazkový vztah se nebude řídit obchodním zákoníkem, ale zákoníkem občanským.4 Pokud by některou otázku týkající se obchodních závazkových vztahů neřešil ani obchodní ani občanský zákoník a strany se v rámci dispozitivní úpravy o ní nedohodly, pak by se posuzovala podle obchodních zvyklostí. V případě obchodních závazkových vztahů se zahraničními podnikateli pak podle obchodních zvyklostí zachovávaných v mezinárodním obchodě. Jestliţe by řešení nepřineslo ani jejich pouţití, posuzovala by se daná otázka podle zásad, na nichţ obchodní zákoník spočívá, například zásady ochrany poctivého obchodního styku, zásady smluvní volnosti a zásady rovnosti stran.5

3

MADAR Z. A KOLEKTIV, Slovník českého práva, 1. vyd. Praha: Linde, 1995, s. 605 MADAR Z. A KOLEKTIV, Slovník českého práva, 1. vyd. Praha: Linde, 1995, s. 605 5 ŠVARC Z. A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 200 4

10

1.3

Obchodní závazkové vztahy

Konkrétní definici obchodních závazkových vztahů v zákoně nenalezneme, nicméně obecně řečeno se jedná o soukromoprávní závazkové vztahy, jejichţ specifická úprava je obsaţena v obchodním zákoníku v části třetí (§ 261 aţ § 755 ObchZ). Obchodní závazkové vztahy dělíme na: 1) relativní obchody 2) typové (nominální) obchody 3) kombinované obchody 4) fakultativní obchody V doktríně i praxi se často pouţívá nejednoznačného pojmu „obchody“, který můţe být vykládán navíc různě právníky a ekonomy. Z širšího hlediska obchodního (ekonomického) je třeba přirozeně chápat jako obchod např. kaţdý akt směny zboţí nebo sluţeb za peníze, bez ohledu na to, kdo je subjektem vztahu, a bez ohledu na jeho hospodářský účel (spotřebitelský nebo podnikatelský).6 Tradičně obchodní závazkové vztahy dělíme na typové obchody (dříve označované jako „absolutní obchody“) a na relativní obchody. Typové obchody podléhají obchodnímu zákoníku bez ohledu na to, zda jsou jeho strany obchodníci či nikoliv. Relativní obchody mohou mezi sebou navazovat zásadně jenom obchodníci. ad. 1) K relativním obchodům podle obchodního zákoníku (§ 261 odst. 1 a 2 ObchZ) patří:7 

vztahy mezi podnikateli, za předpokladu, ţe je při jejich vzniku zřejmé, s ohledem na všechny okolnosti, ţe se týkají jejich podnikatelské činnosti



vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliţe se týkají zabezpečování veřejných potřeb

ad. 2) Pokud bychom měli blíţe definovat typové (nominální) obchody, tak se jedná o závazkové vztahy bez ohledu na povahu účastníků, které jsou taxativně vyjmenované v ustanovení § 261 odst. 3 ObchZ. V důsledku úpravy v § 262 odst. 4 ObchZ mohou mít 6

BEJČEK J., ELIÁŠ K., RABAN P. A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 23 7 ŠVARC Z. A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 196-197

11

odlišný obsah podle toho, zda je jejich stranami podnikatel, stát, samosprávná územní jednotka či nepodnikatelé (občané, spotřebitelé). Obchodní zákoník se u vztahů s nepodnikatelskými subjekty pouţije aţ v případě, ţe „ochranářská ustanovení“ uvedená v § 262 odst. 4 ObchZ nestanoví – nikoliv jen „něco jiného“, jak by se dalo u standardního vymezení subsidiarity očekávat – ale, „něco pro nepodnikatele výhodnějšího“ (prospěšnějšího).8 Mezi typové (nominální) obchody řadíme například smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části, smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o úvěru, smlouvy o provozu dopravního prostředku, smlouvy o tichém společenství, smlouvy o bankovním uloţení věci, smlouvy o běţném účtu, smlouvy o vkladovém účtu a jiné. ad. 3) Kombinované obchody jsou smlouvy mezi osobami uvedenými v § 261 odst. 1 a 2 ObchZ, které nejsou upraveny v obchodním zákoníku a jsou upraveny jako smluvní typ v zákoníku občanském. To tedy znamená, ţe co není pro daný smluvní typ zvláštně upraveno, tak pro to se pouţijí obecná ustanovení obchodních závazkových vztahů. Jde tedy o kombinaci občanskoprávní a obchodněprávní úpravy. Není-li tedy smluvní typ upraven v ObchZ a je upraven v ObčZ, pouţije se i ve vztazích mezi podnikateli uzavírajícími tento smluvní typ jen ustanovení ObčZ o tomto smluvním typu. Otázky mezi podnikateli v právním vztahu vzniknuvším na základě tohoto „občanskoprávního“ smluvního typu, které lze řešit podle obchodního zákoníku (např. délka promlčení, předpoklady odpovědnosti za škodu apod.) se s odkazem na § 261 odst. 6 a § 1 odst. 2 ObchZ budou řešit podle zákoníku obchodního, i kdyţ je v rámci onoho „občanskoprávního“ smluvního typu nebo v rámci občanského zákoníku, v němţ je vymezen, obsaţena právní úprava odchylná.9 Mezi kombinované obchody patří například darovací smlouva, smlouva o půjčce a o výpůjčce, smlouva o nájmu a podnájmu nebytových prostor, smlouva o ubytování, smlouva o přepravě osob, smlouva o vkladu na vkladních kníţkách a listech, cestovní smlouva, smlouva o sdruţení, vztahy z pojistných smluv uzavřených do 1. 5. 2006, aj.

8

BEJČEK J., ELIÁŠ K., RABAN P. A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 28 9 BEJČEK J., ELIÁŠ K., RABAN P. A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 31

12

Zvláštní reţim dodatečně v návaznosti na změny v § 261 odst. 6 ObchZ získala smlouva pojistná. Tento dřívější tzv. „absolutní neobchod“, coţ je smluvní typ zastoupený jen v občanskoprávních předpisech není dnes zahrnut mezi běţné tzv. kombinované obchody. Je zastoupen jen pojistnou smlouvou, která se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony (§ 261 odst. 7 ObchZ). Z toho plyne, ţe na pojistnou smlouvu a právní vztah z ní se ObchZ nevztahuje vůbec. Svoje pouţití na smlouvy pojistné obchodní zákoník sám vylučuje a navíc to činí i zákon o pojistné smlouvě, který je speciálním zákonem jen k zákoníku občanskému. Přesto tedy, ţe nejméně jednou stranou pojistné smlouvy je vţdy podnikatel (pojišťovna), je pojistná smlouva z působnosti obchodního zákoníku vyřazena, tzn., ţe se nepouţijí tedy ani „ochranářská“ ustanovení § 262 odst. 4 ObchZ – pojistná smlouva není totiţ „vztahem podle § 261“ (ve smyslu § 262 odst. 4). Ochrana spotřebitele je obsahem úpravy smlouvy pojistné ve zvláštním zákoně.10 ad. 4) Fakultativní obchody jsou závazkové vztahy, pro které si strany sjednaly písemně dohodou stran pouţitelnost obchodního zákoníku dle § 262 ObchZ na zajištění závazků. Jestliţe dohoda stran směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který je nepodnikatelem, tak je dle § 262 odst. 1 ObchZ neplatná. Nepodnikatelé (občané) navzájem nebo podnikatelé ve vztahu k nepodnikatelům a naopak mohou podřídit svoje vztahy zákoníku obchodnímu a vymanit se tak z reţimu závazkových vztahů podle občanského zákoníku. Zajištění u fakultativních obchodů se bude reţimem obchodního zákoníku však řídit jen kdyţ osoba poskytující zajištění o podřízení zajišťovaného vztahu reţimu obchodního zákoníku ví a souhlasí.

10

BEJČEK J., ELIÁŠ K., RABAN P. A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 32 - 33

13

2

Smlouva o běžném účtu Smlouvu o běţném účtu řadíme mezi tzv. typové (nominální) obchody. Závazkový vztah vzniká na základě smlouvy o běţném účtu ve smyslu § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ. Jestliţe je druhou smluvní stranou nepodnikatel (klient banky), vztahuje se na jeho postavení ochrana podle § 262 odst. 4 ObchZ. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností ze závazkových vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se pouţijí ustanovení občanského zákoníku. Zákon zde připouští tzv. „fakultativní obchody“, tedy dohodu smluvních stran o tom, ţe závazek původně podléhající občanskému zákoníku se bude řídit reţimem obchodního zákoníku a zavádí ochranu nepodnikatele.11 Podle § 56 odst. 1 a 3 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek se kterými se neměl moţnost před uzavřením smlouvy seznámit nebo dovolují dodavateli (bance) změnit jednostranně smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě.

2.1

Obecně o bankovních smlouvách

Obchodní zákoník v § 682 aţ § 719 upravuje smlouvy bankovních sluţeb. Patří mezi ně smlouva o běţném účtu, smlouva o bankovním uloţení věci, smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu a smlouva o vkladovém účtu. Důvodem pro toto společné pojmenování jsou některé shodné znaky, které tyto smluvní typy vykazují. Mezi ně patří:12 1) Jednou ze smluvních stran musí být banka. Bankou ve smyslu § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění, rozumíme právnickou osobu zaloţenou ve formě akciové společnosti nebo jako státní peněţní ústav, která má povolení působit jako banka (tzv. bankovní licenci). Uvedené tvrzení však neznamená, ţe by činnosti vymezené předmětnými smlouvami byly výlučně vyhrazeny bankám. Tak tomu je pouze u smlouvy o běţném účtu a o vkladovém účtu, neboť přijímat vklady od veřejnosti mohou pouze banky (srov. § 2 11 12

RABAN P. A KOLEKTIV, Obchodní zákoník, 5. vyd. Praha: Eurounion Praha s.r.o., 2007, s. 476 ŠVARC Z. A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 317 - 318

14

zákona o bankách). Není proto vyloučeno, aby závazek obsahově shodný se závazky plynoucími ze smlouvy o otevření akreditivu, ze smlouvy o inkasu nebo ze smlouvy o bankovním uloţení věci nepřevzala i osoba, která nemá příslušné povolení působit jako banka. Mají-li však být jmenované smlouvy uzavřeny jako smluvní typ dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, musí být vţdy stranou smlouvy přejímající závazek banka – srov. § 269 odst. 1 ObchZ. 2) Všechny bankovní smlouvy jsou typové obchody (dříve nazývány jako absolutní).

2.2

Běžný účet jako základní bankovní produkt

Běţný účet obvykle stojí na počátku vztahu mezi klientem a bankou a je moţné jej povaţovat za základní bankovní produkt, který nabízejí svým klientům prakticky všechny banky a na jehoţ základě klient většinou začne vyuţívat další bankovní produkty. Běţné účty jsou určeny pro fyzické osoby, právnické osoby a pro podnikatele. Mimo českých korun jsou často vedeny například v eurech, amerických dolarech, britských librách, švýcarských francích a dalších měnách. K prostředkům na běţných účtech je moţné mít přístup prostřednictvím tzv. přímého bankovnictví (internetové, telefonní a mobilní) nebo prostřednictvím platebních karet či osobní návštěvou na pokladně banky. Běţné účty patří mezi tzv. vklady na viděnou, tzn., ţe s prostředky na něm uloţenými můţe klient v kterémkoli okamţiku, tedy bez výpovědních lhůt, disponovat. Smyslem těchto účtů je mít prostředky likvidní, tedy mít je kdykoli k dispozici – zejména pro potřeby platebního styku jak hotovostního, tak i bezhotovostního.13 Pro současný platební styk je charakteristické, ţe se v převáţné většině neuskutečňuje v hotovostní formě, ale bezhotovostním způsobem pomocí běţných účtů vedených bankami. Platba ve prospěch věřitele se provádí připsáním placené částky ve prospěch jeho účtu a na vrub tohoto účtu se uskuteční platby realizované jeho majitelem. Pojem „majitel účtu“ není zcela přesný, neboť osoba, která s bankou smlouvu o běţném účtu uzavírá, je majitelem (vlastníkem) finančních prostředků, které jsou na běţném účtu soustředěny obvykle k volnému pouţití.14

13 14

KALABIS Z., Bankovní služby v praxi, 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005, s. 27 LOCHMANOVÁ L., Základy obchodního práva, 1. vyd. Ostrava: Publishing s.r.o., 2009, s. 247

15

Vzhledem k relativně nízkému úročení je stav vkladů na běţných účtech udrţován ve výši potřebné k zajištění platebního styku. Z hlediska bank představují vklady na běţných účtech důleţitý zdroj refinancování, který se vyznačuje následujícími rysy:15 

výše úrokových nákladů je relativně nízká, na druhé straně s prováděním platebního styku jsou spojeny pro banku nemalé náklady



vklady na běţných účtech bance zdraţují i povinné minimální rezervy, které z těchto vkladů musí udrţovat. Povinné minimální rezervy jsou prostředky, které musí banky udrţovat u centrální banky jako svůj neúročený vklad. Jejich výše je bankám stanovena v relaci k objemu primárních vkladů, které mají klienti u banky. Jedná se tedy o nejlikvidnější prostředky, z hlediska banky je jejich vyuţití při zajišťování likvidity ovšem omezeno právě tím, ţe musí být ve stanovené výši trvale udrţovány u centrální banky. Banka přesto můţe krátkodobě prostředky drţené u centrální banky za účelem dodrţení stanovených povinných minimálních rezerv pro řízení své likvidity vyuţít. Vyplývá to ze způsobu výpočtu skutečně dosaţených povinných minimálních rezerv. Ten je spolu se způsobem určení výše povinných minimálních rezerv vyplývajícím z úředního sdělení České národní banky.16



výhodnost vkladů na viděnou pro banku vyplývá z existence tzv. sedliny. Podstata sedliny vyplývá z toho, ţe přestoţe se celkový stav vkladů na viděnou denně mění, zůstává jistá část těchto vkladů bance prakticky trvale k dispozici. Je to způsobeno tím, ţe klienti za normálních okolností zcela nevyčerpají zůstatky na svých účtech, platby z účtů odcházející z banky a přicházející na účty do banky se částečně vyrovnávají a při převodech mezi účty klientů v rámci jedné banky se celkový stav vkladů nemění. Výše a stabilita sedliny roste s velikostí banky a rozvinutostí pobočkové sítě.

15 16

DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, s. 150 - 151 DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, s. 66-67

16

2.3

Právní úprava

Základní právní úprava běţných účtů je upravena v obchodním zákoníku v § 708 § 715. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o tzv. typové obchody, řídí se ustanoveními obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka. Jednotlivé banky je mohou převzít v plném rozsahu, popřípadě se odvolat pouze na některá jejich ustanovení, mohou rovněţ modifikovat a vytvořit tak vlastní obchodní podmínky.17 Při uzavírání smlouvy o běţném účtu jsou tyto podmínky závazné jen tehdy, projeví-li s nimi obě strany souhlas. Pro konkrétní úpravu podmínek běţného účtu je rozhodující znění smlouvy o běţném účtu, protoţe většina ustanovení obchodního zákoníku týkající se smlouvy o běţném účtu má dispozitivní povahu (výjimkou je pouze § 711, který je kogentní), coţ znamená, ţe mohou být ve smlouvě upraveny odlišně nebo-li platí tehdy, pokud ve smlouvě nejsou upraveny vůbec. Rovněţ obchodní podmínky jsou pro daný vztah mezi klientem a bankou platné jen tehdy, pokud je na ně ve smlouvě uveden výslovný odkaz. V praxi se pouţívá i odkaz, ţe obchodní podmínky platí, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.18 Se smlouvou o běţném účtu úzce souvisí některé další právní předpisy jako například: - zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který zrušil platnost zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech - zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů V rámci běţného účtu se na vztah mezi klientem a bankou vztahují některá ustanovení zákona o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako například úprava bankovního tajemství a pojištění vkladů nebo-li pojištění tzv. depozit, aj.

17 18

DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, s. 143 DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, s. 143 - 144

17

2.3.1 Bankovní tajemství Bankovní tajemství je popsáno v zákoně č. 21/1992, o bankách v § 38 a § 39. Podstatou bankovního tajemství je povinnost zachovávat mlčenlivost. Jedná se o povinnost zachování mlčenlivosti banky a všech jejích zaměstnanců. Bankovní tajemství se podle § 38 odst. 1, zákona o bankách vztahuje na všechny bankovní obchody, peněţní sluţby bank a poboček zahraničních bank, včetně stavů na účtech a depozit. Bankovní tajemství se vztahuje na celou dobu trvání obchodního vztahu mezi bankou a klientem, ale trvá dále i po skončení tohoto vztahu. Osoby, kterých se týká, mají povinnost zachovávat bankovní tajemství i po skončení pracovněprávního či jiného obdobného vztahu k bance, ze kterého jim tato povinnost vyplývala.19 Při jednáních s klienty zjišťují a zpracovávají pracovníci bank pro účely bankovních obchodů od klientů spoustu důvěrných informací o jejich osobních, finančních a majetkových poměrech. Předmětem bankovního tajemství je ochrana těchto citlivých klientských dat vůči třetím osobám a znamená to tedy, ţe banka nesmí nikomu sdělit ţádné informace o svých klientech, o zůstatcích na jejich účtech a dalších moţných sluţbách, které by mohli vyuţívat. Bankovní tajemství však neplatí zcela absolutně, ale existuje okruh výjimek, které jsou uvedeny v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách. Banka podá bez souhlasu klienta podle § 38 odst. 3, zákona o bankách jen na základě písemného vyţádání zprávu o záleţitostech, které se klienta týkají a které spadají pod institut bankovního tajemství, pokud je o to písemně poţádá například: 

soud pro potřeby občanského soudního řízení



orgány činné v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon (tj. zejména Policie ČR)



správce daně za podmínek daňového řádu – např. finanční úřady ve věci vymáhání daňových nedoplatků (tato novelizace nabývá účinnosti od 1. ledna 2011)



finanční arbitr rozhodující podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci

19

DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, s. 153

18



Ministerstvo financí v souvislosti s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí



orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny např. ve věcech řízení o pojistném na sociální zabezpečení, ve věcech řízení o nedoplatcích pojistného či přeplatcích



soudní exekutor, který je pověřen provedením exekuce



úřady práce v souvislosti s vrácením nebo vymáháním poskytnutých prostředků a také Národní bezpečnostní úřadu nebo Ministerstvo vnitra Mimo to se banky na základě zákona o bankách vzájemně mohou informovat

o identifikačních údajích svých klientů, tedy o jejich bankovním spojení, kterým je číslo účtu, identifikační kód banky a také o jejich bonitě a důvěryhodnosti. Stejné údaje jsou povinny podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu, orgánům sociálního zabezpečení nebo osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce. Česká národní banka provozuje informační databázi - Centrální registr úvěrů o bonitě a důvěryhodnosti klientů. Podle § 38 a) odst. 3, zákona o bankách, je na základě vzájemnosti Česká národní banka oprávněna umoţnit přístup k informacím v registru téţ centrálním bankám a jiným institucím členských států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem. Klienti mohou za poplatek dostat z tohoto registru výpis informací.

2.3.2 Pojištění vkladů Vklady, nebo-li depozita vytvářejí pasiva, tedy zdroje bank, které banky pouţívají pro provozování svých aktivních obchodů, tedy například pro poskytování úvěrů. Mezi depozitní obchody řadíme běţné účty, spořící účty, vkladní kníţky, termínované vklady a jiné produkty, které jsou ze zákona pojištěny. Konkrétní podmínky pro vedení těchto produktů se liší dle typu produktu a konkrétní banky. Podle zákona č. 21 /1992 Sb., o bankách jsou výše uvedené depozitní obchody - vklady (v českých korunách i v cizí měně) včetně úroků pojištěny, pokud jsou klienti - majitelé těchto vkladů řádně identifikováni, coţ znamená, ţe u fyzických osob je nutné, aby bylo uvedeno jejich jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné, popřípadě identifikační číslo. V případě právnických osob identifikačními údaji rozumíme obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob také jejich identifikační 19

číslo. Tyto identifikační údaje musí být uvedeny ve smlouvě o účtu nebo na jiném dokumentu, který by potvrzoval přijetí vkladu.20 Co se konkrétní výše pojištění vkladů týče, tak tam jsou od tohoto roku podstatné změny. Novela zákona o bankách přinesla změnu v oblasti ochrany vkladů klientů tuzemských bank a pojišťoven. Od 31. 12. 2010 se zvýšil maximální limit pojištění vkladů z původních 50 000 EUR do výše 100 000 EUR, coţ je v ekvivalentu v českých korunách zhruba 2 450 000 Kč na jednoho klienta v jedné bance nebo jiné finanční instituci. Pokud tedy klienti chtějí mít své vklady na 100 % pojištěné, musí si je rozdělit do více institucí. V praxi se tomu tak často i děje. Kaţdá banka samozřejmě chce, aby její klient měl všechny své peníze v tom daném ústavu, nicméně vzhledem k fúzování a slučování bank se není čemu divit, ţe klienti jsou konzervativní, opatrní a raději volí variantu rozloţení prostředků do více institucí. Instituce, která poskytuje náhrady vlastníkům vkladů bank a stavebních spořitelen, které nemohly dostát svým závazkům se nazývá Fond pojištění vkladů, který vznikl na základě zákona č. 156/1994 Sb., Parlamentu České republiky a řídí se zákonem o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Fond pojištění vkladů v letošním roce v souvislosti s výše uvedenými změnami úspěšně završil první etapu implementace nového informačního systému, který zrychlí a zkvalitní komunikaci jak s bankou, která není schopna plnit své závazky, tak trojicí bank (České spořitelny, Komerční banky a GE Money Bank), jejichţ pobočky by v případě potřeby plnily roli výplatních míst. Základním parametrem systému je umoţnit bezproblémové zahájení výplat od 20. dne po krachu banky, které se tak zkrátilo oproti původní lhůtě pro zahájení výplat náhrad vkladů, která byla 3 měsíce.21 Výše popsané změny vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (2009/14/ES), která byla převedena do české legislativy v podobě novely zákona o bankách. Například u výše limitu pojištění vkladů (100 000 EUR) šlo o minimum, které musí unijní

20

KALABIS Z., Bankovní služby v praxi, 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005, s. 9 - 22 FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, Od začátku roku 2011 budou bankovní vklady ještě lépe chráněny, [online], 2.12.2010, [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW: 21

20

státy zaručit. Od 31.12.2010 je výše pojištění vkladů jednotná ve výši 100 000 EUR v celé Evropské Unii.22 U Fondu pojištění vkladů je pojištěno 17 bank, 5 stavebních spořitelen a 15 druţstevních záloţen. Výše uvedené ústavy přispívají čtvrtletně 0,04 % (banky a druţstevní záloţny), respektive 0,02 % (stavební spořitelny) z průměrného objemu pojištěných vkladů. V roce 2010 tak přispěly 3,72 miliard korun, coţ v součtu se stavem fondu na konci minulého roku činí zhruba 16 miliard, kterými Fond pojištění vkladů nyní disponuje. Od června tohoto roku je přitom uzákoněno, ţe maximální výše rezerv Fondu pojištění vkladů můţe dosáhnout maximálně 1,5% z objemu celkových pojištěných vkladů. Podle odborníků má smysl, aby fond měl rezervy ve výši 1,5 % z objemu pojištěných vkladů, která se všeobecně povaţuje za dostačující hranici, coţ vysvětlil na setkání s novináři předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber, a dodal, ţe v Česku je cílová úroveň rezervy zhruba 31 miliard korun. Naznačil také, ţe aţ se fond do této výše naplní, mohly by banky přichystat vyšší úroky například u spořících účtů. Do fondu pak totiţ budou odvádět jen minimální pojistné.23 Povinnost mít vklady pojištěné u Fondu pojištění vkladů mají banky, stavební spořitelny a druţstevní záloţny se sídlem v České republice. Jak je to ale s pobočkami zahraničních bank? Ty se nemusejí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáţou, ţe systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký je poţadován právem Evropského společenství. Některé banky působící na českém trhu zde ale mají pouze pobočky a jejich sídlo je v zahraničí (např. Citybank – Irsko, Commerzbank – Neměcko, mBank – Polsko, Oberbank – Rakousko). Do systému pojištění vkladů v České republice se nemusí povinně zapojit, pokud prokáţí, ţe jsou součástí systému pojištění, který je na úrovni Evropské unie. V Česku působí pro běţnou klientelu jen banky z Evropské Unie a na místním systému pojištění se dobrovolně podílí jen HSBC Bank.24 Vklady vedené v pobočkách zahraničních bank jsou tedy pojištěny u systému pojištění vkladů v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. Minimální úroveň pojištění vkladů 22

HOVORKA J., Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky, [online], 3.12.2010, [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW: 23 HOVORKA J., Pojištění vkladů v bankách a záložnách - jak to je?, [online], 29.1.2010, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW 24 HOVORKA J., Pojištění vkladů v bankách a záložnách - jak to je?, [online], 29.1.2010, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW

21

v zemích EU, stejně jako v ČR je 100% vkladu, maximálně však 100 000 EUR. Informace o pojištění vkladů je vkladatelům povinna poskytnout příslušná pobočka zahraniční banky nebo je moţné je získat u příslušného pojištění vkladů.25 Na straně druhé pak jsou vklady, které jsou nepojištěné. Mezi ty řadíme směnky a cenné papíry jako například akcie nebo dluhopisy. Zákonné pojištění se dále nevztahuje na mezibankovní vklady bank, zdravotních pojišťoven, státních fondů a finančních institucí, kterými jsou například investiční společnosti, penzijní fondy a podílové fondy. Pojištěny nejsou také vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (tzv. podřízené dluhy).26 Kdyţ se ještě ale vrátím k Fondu pojištění vkladů, tak určitě není od věci zmínit, ţe za dobu své patnáctileté existence řešil 12 bankovních bankrotů a dohromady vyplatil nějakých 24,5 miliardy Kč. Poslední vypořádání řešil v roce 2003, kdy zkrachovala Union banka a Plzeňská banka. Tehdy bylo ve Fondu zhruba 9 miliard Kč, vyplatit ale bylo třeba 12 miliard. Chybějící 3 miliardy si fond vypůjčil od státu. V Česku, na rozdíl od většiny evropských států, nemá stát zákonnou povinnost fondu chybějící peníze půjčit. V zákoně je napsáno, ţe tak učinit můţe.27

2.4

Vznik smlouvy – zřízení a vedení běžného účtu

Na základě ustanovení § 708 odst. 1 se banka zavazuje smlouvou o běţném účtu zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněţní prostředky, vyplácet z něj peněţní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Banka zřizuje běţný účet klientům na jejich ţádost. Z kogentního ustanovení § 708 odst. 2 ObchZ také vyplývá, ţe smlouva o běţném účtu musí být pod sankcí neplatnosti sjednána v písemné podobě.28 Aby smlouva o běţném účtu byla platná, tak musí obsahovat podstatné části smlouvy, a to závazek banky zřídit pro majitele účet, který musí být v určité měně a musí být stanoveno 25

FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, Co je pojištěno, [online], [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW 26 FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, Co je pojištěno, [online], [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW 27 HOVORKA J., Pojištění vkladů v bankách a záložnách - jak to je?, [online], 29.1.2010, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW 28 ŠVARC Z. A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 323 - 324

22

od jaké určité doby je účet zřízen. Dále musí obsahovat závazek banky přijímat na zřízený účet vklady a platby, a taky musí obsahovat závazek banky uskutečňovat ze zřízeného účtu výplaty a platby. Jako kaţdá smlouva, musí smlouva o běţném účtu přesně určit smluvní strany. Zákon v § 709, odst. 1 ObchZ stanoví, jakým způsobem musí banka majitele účtu identifikovat. Podle § 709, odst. 1 ObchZ banka označí ve smlouvě o běţném účtu majitele účtu uvedením obchodní firmy nebo názvu a sídla majitele a identifikačního čísla, pokud bylo přiděleno, jdeli o osobu právnickou, nebo uvedením jména, příjmení, bydliště a rodného čísla nebo data narození majitele, popřípadě obchodní firmy, místa podnikání a identifikačního čísla, jde-li o osobu fyzickou. Identifikace je důleţité z hlediska ochrany majitele, aby jeho majetek spočívající v zůstatku účtu nebyl zneuţit, jakoţ i z hlediska ochrany banky, aby se vyvarovala důsledku zneuţití v podobě povinnosti k náhradě způsobené škody. Cílem je také zabránit existenci anonymních účtů, které slouţí převáţně k praní špinavých peněz. Přestoţe je toto ustanovení dispozitivní, bance vyplývá povinnost identifikace ze zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. Banka je povinna vţdy identifikovat účastníky, pokud se jedná o uzavření smlouvy o běţném nebo vkladovém účtu, nebo jestliţe je při něm klient zastoupen jinou osobou na základě plné moci. Banka nesmí uzavřít smlouvu, pokud se účastníci odmítnou podrobit identifikaci.29 Smlouva o běţném účtu můţe obsahovat dále podle § 709 odst. 2 ObchZ osoby oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu a způsob nakládání s nimi. Tím je myšleno, jakým způsobem budou osoby oprávněné dávat příkazy a v jaké formě. Dále by měla smlouva zahrnovat konkrétní výši nebo způsob stanovení výše úrokové sazby, období splatnosti úroků, které banka platí ze zůstatku peněžních prostředků na účtu jeho majiteli, popřípadě ujednání, že úroky nebudou placeny. Banka nesmí určovat či měnit jednostranně úrokové sazby podle svého uváţení a bez jakýchkoliv ohledů. Způsob stanovení výše úrokové sazby musí vycházet například z vyhlašované sazby České národní banky ( dále jen ČNB ), referenční sazby ČNB nebo ze sazby peněţního trhu. Ve vazbě na zákon o platebním styku určuje banka ve smlouvě o běţném účtu lhůty, v nichž oznamuje majiteli účtu přijaté vklady a 29

MATĚJKOVÁ P., Smlouva o běžném účtu, [online], 28.4.2005, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW:

23

platby, provedené výplaty a platby, výši zůstatku peněžních prostředků na účtu a dále formu tohoto oznámení.

Dále by měla smlouva o běţném účtu obsahovat výši nebo způsob

stanovení výše úplaty a způsob, jakým tuto úplatu majitel účtu bance zaplatí, popřípadě ujednání, že úplata nebude bankou požadována. Výši úplaty lze sjednat i odkazem na ceník banky. Není-li výše úplaty a ani způsob jejího stanovení sjednán, tak se platí obvyklá úplata, která by měla vycházet z průměru reţijních nákladů na činnost banky při vedení účtu a poskytování sluţeb, které s účtem souvisí.

2.4.1 Nakládání s účtem Majiteli účtu přísluší oprávnění činit ve vztahu ke smlouvě o běţném účtu některé úkony, které jsou vyhrazeny pouze jemu. V této souvislosti je v souladu s platnou právní úpravou třeba důsledně odlišovat dvě skupiny moţných úkonů, a to tzv. nakládání s účtem a tzv. nakládání s peněžními prostředky na účtu.30 Pod pojmem nakládání s účtem se rozumí jeho zřízení, změna a ukončení vedení účtu, ke kterému je oprávněn pouze majitel účtu. Podle § 709 odst. 3 ObchZ, můţe nakládat s účtem i jiná osoba neţ je majitel účtu, ale jen na základě zvláštní plné moci udělené majitelem účtu, na níţ je jeho podpis úředně ověřen. Úřední podpis se nevyţaduje, je-li plná moc udělena před pověřeným bankovním úředníkem. Majitelem účtu můţe být fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je nebo není podnikatelem. U osobních účtů s účtem nakládá jeho majitel. Běţný účet můţe být zřízen i pro osobu nezletilou, ale v takovém případě můţe účet zřídit pouze jeho zákonný zástupce, kterým je většinou rodič. S prostředky na účtu pak můţe disponovat zákonný zástupce i nezletilý, nicméně nezletilý je většinou omezen například limitem na platební kartě. U podnikatelských účtů je osobou oprávněnou k nakládání s účtem vţdy statutární orgán, kterým můţe být například prokurista, likvidátor nebo správce konkursní podstaty. Další osoby jsou oprávněné s účtem nakládat jedině na základě plné moci ve formě notářského zápisu. Pokud je běţný účet zřízen pro více osob, pak kaţdá z nich má postavení majitele účtu, protoţe se stávají spolumajiteli. Podle § 709 odst. 4 ObchZ spolumajitelé nakládají s účtem společně, pokud ve smlouvě o běţném účtu s bankou nedohodnou, ţe s účtem nakládá jeden

30

ŠVARC Z.A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 324

24

z nich. Nestanoví-li smlouva o běţném účtu nebo rozhodnutí soudu něco jiného, jsou podíly všech spolumajitelů na zůstatku peněţních prostředků na účtu stejné.

2.4.2 Nakládání s peněžními prostředky Pod pojmem „nakládání s peněžními prostředky na účtu“ rozumíme uskutečňování výplat a plateb z běţného účtu. Nakládat s nimi mohou jen ty osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech. Od majitele účtu je třeba odlišovat případy, kdy určité osoby mají pouze dispoziční právo se zůstatkem běţného účtu na základě zmocnění daného majitelem zpravidla v podpisovém vzoru. Podpisové vzory musí mít náleţitosti plné moci. Z podpisového vzoru musí být zřejmý způsob, jakým se tyto osoby podepisují, protoţe banka provede pouze příkaz, který je podepsaný shodně s podpisovým vzorem.31 Peněţní prostředky na účtu vedeném peněţním ústavem na základě smlouvy o běţném účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehoţ prospěch byl tento účet zřízen, nýbrţ v majetku peněţního ústavu. Oprávnění majitele účtu, jakoţ i osob majících k účtu dispoziční oprávnění, spočívají v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněţní prostředky z účtu u peněţního ústavu, představuje proto pouze pohledávku z účtu u peněţního ústavu (viz. R 50/2006).32 Majitel můţe ve smlouvě o běţném účtu uvést další osoby, které budou mít oprávnění nakládat s prostředky na účtu. Velmi často se jedná o nakládání s peněţními prostředky na účtu elektronickou cestou, přes telefon nebo prostřednictvím platební karty. Platební karta musí obsahovat označení vydavatele platební karty, jméno drţitele platební karty, číslo platební karty, platnost platební karty a záznam dat jako je například magnetický prouţek, mikročip, optický nebo jiný speciální záznam. Co se dále podmínek vydávání a pouţívání týče, tak ty si banka dohodne s klientem. Banka zejména dohodne s klientem rozsah a způsob provádění platebních operací prostřednictvím platební karty, dobu

31

LOCHMANOVÁ L., Základy obchodního práva, 1. vyd. Ostrava: Publishing s.r.o., 2009, s. 248 PROFIPRAVO.CZ S.R.O.., K bezdůvodnému obohacení neoprávněným výběrem z účtu manžela, [online], 19.9.2008, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 32

25

platnosti a výši, do jaké mohou být platební operace prostřednictvím platební karty uskutečňovány.33 V případě platební karty klient dostane k ovládání své platební karty vţdy obálku s osobním identifikačním číslem – tzv. PIN (personal identification number). Svůj PIN je povinen klient chránit před neoprávněnými osobami, nesmí ho nikomu sdělovat a rozhodně klienty vţdy upozorňuji, aby si svůj PIN nepsali na papírek nebo přímo na kartu. Bohuţel takové případy se ale stále objevují a v případě zneuţití karty výběrem z bankomatu vzniká problém. Platební příkazy k nakládání s prostředky na účtu mají převáţně formu příkazu k úhradě, hromadného příkazu k úhradě, příkazu k inkasu, zadání platby SIPO či zahraniční platby. Tyto příkazy se zadávají buď jednorázově, nebo jako trvalá platba, která platí do doby, neţ je osoba oprávněná odvolá. Podávají se buď písemně na formuláři nebo přes elektronické internetové nebo telefonní bankovnictví, které je většinou buď o hodně levnější neţ klasická papírová forma, ba často bývají transakce zadané například přes internetové bankovnictví zcela zdarma. V posledních letech se extrémně rozšířilo nakládání s peněţními prostředky na účtu prostřednictvím kanálů tzv. přímého bankovnictví, mezi které patří jiţ zmíněné internetové bankovnictví, které si odváţím tvrdit, ţe je nejrozšířenějším elektronickým prostředkem. Jeho hlavní výhodou je to, ţe se přes něj běţný účet dá prakticky ovládat kdykoliv a odkudkoliv, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Není se proto čemu divit, ţe klienti raději například při zadání platby stráví chvíli u svého počítače, neţ aby stály fronty na pobočce. Věcí druhou je to, ţe téměř všechny transakce zadávané přes internet jsou buď výrazně levnější neţ kdyţ to klient řeší na pobočce nebo jsou přímo zdarma. Nové prostředky této komunikace se vyvíjí extrémně rychle a lze očekávat, ţe se bude rozvíjet i nadále. Na oblast přímého bankovnictví, zejména potom internetového bankovnictví se blíţe zaměřím ve třetí kapitole této mé práce.

2.5

Práva a povinnosti stran

Banka je povinna dle § 710 odst. 1 ObchZ, přijímat na účet v měně, na kterou zní, vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu a z peněžních prostředků na účtu

33

SEKERKA B., Banky a bankovní produkty, 1. vyd. Praha: nakladatelství Miroslav Háša PROFESS Consulting s.r.o., 1997, s. 165

26

uskutečnit podle příkazu majitele účtu nebo osob oprávněných výplaty nebo platby majiteli účtu nebo jím určeným osobám Banka je dále povinna dle § 710 odst. 3 ObchZ, provést platby řádně a včas, pokud majitel účtu splnil požadavky stanovené zákonem a smlouvou o běžném účtu. Jedná se zejména o to, aby měl dostatek prostředků na účtu. Podle § 713 odst. 1 ObchZ je banka povinna odepsat peněžní prostředky z účtu v den určený osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu, předá-li tato osoba proveditelný příkaz v době dohodnuté s bankou. Není-li tento den určen, ve lhůtě stanovené smlouvou o běžném účtu, a není-li lhůta stanovena, pak nejpozději následující pracovní den po předání příkazu. Určení splatnosti příkazu musí být vţdy posuzováno z hlediska příkazce a jeho banky. Jde o určení dne, kdy má být platba z účtu příkazce odepsána. Splatnost příkazu se tedy podle obchodního zákoníku neshoduje se dnem splnění pohledávky příkazce vůči příjemci platby, protoţe obchodní zákoník spojil splnění závazku s okamţikem připsání příslušné částky na účet věřitele (§ 339 odst. 2 ObchZ). Je proto nutné brát v úvahu, ţe odepsání určité platby z účtu příkazce a její připsání na účet příjemce jsou dvě různé účetní operace, mezi nimiţ je časové rozpětí. Příkaz bance k provedení platby je tedy nutno podávat tak předem, aby částka byla včas připsána na účet příjemce.34 Banka je dále dle § 713 odst. 2 ObchZ povinna připsat peněžní prostředky ve prospěch účtu nejpozději ve lhůtách stanovených zvláštním právním předpisem. Nestanoví-li však dle § 713 odst. 3 ObchZ lhůtu zvláštní právní předpis nebo smlouva o běžném účtu, připíše banka peněžní prostředky ve prospěch účtu nejpozději následující pracovní den poté, kdy získala právo s nimi nakládat. Obecně lze říci, ţe platí pravidlo připsání peněţních prostředků na účet nejpozději následující pracovní den po získání práva na jejich nakládání u převodů na území České republiky. U převodů mezi členskými státy Evropské unie a dalšími státy, které tvoří Evropský hospodářský prostor do výše protihodnoty 50.000 EUR je stanovena lhůta 5 dnů dle zákona o platebním styku. Nicméně tyto lhůty stanovené k připsání peněţních prostředků na účet mohou být prodlouţeny například z důvodů některých opatření proti legalizaci výnosů

34

BEJČEK J., ELIÁŠ K., RABAN P. A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 442 - 443

27

z trestné činnosti a financování terorismu při tzv. podezřelých obchodech.35 Ze zkušeností z banky v rámci tzv. europlateb však platby bývají většinou klientovi připsány ve lhůtě 2 – 5 dnů. Vţdy záleţí také na bance příjemce, která prostředky připíše. Nestanoví-li smlouva o běţném účtu něco jiného, je banka také povinna dle § 712 odst. 1 ObchZ oznámit majiteli účtu po skončení kalendářního měsíce každý přijatý vklad a platbu a každou provedenou výplatu a platbu v tomto kalendářním měsíci a po skončení kalendářního roku je povinna informovat majitele účtu o zůstatku peněžních prostředků na účtu, a to výpisem z účtu. V zájmu majitele je potom, aby si výpisy zkontroloval a v případě nesrovnalostí podle § 712 odst. 2 ObchZ potom banka prokáţe majiteli účtu na jeho ţádost provedení plateb. Pokud by majitel účtu přišel na nějaké nesrovnalosti či chybné účtování aţ po určité době, tak by se mohlo stát, ţe by jiţ mohly lhůty pro podání reklamace uplynout. Běh reklamačních lhůt mají banky stanoveny ve svých všeobecných obchodních podmínkách, ale zpravidla se pohybují kolem cca 180 dní. Co se majitele účtu týče, tak ten je povinen platit bance za bankovní sluţby úplatu. Úplata můţe být vyjádřena různými způsoby. Nejčastěji však je sjednána s odkazem na ceník banky, který je platný v době otevření smlouvy o běţném účtu. Ceník banky se tak stává součástí smlouvy. Pokud však není výše úplaty ani způsob jejího stanovení ve smlouvě o běžném účtu sjednána, tak podle § 710 odst. 4 ObchZ majitel účtu je povinen platit úplatu obvyklou v době provedení služby. Bankovní praxe většinou rozumí běţným účtem jen takový účet, ze kterého lze provádět platby pouze do výše zůstatku. Banka má obecně povinnost provádět transakce na běţném účtu jen do výše jeho zůstatku. Nicméně smlouva o běţném účtu můţe stanovit dle § 711 ObchZ, ţe banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a následující ObchZ). Kreditně-debetní účet se v bankovnictví nazývá jako tzv. kontokorent.36 Pomocí kontokorentu lze provádět bankovní platby a jiné operace do výše sjednaného limitu jako kdyby byl na účtu dostatek peněţních prostředků majitele účtu. Je to vlastně kombinace smlouvy o běţném účtu s úvěrovým účtem. V bankách se pouţívají pro kontokorent různé názvy. Například v Raiffeisenbank se pouţívá termínu „Povolený debet“, 35

MATĚJKOVÁ P., Smlouva o běžném účtu, [online], 28.4.2005, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW: 36 Původ termínu kontokorent je italský – conto = účet z latinského computare = počítač, corrente = běţící

28

v Ge Money bank „Flexi-kredit“. V těchto bankách je „kontokorent“ jako samostatný produkt, nicméně není tomu tak ve všech bankách. V některých bankách, jako například v ČSOB je při zakládání účtu sjednána smlouva o běţném účtu a zároveň smlouva o úvěru, kterou v ČSOB nazývají jako „účet přečerpání“, který je v rámci bankovního balíčku sluţeb. Co se balíčků sluţeb týče, blíţe se jim budu věnovat v samostatné čtvrté kapitole. Majitel běţného účtu má právo na úroky z peněţních prostředků, které má uloţeny na svém účtu. Právní úprava úročení prostředků na běţném účtu je upravena v § 714 ObchZ. § 714 odst. 1 ObchZ říká, že pokud banka nestanoví ve smlouvě o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatku peněžních prostředků na účtu úroky. Podle § 714 odst. 2 ObchZ úroky z peněžních prostředků na účtu náleží majiteli účtu ode dne, k němuž byly peněžní prostředky ve prospěch jeho účtu v souladu s § 713 odst. 2 nebo 3 ObchZ připsány, do dne, který předchází dni, k němuž byly peněžní prostředky z účtu majitele odepsány nebo k němuž byly vyplaceny. Úroková sazba se stanoví podle § 714 odst. 3 ObchZ jako roční (p.a.). Úroky jsou splatné, nestanoví-li smlouva o běžném účtu jinak, koncem každého kalendářního měsíce a banka je povinna připsat je k zůstatku peněžních prostředků na účtu nejpozději do pěti pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce, za který se k zůstatku peněžních prostředků na účtu připisují. Pokud si banka ve vztahu s klientem dohodne jiné podmínky, má právo stanovit výplatu úroků v jiných intervalech neţ které jsou zákonem stanoveny. A jak je to s konkrétní výší úrokové sazby? Teoreticky mohou nastat dvě varianty. Buď si banka stanoví sazby sama na základě principů, které jsou obsaţeny ve všeobecných obchodních podmínkách banky, které klient odsouhlasí podpisem smlouvy těchto podmínek, a nebo ji určuje podle § 714, odst. 4 ObchZ, který říká: Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení sjednány ve smlouvě o běžném účtu, činí úroková sazba polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků na účtu. Přehlednou tabulku s aktuálními sazbami na běţných účtech vybraných bank přikládám do přílohy č. 1 této mé práce. Podíváme-li se na tabulku uvedenou v příloze č. 1, je zřejmé, ţe banky přistupují při stanovování úrokových sazeb k první alternativě – sazby určují po vlastní linii. Diskontní sazba České národní banky totiţ v současnosti činí 0,25 %, coţ znamená, ţe úroková sazba na běţných účtech by v souladu s § 714 ObchZ musela činit 0,125 % p.a. Ale takovou sazbu 29

v současnosti ţádný bankovní ústav neposkytuje a pokud bychom chtěli pátrat po základech těchto nízkých sazeb, na úrovni banky stanovovaných úroků, je třeba zaměřit se na jiţ zmíněný dokument – Všeobecné obchodní podmínky. Klienti banky, kteří dokument při nákupu produktu či sluţby podepisují, však často nevěnují četbě těchto důleţitých ustanovení dostatečnou pozornost. Například podpisem Všeobecných podmínek u České spořitelny, souhlasí klienti se zněním podkapitoly 7.3, ve které se říká, ţe klient bere na vědomí a výslovně souhlasí s oprávněním České spořitelny jednostranně měnit své úrokové sazby v návaznosti na vývoj peněţního trhu a s přihlédnutím k vlastní obchodní politice.37 Podobným způsobem si svoji úrokovou politiku chrání i ostatní banky. Z toho plyne, ţe pro úročení peněz na běţném účtu v daném bankovním ústavu je rozhodující zejména ta sazba, která je deklarovaná v oznámení o úrokových sazbách, které banky zveřejňují zpravidla na svých internetových stránkách. Běţný účet nicméně není produkt, který by měl slouţit prioritně ke zhodnocování prostředků s cílem co nejvyššího úroku. Je to produkt určený primárně k vyuţívání základních hotovostních a bezhotovostních sluţeb, zadávaní plateb, atpod. Pokud klienti chtějí svoje prostředky zhodnocovat vyšší úrokovou sazbou, tak musí volit jiné typy produktů, například vkladový účet. Vkladový účet má termínovaný charakter, coţ znamená, ţe majitel účtu ponechává k uţívání své peněţní prostředky bance, protoţe je sám po určitou dobu nepotřebuje uţívat. Typem vkladového účtu je například spořící účet nebo termínovaný vklad. Další moţností ke zhodnocení prostředků jsou investiční nástroje typu podílových fondů, akcií, dluhopisů nebo například velmi oblíbené jsou také hypoteční zástavní listy. O těchto nástrojích by se dalo mluvit hodiny, nicméně nejsou předmětem a tématem této práce, tudíţ zde nyní jen zmiňuji jejich moţnost. U většiny produktů, mimo běţných účtů je potřeba poloţit si otázku návratnosti finančních prostředků, nebo-li jejich likvidity. Někdo je totiţ ochoten si peníze uloţit někam na 5, 10 let a pro někoho je dlouhá doba třeba i 1 rok. Z toho plyne, ţe výnos je zpravidla přímo úměrný době vkladu.

37

BANKOVNIPOPLATKY.CZ, Úročení běžných účtů blížící se nule? Z právního hlediska v pořádku, [online], 11.2.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW

30

Kdyţ se podíváme zpět na běţné účty ještě z pohledu čistého výnosu pro klienta, musím zde zmínit ještě zdanění úroku z vkladu na běţném účtu, které vychází ze zákona č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Úrok z vkladu na běţném účtu je povaţován za příjem z kapitálového majetku, který je předmětem daně z příjmu. Úroky z vkladů na běţném účtu podléhají dani vybírané zvláštní sazbou, která se provádí u klientů sráţkou. Sráţku této daně je povinen provést plátce daně. Plátcem daně je v tomto případě úrokového příjmu z vkladu na běţném účtu banka, která tento účet vede. Banka je povinna provést sráţku daně současně s připsáním úroků ve prospěch majitele účtu - daňového poplatníka, a odvést ji místně příslušnému správci daně.38

2.6

Zánik smlouvy

Uzavřenou smlouvu o běţném účtu můţe majitel účtu dle § 715 odst. 1 ObchZ kdykoli písemně vypovědět, i kdyţ byla uzavřena na dobu určitou. Dnem doručení výpovědi bance smlouva o běţném účtu zaniká. Banka můţe klientovi účet také kdykoliv písemně vypovědět a dle § 715 odst. 2 ObchZ smlouva o běţném účtu zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němţ byla výpověď doručena majiteli účtu. V případě, ţe banka smlouvu vypovídá z toho důvodu, ţe majitel účtu porušil podstatným způsobem povinnosti ze smlouvy o běţném účtu, tak dle § 715 odst. 3 ObchZ smlouva o běţném účtu zaniká dnem doručení výpovědi majiteli účtu. Výpověď musí být v tomto případě podána jako doporučená zásilka na adresu uvedenou ve smlouvě o běţném účtu. Odmítne-li adresát výpověď převzít nebo výpověď nebylo moţné doručit, účinky doručení nastávají v den, v němţ drţitel poštovní licence vrátil výpověď bance. Jedná se o tzv. fikci doručení. Po zániku smlouvy je banka povinna dle § 715 odst. 4 ObchZ bez zbytečného odkladu v souladu se zákonem o platebním styku vypořádat pohledávky a závazky týkající se účtu, zejména provede platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a šeků, pokud byly pouţity do dne zániku smlouvy o běţném účtu, a dále je banka oprávněna si započítat své 38

SCHLOSSBERGER O., SOLDÁNOVÁ M., Platební styk, 3. vyd. Praha: Bankovní ústit, a.s., květen 2005, s. 60

31

pohledávky, které má vůči majiteli účtu ze smlouvy o běţném účtu. Majitel účtu je povinen vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu k účtu vydala. Po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu banka účet dle § 715 odst. 5 ObchZ zruší a zůstatek peněţních prostředků zrušeného účtu banka vyplatí majiteli účtu, pokud nedal příkaz, aby jej banka převedla na jiný účet nebo vyplatila jím určeným osobám. Banka je oprávněna si započítat svou pohledávku na úplatu za převod zůstatku peněţních prostředků zrušeného účtu na jiný účet, popřípadě svou pohledávku na úhradu nákladů spojených s úschovou zůstatku peněţních prostředků, jestliţe nemohl být vyplacen ani převeden na jiný účet. Banka je povinna majiteli po zrušení účtu písemně oznámit, ke kterému dni byl účet zrušen.

2.6.1 Důsledky smrti majitele běžného účtu Smrtí majitele smlouva o běţném účtu nezaniká. Podle § 715 a) odst. 1 ObchZ pokračuje banka v provádění platebních transakcí na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné, a jestliţe se banka hodnověrně dozví, ţe majitel účtu zemřel, tak dle § 715 a) odst. 2 ObchZ zastaví následujícím dnem ty platební transakce z účtu, u kterých majitel účtu stanovil, ţe po jeho smrti v nich nemá banka pokračovat. Plná moc udělená majitelem účtu k nakládání s peněţními prostředky na účtu jeho smrtí dle § 715 a) odst. 3 ObchZ nezaniká, pokud z jejího obsahu nevyplývá, ţe má trvat pouze za ţivota majitele účtu. Je-li bance hodnověrně doloţeno, ţe byl ustanoven správce dědictví, který je oprávněn spravovat běţný účet zemřelého majitele účtu, má dle § 715 a) odst. 4 ObchZ správce dědictví práva a povinnosti majitele účtu a banka se řídí jeho příkazy. Pokud se však banka dozví o úmrtí klienta jiným způsobem (např. prohlášením pozůstalého, úmrtním oznámením, apod.), můţe sama poţádat osobu blízkou o dodatečné předloţení úmrtního listu. Uţ málo se ví, ţe i banka je oprávněna si takovou informaci ověřit nahlédnutím do matriky či poţádáním o zaslání úředního výpisu z matriky dle zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů. S prostředky na účtu zemřelého majitele účtu nelze v tomto případě nakládat před skončením dědického řízení, a to ani v případě potenciálních dědiců. V rámci dědického řízení můţe být však soudem ustanoven

32

správce dědictví nebo jeho části, který bude oprávněn disponovat prostředky na účtu. (viz. § 175 e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).39 Dokladem o skončení dědického řízení je pravomocné usnesení, které obsahuje doloţku o nabytí právní moci. Podle obsahu soudního usnesení o vypořádání dědictví je banka informována o tom, kdo z dědiců a v jakém rozsahu je s prostředky na účtu oprávněn disponovat.

39

SCHLOSSBERGER O., SOLDÁNOVÁ M., Platební styk, 3. vyd. Praha: Bankovní ústit, a.s., květen 2005, s. 52

33

3

Přímé bankovnictví – internetové bankovnictví V této kapitole se budu zabývat dnes jiţ nejběţnějším způsobem ovládání osobního účtu, a to internetovým bankovnictvím. Nejprve bych rozebrala jak, a kdy tento způsob ovládání osobního účtu vznikl a jak se vyvíjel. Dále bych popsala jak je tento způsob pro banku náročný a na ekonomické a technické zdroje. Nakonec bych aplikovala tyto věci na jednotlivé banky v mé práci jmenované a zaobírala bych se bezpečností přístupu k účtu.

3.1 Historie on-line bankovnictví Historii bych rozdělila na dvě větve. První větví je svět a druhou naše republika. Jak jiţ nadpis této kapitoly napovídá, nebudu se zabývat pouze internetovým bankovnictvím. Internetové bankovnictví je jen jedna z částí větší mnoţiny tzv. on-line bankovnictví, které je podmnoţinou přímého bankovnictví. Do této skupiny sluţeb on-line bankovnictví řadíme sluţby jako je telefonické bankovnictví, WAP bankovnictví, PDA bankovnictví, sms bankovnictví případně korespondenční bankovnictví. Poslední moţností jsou speciální terminály ATM, které jsou pouţívány hlavně ve spojených státech. Jde vidět, ţe v dnešní době se jiţ pouţívá téměř výhradně internetové bankovnictví případně ještě telefonické bankovnictví. Internet vznikl v polovině sedmdesátých let, z původně akademické a vojenské počítačové sítě ARPANET. Aţ do devadesátých let nebylo rozšíření internetu příliš velké, proto internetové bankovnictví vzniklo aţ v těchto letech. Nicméně to neznamená, ţe on-line bankovnictví nevzniklo o mnoho dříve. Toto on-line bankovnictví však nebylo zaloţeno na internetové síti, ale na bázi sluţby videotex(US), minitel(Francie), prestel (UK). Šlo jiţ o poměrně sofistikovaný online systém, který umoţňoval klientům pomocí klávesnice monitoru a vytáčeného připojení obsluhu svého konta, tak jak to známe dnes. Jen uţivatelské prostředí bylo poněkud nepřívětivé. O tyto první pokusy se pokusily banky jako Citybank, Bank of Scotland a podobně.40 Tato sluţba se příliš nerozšířila, protoţe byla na tu dobu hodně nákladná a to jak na pořízení, tak na provozování. První skutečně internetové bankovnictví bylo zavedeno v roce 1994 bankou Stanford Federal Credit Union. Toto bankovnictví bylo zavedeno ihned pro všechny její klienty. Dále uţ se internetové bankovnictví rozvíjelo poměrně hodně ţivelně a rychle aţ do dnešní podoby. 40

WIKIPEDIA, Online banking, [online], 21.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:



34

V České republice byla situace poněkud sloţitější. V dobách komunismu neměla tato sluţba vůbec ţádné opodstatnění. První internetové bankovnictví zavedla Expandia banka, bývalá E-banka a dnešní Raiffeisenbank, a to v roce 1998.41 V tomto roce uţ byla E-banka schopna nabídnout téměř veškeré sluţby tak, jak je známe dnes. Vzhledem k malé rozšířenosti internetu hned nabídla kompletní portfolio přístupů a to jak telefonní bankovnictví, tak pda banking, sms banking nebo wap banking. Ostatní banky v roce 1999 začaly zavádět pouze gsm banking nebo telefonní bankovnictví. Skutečné internetové bankovnictví zavedly aţ v roce 2000 banky jako ČSOB, Česká spořitelna, GE Money bank, Ţivnostenská banka a podobné. Nakonec se situace ustálila na dnešní podobě, kdy všechny banky nabízí internetové a telefonní bankovnictví. Co se týče telefonního bankovnictví, tak to banky realizují prostřednictvím svých call center. Například v Raiffeisenbank si klienti volají na tzv. infolinku, coţ je bezplatná telefonní linka, na které jsou prakticky 24 hodin denně telefonní bankéři a klienti se na ně mohou obracet se spoustou dotazů – ať co se týče zůstatku na účtu, zablokování karty v případě ztráty či krádeţe nebo s prosbou o radu jak provést například změnu trvalého příkazu, aj. Někdy jsou klientům pracovníci call centra oprávněni říci po telefonu více informací neţ jejich osobní bankéř v případě, ţe by mu klient telefonoval, a to se děje z důvodu ověřování totoţnosti klientů. Klient zodpovídá pracovníkovi call centra několik dotazů a také je klientovi na jeho mobil, který je v bankovním systému uveden zaslán autentizací kód.

3.2 Důvody rozvoje on-line bankovnictví Důvody rozvoje elektronického bankovnictví bych rozdělila na dva zásadní okruhy. Prvním okruhem jsou důvody ekonomické nebo spíše nákladové. Druhým okruhem jsou důvody obchodní, marketingové případně i statistické. Ekonomické přínosy on-line bankovnictví se v čase vyvíjeli stejně jako technologie a moţnosti zpracování dat. První systémy on-line bankovnictví byly draţší neţ klasická pobočka. Nicméně zde převaţovali jiné důvody proč on-line bankovnictví vyvíjet. Skutečnou

41

KAFKA J., Přímé bankovnictví v Česku, [online], 18.8.2006, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:



35

dobou kdy on-line bankovnictví začalo přinášet značné úspory z rozsahu bylo zavedení a rozšíření internetu a mobilních telefonů. V tomto okamţiku totiţ jiţ existovali technologické zdroje, databáze, informační systémy a zkušenosti z prvních pokusů k tomu, aby se tyto systémy nasazovaly masově. Nejdraţší na celém internetovém bankovnictví je jeho zavedení. Cena informačních systémů je enormní. Proto tahle investice musí být rozloţena na co nejvíce klientů. V okamţiku kdy banka systém zavede a naučí svoje klienty s tímto systémem pracovat, začíná bance přinášet online bankovnictví výdělky. Moţná bychom spíše měli mluvit o úsporách nákladů. Banka v tomto okamţiku jiţ nemusí udrţovat tak rozsáhlou síť poboček, nemusí zaměstnávat tolik lidí a můţe si dovolit nasadit nové dříve neuskutečnitelné produkty. Obchodním přínosem je pak ono nasazení nových produktů. Tímto se myslí různé on-line aplikace na nákup cenných papírů, on-line sjednávání smluv o úvěrech nebo termínovaných vkladech. Dále má klient on-line informace o zůstatku, on-line výpisy z účtů a můţe kdykoliv zadávat nebo měnit příkazy k úhradám. Všechny tyto věci byly dříve nemyslitelné a v dnešní době by banka bez těchto produktů jistě neuspěla. Zavedením on-line bankovnictví si banka také připravila téměř dokonalý marketingový nástroj, jak klienty informovat o nových produktech, jak je dovedně manipulovat do různých půjček, pojištění a jiných produktů. Banka má totiţ v tomto okamţiku přesný obraz toho, kdy co a jak klienti dělají a jaké jsou jejich finanční moţnosti. Dříve by tyto informace musela dlouho shromaţďovat ze sítě svých poboček. Tím se dostáváme ke statistické hodnotě dat, které banka získává z informačního systému on-line bankovnictví. Je třeba si uvědomit, ţe banka o klientech ví vše to, co kdy provedou na jejím systému a důkladně si to uchovává pro pozdější analýzu. Díky těmto datům je pak schopna připravovat nové produkty a vůbec na klientovi více vydělávat. Poslední moţnosti je samozřejmě i zpeněţení těchto statistických dat. Samozřejmě toto by ţádná banka nikdy nepřiznala. Jak lze vidět, tak zavedením informačního systému internetového bankovnictví získá banka mnoho. Existují však i nějaké ztráty?42 Existují názory, ţe internetové bankovnictví 42

GE MONEY BANK, Virtuální průvodce Internet bankou, [online], 23.4.2010, [cit. 2011-4-23], Dostupný z

WWW:

36

odcizuje klienta od banky, nenutí ho chodit na pobočky a nenutí ho vytvářet osobní vazbu k bance. Je pak pro klienta mnohem jednoduší přejít od jedná banky ke druhé, protoţe jediné co se mu změní je aplikace internetového bankovnictví. Na tento nedostatek se různé banky snaţí reagovat různě. Některé například HSBC pořádá pro své klienty rauty, sportovní akce a podobně. Jiné se například snaţí klienty lákat na pobočku na finanční plány a jiné sluţby.

3.3 Technické a lidské zdroje potřebné pro on-line bankovnictví Banky potřebují v zásadě tři základní aspekty pro fungování on-line bankovnictví. První a nejlevnější záleţitostí je hardware, tedy počítače, servery a internetové připojení. Tato zařízení není problematické nakoupit a v zásadě nestojí ani mnoho finančních prostředků. Problémem je, ţe se musí poměrně často obměňovat, jelikoţ velice rychle morálně zastarává. Druhým jiţ poměrně draţším prvkem je informační systém. Tyto systémy jsou velice nákladné na vývoj. Jsou dvě moţnosti, jak se k tomuto vývoji přistupuje. Banka si systém vyvíjí sama, nebo si vývoj zadá, coţ je velice nákladné, ale systém je šitý bance přímo na míru. Nebo si banka koupí hotový typový systém, takový systém například nabízí firma Unicorn. Tyto systémy jsou levnější, ale banka musí někdy uzpůsobit svoje procesy uvnitř administrativy. Poslední a dlouhodobě nejdraţší sloţkou jsou lidé, kteří systém udrţují, vyvíjí a upravují dle aktuálních potřeb. Například v bance, kde pracuji toto oddělení čítá cca 300 lidí. Je důleţité tyto lidi velice dobře zaplatit a motivovat, protoţe mají přístup k datům a jsou v dnešní době hlavním funkčně logistickým článkem v bance.

3.4 Bezpečnostní aspekty internetového bankovnictví a jeho porovnání ve vybraných bankách Bezpečnost on-line bankovnictví je základním kámenem celého systému. V okamţiku kdy je systém banky jednou zkompromitován, jiţ jen těţko se v něj u klientů obnovuje důvěra. Pouštět se do technického rozboru zabezpečení jednotlivých systémů nebudu, to bych ponechala někomu s IT vzděláním, ale na co se však mohu zaměřit je alespoň laický pohled a subjektivní pocit bezpečí, které jednotlivé banky poskytují. Pohled klienta je totiţ mnohdy ten nejdůleţitější, protoţe rozhoduje o tom, zda-li bude banka úspěšná. V následující části popíši online bankovnictví GE Money bank, Raiffeisenbank a České spořitelny. V první řadě se zaměřím na akt přihlášení do systému, protoţe ten do jisté míry určuje, jak snadno se můţe 37

někdo nabourat do mého účtu. Ať jiţ jde o násilné vniknutí nebo o případný phishing (vylákání údajů z klienta pomocí podvodných emailů a podvrhnutých stránek). Dále popíši, jak probíhá zadání platebního příkazu, protoţe to je činnost, kterou by případný zloděj určitě udělal a nakonec se zaměřím na zprávy médií o zneuţití online systémů těchto tří bank. První jmenovanou je Ge Money bank (dále jen GE). V této bance jsem pracovala téměř 2 roky. Přihlášení probíhá pomocí zadání čísla účtu a hesla. První otázkou je zda-li nemůţe toto někdo odposlechnout a zneuţít. V době počítačů, hackerů a spywaru (sledovací programy nainstalovány tajně na počítači) to určitě moţné je. Předpokládejme, ţe nic není nemoţné, jen jsou věci, které jsou vysoce nepravděpodobné. Dalším krokem je, ţe nám na mobilní telefon přijde běţná sms s autorizačním kódem a aţ po zadání toho kódu jsme vpuštěni na aplikaci umoţňující internetové bankovnictví. Zadání platby pak probíhá analogicky, tedy přijde nám autorizační kód a potom se teprve platba provede. Z toho pohledu vypadá tento systém velice bezpečně. Zdvojení informačního kanálu, tedy nejen internet ale i mobil, působí velice bezpečně. Odposlechnout, totiţ internet i telefon zároveň je vysoce nepravděpodobné. Stejně tak je i nepravděpodobné, ţe by se podařilo případnému útočníkovi telefon bance nějak podvrhnout. Poslední věcí jsou zprávy z médií. V tomto ohledu musím říci, ţe jsem za posledních několik let, ani za dobu co jsem tam pracovala, nezaznamenala jediný druh útoku na konta klientů Ge Money bank. Další bankou je Raiffeisenbank. Tato banka přejala systém E-banky, jeţ je následovnicí Expandia banky, tedy první banky, která tyto systémy u nás zavedla. Přihlášení probíhá stejně jako u GE. Jediným rozdílem je, ţe sms přijde speciálně zašifrovaná a rozšifruje se aţ po zadání pin kódu v telefonu. Stejně tak probíhá i platba. Z toho pohledu je tedy tento systém ještě dále neţ-li u GE Money bank. Jak je to však s útoky na konta klientů? Zde je to jiţ trochu horší. Média například začátkem roku 2011 informovala o phishingovém útoku na konta klientů.43 Zda byly tyto útoky úspěšné či ne však banka nikdy nezveřejní a nedozví se to ani zaměstnanci. Poslední zkoumanou bankou je Česká spořitelna. V této bance jsem nikdy nepracovala, a ani tam nemám osobní účet. Banka však nabízí k vyzkoušení online bankovnictví demo

43

SUŠANKA F., Počítačoví piráti zaútočili na bankovní účty klientů Raiffeisenbank, [online], 4.1.2011,

[cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

38

verzi na internetu.44 Přihlášení probíhá pomocí zadání hesla a čísla účtu. Stejně tak probíhá i platba. Z tohoto internetového bankovnictví jsem jako klient velice konsternovaná. Ţádná autorizační sms, ţádná autorizační kalkulačka nebo něco podobného. Přístup je samozřejmě chráněn bezpečnostním certifikátem, nicméně toto není nemoţné překonat. Z tohoto důvodu musím říci, ţe v tento online produkt nemám velkou důvěru. Takto slabý systém je i častým terčem útoků různých hackerů. Kdyţ si ve vyhledávači Google zadáme heslo Česká spořitelna a phishing, vyjede nám obrovská spousta odkazů. Jen namátkou proběhly útoky v roce 2006 dále v roce 2008, v roce 2010, 2011 a tak dále. Těchto útoků je tedy skutečně veliké mnoţství. O úspěšnosti těchto útoků opět neexistují ţádné relevantní informace. Kdyţ jednotlivé aplikace zhodnotíme, tak zjistíme, ţe nejlepší bankovní online aplikaci má zřejmě Raiffeisenbank. Má totiţ zdvojený komunikační kanál, oba tyto kanály jsou zašifrované a jejich současné prolomení se jeví jako značně nepravděpodobné. Kdyţ se ale podíváme na statistiku útoků na konta, tak zjistíme, ţe v tomto ohledu je na tom lépe GE Money bank. Zde je ovšem nutné se podívat na podstatu útoku phishing. Tento útok sází na to, ţe se podvodný email rozešle na co nejvíce e-mailů a útočník doufá, ţe se alespoň někdo „chytne“. Je tedy například moţné, ţe na GE nikdo neútočí z toho důvodu, ţe je zaměřena převáţně na skupinu klientů, kteří vyuţívají zejména úvěry a většinou nemají v bance tolik volných depozit jako klienti v jiných bankách. GE není ani bankou s největším podílem na trhu. Z této logiky vyplývá, ţe by spořitelna měla mít nejvíce útoků a tak tomu skutečně je. Kritériem, které by tento rozpor vyřešil, by byla věrohodná informace, zda-li jsou tyto útoky úspěšné.

3.5 Trendy a bezpečnost on-line bankovnictví Z řádků výše lze vidět, ţe on-line bankovnictví dnes znamená jiţ výhradně internetové bankovnictví. Je to nejen naprostá součást bankovnictví, ale jeho základ, bez kterého ţádná banka nemůţe fungovat. Jaké jsou však moţné vývojové trendy v tomto odvětví? Jednoduše se bude na tuto platformu přesouvat čím dál více sluţeb. Banka se bude snaţit, aby se klient obslouţil v co největší moţné míře sám. Pro banku je to levné a efektivní. Zároveň se toto bankovnictví 44

ČESKÁ SPOŘITELNA, Demo verze internetového bankovnictví, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný

z WWW:

39

bude přesouvat zpět na mobilní telefony. Tento trend bude následovat rozvoji takzvaných chytrých telefonů. Je jen otázkou, nakolik je chytrý telefon nebo a nakolik jsou tato zařízení normálním počítačem. Banky se také budou muset vyrovnávat se stále větším náporem útoků. Budou muset hledat nové metody ochrany dat a účtů, stejně tak budou i zločinci hledat nové metody jak uloupit data a peníze klientů. Vše začalo odposloucháváním, pak následoval phishing, pak pharming a v několika dalších letech určitě přijdou nové metody.

40

4

Bankovní účty ve vybraných bankách Banky svým klientům nabízejí tzv. balíčky sluţeb. Jedná se o více produktů a sluţeb najednou, které banka v rámci balíčku nabízí za zvýhodněnou cenu oproti ceně, kterou by klient musel zaplatit, kdyby si tyto produkty kupoval samostatně. Důvodem pro vznik balíčku je snaha bank připoutat si klienta – ze zkušenosti vyplývá, ţe čím má klient více produktů, tím hůře se mu odchází do jiné banky.45 Balíčky sluţeb většinou obsahují běţný účet v české koruně, běţný účet vedený v libovolné cizí měně, spořící účet, dále potom platební kartu a produkty přímého bankovnictví (nejčastěji internetové bankovnictví). Balíčky sluţeb obsahují často povinné produkty, při jejichţ zřízení je potom moţné mít například vedení účtu zdarma. Dále si pak klient volí další libovolné produkty. V některých bankách bývá v rámci balíčku zahrnut i povolený debet na běţném účtu, tj. přečerpání do minusu. Jinými slovy jde o poskytnutí úvěru k proplacení plateb, na které klient nemá na účtu dostatek vlastních prostředků. Banky tuto sluţbu „přečerpání“ často nabízí jako rezervu pro klienta.

4.1

Raiffeisenbank, a.s

4.1.1 Charakteristika Raiffeisenbank poskytuje v České republice od roku 1993 široké spektrum bankovních sluţeb pro soukromou (osobní) a podnikatelskou klientelu, dále také sluţby specializovaných hypotečních center a firemních poradců. Raiffeisenbank v loňském roce vykázala čistý zisk 1,82 miliardy korun, celková aktiva banky dosáhla 186,3 miliardy. Raiffeisenbank je podle tohoto ukazatele pátou největší bankou na českém trhu.46 Nabídku kvalitních sluţeb potvrzuje celá řada domácích i mezinárodních ocenění. V soutěţi „Fincentrum Banka roku 2010“ byla Raiffeisenbank počtvrté z posledních pěti ročníků vyhlášena „Nejdynamičtější bankou roku“. Běţný účet eKonto potřetí v řadě získalo 45

KALABIS Z., Bankovní služby v praxi, 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80-251-0882-1 , str. 22 46 RAIFFEISENBANK, Raiffeisenbank loni vykázala zisk 1,8 miliardy korun, [online], 8.4.2011, [cit. 2010-4-23], Dostupný z WWW:

41

titul pro nejlepší účet, v hlavní kategorii Raiffeisenbank skončila na třetím místě. Raiffeisenbank rovněţ získala titul pro nejlepší banku v České republice od magazínu Global Finance. V soutěţi Zlatá koruna banka loni získala 1. místo v kategoriích přímé bankovnictví, hypotéky a podnikatelské účty. Skupina Raiffeisen získává pravidelně od prestiţních časopisů Euromoney, Global Finance i The Banker ceny pro „Nejlepší banku ve střední a východní Evropě“, síťové banky navíc získávají cenění pro nejlepší banky v daných zemích regionu.47 Co se počtu poboček a klientských center týče, tak těch má banka v České republice v tuto chvíli 107 a soustřeďuje se převáţně ve větších městech. Kdyţ se vybírá lokalita a ulice pro otevření kaţdé další nové pobočky, tak se analyzují ukazatele o počtu obyvatel v dané lokalitě, údaje o tom kolik lidí do města přijíţdí za prací, zkoumá se také to, zda vybrané místo má dostatečnou viditelnost, jestli je místo dostupné pro městskou hromadnou dopravu, zda má parkovací místa, kolik se v blízkosti nachází poboček konkurence a počet moţných affluentních klientů, na které se banka nyní zaměřuje a kteří jsou pro ni prioritou. Za tzv. affluentního klienta Raiffeisenbank povaţuje toho klienta, jehoţ čistý osobní příjem je nad 25 000 Kč. Co se dále týče počtu bankomatů po celé České republice, tak těch má Raiffeisenbank 132 a během roku 2011 by banka chtěla ještě cca 20 dalších uvést do provozu. V souvislosti s rozšiřováním sítě poboček souvisí také nábor nových zaměstnanců. Banka má nyní kolem 2900 zaměstnanců a v průběhu tohoto roku by chtěla otevřít ještě několik desítek nových poboček a několik set lidí ještě nabrat. Jak jsem jiţ zmiňovala, tak prioritou banky je oblast tzv. prémiového bankovnictví, tudíţ zájem bude o osobní poradce a bankéře, kteří se budou věnovat obsluze klientů s vyššími příjmy, na které se však začínají v tuto chvíli zaměřovat i jiné banky na trhu. Podle odhadů Raiffeisenbank, české privátní banky momentálně obsluhují jen asi pětinu ze všech aktiv, které by pod správou privátních bankéřů mohly být. „Zbývající část je v českých bankách mimo privátní segment nebo v zahraničí,“ odhaduje místopředseda představenstva a výkonný ředitel Raiffeisenbank Mario Drosc. Banka tak věří, ţe v následujících letech budou bohatí klienti nejrychleji rostoucí skupinou na trhu. Spouští proto nový koncept privátního bankovnictví a chce se pro bohaté klienty stát jejich první

47

RAIFFEISENBANK, Nové životní pojištění Raiffeisenbank platí klientům dvakrát, [online], 4.4.2011, [cit. 20114-23], Dostupný z WWW:

42

a hlavní bankou na trhu. Cílem banky je být do pěti let jednou ze tří nejsilnějších bank v tomto oboru.48 V rámci privátní péče jsou zařazeni klienti od deseti milionů korun a v rámci této péče bankéři budou klientům radit kromě klasických investičních produktů také například s investicemi do nemovitostí a umění. První speciální pobočka pro tyto klienty je otevřena v Praze a v průběhu tohoto roku budou otevřeny další pobočky v Praze a Brně. Kdyţ se podíváme na bankovní účet Raiffeisenbank, nebo-li také hlavní balíček sluţeb, budeme hovořit o tzv. eKontu, které jiţ potřetí v řadě získalo titul pro nejlepší účet. A co je na něm tak zajímavého? E-konto jako jediný účet na trhu je tzv. víceměnový účet. To znamená, ţe klient má jedno číslo účtu, a to jak pro účet vedený v českých korunách, tak pro účty vedené v jiných měnách. Pokud si klienti v Raiffeisenbank zaloţí jenom samostatný běţný účet, tak za jeho správu platí ceníkovou cenu ve výši 75 Kč a kaţdá další sluţba jako je například správa platební karty, přímé bankovnictví, běţný účet v další cizí měně, aj., tak platí další poplatky. Nicméně kdyţ klient společně s běţným účtem vyuţívá alespoň 3 produkty banky, tak splňuje podmínky tzv. základních věrnostních výhod a má tak zvýhodněné poplatky v rámci programu Základ. Pokud klient splňuje podmínky základních věrnostních výhod a současně mu na účet chodí příjem v určité výši, tak splňuje podmínky v rámci programu Extra. Poslední program věrnostních výhod se nazývá Prémium, a jsou do něj zařazeni ti klienti, kteří splňují podmínky základních věrnostních výhod a alespoň 1 z podmínek prémiových. Prémiovými podmínkami je buď měsíční příjem v minimální výši 25 000 Kč, nebo úloţka ve výši minimálně 500 000 Kč. Před tím, neţ s klientem zakládáme účet, vytiskneme mu tzv. Indikativní nabídku, kde vidí přehled produktů a poplatky s nimi související, které jsou v rámci věrnostních výhod Základ, Extra a Prémium. Tuto indikativní nabídku přikládám do přílohy č. 2 této mé práce.

48

ŠPAČKOVÁ I., Raiffeisenbank chce přilákat boháče, rozvíjí pro ně privátní péči, [online], 2.3.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

43

4.1.2

Výhody a nevýhody

Výhody: 

eKonto je tzv. víceměnový účet, u kterého má klient jedno číslo účtu, a to jak pro účet vedený v českých korunách, tak pro účty vedené v jiných měnách, ke všem účtům má nastavenou 1 platební kartu a klient si můţe sám libovolně volit, kdy chce který účet a jako měnou mít jako hlavní



v Raiffeisenbank jde většina věcí jako např. termínovaný vklad, běţný účet v dalších měnách, pojištění, nastavení účtu a karet, aj. zaloţit elektronicky, bez papírování a smlouvy jsou na internetovém bankovnictví neustále dohledatelné a k dispozici pro případný tisk



na internetovém bankovnictví mají klienti zobrazen tzv. informační banner s nabídkou úvěru, kreditní karty a jiných produktů, kterou si klient můţe zadat sám z domova a nemusí chodit do banky



propojenost účtu mimo platební karty také s investicemi, ţivotním pojištěním, penzijním a stavebním spořením, kreditní kartou, hypotečním úvěrem a prakticky většinou produktů, které banka nabízí



majitelé eKonta si mohou ke svému účtu nově zřídit i úrazové pojištění od pojišťovny Uniqa. Raiffeisenbank se tak stala první bankou, která nabízí propojení účtu a úrazového pojištění49



moţnost tzv. zamykání a odemykání karty. Přes telefon nebo internet si klientů můţe u karty nastavit status zamknuto, coţ znamená, ţe například v případě ztráty karty, nelze kartou zaplatit a ani z ní vybrat i v případě, ţe by dotyčná osoba znala PIN



dostupné ovládání účtu přes mobil nebo internet



přístup k účtu má klient on-line 24 hodin denně i o víkendu, a i o víkendu je aktualizován zůstatek na účtu



platby je moţné zadat on-line 24 hodin denně v pracovních dnech



trvalé platby je moţné zadat s datem platnosti počátku pozdějším neţ je současný rok



všechny příchozí transakce jsou zdarma



první 2 výběry z bankomatu Raiffeisenbank jsou zdarma u všech poplatkových programů

49

RAIFFEISENBANK, K eKontu nabízí Raiffeisenbank jako první i úrazové pojištění, [online], 2.2.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

44



všechny vklady na pokladně, které jsou uskutečněné majitelem účtu nebo disponentem jsou do 500 000 Kč zdarma



1 výběr v měsíci je na pokladně do 500 000 Kč zdarma



v rámci věrnostních výhod Prémium je klientům, kteří vyuţívají sluţby Premium banking přidělen osobní poradce, který o klienta pečuje, poskytuje mu komplexní finanční poradenství a zpracovává mu jeho osobní finanční plán



v rámci Prémiových výhod získává kaţdý měsíc klient 20 Kč na svůj účet jako bonus za to, ţe v Raiffeisenbank má účet

Nevýhody: 

v případě, ţe klientovi nechodí na účet min. 25 000 Kč a více, nebo pokud nesplňuje jiné věrnostní výhody pro slevu, tak je vedení účtu a dalších produktů zpoplatněno



vedení účtu můţe být v rámci věrnostních výhod aţ úplně zdarma, nicméně poplatky za trvalé platby, jednorázové platby, inkaso, aj. je bohuţel vţdy klientům účtováno – a to ve výši 6 Kč u kaţdé trvalé platby a inkasa, 4 Kč u kaţdé jednorázové platby, aj.



příkaz k úhradě a jiné platby není moţné zadat v papírové podobě, jde jen elektronicky



u vkladu na pokladně, který je vyšší neţ 500 000 Kč je účtován za tzv. nadlimitní vklad vţdy poplatek ve výši 0,15 % z vkládané částky



v případě, ţe na účet majiteli vkládá prostředky třetí osoba, tak platí vţdy poplatek 65 Kč za vklad třetí osobou



jen první výběr z účtu je na pokladně zdarma, kaţdý další výběr je účtován poplatkem ve výši 60 Kč, a v případě, ţe se jedná o tzv. nadlimitní výběr, platí klient vţdy ještě poplatek 0,15% z vkládané částky



u výběru na pobočce nad 100 000 Kč je nutno hlásit výběry 2 dny předem



v případě, ţe klient vyuţívá kreditní kartu s nějakým úvěrovým rámcem, tak v případě změny inkasa musí volat na infolinku Raiffeisenbank, protoţe tuto změnu si nemůţe udělat on-line sám



na infolinku musí klient volat z důvodu blokace vţdy, kdyţ ztratí kartu nebo kdyţ je mu odcizena, nestačí jen zavolat na pobočku nebo svému bankéři



není moţné změnit si PIN k platební ani kreditní kartě, klientovi zůstává jen ten, který mu byl vygenerován bankou



v případě výběru platební debetní kartou z bankomatu je klientovi kaţdý měsíc vţdy po následných 2 výběrech z bankomatu Raiffeisenbank účtován za kaţdý další výběr

45

poplatek ve výši 9,90 Kč. Pokud klient vybírá z jiných bankomatů neţ Raiffeisenbank, platí všechny výběry sazbou 9,90 Kč za kaţdý výběr. 

V případě nastavení sluţby informování smskou o zůstatku či pohybu na účtu, je za kaţdou sms klientům účtován poplatek ve výši 4 Kč

4.1.3 Návrhy na zlepšení 

upravit, zoptimalizovat, zkonsolidovat a sloučit poplatky



zadání trvalého příkazu by nemělo být draţší neţ zadání příkazu jednorázového



obecně bych zrušila poplatky za trvalé platby a jednorázové platby, protoţe klientům tak odchází řada transakcí, coţ je důvodem proč si klienti zakládají další účty v jiných bankách jako je např. v M-bank a jiné, kde za tyto transakce neplatí ţádné poplatky.



umoţnit změnu PINU k platební kartě



umoţnit klientovi nákup akcií přímo přes účet nebo pracovníka na pobočce. Pokud má klient zájem o nákup akcií, tak zprostředkování je řešeno pouze telefonicky přes oddělení Treasury. Klienti by však uvítali nákup napřímo přes internet nebo na pobočce, stejně tak jak je tomu u koupě např. podílových fondů, hypotečních zástavních listů a prémiových vkladů či dluhopisů.

4.2

Ge Money bank, a.s

4.2.1 Charakteristika Ge Money bank vstoupila na trh v roce 2000, ještě pod názvem Ge Capital Bank. Banka jako první v České republice spustila v minulosti sluţbu mobilního bankovnictví. V současné době je to univerzální banka s rozsáhlou sítí více neţ 225 poboček a více neţ 670 bankomatů po celé České republice. Do konce roku 2011 by banka chtěla navýšit počet bankomatů na přibliţně 750. Banka poskytuje své sluţby jak fyzickým osobám, tak také menším a středním podnikatelům a firmám. Zisk Ge Money bank k 30. 9. 2010 před zdaněním je 2,26 mld. a celková aktiva banky jsou k 30. 9. 2010 ve výši 141 miliard.50 Za celý rok 2010 zatím výsledky hospodaření banka nezveřejnila.

50

GE MONEY BANK, Aktuální informace o GE Money Bank, [online], 30.9.2010, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

46

Banka Ge Money je součástí jedné z největších světových společností General Electric, jedné z největších společností na světe. General Electric byla zaloţena v roce 1892 a u jejího zrodu stál geniální vynálezce Thomas Alva Edison. Dnes je společnost GE velice rozvětveným koncernem. Široké portfolio jeho činností sahá od výroby leteckých motorů, přes lékařskou techniku, infrastrukturní řešení, přepravu, telekomunikace či stavebnictví aţ po poskytování finančních sluţeb. Právě finanční sluţby jsou asi nejznámější součástí skupiny GE, ale jak můţete posoudit, není to jediná část. Proto bychom se na GE měli dívat jako na velice silný celek, který splnil Edisonovu vizi o společnosti, která vyplní všechny sféry lidské činnosti.51 V České republice se Ge Money bank řadí podle hospodářského výsledku na čtvrtou příčku mezi bankami. Čtvrtá příčka bance také patří v údaji, zobrazujícím počet vedených účtů. Ge Money jich v České republice spravuje přes 940 000.52 Vedle počtu klientů bych také zmínila počet zaměstnanců, který se v Ge Money bank loni meziročně sníţil z 3755 na 3637. V tomto roce banka zvaţuje navýšit počet zaměstnanců o několik desítek měsíčně, a to zejména v souvislosti s plánovaným dalším rozšiřováním pobočkové sítě.53 Ge Money bank, stejně tak jako Raiffeisenbank se snaţí získat svým zvýhodněným účtem bohaté klienty, nicméně ţádnou specifickou sekci privátního bankovnictví k tomu zatím nemá. Pokud si klienti zaloţí v Ge Money bank jenom samostatný účet, budeme hovořit o tzv. kontu Genius Start, v rámci kterého klient zaplatí 59 Kč měsíčně. Konto Genius Start je povaţováno za základní typ účtu, v jehoţ rámci je zahrnuto vedení internetového bankovnictví, platební karta, karta pro platby na internetu a elektronická správa výpisů z účtu na měsíční bázi. K účtu je moţno dokoupit 2 typy balíčků. Dokoupením balíčku 1, který stojí 26 Kč, získává klient neomezené příchozí i odchozí platby realizované elektronickou formou v rámci tuzemského platebního styku. Dokoupením balíčku 2, který stojí také 26 Kč, získává klient neomezené výběry z bankomatů Ge Money bank v České republice.

51

BANKY.CZ, Ge Money bank, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 52 GE MONEY BANK, GE money služby a produkty, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 53 PAŘÍZKOVÁ L., Některé banky chtějí kvůli expanzi nabírat zaměstnance, [online], 5.1.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

47

Dále je moţno zvolit 3 typy balíčků sluţeb, mezi které řadíme Konto Genius Active, Konto Genius Optimal a Konto Genius Gold. Vedení konta Genius Active stojí 129 Kč měsíčně, a v rámci tohoto programu má klient zdarma všechny příchozí platby v rámci tuzemského platebního styku, všechny odchozí platby v rámci tuzemského platebního styku, které si klient zadá přes přímé bankovnictví a má neomezené výběry z bankomatů Ge Money bank na území České republiky. Dále má klient zdarma sluţbu zvanou sms servis, která čítá 50 sms, v rámci kterých je klient dle libovolného nastavení informován o zůstatku či pohybech na svém běţném účtu. Zdarma jsou také elektronické výpisy a aţ 2 platební karty a karta pro platby na internetu. Klient má také moţnost čerpat účet do mínusu, a to nastavením sluţby Flexikredit. Jeho zřízení a vedení je zdarma, úročen je Flexikredit aţ v případě, ţe ho klient vyuţívá. V rámci balíčku jsou zahrnuty sluţby přímého bankovnictví, tedy internetové, mobilní a telefonní. V případě, ţe klient vyuţívá své konto Genius Optimal, můţe si tak sníţit sazbu u nové hypotéky, a nebo pokud uţ hypotéku má, tak v novém úrokovém období mu můţe být sazba sníţena o 0,3%. Vedení konta Genius Optimal stojí 199 Kč měsíčně, a v rámci tohoto programu má klient neomezené hotovostní vklady na pobočkách, zdarma příchozí platby v rámci tuzemského platebního styku a zdarma odchozí platby v rámci tuzemského platebního styku, které si klient zadá přes přímé bankovnictví. Dále má klient neomezené výběry z bankomatů Ge Money bank na území České republiky. Klient má také moţnost čerpat účet do mínusu, a to nastavením sluţby Flexikredit. V rámci balíčku jsou zahrnuty sluţby přímého bankovnictví, tedy internetové, mobilní a telefonní. Dále má klient zdarma sluţbu zvanou sms servis, která čítá 50 sms. V případě platebních karet můţe mít klient v rámci balíčku 1 stříbrnou kartu v rámci které je cestovní pojištění, pojištění zneuţití karty a pojištění asistenčních sluţeb, dále 1 standardní platební kartu a 1 kartu pro platby na internetu. V případě, ţe klient vyuţívá své konto Genius Optimal, můţe si tak sníţit sazbu u nové hypotéky, a nebo pokud uţ hypotéku má, tak v novém úrokovém období mu můţe být sazba sníţena o 0,5%. Konto Genius Optimal klientům také nabízí zvýhodněnou úrokovou sazbu na spořícím účtu. Vedení konta Genius Gold je účet pro nejnáročnější klienty a je v jeho rámci zahrnuto mnoţství nadstandardních výhod. Běţný účet je úročen úrokovou sazbou 1,10 % p.a. a pokud veškeré vklady v bance dosáhnou k 20. dni v příslušném měsíci zůstatku ve výši minimálně 1 000 000 Kč, tak nebude klientům účtován poplatek za vedení 1 Konta Genius Gold. Pokud 48

by klient neměl na účtu bankou stanovený zůstatek, tak by za vedení účtu zaplatil 499 Kč měsíčně. V rámci programu Genius Gold mají klienti zvýhodněný platební styk na pobočce, a to zadání, změnu a zrušení trvalých příkazů nebo inkasa. Dále jsou zdarma příchozí a odchozí elektronické platby v rámci tuzemského platebního styku výběry z bankomatů Ge Money bank po celé české republice a i v zahraničí. Zdarma jsou také výběry na pobočkách Ge a vklady jak na pobočkách, tak na vkladových bankomatech. V rámci balíčku jsou zahrnuty sluţby přímého bankovnictví, tedy internetové, mobilní a telefonní. Součástí je také sluţba sms servis – 50 sms. Klient můţe mít v rámci programu Gold 1 platební zlatou kartu, 1 standardní kartu a kartu pro platby na internetu. Zlatá karta obsahuje mimo jiné například cestovní pojištění, pojištění zneuţití karty, pojištění asistenčních sluţeb, pojištění právní ochrany, program Priority Pass, který klientům umoţňuje vstupy do speciálních letištních restaurací a salonků, aj. V případě, ţe klient vyuţívá své konto Genius Optimal, můţe si tak sníţit sazbu u nové hypotéky, a nebo pokud uţ hypotéku má, tak v novém úrokovém období mu můţe být sazba sníţena o 0,7%.

4.2.2 Výhody a nevýhody Výhody: 

moţnost vloţení hotovosti na běţný účet prostřednictvím vkladového bankomatu



moţno mít zdarma neomezený počet výběrů z bankomatů Ge Money bank po celé České republice



ţádné poplatky za tzv. nadlimitní vklad nebo za tzv. nadlimitní výběr



zadání jednorázových plateb, trvalých plateb či inkasa je moţné provést zdarma přes internetové bankovnictví



internetové bankovnictví si klient můţe nastavit dle svých představ, můţe si tam nastavit sluţbu Ge Money manager, která poskytuje přehled o příjmech a výdajích, které jsou roztříděné dle kategorií. S pomocí této sluţby si klienti mohou nastavit svůj osobní rozpočet



přehledné grafy v internetovém bankovnictví



moţnost změny PINU k platební kartě prostřednictvím bankomatu



v případě nastavení sluţby informování smskou o zůstatku či pohybu na účtě je 50 sms zdarma a kaţdá další je účtována poplatkem 2,50 Kč



na internetovém bankovnictví mají klienti nastavený tzv. infolimit, tj. informace o tom, kolik si mohou půjčit v bance peněz 49



klient můţe zaţádat on-line o různé bankovní sluţby



moţnost nastavení denního limitu pro platby zadané elektronicky



moţnost nakupovat a prodávat investiční podílové listy



k platebním kartám je nastaven program odměn za platby kartou v partnerské sítí Bene+



samostatná karta pro platby na internetu



moţnost nastavení denních limitů na výběry hotovosti a bezhotovostní platby



odměna aţ 900 Kč pro klienta v případě, ţe doporučí nového klienta, který si v Ge zaloţí běţný účet

Nevýhody: 

v případě, ţe na účet majiteli vkládá na pobočce prostředky třetí osoba, tak platí poplatek 70 Kč za vklad třetí osobou. Jen v případě, ţe by klient měl konto Genius Gold by tento poplatek nebyl.



poplatek za výběr hotovosti z účtu na pobočce je za 60 Kč. Jen v případě konta Genius Gold tento poplatek není.



platební příkazy v papírové formě je moţné na pobočce zadat jen do 14:30 hodin v případě, ţe klient chce, aby platba odešla ještě tentýţ den



platby zadané elektronicky je moţné zadat do 18 hodin v případě, ţe klient chce, aby platba odešla ještě tentýţ den



trvalé platby není moţné zadat s datem platnosti počátku pozdějším neţ je současný rok



při výběru z bankomatu ostatních bank v České republice mimo Ge je poplatek 38 Kč u všech cenových programů



k cizoměnovému účtu nelze vydat platební kartu



u výběru na pobočce nad 100 000 Kč je nutno hlásit výběry 3 dny předem

4.2.3 Návrhy na zlepšení 

umoţnit klientům zadání trvalé platby s datem platnosti počátku pozdějším neţ je současný rok



prodlouţit lhůty pro platby zadané elektronicky, protoţe spousta klientů se domů vrací později neţ do 18 hodin a přihlásí-li se později, tak platba jim z účtu odejde aţ následující den



zkrátit alespoň o 1 den nutné nahlašování výběrů hotovosti na pobočce nad 100 000 Kč



k cizoměnovému účtu by mělo jít vydat platební kartu

50



pokud se banka chce zaměřit na movité klienty, myslím si, ţe s účtem Genius Gold má určitě velkou šanci. Jednat s těmito movitějšími klienty je však nutno trochu jinak neţ s masovou většinou a jelikoţ banka pro tuto oblast bankovnictví nemá nastavenou speciální strategii, myslím si, ţe by stálo zato ji nastavit a proškolit k jednání třeba jen 1 nebo 2 bankéře na pobočce.

4.3

Česká spořitelna, a.s

4.3.1 Charakteristika Česká spořitelna je nejstarším bankovním ústavem v České republice. Kořeny České spořitelny sahají aţ do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. 5,3 milionu klientů, které dnes Česká spořitelna má, hovoří zcela jasně o jejím pevném postavení na českém trhu.54 V roce 2000 se stala Česká spořitelna členem středoevropské finanční skupiny Erste Bank, která patří k největším evropským poskytovatelům finančních sluţeb a je vedoucí retailová banka ve střední Evropě. Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování sluţeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna jiţ vydala více neţ 3,2 mil. platebních karet, disponuje sítí více neţ 664 poboček a provozuje více neţ 1276 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.55 V soutěţi „Fincentrum Banka roku 2010“ získala titul Banka roku a byla zvolena Nejdůvěryhodnější bankou roku jiţ po sedmé v řadě. Česká spořitelna se stala také vítězem v nové kategorii Banka bez bariér.

54

PŮJČKY ONLINE, Česká spořitelna – informace, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 55 ČESKÁ SPOŘITELNA, Profil Česká spořitelny, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

51

Zisk České spořitelny za rok 2010 před zdaněním je 14,6 mld. a aktiva banky jsou ke třetímu čtvrtletí roku 2010 ve výši 891 mld.56 Ke konci loňského roku měla Česká spořitelna zhruba 10 700 zaměstnanců a stejně tak jako jiné banky, se v současné době zaměřuje na nábor nových zaměstnanců, zejména pro nově vzniklou značku pro bonitní klientelu ČS Premier. Pro tento typ klientů má banka nyní dvě pobočky v Praze a jednu v Brně a plánuje k nim přidat po jedné nové pobočce ČS Premier v metropoli a Ostravě. Jinak zvyšování počtu zaměstnanců u České spořitelny nebude nijak výrazné.57 Česká spořitelna patří vedle ČSOB, Komerční banky a UniCredit Bank k hlavním tuzemským bankám s privátním bankovnictvím a oznámila, ţe se chce stát do tří let v něm lídrem. Česká spořitelna dělí bohaté klienty do dvou skupin. Bonitním klientům s prostředky nad 1 milion korun nabízí zvýhodněný účet a péči ve specializovaných pobočkách ČS Premier. Ještě movitějším klientům s majetkem přes 5 milionů korun šije produkty na míru podle jejich individuálních přání a potřeb v rámci privátní banky.58 Bankovní osobní účty, které je moţné zřídit na standardních pobočkách České spořitelny a kompletní přehled sluţeb banky je rozdělen na produkty a služby Standard, Plus a Speciál. Součástí osobního účtu je vţdy zdarma vedení spořícího účtu, měsíční vyhotovení papírového nebo elektronického výpisu a zřízení trvalých příkazů a souhlasů s inkasem. V rámci produktů a služeb Standard je zahrnuta platební karta Visa Classic Partner, díky které mohou klienti čerpat slevy u obchodních partnerů České spořitelny, a pokud kartou v daném obchodě zaplatí, tak získají navíc body do věrnostního Bonus programu. Mezi partnery České spořitelny patří například ASKO nábytek, cestovní kancelář Čedok, Fann parfumerie, Fokus Optik, Palace Cinemas a další. Dále má klient zdarma neomezený počet výběrů z bankomatů České spořitelny a k účtu má přístup například přes sluţby Servisu 24, do kterého patří telefonní, internetové a mobilní bankovnictví. Ve výši od 5 000 do 100 000 56

ČESKÁ SPOŘITELNA, Finanční výkazy, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 57 ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, Banky a pojišťovny plánují v průběhu roku zaměstnat tisíce lidí, [online], 28.3.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 58 ŠPAČKOVÁ I., Raiffeisenbank chce přilákat boháče, rozvíjí pro ně privátní péči, [online], 2.3.2011, [cit. 20114-23], Dostupný z WWW:

52

Kč můţe mít klient na účtu nastavené přečerpání účtu – kontokorent. V rámci sluţeb Standard navíc klient má zdarma neomezený počet zůstatkových smsek ohledně zůstatku na účtu a platby v rámci České spořitelny. V rámci produktů a služeb Plus je zahrnuta prestiţní platební karta Visa Gold Partner. U této karty je moţné nastavit vysoké limity pro platby kartou u obchodníků a výběry z bankomatu. Současně je na ní nastaven Bonus program za odměny, kdy klient platí platby kartou a také Program Partner, v rámci kterého klient získává slevy při nákupech u vybraných obchodníků. Dále je pro klienty zdarma neomezený počet plateb v rámci bank v České republice a spořící plán se zvýhodněným úročením zůstatku na osobním účtu aţ 1,5%. V rámci produktů a služeb Speciál je zahrnuto pojištění schopnosti hradit pravidelné výdaje z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání, invalidity či úmrtí. Dále je tam zařazeno cestovní pojištění, úrazové pojištění, pojištění platební karty, pojištění právní ochrany a asistenční sluţby. Co se konkrétně týče osobních účtů v České spořitelně, tak klient si sám dle své volby vybírá jen ty produkty, které má pocit, ţe potřebuje. Banka nemá stanoveny ţádné konkrétní balíčky jako například Raiffeisenbank nebo Ge Money bank, kde vidíme i konkrétní cenu, většinou jiţ zpracovanou na nějakém letáčku. Klient si v České spořitelně vţdy vybírá ty sluţby a produkty, které by chtěl a na jejich základě se potom odvíjí cena. Namodelování produktů a sluţeb je moţné si vyzkoušet mimo pobočku také na webových stránkách České spořitelny přes tzv. ČS Konfigurátor. Přes konfigurátor jsem si nastavila k běţnému účtu platební kartu Visa Classic Partner, zůstatkové sms zdarma, výběry z bankomatů České spořitelny zdarma, Servis 24 – coţ je telefonní a internetové bankovnictví a dále jsem si tam přidala platby v rámci České spořitelny zdarma. S těmito parametry jsem se dostala na částku 109 Kč za tyto všechny produkty. Dále jsem si zkusila nastavit k běţnému účtu kartu Visa Gold Partner, platby v rámci České republiky zdarma, zůstatkové sms zdarma, výběry z bankomatů České spořitelny zdarma a Servis 24. S těmito parametry jsem se dostala na částku 228 Kč za všechny tyto produkty. Pokud bychom si zaloţili jenom běţný účet a k němu ještě 1 libovolný produkt jako například platební kartu, tak by jsme za tyto 2 produkty zaplatili pouze 29 Kč, coţ mne velmi překvapilo.

53

4.3.2 Výhody a nevýhody Výhody: 

nejširší síť poboček a bankomatů v České republice



o účet lze zaţádat on-line a nebo si klienti mohou nezávazně vyzkoušet nastavení svého účtu přes internet, přes tzv. Konfirmátor ČS



klienti mají moţnost vybrat si jenom ty sluţby, které chtějí. Toto nastavení je moţné kdykoliv měnit



moţnost vloţení hotovosti na běţný účet prostřednictvím vkladového bankomatu v neomezené výši



moţnost mít nastavené všechny výběry z bankomatů České spořitelny zdarma



levné výběry hotovosti z bankomatů Erste Group na Slovensku, v Chorvatsku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku, Ukrajině a Moldavsku59



moţnost změny PINU na bankomatu



moţno mít zdarma informování o zůstatku prostřednictvím sms



zdarma vklady v hotovosti na pobočkách na účty vedené u České spořitelny



slevy při platbách kartou u obchodníků v rámci programu Partner ve výši 3 – 20 %



Bonus program – za kaţdých celých 20 Kč zaplacených platební kartou získává klient 1 bod za kaţdou jednotlivou transakci. Body se připisují na tzv. bodový účet po zaúčtování plateb v České spořitelně a mají platnost 36 měsíců od nabytí



pokud má klient na účtu více neţ 300 000 Kč, tak má nárok na osobního poradce, který klientovi zpracuje finanční plán a blíţe s ním řeší některé finanční produkty



moţnost uskutečnit vklad hotovosti na účty vedené u jiných bank (za poplatek 2%, min. 125 Kč)



ţádné poplatky za tzv. nadlimitní vklad nebo tzv. nadlimitní výběr



moţnost vedení účtu se slevou nebo zcela zdarma za aktivní pouţívání osobního účtu a produktů s ním souvisejícím (moţností je několik – například pokud klient učiní 3 transakce na účtu za měsíc, tak má slevu 10 % z měsíční ceny za vedení osobního účtu nebo třeba v případě hypotéky nad 1 milion korun je sleva 75% z měsíční ceny účtu, aj.)



moţnost nákupu akcií přímo na pobočce

59

ČESKÁ SPOŘITELNA, Osobní účet ČS, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW:

54



moţnost zadání trvalé platby s datem počátku pozdějším neţ je současný rok



přes bankomat lze zadat platbu aţ do výše 500 000 Kč

Nevýhody: 

elektronický pořadový systém na pobočkách, který připomíná poštu



v případě, ţe na účet majiteli vkládá na pobočce prostředky třetí osoba, tak platí poplatek za vklad třetí osobou ve výši 65 Kč



poplatek za výběr hotovosti z korunového účtu na pobočce je vţdy za 65 Kč



výběr z bankomatů jiných bank neţ České spořitelny je za 40 Kč



Česká spořitelna nemá samostatnou internetovou kartu jenom pro platby na internetu



pro platby zadané elektronicky je standardně nastavený limit 200 000 Kč denně



pro platby zadané prostřednictvím telefonního bankovnictví je je limit 50 – 100. 000 denně



platby zadané elektronicky je moţné zadat do 20 hodin v případě, ţe klient chce, aby platba odešla ještě tentýţ den



platební příkazy v papírové formě je moţné na pobočce zadat jen do 12 hodin v případě, ţe klient chce, aby platba odešla ještě tentýţ den, to stejné platí u sběrných boxů



u výběru na pobočce je dle velikosti pobočky nutno hlásit výběry nad 100 – 500. 000 48 hodin předem, tedy 2 dny



v případě, ţe klient má zájem o cizoměnový účet, tak měsíční správa účtu je poplatkována ve výši 20 Kč



k cizoměnovému účtu nelze vydat platební kartu



letáky na pobočce jsou matoucí, nejsou na nich uvedeny konkrétní údaje a ceny. Paní na přepáţce mi sdělila, ţe je to tak schválně proto, aby klienti se přišli zeptat na přepáţku za bankovním poradcem

4.3.3 Návrhy na zlepšení 

elektronický pořadový systém jistě má své opodstatnění, nicméně já kdyţ jsem na pobočku přišla a chtěla jsem se jenom informovat ohledně běţných účtů, připadala jsem si jako na poště. Systém bych moţná nechala, pokud funguje a klientům se líbí, ale určitě bych přidala nějaký stolek s pracovníkem, který by slouţil jako recepce a mohl klientům poradit s některými třeba jen servisními a jinými dotazy

55



prodlouţit lhůty pro platby zadané elektronicky, protoţe spousta klientů se domů vrací večer, a pokud se přihlásí a platbu zadají později jak ve 20:00 hodin, tak jim z účtu odejde aţ následující den



zavedení samostatné internetové karty, která by slouţila pouze pro platby na internetu



alespoň 1 cizoměnový účet by mohl být pro klienty zdarma a i k cizoměnovému účtu by mělo jít vydat platební kartu



letáky na pobočce by měli být více konkrétní, nepopisovat jenom výhody a měli by na nich uvádět částku, kterou klient za daný produkt zaplatí. Pokud nemají přesně stanovené balíčky a klient si sám vybírá jen ty sluţby, které chce, to je určitě v pořádku, nicméně uvítala bych na nějakém letáku například pár variant, kde by byla zkalkulována nějaká cena

56

5

Porovnání osobních běžných účtů v Raiffeisenbank, Ge Money bank a České spořitelně Jednoznačně nelze říci, zda ta či ona instituce má nejlepší osobní účet. Kaţdá z těchto bank má nějaké výhody a nevýhody, které se od té další mohou lišit. Některému klientovi můţe více vyhovovat to, jinému ono. Na základě porovnání výše uvedených bank jsem však došla k několika zjištěním. Raiffeisenbank jako jediná z výše uvedených bank má tzv. víceměnový účet, u kterého má klient jedno číslo účtu, a to jak pro účet vedený v českých korunách, tak pro účty vedené v jiných měnách. Aţ 2 cizoměnové účty můţe mít klient v rámci balíčku eKonta vedené zdarma. Další věcí je platební karta, která je k účtům, a to i cizoměnovým automaticky vedena. Prakticky jde o 1 kartu, která je propojena se všemi účty a pokud s ní klient platí v jiné měně někde v zahraničí, transakce se zaúčtuje v té dané měně, v jaké klient platil. V České spořitelně ani v Ge Money bank není vůbec moţné mít vydanou k cizoměnovému účtu platební kartu. Další jedinečností Raiffeisenbank je moţnost odemykání a zamykání karty, kdy si klient sám můţe nastavit na kartě statut zamčeno/odemčeno. Pokud je karta ve statutu zamčeno, tak s ní nemůţe zaplatit u obchodníka, ani vybrat z bankomatu, i kdyţ by pin zadával správný. Je to jistý stupeň ochrany, který zatím ţádná jiná banka nenabízí. Další velkou výhodou Raiffeisenbanky je moţnost zadání platby on-line 24 hodin denně v pracovních dnech. Tam spatřuji velkou výhodu pro klienty, kteří mají čas se přihlásit na účet aţ někdy večer. V Ge Money bank je moţno platby zadat elektronicky jenom do 18 hodin a v České spořitelně do 20 hodin za předpokladu, ţe klient chce, aby mu platba odešla ještě tentýţ den. Coţ však spatřuji jako podstatnou výhodu Ge Money bank a České spořitelny oproti Raiffeisenbance je moţnost vloţení hotovosti na běţný účet prostřednictvím vkladových bankomatů, moţnost zadání i papírové formy příkazu, moţnost mít zdarma neomezený počet výběrů z bankomatů vlastních bank po celé České republice, moţnost změny PINU k platební kartě přes bankomat, moţnost mít zdarma sluţbu informování o zůstatku na účtě, ţádné poplatky za tzv. nadlimitní vklad nebo nadlimitní výběr, moţnost zadání plateb přes internetové bankovnictví zcela zdarma. Dále obě banky mají programy odměn za platby kartou, na coţ si myslím, ţe spousta klientů slyší. Myslím si, ţe je příjemné, ţe banka klienta odmění za to, ţe vyuţívá její produkty a platí například kartou u obchodníků. 57

V Raiffeisenbance je sice zdarma vedení běţného účtu, nicméně další poplatky za aktivní vyuţívání účtu jsou v porovnání s výše uvedenými bankami prakticky vţdycky. Pokud se podíváme blíţe na výhody Ge Money bank, tak zjistíme, ţe oproti výše porovnávaným bankám má výhodu v tom, ţe si klient na svém internetovém bankovnictví můţe nastavit sluţbu Ge Money manager, která poskytuje přehled o příjmech a výdajích, a také si můţe nastavit svůj osobní rozpočet. Ge Money bank nenabízí klientům moţnost finančního plánování oproti výše jmenovaným bankám, kdy by bankéř pozval klienta na pobočku a sestavoval mu finanční plán, nicméně tato sluţba mi přijde velmi příjemná a klient si tak dokáţe ve svých financích také udělat velmi hezký přehled. Finanční plány často slouţí spíše jako pomůcka banky k tomu, aby klientovi prodala všechny moţné produkty. V rámci internetového bankovnictví má klient v Ge Money bank, stejně tak jako v České spořitelně moţnost nastavení limitu pro platby zadané elektronicky. V České spořitelně je tento limit do 200 000, vyšší se pak řeší přes speciální certifikáty. Nicméně například v Raiffeisenbance limit není stanoven vůbec ţádný pro platby přes internet. Další výhodou Ge Money bank je moţnost vydání samostatné internetové karty, která umoţňuje jenom platby přes internet. Výše uvedené banky mají transakce přes internet automaticky nastavené v rámci platební karty k účtu. Kdyţ se však podíváme na nevýhody, tak v Ge Money bank spatřuji jako velký nedostatek nemoţnost zadat trvalou platbu s datem počátku pozdějším neţ je současný rok a oproti výše uvedeným bankám mají v Ge příliš dlouhý limit pro hlášení výběrů předem. 3 dny je skutečně dlouhá doba, měli by ho také zkrátit alespoň na ty 2 dny. Jinak se mi banka jeví svými parametry velmi dobře, po stránce poplatkové asi nejlépe, nejlevněji. Co se týče České spořitelny, tak tam spatřuji oproti výše uvedeným bankám výhodu v tom, ţe si můţou klienti vybrat sluţby a produkty, které budou chtít vyuţívat dle svých představ a nastavit si tak „vlastní balíček“. Moţnost levných výběrů hotovosti z bankomatů Erste Group na Slovensku a v dalších zemích povaţuji jako velkou výhodu pro klienty, kteří cestují po Evropě. Jako největší výhodu České spořitelny oproti výše uvedeným bankám povaţuji moţnost uskutečnit vklad hotovosti na účty vedené u jiných bank. Sice je tato sluţba za poplatek, nicméně klienti nemusí běhat do dalších bankovních ústavů. V České spořitelně jde dále zprostředkovat nákup akcií přímo na pobočce, coţ V Raiffeisenbance ani Ge Money bank nelze. Tuto moţnost povaţuji za velmi klíčovou v oblasti investic, protoţe klienti nemají

58

zájem jen o podílové fondy, na kterých banky vydělávají mnohem více, neţ kdyby jim umoţnili moţnost nakupování akcií přímo na pobočkách.

59

Závěr V první části této práce jsem popsala právní legislativu týkající se běţných účtů. Zde jsem analyzovala, které zákony se běţného účtu týkají a jaké z toho vznikají práva a povinnosti jednotlivých smluvních stran. V další části práce jsem se zabývala průzkumem jednotlivých produktů tří bank. Zde jsem popsala v první řadě elektronické bankovnictví a vyhodnotila, která banka je na tom dle mého názoru nejlépe a nejhůře. V tomto případě nejlepší byla Raiffeisenbank a nejhorší Česká spořitelna. Další částí bylo srovnání cen a sluţeb u vybraných tří bank. Zde byly výsledky poněkud těţké srovnávat, protoţe produkty jsou schválně postaveny tak, aby byly jednotlivé banky téměř neporovnatelné. Nakonec jsem došla k tomu, ţe nejdraţší je Raiffeisenbank. Nejlevnější bankou je pak GE Money bank, nicméně tato banka zase neposkytuje některé produkty, které ostatní banky nabízí. Metodou vyloučení nejdraţšího a vyloučení těch co neposkytují všechny standardní produkty, lze dojít k závěru, ţe nejlepší bankou z těchto tří by byla Česká spořitelna. Pro tuto banku je však velkým záporem její internetové bankovnictví. Závěrem lze tedy říci, ţe stanovit nejlepší banku lze pouze v určitých předem daných kategorií, nebo u typů produktů. Celkově banku hodnotit nelze, a proto klient nemá šanci předem rozhodnout, která banka je pro něj ta nejlepší a nejlevnější.

60

Použitá literatura Odborné publikace 1. BEJČEK JOSEF, ELIÁŠ KAREL, RABAN PŘEMYSL A KOLEKTIV, Kurs obchodního práva, obchodní závazky, 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-781-4 2. DVOŘÁK PETR, Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. Praha: Linde, 1999, ISBN 80-7201-141-3 3. KALABIS ZBYNĚK, Bankovní služby v praxi, 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2005, ISBN 80-251-0882-1 4. LOCHMANOVÁ LUDMILA, Základy obchodního práva, 1. vyd. Ostrava: Publishing s.r.o., 2009, ISBN 978-80-7418-044-6 5. MADAR ZDENĚK 80-85647-62-1

A KOLEKTIV,

Slovník českého práva, 1. vyd. Praha: Linde, 1995, ISBN

6. RABAN PŘEMYSL A KOLEKTIV, Obchodní zákoník, 5. vyd. Praha: Eurounion Praha s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7317-060-8 7. SCHLOSSBERGER OTAKAR, SOLDÁNOVÁ MARCELA, Platební styk, 3. vyd. Praha: Bankovní ústit, a.s., květen 2005, ISBN 80-7265-072-6 8. SEKERKA BOHUSLAV, Banky a bankovní produkty, 1. vyd. Praha: nakladatelství Miroslav Háša PROFESS Consulting s.r.o., 1997, ISBN 80-85235-51-X 9. ŠVARC ZBYNĚK A KOLEKTIV, Základy obchodního práva, 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, ISBN 978-80-7380-144-1 Internetové zdroje 10. BANKY.CZ, GE Money bank, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 11. BANKOVNÍPOPLATKY.CZ, Úročení běžných účtů blížící se nule? Z právního hlediska v pořádku, [online], 11.2.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 12. ČESKÁ SPOŘITELNA, Demo verze internetového bankovnictví, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 13. ČESKÁ SPOŘITELNA, Profil Česká spořitelny, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 14. ČESKÁ SPOŘITELNA, Finanční výkazy, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW

61

15. ČESKÁ SPOŘITELNA, Osobní účet ČS, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW 16. ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, Banky a pojišťovny plánují v průběhu roku zaměstnat tisíce lidí, [online], 28.3.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 17. FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, Od začátku roku 2011 budou bankovní vklady ještě lépe chráněny, [online], 2.12.2010, [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW: 18. FOND POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, Co je pojištěno, [online], [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW: 19. GE MONEY BANK, Virtuální průvodce Internet bankou, [online], 23.4.2010, [cit. 2011-423], Dostupný z WWW: 20. GE MONEY BANK, Aktuální informace o GE Money Bank, [online], 30.9.2010, [cit. 20114-23], Dostupný z WWW:

21. GE MONEY BANK, GE money služby a produkty, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 22. HOVORKA JIŘÍ, Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky, [online], 3.12.2010, [cit. 2011-4-20], Dostupný z WWW: 23. HOVORKA JIŘÍ, Pojištění vkladů v bankách a záložnách - jak to je?, [online], 29.1.2010, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW: 24. KAFKA JAROSLAV, Přímé bankovnictví v Česku, [online], 18.8.2006, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 25. MATĚJKOVÁ PETRA, Smlouva o běžném účtu, [online], 28.4.2005, [cit. 2011-4-22], Dostupný z WWW: 26. PAŘÍZKOVÁ LUCIE, Některé banky chtějí kvůli expanzi nabírat zaměstnance, [online], 5.1.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 27. PROFIPRAVO.CZ, S.R.O., K bezdůvodnému obohacení neoprávněným výběrem z účtu manžela, [online], 19.9.2008, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 28. PŮJČKY ONLINE, Česká spořitelna – informace, [online], 23.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 62

29. RAIFFEISENBANK, Raiffeisenbank chce být vedoucí bankou v privátním bankovnictví, [online], 2.3.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 30. RAIFFEISENBANK, K eKontu nabízí Raiffeisenbank jako první i úrazové pojištění, [online], 2.2.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 31. RAIFFEISENBANK, Raiffeisenbank loni vykázala zisk 1,8 miliardy korun, [online], 8.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 32. RAIFFEISENBANK, Nové životní pojištění Raiffeisenbank platí klientům dvakrát, [online], 4.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 33. SUŠANKA FILIP, Počítačoví piráti zaútočili na bankovní účty klientů Raiffeisenbank, [online], 4.1.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 34. ŠPAČKOVÁ IVA, Raiffeisenbank chce přilákat boháče, rozvíjí pro ně privátní péči, [online], 2.3.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: 35. WIKIPEDIA, Online banking, [online], 21.4.2011, [cit. 2011-4-23], Dostupný z WWW: Právní předpisy 36. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 37. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších 38. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 39. zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů

63

Příloha 1 – Tabulka úročení běžných účtů v ČR

64

65

Příloha 2 – Indikativní nabídka Raiffeisenbank

66

67

68