Bitcoin vs. peníze v rukou státu

Bankovní institut vysoká škola Praha

Bitcoin vs. peníze v rukou státu Diplomová práce

Bc. Jan Šaling

Duben 2015

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Bitcoin vs. peníze v rukou státu

Diplomová práce

Autor:

Bc. Jan Šaling Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph. D.

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 30. 4. 2015 ……………………. Bc. Jan Šaling

Poděkování: Poděkování patří vedoucímu práce Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za pomoc a odborné vedení této diplomové práce.

Anotace: Předmětem diplomové práce je deskripce a analýza virtuálního platebního systému Bitcoin. Pro práci bylo zvoleno několik hypotéz, které budou v průběhu práce potvrzeny případně vyvráceny. Teoretická část je zaměřená na vývoj peněz, jejich směnu a obchodování na forexovém trhu. Na vývoj peněz navazuje deskripce virtuální měny Bitcoin, jenž je v praktické části podrobena analýzám. Výsledky těchto analýz mají za cíl určit současnou tržní pozici Bitcoinu na trhu a zanalyzovat její vývoj na základě předchozího roku 2014. Jako nejzásadnější z pohledu analýz jsem zvolil SWOT, fundamentální, technickou a psychologickou analýzu. Z dostupných dat byl vytvořen predikční model Bitcoinu pro rok 2015. Závěrem byly shrnuty současné možnosti uplatnění Bitcoinu jak v ČR, tak ve světě. V závěru práce je pokus o aplikaci virtuálního platebního systému a jeho nejsilnější stránky, tedy decentralizace, na nedávnou měnovou reformu v Kyperské republice. Klíčová slova: Bitcoin, virtuální měna, peníze, forex, SWOT analýza, fundamentální analýza, technická analýza, psychologická analýza Annotation: The subject matter of the diploma thesis is a description and analysis of the virtual payment system of Bitcoin. Several hypotheses were selected for the work and they will be either confirmed or disproven in the work. The theoretical part focuses on the development of money, its exchange and trading at the forex market. A description of the Bitcoin virtual currency follows after the description of development of money, and this currency is then subjected to analyses in the practical part. The results of these analyses aim at determining the current market position of Bitcoin and analyze its development on the basis of the previous year, 2014. The SWOT, fundamental, technical and psychological analyses were selected as the most cardinal ones from the analytical point of view. A prediction model for Bitcoin for 2015 was developed from the data available. The conclusion summarizes the current possibilities of using the Bitcoin both in the Czech Republic and in the world. An attempt to apply a virtual payment system to the recent monetary reform in the Republic of Cyprus, including its strongest points, i.e. decentralization, is provided in the final part of the work.

Key words: Bitcoin, virtual currency, money, forex, SWOT analysis, fundamental analysis, technical analysis, psychological analysis

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1. Peníze .............................................................................................................................. 10 1.1. Měnové agregáty .................................................................................................... 11 1.2. Peníze a měna ......................................................................................................... 13 1.3. Historie peněz ......................................................................................................... 14 1.4. Tuzemská měna ...................................................................................................... 16 1.5. Forexový trh ........................................................................................................... 20 1.5.1. Dolar ............................................................................................................ 21 1.5.2. Euro ............................................................................................................. 22 1.5.3. Libra ............................................................................................................ 22 1.5.4. Jen................................................................................................................ 22 1.5.5. Švýcarský frank ........................................................................................... 22 1.6. Měnové páry ........................................................................................................... 23 2. Bitcoin ............................................................................................................................. 24 2.1.

Kryptografie......................................................................................................... 26

2.2.

Princip funkčnosti ................................................................................................ 27 2.2.1. Transakce..................................................................................................... 29 2.2.2. Blok ............................................................................................................. 29 2.2.3. Bitcoin síť .................................................................................................... 30

2.3.

Inflace / deflace ................................................................................................... 31

2.4.

BTC peněženky ................................................................................................... 32

2.5.

BTC bankomaty................................................................................................... 32

2.6.

Využití BTC ........................................................................................................ 33

2.7.

Právní zařazení BTC ............................................................................................ 34

2.8.

Ostatní digitální měny ......................................................................................... 35 2.8.1. Litecoin ........................................................................................................ 36 2.8.2. Quark coin ................................................................................................... 36 2.8.3. Peercoin ....................................................................................................... 37 2.8.4. Czech crown coin ........................................................................................ 37

6

2.9.

Analytické metody............................................................................................... 38 2.9.1. Technická analýza ....................................................................................... 38 2.9.2. Fundamentální analýza ................................................................................ 39 2.9.3. Psychologická analýza ................................................................................ 41 2.9.4. SWOT analýza ............................................................................................ 42

3. Analýza měny Bitcoin .................................................................................................... 43 3.1.

SWOT analýza ..................................................................................................... 44

3.2.

Fundamentální analýza ........................................................................................ 48

3.3.

Technická analýza ............................................................................................... 54 3.3.1. Matematické indikátory............................................................................... 55 3.3.2. Grafická analýza .......................................................................................... 60

3.4.

Psychologická analýza ......................................................................................... 67

3.5.

Predikce vývoje ................................................................................................... 68 3.5.1. Hypotetická predikce ................................................................................... 68 3.5.2. Subjektivní predikce .................................................................................... 68

3.6.

Možnost platby Bitcoinem .................................................................................. 69

3.7.

Měnová reforma Kyperské republiky .................................................................. 71

Závěr ................................................................................................................................... 73 Seznam literatury a použitých zdrojů: ............................................................................ 75 Seznam schémat ................................................................................................................. 78 Seznam tabulek .................................................................................................................. 79 Seznam grafů ..................................................................................................................... 79

7

Úvod Vzhledem k aktuálnosti a rostoucí popularitě virtuálních platebních systémů bych rád upozornil na nejvýznamnějšího hráče a to Bitcoin. Technicky se jedná o složitý výpočetní proces, který bych chtěl alespoň částečně nastínit především kvůli následnému využití při analýzách. Digitální měny jsou nastupující generací v oboru financí a je třeba jim věnovat patřičnou pozornost. Proto ve své práci porovnávám kontrasty se stávajícími měnami a to jak z hlediska postavení na forexovém trhu tak z hlediska praktického využití. Na dané téma z ekonomického pohledu neexistuje mnoho odborných materiálů, a proto bych rád částečně tuto mezeru zaplnil a poskytnul komplexní pohled na tuto nadčasovou měnu. Bitcoin je velmi žhavým a zároveň citlivým tématem současnosti. Tento pojem je opředen spoustou otazníků a nepřesností ve výkladu. Jak dlouho bude Bitcoin výhodnou investicí? Je opravdu bezpečný? Nejen na tyto otázky se pokusím na základě dostupných informací a analýz odpovědět. Diplomová práce je členěná na teoretickou a praktickou část. V teoretické rovině práce cílí na seznámení s historií a časovou osou projektu. Následně navazuje technická specifikace a popis technologie, jenž je důležitá k lepší představě při následných analýzách. Posléze se práce věnuje ekonomickým ukazatelům a dopadům na společnost. V rámci praktické části je podrobena zkoumaná měna analýze současného stavu s ohlédnutím do roku 2014, který byl vybrán jako vhodný pro základní měnové analýzy. Po vyhodnocení přínosu a možnosti využití Bitcoinu pro běžné uživatele byl aplikován potenciál virtuální měny při měnové reformě v Kyperské republice. Praktická část zahrnuje také tři hypotézy, které budou na základě vyhodnocení získaných dat ověřovány a posléze potvrzeny nebo zamítnuty. První hypotéza říká, že Bitcoin nikdy nenahradí klasické měny. Druhá hypotéza tvrdí, že Bitcoin je ovlivňován světovými událostmi stejně jako jakékoliv jiné měny. A poslední třetí hypotéza předpokládá, že Bitcoin bude v nejbližších letech stabilizovat svou pozici s mírným růstem. Na základě využití Bitcoinu na forexovém trhu, či při běžném bezhotovostním platebním styku jsou aplikovány analýzy, jejichž závěrem je vyhodnocení výhodnosti využití digitálního platidla v současnosti a pro budoucí využití. Zpracovaná SWOT analýza poukazuje na silné a slabé stránky virtuálního platidla včetně upozornění na možná rizika a přímé hrozby. Přínosem této práce je analýza Bitcoinu jako takového včetně analýzy možných rizik a predikce celosvětové udržitelnosti této měny. Závěrem poukazuje na možnosti 8

implementace platebního systému Bitcoin do běžných podniků. Hlavním cíle práce je zjistit tržní postavení Bitcoinu jako měny a následně predikovat její vývoj.

9

1. Peníze „Světem vládnou peníze a náhody.“ Francois de la Rochefoucauld Když to francouzský spisovatel vyslovil tak ani netušil, jak moc bude jeho výrok trefný. V ekonomii není nejdůležitější znát peníze. Nejdůležitější je znát jejich funkčnost a vztahy mezi nimi a to nejen pro koncové spotřebitele, ale také pro rozhodování vlád, bank a ostatních ekonomických subjektů. "Řada lidí tvrdí, že pro ně peníze nemají žádný význam. Buď se vědomě snaží dělat zajímavějšími, nebo jsou již tak bohatí - ať již vlastní či cizí zásluhou - že nějaká ta koruna pro ně nemá význam, nebo si význam peněz pro vlastní život prostě neuvědomují. Peníze totiž ať se nám to líbí, nebo ne, ovlivňují život každého z nás."

[1]1

Většina populace se rozhoduje na základě dostupného kapitálu při běžných

nákupech spotřebního zboží.

V případě nedostatku finančních prostředků nahrazují

požadovanou komoditu levnějším substitutem, případně se snaží za výhodnější cenu nakoupit větší množství s vědomím zásoby jednotlivých produktů pro budoucí spotřebu. V podobném duchu uvažují i větší instituce. Ti se naopak snaží v reálném čase nakoupit požadovanou komoditu za co nejnižší cenu. Pokud chceme peníze jednoduše definovat, narážíme na rozpor mezi praktickým využitím a teoretickým popisem peněz. Zásadní otázkou je, jsou-li peníze v oběhu, či nikoliv. Pokud penězi zaplatím a zůstanou v kase, jsou ještě v oběhu? Při odpovědi dle teoretické definice jsou stále v oběhu, avšak reálně peníze v oběhu nejsou, protože leží v kase. Proto pro definici peněz použiji obou teorií. Dle teoretické definice jsou peníze "jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu"

[1].

Kdežto dle

empirické definice můžeme peníze charakterizovat jako "vymezení peněz, které nejlépe souvisí s vývojem veličin, o nichž se předpokládá, že by měly být ovlivňovány penězi (míra inflace, ekonomická aktivita, atd.)" [2] Výsledkem empirické definice by měla být kombinace měnových agregátů.

[1] REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, str. 21 [1] REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, str. 22 [2] KOMÁREK, L. ČNB: Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Praha, © 2009

10

1.1. Měnové agregáty Měnové agregáty jsou důležité především z hlediska regulace peněz v oběhu. Většinou je lze nalézt pod označením písmenem M s odpovídající číslicí. Obecně existuje 5 peněžních agregátů, ale v rámci České republiky používáme pouze M1, M2 a M3. Všechny tyto agregáty jsou seřazeny dle likvidnosti. Podstata jednotlivých agregátů také nemusí být ve všech zemích stejná. Obecně je však můžeme rozdělit následovně:

M1 Agregát M1 je nejlikvidnější a skládá se z hotovostního oběživa a vkladů na běžných účtech bank. Za hotovostní oběživo je považována pouze hotovost v držení domácích nebankovních subjektů, tedy mince a bankovky. Hotovostní rezervy bankovních subjektů nepatří do agregátů M1. Ten je často označován jako úzké peníze.

M2 Agregát M2, označován také jako střední peníze, se skládá z M1, doplněného o termínové (vklady se splatností do 2 let) a ostatní vklady v bankách. Mezi ostatní vklady patří dle České národní banky také vklady, které nelze vybrat před uplynutím doby, na kterou jsou sjednané a také repo operace.

Graf 1: Nejpoužívanější měnové agregáty

Zdroj: Vlastní zpracování

11

M3 M3, označován jako široké peníze se skládá nejen o M2, ale také o vklady v zahraničních měnách, které však mají omezenou likviditu. Omezená likvidita u vkladů v cizí měně je způsobena především převodem na domácí měnu. V ČR jsou nejsledovanější měnové agregáty M1 a M2, jež jsou používány v následujícím poměru: 11% oběživo, 32% vklady na běžné účty, 50% termínované vklady, 7% vklady v cizích měnách. M4M4 je sledován především ve Velké Británii, kde je označován jako tzv. široké peníze (broad money). Paradoxem je, že pojmem široké peníze je povětšinou označován agregát M3. Skládá se z M3, doplněného o vklady v nebankovních institucích v domácí měně a krátkodobé cenné papíry v domácí měně.

M5 M5 je zřídka používaný agregát, se kterým se můžeme setkat také pod označením L. Obsahuje M4 ke kterému náleží navíc ostatní cenné papíry v domácí měně. Tabulka 1: Struktura měnových agregátů


Měnové agregáty jsou následně regulovány centrální bankou pomocí měnové báze. Právě měnová báze je často označována jako M0. Jedná se o peněžní prostředky, které jsou přímo ovlivňovány centrální bankou a to díky vysoké likviditě. Skládá se z hotovostního oběživa, které emituje přímo centrální banka, a také rezervami. Množství oběživa v ekonomice může centrální banka ovlivňovat buď expanzivní, nebo restriktivní politikou. Expanzivní politika využívá různých nástrojů k dosažení požadovaných cílů, mezi které patří diskontní změny úrokových sazeb, operace na volném trhu a změny povinných minimálních rezerv. Při prosazování expanzivní měnové politiky dochází ke snižování diskontních sazeb, zvyšování likvidních rezerv bank a snižování povinných minimálních rezerv. Aplikace těchto nástrojů 12

má za důsledek zvýšení množství peněz v ekonomice, snížení úrokových sazeb, snížení nezaměstnanosti, navýšení investice a zvýšení inflace. Oproti tomu restriktivní měnová politika používá dostupné nástroje měnové politiky opačně, tedy zvyšuje diskontní sazby, prodává cenné papíry a zvyšuje povinné minimální rezervy, čímž snižuje množství peněz v ekonomice.

1.2. Peníze a měna V případě pojmů peníze a měna často dochází k nepřesné interpretaci. Peníze v dnešní době zasahují do veškerých finančních vztahů mezi obyvateli, firmami, státem a bankami. Jsou vydávány a přijímány každým subjektem směny. Mají svoji určitou hodnotu a usnadňují tak směnu za jakýkoliv druh zboží či službu. Měna je národní formou peněz, uznávanou v daném státě. V současné době známe mimo měn národních i měny mezinárodní, za které můžeme zmínit Euro. Daná měna vždy obíhá na území jednoho státu, v případně mezinárodní měny na území více států. Je vždy regulovatelná a garantovaná. "Každá měna má následující znaky: 

název,



základní hotovostní druhy,



nominální strukturu,



výlučnost měny jako zákonného platidla na daném území,



zákonem upravená pravidla emise, ochrany a nabývání a používání v domácím a zahraničním platebním styku,



další znaky: způsob stanovení měnového kursu, dříve i vztah ke zlatu - tzv. zlatý obsah, aj." [1]2

V případě směnitelnosti má měna pružný či nepružný měnový kurz. Ten je obchodovatelný na forexovém trhu. Forexový trh je vlastně obchodním systémem, na kterém dochází ke směně jednotlivých měnových párů. Jeho název vznikl zkratkou slov FOReign EXchange, tedy výměna cizích měn. Setkáváme se zde s označením FX. Obchod na trhu s měnami probíhá na bázi nákupu jedné měny v určité hodnotě a čase a následném prodeji za měnu jinou. Za zmínku také stojí průměrný denní obrat na forexovém trhu, který se pohybuje v rozmezí 2-5 bilionu USD, což z něj dělá největší finanční trh na světě. Obchodují zde pojišťovny, banky, ale také jednotlivci či investiční skupiny. Celý trh je ovlivňován

[1] REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, str. 28

13

především silou daných ekonomik, inflací a úrokovou mírou. Obchodníci zde zadávají transakce na základě spekulací, podobně jako na kterémkoliv jiném finančním trhu. Nejčastěji obchodovanými měnami jsou americký dolar (USD), euro (EUR), britská libra (GBP) a japonský jen (JPY). Pro obchodování běžných spotřebitelů je třeba prostředníka, jinak zvaného broker. Ten provádí obchody na finančním trhu na účet svého klienta. Hlavní otázkou začínajícího obchodníka na forexovém trhu je, jak se vlastně stanovují měnové kurzy. Tato otázka je velmi záludná a to především kvůli tomu, že kurz je nepředpověditelný. Dochází zde ke dvěma případům a to apreciaci a depreciaci. Apreciace je zhodnocení měny, což znamená, že měna vůči jiné posiluje. Při nastalé skutečnosti dochází ke zdražení domácího zboží a zároveň ke znevýhodnění exportu. Naopak je tím podpořen import a zahraniční prodejci. Opačný jev se nazývá depreciací, tedy znehodnocením měny, kde místní měna oslabuje vůči jiné měně. Zlevňuje domácí zboží a podporuje se export, zatímco znevýhodňuje zahraniční obchod a import. Stanovení měnového kurzu můžeme rozdělit dle jeho formy, kterými jsou floating (volně pohyblivý kurz, závisející na nabídce a poptávce), řízený floating (je částečně omezen centrální bankou, která hlídá kurz v rámci předem stanoveném fluktuačním pásmu) a vázaný kurz (vyskytuje se pouze u málo používaných měn a jejich kurz se stanovuje podle jedné nebo více významných měn). Zapříčinit pohyb jednotlivých kurzů je velmi obtížné. Obecně kurzem může hýbat například skupina "silných hráčů", kteří jsou držiteli velkého množství jedné měny, a zároveň spekulují o dalším vývoji pohybu měny. Co však těmto trhům předcházelo?

1.3.

Historie peněz

Před nástupem finančních trhů neexistovala platidla jako taková. Ne že by se dříve za zboží či služby neplatilo, jednalo se spíše o nepřímou platbu formou směny. Transfer, kdy se zboží směňuje za zboží, bývá nazýván barterovou směnou, jež je považovaná za vůbec první směnný obchod v historii. První platidla byly spíše důsledkem potřeby obchodníků směnit zboží za artikl, ke kterému nemusí hledat prostředníka, aby dostal to, co potřebuje. V mezidobí plnily role platidel významné komodity jako sůl, dobytek a kožešiny. S postupujícím časem se stávalo nevyhnutelným nahradit barterový obchod směnným prostředníkem. Tím se v 6. století př. n. l. staly mince. Primárně se jednalo o slitky drahých kovů, na které obchodníci označovali hmotnost. Důvěryhodnější však v té době byly mince s podobiznou panovníka, které sami o sobě ručili za správnost z hlediska gramáže a ryzosti. S postupem času se však množili případy, kdy si z mince jeho držitel kus drahého kovu 14

odloupl a pustil dál do oběhu. S přibývajícím časem se tak mince zmenšovaly a znehodnocovaly. To však mělo pozitivní vliv na uvědomění panovníků, kteří poznali, že nemusí mít reálnou hodnotu, aby mohly být přijímány jako uznávané platidlo. Tento poznatek vedl panovníky k myšlence, kdy bylo třeba uvažovat o vylepšení platebního styku. V úzké návaznosti na situaci koncem 17. století, kdy války zásadním způsobem plenily pokladny panovníků v kombinaci s vysokým životním standardem, docházelo k vyčerpání zdrojů financování. Panovník Jakub II. svolal zasedání dolní sněmovny, kde mělo být rozhodnuto o dalším postupu při financování bojů. Na zasedání vystoupila pro vznik centrálního bankovnictví zásadní osoba, William Paterson. Ten přišel s revolučním nápadem založit Bank of England (první centrální banka). Ta měla primárně financovat deficit panovníkovy pokladny a následně se také otevřela veřejnosti. Za svůj nápad si Paterson nárokoval jistá privilegia mezi které patřily například exkluzivita v rámci emitace nových státovek. Bankovky byly samozřejmě kryty zlatem a téměř kdekoliv je bylo možné směnit za odpovídající množství drahých kovů. Po enormní první emitaci bankovek, kdy jich Bank of England emitovala 760 000 Liber s sebou neslo vysoký inflační efekt. Tím se dostáváme od ražených mincí k papírovým bankovkám. Ty mohli vzniknout pouze za dvou předpokladů a tím bylo jejich krytí drahými kovy a také díky důvěře. Pokud by trh nedůvěřoval bezcenným kusům papíru, na kterých byly natištěny určité hodnoty, celý koloběh by nikdy nefungoval. Šíření bankovek bylo extrémně rychlé a to především kvůli pohodlí směny. Nyní si mohl dovolit převést větší množství hotovosti téměř kdokoliv, aniž by na sebe nějak zásadně upozornil. Jejich vzácnost byla a do dneška je udržována ochrannými znaky, chránícími je před paděláním a možností emitace pouze pověřeným orgánem, tedy národní bankou. Po určitou dobu platilo, že jaká hodnota mincí je v bankách, v takové hodnotě jsou bankovky v oběhu. S přibývajícím časem to však trhu nestačilo a tak banky rozhodly, že budou s částí uložených mincí podnikat. Vycházeli z faktu, že je krajně nepravděpodobné, aby všichni účastníci trhu přišli směnit bankovky za mince naráz. Tímto okamžikem se v historii poprvé objevily půjčky. Poslední fází peněz jsou bankovní peníze. Pod těmi si můžeme představit peníze určené k bezhotovostnímu platebnímu styku, primárně uložené na účtech. Ty se objevují poprvé koncem 19. století ve vyspělých ekonomikách. Hotovostní a bezhotovostní peníze mají velmi úzké vazby a jejich vzájemná přeměna je dnes záležitostí několika málo minut. Jejich podoba je podpořena podobným způsobem emitace, tedy různými typy úvěrů. Zásadní rozdíl je však v emitentovi nových peněz. Kdežto hotovostní peníze emituje zásadně centrální

15

banka, bezhotovostní peníze jsou emitovány kteroukoliv bankou, která je emituje prostřednictvím úvěru.

1.4.

Tuzemská měna Česká republika i přes své členství v Evropské Unii používá vlastní měnu. Tou je od

8. 2. 1993 Koruna česká. Výrobu bankovek má u nás na starosti pouze jediná instituce Státní tiskárna cenin. Mince jsou raženy v Jablonci nad Nisou u společnosti Česká mincovna. Každá mince i bankovka má specifické ochranné znaky, které chrání jednotlivé peníze před paděláním. V České republice máme v současnosti mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 a bankovky 100, 200, 500, 1 000, 2 000 a 5 000. Reprodukci mincí a bankovek se u nás zabývá sedmá část zákona, §13 - §15, vyhlášky 274/2011 Sb.. Náklady na výrobu jednotlivých peněz nejsou vzhledem k jejich nominální hodnotě zanedbatelné. Dle oficiálního vyjádření ČNB se výrobní náklady bankovek pohybují mezi 1,30 - 2,30,- Kč za kus. Prezentace doc. Komárka z ČNB je však přesnější a z grafu lze určit výrobní náklady následovně:

Tabulka 3: Výrobní cena bankovek


Tabulka 2: Výrobní cena mincí


Mince nejsou pro budoucí srovnání s internetovým platebním systémem Bitcoin adekvátním protivníkem. Hlavním důvodem je nízká hodnota jednotlivých mincí. Pro případné padělatele by to bylo hodně práce za málo muziky. Samostatné české mince se razí od roku 1993 a výběrové řízení na dodávku mincí vyhrála v roce 1994 Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Různé nominální hodnoty mincí se liší nejen svojí velikostí a tvarem, ale také materiálem. Například jednokoruna je vyrobena z galvanicky pokovaného niklu, kdežto padesátikoruna z mědi a zinku.

16

Obrázek 1: České mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč


Bankovky jsou z hlediska padělání zajímavějším artiklem. Jejich hodnota je vyšší, uplatnění jednodušší a v době moderních a kvalitních strojů hůře rozpoznatelné od originálu. V České republice je ročně odhaleno kolem 3 000 českých padělaných bankovek. S narůstajícím počtem kontrol a zvýšením postihů falzifikace bankovek v průběhu let klesá, jak můžeme vidět na grafu č. 2. V roce 2014 byla dle ČNB nejčastěji padělanou českou bankovkou tisícikoruna. Graf 2: Počet padělaných bankovek po letech


Na území naší republiky se však nefalšuje pouze naše měna. Druhou nejčastěji padělanou měnou je očekávaně Euro. V roce 2013 dosáhla hodnota padělků, zabavená na našem území bez ohledu na měnu 6 178 000 Kč, což je o 237 000 Kč méně než v roce 2012 (hodnota

17

cizích měn je určena denním kurzem ČNB ke dni, kdy byl padělek zabaven, pozn. autora). Na grafu č. 3 můžeme vidět podíl měn na celkovém množství zabavených padělaných bankovek v roce 2013. Graf 3: Poměr padělaných bankovek podle měn v roce 2013


I proto jsou u nás bankovky mnohem lépe chráněny než mince, kterých bylo během roku 2013 zajištěno pouze 126. Jedinečnost českých bankovek je zajištěna ochrannými znaky, kterých je celkem 9: 

specifický papír,



vodoznak,



okénkový proužek s mikrotextem,



barevná vlákna,



soutisková značka,



skrytý obrazec,



proměnlivá barva,



iridiscentní pruh,



mikrotext.

Tisk jako takový probíhá na našem území od roku 1928, kdy byly tištěny ještě československé bankovky ve Státní tiskárně cenin. V roce 1989 prošel podnik modernizací a od roku 1993 je jediným právním dodavatelem bankovek pro Českou republiku. Každá z bankovek má svůj unikátní číselný kód kvůli možnosti následné kontroly. K 31. 12. 2014 bylo v české republice emitováno 391 200 000 kusů bankovek v hodnotě 455 385 800 000

18

Kč a mincí pak 1 580 600 000 kusů v hodnotě 12 424 700 000 Kč. Celkově byly tedy k 31. 12. 2014 v oběhu české koruny v hodnotě 467 810 500 000 Kč. Z druhé strany bych rád poukázal na přibližnou částku (dle odhadu výrobních cen z grafu), zaplacenou za jejich výrobu. Ta dosahuje zhruba 2 618 615 000 Kč, jak můžeme vidět v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Náklad na výrobu bankovek od 1. 1. 1993


Tabulka 5: Náklad na výrobu mincí od 1. 1. 1993

Náklad na výrobu mincí od 1.1.1993 Nominální hodnota 1 Kč 2 Kč 5 Kč 10 Kč 20 Kč 50 Kč

Náklad na kus Počet kusů 0,90 Kč 494 100 000 0,90 Kč 404 300 000 0,90 Kč 226 300 000 1,40 Kč 194 100 000 1,60 Kč 168 100 000 3,90 Kč 93 700 000 celkem za výrobu mincí

Náklad za výrobu 444 690 000 Kč 363 870 000 Kč 203 670 000 Kč 271 740 000 Kč 268 960 000 Kč 365 430 000 Kč 1 918 360 000 Kč


Dle ČSÚ je tedy nejpoužívanější bankovkou 1 000 Kč a nejpoužívanějším mincí 1 Kč. Z tabulek vyplývá, že náklady na již emitované mince, postavené proti bankovkám jsou 2,5x vyšší, kdežto jejich reálná hodnota je nižší 36,5x. Veškeré pohyby a emitace tuzemské měny jsou řízeny Českou národní bankou. 19

1.5.

Forexový trh

Forex neboli směna cizích měn (FOReign Exchange) je devizovým trhem, který je považován za nejlikvidnější a největší finanční trh světa. Jeho předností je 24 hodinová obchodovatelnost 5 dní v týdnu. Za největší obchodní střediska jsou považovány Londýn, Hongkong, New York a Tokio. Jak již bylo zmíněno, v minulosti se každá měna vázala k cennému kovu. Neexistovali žádné směnárny a tak nastával problém. V jakém poměru vyměnit stříbro za zlato? Pokud nedocházelo k vládnímu zásahu, záleželo jen na trhu. V případě, že šlo o vládní nařízení, vznikaly tzv. Bimetalické systémy. Ty měly statut oficiální ražírny a měli povinnost v nastaveném poměru směnit komukoliv stříbro a zlato. Zde se zohledňovalo, vyjma množství také kvalita, ryzost apod. „V sedmdesátých letech 19. století nastává prakticky v celém světě, včetně Spojených států amerických, pozvolný přesun k takzvanému monometalickému zlatému standardu, tj. standardu, při kterém je pouze cena zlata zákonně stanovena.“ [3]3 Po 1. světové válce však nastala situace, které se říká standard zlaté devizy. Jedná se o možnost směnit peníze za zlato, případně směnu za zlato nesměnitelnou s měnou, která tuto možnost má. Zde můžeme zaznamenat první náznak směny jednotlivých měn bez prostřednictví cenného kovu. Dalším významným milníkem byla Brettonwoodská dohoda, která ujednávala o směnitelnosti zlata pouze za americký dolar. Tím se také stal ústředním světovým platidlem a zároveň byl jako jediný kryt zlatými americkými rezervami. Brettonwoodská dohoda se vyvinula v průběhu let v Mezinárodní měnový fond, který má za cíl zjednodušovat měnovou spolupráci, podporovat státy v těžké ekonomické situaci a udržovat stabilitu měn. V dnešní době má MMF 188 členských států včetně České republiky. Nejzásadnějším byl však pro vznik forexového trhu rok 1971, konkrétně pak 15. srpen, kdy tehdejší prezident Richard Nixon odmítl prodat zlato cizím bankám za předem stanovenou cenu MMF a to 35 USD za unci. Tehdejší krok je sice spojen s Nixonem, ale v pozadí celé "akce" stál jeho poradce Milton Friedman, držitel Nobelovy ceny za ekonomiku a jeden z nejvýznamnějších ekonomů všech dob. Po tomto kroku se začalo obchodovat s pevnými devizovými kurzy. Trh se skládal především z centrálních bank a významných investičních společností. Po 2 letech v roce 1973 došlo k jeho zhroucení v důsledku zahlcení evropského trhu dolary (především Německo a Švýcarsko), které neměly takovou důvěru trhu, aby celou situaci ustály. [3] Centrum finančního vzdělávání. financnik.cz [online], © 2005 - [cit. 2014-12-19]. Dostupné z http://www.financnik.cz/komodity/zkusenosti/obchodujeme-forex-1.html?tisk=on

20

Následovalo otevření zcela nového odvětví, kterému se museli tehdejší devizoví obchodníci přizpůsobit. Vznikal nový trh s největším potenciálem a podle toho byl také dlouho dobu hlídán významnými hráči a to formou stanovení minimálního lotu (jednotka směny). Ta byla stanovena na 100 000 USD. V praxi to znamená, že pokud chci zakoupit 1 lot EUR/USD s aktuálním kurzem 1,185355 (aktuální kurz EUR/USD publikovaným na serveru kurzy.cz 9. 1. 2015), zaplatím 100 000 Euro a dostanu za něj 118 535,5 USD (Orientačně se jedná o 2 801 000,- Kč za jeden lot). Většina populace se nemůže tohoto obchodování zúčastnit. To trvalo velmi dlouho dobu, ale po změně politické situace došlo k možnosti nabídnout obchodování na forexovém trhu běžným obchodníkům. Následovalo otevření forexového trhu pomocí brokerských společností. Broker je celosvětově uznávaný termín, které zlidověl i u nás, ale stále se můžeme setkat s jeho českým synonymem burzovní makléř. V případě zájmu obchodovat na finančních trzích, zkontaktuji certifikovaného brokera. Jeho prostřednictvím získávám výhodu obchodovat pomocí tzv. marginu. Jedná se o zálohový systém, kde se obchoduje na principu pákového efektu. Ten umožňuje obchodovat s částkou, která je klidně tisícinásobně vyšší než vklad. Forexový trh je nejlikvidnějším světovým trhem a denně jsou na něm provedeny obchody v hodnotě 2 - 5 bilionu dolarů. Většina obchodů se točí primárně kolem 5ti nejsilnějších měn.

1.5.1. Dolar Dolar je obecně vnímán jako velmi silná měna. Jistý podíl na tom pravděpodobně má i fakt, že existuje nepřeberné množství druhů Dolarů od Australského po Zimbabwský. V rámci obchodování na FX trhu si představíme nejznámějšího zástupce, a to americký Dolar. Můžeme se také setkat s označením USD. Dolar je nejobchodovanější měnou současnosti možná také proto, že i jiné státy, vyjma těch, jenž používají primárně USD, mají svoji měnu fixovanou vůči USD. Často je v současnosti využívána jako bankovní rezerva společně se zlatem a to zejména na Blízkém východě. Historicky je USD zaznamenán koncem 18. století. Jeho název vznikl v západočeské metropoli Jáchymov, kde se razily mince, označované jako tolary. Komolením slova tolar dostala v současnosti nejvýznamnější světová měna své jméno. Mince dolaru se označují jako centy a emitovány jsou v hodnotách 1, 5, 10, 25, 50. Následuji kovové i papírové platidlo v hodnotě jednoho dolaru. Bankovky jsou emitovány v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100.

21

1.5.2. Euro Euro je jednou z těch mladších měn. Jejímu zavedení do oběhu předcházely dlouhé jednání, které vyústily k dohodě členských států EU o zavedení jednotné měny. Její funkční období je datováno k 1. 1. 2002, kdy ji přijalo hned 12 členských států. Jeho devizová podoba však byla přijata o 3 roky dříve. Původní národní měny je možné ještě k dnešnímu dni ve většině případů vyměnit za Euro s fixním kurzem u národních bank daných států. Euro nabývá na svém významu, což dokazuje i zvyšující se podíl na bankovních rezervách, kde v paralele s USD neustále roste. Euro je emitováno jak v podobě mincí, kterým se říká centy, tak v podobě Eurových bankovek. Nominální hodnoty mincí jsou 1, 2, 5, 10, 20, 50. Bankovky jsou v oběhu 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500.

1.5.3. Libra Označení libra je stejně obecné jako dolar. V rámci porovnání měnových gigantů uvažuji s Librou šterlinků, tedy britskou librou. Zajímavostí je, že k emitaci bankovek mají povolení hned 4 instituce. Bankovky nesou hodnoty 5, 10, 20 a 50 liber, mince v pencích 1, 2, 5, 10, 20, 50, také však 1 a 2 libry. Dlouhou dobu platila rovnice, kde se libra rovnala 240 pencí. To se změnilo v roce 1971, kdy jednotky dospěly do dnešní podoby, tedy libra = 100 pencí.

1.5.4. Jen Jen je další měnou, řazenou mezi silnou pětku. Jedná se o oficiální měnu Japonska, která je často využívána, obdobně jako dolar či euro, k zajištění bankovních rezerv. Na finančních trzích je označována jako JPY. První jeny byly emitovány v roce 1872. Po druhé světové válce měl jen fixní kurz vůči dolaru, což zrušila až Brettenwoodská dohoda. V běžném oběhu jsou bankovky s nominálními hodnotami 1 000, 2 000, 5 000, 10 000. Mince v oběhu mají hodnoty 1, 5, 10, 50, 100 a 500 jenů.

1.5.5. Švýcarský frank Je posledním zástupcem silné pětky a také jednou z nejobchodovatelnějších měn. Je to dáno jak dlouhou historií, tak skutečností, že byl po celou dobu své existence ve vysokém podílu krytý zlatem. V dnešní době, stejně jako většina měn, je kryt pouze důvěrou v centrální banku, kterou je v tomto případě švýcarská centrální banka. Obecně je švýcarská ekonomika 22

považována za stabilní a silnou, proto je švýcarský frank považován za silnou a stabilní měnu. V oběhu jsou jak mince, tak bankovky. Mince mají hodnoty 5, 10 a 20 centů, pak také polovina, 1, 2 a 5 franků. Bankovky jsou emitovány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 1 000 franků.

1.6.

Měnové páry

Pojmem měnový pár je pak označován obchod mezi dvěma měnami. Pohyby jednotlivých kurzů záleží na nekonečně mnoha aspektech, ale nejdůležitější z nich je důvěra v měnu. Dalšími mohou být třeba politická situace, či intervence národních bank. Měnové páry si můžeme rozdělit dle typů obchodů na hlavní, křížové a exotické. Jako hlavní páry jsou obchodovány významné měny (EUR, JPY, GBP, CHF), spojené s americkým dolarem. Křížové páry jsou páry ze silné pětky spojené mezi sebou bez přítomnosti dolaru. Poslední skupina je označována jako exotické páry, které znamenají spojení dolaru s ostatními měnami, vyjma velkou pětku, mezi které patří kupříkladu česká koruna. Může mezi silné měny někdy patřit také Bitcoin?

23

2. Bitcoin Pojem Bitcoin není, jak se většina populace domnívá, jen měna. Toto slovo vyjadřuje také komplikovaný software a zároveň celou síť, poskytující práci s digitálním platidlem. Je to komplexně zpracovaný nový druh peněz. Není možné se s ním setkat ve hmatatelné podobě. Jedná se o internetovou měnu, která je řízena a ovlivňována trhem. Paradoxem je, že není ničím krytý - principiálně pracuje na důvěře trhu. Její nevětší devizou je plná decentralizace. Vzhledem k tomu, že ji nelze přiřadit přesnou lokaci ani území, kde je využívána jako platidlo, nemůže být ovlivněna ani žádnou vládnou. Její autor je neznámý, ale za zakladatele je považován kdosi pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Dodnes i přes značné úsilí, vynaložené nejvlivnějšími vládními i nevládními organizacemi světa se nedokázalo odhalit, o koho se jedná. Dokonce se neví, zda-li si po pseudonymem máme představit jednotlivce, či celou skupinu. Jako historický protiklad Satoshi Nakamoty bych přiřadil osobu Williama Patersona. Právě Paterson je považován za nejdůležitější postavu, spojenou se vznikem centrálního bankovnictví. S přihlédnutím k situaci v Anglii v 90 letech 17. století se dal předpokládat radikální zvrat. Zadlužení Anglické vlády přesáhlo únosnou hranici a během občanské války byl z trůnu svrhnut Jakub II. Jeho nástupci Vilém a Marie museli financovat válečné operace. Za tímto účelem byl kontaktován právě Patterson, který následně v roce 1694 založil první centrální banku - Bank of England. Jejím cílem bylo emitovat bankovky a nakupovat vládní dluhopisy. Celá síť je navržena tak, aby do ní po spuštění už nikdy nikdo neměl přístup a nemohl ji měnit, a to včetně autora. Jedná se o "open source P2P platební síť". To, že je systém open source znamená, že celý systém byl světu představen s otevřeným zdrojovým kódem. Tím autor vcelku riskoval a pomohl do začátku svým algoritmem ostatním tvůrcům a vývojářům konkurenčních digitálních měn. Každý tedy dnes může použít povolenou část zdrojového kódu a využít ji dle vlastní libosti za předpokladu dodržení určitých podmínek, stanovených autorem. Nicméně se mu to vyplatilo a Bitcoin je považován za nejdůvěryhodnější a nejstabilnější digitální měnu současnosti. Každá světová měna má svého “provozovatele“ nebo “správce“. To je další unikum Bitcoinu. Nemá totiž žádného provozovatele. Díky chytrému kódování ho totiž provozují sami uživatelé a to jeho používáním. O zaštítění měny ze strany softwaru se stará organizace Bitcoin foundation. Ta vznikla jako tzv. Lobby group v září 2012 v Seattlu za účelem: „standardizace s cílem chránit a prosazovat kryptografickou měnu Bitcoin ve prospěch 24

uživatelů po celém světě“4 [4] Oproti ostatním běžným uživatelům nemá výsadní postavení ani žádné jiné zvláštní pravomoci. Jedině snad to, že má možnost po schválení většiny uživatelů využívající Bicoin zasáhnout do systému a na základě schválení majoritou provést změnu. Oproti ostatním bankovním platebním systémům se dá pomocí Bitcoinu odesílat platby do celého světa. Nikdo si neúčtuje poplatek za mezinárodní platbu díky decentralizaci měny. Následná transakce nezohledňuje kdy, kde a za jakým účelem byl účet založen. Vzhledem k faktu, že systém není nikým vlastněn, nemusíte důvěřovat žádnému z nejčastěji chybujících faktorů, ať už se jedná o určitou osobu, společnost či banku. Odesláním platby se transakce stává navždy nevratnou. Díky chybějícímu dozorčímu orgánu se klient také nemusí bát zrušení či zmražení účtu. To samozřejmě nemusí být vždy výhodou. Výrazně to totiž nahrává nelegálnímu obchodu, kdy si mezi sebou mohou například drogoví dealeři z celého světa beztrestně a hlavně bezpečně převádět peníze pod hlavičkou Bitcoinu a nikdo jim odeslané transakce nemůže zablokovat, nebo zmrazit účty. Další výraznou výhodou je, že Bitcoin nemůže být nikdy padělán, protože jeho technologie je tak dokonalá a transparentní, že ji nelze oklamat. Převodní transakce jsou zdarma. Jako vše i pojem zdarma je v tomto případě relativní, neboť v případě zájmu lze na transakci dobrovolně přispět. To samozřejmě přispěje k rychlosti převodu mezi klienty. V rámci systému je doporučená platba za urychlení transakce 0,0001 BTC. Ke dni 22. 11. 2014 by to znamenalo přibližně 7,98 Kč za transakci. Odeslání transakce funguje tak, že ji těžař vloží do bloku. To však není jeho povinností a reálně to funguje tak, že těžař vkládá transakce do velikosti 50 KB zdarma. Za vyšší množství přenesených dat už zpravidla požaduje poplatek, jinak je pravděpodobné, že bude jeho transakce vložena do jiného bloku výrazně později. K funkčnosti systému se dostanu později. Za největší obecně kolující nepřesnost při popisování výhod a nevýhod systému Bitcoin považuji názor, že je zcela anonymní. Veškeré pohyby, ať už jsou to transakce nebo bilance jsou totiž veřejně dostupné "online" a to na adrese www.blockchain.info. Zde lze přehledně vyčíst základní údaje o všech provedených transakcích. Vyhledat se zde dají transakce dle čísla transakce, množství BTC, času, velikosti transakce, plátce, IP adresy nebo zemi

[4] FORBES. forbes.com, Bitcoin foundation. MATONIS, Jon [online], © 2015 - [cit. 2015-01-03]. Dostupné z http://www.forbes.com/sites/jonmatonis/2012/09/27/bitcoin-foundation-launches-to-drivebitcoins-advancement/

25

odesílatele. S jistou dávkou obratnosti a velmi dobrých šifrovacích znalostí je Bitcoin opravdu zcela anonymní, ale pro většinu běžných uživatelů nikoliv. Abychom mohli pochopit funkčnost systému, je třeba si ve zkratce představit alespoň okrajově vědu zvanou Kryptografie.

2.1.

Kryptografie

Kryptografie je vědní disciplínou kryptologie. "Slovo kryptografie vychází z řeckého kryptós – „skrytý“ a gráphein „psát“, nebo li šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.“

[5]

Kryptografie

rozhodně není novodobou vědní disciplínou. "Vyvíjela se již po staletí k větší složitosti zároveň s lidskou civilizací a mnohokrát ovlivnila běh dějin. Zejména utajení či vyzrazení strategických vojenských informací může mít zásadní vliv. První zmínka o zašifrování zprávy pochází z roku 480 př. n. l. za období Řecko-Perských válek v bitvě u Salamíny. Celé období kryptografie můžeme rozdělit do dvou částí. Tou první je klasická kryptografie, která trvala přibližně do poloviny 20. stol. První část se vyznačovala tím, že k šifrování stačila pouze tužka a papír. Během 1. poloviny 20. stol. ale začaly vznikat různé sofistikované přístroje, umožňující složitější postup při šifrování. Tím přibližně začala druhá část, kterou nazýváme moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače." [5] Jedná se o techniku, využívanou k bezpečné komunikaci mezi dvěma či více stranami. Nežádoucí strana nemá možnost zjistit obsah zprávy. Důvodem využití kryptografie je zajištění bezpečnosti zprávy. Zakládá se na algoritmu, který převádí požadovanou zprávu do takového formátu, který je nečitelný všem, kromě příjemce. Zpráva na vstupu je napsána běžným textem. Následně je převedena pomocí šifry na nic neříkající shluk písmen, číslic nebo znaků. Při převodu zprávy nebude pro ostatní účastníky čitelnou. Po doručení zprávy adresátovi může být zpráva pomocí zadaného klíče dešifrována a převedena zpět na běžný text. Šifry se dělí na symetrické a asymetrické. "Symetrická šifra je taková, která pro šifrování i dešifrování používá tentýž klíč. Asymetrická šifra používá veřejný klíč pro šifrování a soukromý klíč pro dešifrování."5 [6] K dešifraci se používá klíč, pomocí něhož

[6] Kryptografie. Kryptografie.wz.cz [online]. © 2014 - [cit. 2014-11-22]. Dostupné z http://www.kryptografie.wz.cz/data/uvod.html

26

dokáže adresát dešifrovací zprávu pohodlně přečíst. V případě využívání totožného klíče obou stran se jedná o šifru symetrickou. K tomu, aby byly naplněny základní podmínky kryptografie, je třeba využít v souvislosti s Bitcoinem často zmiňované hashovací funkce. U kryptografie je důležitá identifikace původu zprávy a nemožnost změny obsahu v průběhu převodu. Hash je matematickou funkcí, která má za úkol co nejrychleji vyhledat výsledek v určené tabulce a výsledná data následně porovnat. Vždy se snaží po rozluštění klíče přiřadit k vyhledanému výsledku nějakou hodnotu. Hashovací funkce je vlastně složitým algoritmem, který na základě požadavku najde znak a k němu nám určí hodnotu. Nejdůležitější vlastností však zůstává fakt, že v "rozumném čase" dokážeme přiřadit k jednomu kódu pouze jednu hodnotu a zpětně se k ní nedá vrátit, což zamezuje nabourání do systému. Systému určí nějaké heslo o určitém počtu pozic a hashovací funkce začne dosazovat na jednotlivé pozice čísla a písmena. Celý proces probíhá do té doby, než najde vhodnou kombinaci číslic a písmen.

2.2.

Princip funkčnosti Po stručném přiblížení technické stránky je důležité pochopit také funkčnost z

pohledu uživatele. Celý systém je navržen tak, aby zachoval co největší anonymitu klientů a zároveň dokázal prokázat veškeré transakce. Systém, ve kterém figuruje příjemce a odesílatel bez prostředníka je důmyslný platební nástroj, zdokonalující se s každou transakcí. Pro veškerou práci s Bitcoinem je třeba si nainstalovat tzv. Bitcoin klienta. Tím není nic jiného, než unikátní adresa, na které budou probíhat veškeré transakce. Optimálním řešením je použití bitcoin peněženky. Ta se nabízí v několika verzích, ale za zásadní je považována ta, jenž je instalována přímo do počítače, nebo hojně využívaná online peněženka. Po jejím vlastním založením je přiřazena bitcoin adresa, sloužící jako reálná peněženka k příchozím a odchozím platbám.

27

Schéma 1: Princip funkčnosti BTC


Po vytvoření adresy odešle systém požadavek na převod požadované hodnoty. Zde se celý proces dělí na dvě části. Jedním je obdržení ECDSA klíčů. Každý klient obdrží 2 klíče. Systém pomocí zprávy zadá systému příkaz k převodu a tzv. transakci podepíše primárním klíčem. Druhý z klíčů, nazývaný jako veřejný, pak slouží všem uživatelům sítě k ověření vlastnických práv k odesílané hodnotě Bitcoinů. Příkaz se zadává podobně jako v kterémkoliv jiném internetovém bankovnictví, tedy částka, účet příjemce a ověření. Adresa každého uživatele se povětšinou skládá z 27 až 34 znaků. Obsahuje pouze z písmena a čísla vyjma snadno zaměnitelných dvojic znaků, kterými jsou "0" (nula) a "O" (velké O). Druhou dvojicí znaků jsou "l" (malé el) a "I" (velké I). Každá z adres je nositelem důležitých informací, mezi které patří určení sítě, hash veřejného klíče a kontrolní součet pro zajištění integrity dat. Prvním znakem je zpravidla číslo a to ve většině případů 1. Příklad Bitcoinové adresy: 14EEDC9r4DYsfW5Gqo6GucLxDFcHeHedsb 28

2.2.1. Transakce Po zadání adresy se zadá příkaz k odpočtu daného množství Bitcoinů a tvoří bloky. Standardní internetové transakce na běžných účtech trvají několik dní. V dnešní době je to sice zarážející, ale rozhodně to má své opodstatnění. Dle zákona o platebním styku mají tuzemské banky 3 dny na převod peněz mezi bankami. Na vnitrobankovní transakce pouze 1 den. Banka začíná tím, že zkontroluje, zda-li příkaz obsahuje veškeré potřebné náležitosti, jako jsou například existující číslo účtu příjemce, podpisové vzory, minimální zůstatek na účtě apod. Následně se tvoří příkaz zvaný mezibankovní zúčtování, který se následně řadí do fronty. V té čeká až do doby nashromáždění vhodného množství transakcí, aby mohla být vytvořena dávka transakcí. Peníze pak odejdou v platební hodiny každé banky, které se liší. Celá dávka pak směřuje do systému mezibankovních transakcí CERTIS (Zkratka Central Express Real Time Interbank Settlement). Veškeré příkazy putují k ověření do clearingového centra ČNB. Zde ČNB rozbalí dávku příkazů a opět je zkontroluje. Po schválení pak odešle peníze adresátovi. To znamená, že veškeré transakce probíhají za přítomnosti třetí strany, která zde plní roli dohlížejícího orgánu.

2.2.2. Blok U systému Bitcoin nefiguruje třetí strana. Jednotlivé příkazy jsou nazývány jako transakce. Jakmile uživatel jednou odešle transakci, její pohyb je automaticky zaznamenán do celé sítě. Po odeslání požadavku o transakci je zařazena do bloku. Bloky jako takové vycházejí z informace o předchozím bloku a navazují na něj. Postupným přibýváním bloků dochází k jejich řetězení a tvoří tzv. Block chain (blokový řetěz). Block chain lze také považovat za veřejně přístupnou databázi veškerých plateb, proběhnuvší v rámci převodu mezi uživateli. Bloky na sebe navazují dle data založení a díky tomu lze jednoznačně určit jejich pořadí. Je však možné, že bude vytvořeno dva a více bloků zároveň. Taková situace pak řetěz rozdělí na menší větve. Ta větev, která na sebe dříve naváže blok, se stává primární větví a druhá se označuje jako orphan block. Veškeré transakce zaznamenané v orphan blocks se stávají neověřenými a budou přiřazeny do nových bloků. I zde však existují výjimky, kterými jsou transakce s odměnou. Každý klient si totiž může zvolit poplatek, který dobrovolně odvede za zprostředkování transakce do sítě těžařů. Takové transakce jsou přeřazeny automaticky do primárních větví a jejich ověření tak trvá kratší dobu. Na obrázku č. 8 znázorňuje počáteční blok zelená barva, hlavní větve barva černá a orphan block (opuštěné či prázdné bloky) barva fialová. 29

Schéma 2: BTC Blok


2.2.3. Bitcoin síť Bloky jsou následně ověřovány v bitcoinové síti. Ta je tvořena samotnými uživateli Bitcoinu a zároveň těžaři. Po připojení do sítě je pak uživatel propojen s ostatními pomocí TCP uzlů. Každý z počítačů přihlášených v síti poskytuje určitou část své paměti k chodu sítě. Pro představu o síle a stabilitě celé sítě uvádí web www.root.cz data, která tvrdí, že výkon celé sítě je činí 1 exa FLOOP. Tento údaje je vcelku špatně představitelný. „Pro srovnání je to cca 256 násobek součtu výkonu pětistovky nejvýkonnějších superpočítačů světa.“6

[7]

Z předchozího údaje lze usuzovat, že stabilita sítě je zcela jedinečná. Bitcoinová síť má v celém platebním systému nenahraditelnou funkci ověřovatele plateb. Z jedné strany má k dispozici veřejný klíč a z druhé strany musí ověřit Block chain. Uživatelé vystupující v síti jsou nazývání jako těžaři. Ti řeší složité matematické úkoly, které jsou obsaženy v jednotlivých blocích. Neřeší je však jako slovní úlohy, ale poskytnutím kapacity svého počítače, který problém řeší automaticky pomocí hashovací funkce. Systém Bitcoinu však automaticky reguluje obtížnost úkolů tak, aby čas mezi jednotlivými bloky s přihlédnutím k aktuálnímu těžařskému výkonu dělil 10 minut. Odměnou těžařům za těžbu je zisk určitého počtu Bitcoinů. Ty však vytěží pouze jeden z těžařů. Dnes se kvůli zvýšení šance tvoří tzv. pooly, kde se sdružují těžaři v jeden celek a každý z nich má zadanou funkci v rámci řešení jednotlivých problémů. Odměnu si pak mezi sebe rozdělují. Po vyřešení úkolu a zisku Bitcoinů těžaři je blok verifikován a zanesen do databáze veřejných transakcí. Bloky jsou

[7] Internet Info. root.cz [online]. © 1998 – 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z http://www.root.cz/zpravicky/bitcoinova-sit-je-256-vykonnejsi-nez-500-nejlepsich-superpocitacu

30

pak systémem rozděleny na jednotlivé transakce a ty jsou připsány na účet příjemce. Celá transakce však probíhá na rozdíl od bankovního převodu v rámci sekund, její ověření a reálné připsání pak v rámci desítek minut.

2.3.

Inflace / deflace

Běžné měny jsou emitovány centrálními bankami, ale vzhledem k decentralizaci měny žádná centrální banka neexistuje. Centrální banka má mnoho nástrojů k tomu, jak ovlivnit měnu. Za následek to má většinou řízenou inflaci, která nemusí být vždy žádanou. Je to vlastně takový odraz krátkodobé vládní politiky. U Bitcoinu je to jiné a to primárně proto, že o ovlivnění měny nemohou rozhodovat jednotlivci. Emise měny probíhá formou těžby, kdy každých 10 minut systém uvolní blok transakcí, kde pomocí hashovací funkce těžaři ověřují bloky. Odměnou jim za to je získání určitého počtu Bitcoinů, který odpovídá hodnotě podle fáze, ve které se nachází. Proto se dá říct, že i v případě Bitcoinu nastává jev inflace, který je však řízený a emituje nové Bitcoiny každých 10 minut. Celý projekt těžby Bitcoinů je nastaven tak, že každých 210 000 verifikovaných bloků dojde ke snížení odměny na polovinu. Z toho vyplývá, že zhruba každé 4 roky klesne odměna těžařů na polovinu. Nyní má hodnotu 25 Btc, kdežto na svém počátku měla odměna hodnotu 50 Btc. Ve výsledku to znamená, že kdo zachytl první fázi těžby Bitcoinů, měl velkou šanci nějaký blok vytěžit a zároveň za ně dostal mnohonásobně větší odměnu než nyní. S přibývajícím časem bude výše odměny klesat a dá se předpokládat, že těžařů bude přibývat. I proto by mohla nastat chvíle, kdy těžaři budou chtít služby za ověření transakce zpoplatnit. Při dnešních odměnách se často můžeme setkat se skupinami těžařů, kteří spolupracují. Jejich záměr je jednoduchý - zvýšit šanci na získání odměny, kterou si pak mezi sebe rozdělí. Celý projekt těžby je naprogramován na konečné množství při vytěžení, které je uzavřeno hranicí 21 milionů Bitcoinů. Těžba samotná se dá přirovnat k řešení složitého matematického problému. Těžaři musí najít řešení a tím následně potvrdí založení nového bloku. Nejde však o fyzický výpočet problému, ale poskytnutý výkon počítače pro automatický výpočet. Každé takové řešení přispívá k vyššímu zabezpečení systému, proto se dá říci, že Bitcoin je s každou další transakcí bezpečnější. V současnosti se používají malé čipy, označované jako ASIC. Ty se prezentují svojí extrémní výkonností v kombinaci s rychlostí. Samostatný těžař v dnešní době nemá téměř šanci ukořistit odměnu za tvorbu bloku, proto je nezbytné slučování do skupin, kde si následně odměnu rozdělí dle poskytnutých kapacit. 31

2.4.

BTC peněženky

Peněženka je reálným softwarem, se kterým klient přijde běžně do styku. Pro online obchodování s Bitcoinem je její instalace zcela nezbytná. Obsluha je velmi jednoduchá a pro její správu není třeba dalších náležitostí. Na jedné peněžence lze zadat nekonečné množství adres, které slouží k verifikaci účtu. Pro ověření platby mohu generovat nové adresy a v případě spárování s požadovanou částkou mohu transakci považovat za uzavřenou. Celá transakce je odeslána "in time" a příjemce platby vidí provedenou platbu ihned. Reálný přesun Bitcoinů mezi peněženkami se pohybuje v řádech desítek minut, kdy síť těžařů platbu verifikuje. Typů peněženek je několik od různých online peněženek, které nejsou tak bezpečné až k těm, které jsou instalovány přímo do počítače. Z těch jsou nejznámější Bitcoin-Qt, Bitcoin Core a MultiBit. Instalované peněženky jsou vcelku náročné na prostor v PC, kde zaberou kolem 20 GB prostoru. Důležité je zvolit bezpečné heslo, aby nebyl Váš účet napaden. Bitcoinová transakce probíhá za účasti zanedbatelného poplatku, který činí zhruba 0,0001 BTC, což odpovídá zhruba 1 koruně. Poplatek je ve většině případů dobrovolný a je třeba si ho nastavit na své peněžence. Peněženka MultiBit jej má nastavený automaticky. Poplatek je použit k upřednostnění transakce. Velmi často se stává, že transakcí je příliš moc na zpracování v jednom bloku a těžaři upřednostní transakce s poplatkem. V případě, že se celá situace opakuje vícekrát, může dojít k automatickému zrušení transakce. Poplatek platí většina uživatelů a podporuje tak funkčnost celého systému, který na mikropoplatcích závislý není. Veškeré poplatky dostávají jako odměnu za těžbu BTC, která je v současnosti 25 BTC / blok přímo těžaři, kteří tak mají větší motivaci k rychlému vyřízení požadavků na verifikaci.

2.5.

BTC bankomaty

V současnosti jsou virtuální měny tak rozsáhlé, že mají i své bankomaty. Ve světě jich je zatím kolem 20, o to víc je zajímavé, že právě v České republice máme hned 3. Dva z nich jsou v Praze a jeden v Brně. Bitcoinmat je vyjma klasických vkladů a výběrů v aktuálním kurzu také plnohodnotnou alternativou k nákupu a prodeji Bitcoinu na burze. U nás je možné vkládat a vybírat koruny, eura a dolary. Jako u běžného bankomatu je zde omezení na jeden obchod a to ve výši 25 000,- Kč. V případě předchozího požadavku je možné vybrat i větší množství, stejně jako v bance, a to až do výše 350 000,- Kč. Pro běžného člověka, který není 32

znalý problematiky virtuálních měn či forexového trhu je právě tento bankomat šancí, jak využívat i jako úplný laik virtuální měny, které jsou dnes na vzestupu a mají potenciál, stát se adekvátním komplementem tradičních měn.

2.6.

Využití BTC

Na otázku využití internetových měn obecně je možno nahlížet různými pohledy. Pro potřeby této diplomové práce jsem však zvolil pouze ekonomický směr. Primárně je třeba si připomenou, proč vlastně vznikly peníze jako takové. Výměna komodit mezi sebou nebyla dost flexibilní a ne vždy se podařilo najít prostředníka obchodu, který by doplnil barterový obchod. Po barteru vznikly psané listy, osvědčující uložení cenných kovů na určitém místě s možností jejich okamžitého odběru. Následovaly peníze, které jsou dnes, když opomeneme úskalí více typů měn a jejich převodů vcelku dokonalým nástrojem ke zprostředkování obchodu. Hlavním úskalím se však stává zprostředkovatel směny, tedy banka. Ta musí svůj provoz, který je nemalý, zajistit určitým typem příjmů. Banka platí nejen za licence a zaměstnance, ale také za správu a pronájmy budov, vývoje technologií, správu systému a mnoho dalších. Příjmy bank jsou postaveny na dvou hlavních pilíř, a to výnosech z úroků a poplatcích. Právě poplatky jsou pro běžného uživatele zásadní. Při tuzemském převodu se nejedná o nic zásadního, ale v případě konverzní platby se jedná o nezanedbatelný náklad. V tabulce níže uvádím srovnání poplatků za platby v CZK s převodem na EUR v rámci EU u vybraných bankovních institutů. Tabulka 6: Poplatky za převod peněz do zahraničí


Benjamin Franklin řekl, že čas jsou peníze. Digitální měny obecně mají nedostižitelný náskok vůči bankám v rychlosti transakcí. Odesílání BTC je v řádech minut, kdežto skrze banku se transakce počítá v rámci dnů. Čím více bude platebních míst, kde lze platit 33

virtuálními měnami, tím více budou využívány. Banky na to budou muset reagovat a regulovat své poplatky. Zároveň bude nutné uspíšit platby jako takové, aby mohly držet krok s inovativními platebními systémy. Dalším využitím Bitcoinu je samozřejmě jeho obchodovatelnost na forexovém trhu. V současné době jeho obchodování velmi rizikové. Důvodem je jeho spekulativní volatilita. Je možné během pár dní zásadně zbohatnou, ale také prodělat podstatnou část vložených finančních prostředků. Hodnota Bitcoinu je nestabilní a o to víc zajímavou pro dynamické spekulanty.

2.7.

Právní zařazení BTC

Když se na Bitcoin podíváme z právního hlediska, setkáváme se s problémem jeho právní podstaty. Na základě doložitelných faktů se jedná o virtuální měnu, nehmotnou věc a ceninu. Virtuální měna není v zákoně nijak definována, tudíž nemůže být právní podstatou Bitcoinu. §489 zákona č. 89/2012 Sb. definuje věc jako „ vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“7

[8]

Upřesnění podstaty věci upravuje §496 zákona č. 89/2012 Sb., který říká, že

„nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.“ [9] Lze tedy dovodit, že Bitcoin lze definovat jako nehmotnou věc. Vzhledem k hodnotě věci se lze domnívat, že Bitcoin smí být označován jako cenina. "Cenina je účelový platební prostředek, tj. oběžné aktivum v určité hodnotě (forma finančního majetku), které slouží jako ekvivalent (náhražka) peněz, avšak pouze pro vymezený účel nebo účely, například k úhradě určitých služeb, k platbě určitých poplatků, k nákupu určitého zboží nebo v určitých provozovnách či určité síti provozoven." [10] Veškeré služby, týkající se Bitcoinu, jsou považovány za službu. Měly by tedy podléhat dani z přidané hodnoty. Obchodování s virtuální měnou může být klasifikováno jako podnikatelská či vedlejší činnost, proto nelze uplatnit odpočet daně dle §4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Na základě předchozí informace je třeba obchod s Bitcoinem zaznamenat v účetním výkazu, pokud klient nevyužívá paušální výdaje. Účtován by měl být v účtové třídě 2 jako krátkodobý finanční majetek, účtovací skupině 21 jako peníze na účtu 213 a následně nově vytvořený podúčet ceniny - účet vedený v Bitcoinech.

[8] Zákon č. 89/2012 Sb.,§ 489 občanského zákoníku, v platném znění [9] Zákon č. 89/2012 Sb.,§ 496 občanského zákoníku, v platném znění [10] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenina

34

Následné kurzové ztráty by se účtovali při výnosu na účet 668 jako ostatní finanční výnos a při ztrátě na účet 568 jako ostatní finanční ztráta. S přihlédnutím k nárůstu využívání digitálních měn byl pod značkou MF-86584/2013/24 vydán 16. 9. 2013 metodický pokyn, týkající se přístupu povinných osob k digitálním měnám. Jeho účelem je omezit velikost prováděných obchodů. Tento metodický pokyn vydal ředitel Finančního analytického ústavu Ministerstva financí JUDr. Milan Cícer. Pan Cícer zde bilancuje rizika a přímé ohrožení státu. Dle metodického pokynu jsou větší převody financí rizikové, neboť mohou být použity na financování terorizmu či praní špinavých peněz. Na tomto základě jsou určeny hodnoty, které budou podrobeny kontrole. "Podle § 6 odst. 1 AML zákona je za podezřelý obchod třeba považovat „obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu."8 [11] Převod peněz nad 10 000 euro je považován za rizikovou a měla by být postoupena k posouzení. Částka nad 15 000 EUR je automaticky považována za podezřelou a měla by přijít k hodnocení Finančnímu analytickému ústavu.

2.8.

Ostatní digitální měny

Zmínka o internetové měně ve většině z nás evokuje spojení s Bitcoinem, avšak není tomu tak. Internetová měna není pouze Bitcoin. Je to celá řada dalších velmi důmyslně propracovaných měn. Jak je ale možné, že jich tolik? To je prosté. Bitcoin má totiž publikovaný otevřený kód, což znamená, že ho může kdokoliv beztrestně použít k publikaci vlastní měny. Jediné, co je třeba udělat je změnit jméno, logo, udělat pár funkčních úprav a je to. Většina lidí uvažuje tak, že extrémní nárůst měn může ohrozit celý systém, ale není tomu tak. Jakákoliv měna může být úspěšná pouze na základě důvěry trhu, stejně jako běžně emitované měny. Liší se od sebe primárně specializací. Pojďme se podívat na nejzásadnější měny, doplňující dominantního hráče Bitcoin na poli virtuálních měn.

[11] Metodický pokyn o přístupu povinných osob k digitálním měnám, Finančně analytický útvar [online], 2013, [vyd. 13-09-26], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/boj-proti-prani-penez-afinancovani-tero/novinky-fau/2013/digitalni-meny-14568

35

Tabulka 7: Struktura vybraných virtuálních měn


2.8.1. Litecoin Dá se říci, že druhou nejznámější internetovou měnou je Litecoin. Jedná se o měnu, která vznikla transformací zdrojového kódu Bitcoinu. Její založení je datováno k 7. 10. 2011. Narozdíl od Bitcoinu je autor známý a je jím Charels Lee. Litcoin nebyl druhou měnou, která vznikla po Bitcoinu jak je obecně tradováno. Principálně je Litecoin postaven na stejných pilířích, tedy decentralizace, nemožnost padělání, nemožnost zmrazení účtu či ovlivnění inflace. Rozdílnou v porovnání s Bitcoinem je hlavně ve dvou aspektech a to v rychlosti odezvy a efektivitě. U Bitcoinu je rychlost odezvy 10 minut, a Litecoinu 2,5 minuty. Litecoin je taktéž schopen zvládnout větší množství transakcí a proto je také považován za stabilní měnu, která své místo na trhu s virtuálními měna neztratí.

2.8.2. Quark coin Quark coin je další měnou, založenou na open source kódu Bitcoinu. Dá se s ním tedy platit, obchodovat a dnes již i směňovat v reálných bankomatech. V první vlně bylo do oběhu vypuštěno 247 milionů virtuálních mincí. Právě velké množství mincí mělo optimalizovat výkyvy v rámci celého systému spojené s předpokládanou extrémní poptávkou v začátku této měny. Každý další rok je do oběhu uvolněn další 1 milion „mincí“, který vzniká obdobně jako u Bitcoinu těžbou (verifikací). Zásadně se liší od ostatních rychlostí transakce, která je oproti ostatním vedoucím měnám až 10x rychlejší. Druhým rozdílem je bezpečnost, kterou zajišťuje průběh 9 kol hašování v šesti různých hašovacích funkcích. Úspěch Quarku je a bude vždy dán pouze důvěrou a oblibou jednotlivých uživatelů. V případě, že se objeví měna, která předčí výhody Quarku oproti Bitcoinu, může se stát, že Quark ztratí důvěru trhu a přijde o své uživatele.

36

2.8.3. Peercoin Peercoin další z předních digitálních měn, založená v roce 2012 Scottem Nadalem a Sunny Kingem. Jeho zdrojový kód opět využívá open source základ Bitcoinu. Rozdílem je, že se snaží využívat co nejmenší spotřebu elektřiny k těžbě při zachování ostatních parametrů. Díky tomu by se měl stát z dlouhodobého hlediska dostupnější širšímu portfoliu uživatelů. Zásadní odlišností je, že nemá oproti většině měn navržen konečný stav mincí, ale je zde kalkulováno s roční inflací kolem 1%.

2.8.4. Czech crown coin Na scéně digitálních měn nechtěla zůstat ani Česká republika pozadu, tak byla vytvořena národní kryptoměna zvaná Czech Crown Coin. Ve světě už několik pokusů o vytvoření národních virtuálních měn bylo, ale nikdy se nesetkaly s úspěchem. Primárně však proto, že nepřišly s ničím novým. Jako autor CZC je uváděn Ladislav Faith. CZC se velmi podobá jedné z nejpopulárnějších virtuálních měn Litecoinu. Vzhledem k tomu, že nepřináší žádnou inovaci ani výhodu oproti měnám stávajícím, nepředpokládá se její rozšíření za virtuální hranice naší země. Dalším problémem by mohlo být tzv. předtěžení, které CZC bylo naprogramováno. V praxi to znamená, že ještě před spuštěním měny autoři předtěžili polovinu Czech crown coinů. I přes slib tvůrců, že každý z Čechů se může bezplatně přihlásit o svoji část CZC, nepůsobí na mě tato měna natolik důvěryhodně, abych s ní začal obchodovat, či jí věnoval zvýšenou pozornost. Spíše se chová jako mediální bublina, kdy tvůrci spoléhají na neznalost národa a snaží se prodat co nejvíce CZC. Celý projekt je naprogramován na těžbu po dobu 8 let. Tržní hodnota v současnosti dosahuje při kurzu 1,25 hodnoty 125 000 000,- Kč. Částku považuji za nepřiměřeně nadhodnocenou vzhledem k tomu, že nepřichází s žádnou inovací proti již fungujícím kryptoměnám. V současnosti se celý projekt jeví spíše jako nástroj k rychlému zbohatnutí vývojářů na důvěřivých kupcích bez potenciálu dlouhodobého udržení na trhu.

37

2.9.

Analytické metody

Základem pro rozhodování v rámci obchodování s měnami je odhad tržní situace. Je třeba si na základě subjektivního dojmu určit, jakým směrem se bude trh vyvíjet. S vývojem forexového trhu začaly postupně vznikat i důmyslnější analýzy k tržní predikci. K největšímu boomu došlo v období kolem 2. světové války, kdy v bankovních domech začaly vznikat nová oddělení, zaměřující se na analýzy. Bankovní trend následovala odborná veřejnost a začaly vznikat nové společnosti, zabývající se analýzami trhů na základě upravování dostupných instrumentů.

2.9.1. Technická analýza Za nejznámější analýzu je obecně považována technická analýza. Výchozími daty pro technickou analýzu jsou zveřejněná data, týkající se akciových trhů. Pohyb kurzu se snaží predikovat na základě historického vývoje kurzu v kombinaci s trendovostí a aktuálnímu objemu obchodů. Užití technické analýzy je primárně užíváno k prognóze krátkodobých oscilací, přičemž výsledkem není konkrétní číslo, ale určení, zda-li kurz poroste či bude klesat. Důležitými faktory ovlivnění vývoje kurzu jsou světové události, chování centrálních bank, výše úroků či stabilita jednotlivých kurzů. Dle toho se chová trh nabídky a poptávky po dané měně. Technická analýza se skládá ze dvou částí, a to technických indikátorů a grafických metod. Mezi výhody technické analýzy patří určitě její jednoduchost a dostupnost informací. Stejně jako výhodou se stává její dostupnost i nevýhodou. Navíc impulz ke zvratu většinu přichází až po jeho reálném nástupu. Technické indikátory Klouzavé průměry jsou jednou z nejoblíbenějších a nejvyužívanějších metod technických analýz. Principálně se totiž srovnávají historická data s aktuálním kurzem. Můžeme se s nimi setkat pod označením MA (moving avarage). Ukazují nám průměrnou hodnotu z určeného časového úseku, tedy hlavní trend (200 dní), střednědobý trend (50 dní) a krátkodobý trend (v řádu jednotek dní). Denní výsledky klouzavého průměru se poté zanášejí do diagramu, kde se následně porovnávají s aktuálním kurzem. Na základě porovnání klouzavého průměru s aktuálním kurzem se odhaduje jeho pohyb. Rozdělit je můžeme na jednoduchý a exponenciální klouzavý průměr.

38

Oscilátory, tato skupina dostala svůj název podle toho, že indikátory do ní zařazené oscilují kolem stanovené úrovně nebo v rozmezí určitého pásma. Poskytují nám informace o změně ceny za zvolené časové období. “Měří, jak silný je nastoupený trend, jaká je intenzita jeho kolísání a zda je pravděpodobné, že dojde ke změně trendu.“9 [12] Jejich aplikace je vcelku jednoduchá. Je třeba ji zakreslit pouze do grafu. Čím delší bude sledované období, tím přesnější nám poskytnou oscilátory údaj. Stejně jako u jakýchkoliv jiných analytických metod zde může dojít ke zkreslení. Momentum na rozdíl od jiných indikátorů dokáže zohlednit zrychlení či zpomalení trendu v závislosti na změně kurzu. Při interpretaci momenta můžeme použít více způsobů. „Protneli momentum oscilační linii zezdola nahoru, je to považováno za nákupní signál. Pokud indikátor oscilační linii protne seshora dolů, považujeme to za signál k prodeji.” [13] Index důvěry je stav, který poukazuje na důvěru či nedůvěru spotřebitelů vůči produktu. Při expanzi ekonomiky je vysoká zaměstnanost, lidé více utrácejí. To je stav vysoké důvěry. V opačném případě trh stagnuje, na trhu panuje vysoká nezaměstnanost a obrat ekonomiky nenastane bez zásadního impulzu. Index důvěry určuje, v jakém stádiu se trh právě nachází. Data pro výpočet se získávají různými šetřeními, tudíž jejich kvalita záleží na čase, výběru cílového vzorku uživatelů, demografickém zaměření a také věkovém složení. Pro Českou republiku je zásadní index důvěry Německa, protože právě Německo je naším nejdůležitějším strategickým partnerem při exportu, který v České republice dle ČSÚ tvořil v roce 2014 33,6%.

2.9.2. Fundamentální analýza Na rozdíl od technické analýzy se snaží fundamentální analýza najít vnitřní hodnotu jednotlivých akcií a srovnávat ji se současnou hodnotou. Na základě tohoto určení se pak snaží odhadnout, zda nakoupit či prodat akcii. Pokud vyhodnotí akcii jako nadhodnocenou, pak se ji snaží prodat, pokud je akcie podhodnocena, považuje to za vhodný čas k nákupu. Mezi výhody fundamentální analýzy patří určení skutečné hodnoty investice a předpověď budoucího vývoje před tím, než nastane. Naopak nevýhody jsou pestrá škála faktorů, které

[12] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, str. 454 [13] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, str. 455

39

mohou zásadně ovlivnit výsledek analýzy a různé vstupní informace. Fundamentální analýzu lze rozdělit na 3 typy: 1. Globální fundamentální analýza „Hlavním cílem globální fundamentální analýzy je identifikovat, prozkoumat a zhodnotit vliv celé ekonomiky a trhu (v případě mezinárodního investování pak celých ekonomik a trhů) na hodnotu analyzované akcie.“10 [13] Ekonomiku nelze hodnotit jako celek, ale je třeba si ji rozdělit na podstatné sub části ve vazbě na akciovou hodnotu kurzu. Sledované ukazatele by tak mohly být ku příkladu HDP, fiskální politika, pohyb kapitálu, politické dění, inflace, úrokové sazby apod.. Z předchozích informací lze usoudit, že globální fundamentální analýza je velmi subjektivní a složitou analýzou, obsahující široké spektrum dat, které lze téměř libovolně interpretovat. 2. Vnitřní hodnota akcie „Vnitřní hodnota (Instristic value) je imaginární hodnota cenného papíru, nezávislá na jeho tržním kurzu, odrážející všechny významné firemní charakteristiky a zároveň výnosové příležitosti a perspektivy firmy do budoucnosti.“

[14]

Na základě vlastního určení hodnoty

akcie následně investor určí, zda-li je současná hodnota akcie podhodnocená či nadhodnocená. Následně pak buď koupí, nebo prodá. Z pravidla však investor obchoduje pouze v případě, že rozdíl mezi vypočtenou vnitřní hodnou akcie a tržní cenou je velký, tedy nechává prostor pro případnou odchylku ve výpočtu. 3. Odvětvová fundamentální analýza Odvětvová analýza analyzuje specifické charakteristiky jednotlivých odvětví a v návaznosti na to predikuje jejich vývoj. Nejedná se však jen o analýzu v rámci oboru ale také demografické polohy. Analýza většinou probíhá formou sběru dat o jednotlivých společnostech, které jsou následně seřazeny dle oborů a vzájemně porovnány. Je třeba také zohlednit strukturu odvětví a postavení na trhu. Dále pak je třeba neopomenout cykličnost, která působí buď cyklicky, neutrálně nebo anticyklicky. Tento druh fundamentální analýzy však nesouvisí s analýzou měny přímo.

[13] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, str. 278 [14] PŮLPÁN, Karel. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Praha: Public History, [1998], str. 312

40

2.9.3. Psychologická analýza Na rozdíl od ostatních nástrojů, sloužící k analýze měny, je psychologická analýza zcela odlišná. Nezaměřuje se na jednotlivé cenné papíry, ale na chování klientů v rámci obchodování jednotlivých měn. Nedá se aplikovat na střednědobý či dlouhodobý časový horizont. Pohyb kurzu ovlivňuje především psychika účastníků trhu. Ovlivňuje ho síla nabídkové a poptávkové strany. Všichni účastníci hodnotí trh preferencemi, ke kterým se přiklání na základě dostupných informací. Ty jsou jim poskytovány masovými médii, popřípadě na základě vlastních průzkumů. Gustave Le Bon byl francouzský sociolog a psycholog, který chování davu vysvětlil tak, že „vlastnosti davu nejsou dány charakterovými vlastnostmi jednotlivých členů davu, ale vytváří se nové. Jedinec, který vstoupí do davu, ztrácí veškeré racionální myšlení a funguje především na bázi svých pudů a citů. Dav proto většinou postrádá veškeré racionální myšlení.“11 [15] Přesně takto se chovají i noví nezkušení investoři, kteří vstoupí na nový trh. Myslím, že se s klidem dá říct, že i zkušení obchodníci, vstoupivší na trh s Bitcoinem jsou strženi vidinou rychlého zisku a přestanou uvažovat racionálně. V médiích se často v souvislosti právě s Bitcoinem objevují titulky, které ho označují za nafouknutou bublinu. Jedná se o psychologickou teorii, kdy nárůst je způsoben nepřiměřenými reakcemi trhu na jednotlivé události. Pokud investoři věří v jednotlivé měny, interpretují si veškeré zprávy nadhodnoceněji, než ve skutečnosti jsou a vzniká tak neadekvátní optimismus, který vede k vytvoření tzv. bubliny. Tento jev může být posilován delší dobu, ale vždy dospěje k jediné situaci, a to že pomyslná bublina praskne a kurz během několika málo okamžiků extrémně klesne. Svojí teorií do psychologické analýzy přispěl i André Kostolany, který rozdělil trh na dvě skupiny, a to spekulanty a hráče. Za spekulanty označuje ty, kteří trh ovládají a povětšinou se chovají racionálně. Jsou zkušenými obchodníky a nenechají se strhnout hlavním proudem. Za druhou skupinu považuje hráče. Velmi často podléhají zaručeným informacím, které často subjektivně nadhodnocují. Nejdůležitější vlastností je jejich nepředvídatelnost. Základem všech psychologických analýz je odhad chování davu. Výsledkem jsou pak rozhodnutí, jež odsouvají racionální uvažování do pozadí.

[15] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologick%C3%A1_anal%C3%BDza

41

2.9.4. SWOT analýza Název SWOT vychází z anglických zkratek strenghts, weaknesses, opportunities a threats, což v překladu znamená silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Funkcí SWOT analýzy je navrhovat řešení na základě informací o postavení na trhu. Pracuje s interními i externími daty, díky nimž dokáže čelit potenciálním hrozbám trhu, či se zaměřit na vlastní nedostatky. Slouží k analýze současného stavu subjektu. Většinou se používá k analýze podniků, ale v našem případě bude SWOT analýza sloužit k určení vlastností oproti ostatním tržním měnám. V rámci interního prostředí srovnáme silné a slabé stránky Bitcoinu a v externím prostředí predikujeme hrozby a příležitosti využití této virtuální měny. . Schéma 3: SWOT analýza


42

3. Analýza měny Bitcoin Bitcoin jednou z prvních virtuálních měn, která si dlouhodobě našla své místo mezi národními měnami. Nejedná se o krátkodobý proces, neboť na trhu existuje již od roku 2009. Jako každá měna má své odpůrce i zastánce, ale jisté je, že si svoji pozici dokázala vcelku s přehledem udržet. Abychom se historicky dopátrali k jádru jejího úspěchu, je vhodné připomenou její postup z pohledu času. Schéma 4: Časová osa Bitcoinu


2007 - Satoshi Nakamoto začal pracovat na projektu Bitcoin 31. 10. 2008 - publikovány dokument, který oficiálně představil veřejnosti novou kryptoměnu s názvem Bitcoin P2P e - cash paper 12. 1. 2009 - provedena první transakce - Odesílatel: Satoši Nakamoto, Příjemce: Hal Finney 5. 10. 2009 – první stanovení kurzu BTC/USD $ 1 = 1,309.03 BTC. Obchody byly zahájeny na burze New Liberty standard 22. 5. 2010 - proveden první on-line nákup. Za 10.000 BTC (tehdy 25 USD) si „Laszlo“ koupil pizzu 17. 7. 2010 - založena burza MtGox. 6. 11. 2010 - kapitalizace BTC v hodnotě 1 milion USD 7. 12. 2010 – první transakce přes mobilní zařízení v hodnotě 0,42 BTC 9. 2. 2011 - na burze MtGox byl kurz 1 BTC = 1 USD 23. 4. 2011 - kapitalizace BTC v hodnotě 10 milionů USD 25. 11. 2011 - První konference o BTC v Evropě – konaná v Praze 28. 11. 2012 - 210 000 byl první blok, kdy se snížila odměna z 50 BTC na 25 BTC za blok 6. 12. 2012 - první BTC burza získala bankovní licenci v Evropě 28. 3. 2013 - kapitalizace BTC v hodnotě 1 miliardy USD 11/2013 – cena za 1 BTC přesáhla 1 000 USD – indikátorem pro tento skok byl příjem předního tvůrce her Zynga BTC jako platidlo 6/2014 – krypto měna začíná v Irsku přijímat BTC. Mnoho společností začalo přijímat platby v BTC 43

K celkové analýze však nestačí jen pohled veřejnosti, který odhalí postavení Bitcoinu na trhu, ale je třeba na něj pohlížet důkladněji po ekonomické stránce. Ta by měla určit důvody, proč Bitcoin na rozdíl od ostatních stále drží určitou cenovou hladinu, proč je úspěšnější než ostatní virtuální měny, nebo jak si stojí jeho hodnota. Začneme analýzou systému Bitcoin, kde určíme silné a slabé stránky celého projektu. Dále bych rád nastínil subjektivní pohled na příležitosti a hrozby, které na měnový systém Bitcoin mohou působit.

3.1. SWOT analýza Nejen pro podniky, ale také pro měny je SWOT analýza přínosnou. Díky ní lze určit interní povahu jednotlivé měny, která ukáže slabiny a silné stránky. Externě pak lze predikovat příležitosti expanze měny, vývoj kurzu v měnovém páru či ohrožení tržní pozice. Pro další odhad pohybu kurzu, či určení vnitřní síly je nutné podrobně Bitcoin jako měnu analyzovat.

Silné stránky Primárně se zaměřím na interní analýzu celého systému Bitcoin. Silných stránek je mnoho a je třeba je vyzdvihnout ve srovnání s tradičními měnami. Měnu si rozdělím na běžné platby a internetové platby formou převodu. Obě oblasti ve formě decentralizované internetové měny jsou podstatné pro její komplexní analýzu. Běžným platebním stykem jsou myšleny přímé platby za zboží a služby. Tradiční měny mají fyzickou podobu ve formě mincí a bankovek. Lze jimi platit za služby a produkty na celém světě. Bariérou jsou však státní hranice. Pokud budu nakupovat zboží či službu v zemi, kde mnou vlastněná měna není uznávána za národní platidlo, nelze s ní zaplatit. V případě striktního dodržení platby v hotovosti je nutné peníze rozměnit za místní měnu ve směnárně, která se dá považovat za synonymum ztráty hodnoty držené hotovosti. Až po nabytí místní měny mohu uhradit svůj závazek. Celá operace je nepohodlná, časově náročná, finančně nevýhodná a navíc vcelku nejistá. Za opozici komplikovanému systému držby hotovostních peněz v různých měnách můžeme považovat Bitcoin. Jeho hodnota je udávána univerzální jednotkou, která nezná státních hranic. Je celosvětově uznávána a její hodnota je všude stejná. Dalo by se říci, že platba je v současnosti adrenalinovým sportem, protože kurz je aktuálně silně volatilní. 44

Druhou nevýhodou tradičních měnových systémů ve formě hotovostních peněz je jejich bezpečnost. Mince se dají považovat za vcelku bezpečné. Jsou špatně padělatelné a nemají tak vysokou hodnotu. U bankovek je to složitější. Jejich hodnota je násobně vyšší než u mincí. Vzhledem k papírové formě je zde vyšší riziko poškození. V České republice bylo v roce 2014 odhaleno 2 372 padělků bankovek tuzemské měny. Obchodníci navíc nesmí přijímat poškozené bankovky, takže veškeré bankovky, které neodpovídají stoprocentnímu stavu, jsou považovány za neplatné. Při držbě a přenosu tištěných bankovek z pravidla dochází k jejich poškození ve formě natržení, pomačkání, zvlhčení a jiným deformacím. V neposlední řadě zabezpečení bankovek není nijak závratné. Krádeže jsou na denním pořádku a zvýšit bezpečnost lze pouze vlastní obezřetností. V paralelním postavení zde stojí virtuální měny obecně. Nelze je padělat, nelze vytvářet nové kusy mimo systém. Zabezpečení vstupu je zajištěno formou trezorů, peněženek a primárních klíčů. V případě obezřetnosti uživatele je velmi těžké ukrást jakékoliv množství Bitcoinů. Je zde samozřejmě prostor pro selhání lidského faktoru v rámci manipulace s hesly, kterému se nelze vyhnout ani v sebedokonalejším systému. Další tradiční platební metodou je platba platební či kreditní kartou. Zásadní nevýhodou je poplatek za zprostředkování platby platebním terminálem. Společnosti, které terminály provozují (poskytují) si účtují poplatek ve výši 2 - 3% za každou transakci. O tuto částku většina obchodníků automaticky prodejní částku navýší. Platební karty jsou též ohroženy manuálním poškozením, kdy může docházet k naštípnutí či poškození čipu. U převodu požadované hodnoty formou Bitcoiny ani jedna z těchto hrozeb nepřipadá v úvahu. Primárně Bitcoin ani jeho peněženky neexistují ve hmotné podobě, tudíž nemůže dojít k jeho reálnému poškození. Platba může probíhat přes notebook, tablet či mobilní telefon. Peněženka nemusí být spárována pouze s jedním zařízením a dá se k ní připojit z jakéhokoliv místa, kde je k dispozici internet. Poplatek za platbu je dobrovolný a také v libovolné výši, není však podmínkou. Hojnější využívání platebního systému Bitcoin tak může globálně vést ke snižování cen. Vzhledem k již zmiňované současné volatilitě kurzu dochází ke značné torzi reálné ceny. Bankovní převody jsou v současnosti vůbec nejpoužívanější formou platebního styku. Prioritou dnešní doby je pohodlí, což nabízí služba internetového bankovnictví. Při převodu mezi klienty je zde centrální autorita, jíž je myšlena banka, která má vcelku širokou škálu pravomocí. Má možnost pozdržet platbu, pracuje s osobními daty klienta, smí zablokovat platbu, zamrazit účet a spoustu dalších. Vzhledem ke správě účtů dochází i k nákladům na 45

faktor práce, které musí hradit vlastník účtu. Naproti tomu stojí nová generace virtuálních měn v čele s Bitcoinem, které poskytují veškeré služby jako bankovní účty s tím rozdílem, že je zde vypuštěna centrální autorita, která by mohla jakkoliv manipulovat s transakcemi a účty. Veškeré účty jsou zcela anonymní a při troše zručnosti jejich majitelé nedohledatelní. To s sebou nese i jistá rizika a nahrává nelegálnímu obchodu. Současný bankovní systém pracuje i přes moderní technologie v relativně zastaralém systému ověřování jednotlivých transakcí. V něm hraje roli hned několik ověřovatelů a schvalovatelů v čele s centrální bankou. Převod peněz mezi účty tak může trvat i několik dní. V České republice vymezuje převody mezi bankami zákon o platebním styku. Tuzemský platební styk je v rámci banky uskutečněn během téhož dne. To je oproti předchozím letům posun k lepšímu. Na mezibankovní převod existuje lhůta 3 pracovních dní. Slovo pracovních je velmi důležité, protože pokud 3 po sobě jdoucí pracovní dni dělí víkend, transakce může trvat až 5 kalendářních dní, což je v dnešní době vcelku neuvěřitelné. Zahraniční platba je pak upravena dohodou mezi bankami. Pokud tato dohoda neexistuje, bankovní převod by pak měl dle Evropského práva trvat do 5-ti pracovních dní. V porovnání s platebním systémem Bitcoin je to opět v nepoměru. Vzhledem k neexistenci více měn probíhajícího v rámci platebního systému Bitcoin není třeba dělit transakce na tuzemské a mezinárodní. Rychlost transakce je zde okamžitá. Prodávající vidí ihned po zadání příkazu Bitcoiny na svém účtu. Jejich verifikace se následně pohybuje v řádech desítek minut. Peníze jsou však ve chvíli převodu považovány za přijaté a není třeba se o ně obávat a to už z důvodu nemožnosti zastavit platbu. Co se týče finanční výhodnosti platebního styku formou bankovního převodu, oproti virtuální měně, jsou zde opět znatelné rozdíly. I přes fakt, že se tuzemské banky snaží přilákat nové klienty na účty bez poplatků, není tomu úplně tak. V rámci vedení účtu se opravdu žádný poplatek nehradí, transakce jsou povětšinou také zdarma, ovšem pouze do určitého počtu. Málokterá banka v současnosti nabízí vedení a běžný provoz účtu zcela zdarma i přes to, že ve světě je to zcela běžné. Nejzásadnější pro běžného uživatele je však převod peněz v zahraniční měně. Při převodu běžným platebním stykem trvá transakce zhruba kolem 3 pracovních dní. Poplatek za provedení transakce začíná na 220 korunách za jednotlivý převod. Při převodu v rámci systému Bitcoin je transakce zdarma, či pouze za dobrovolný poplatek. Příjemce si pak může směnit Bitcoin v denním kurzu za zvolenou měnu.

46

Slabé stránky Jako každý produkt či služba má i Bitcoin slabá místa. Za nejzásadnější považuji partikulární využití, kdy ne každý má stálé připojení k internetu. V civilizovaném světě je připojení k internetu vcelku běžné, ale není to pravidlem. Dle Mezinárodní telekomunikační unie je nejvyšší podíl připojení na obyvatele v menších státech typu Falklandů či Islandu, kde podíl připojení na obyvatele dosahuje hodnoty přes 95%. Na opačné straně žebříčku stojí Severní Korea, Etiopie či Kongo, kde podíl připojení na obyvatele dosahuje necelého procenta. Česká republika se v průběhu let propracovává žebříčkem výše a zároveň zlepšuje kvalitu a rychlost připojení. V místech, kde připojení není možné bohužel Bitcoinové transakce fungovat nemohou. Za další slabou stránku považuji zatím málo míst, kde se Bitoinem dá platit za výrobky a služby. Prozatím se jedná spíše o zajímavou obchodní příležitost na měnovém trhu, než o standardní představu měny. Směňovat služby či produkty za Bitcoiny se sice dá, ale míst nabízejících tuto službu je prozatím poskromnu. To souvisí i s nízkým počtem Bitcoinmatů, kterých bylo v roce 2014 pouze 20 po celém světě. Paradoxem je, že 3 z toho byly aplikovány na území ČR. Pro spekulanty by mohla být vysoká volatility zajímavou investiční příležitostí, ale pro běžného uživatele je velmi rizikovou. Její dopad může být jak pozitivní tak negativní. Na rozdíl od obchodních aktivit traderů je však většina populace při provádění běžných a opakovaných transakcí spíše konzervativní. Běžní uživatelé mají odpovědnost za rodiny a rodinné finance a nemohou si dovolit nakoupit běžnou komoditu během měsíce za její dvojnásobek. Proto nepovažuji za reálné přijmout Bitcoin jako hlavní platidlo. Jako poslední zásadní slabou stránku považuji možnost zneužití anonymity pro nelegální obchody. Dle dostupných informací a odhadů správců Bitcoinu dochází k těmto transakcím více a více. Můžeme jen doufat, že Bitcoin bude primárně užíván jako běžné platidlo, nikoliv jako podpora nelegálního světového obchodu, či dokonce terorizmu. Příležitosti Mezi hlavní příležitosti řadím poznání občanů jednotlivých zemí vlastní měnové systémy. V současnosti většina obyvatel toleruje dominance centrálních bank kvůli stabilitě a také nevědomosti. V případě, že by došlo k obecnému prozření, začnou hledat alternativy. Jako první se nabízí nejsilnější decentralizovaná měna, která poskytne útěk od klasických měn.

47

Další příležitostí je globální rozvoj míst, přijímajících Bitcoin. Pokud se Bitcoinem bude dát platit za běžné komodity, tak při příznivém kurzu budou obyvatele více uvažovat o jejich využití. Tím vzroste počet transakcí a měna se stabilizuje. V případě, že by Bitcoin jako platidlo uznaly jednotlivé prodejní řetězce, nejen že by je to posunulo před konkurenci, ale otevřelo by to nové možnosti plateb. Věřím v to, že by tento krok mohl mít pozitivní vliv na jednotlivé řetězce a ty by mohli otevřít možnost běžných nákupů za virtuální peníze.

Hrozby Bitcoin jako takový je v současnosti velmi bezpečná měna. Spekulace veřejnosti, která nezná problematiku měny, probíhá ve vazbě na nedávný krach burzy Mt. Gox. Samozřejmě i takové riziko tu je, ale dá se přirovnat ke zcela běžným rizikům všedního života, jakými může být například přepadení banky. Za mnohem vážnější rizika považuji odhalení slabiny v šifrování, nástup nové silnější měny a pokus vládních institucí o regulaci či úplný zákaz používání Bitcoinu na daném území. Ani jedna z variant však není příliš pravděpodobná. Zakázání Bitcoinu by se v globálním měřítku dalo srovnat s pokusem o zakázání užívání internetu v rámci jednotlivých zemí. Tudíž zcela nemyslitelné. O prolomení šifrování se pokouší tisíce hackerů z celého světa od počátku měny a za více než 5 let se to nikomu nepodařilo. Jako největší hrozba se tedy nabízí nová virtuální měna. Vzhledem k raketovému nárůstu digitálních měn za poslední 3 roky je snaha o přebití bitcoinu enormní, bohužel či bohudík s negativním výsledkem.

3.2. Fundamentální analýza V návaznosti na SWOT analýzu měny, jenž popisuje skutečný stav měnového systému, považuji za vhodné pokračovat analýzou fundamentální. Ta na rozdíl od SWOT analýzy zohledňuje hospodářské, sociální a politické impulzy. Důležitým faktem je, že jak v technické tak fundamentální analýze figuruje faktor času. Primárním předpokladem pro možné hodnocení vývoje pomocí fundamentální analýzy je uznání faktu, že měny mají svoji vnitřní hodnotu. Ta určuje současnou pozici na trhu s přihlédnutím ke globální situaci. Vnitřní hodnota by se dala označit jako "racionální a objektivní odhad potenciální tržní ceny."12 [16] Veškeré fluktuace jsou následně investory vyhodnocovány v příměru k určené [16] Moneta Investment; akcieatrhy.cz [online]. © 2009 - [cit. 2015-04-09]. Dostupné z http://www.akcieatrhy.cz/cz/vypocet-vnitrni-hodnoty-akcie

48

vnitřní hodnotě měny. Fundamentální analýza je považována za středně až dlouhodobou predikci, kdežto technická analýza je využívána primárně ke krátkodobým určením. Při určení pohybů kurzů je optimální a bezpečnější rozložit váhu predikce mezi fundamentální a technickou analýzu. Diverzifikujeme tím riziko možného pochybení. Fundamentální analýza je považována za ryze spekulativní a snadno ovlivnitelnou. V rukou zkušených obchodníků a brokerů se může fundamentální analýza stát velmi bezpečným a spolehlivým nástrojem k určení pohybu měnového kurzu. Zářným příkladem je jeden z největších obchodníků a investorů všech dob Warren Buffet. Ten vychází z vlastní teorie, kdy nakupuje v době, kdy je společnost či měna podhodnocena a dle dostupných informací by mělo dojít k nárůstu. Pro získávání informací je třeba si určit spolehlivé zdroje. Ty by měl ve většině případů poskytovat broker. Je třeba však mít na mysli, že informace, které od brokera dostaneme, dostane každý, kdo s ním obchoduje. Z toho důvodu je důležité zajistit si alternativní zdroje informací. Těmi může být cokoliv od denních zpráv, přes výroky politiků až po názory běžných lidí na různých fórech. V případě širokého množství informací je třeba si určit prioritní zdroje, doplněné informacemi běžně dostupnými, jimž přidělíme v poměru k hlavním informacím zvolenou váhu. Pro analýzu měn Bitcoinu jsem zvolil jako primární

zdroj

informací

webové

servery

www.forextips.com,

www.xtb.cz

a

www.fxstreet.cz. V dnešní době se řada jedinců a společností soustřeďuje na finanční trhy a díky tomu je dostupné velké množství data a informací. Nejedná se pouze o tzv. surová data, ale také připravené analýzy a predikce. Jedním z nejdůležitějších nástrojů pro fundamentální analýzu je jakýsi makroekonomický kalendář, kde uživatelé zveřejňují předem ohlášené události, kde vystoupí vlivné osobnosti, jež mohou svými výroky zásadně změnit pohyb kurzu. Makroekonomický kalendář je nositelem více či méně konkrétních informací, které obsahují data a časy projevů státníků, informace o inflaci a jiné. Jednotlivým zprávám je vhodné přidělit váhu vůči ostatním zprávám a tím určit jejich důležitost. Obchodníci sledují veškeré zprávy, vysokou váhu přikládají primárně indexům spotřebitelských cen, vývoji hrubých domácích produktů, ukazatelům zaměstnanosti a také úrokovým mírám jednotlivých centrálních bank. V případě Bitcoinu je to ovšem složitější. Nepatří totiž žádné a zároveň všem zemím, proto pro Bitcoin přímo nelze tato data sledovat. Na důležitosti jim však navrací jejich obchodování v měnových párech se světovými měnami. Poté všechny tyto zprávy dostávají reálnější obrysy při určení nadhodnocenosti či podhodnocenosti dané měny.

49

Ostatními indikátory mohou být zahraniční politika, inflace jednotlivých měn, hospodářská kriminalita, vládní zásahy do ekonomiky či daňová politika. K běžným občanům směřují zprávy hlavně z masových médií. Na tomto základě však nelze investovat. Politická "hra" totiž spočívá ve vlastní potřebě zprávy zkreslovat, vydávat prohlášení a přidávat omezující vyhlášky. Základním kamenem pro fundamentální predikce bývají předem oznámené události, jakými mohou být projevy prezidentů či prohlášení centrální bank. Spousta obchodníků se pak domnívá, že při zveřejnění pozitivní prognózy je vhodné otevřít dlouhou pozici, ale ne vždy tomu tak je. Trh se díky velkým hráčům může otočit, protože právě tito giganti mají přesnější informace o jejich využití ve svůj prospěch. Pro práci s fundamentální analýzou je tak třeba velká míra citu a zkušeností při práci s informacemi. V neposlední řadě je pak třeba zohlednit o jak silnou ekonomiku se ve vztahu k Bitcoinu jedná. V případě omezení menší ekonomikou velikosti České republiky by neměla mít běžná informace nikterak zásadní vliv. Výjimkou mohou být zcela zásadní rozhodnutí ve vztahu k virtuálním měnám obecně, jejich přijetí za oficiální platidlo, či jejich daňové zvýhodnění. Obecně se dá tvrdit, že špatný stav současného měnového systému dané měny může vést k přechodu na alternativní systémy, jimiž virtuální měny bezpochyby jsou. Důkazem tohoto tvrzení může být čím dál větší strach vlád z virtuálních měn a s tím spojené pokusy o jejich regulaci. Bitcoin nevyhovuje státníkům z mnoha důvodů, ale primárně proto, že nemají možnost jej regulovat a nemají nad ním žádný dohled. Ve výsledku má však Bitcoin na tradiční měny velmi pozitivní vliv. Žádná vláda si totiž nepřeje ztrátu klientely, která plní státní rozpočet. Musí pružně reagovat na vývoj Bitcoinu, který získává s postupem času čím dál silnější tržní pozici. Při oslabení klasických měn totiž roste kurz Bitcoinu, čímž evokuje ve spekulantech touhu obchodovat. Pro určení budoucího vývoje hodnoty či stability měny není možný vycházet jen z fundamentální analýzy jako takové, protože každá zásadní zpráva může zásadně ovlivnit pohyb kurzu a tím se stává sázka na 100% využití fundamentální analýzy spíše sázkou do loterie, než reálnou predikcí.

50

Graf 4: Vývoj ceny BTC vůči USD


Fundamentální analýza Bitcoinu pro rok 2014 Pro budoucí období se zaměřím na minulý vývoj měny a to na z hlediska Bitcoinu velmi zajímavý rok 2014. Denní zprávy ovlivňovaly pohyb kurzu a každá zpráva světového charakteru měla velmi silný dopad na hodnotu měny. Z počátku roku měna dostala rostoucí tendenci na základě oznámení předního výrobce internetových her Zynga, který oficiálně potvrdil, že začne přijímat Bitcoin jako platidlo. Pro růst měla ideální pozici po prosincovém oznámení hlavní Čínské burzy, která uvedla, že na základě rozhodnutí čínské vlády, přestane přijímat vklady v tuzemské měně, tedy Juanech. Kurz Bitcoinu tak poklesl na hranici 400 USD / BTC. Při fundamentální analýze roku 2014 se vychází z průměrně 200 měsíčních zpráv, které jsou důležité pro vývoj kurzu. Zaměříme se na každý měsíc zvlášť a podíváme se, jak jednotlivé zprávy pohybovaly kurzem. Leden - únor V prvním a druhé měsíci došlo k extrémnímu nárůstu nových digitálních měn. Jejich vývojáři se domnívali, že když se stal z Bitcoinu zlatý důl, může i jejich vlastní měna na základě využití open source kódu také obstát. Pokles ovšem nebyl tak zásadní vzhledem k předchozí volatilitě. Vývojáři podlehly ve většině případů touze po zbohatnutí a ponechali

51

si v držbě část těžených "coinů", což nezapůsobilo dobře na jejich uživatele, kteří neodcházeli ze systému tak hojně, jak se předpokládalo. Březen - duben Za poklesem kurzu v březnu a dubnu stál krach největší soukromé burzy Bitcoinů Mt. Gox, kde došlo k odpojení celé sítě a tisíce uživatelů tak přišli přes noc o miliony dolarů. Její ředitel se po třech dnech nejistoty vyjádřil, že se pracuje na odstranění problémů se serverem, což však neuspokojilo ostatní obchodníky a hojně své Bitcoiny prodávali. Po obnovení burzy bylo zveřejněno, že se ze systému ztratilo 750 000 Bitcoinů. Květen - červen V květnu kurz zaznamenal prudký nárůst a to díky skupině investorů, kteří chtěli koupit japonskou burzu Mt. Gox a uspokojit věřitele ztracených Bitcoinů. Tímto krokem chtěli oživit upadající trh s nejsilnější internetovou měnou. Za celou burzu nabídly původnímu majiteli 1 BTC. Svůj návrh odůvodnili informační zkreslením, které neumožňuje určit přesnější hodnotu burzy jako takové. Na burzu se začali vracet spekulanti a Mt. Gox se dostával opět do pohybu. Červenec Po mírném nárůstu následuje opět pád. Tentokrát ho zapříčinila Evropa. Ruská vláda sice přiznala jistý potenciál internetových měn, ale jedním dechem dodala, že Rusko směřuje k jejich regulaci. Hlavní obavou je zneužití anonymity k trestné činnosti. K poklesu přispěla též Francie, která jako vůbec první zrušila nelegální burzu s Bitcoiny, ve které právě probíhaly obchody v hodnotě 388 BTC. Zároveň se však zvyšoval objem denních obchodů, tudíž nedošlo k zásadnímu poklesu, kterému nahrávaly zmíněné zprávy. V té době byl Bitcoin i přes nepřízeň vlád obchodován v rostoucím tempu.

Srpen V srpnu se na politické scéně odehrávaly běžné situace, které nijak zvlášť nepohnuli s kurzem Bitcoinu. Jedním z impulzů mohla být i zpráva nejrozšířenější internetové encyklopedie WIKIPEDIA, která oznámila, že bude přijímat dobrovolné příspěvky ke zkvalitnění poskytovaných služeb i ve formě Bitcoinu. Takřka okamžitě byl zaznamenán nárůst objemu obchodů s touto měnou.

52

Září V září loňského roku došlo k veřejné nabídce akcií světového fenoménu Alibaba. Jedná se o společnost, zabývající se e-komercí. V posledních letech díky své dominanci expanduje a to primárně formou nákupu konkurenčních či strategicky výhodných společností. Němečtí ekonomové prognózovali sílu a výhodnost investice právě do akcií společnosti Alibaba, což ve výsledku způsobilo šílenství na většině trhů. Nevyhnulo se ani Bitcoinu, kde spousta investorů prodávala Bitcoin, aby mohla nakoupit akcie již zmiňované Alibaby. Objem obchodů se během 14 dní zvýšil o více jak 60% a cena opět klesla vzhledem k převažující nabídce nad poptávkou. Říjen Říjen byl na fundamentální indikátory bohatý. Negativní zprávy převažovali nad pozitivními, což vedlo k poklesu kurzu. Mezi negativní indikátory by se daly zařadit zpomalení importu i exportu Německa jakožto silného evropského hráče. ECB a Evropská bankovní úřad oznámily neúspěch 25 Evropských bank při testu zdraví jednotlivých bankovních domů. Ve Velké Británii stagnoval průmysl, počet zakázek a zbytek negujících zpráv se vymezil mimo Evropu, kdy se snížily zásoby zemního plynu v USA či výrazně poklesl růst Čínské ekonomiky. Pozitivními zprávami byl například pokles ceny ropy pod 90 USD za barel či snížení inflace Velké Británie na nejnižší hodnotu za posledních 5 let.

Listopad Listopad byl co do pohybu kurzu vcelku vyvážený a přispělo k tomu primárně snížení cen pohonných hmot, což se stalo poprvé za poslední 4 roky. Druhou nejvýznamnější zprávou byla dohoda mezi Japonskem a Čínou o volném obchodu. Její zhodnocení je velmi záludné a to vzhledem k neznalosti detailů kontraktu. Tato zpráva byla jistým indikátorem pohybu, avšak nikdo (vyjma extrémně zasvěcených osob v problematice kontraktu) nemohl odhadnout směr tohoto pohybu. Jasnějším už je udělení pokuty pěti významným světovým bankám v hodnotě 3,4 mld USD za manipulace na forexovém trhu. Rozporuplnou zprávou je podpis dohody mezi Čínou a Ruskem o dodávkách plynu do Číny tzv. západní cestou. Nejvýznamnějším poklesem na měnovém trhu byl pokles rublu, který přes noc připravil Rusy o jejich úspory. Cenový pokles zapříčinil pokles ceny ropy.

53

Prosinec Poslední měsíc roku 2014 se odehrával ve znamení optimalizace rublu, což podpořila ruská vláda intervencí, kdy prodala 700 mil. USD. Další zásadní událostí bylo oznámení Mezinárodního měnového fondu o faktu, že Čína po 142 letech sesadila USA z pozice největší světové ekonomiky. Dalším impulzem, vedoucím k poklesu bylo snížení tržeb švýcarských maloobchodů o více jak pětinu. Budoucí predikce Na základě vyhodnocení současného stavu může dojít k různým scénářům a rozhodnutím. Každý z těchto faktorů pak zásadně ovlivní budoucí vývoj a hodnotu. Obecně však lze předpokládat, že příznivců internetových měn bude přibývat. Primárním předpokladem je změna priorit nastupující generace, kde přednost dostávají moderní technologie před těmi tradičními. Sekundárně se jedná o vyšší dostupnost informací široké veřejnosti. Při současné neznalosti měnového systému a pravomocí vládních organizací je stav únosný. Když si však populace uvědomí, že alternativu ve formě virtuální měny nezasahuje přímá inflace a že ji dokonce nedokáže nikdo ovlivnit, dá se předpokládat nárůst uživatelů. Ten poroste i s širšími možnostmi platby za běžné služby a produkty. Obecnou hrozbou může být příchod dokonalejšího platebního systému, který pozici Bitcoinu ohrozí, ale v současnosti se nic takového nepředpokládá a žádná ze současných virtuálních měn k tomu potenciál nemá. Na základě předchozích domněnek lze z dlouhodobého hlediska předpokládat nárůst objemů obchodů a hodnoty Bitcoinu.

3.3. Technická analýza Pro určení střednědobého a dlouhodobého kurzu je vhodná analýza fundamentální, ale pro krátký obchodovací interval považuji za nejspolehlivější indikátor právě analýzu technickou. Ta může obsahovat širokou škálu nástrojů, které mohou předpovídat budoucí vývoj. Podkladem pro technickou analýzu jsou historická data, díky nimž se primárně v grafu zobrazí budoucí pohyb kurzu. Základní kámen technické analýze, jak ji známe dnes, položil jeden z prvních vydavatelů časopisu Wall Street - Charles Dow. „Vycházel ze třech hlavních předpokladů: 1. Cena zcela odráží působení veškerých tržních sil. V daném čase jsou všechny tržní informace i síly již v ceně zahrnuty. 54

2. Ceny se pohybují v trendech, které lze rozpoznat a přeměnit na ziskové příležitosti. 3. Cenové pohyby se opakují.“13 [17] Technickou analýzu můžeme rozdělit na metody zobrazované na základě grafů nebo indikátorů. Obě části jsou pro určení pohybu kurzu důležité, avšak ne každý jich využívá paralelně. Je to stejné jako při kombinaci fundamentální a technické analýzy. K dispozici je nespočet metod, vedoucí k více či méně spolehlivé predikci pohybu měny, vždy však záleží na preferenci a diverzifikaci investora.

3.3.1. Matematické indikátory Matematické indikátory nám poskytují objektivní stanovisko k současné tržní pozici. Na základě historických dat predikují vývoj měny v čase. Metod jak dostat požadovaný výsledek je nepřeberné množství ale mezi nejpoužívanější patří hybnost, klouzavé průměry a oscilátory. Na ostatní výpočty je třeba využít složitý algoritmus, který umožní, poskytnou již předdefinovaný software.

Momentum Momentum neboli hybnost, nám ukazuje, jak se mění cena v závislosti na čase. Je velmi populárním indikátorem, neboť je jeho aplikace v porovnání s ostatními vcelku jednoduchá. Ceněné na základním indikátoru je jeho včasné odhalení změny trendu. Určuje se jako rozdíl mezi současnou a předchozí hodnotou. Pokud je trend sílící, posiluje svoji pozici. Je zde pravděpodobné, že budu dodržovat současnou tendenci. Pokud slábne, indikuje váhání obchodníků nebo dokonce zvrat trendu. Nedá se považovat za nijak zvlášť spolehlivý, ale v kombinaci s důmyslnějšími analýzami může sloužit jako velmi vhodný komplement. Pro jeho výpočet je využíván vzorec: MOM = Pi – Pin

MOM = momentum Pi = aktuální uzavírací cena Pin = uzavírací cena v bazickém čase

[17] Markets.com [online]. © 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z http://www.markets.com/cz/education/technical-analysis/what-is-technical-analysis.html

55

Graf 5: Momentum Bitcoinu za rok 2014

Zdroj: http://www.kurzy.cz/bitcoin/

Klouzavé průměry Jedná se o další z velmi využívaných matematických indikátorů. Jeho oblíbenost je postavena na jednoduchosti výpočtů. Klouzavé průměry mohou také sloužit jako základ pro další indikátory, jakými jsou kupříkladu MACD. V teoretické části jsem klouzavé průměry popsal obecně a nyní se zaměřím na rozdělení jednoduchých a exponenciálních průměrů, které následně zanesu do grafu. Bitcoin křivka pak ukáže nákupní a prodejní signály protnutím křivky kurzu s klouzavým průměrem. Jednoduchým klouzavým průměrem se rozumí běžný aritmetický průměr pozic. Jako pozici si můžeme stanovit téměř cokoliv od středních po uzavírací ceny. Na začátku je třeba si určit časový interval, kterým se budeme řídit. Pro naši potřebu jsem zvolil 20-ti denní interval uzavírací hodnoty. Důvodem je dlouhodobá dobrá zkušenost s touto periodou při využití klouzavých průměrů. Při stanovení periody kratší v řádu např. 10 dní dochází k indikaci většího množství signálů, kde je spousta z nich falešných. Naopak při delších intervalech v rámci desítek dní dochází k vynechání zvratových signálů. Každý z investorů si zde musí najít svoji optimální délku intervalu a určit si cíl, s jakým do daných obchodů vstupuje. Pro maximalizaci zisku nepovažuji indikátory klouzavých průměrů za šťastnou volbu, neboť rozdíl mezi nákupní a prodejní 56

cenou není nikterak vysoký. Doporučil bych ho spíše konzervativním investorům, kteří mají za cíl dlouhodobou prosperitu, nebo chtějí využít vedlejší kurz ke stabilizaci širšího portfolia. Výsledek jednoduchých klouzavých průměrů můžeme vidět na grafu 6. Každé protnutí trendové křivky můžeme považovat za signál ke změně trendu. Pokud protne křivka klouzavého průměru křivku kurzu zdola, je to signál k otevření dlouhé pozice. Protnutí křivky kurzu shora je impulsem k otevření krátké pozice.

Graf 6: Jednoduchý klouzavý průměr Bitcoinu v roce 2014


Z grafu lze určit, že signály při nižší volatilitě lze považovat za vcelku přesné, ale s přibývajícím časem dochází k výraznému zkreslení a čím dál nižší přesnosti. Důvodem je využití statických dat bez přihlédnutí k aktuální situaci. Exponenciální klouzavý průměr je váženým průměrem určených cen. Opět je zde prostor pro výběr porovnávaných hodnot. Na rozdíl od jednoduchých klouzavých průměrů však zohledňuje aktuálnost vývoje tím, že dává vyšší váhu aktuálním informacím. S přibývajícími daty se snižuje vliv historicky starších hodnot, ale nikdy nezmizí úplně. Opět zde určujeme interval, který bych ze subjektivního pohledu nevolil delší než 25 dní. Důvodem je volatilita kurzu Bitcoinu, která utlumuje dlouhodobější význam klouzavých průměrů. 57

Graf 7: Exponenciální klouzavý průměr Bitcoinu v roce 2014


U exponenciálních klouzavých průměrů lze zaznamenat výrazně přesnější úspěšnost při predikci vývoje kurzu. Na grafu 7 jsem zvolil interval 20 dní. Ani zde však neslouží nástroj k určení hodnot, pouze poukazuje na bod zvratu křivky.

MACD MACD je zkratkou pro Moving Avarage Covergence – Divergence, což by se dalo volně přeložit jako rozdíl exponenciálních klouzavých průměrů s delším a kratším intervalem. Opět se jedná o typ exponenciálních klouzavých průměrů s tím rozdílem, že dochází ke kombinaci více časových období s dynamickou metodou trendu. Zásadní výhoda oproti klasickému exponenciálnímu klouzavému průměru spočívá v dřívější predikci zvratu. Grafické znázornění se skládá ze dvou čar. První z nich je MACD (v našem případě modrá křivka) a druhou tzv. z signální čáru (oranžová křivka). V případě, že MACD protne signální čáru, znamená to signál k otevření dlouhé pozice. V případě, že se MACD nachází pod signální čárou, doporučuji otevřít pozici krátkou.

58

Graf 8: MACD model Bitcoinu v roce 2014


MACD stejně jako ostatní indikátory může působit jako spolehlivý nástroj k predikci vývoje kurzu. Důležité je však jeho nastavení. Při zadání standardních hodnot, tedy 12 a 26 se signální čárou na hodnotě 9. V našem případě došlo z dlouhodobého hlediska k v celku příznivým výsledkům.

Parabolický systém, Stop-and-Reverse Jako poslední metodu matematických indikátorů uvedu pouze ve zkratce Parabolický systém SAR – zastavení a opačný pohyb. Jedná se o konzervativní matematický indikátor, který nastavuje mantinely obchodování. Systém SAR je výhodný hlavně z důvodu včasné indikace změny trendu a omezení ztrátovosti z hlediska investora. Ten si může nastavit tzv. stop-loss hodnotu (nastavení prodejního bodu při dosažení ztráty). Obecně se doporučuje nastavení v rozmezí 2 – 5% z hodnoty účtu, což je velmi obecné a nikterak směrodatné. Záleží na prioritě daného obchodu, kde je důležité určit cíl obchodu. Jakmile se dostane signál pod cenu, je to signálem k nákupu, naopak jakmile se nachází signál nad cenou, je to považováno za prodejní signál. 59

Graf 9: Stop and reverse systém


Při pohledu na graf 9 je zřejmá, vcelku přesná signalizace zvratů. Únorová prodejní pozice se stop-lossem zachránila případnému investorovi značnou část finančních prostředků, což lze považovat za úspěch. Při obchodování není úspěchem vždy zisk, ale i minimalizace ztrát.

3.3.2. Grafická analýza Grafická analýza je nezbytnou pomůckou při určování pohybu jednotlivých kurzů. Vychází z faktu, že změny kurzů se pohybují v určitých trendech, které se opakují. Do grafu se následně zobrazuje historický vývoj ceny s ohledem na současný pohyb. Důležitý je fakt, že kurzem nepohybují pouze data fundamentálního charakteru, ale také data vycházející z psychologické analýzy. Více či méně racionální chování skupiny spotřebitelů totiž může ovlivnit pohyb kurzu obdobně jako globální masová média. Samotný graf je zakreslován na horizontální a vertikální osu, kdy horizontální představuje čas a vertikální cenovou hladinu. Vyjma zvoleného časového intervalu je vhodné na grafu vyobrazit historický objem obchodů. Základní myšlenkou celé grafické analýzy je hypotéza, která říká „že abychom

60

věděli, kam se pohybuje cena daného finančního aktiva, musíme vědět, kde byla v minulosti“14 [18] Typy grafů Mezi nejzákladnější typy grafů bych zařadil pouze 3, a to čárový, čárkový a svíčkový. Čárový graf je ze zmíněných nejobecnější. Pouze spojuje jednotlivé hodnoty v grafu a interpretuje tak závislost ceny a času. Čárkový graf už má vyšší vypovídající schopnost, neboť jsou v něm zaznamenány hned 4 informace. Jsou jimi otevírací a zavírací pozice a nejvyšší s nejnižší dosaženou hodnotou. Posledním a zároveň nejvyužívanějším typem grafu je graf svíčkový. Jeho hlavní devizou je širší spektrum informací v ucelené formě. Svíčky jsou složeny z těla a navazujících „čar“ (označujeme je jako stíny či knoty). Tělo svíce je označeno barvou a značí rozdíl mezi otevírací a zavírací cenou. Horní výběžek představuje hodnotu denního maxima a spodní výběžek znázorňuje denní obchodované minimum. Těla svíček jsou buď bílé, nebo černé. Bílé (zelené) jsou v případě, že zavírací pozice je vyšší než otevírací, což dává impulz k nákupu. U černé (červené) svíce je to naopak. Oblíbenost tohoto typu grafu je především v okamžité přehlednosti a snadné interpretaci. Graf 10: Svícový graf

Graf 11: Čárkový graf

Zdroj: www.financnik.cz Zdroj: www.binop.cz

Analýza trendů Nyní se zaměřme na analýzu jednotlivých trendů Bitcoinu v rámci kalendářního roku. Obdobně jako ve fundamentální analýze je pohyb kurzu velmi volatilní, což je rájem pro

[18] HARTMAN, Ondřej a Ludvík TUREK. První kroky na FOREXu: jak obchodovat a uspět na měnových trzích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, str. 29

61

spekulanty. Prvotním grafem Bitcoinu v rámci trendové analýzy by mělo být znázornění velikosti trhu, na kterém se pohybujeme. Pro znázornění požadovaných dat slouží graf vývoje obchodování s virtuální měnou Bitcoin. Vzhledem ke zveřejňování informací o každém pohybu na stránkách www.quandl.com je vcelku snadné tento graf vytvořit. Jeho vypovídající hodnota pro představu trhu, na kterém se pohybujeme, je zcela zásadní.

Graf 12: Denní počet transakcí BTC


Z grafu 10 je znatelná rostoucí tendence obchodování. Způsobuje to především vyšší zájem širší veřejnosti o alternativní platební systémy v kombinaci s lepší informovaností přes masová média. Dalším faktorem je širší uplatnění v rámci denních plateb, kdy běžní obchodníci začínají přijímat Bitcoin jako prostředek směny. V neposlední řadě je třeba si přiznat, že Bitcoin je vcelku mladou měnou a v objemu obchodů ještě stále hraje podstatnou roli fakt, že se jedná o moderní trendovou záležitost. Zajímavý je také graf 11, na kterém je znázorněna hodnota provedených transakcích v přepočtu denního kurzu na USD. Průměrný denní objem obchodování BTC v USD je zhruba 63,5 mil USD. Vzhledem k dennímu objemu obchodů na forexovém trhu je to zanedbatelné číslo. Znamená však nesporný důkaz o tom, že Bitcoin v očích jeho uživatelů je zajímavým směnným prostředkem.

62

Graf 13: Hodnota denních obchodů BTC v USD


Základní popisnou analýzou trendu Bitcoinu je deskripce jeho pohybu. Z grafu 13 vyplývá, že dlouhodobý trend je klesající. Zapříčiňuje to především předchozí nadhodnocení vnitřní hodnoty kurzu. Spekulovalo se, že si Bitcoin hodnotu kolem 1 000 USD nemůže dlouhodobě udržet. V současné době se pohybuje zhruba na rovnovážné úrovni s přihlédnutím k důvěře trhu. Během roku 2014 spadl z neuvěřitelných 934 USD za BTC až na prosincových 313 USD/ BTC. V průběhu roku to znamená extrémní pokles o zhruba 2/3 ceny. Graf 14: Vývoj ceny BTC vůči USD


63

Dalším z řad grafů, které jsou hojně využívány v grafický analýzách, jsou trendové linie. Trendy můžeme členit na vzestupné a sestupné. Jedná se o přímky, jenž spojují při vzestupné trendové linii minimální hodnoty kurzu a při sestupném trendu maximální kurzové hodnoty. Čím větší svírá přímka úhel s časovou osou, tím méně je spolehlivá. Úhel kombinovaný s co největším počtem protnutých bodů je spolehlivější. Čím menší úhel a větší počet protnutých bodů, tím spolehlivější se trendová linie stává. Na grafu 14 je zaznamenána vzestupná trendová linie BTC, která se opírá pouze o 2 body a má vcelku velký úhel. Proto se dal očekávat zvrat trendu, který následně opravdu nastal. Indikátorem bylo protnutí trendové čáry kurzový pohyb. Graf 15: Vzestupná trendová linie


U sestupné trendové linie, která nastala v srpnu, je situace jiná. Graf 15 se opírá o pevnější základy a to jak počtem propojených bodů, tak sklonem křivky. Tento trend poukazuje na svoji stabilitu a predikuje dlouhodobost trendové linie. To se s postupem času také naplnilo a trend do konce roku 2014 klesal.

64

Graf 16: Sestupná trendová linie


Po zakreslení trendových linií se obchodníci často uchylují k rozšíření grafu o druhou křivku, která je rovnoběžná s trendovou linií. Vytvoří tím tzv. trendový kanál, který vymezuje oscilaci kurzu. Na grafu 16 je patrné, že při zrychlení (zkrácení) pohybu oscilace se blíží trendový zvrat. Je tomu tak při býčích i medvědích trendech. Graf 17: Trendový kanál


65

Poslední zásadní skupinou grafické analýzy jsou formace. Jelikož na silně volatilním trhu Bitcoinu nebudou mít takřka žádnou přesnost, nebudu se jimi dlouze zaobírat. Na druhou se domnívám, že ke komplexnosti grafické analýzy patří a určitý, leč minimální prostor si zaslouží. Prvním typem je formace zvaná hlava a ramena (Head & Shoulders). Stejně jako ostatní formace je osobně považuji za nevhodný indikátor. Formace jsou uměle vytvořené a nefunguji pravidelně. Pracovat s nimi spolehlivě mohou pouze velmi zkušení obchodníci, kteří mají cit pro tržní chování a nadstandardní množství informací. Vychází z pohybu kurzu a trend připomíná při rostoucím kurzu hlavu mezi dvěma rameny (2 high pozice a jedna vyšší high pozice). Dalším typem je obrácená hlava a ramena. Funkčně působí stejně, jen je reverzní. Následují dvojité vrcholy a propady, které se aplikují na bázi dvojího dosažení totožných hodnot v různém čase. Pohyb po dosažení druhého vrcholu se předpokládá stejně jako při pohybu prvním. O něco zajímavější jsou formace trojúhelníků a vlajek. Obě formace vycházejí z vyčkávací pozice, kdy kurz osciluje. Jakmile však prorazí nadefinovanou formaci, otevírá se zde prostor pro obchod. Z mého pohledu se jedná o vcelku logické a úspěšné indikátory. Formace vlajek je využívána při silných trendech. Kurz v té době osciluje uvnitř pásma. Stále se však přibližuje k jedné straně. Jakmile pozici prorazí, dochází k pokračování nastoleného trendu. Mojí oblíbenou je formace rostoucího trojúhelníku, kterou bychom si představili jako poslední. Formace rostoucího trojúhelníku je typická svým pohybem, přibližujícím se k vrchní straně trojúhelníku. Přesto však pozici nedokáže prorazit. Jakmile se jí to však podaří, v drtivé většině následuje enormní růst kurzu, což je patrné z grafu 17. Graf 18: Formace rostoucího trojúhelníku


66

3.4. Psychologická analýza Psychologická analýza se na rozdíl od ostatních analýz zaměřuje nikoliv na samotný kurz, ale především na chování účastníků celého procesu. Na základě různých informací či preferencí obchodníci buď nakupují, nebo prodávají, což pohybuje kurzem. Předchozí použité analýzy jsou sice významné a nezanedbatelné, avšak bez zohlednění chování lidského faktoru jsou ve většině případů nepřesné. Psychologická analýza je krátkodobou predikcí a dlouhodobě se s ní dá pracovat jen v omezeném rozsahu. Kurz totiž vždy souvisí s aktuálním děním a poměru mezi nabídkou a poptávkou. U Bitcoinové burzy je to stejné jako u jakékoliv jiné burzy – investoři se snaží predikovat vývoj davové reakce na určité podněty. Současná situace dává za pravdu Kostolányho psychologické teorii a poukazuje na vysoký podíl hráčů vůči spekulantům. Toto tvrzení lze podložit abnormálním nárůstem kurzu Bitcoinu během několika měsíců. Vše začalo v roce 2011, kdy se kurz Bitcoinu zvýšil na desetinásobek své původní hodnoty. Tato informace přitáhla na BTC trh velké množství hráčů, kteří začali investovat své úspory do měny, o níž nevěděli téměř nic. Chtěli tak snadno vydělat velké množství peněz v krátkém časovém úseku. Jejich rozhodnutí nemělo analytického podkladu a rozhodovali se pouze na základě subjektivních pocitů a zkreslených informací. V průběhu let došlo k několika strmým nárůstům a poklesům. Vždy jej zapříčinily unáhlená rozhodnutí nezkušených investorů, kteří se nechali stáhnout davem. Nejznatelnějším nárůstem co do hodnoty, byl přelom roku 2013 a 2014. Zde došlo k nárůstu ze 110 USD na 1 150 USD za 1 BTC během 3 měsíců. Chytří investoři zde poznali tlaky, které indikovali vznik nafukující se bubliny. Právě pro ně to byl impulz k okamžitému prodeji. Bitcoin se tou dobou stával centrem veškerého ekonomického dění, plnil přední stránky novin a hovořilo se o něm jako o nové měně budoucnosti. Tyto informace zajisté nesou jistý díl pravdy, ale tvrzení o měně budoucnosti, přičemž má zanedbatelný podíl na trhu je přehnané. Za následek to mělo vyjádření státníků, ekonomů a jiných odborníků, kteří se snažili krotit emoce a objasnit o něco objektivněji problematiku Bitcoinu. Mnohé státy na to reagovali vyhláškami, upravující právní vztahy mezi běžnými a virtuálními měnami. S novými informacemi politicky a dobře promyšlenými tahy pomyslná bublina praskla. Za následek to mělo pokles hodnoty Bitcoinu v roce 2014 až na 320 USD / 1 BTC.

67

3.5. Predikce vývoje Utvořit predikční model na základě fundamentální analýzy, která je k tomu hojně využívána nepovažuji za vhodné. Problémem je krátká doba existence Bitcoinu a minimální srovnání s historickými daty. Bitcoin je v současnosti silně volatilní, což je výhodné pro spekulanty. Technická analýza slouží k predikci krátkodobého vývoje, tudíž také není vhodná. Proto budu vývoj predikovat na základě psychologické analýzy, která se sice využívá ke krátkodobým predikcím, ale i přes to se pokusím odhadnout pohyb vývoje na základě chování obchodníků. Tu si zcela netradičně rozdělím na hypotetickou a subjektivní predikci.

3.5.1. Hypotetická predikce Hypotetická predikce v mém případě bude určovat pohyb kurzu, pokud nastane zmíněná situace. Primárně bych uvedl možnost poklesu USD, kdy hodnota Bitcoinu rapidně vzroste. To samozřejmě platí na pokles jakékoliv ze silnějších tradičních měn. Z pohledu politických tlaků je možný mezinárodní konflikt, který může mít za následek zásadní pokles Bitcoinu, který může hraničit se zánikem měny. Pokud se k ruskému zákazu využívání virtuálních měn přidají další velmoci, může dojít k výraznému útlumu virtuálních měn a dá se očekávat pád Bitcoinu. V případě, že vznikne měna, která kloubí více silnějších vlastností jednotlivých virtuálních měn, může to ohrozit Bitcoin a snížit kurz, avšak nemělo by to znamenat jeho pád. Nyní se přesuňme k subjektivní predikci na základě již nastalých událostí.

3.5.2. Subjektivní predikce Vzhledem k dostupným informacím z roku 2013 již proběhla první vlna globálního nakupování Bitcoinu. Dle oficiálních zpráv za tím stál čínský trh, který chtěl stát na prvním místě v práci s novými technologiemi. Čínská vláda zcela zásadně podporovala a medializovala Bitcoin a jeho směnu, díky němuž ho začali Číňané nakupovat. Mimo hlavní zpravodajství však unikaly informace o tom, že Číňané zkupují Bitcoiny proto, aby je mohli směnit za USD, který je v jejich zemi těžko směnitelný za juany. Na popud americké vlády začala policie vyšetřovat pád největší BTC burzy Mt. Gox a neoficiálně dospěla k závěru, že za pádem burzy stojí robot Willy. Tím neměl být nikdo jiný než automat, který začal globálně nakupovat Bitcoiny, aby rozhýbal hráče a spekulanty ke zvýšení obchodů. Jakmile

68

se BTC dostal na hranici 1 100 USD, burza začala krachovat i přes to, že její majitel na obchodech zcela zásadně vydělal. Tyto zprávy mě vedou k zamyšlení, zda-li je opravdu tak jednoduché ovlivnit kurz měny, jejíž jedna jednotka odpovídá stovkám dolarů. Faktem je, že kryptoměny obecně v posledních letech zažívají velký nárůst a vzhledem ke stále modernějším technologiím, vedoucím k digitalizaci populace, je jejich pevné ukotvení ve společnosti pravděpodobné. Tomu napovídá kontinuální nárůst denních obchodů s Bitcoinem. S rozmachem Bitcoinů přibývá i investorů, kteří poskytují svůj kapitál novým společnostem, kteří se na největší kryptoměnu zaměřují. Tím se zvyšuje jeho hodnota a oproti ostatním kryptoměnám je zásadně stabilnější a hodnotnější. Vývoj jednotlivých měn se nerodí přes noc a nejinak tomu bude dle mého názoru u Bitcoinu. Pro rok 2015 považuji za reálné, že se tržní pozice ustálí a oscilační kurzové pásmo bude užší, než tomu bylo doposud. Poroste počet míst, kde budou přijímány platby Bitcoinem, což přispěje k jeho stabilizaci a mírnému nárůstu kurzu. Ten se dle mého odhadu bude pohybovat mezi 300 – 400 USD za 1 BTC. S přibývající důvěrou a dostupností, kterou způsobí především vývojáři aplikací, umožní běžným uživatelům širší využití. To zvýší objem obchodů a do 3 let to může znamenat návrat k hodnotě kolem 1 000 USD a v krajních případech prolomení hranice 2 000 USD za Bitcoin. Stejně jako ostatní měny i Bitcoin potřebuje čas, aby si získal důvěru běžné populace a s novými možnostmi byl zcela doceněn.

3.6. Možnost platby Bitcoinem V současné době jsou podniky a instituce, které flexibilně zareagovaly na požadavky trhu a poskytují svým klientům možnost platit za své zboží a služby převodem alikvótní částky Bitcoinu vůči domácí měně. Veškerá místa, kde přijímají zmiňovanou virtuální měnu, jsou zanesena v online mapě. Ta je zveřejněna na serveru http://coinmap.org/. Jedno z prvních míst u nás, přijímajících Bitcoin byla trafika u Holoubků v Karlových Varech. Jako platební terminál k přijetí Bitcoinu zde používají standardní tablet, kde je nainstalován Bitcoin klient. Náklady s tím spojené tedy nejsou vyjma počáteční investice v řádu jednotek tisíc žádné. Pro obchodníky je samozřejmě obchodování rizikové. V době, kdy byla provedena první platba v již zmiňovaném podniku, klesl kurz během 4 hodin o 25 USD. Díky jakémusi obchodování s kurzem se stává podnikání i zajímavější a podnikatel s citem pro pohyb

69

měnových kurzů dokáže vydělat na výměně Bitcoinů za tuzemskou měnu více peněz, než z příjmu za prodej zboží či služeb. Jedním z řady tuzemských obchodníků, podporující platbu Bitcoinem je bar No. 7 v Praze, kde si můžete i za veškerý sortiment včetně piva zaplatit Bitcoinem. Dalším z oborů, kde lze uplatnit úhradu formou virtuální měny je první platba školného Bitcoinem. Soukromá Vysoká škola manažerské ekonomie, informatiky a práva je jedinou vysokou školou v Čechách, která přijímá platbu Bitcoinem. Jeden ze studentů uhradil školné v hodnotě 2,3 Bitcoinu v září 2014. Samotný název školy napovídá tomu, proč právě VŠ MIEP přijímá Bitcoin jako platidlo. Skutečným původcem je však ředitel strategického rozvoje Martin Stránský. Právě on zřídil první bitcoinmat v Praze. Sám p. Stránský o platbách Bitoinem říká: "Nejde jen o trendovou záležitost. Bitcoin je totiž jednou ze světových měn, která nepodléhá žádným politickým nebo ekonomickým vlivům.“15 [19] Jako poslední bych rád zmínil amerického právníka, který přijímá platby v Bitcoinech. Jay Blass předjímá, že se nejedná o nic nestandardního. Platbu virtuální měnou považuje za adekvátní komplement současným měnám. Po dotazu novináře na jeho záměr kvitoval možnost být prvním z branže, který poskytuje nadstandardní služby ve formě alternativní měny. Jedná se o velmi dobře cílený marketingový tah se zaměřením na movitou klientelu. Předpokladem mělo pravděpodobně být dostat se do podvědomí osobám, vydělávající své peníze nelegálním způsobem. Bitcoin se mimo svých kladů s sebou nese i výhodu anonymity. Dle článku publikovaným na stránkách www.businessinsider.com je uvedeno, že jeho mikrokampaň byla velmi účinná a v současnosti své klientské portfolio téměř zdvojnásobil. Dne 21. 1. 2015 Bitcoin zaútočil na Českou republiku mohutnou vlnou, neboť virtuální měna dostala podporu od dvou gigantů. Jsou jimi Česká pošta a Sazka. Obě společnosti spustili službu EasyCoin, která umožňuje nákup Bitcoinů v hodnotách do 25 000 korun za transakci. „Prostředníkem je zde SuperCash, což je jeden z platebních kanálů, který slouží k obchodování klientů s internetovým obchodem. Vše probíhá požadavkem na internetových stránkách provozovatelů se zadáním vlastí BTC peněženky. Na terminále Sazky či poště se uhradí příslušná částka a Bitcoiny budou připsány do požadované peněženky v aktuálním kurzu.“16 [20]

[19] VŠ MIEP [online]. © 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://www.vsmiep.cz/vedecka-cinnostvsmie/popularizace-vedy-a-vyzkumu/prvni-student-zaplatil-skolne-v-bitcoinech [20] Hospodářské noviny [online]. © 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://byznys.ihned.cz/c163416330-virtualni-menu-bitcoin-je-nove-mozne-kupovat-na-postach-a-terminalech-sazky

70

Samotné virtuální měny samozřejmě nevystupují jen ve zmiňovaných oblastech, ale v rámci diplomové práce jsem je uvedl jako výběrový vzorek, který považuji za optimální vzhledem k diferenci oblastí výskytu. 3.7. Měnová reforma Kyperské republiky V roce 2013 byl celý svět zasažen zprávou o nevídaném tahu Kyperské vlády. Ta po dobu několika měsíců pevně ujišťovala své občany, že s jejich penězi je vše v naprostém pořádku. Realita však byla jiná. Dlouho plánovaný a promyšlený tah, založený na momentu překvapení a falešném ujišťování obyvatelstva, že se o své peníze nemusejí bát. Ze dne na den bylo ustanoveno povinné zdanění (či snad znárodnění - nechám na každém z Vás) vkladů v bankách a to následovně: Vklady do 100 000 Euro podléhají dani ve výši 6,75% a vklady nad tuto hranici procentní sazbou 9,9%. Toto opatření vychází z podmínek Evropské Unie, které si stanovila na základě žádosti o finanční pomoc. Podmínka se zdá v širším kontextu logickou, protože zdaňovací povinnost zasahuje nejen obyvatele Kypru, ale taktéž bohatší společnost, mající účty na Kypru z důvodu optimalizace svého finančního portfolia. Logickým vyústěním byly fronty u bankomatů. Běžní střadatelé se snaží vybrat veškeré úspory, případně je převádějí na zahraniční účty. Největší dopad má samozřejmě na vkladatele, kteří své finance nijak neinvestovali a drží jej v bankách. Součástí finanční injekce z EU měla být i jistá kompenzace pro zemi, která je považována za daňový ráj. Nemalý dopad však má také na lidi, kteří za nic nemohou. Pro společnosti s významnějšími zůstatky na účtech je sice ztráta bolestivá, nikoliv však likvidační. Zbytek svého portfolia pohodlně převedou do jiného daňového ráje a to pravděpodobně mimo Evropu. Proto se nabízí otázka, zda-li byl tento tah EU správný, když znamenal výrazný odliv kapitálu za hranice. Nyní zkusme aplikovat požadavek EU na zdanění vkladů na platební systém Bitcoin. Vláda se rozhodne zdanit vklady. V tuto chvíli však nemá žádnou možnost automaticky převést peníze ve prospěch svého účtu. Jednak neví, kdo je majitelem jakého účtu, protože je Bitcoin anonymní. Dále pak neexistuje jasně vymezená lokace, která by řekla, že právě ten vybraný účet je veden v dané zemi. Je to dáno tím, že Bitcoin pracuje napříč celosvětovou sítí. Teoreticky by se dala dohledat IP adresa, ze které se k účtu uživatel přihlásil, ale k tomu je spoustu možností obrany a není možnost své tvrzení obhájit. Následně je k odeslání peněz z účtu zapotřebí elektronický podpis s heslem.

71

Vzhledem k faktu, že v transakci mezi uživateli nefiguruje třetí strana, není možné zasáhnout do platebního styku, či nastavit jakékoliv omezení transakce. To samozřejmě nahrává nekalým praktikám v rámci převodu peněz šedé a černé ekonomiky, ale zároveň to nahrává restrikci vládního vlivu na soukromé finance. V tuto chvíli lze tvrdit, že kdyby v Kyperské republice používali k převodům peněz a platbám systém Bitcoin, nemohl by jim nikdo zdanit vklady a zamezilo by se tím držbě peněz v rukou státu.

72

Závěr Ve své diplomové práci jsem se v první části zaměřil na peníze jako prostředek směny. Byla popsána jejich historie a vývoj. Následný text cílí na tuzemskou měnu, přičemž došlo k popisu výroby mincí a bankovek na území našeho státu. V rámci první kapitoly následoval největší ze všech finančních trhů a to FOREX. Představeny byly též nejznámější a nejobchodovanější měny. Teoretická část pokračovala deskripcí funkčnosti platebního systému Bitcoin. Ta byla nezbytná pro další vývoj práce, kde bylo na základě analýz určeno současné tržní postavení měny Bitcoin. Zmíněni byli také hlavní konkurenti a popsány jejich výhody a nedostatky vůči Bitcoinu. Praktická část obsahuje analýzu měny na základě dat z roku 2014. Technická analýza podpořila fundamentální v deskripci vývoje kurzu v čase a psychologická analýza zkompletovala krátkodobé chování investorů a následné výkyvy v kurzu. Bylo vycházeno ze světových událostí, které byly zveřejněny masovými médii. Nová měna otevřela novou cestu v době ekonomické krize. Jedním z důležitých faktorů úspěchu Bitcoinu bylo vhodné načasování, kdy populace hledala nový směr, kterému by mohla věřit. Bitcoin jim tuto možnost poskytl a proto se dostal během tak krátké chvíle na výsluní. Přitom první dva roky svého působení se hodnota jeho kurzu pohybovala kolem 0,5 USD / BTC. Minulý a současný stav známe, ale na budoucí si musíme počkat. Pomocí aplikovaných analýz se můžeme na budoucí vývoj připravit. I kdyby byly mé predikce milné, alespoň donutí k zamyšlení o stávajících měnových systémech. Fundamentální analýza ve formě predikčního modelu nebyla vhodným nástrojem. Souhrn denních událostí míchá kartami vývoje kurzu a s přibývajícím časem více či méně pohybuje všemi měnami. Výjimkou zde není ani Bitcoin. Technická analýza nemá z dlouhodobého hlediska vliv téměř žádný, okrem potenciálního odhalení cykličnosti. Proto pro predikční model zbyla psychologická analýza, která pracuje v teoretické rovině. I přes to, že nedokáže odhadnout chování davu, protože to se s časem mění, byla pro mě nejpřijatelnější variantou. V rámci stanovených cílů byla pomocí zmíněných analýz potvrzena domněnka, že Bitcoin nemá potenciál zcela nahradit světové měny. Důvodů je k tomu hned několik od partikulárního využití až po důvěru tradičních klientů, kteří před spekulativním obchodem volí konzervativní přístup. Druhou hypotézu o ovlivnění Bitcoinu světovými zprávami stejně jako ostatní měny nezbylo než potvrdit. Na základě fundamentální analýzy roku 2014 bylo zřejmé, že spojitost mezi volatilitou a uvedenými událostmi je nepopiratelná. Třetí hypotéza se týkala stabilizace měny v následujících letech. Dle subjektivní predikce tomu tak skutečně 73

bude. Vycházejíc z historických dat a chování trhu tomu vše nasvědčuje. Avšak sled událostí může během několika dní celou predikci změnit. Proto je třeba brát potvrzení hypotézy s rezervou a ohledem na současný stav. V současnosti je však Bitcoin měnou, které optimisti predikují zářnou budoucnost a skeptici zase brzký konec. Ať jsou pravdě blíže jedni či druzí, faktem zůstává, že se Bitcoin stal celosvětovým fenoménem a přinejmenším ukázal cestu ostatním měnám. Zapůsobil také jako motivační prvek světovým bankám, které musely reagovat na silné stránky Bitcoinu, což zapříčinilo zlepšení podmínek nám klientům. Osobně si myslím, že Bitcoin má před sebou dlouhou budoucnost. Pravděpodobně ne tak růžovou jak to vypadalo v průběhu roku 2013, ale své místo na trhu si jistě najde. Samozřejmě k nelibosti centrálních bank, které mají rády naše peníze ve vlastních rukách. Cílem práce bylo zjistit tržní postavení Bitcoinu jako měny a následně predikovat její vývoj. Cíl práce byl v rozsahu odpovídající diplomové práci splněn.

74

Seznam literatury a použitých zdrojů: Knihy ANTONOPOULOS, A. Mastering Bitcoin: Unlocking digital crypto-currencies. 1st., S.l: O'Reilly Media, 2014. ISBN 144-9374-042. CLARK, C.: Bitcoin Internals - A Technical Guide to Bitcoin, Kindle edition, Amazon Digital Services, Inc., 2013 ČESKO. Zákon č.89, § 489 občanského zákoníku ze dne 3. Února 2012. In. Sbírka zákonů České republiky. 2012, dostupný z http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcanskyzakonik/paragraf-489/ ČESKO. Zákon č.89, § 496 občanského zákoníku ze dne 3. Února 2012. In. Sbírka zákonů České republiky. 2012, dostupný z http://zakony.kurzy.cz/89-2012-obcanskyzakonik/paragraf-496/ FUCHS, David. Finanční trhy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 106 s. Distanční studijní opora. ISBN 8021035269. GUTTMANN, B. The Bitcoin Bible All you need to know about bitcoins. 1. Aufl., neue Ausg. Norderstedt: Books on Demand, 2013. ISBN 978-373-2284-320. HARTMAN, Ondřej a Ludvík TUREK. První kroky na FOREXu: jak obchodovat a uspět na měnových trzích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 120 s. ISBN 9788025120064. HARTMAN, Ondřej. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 246 s. ISBN 978-80-265-0033-9. HAYEK, Friedrich August von. Soukromé peníze: Potřebujeme centrální banku?. Překlad Miroslav Zajíček, Martin Dvořáček, Josef Šíma. Praha: MegaPrint, 1999, 164 s. ISBN 8090270115. KOMÁREK, Luboš. ČNB: Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Praha, © 2009. PŮLPÁN, Karel. Slovník bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálových trhů. Praha: Public History, [1998], 328 s. ISBN 8090219322. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2000, 634 s. ISBN 8072610317. ROTHBARD, Murray Newton. Peníze v rukou státu: jak vláda zničila naše peníze. Praha: Liberální institut, c2001, 144 s. ISBN 808638912x. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6.

75

Internet Bitcoin Magazine™, bitcoinmagazine.com [online]. © 2014 - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z https://bitcoinmagazine.com/8972/quarkcoin-noble-intentions-wrong-approach/. Centrum finančního vzdělávání. financnik.cz [online], © 2005 - [cit. 2014-12-19]. Dostupné z http://www.financnik.cz/komodity/zkusenosti/obchodujeme-forex-1.html?tisk=on. Česká národní banka. cnb.cz [online], © 2003 - [cit. 2015-02-25]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2014/20140305_tk_padelky.html. Česká národní banka. cnb.cz [online], © 2003 - [cit. 2015-02-25]. Dostupné z https://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_5000.html. Český statistický úřad [online]. 14.02.2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz. Digitaiment; bankovnipoplatky.com [online]. © 2013 - [cit. 2015-02-22]. Dostupné z http://www.bankovnipoplatky.com/lhuty-pro-prevod-peneznich-prostredku-mezi-bankami7770.html. FORBES. forbes.com, Bitcoin foundation. MATONIS, Jon [online], © 2015 - [cit. 2015-01-03]. Dostupné z http://www.forbes.com/sites/jonmatonis/2012/09/27/bitcoin-foundation-launches-todrive-bitcoins-advancement/. Hospodářské noviny [online]. © 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://byznys.ihned.cz/c163416330-virtualni-menu-bitcoin-je-nove-mozne-kupovat-na-postach-a-terminalech-sazky. Internet Info. root.cz [online]. © 1998 – 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z http://www.root.cz/zpravicky/bitcoinova-sit-je-256-vykonnejsi-nez-500-nejlepsichsuperpocitacu. Kryptografie. Kryptografie.wz.cz [online]. © 2014 - [cit. 2014-11-22]. Dostupné z http://www.kryptografie.wz.cz/data/uvod.html. Markets; Markets.com [online]. © 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z http://www.markets.com/cz/education/technical-analysis/what-is-technical-analysis.html. Metodický pokyn o přístupu povinných osob k digitálním měnám, Finančně analytický útvar [online], 2013, [vyd. 13-09-26], dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/bojproti-prani-penez-a-financovani-tero/novinky-fau/2013/digitalni-meny-145. Moneta Investment; akcieatrhy.cz [online]. © 2009 - [cit. 2015-04-09]. Dostupné z http://www.akcieatrhy.cz/cz/vypocet-vnitrni-hodnoty-akcie. Seznam.cz; novinky.cz [online]. © 2003 - [cit. 2015-01-09]. Dostupné z http://www.novinky.cz/internet-a-pc/341148-bitcoin-ma-budoucnost-mini-ruska-centralnibanka.html.

76

VŠ MIEP [online]. © 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://www.vsmiep.cz/vedeckacinnost-vsmie/popularizace-vedy-a-vyzkumu/prvni-student-zaplatil-skolne-v-bitcoinech. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2014 - [cit. 2014-11-22]. Dostupné z http://www.kryptografie.wz.cz/data/uvod.html. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2014-11-24]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Forex. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-02-03]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Euro. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-06]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Japonsk%C3%BD_jen . Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-06]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Libra_%C5%A1terlink%C5%AF. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-21]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Cenina. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-22]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Peercoin. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. © 2015 - [cit. 2015-03-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologick%C3%A1_anal%C3%BDza .

77

Seznam zkratek APOD. = A podobně ASIC = Typ čipu BTC = Bitcoin CB = Centrální banka CERTIS = Systém mezibankovního platebního styku CZC = Czech Crown Coin ČNB = Česká národní banka ČSÚ = Český statistický úřad ECB = Evropská centrální banka EUR = Euro FX = Forex JPY = Japonský jen KČ = Koruna česká MA = Klouzavý průměr MACD = Indikátor, určující rozdíl exponenciálních klouzavých průměrů MMF = Mezinárodní měnový fond P2P = Peer to peer SAR = Zastavení a zpětný pohyb USD = Americký dolar

Seznam schémat Schéma 1: Princip funkčnosti BTC ......................................................................... 28 Schéma 2: BTC Blok ............................................................................................... 30 Schéma 3: SWOT analýza ....................................................................................... 42 Schéma 4: Časová osa Bitcoinu ............................................................................... 43

Seznam obrázků Obrázek 1: České mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč ...................................................... 17

78

Seznam tabulek Tabulka 1: Struktura měnových agregátů ................................................................ 12 Tabulka 2: Výrobní cena mincí ............................................................................... 16 Tabulka 3: Výrobní cena bankovek ......................................................................... 16 Tabulka 4: Náklad na výrobu bankovek od 1. 1. 1993 ............................................ 19 Tabulka 5: Náklad na výrobu mincí od 1. 1. 1993 .................................................. 19 Tabulka 6: Poplatky za převod peněz do zahraničí ................................................. 33 Tabulka 7: Struktura vybraných virtuálních měn .................................................... 36

Seznam grafů Graf 1: Nejpoužívanější měnové agregáty .............................................................. 11 Graf 2: Počet padělaných bankovek po letech ......................................................... 17 Graf 3: Poměr padělaných bankovek podle měn v roce 2013 ................................. 18 Graf 4: Vývoj ceny BTC vůči USD ......................................................................... 51 Graf 5: Momentum Bitcoinu za rok 2014................................................................ 56 Graf 6: Jednoduchý klouzavý průměr Bitcoinu v roce 2014 ................................... 57 Graf 7: Exponenciální klouzavý průměr Bitcoinu v roce 2014 ............................... 58 Graf 8: MACD model Bitcoinu v roce 2014 ........................................................... 59 Graf 9: Stop and reverse systém .............................................................................. 60 Graf 10: Svícový graf .............................................................................................. 61 Graf 11: Čárkový graf .............................................................................................. 61 Graf 12: Denní počet transakcí BTC ....................................................................... 62 Graf 13: Hodnota denních obchodů BTC v USD .................................................... 63 Graf 14: Vývoj ceny BTC vůči USD ....................................................................... 63 Graf 15: Vzestupná trendová linie ........................................................................... 64 Graf 16: Sestupná trendová linie ............................................................................. 65 Graf 17: Trendový kanál .......................................................................................... 65 Graf 18: Formace rostoucího trojúhelníku .............................................................. 66

79

Bitcoin vs. peníze v rukou státu

Recommend Documents