Sp.zn.sukls95395/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ibuprofen Dr.Max 200 mg potahované tablety Ibuprofenum
2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje ibuprofenum 200 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3.
LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta. Bílá, oválná, bikonvexní potahovaná tableta s půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Mírné až středně silné bolesti, např. bolest hlavy včetně migrnózní bolesti, bolest zubů Primární dysmenorea. Horečka 4.2
Dávkování a způsob podání
Případné nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po nejkratší možnou dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění (viz bod 4.4). Tento přípravek je určen ke krátkodobému užívání, ne delšímu než 7 dní u dospělých. Pokud symptomy přetrvávají nebo dochází k jejich zhoršení, je třeba vyhledat lékaře. Pokud je u dětí či dospívajících nutné podávat tento přípravek déle než 3 dny nebo pokud se zhorší symptomy onemocnění, je třeba vyhledat lékaře. Dávkování ibuprofenu závisí na věku a hmotnosti pacienta. Tableta se užívá během jídla nebo po jídle a zapíjí sklenicí vody.
1/14
Mírné až středně silné bolesti a horečka Dospělí a dospívající starší 12 let (≥ 40 kg) Užívá se 200 až 400 mg jako jednotlivá dávka nebo třikrát až čtyřikrát denně v intervalu 4 až 6 hodin. Při migrénózních bolestech se užívá 400 mg jako jednotlivá dávka, a pokud je to nutné užívá se 400 mg v intervalu 4 až 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 1 200 mg. Děti ve věku 6 až 12 let (> 20 kg) Děti ve věku 6 až 9 let (20 – 29 kg): užívá se 200 mg jedenkrát až třikrát denně v intervalu 4 až 6 hodin dle potřeby. Maximální denní dávka nemá překročit 600 mg. Děti ve věku 10 až 12 let (30 – 40 kg): užívá se 200 mg jedenkrát až čtyřikrát denně v intervalu 4 až 6 hodin dle potřeby. Maximální denní dávka nemá překročit 800 mg. Primární dysmenorea Dospělí a dospívající starší 12 let Užívá se 200 až 400 mg jedenkrát až třikrát denně v intervalu 4 až 6 hodin. Maximální denní dávka nemá překročit 1 200 mg. Pediatrická populace Ibuprofen Dr.Max 200 mg se nemá podávat dětem mladším 6 let. Starší pacienti Nesteroidní antirevmatika by měla být užívána s obzvláštní opatrností u starších pacientů, kteří jsou náchylnější k nežádoucím účinkům a existuje u nich zvýšené riziko fatálního gastrointestinálního krvácení, ulcerace či perforace (viz bod 4.4). Pokud je léčba ibuprofenem nezbytná, má být podávána nejnižší účinná dávka po nejkratší možnou dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění. Léčba má být pravidelně vyhodnocována a přerušena v případě, že nepřináší žádný prospěch či se objeví intolerance. Pacienti se sníženou funkcí ledvin U pacientů s mírným až středním poškozením renálních funkcí má být podávána nejnižší účinná dávka po nejkratší možnou dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění a renální funkce mají být kontrolovány. (Pacienti se závažným poškozením ledvin viz bod 4.3). Pacienti se sníženou funkcí jater U pacientů s mírným až středním poškozením jaterních funkcí má být podávána nejnižší účinná dávka po co nejkratší dobu nutnou k úlevě od symptomů onemocnění a funkce jater má být kontrolována. (Pacienti se závažným poškozením jater viz bod 4.3). 4.3
Kontraindikace
Ibuprofen Dr.Max je kontraindikován u pacientů: s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 s předchozí alergickou reakcí (např. astma, rýma, kopřivka, angioedém) na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná nesteroidní antirevmatika s anamnézou gastrointestinálního krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky
2/14
-
s aktivním či anamnesticky rekurentním peptickým vředem/krvácením (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení) se závažnou insuficiencí jater či ledvin se závažným srdečním selháním nebo ischemickou chorobou srdeční v posledním trimestru gravidity (viz bod 4.6) se signifikantní dehydratací (způsobenou zvracením, průjem či nedostatečným příjmem tekutin) s cerebrovaskulárním či jiným aktivním krvácením s neobjasněnou poruchou krvetvorby
Ibuprofen Dr.Max 200 mg je kontraindikován u dětí mladších 6 let. 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek Ibuprofen Dr.Max by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenasy-2. Pacienti s astmatem by měli vyhledat radu lékaře před užitím ibuprofenu (viz níže). Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší možnou dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární riziko níže). Pacienti dlouhodobě léčení nesteroidními antirevmatiky by měli být pod dohledem lékaře z důvodů sledování možných nežádoucích účinků. Přípravek Ibuprofen Dr.Max by měl být podán pouze za důsledného zvážení poměru přínosů a rizik v těchto případech: systémový lupus erythematodes (SLE) či jiné autoimunitní onemocněním vrozená porucha metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie) první a druhý trimestr gravidity laktace Velké opatrnosti je zapotřebí v těchto případech: gastrointestinální onemocnění včetně chronických zánětlivých intestinálních onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) srdeční insuficience či hypertenze snížená renální funkce porucha funkce jater porucha krvetvorby porucha hemokoagulace alergie, senná rýma, chronické zduření nosní sliznice nebo nosních mandlí, chronická obstrukční plicní nemoc nebo bronchiální astma krátce po závažných chirurgických zákrocích Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky, ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod. Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou vředové choroby, zejména pokud byla komplikována krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a také u pacientů, kteří současně užívají kyselinu acetylsalicylovou v antiagregačních
3/14
dávkách nebo jiné léky zvyšující gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5) je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy). Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména starší pacienti, mají hlásit všechny neobvyklé břišní příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), a to hlavně na začátku léčby. Zvýšené pozornosti je třeba u pacientů souběžně léčených jinými léky zvyšujícími riziko ulcerace nebo krvácení, jako jsou např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia např. warfarin či heparin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo antiagregancia, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5). V případě, že se u pacientů užívajících Ibuprofen Dr.Max vyskytne gastrointestinální krvácení nebo vředy, léčba musí být ukončena. Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s obezřetností pacientům s anamnézou gastrointestinálních onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože může dojít ke zhoršení těchto stavů (viz bod 4.8). Starší pacienti U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích účinků spojených s užíváním nesteroidních antirevmatik, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2). Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky Zahájení léčby u pacientů s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého městnavého srdečního selhání je třeba konzultovat s lékařem a jejich stav monitorovat, protože v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů. Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2 400 mg denně) a po dlouhou dobu, může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo iktů). Epidemiologické studie však nepoukazují na zvýšené riziko infarktu myokardu při podávání nízkých dávek ibuprofenu (tj. do 1 200 mg denně). Podávání ibuprofenu je třeba pečlivě zvážit u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, rozvinutou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních cév a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Podobně je před zahájením dlouhodobé léčby ibuprofenem potřeba zvážit stav u pacientů s rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárního onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus a kouření). Kožní reakce V souvislosti s používáním nesteroidních antirevmatik byly velmi vzácně hlášeny případy závažných kožních reakcí, z nichž některé byly smrtelné, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohrožení pacienti na počátku léčby, protože reakce se ve většině případů objevují v prvním měsíci léčby. Přípravek Ibuprofen Dr.Max musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity. Renální účinky Ibuprofen může mít vliv na zadržování sodíku, draslíku a tekutin i u pacientů bez předchozí anamnézy zhoršených renálních funkcí, protože ovlivňuje renální perfuzi, což může v důsledku způsobit edém nebo vést k srdeční insuficienci či hypertenzi u pacientů bez predispozic k těmto onemocněním.
4/14
Dlouhodobá léčba nesteroidními antirevmatiky včetně ibuprofenu měla u zvířat za následek vznik nekrózy renálních papil i jiných patologických změn ledvin. U lidí byly hlášeny případy akutní intersticiální nefritidy s hematurií, proteinurií a příležitostně nefrotický syndrom. Renální toxicita byla také pozorována u pacientů, u kterých se na udržování průtoku krve ledvinami svou kompenzační funkcí významně podílejí renální prostaglandiny. U těchto pacientů může podávání nesteroidních antirevmatik způsobit v závislosti na dávce pokles tvorby prostaglandinu a sekundárně tak vést ke snížení renální perfuze, což může urychlit manifestaci renální dekompenzace. Nejohroženější skupinou jsou pacienti s poruchou renálních funkcí, srdečním selháním, poruchou funkce jater, pacienti léčení diuretiky a ACE inhibitory a starší pacienti. Po vysazení léčby nesteroidními antirevmatiky obvykle dojde k normalizaci stavu. SLE a smíšená choroba pojivové tkáně U pacientů trpících systémovým lupus erythematodes (SLE) a smíšeným onemocněním pojivové tkáně může být zvýšené riziko aseptické meningitidy. Aseptická meningitida Byly pozorovány symptomy aseptické meningitidy jako ztuhnutí šíje, bolest hlavy, nauzea, zvracení, horečka nebo dezorientace. Aseptická meningitida byla pozorována ve vzácných případech u pacientů léčených ibuprofenem. Ačkoli je pravděpodobnější, že se aseptická meningitida vyskytne u pacientů se systémovým lupus erythematodes a souvisejícími onemocněními pojivové tkáně, byla zaznamenána i u pacientů bez probíhajícího chronického onemocnění. Další upozornění U pacientů s přítomným průduškovým astmatem nebo anamnézou průduškového astmatu, chronickou rýmou, sinusitidou, nosními polypy či mandlemi nebo alergickým onemocněním lze předpokládat bronchospasmus, kopřivku či angioedém. Ibuprofen může maskovat projevy či symptomy infekčního onemocnění (horečka, bolest a otoky). Bolesti hlavy se mohou vyskytnout během dlouhodobého užívání vysokých dávek jakéhokoliv analgetika. Tyto bolesti hlavy by však neměly být léčeny zvýšením dávky. Užívání analgetik ze zvyku může obecně, zejména při kombinaci různých léčivých látek s účinkem proti bolesti, způsobit trvalé poškození ledvin s rizikem selhání ledvin (analgetická nefropatie). Ibuprofen může dočasně inhibovat agregaci trombocytů a prodloužit tak dobu krvácení. Proto by pacienti s poruchou srážlivosti nebo užívající antikoagulancia měli být pečlivě monitorováni. Při dlouhodobém užívání ibuprofenu musí být pravidelně prováděny jaterní testy, kontrola funkcí ledvin a kontrola krevního obrazu, zejména u rizikových pacientů. Při souběžném požívání alkoholu se zvyšuje nebezpečí výskytu nežádoucích účinků spojených s užíváním nesteroidních antirevmatik, především pokud ovlivňují gastrointestinální trakt nebo centrální nervový systém. Pacienti užívající ibuprofen by měli svému lékaři nahlásit výskyt či symptomy gastrointestinální ulcerace nebo krvácení, rozmazaného vidění či jiných očních symptomů, kožní vyrážky, přírůstku hmotnosti či edému. Pediatrická populace U dehydrovaných dětí a dospívajících existuje riziko poruchy funkce ledvin.
5/14
4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Ibuprofen se nemá používat souběžně s níže uvedenými léčivými přípravky Kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách: Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen může inhibovat účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů, pokud se tyto léky užívají souběžně. Tyto údaje však mají své limity a ve spojení s problematickou extrapolací dat ex vivo na klinickou praxi naznačují, že není možné učinit žádný jednoznačný závěr týkající se pravidelného užívání ibuprofenu a není pravděpodobný žádný klinicky významný vliv při ojedinělém krátkodobém podávání (viz bod 5.1). Jiná nesteroidní antirevmatika: V důsledku synergistického účinku může souběžné užívání několika nesteroidních antirevmatik zvýšit riziko gastrointestinální ulcerace a krvácení. Ibuprofen by se tedy neměl podávat společně s dalšími nesteroidními antirevmatiky (viz bod 4.4). Antikoagulancia: Nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin či heparin (viz bod 4.4). Při současném podávání těchto přípravků s ibuprofenem by měla být kontrolována srážlivost. Tiklopidin: Nesteroidní antirevmatika by neměla být současně podávána s tiklopidinem kvůli riziku aditivního efektu na inhibici funkce trombocytů. Methotrexát: Nesteroidní antirevmatika inhibují tubulární sekreci methotrexátu a některé metabolické interakce, které se mohou vyskytnout, zpomalují eliminaci methotrexátu. Podání přípravku Ibuprofen Dr.Max během 24 hodin před či po podání methotrexátu může vést ke zvýšení hladiny methotrexátu a nárůstu jeho toxického efektu. Z toho důvodu je nutné se vyhnout konkomitantní léčbě nesteroidními antirevmatiky a vysokými dávkami methotrexátu. Je nutné také zvážit potenciální riziko interakcí i při podání nízkých dávek methotrexátu, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin. Při souběžné léčbě by měla být monitorována funkce ledvin. Ibuprofen (jako jiná nesteroidní antirevmatika) by měl být používán s obezřetností v kombinaci s následujícími léky: Moklobemid: Zvyšuje účinek ibuprofenu. Fenytoin, Lithium: Souběžné užívání Ibuprofen Dr.Max s fenytoinem či lithiem může zvýšit hladiny obou látek v séru. Je nutné kontrolovat koncentraci lithia v séru a doporučuje se kontrolovat koncentraci fenytoinu v séru. Srdeční glykosidy (např. digoxin): Nesteroidní antirevmatika mohou zhoršit srdeční selhání, snížit rychlost glomerulární filtrace a zvýšit plazmatické hladiny srdečních glykosidů. Doporučuje se monitorovat hladinu digoxinu v séru. Diuretika, antihypertenziva: Diuretika a ACE-inhibitory mohou zvýšit nefrotoxicitu nesteroidních antirevmatik. Nesteroidní antirevmatika mohou snížit účinek diuretik a antihypertenziv včetně ACEinhibitorů a beta-blokátorů. U některých pacientů se zhoršenou funkcí ledvin (např. dehydrovaní nebo starší pacienti se sníženou funkcí ledvin) může souběžné podávání ACE-inhibitorů nebo angiotensin-II antagonistů a látek inhibujících cyklooxygenasu vést k dalšímu zhoršení funkce ledvin, včetně možného akutního renálního selhání, které bývá obvykle reverzibilní. Proto by se měla kombinace souběžně podávaných léků vždy pečlivě zvážit, zejména u starších pacientů. Pacienti by měli být dostatečně hydratováni a mělo by se také zvážit sledování renálních funkcí po zahájení
6/14
souběžné terapie. Souběžné podávání Ibuprofen Dr.Max a draslík-šetřících diuretik nebo ACEinhibitorů může vést k hyperkalémii. Hladinu draslíku v séru je nutné pečlivě kontrolovat. Kaptopril: Experimentální studie naznačují, že ibuprofen působí proti účinku katoprilu zvyšovat vylučování sodíku. Aminoglykosidy: Nesteroidní antirevmatika mohou snižovat vylučování aminoglykosidů a zvyšovat jejich toxicitu. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4). Cyklosporin: Riziko poškození ledvin se zvyšuje při souběžné léčbě cyklosporinu a některých nesteroidních antirevmatik. Tento efekt nemůže být vyloučen ani pro kombinaci ibuprofenu a cyklosporinu. Cholestyramin: Souběžná léčba cholestyraminem a ibuprofenem prodlužuje a snižuje (25 %) absorpci ibuprofenu. Přípravky by měly být podány alespoň v hodinovém rozestupu. Takrolimus: Zvýšené riziko nefrotoxicity. Zidovudin: U hemofiliků s pozitivním nálezem HIV se prokázalo zvýšené riziko hemartrózy a hematomů při souběžné léčbě zidovudinem a ibuprofenem. Mohlo by existovat zvýšené riziko hematotoxicity při souběžné léčbě zidovudinem a nesteroidních antirevmatik. Krevní obraz by měl být zkontrolován 1 až 2 týdny po začátku souběžné léčby. Ritonavir: Může zvýšit plasmatické koncentrace nesteroidních antirevmatik. Mifepriston: Účinek mifepristonu může být snížen, pokud jsou nesteroidní antirevmatika podána 8 až 12 dní po podání mifepristonu. Probenecid a sulfinpyrazon: Mohou zpomalit vylučování ibuprofenu. Urikosurický účinek těchto aktivních látek je snížen. Chinolonová antibiotika: U pacientů užívajících nesteroidní antirevmatika a chinolony může dojít ke zvýšení rizika vzniku křečí. Deriváty sulfonylurey: Nesteroidní antirevmatika mohou zvýšit hypoglykemický efekt sulfonylureatik. V případě souběžného užívání je doporučena kontrola hodnot krevního cukru. Kortikosteroidy: Zvýšené riziko gastrointestinálních vředů nebo krvácení (viz bod 4.4). Antikoagulancia (např. klopidrogel a tiklopidin): Zvýšené riziko gastrointestinálních krvácení (viz bod 4.4). Alkohol, bisfosfonáty a oxpentifylin (pentoxyfilin): Mohou zhoršit gastrointestinální nežádoucí účinky a riziko gastrointestinálních vředů nebo krvácení. Baklofen: Zvýšená toxicita baklofenu.
7/14
4.6
Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství Inhibice syntézy prostaglandinu může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují, že inhibitory syntézy prostaglandinu podávané během rané fáze těhotenství zvyšují riziko potratů, srdečních malformací a gastroschízy. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a dobou trvání terapie. Studie na zvířatech prokázaly, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody. V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být Ibuprofen Dr.Max podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je Ibuprofen Dr.Max podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší. Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinu mohou vystavovat plod: kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertenze); poškození funkce ledvin, která může přejít až v renální selhání s oligohydramnion; matku a novorozence na konci těhotenství: potenciálnímu prodloužení krvácení, snížená srážlivost se může vyskytnout již při nízkých dávkách; inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu. Proto je Ibuprofen Dr.Max kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství. Kojení Ibuprofen přestupuje do mateřského mléka. Pokud jsou ale podávány terapeutické dávky krátkodobě, jeví se riziko vlivu na novorozence jako nepravděpodobné. V případě dlouhodobějšího užívání je vhodné zvážit předčasné ukončení kojení. Fertilita Používání léků, které inhibují cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů, může z důvodu účinku na ovulaci negativně ovlivnit ženskou fertilitu. Tento účinek je však reverzibilní a odezní po ukončení terapie (viz bod 4.4). 4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Ibuprofen obecně nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Protože se ale při vysokých dávkách mohou vyskytnut nežádoucí účinky jako únava, ospalost, vertigo (hlášeny jako časté) a zhoršené vidění (hlášeno jako méně časté), může být v ojedinělých případech schopnost řídit nebo obsluhovat stroje omezena. V kombinaci s alkoholem se mohou tyto nežádoucí účinky vyskytnout ve větší míře. 4.8
Nežádoucí účinky
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální povahy. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání byly zaznamenány nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti, meléna, hemateméze, ulcerózní stomatitida, exacerbace Crohnovy choroby a kolitidy (viz bod 4.4). Méně často byla zaznamenána gastritida. 8/14
Nežádoucí účinky jsou převážně závislé na dávce. Zejména riziko výskytu gastrointestinálního krvácení je závislé na dávce a době trvání léčby. Další známé rizikové faktory viz bod 4.4. Klinické studie a epidemiologické údaje naznačují, že užívání ibuprofenu, zejména ve vysokých dávkách (2 400 mg denně) a při dlouhodobé léčbě, může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombolytických příhod (např. s infarktem myokardu nebo mozkovou příhodou) (viz bod 4.4). V souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byly hlášeny edém, hypertenze a srdeční selhání. V případě maximální denní dávky 1 200 mg, jsou nežádoucí účinky méně časté. Četnost výskytu nežádoucích účinků je zaznamenána následovně: Velmi časté (≥ 1/10) Časté (≥ 1/100 až <1/10) Méně časté (≥ 1/1 000 až <1/100) Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) Velmi vzácné (<1/10 000) Není známo (z dostupných údajů nelze určit) Vyšetření Vzácné:
zvýšená hladina dusíku močoviny v krvi, zvýšená hladina sérových transamináz a alkalické fosfatázy, pokles hodnot hemoglobinu a hematokritu, inhibice agregace krevních destiček, prodloužení doby krvácivosti, pokles sérového kalcia, zvýšení hladiny kyseliny močové v séru
Srdeční poruchy Velmi vzácné: palpitace, srdeční selhání, infarkt myokardu, akutní pulmonální edém, edém Poruchy krve a lymfatického systému Velmi vzácné: hematopoetické poruchy (anémie, leukopenie, trombocytopenie, pancytopenie, agranulocytóza). K prvním příznakům či projevům patří: horečka, bolest v krku, povrchové ulcerace v ústech, chřipkové příznaky, těžká únava, krvácení z nosu a do kůže. Není známo: neutropenie Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy, somnolence, vertigo, únava, agitace, závratě, insomnie, podrážděnost Není známo: optická neuritida, parestézie, aseptická meningitida Poruchy oka Méně časté: Vzácné:
poruchy vidění toxická amblyopie
Poruchy ucha a labyrintu Velmi vzácné: tinitus Není známo: poruchy sluchu Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Méně časté: rinitida, bronchospasmus
9/14
Gastrointestinální poruchy Velmi časté: gastrointestinální potíže jako např. pálení žáhy, dyspepsie, abdominální bolest a nauzea, zvracení, flatulence, průjem, zácpa Časté: gastrointestinální vředy, občas s krvácením a perforací (viz bod 4.4), okultní krvácení, které může způsobit anémii, meléna, hemateméze, ulcerózní stomatitida, kolitida, exacerbace zánětlivého onemocnění střev, komplikace divertikulózy tlustého střeva (perforace, fistula) Méně časté: gastritida Velmi vzácné: ezofagitida, pankreatitida, intestinální striktury Poruchy ledvin a močových cest Méně časté: výskyt edémů, především u pacientů s arteriální hypertenzí nebo renální nedostatečností, nefrotický syndrom, intersticiální nefritida, která může být spojena s renálním selháním Velmi vzácné: papilární nekróza ledvin při dlouhodobém užívání (viz bod 4.4). Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: fotosenzitivita Velmi vzácné: závažné formy kožních reakcí (erythema multiforme, exfoliativní dermatitida, bulózní reakce včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy, alopecie, nekrotizující fascitida) Cévní poruchy Velmi vzácné: hypertenze Poruchy imunitního systému Méně časté: hypersensitivní reakce jako kopřivka, pruritus, purpura, exantém a ataky astmatu (případně s poklesem krevního tlaku) Vzácné: syndrom lupus erythematodes Velmi vzácné: vážné hypersensitivní reakce. Mezi příznaky může patřit: otok obličeje, jazyka a hrtanu včetně uzavření dýchacích cest, dyspnoe, tachykardie, pokles krevního tlaku až k bodu život ohrožujícího šoku. Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné: disfunkce jater, poškození jater, především při dlouhodobém užívání, selhání jater, akutní hepatitida, žloutenka Psychiatrické poruchy Vzácné: deprese, zmatenost, halucinace Není známo: úzkost Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Není známo: malátnost Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
10/14
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9
Předávkování
Symptomy U většiny pacientů, kteří požijí klinicky významné množství nesteroidních antirevmatik, se neobjeví nic víc než nauzea, zvracení, bolest v epigastriu nebo vzácněji průjem. Může se také vyskytnout tinitus, bolest hlavy, závratě, vertigo a gastrointestinální krvácení. V závažnějších případech předávkování se toxicita projeví na centrálním nervovém systému jako ospalost, příležitostně excitace a dezorientace nebo kóma. Příležitostně se mohou objevit křeče. U dětí se mohou také vyskytnout myoklonické křeče. U těžkých případů předávkování se může objevit metabolická acidóza a může být prodloužen protrombinový čas/INR, pravděpodobně vzhledem k ovlivnění funkcí cirkulujících faktorů krevního srážení. Může se objevit akutní selhání ledvin, poškození jater, hypotenze, respirační deprese a cyanóza. U astmatiků může dojít k exacerbaci astmatu. Léčba Léčba je symptomatická a podpůrná a spočívá v udržení průchodných dýchacích cest a monitorování srdečních a vitálních funkcí až do jejich stabilizace. V případech, kdy od požití více než 400 mg/kg tělesné váhy neuběhlo více než 1 hodina, je indikováno vypláchnutí žaludku nebo perorální podání aktivního uhlí. Jestliže byl již Ibuprofen Dr.Max absorbován, měly by být podány alkalické substance podporující vylučovaní acidického ibuprofenu do moče. Při častých či déle trvajících křečích by měl být podán diazepam nebo lorazepam intravenózně. Astmatikům by měla být podána bronchodilatancia. Specifické antidotum neexistuje.
5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové, ATC kód: M01AE01 Ibuprofen je nesteroidní antirevmatikum s protizánětlivým, analgetickým a antipyretickým účinkem. Výsledky získané na zvířecích modelech pro bolest a zánět naznačují, že ibuprofen efektivně inhibuje syntézu prostaglandinů. U lidí ibuprofen snižuje bolest, pravděpodobně způsobenou zánětem nebo s ním spojenou, otok a horečku. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů přes inhibici cyklooxygenázy. Ibuprofen má také inhibiční účinek na ADP (adenosindifosfát) a kolagenem stimulovanou agregaci krevních destiček. Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen může při souběžném podávání s nízkmi dávkami kyseliny acetylsalicylové inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. V jedné studii, kdy byla užita jednorázová dávka ibuprofenu 400 mg 8 h před nebo 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s okamžitým uvolňováním (81 mg), došlo ke snížení účinku ASA na tvorbu tromboxanu nebo agregaci krevních destiček. Tyto údaje však mají své limity a ve spojení s problematickou extrapolací dat ex vivo na klinickou praxi naznačují, že není možné učinit žádný jednoznačný závěr týkající se pravidelného užívání ibuprofenu a není pravděpodobný žádný klinicky významný vliv při krátkodobém podávání. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v děloze, a tím snižuje klidový i aktivní nitroděložní tlak, pravidelné děložní kontrakce a množství prostaglandinů uvolněných do oběhu. Předpokládá se, že tyto změny mají za následek zmírnění menstruační bolesti. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v
11/14
ledvinách, což může způsobovat renální insuficienci, zadržovaní tekutin a srdeční selhání u rizikových pacientů (viz bod 4.3). Vzhledem k tomu, že prostaglandiny působí na ovulaci, může užívání léčivých přípravků inhibujících syntézu prostaglandinů ovlivnit fertilitu u žen (viz bod 4.4, 4.6 a 5.3). 5.2
Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce Ibuprofen je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu, maximální koncentrace v séru je dosaženo za 1-2 hodiny po podání. Distribuce Ibuprofen je rychle distribuován po celém těle. Přibližně z 99 % se váže na plazmatické proteiny. Biotransformace Ibuprofen je metabolizován v játrech (hydroxylací, karboxylací). Eliminace Eliminační poločas ibuprofenu je přibližně 2,5 hodiny u zdravých jedinců. Farmakologicky neaktivní metabolity jsou vylučovány (90 %) ledvinami, ale také žlučí. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Preklinická bezpečnost ibuprofenu je dobře zdokumentována, neboť přípravek je dlouhodobě používán v klinické praxi. Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu byla prokázána testy na zvířatech a projevovala se většinou ve formě poškození gastrointestinálního traktu a vředy. Ve studiích in vitro a in vivo nebyl zjištěn žádný klinicky relevantní důkaz mutagenního potenciálu ibuprofenu. Navíc ve studiích prováděných na myších a potkanech nebyl potvrzen karcinogenní účinek ibuprofenu. Ibuprofen vedl k inhibici ovulace u králíků a rovněž k poruchám implantace u různých druhů zvířat (králík, potkan, myš). Reprodukční experimenty na potkanech a králících potvrdily, že ibuprofen prochází placentou. Po podání dávek toxických pro samici došlo ke zvýšení incidence malformací (ventrikulární defekty septa).
6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1
Seznam pomocných látek
Jádro tablety Mikrokrystalická celulosa Koloidní bezvodý oxid křemičitý Hyprolosa Natrium-lauryl-sulfát Sodná sůl kroskarmelosy Mastek Potah tablety (Potahová soustava Opadry 06B28499 bílá) Hypromelosa 2910/5
12/14
Makrogol 400 Oxid titaničitý (E171) Hypromelosa 2910/15 Hypromelosa 2910/50 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
3 roky 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5
Druh obalu a obsah balení
Matný PVC/Al blistr Čirý PVC/Al blistr HDPE obal na tablety s PP víčkem. Velikost balení: Blistr: 6, 10, 12, 20, 24, 30, 36, 50 a 100 potahovaných tablet Obal na tablety: 10, 20, 30 a 50 potahovaných tablet Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.
7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Dr. Max Pharma Ltd., London, Velká Británie
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
29/148/13-C
13/14
9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
17.4.2013 / 14.7.2014 10.
DATUM REVIZE TEXTU
28.1.2016
14/14
