Blízký východ III. Státy Arabského poloostrova, Irák, Írán a Afghánistán
STÁTY ARABSKÉHO POLOOSTROVA •rozlehlá pustina, na ploše 2000 x 2500 km žije 40 mil. ob., převážně při Perském zálivu a v oázách, nebo v horách Jemenu a Ománu (srážky) •až do 60. let pastevci, rychlá urbanizace (nyní drtivá většina ob. ve městech) •homogenní ob., sjednoceno jazykem (arabština) a náboženstvím(vahábité, ale v již. Jemenu (zajdité) a v Bahr. šíité) •kolébka islámu, ale jako jeho centrum až po 1. sv. válce •státy pod nadvládou Osmanské říše, později různé formy závislosti na Británii •donedávna kmenová společenství, národní povědomí se buduje
•jak vznikaly státy? •1932 Saúdská Arábie - pův. král. Nedžd, dynastie Saúdů •Bahrajn od r. 1782 pod GB, 1971 samostatnost •Katar - stejné, ale do r. 1916 Osmanské říše •Kuvajt - od r. 1962, do té doby Osman. ř. a GB •Omán - do r. 1889 nezávislost, brit. protektorát, autokratická vláda •SAE - nadvláda Ománu, GB 1820, 1971 federace •Jemen - 1840 - GB v Adenu, do r. 1918 - Osm. říše, 1960 - samostatnost na GB, 1967-90 JLDR, 1990 - sjednocení, r. 1994 obč. válka, porážka již. Jemenu
EKONOMIKA •40% svět. zásob ropy a 30 % těžby S. Arábie
430
Írán
180
SAE
115
Kuvajt
100
Omán
40
Jemen
40
Katar
23
•SA 25 % svět. zásob ropy, Kuvajt 13 %, SAE 4 % •prudký rozvoj ekonomiky, zaostává rozvoj vzdělání, občanská práva •podle HDP/ob.(tis. USD): SAE 22,5 Katar 15, Kuvajt 10, SA 8, Bahrajn, Omán 6, Jemen 0,6
PETRODOLARY!!!
EKONOMIKA A OBYVATELSTVO
•nízký podíl zemědělství, vysoký podíl těžby, snaha o diverzifikaci ekonomiky •nejortodoxnější režimy světa - SA a Omán do 60. let otroctví, život podle šaríi dodnes •Obyvatelstvo: vysoký podíl cizinců na obyv., od 40 % SA až po 75 % SAE - hlavně z Pákistánu a Indie, Palestinci (bez jakýchkoliv obč. práv a výhod) •vysoký pp obyv. - Jemen až 5 % ročně - problémy s uplatněním prac. sil
SAÚDSKÁ ARÁBIE •role regionální velmoci, nábož. centrum sunnitů, podpora nábož. hnutí, Palestinců v oblasti, významný spojenec USA •snaha o diverzifikaci ek. základny(ropa-plyn, hliník, stavba lodí, montáže aut) •významný náboženský cest. ruch - letiště v Džiddě •soběstačnost v zeměď., vývoz pšenice - velmi nákladné •ropná pole na SV země, ropovody do Bejrútu, Basry, Bahrajnu, projekt na ropovod do Indie přes Omán pod mořem
Omán - podobné rysy jako SA, zaostalost, ortodox. režim, kontroluje Hormuzskou úžinu, větší závislost na ropě, rybolov 25 % EAO Bahrajn (+Katar) - centrum bankovnictví, hliníkárny, stále 65 % HDP z ropy, ale jako jediný nevyváží surovou ropu SAE - federace 7 abs. monarchií - emírátů, pův. měly být i Katar a Bahr., nejmenší závislost na ropě, Abú Dabí - ropa, Dubaj - obchod, mez. letiště, veletrhy, doky, významný rozvoj cest. ruchu v 90. letech, ost. emíráty jen 15 % HDP Kuvajt - býval nejbohatší, do války v Zálivu, demokratizační pokusy Jemen - pohnutá historie, nejchudší stát, rychle se rozvíjí těžba ropy, stále kmenová spol., přístav Aden, šíité x sunnité
IRÁK •dědic svět. kultur, Bagdád dlouho centrem kalífů •součást Osm. říše, od r. 1932 samostatnost •od r. 1958 - strana BAAS, Saddám Husajn od r. 1979 •Arabové, Kurdové, šíité (Qom, Nedžef) •6 % svět. zásob ropy - Kirkúk, Kurdistán a u Per. zál., od r. 1990 jen 20 mil. ročně pro humanitární účely •závlahové zeměď. - datle, rýže, tabák, bavlna, ječmen, zelenina •agrese proti sousedům (1980-88 Írán, 1990- Kuvajt) a proti menšinám (Kurdové, šíité v již. Iráku), podpora terorismu
ÍRÁN • 60 mil. ob., 1,2 mil km, vysoká závislost na ropě •země velkých rozdílů (přírodních i ekonomických) •dědic kultury starých Peršanů, nikdy nebyl evr. kolonií, jen polokolonií mezi Ruskem a GB (1908) •Peršané (farsí) - jen 45 % ob., Azerové 20 %, Kurdové 9 %, Galikové, Lurové, 10 %, Arabové 5 %, koč. kmeny (Balúčové apod.) •šíité, imámité, dynastie Pahlaví od r. 1925 do r. 1979, od r. 1979 islámská republika •v době šáha tzv. Bílá revoluce (necitlivé pozápadnění, sociálně necitlivé)
Mohamed Mohammed Ahmadínežád Réza Ajjatoláh –Pahlaví současný Chomejní – poslední prezident (1979-1989) íránský Íránské šáhislámské do r. 1979 republiky
Co nabízí režim po roce 1979? •místo sociálně spravedlivého řádu režim nabízí: masovou nezaměstnanost, represivní morálkou a sociální nespravedlnost •zemi ovládá 200 ajatolláhů a 15 velkých ajatolláhů •duchovní “krmí davy ne chlebem, ale symboly” •ve volbách 1997, 2000 zvítězili reformisté •v roce 2005 zvítězil konzervativec Ahmadínežád
Ekonomika •85 % HDP z ropy, hlavně Chúzestán, ek. závislá na vývoji cen ropy •zbrojní výroba, montáž aut, tradiční výr. koberců, výr. hnojiv •zěměď. nepokrývá spotřebu potravin, význ. chov skotu a ovcí •špatná dopr. infrastruktura, rop. terminály (Chárag) •export ropy a text. zboží, Japonsko, státy EU, ne USA, Rusko •oblasti: Teheránská, Isfahánská, Azerbajdžán, Chúzestán
AFGHÁNISTÁN
Přírodní podmínky izolovaný vnitr. stát, hornatý povrch, úrodná údolí, vzájemně izol. suché kontinent. podn., málo vody, step, poušť, v horách jehl. lesy
Historický vývoj •pozůstatky budhismu, součást Persie, sam. království v pol. 18. st., 3 britsko-afh. války v l. 1838-1919, nárazníková stát mezi Ruskem a brit. Indií (Váchánský koridor) •1973 - republika, 1978-komunisté, 1989-odchod vojsk SSSR •boj mezi mudžahedíny a Nadžibulláhem (SSSR), vítězství mudž. v r. 1992, 1996 - vznik Tálibanu, 1999-dobytí Kábulu, nedobytá zůstává jen obl. S Afgh. (severní aliance Dóstuma) •2001 - po 11.9. zásah Spojenců, posttalibanské období
•Afgh. jako centrum pěstování opia a podpory světového terotismu •velmi špatné demogr. charakteristiky •rozvrácená ekonomika, ale jsou zde velká ložiska z. plynu a ostat. nerostů •nejasná bezpečnostní situace, vztahy mezi hl. národnostmi (Paštúni jako zastánci Talibanu)
