BLENDED LEARNING STRATEGIE KURZŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY LUDVÍK EGER Západočeská univerzita v Plzni
Abstrakt: Evropská unie podporuje řadou aktivit celoživotní vzdělávání. V poslední době se logicky zaměřuje i na efektivní využívání eLearningu pro další vzdělávání zejména v malých a středních podnicích (SMEs). Ukazuje se, že v této oblasti jsou problémy a to z důvodů kvalifikovanosti potřebných vzdělávacích týmů a obav z ROI. Řešením může být spolupráce univerzit, hospodářských komor či podnikatelských center se samotnými podniky. Klíčová slova: eLearning, blended learning, podnikové vzdělávání, corporate universities, spolupráce v regionech Abstract: European Union supports with a lot of activities of lifelong education. The focus is based on effectiveness of eLearning for training especially in small and medium enterprises. Two main problems are to be recognized: lack of needed educational team and ROI. Suitable solution can be cooperation among universities, chambers of commerce or entrepreneurial service centres with companies. Key words: eLearning, blended learning, company education, corporate universities, cooperation in regions
1. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V EU A V ČR Význam malých a středních podniků (SMEs) je z pohledu Evropské unie (EU) klíčově významný. Zhruba 93 % všech evropských podnikatelských subjektů má méně než deset zaměstnanců. V rámci rozšířené EU je registrováno přibližně 23 miliónů podnikatelských subjektů, zajišťujících zaměstnání pro přibližně 75 miliónů osob. Z celkového počtu podnikatelských subjektů zmíněných 93 % jsou mikrospolečnosti (0 až 9 zaměstnanců), 6 % jsou malé podniky (10 až 49 zaměstnanců), méně než 1 % jsou střední firmy (s 50 až 249 zaměstnanci) a pouze 0,1 % jsou velké společnosti (s 250 a více zaměstnanci). V České republice pracovalo v roce 2004 v malém nebo střední podniku 61,5 % všech zaměstnanců, tedy asi 1 899 tisíc lidí. Počet jednotek byl 992 132 a jejich
podíl na celkových výkonech národního hospodářství byl podobný jako v roce 2002, tedy nyní 52,15 %. Podle údajů MSP z prosince 2004 tvoří SMEs 99,85 % všech subjektů podnikajících v ČR a v roce 2003 vytvořily 35 % HDP. V této souvislosti musíme zdůraznit dva důležité údaje: •
Česká republika patří mezi nejvíce otevřené ekonomiky světa a její zapojení do světového hospodářství stále narůstá. Českým podnikům tento vývoj přináší nejen větší tržní prostor, ale i konkurenci. České malé a střední podniky, které se nestačí přeorientovat ze strategie levné pracovní síly na strategii opírající se o vysokou produktivitu práce a vlastnictví informací a znalostí, budou konkurencí výrazně ohroženy.
•
Konkurence vyžaduje investice. Kdo s nimi nezačne včas, vystavuje se nebezpečí zániku. V informační společnosti, či ještě lépe ve společnosti znalostí, se při úvaze o investicích nejedná jen o investice finanční, ale hlavně o investice do rozvoje lidských zdrojů.
„Nová ekonomika“ – (odhad Min. informatiky ČR, Hořejší, V. BELCOM, 2006) – má ve vyspělých zemích až 25% podíl na ročním růstu HDP, přitom v ČR je tento podíl zatím jen cca 8%. Podíl na zvyšování produktivity práce se ale odhaduje na 40%. Ze souvisejících údajů ČSÚ za rok 2005 vybíráme: V 1. čtvrtletí 2005 mělo doma k dispozici osobní počítač v průměru 30 % domácností (tj. v absolutním vyjádření přibližně 1200 tis. domácností). Přibližně každá druhá domácnost ze tří, která měla doma osobní počítač, měla i připojení k internetu. V ČR tedy mělo připojení k internetu v 1. čtvrtletí 2005 v průměru 19 % domácností (přibližně 780 tis. domácností), z toho více než čtvrtina (27 %) z nich vysokorychlostní. Ve srovnání s EU je Česká republika zatím hluboce pod průměrem, neboť v EU má připojení k internetu zhruba 42 % domácností (údaj za rok 2004). Téměř stoprocentní vybavení počítači (96 %) lze konstatovat v případě firem s více než deseti zaměstnanými osobami. Pokud se jedná o připojení k internetu,
disponuje jím kolem 90 % firem a vlastní webové stránky mají více než tři pětiny těchto subjektů (61 %). V používání webových stránek a internetu se řadíme k průměru EU. Souvisejícím a velmi důležitým údajem je tzv. penetrace internetem. Pro ČR se v roce 1999 udávalo cca 12 %, v roce 2003 přes 30 %, v roce 2005 byla překročena hranice 50 %. Trend je zřejmý. Ve vyspělejších zemích se ještě v roce 2003 jednalo o násobek uvedených čísel (př. USA, Kanada, Dánsko, Holandsko, Švédsko), ale rozdíl se rychle snižuje, viz údaje z ČR za rok 2005. Příležitosti pro SMEs v souvislosti s novou ekonomikou a využitím internetu ukazují i následující čísla: Celkový obrat internetového obchodování v ČR za rok 2005 (spotřebitelské nákupy, bez cestování a zábavy) je odhadován na 10 miliard korun. Meziroční růst celkového obratu internetového obchodování v ČR za rok 2006 proti roku 2005 - 40 % (APEK). Přitom odhad výdajů za reklamu na internetu těsně překročil 1 mld Kč. Meziroční nárůst činí cca 30%, a to je též velmi významný ukazatel. Na hlavním elektronickém tržišti pro podniky (B2B) ABC České hospodářství je 23 tisíc aktivních uživatelů a rozesílá se cca 7 tisíc e-mailů denně. Přitom až v 80 % dojde k rychlému spárování. Významným údajem je, že existuje společenská podpora pro eLearning. Myslíme tím např. program eČesko 2006, který je zaměřen na rozvoj informační vzdělanosti. Plánem je dosažení nejméně 50% gramotnosti v oblasti IT u obyvatel ČR, a to je také příležitost pro nástup ICT do SMEs. Do konce roku 2006 budou připojeny k internetu všechny vzdělávací instituce včetně knihoven. To spolu s rozvojem internetových kaváren (dostupné ceny) vytváří další významnou podporu pro eLearning v ČR, která rozhodně může být využita i pro SMEs. U nejvýše (vysokoškolsky) kvalifikovaných pracovníků je navíc možné uvést, že naprostá většina absolventů VŠ bude přicházet do praxe již se zkušeností studia
v eLearningu. Přitom pozitivní využití transferu této zkušenosti nám dokladovali kolegové z Německa již v roce 2003. Absolventi VŠ budou lépe připraveni pro celoživotní vzdělávání a kromě toho mají solidní ICT dovednosti. Závěr: jsou vytvořené předpoklady pro využívání ICT a eLearningu pro rozvoj lidských zdrojů v SMEs! 2. SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ ELEARNINGU V PODNICÍCH Můžeme konstatovat (Eger, 2005), že zatímco velké podniky již ICT (někdy i v napojení na ERP) a eLearning využívají (např. Škoda Auto Mladá Boleslav, ČSOB, Telecom a.s., ČD a.s., HVB Bank aj.) a do této oblasti investují, tak právě SMEs váhají. Pravděpodobným důvodem je problém v oblasti financování (včetně ROI) a v kvalifikovanosti řídících a odborných pracovníků. Dalším odborným problémem je otázka využívání standardních vzdělávacích produktů a produktů či vzdělávacích služeb, které jsou specifické a individualizované dle specifických potřeb, a to opět v porovnání s finančními možnostmi SMEs a finanční náročností vlastní výroby specifických produktů či řešením prostřednictvím outsourcingu. Problematika rozvoje lidských zdrojů v SMEs s využitím nových technologií je velmi aktuální v EU (viz např. „i2010 - a European Information Society for growth and employment"). Ukazuje se, že velké firmy v rámci rozvoje informační společnosti či dokonce koncepce společnosti znalostí implementují úspěšně eLearning (viz konference SEMIS 2004 – 2006) do podnikového vzdělávání a dnes již nepochybují o efektivnosti tohoto řešení (samozřejmě je jasné, že i tak tím myslíme zejména blended learning). Pro malé a střední podniky (SMEs) platí, že je zde naopak řada překážek, viz například projekt ARIEL aj. informace na elearningeurope.info.
3. ŘEŠENÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY? Za nedostatečnou v ČR stále považujeme kooperaci univerzit, hospodářských komor, podnikatelských center a jednotlivých SMEs při vzdělávání pracovníků ve firmách, ale také při zkvalitňování vzdělávání na univerzitách v graduální přípravě. Zde je velká příležitost pro vzájemně výhodnou kooperaci a řešení, která by bez nadsázky mohla pomoci ČR i v hospodářské soutěži v rámci EU. Jak již bylo uvedeno, malé a střední podniky budou mít problém s financováním např. portálových řešení a i s plánováním, řízením, vyhodnocováním a inovováním podnikového vzdělávání, které je náročné na kvalifikované týmy odborníků, pokud se jedná o komplexní řešení pod jednou střechou. Podniky též musí zajímat návrat investic (ROI) a ten bude minimálně z výše uvedených důvodů pro malé podniky nepříznivý a asi téměř neřešitelný pro mikro podniky ( pro zájemce k ROI viz. Moran, 2002, Curtus, 2002). Přesto existují vhodné varianty řešení. Jednou z variant řešení je tzv. outsourcing, o kterém se dnes hodně mluví. Ten má samozřejmě své výhody (např. úspora počátečních velkých nákladů a rychlost nasazení vzdělávání), ale i své nevýhody (např. ochrana firemního know-how). Vrátíme-li se k výše uvedené myšlence, je zde v regionech velká příležitost pro hospodářské komory, regionální univerzity a samotné SMEs. Trend ke corporate universities je dle zahraničních informací evidentní, a je ale také zřejmé, že především tzv. mikro podniky je nebudou vytvářet, ale více by mohly využít servisu v regionu, pokud bude kvalitní a za odpovídající cenu. V současné době se rozjíždí plán vzniku vzdělávacích a výzkumných center v každém kraji, která na svůj rozjezd dostanou štědrou finanční podporu od státu v rámci podpory konkurenceschopnosti ČR a aktivní politiky zaměstnanosti. To je ta příležitost k vytvoření regionálních vzdělávacích středisek, která by se svým pojetím
měla více blížit corporate universities než odborným školám. Je to i příležitost pro kooperaci hospodářských a vzdělávacích subjektů v regionech. Využijeme ji? Je také evidentním, že univerzity, které mají již dobré zkušenosti s e-learningem a blended learningem mohou do projektu přinést specifické know-how pro inovace v podnikovém vzdělávání a hlavně doplnit budoucí týmy o kvalifikované pracovníky z oblasti managementu studia, didaktiky distančních kurzů atd. Naopak podniky a hospodářské komory a jiné speciální subjekty přinesou do projektů své požadavky a specifické know-how z podnikové oblasti. Tím může vzniknout skutečně kvalitní vzdělávání v regionálních centrech, které bude možné rozšířit i v kontextu celoživotního vzdělávání pro region. 4. ZÁVĚR eLearning není všespásný, má své výhody i nevýhody a ukazuje se, že pro řadu školení je nejefektivnější tzv. blended learning (mix eLearningu a prezenční výuky, Eger, 2004). Zvažme, že eLearning bude v podnikovém vzdělávání efektivní, pokud bude
využívat
metodiku
distančního
vzdělávání
a vycházet
z potřeb
firem
a pracovníků v oblasti vzdělávání. Ukazuje se, že na jeho implementaci má velký vliv kultura organizace. Existují i malé podniky (obvykle zaměřené na ICT), kde si již rozvoj pracovníků bez eLearningu neumí ani představit. Proč právě blended learning, kde je kombinace s eLearningem? Protože, jak je z našeho delšího úvodu patrné, můžeme očekávat, že mnoho podniků bude částečně směřovat do oblasti, které se říká nová ekonomika. ICT dovednosti kvalifikovaných pracovníků budou nezbytnou samozřejmostí. Zde je tedy příležitost pro umocnění výhod eLearningu v dalším a podnikovém vzdělávání. Nový trend? Navíc nové poznatky ukazují, že eLearning ve firmách má širší použití a začíná se členit např. na využití pro interní a externí účel či pro zaměstnance podniku, obchodní partnery a také pro zákazníky a spotřebitele (Malo, Benešovský, 2006).
Tím se nám spolu s aktuálními tématy dostává do jiných rozměrů, než jsme původně uvažovali (Eger, 2006). Literatura: 1. APEK, [online] [cit 2005] Dostupné na www: < http://www.apek.cz/> 2. Braoadbandová mapa Evropy. [online] [cit 2004] Dostupné na www:
3. Český statistický úřad. [online] [cit 2006] Dostupné na www: 4. CURTUS, R. Return-on-Investment (ROI) from eLearning, CBT and WBT. [online] [cit 2002] Dostupné na www: < http://www.school-for-champions.com/elearning/roi.htm> 5. EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň: ZČU v Plzni, 2005, ISBN 80-7043398-1 6. EGER, L. In. KRAMNÁ. M. E-learning forum 2006. Praha: ECON publishing. 2006, s. 8, I SBN 80-86433-39-0, [online] [cit 2006], celý příspěvek je dostupný na www: < http://www.e-univerzita.cz/ > 7. EGER, L. Blended learning Aula, č. 3, 2004, s. 21-24, ISSN 1210-6658 8. Elearningeuropa.info. [online] [cit 2006], Dostupné na www: 9. Europes Information Society. [online] [cit 2005] Dostupné na www: 10. EUROSTAT: Internet usage by individuals and enterprises 2004. [online] [cit 2005] Dostupné na www: < http://www.micr.cz/files/2395/statistiky_vyu__v_n__ict_EU.pdf> 11. i2010 - a European Information Society for growth and employment. [online] [cit 2006], Dostupné na www: 12. MALO, BEŠEŇOVSKÝ Možné přístupy k zavádění eLearningových systémů v podnikovém prostředí In. KVĚTOŇ, K. Spolupráce univerzit při efektivní tvorbě a využívání vzdělávacích zdrojů. Praha: ČVUT, 2006, s. 27 a celý příspěvek na CD. 13. MORAN, J. V. ROI for eLearning [online] [cit 2002] Dostupné na www: 14. SEMIS. [online] [cit 2006], Dostupné na www: < http://www.semis.cz/>
PaedDr. Ludvík Eger, CSc. Západočeská univerzita, Fakulta ekonomická Adresa: Hradební 22, Cheb 350 02
E-mail: [email protected]
