Alternativní metody výuky, 2005
BLENDED LEARNING A JEDEN JEHO KONKRÉTNÍ PŘÍPAD V PRAXI BLENDED LEARNING AND ONE ITS SPECIFIC EXAMPLE IN PRACTICE David Nocar Katedra matematiky Pedagogické fakulty & Centrum distančního vzdělávání Univerzita Palackého v Olomouci
ABSTRAKT Příspěvek je zaměřen na jeden konkrétní případ užití blended learningu na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, a to konkrétně při realizaci výuky předmětu Geometrie. První část příspěvku je věnována vysvětlení pojmu blended learning a jeho postavení ve vzdělávacím procesu. V této souvislosti bude třeba osvětlit pojem e-learning a jeho postavení ve vzdělávacím procesu především v distančním vzdělávání. Druhá část příspěvku poukazuje na konkrétní realizaci výuky předmětu Geometrie formou již zmíněného blended learningu za podpory Centra distančního vzdělávání UP a na autorův výzkumný záměr porovnat studijní výsledky v tomto předmětu experimentální skupiny se skupinami ostatními. V závěru příspěvku jsou formulovány hypotézy, které mají být tímto experimentem ověřeny.
KLÍČOVÁ SLOVA Blended learning, distanční vzdělávání, e-learning, geometrie
SUMMARY This paper is focused on one specific example of using blended learning at Department of mathematics, Pedagogical faculty, Palacky University, concretely in Geometry lessons. The first part of the paper is devoted to the explanation of the term blended learning and its position in education. Within this context there is a need of explanation of the term e-learning and its position in education especially in distance education. The second part of the paper targets the specific realization in Geometry lessons using the method of the above mentioned blended learning with support of the Centre of distance education at Palacky University. It also targets the author’s research plan comparing educational results of experimental group with other groups in the subject of Geometry. At the end of this paper there are hypotheses which have to be verified using this experiment.
KEYWORDS Blended learning, distance education, e-learning, geometry
1
Alternativní metody výuky, 2005
1. Úvod Jelikož informační a komunikační technologie přináší do vzdělávacího procesu stále nové možnosti pro zkvalitnění a zefektivnění výuky, vznikla podpora vzdělávacího procesu zvaná e-learning. Tento pojem si můžeme nadefinovat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikační technologie pro zkvalitnění vzdělávání. Nejedná se tedy, jak to bývá často zaměňováno, o formu vzdělávání, vysokoškolský zákon definuje pouze prezenční formu vzdělávání a distanční formu vzdělávání popř. jejich kombinaci, ale jedná se podpůrný nástroj, který se ve vzdělávacím procesu uplatňuje ve větší či menší míře. Své uplatnění nachází především jako podpora distanční formy vzdělávání při realizaci kurzů celoživotního vzdělávání. Řádné vysokoškolské studium u nás ještě nemá mnoho programů akreditovaných v distanční formě, proto nachází e-learning uplatnění především v programech tzv. kombinovaného studia a jelikož je tato podpora považována za velmi efektivní nástroj, je užitečné ji dle možností využívat i jako podporu prezenčního studia. Kombinace prezenční formy výuky spolu s e-learningovou podporou se nazývá „blended learning“. Katedra matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého využívá informačních a komunikačních technologií ve výuce v maximální možné míře, ale jedná se především o využití počítačů při přípravě na výuku nebo prezentaci informací studentům pomoci počítače. Ve omezené míře je zatím těchto technologií využíváno jako e-learningové podpory pro studenty, kde základ termínu e-learning představuje anglické slovo learn = učit se, což znamená, že tato elektronická podpora by měla být taková, aby studentům umožňovala samostudium, a tudíž jejich vlastní aktivní samostatné získávání nových vědomostí a dovedností. Zatím se takováto podpora realizuje pouze pro předmět Geometrie 1. Tato e-learningová podpora je postavena na e-learningové platformě LMS Barborka za podpory Centra distančního vzdělávání Univerzity Palackého, které tento systém používá pro zabezpečení e-learningové podpory pro kurzy celoživotního vzdělávání.
2. Blended learning Uvedený pojem je v zahraničí velmi aktuální, diskutovaný a jeho nástup je spjat především s překonáváním určitého rozčarování a snad i s krizí e-learningu, která se většinou pro Evropu datuje do roku 2000 (Kolář, 2003; Eger, 2004). Termín blended learning je převzat z anglického jazyka, kde blended = smíšený. Téměř doslova by se tento termín dal přeložit jako smíšená výuka. Nahradíme-li slovo smíšená slovem kombinovaná, čímž se význam nemění, vidíme hned hlavní možnosti uplatnění tohoto způsobu výuky, a to v tzv. kombinovaném studiu. A jak tento pojem vymezují ostatní autoři věnující se této problematice? L. Eger (2004) vymezil tento pojem jako kombinaci e-learningu a prezenční formy studia, což je totožné pojetí s autorem článku. L. Eger vychází ve své publikaci z toho, že cesta smíšeného (kombinovaného) použití e-learningu s prezenčními formami studia se ukazuje jako efektivnější a hlavně odstraňuje některé právem kritizované nedostaky „čistých“ e-learningových kurzů. L. Eger dále uvádí, že touto kombinací se dosahuje vyšší efektivity vzdělávání hlavně tam, kde nechceme, aby absolventi pouze rychle zvládli základní informace, ale kde chceme, aby vzděláváním získali nejen znalosti, ale i dovednosti, zkušenosti a popř. byli skutečně motivováni k praktické činnosti. Tedy, aby byli plně 2
Alternativní metody výuky, 2005 kompetentní. Kombinací může být celá řada, ale v praxi je to například tak, že e-learningový kurz v LMS předává základní informace, provede základní kontrolu znalostí a ty jsou spolu s elektronickou komunikací prohlubovány na prezenčních seminářích či hodnoceny prezenčním zkoušením. J. Mužík (2004) prezentoval pojem blended learning v souvislosti s novými vzdělávacími přístupy, které využívají ICT takto: V praxi se často používá termín blended learning, neboli tzv. smíšené učení. Příkladem blended learningu mohou být semináře v kombinaci s neustálým e-mailovým spojením nebo navazujícím dialogem mezi účastníky. Za blended learnig lze považovat i kurzy poskytované prostřednictvím webových stránek v kombinaci s klasickou výukou ve vzdělávacím zařízení apod. L. Eger uvádí, ukazuje se, že širší vymezení pojmu blended learning se rovná tomu, co dnes (a zatím stále nedostatečně) pojímáme pod termínem kombinovaná výuka či kombinované studium. V závěru svého článku (AULA, roč. 12, 03/2004) uvádí, že musíme uvažovat o tzv. širším vymezení, které můžeme u nás spojit s pojmem kombinovaná výuka, kde se bude jednat o kombinaci různých forem studia a o užší vymezení (blended learning), kde půjde vždy o kombinaci e-learningu s dalšími, a to především prezenčními formami studia.
3. Geometrie formou blended learningu Na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je Geometrie v rámci magisterského prezenčního studijního programu Učitelství pro základní školy studijního oboru Učitelství matematiky pro 2. st. ZŠ rozdělena do tří předmětů: Geometrie 1, Geometrie 2 a Geometrie 3 realizovaných během prvních dvou ročníků čtyřletého studia. Autor článku, jakožto vyučující předmětu Geometrie 1, realizuje právě tento předmět formou blended learningu. Tento předmět probíhá v letním semestru prvního ročníku výše uvedeného studia. Během tohoto předmětu jsou studenti seznámeni s následujícími tématy: Vektorové prostory Podprostory vektorového prostoru Lineární zobrazení Charakteristické vektory lineární transformace Vn Transformace souřadnic vektorů Orientace vektorového prostoru Afinní prostory Aritmetický a geometrický model afinního prostoru Transformace souřadnic v afinním prostoru Podprostory afinního prostoru Vzájemná poloha podprostorů afinního prostoru An Dělící poměr tří bodů na přímce Konvexní útvary Svazky a trsy přímek a rovin Afinní zobrazení
3
Alternativní metody výuky, 2005 3.1 realizace blended learningu
Autor článku vede cvičení předmětu Geometrie 1 ve třech studijních skupinách. Blended learning je aplikován pouze na jednu studijní skupinu. V ostatních dvou skupinách je cvičení realizováno klasicky čistě prezenční formou. Pro e-learningovou podporu výuky jedné skupiny je díky spolupráci s Centrem distančního vzdělávání Univerzity Palackého používán systém LMS užívaný tímto centrem jako on-line podpora při realizaci kurzů celoživotního vzdělávání distanční formou. Tento systém umožňuje nejen on-line distribuci studijních materiálů ke studentům. Studujícím umožňuje především:
Studovat z elektronických skript
Řešit a odesílat zadané úkoly
Provádět cvičné testy
Dělat si poznámky do kalendáře
Diskutovat s ostatními studenty ze skupiny i s vyučujícím
Obr 1: Náhled do systému LMS (on-line podpora výuky)
Vyučujícímu tento systém umožňuje zadávat úkoly, generovat cvičné i ostré testy, zveřejňovat aktuality, být v kontaktu se studenty interní poštou, zapojovat se do diskuse, vytvářet evaluační formuláře, přidělovat body.
4
Alternativní metody výuky, 2005
4. Experiment Tato forma kombinované výuky prezenční s e-learningem zvaná blended learning byla aplikována pouze na jednu ze tří studijních skupin. Autor článku je především vysokoškolský učitel, který chce tímto experimentem ukázat, zda je tato podpora opravdu efektivní a zda vede ke zlepšení výsledků studentů. Do počátku experimentu bylo cvičení ve všech třech skupinách vedeno klasickými prezenčními metodami. Po čase byla studentům dána první písemná práce, v níž je možno získat maximálně 2 body. Ve dvou skupinách byl průměrný výsledek stejný, a to 1,3 bodu. Průměrný výsledek třetí skupiny byl pouze 0,9 bodu. Z tohoto důvodu byla za experimentální skupinu zvolena skupina nejslabší, neboť právě tato skupina potřebuje další podporu nejvíc a právě zde lze velmi dobře využít e-learning. Této skupině byl dán k dispozici vstup do LMS, kde jsou pro ně připraveny elektronické studijní materiály k předmětu Geometrie 1, které byly zpracovány v rámci diplomové práce studentkou posledního ročníku oboru matematika – speciální matematika a tyto materiály jsou mnohem názornější, než skripta, která mají studenti k dispozici. Názornost není dána pouze přijatelnějšími výkladovými částmi, ale text je doplněn o spoustu řešených příkladů a speciálních obrázků. Specialita těchto obrázků (v trojrozměrném prostoru) spočívá v tom, že obrázky jsou založeny na principu stereoskopického vidění. Sledovaný trojrozměrný objekt vidí každé oko pod jiným úhlem. Výsledný prostorový vjem tak v mozku vzniká složením dvou různých dvojrozměrných obrazů daného objektu. Trojrozměrné obrázky tvoříme opačným postupem. Oči sledují dvojrozměrnou předlohu, ale v mozku vzniká vjem prostorový. Tohoto efektu je docíleno vytvořením obrázku, který se skládá ze dvou různě barevných dílčích obrazů promítnutých přes sebe. Použitím brýlí s barevnými filtry dojde k oklamání mozku a ten vytvoří prostorový vjem. Zdali tato podpora bude či nebude efektivní, ukáží další písemné práce. Tímto experimentem se autor nesnaží dokázat, že experimentální studijní skupina bude dosahovat lepších studijních výsledků než skupiny ostatní, neboť skupiny již na počátku nebyly rovnocenné. Snahou vyučujícího je především udělat maximum pro své studenty, v tomto případě pomoci slabší skupině dostat se alespoň na úroveň skupin ostatních a po ukončení experimentu začít využívat e-learningové podpory pro všechny studenty a nejlépe pro všechny předměty, neboť věří v efektivitu této podpory a snaží se zkvalitňovat vzdělávací proces dle moderních trendů. Literatura: [1] EGER, L. Blended learning. In AULA, roč. 12, 03/2004. Praha: CSVŠ, 2004. [2] KOLÁŘ, J. O významu distančního vzdělávání. [online]. Dostupné na www:
. [3] MUŽÍK, J. Rozdíly mezi vzděláváním dětí, mládeže a dospělých. Brno: MJF Praha. ISBN 80-86284-45-X.
Kontakt na autory Mgr. David Nocar Katedra matematiky Pedagogické fakulty UP & Žižkovo náměstí 5 771 40 Olomouc e-mail: [email protected]
Centrum distančního vzdělávaní UP Biskupské náměstí 1 771 11 Olomouc 5
