Běh na lyžích trénujeme s Kateřinou Neumannovou

��

��

��

Běh na lyžích trénujeme s Katerˇinou Neumannovou Emil Bolek Ján Ilavský Libor Soumar

Grada Publishing

Nakladatelství GRADA Publishing děkuje společnostem Casri Praha, Craft, Sprint, s. r. o., značce Mercedes-Benz a Svazu lyžařů ČR za podporu při vydání této knihy a DVD.

Emil Bolek, Ján Ilavský, Libor Soumar

Beˇh na lyžích trénujeme s Kateřinou Neumannovou Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel. +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 3123. publikaci Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková úprava Magdaléna Jimelová Grafická úprava a sazba Grafické studio Hozák Fotografie poskytl Svaz lyžařů ČR, Sprint, s.r.o., Květoslav Žalčík Fotografovali Martin Sidorják, Miroslav Šneberger, Aleš Tvrzník Zpracování DVD Počet stran 176 První vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Grada Publishing, a.s., 2008 Autoři ani nakladatelství nenesou žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví způsobené nerespektováním metodických pokynů uvedených v knize a na DVD. Žádná část této knihy a DVD nesmí být reprodukována nebo přenášena v jakékoli formě, jakýmikoli prostředky elektronickými, chemickými nebo mechanickými včetně fotokopií, ani nesmí být zařazena do informačního systému rešerší bez písemného souhlasu majitelů práv. V recenzích je dovoleno citovat krátké pasáže, pokud je to nezbytné.

ISBN 978-80-247-1371-7 ISBN 978-80-247-6637-9 © Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze) (elektronická verze ve formátu PDF)

Obsah

Předmluva

1.

Úspěch a trénink Kateřiny Neumannové 1.1 1.2

2.

3.

4.

9

11

Profil Kateřiny Neumannové 13 Jak vypadá rok vrcholové běžkyně na lyžích 15

Historie a současnost běžeckého lyžování

17

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

19 21 24 25 26

Lyžařský pravěk Od přesunu v krajině k lyžařskému sportu Vývoj techniky běhu a vybavení Současné trendy v běžeckém lyžování Běžecké lyžování v České republice

Kdy a jak začít

27

3.1 3.2 3.3 3.4

29 30 31 33

Kdy začít lyžovat s dětmi Seznámení dětí s lyžemi a lyžováním Sportovní začátky dětí Jak na to se zvyšujícím se věkem

Vybavení lyžaře

35

4.1 4.2 4.3 4.4

37 42 45 47

Běžecké lyže Boty a vázání Hole Oblečení

5.

Příprava běžeckých lyží

53

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

54 54 56 57 59

5.7 5.8

6.

7.

60 61 62

Základy běhu na lyžích

63

6.1 6.2 6.3

65 67 72

Základní dovednosti Lyžařská průprava Nácvik základů techniky běhu na lyžích

Technika běhu na lyžích 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

8.

Co s novou skluznicí? Parafínování skluznice Mazací komora u klasických lyží Mazání stoupacími vosky Mytí a čištění lyží Bezpečnostní zásady pro práci s vosky a při čištění lyží Celoroční péče o lyže Co potřebuje lyžař

Základy běžeckých technik 75 Běh klasickou technikou 77 Běh volnou technikou – bruslení 87 Kde a jak používat jednotlivé způsoby běhu 101 Pohybové dovednosti pro dokonalou jízdu 105 Technika mistrů 109

Trénink 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7

73

115

Úvod do sportovního tréninku 116 Rozvoj pohybových schopností 119 Fyziologické základy tréninkového zatížení 123 Využívání energetických zdrojů 130 Adaptace a tepová frekvence 133 Pravidla správného zatěžování 137 Zásady správného tréninku 138

9.

Doplňkové tréninkové prostředky

141

9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8

143 148 152 154 155 156 157 158

Kolečkové lyže Imitace Běh Posilování Jízda na kole Další pohybové aktivity Možnosti zkvalitnění letní přípravy Přechod z letní přípravy na sníh

10. Efektivita tréninku a motivace 10.1 10.2

159

Motivace Testování a kontrola

161 163

11. Zimní turistika a nebezpečí v horách

167

11.1 11.2 11.3 11.4

Předjíždění a míjení Úrazy Hypotermie Laviny

Použitá a doporučená literatura

169 169 170 171

173

Předmluva

Sport a sportovní soutěže jsou dnes díky médiím významnou součástí života všech generací. Na úspěchy našich sportovců na vrcholných světových soutěžích hledí většina lidí s obdivem. Bohužel to příliš neovlivňuje zájem o aktivní sportování. Současný životní styl preferuje spíše „pasivní sportování“ u televizních obrazovek před vlastní pohybovou aktivitou. Pro mě byla doposud prioritou závodní činnost a tomu jsem během své sportovní kariéry podřídila vše ostatní. Plně jsem se soustředila především na kvalitní přípravu, která se zúročila i v řadu úspěchů na vrcholných světových soutěžích. Již v průběhu závodní kariéry jsem se snažila využívat svých úspěchů k ovlivnění mladé generace. Ve výkonnostní oblasti se snažím pomoci hledat svoje nástupce, a k tomu probíhá poměrně široce pojatý projekt nazvaný „Hledá se nová Kateřina Neumannová“. Na sklonku kariéry bych chtěla předat své bohaté zkušenosti mladým sportovcům. Protože však mezi mladými lyžaři chybí výrazné talenty, snažím se realizovat každoročně seriál závodů, kterých by se mohl zúčastnit co největší počet dětí a mládeže. To snad přitáhne mladé lidi poutavou formou a vytvoří podmínky, které vzbudí jejich zájem o účast v těchto soutěžích. V sezoně 2004/05 proběhl zkušební ročník, který byl zdárný a ukázal se jako velmi perspektivní. V sezoně 2005/06 se pak uskutečnil premiérový první ročník, jehož finále proběhlo v Liberci.

Své další působení ve sportu bych nyní, po skončení závodní činnosti, chtěla mimo jiné spojit s ovlivňováním zájmu o aktivní sportování. Běžecké lyžování bude samozřejmě nadále mojí hlavní „disciplínou“ i v této oblasti. Souvisí to nejen s mou dlouhou závodní činností, ale i s celkovými možnostmi lyžařských sportů v České republice.

Mám možnost sledovat vývoj v této oblasti a je zřejmé, že zimní pobyt na horách již není pouze pro výkonné sportovce. Dnes jsou pro běh na lyžích v našich horách i v evropských lyžařských střediscích výborné podmínky ve formě upravených stop pro trénink i turistiku. Nabízí se možnosti pro klasickou i volnou techniku v různě náročných terénech. Běh na lyžích tak umožňuje prakticky všem generacím sportovní vyžití v prostředí zimní zasněžené přírody. V každém věku, bez ohledu na aktuální zdatnost, se dá „běžkovat“. Je skutečně široká nabídka možností, jak začít, a to pro jednotlivce i celou rodinu. Podstatným způsobem se mění celé zázemí pro zimní pobyt na horách. Ubytovací zařízení a servisní služby již nabízejí takové podmínky, které umožní každému příjemný a bezpečný pobyt na horách spojený s chůzí či během na lyžích. Vedle nabídky veškerého vybavení v půjčovnách jsou v každém středisku kvalifi-

kovaní cvičitelé, kteří každému pomohou při prvních krocích na běžkách či při zdokonalování některé z běžeckých technik V současné době již není nutné začínat nákupem nákladného vybavení pro sebe či celou rodinu. První přesuny na běžkách lze zkusit na vybavení z půjčovny a postupně se rozhodnout, jak dál – zda zvolit rekreační lyžování, spojené s horskou turistikou, nebo se pustit do sportovního tréninku s účastí v masových soutěžích či se soustředit na své potomky a zahájit s nimi jejich sportovní kariéru. Tato kniha snad bude malým průvodcem běžeckým lyžováním pro všechny, kteří si již cestu k tomuto sportu našli, i pro ty, kteří ji teprve hledají. Vzhledem k jejímu rozsahu není vyčerpávajícím návodem, ale s využitím přiložené DVD přílohy poskytuje základní informace pro všechny kategorie zájemců od začátečníků až po výkonnostní sportovce.

1 Úspěch a trénink Kateřiny Neumannové Kateřina Neumannová dosáhla během své dlouhé sportovní kariéry mnoha úspěchů a splnila si snad všechny sportovní cíle. Má rozsáhlou sbírku medailí z olympijských her i mistrovství světa, včetně těch nejcennějších – tří zlatých medailí za vítězství na olympijských hrách v roce 2006 a na mistrovství světa v roce 2005 a 2007. Za těmito úspěchy je obrovské úsilí, osobní kázeň a intenzivní mnohaletý trénink.

1

12

POPRVÉ BĚH NA LYŽÍCH VE FITNESS CENTRU

ÚSPĚCH A TRÉNINK KATEŘINY NEUMANNOVÉ

1

Profil Kateřiny Neumannové Narozena: 15. 2. 1973 v Písku Výška/hmotnost: 176 cm/68 kg Bydliště: Praha (přechodné Zadov) Stav: svobodná Klub: Dukla Liberec Vzdělání: gymnázium Vimperk Jazyky: anglicky, rusky Profesionálka: od 1991 do 2007 Zájmy: vodní sporty, auta, golf Trenér: Stanislav Frühauf

Přehled sportovních výsledků Zimní olympijské hry Celkem pět účastí 1× zlato, 4× stříbro, 1× bronz; 1992 (Albertville)

6. místo (štafeta), 13. místo (5 km klasicky), 14. místo (15 km klasicky), 22. místo (kombinace); 1994 (Lillehammer) 6. místo (kombinace), 8. místo (5 km klasicky), 9. místo (štafeta), 14. místo (15 km volně); 1998 (Nagano) stříbro (5 km klasicky), bronz (10 km volně), 6. místo (štafeta), 9. místo (15 km klasicky); 2002 (Salt Lake City) 2× stříbro (15 km volně a kombinace), 4. místo (štafeta), 13. místo (sprint); 2006 (Turín) zlato (30 km volně), stříbro (skiatlon 2× 7,5 km), 5. místo (10 km klasicky), 6. místo (štafeta). Mistrovství světa Celkem osm účastí

2× zlato, 1× stříbro, 2× bronz

1991 (Val di Fiemme) 8. místo (štafeta), 15. místo (5 km klasicky), 28. místo (15 km klasicky), 1993 (Falun) 2× 5. místo (štafeta a kombinace), 8. místo (5 km klasicky), 16. místo (15 km klasicky); 1995 (Thunder Bay) 7. místo (15 km klasicky), 8. místo (štafeta), 11. místo (5 km klasicky), 13. místo (kombinace); 1997 (Trondheim) bronz (15 km volně), 4. místo (kombinace), 5. místo (štafeta), 6. místo (5 km klasicky); 1999 (Ramsau) bronz (5 km klasicky), 7. místo (štafeta);

13

1

BĚH NA LYŽÍCH

2001 (Lahti) 2005 (Oberstdorf) 2007 (Sapporo)

9. místo (15 km klasicky); zlato (10 km volně), 6. místo (štafeta), 2× 7. místo (skiatlon 2× 7,5 km a 30 km klasicky); zlato (10 km volně), stříbro (skiatlon 2× 7,5 km), 5. místo (štafeta).

Světový pohár Celkově 2× 2. místo, 2× 3., 18 vítězných závodů 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/2000 2000/01 2001/02 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07

14

46. místo, 19. místo, 7. místo (vítězka 5 km klasicky v Ramsau), 12. místo, 14. místo, 8. místo, 3. místo, 15. místo, 6. místo (vítězka 5 km volně v Muoniu a Toblachu), 17. místo, 9. místo (vítězka kombinace v Salt Lake City, 5 km volně v Kuopiu a sprintu v Cogne), 2. místo (vítězka sprintu ve Val di Fiemme), 9. místo (vítězka 10 km volně v Ramsau a La Clusaz, skiatlon 2× 7,5 km ve Falunu a 10 km klasicky v Umee), 2. místo (vítězka 10 km volně v Kuusamu a Novém Městě), 5. místo (vítězka 10 km volně v Kuusamu a Novém Městě a 15 km volně ve Val di Fiemme), 3. místo (vítězka 10 km volně v Gällivare a Čchang-čchunu).

ÚSPĚCH A TRÉNINK KATEŘINY NEUMANNOVÉ

Jak vypadá rok vrcholové běžkyně na lyžích Vzhledem k tomu, že jedním z cílů této knihy je pomoci v lyžařském tréninku na základě přípravy a techniky Kateřiny Neumannové, bude jistě vhodné všechny zájemce o tento sport úvodem seznámit s tím, jak vypadá tréninkový rok jedné z nejlepších světových běžkyň na lyžích.

Roční tréninkový cyklus je období přípravy sportovce vztahující se k závodní sezoně. V běžeckém lyžování zpravidla od května do dubna následujícího roku. Je to tedy 12 měsíců, ve kterých je realizována příprava a účast na závodech v průběhu jedné soutěžní sezony.

Vrcholový sport obecně je v dnešní době spojen s dlouholetou intenzivní přípravou, jejímž výsledkem bohužel není vždy vítězství. Vítěz bývá jen jeden a ostatní, kteří dosáhnou téměř srovnatelného výkonu, odjíždějí mnohdy zklamáni nejen z neúspěchu, ale i ze svého výkonu.

Počet dnů zatížení je počet dnů, ve kterých se uskutečnil trénink, soutěž nebo jiná pohybová příprava sportovce.

Vedle mnoha úspěchů zažila i Kateřina za svou kariéru hodně neúspěchů a proher, které někdy bolely velmi dlouho. V posledních letech, kdy způsob přípravy dosáhl určité optimální úrovně, byla její úspěšnost na světových soutěžích vysoká a výkonnost poměrně stabilní. Je to výsledek dlouholeté práce závodnice a jejího trenéra při ověřování ročního tréninkového cyklu a jeho částí, včetně tréninkových forem a prostředků. Pro základní orientaci a případné vlastní plánování přípravy je vhodné vědět, co vlastně zahrnuje roční příprava. Je třeba si objasnit alespoň některé základní pojmy, které jsou při plánování a evidenci tréninku vrcholových běžců na lyžích používány. Je to samozřejmě i pomůcka při zamýšlení se nad každým vlastním cíleným tréninkem. Většina pojmů používaných v běhu na lyžích je stejná jako v dalších cyklických sportech. Uvádíme samozřejmě jen ty nejpodstatnější, neboť podrobná evidence už bývá součástí tajemství každého trenéra či závodníka.

1 1.1

Počet jednotek zatížení je počet tréninkových a soutěžních jednotek. Tréninkovou jednotkou je tréninková práce v trvání od 30 min do několika hodin. Počet závodů (počet startů) – závody v daném odvětví, kterých se sportovec zúčastnil. Celkový čas zatížení – hodiny věnované tréninku, závodům, startům. Celkový počet kilometrů ve všech cyklických činnostech (běh, lyže, kolo). Běh na lyžích – počet kilometrů a celkový čas. Běh na kolečkových lyžích – počet kilometrů a celkový čas. Běh v terénu a na atletické dráze – počet kilometrů a celkový čas. Pokud přejdeme od teorie ke konkrétním údajům, které vedly k úspěchům na světových soutěžích, je to u Kateřiny Neumannové téměř každodenně trénink ráno, dopoledne a odpoledne. Každý roční cyklus začíná přípravnou fází, která

15

1

BĚH NA LYŽÍCH

je zaměřena na všeobecnou přípravu a celkový rozvoj kondičních předpokladů. Následuje etapa letní kondiční přípravy, která kulminuje koncem srpna a začátkem září. Na ni navazuje příprava na lyžích na ledovcích a na severu Evropy, která končí v listopadu. Pak již začíná vlastní závodní etapa, která konči v březnu. Podle podmínek následuje regenerační etapa v měsíci dubnu, která již vytváří podmínky pro další sezonu. Roční cyklus je rozdělen přibližně na dvanáct měsíčních cyklů, které zcela neodpovídají kalendářním měsícům. Souvisí to s potřebou sladit jednotlivé cykly s kalendářem závodů. Každý měsíční cyklus má svou logickou stavbu, která je dána zpočátku rostoucím objemem přípravy a následně zvyšující se intenzitou a snížením objemu.

16

Pokud tedy vezmeme jednu sezonu Kateřiny Neumanové, přestavuje to cca 11 měsíců tréninkové a závodní činnosti. Je to asi 180 tréninkových dní a 700–800 tréninkových hodin. Jak trénují ostatní špičkové závodnice si lze představit z toho, že např. norská běžkyně Kristin Stormer Steira v přípravě na ZOH v Turíně měla roční objem tréninku 825 hodin. Příprava a účast na závodech pak představuje až 90 dnů pobytu mimo domov na cestách, soustředěních a závodech. Většina čtenářů jistě nebude následující kapitoly číst proto, že by chtěli absolvovat stejný objem přípravy. Uvedené údaje jsou spíše orientací v tom, kolik toho naběhá špičková běžkyně ve srovnání se začínajícími či výkonnostními běžci. Podrobnější informace pro ty, které to zajímá, jsou na přiloženém DVD.

2 Historie a současnost běžeckého lyžování Pro poznání je vždy důležitá znalost historie, a proto si myslím, že nějaké ty informace o pravěku běžeckého lyžování budou zajímavé pro všechny čtenáře. Navíc – všechno je velmi relativní, a tak se moje závodní lyžování pomalu stává také historií. Já jsem samozřejmě ráda, že další kapitola historie běžeckého lyžování je spojena s Českou republikou a s mými výsledky. Snad jsem trochu navázala na kapitoly, které napsali Češi v lyžařské historii. V rozvoji tohoto sportu jsme totiž již od samého počátku výrazně zapsáni v historii a Svaz lyžařů ČR je nejstarším národním lyžařským svazem na světě. Příležitostí pro další zviditelnění českého lyžování bude Mistrovství světa v Liberci v roce 2009. To by mělo být i příležitostí pro přilákání dalších zájemců o tento krásný sport.

2

18

POPRVÉ BĚH NA LYŽÍCH VE FITNESS CENTRU

*

HISTORIE A SOUČASNOST BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ

2

Lyžařský pravěk

2.1

Z archeologických výzkumů lze odhadnout, že vznik lyží spadá pravděpodobně do období střední doby kamenné. Předpokládá se, že původní „kolébkou“ lyží je střední Asie odkud se později rozšířily do severní Evropy. Tato domněnka vychází z nálezů skalních kreseb na území Norska a Ruska. Nástěnné malby objevené za polárním kruhem v jeskyni v Norsku zobrazují postavu na dlouhých lyžích pronásledující jelena. Jedná se o nález starý více než 4000 let. Zpočátku se pochopitelně nejednalo o lyže v podobě, v jaké je známe dnes. Tehdejší obyvatelé severských území používali různé druhy sněžnic, které sloužily k chůzi po sněhu. Postupem času se sněžnice zdokonalovaly a tak se chůze s nimi postupně změnila ve skluz na lyžích. První písemná zmínka o lyžování pochází z šestého století, kdy Procopius (526–559 n. l.) psal o skriffinnar (klouzajících Finech). Seveřané zpočátku využívali lyže jako prostěrek k přepravě, lovu a boji. Lyže byly často různé délky. Kratší lyže měla skluznou plochu pokrytu kožešinou a byla odrazovou lyží, delší lyže byla hladká a sloužila pro skluz. Jízda na takových lyžích se pravděpodobně podobala jízdě na koloběžce. Pro lepší udržení rovnováhy lyžař používal jedinou dlouhou tyč, kterou držel v obou rukou. Sjezdové lyžování vzniklo až později v Alpách, protože zdejší obyvatelé byli nuceni překonávat velké výškové rozdíly. Možná, že místo vzniku lyžování nemůže být identifikováno přesně geograficky, nicméně, první lyžaři byli pravděpodobně stěhovaví Samové, žijící velmi blízko arktického kruhu v teritoriu severního Norska, Švédska a Finska. Lyže jim daly větší pohyblivost při doprovodu a lovů sobů. Technologii výroby lyží od Samů převzali příležitostným kontaktem Vikingové, kteří ji postupně zdokonalili.

V tomto směru můžeme směle říci, že Norsko dalo světu lyžování. Nicméně slovo „lyže“ je původně ze starého severského jazyka, kde slovo „skith“ znamenalo tyč(e) dřeva. První zmínka o sportovním lyžování se datuje kolem roku 995 n. l. Z této doby pochází informace o tom, že norský král Olaf I. Tryggvason byl vynikající sportovec na zemi i na moři. Populární turistický závod Birkebeiner Ski Loppet se každoročně koná na počest události, která se odehrála roku 1206 při záchraně norského krále Haakona, pozdějšího sjednotitele Norska. Podobná historická událost ve Švédsku dala podnět ke vzniku nejmasovějšího dálkového běhu Vasaloppet (Vasův běh – 14 tisíc běžců). Již roku 1200 n. l., během bitvy o Oslo, norský král Sverre vysílal lyžemi vybavené vojenské jednotky na rozsáhlé průzkumné výpravy. Postupem času se zlepšujícími se životními podmínkami ve Skandinávii se lyžování změnilo z nutné základní potřeby v prostředek zábavy a způsob trávení volného času. Roku 1779 se dánský kněz Nicolay Jonge zmiňuje o tom, že v Norsku je běžné, že děti hojně lyžují, a to dokonce i v přímořským oblastech, kde pro lyžování není žádný praktický důvod, prostě jen pro zábavu. Zde lze hledat počátky, kdy se běh na lyžích stal postupně norským národním sportem. Vznik a zejména rozkvět lyžování jako sportu byl možný díky několika propagátorům tohoto nového sportovního odvětví. Jedním z nich byl Sondre Norheim, nejlepší lyžař z oblasti Telemark. Okolo roku 1868 on a jeho lyžařští kolegové vítězili ve všech sportovních kláních v Christanii (dnešním Oslu). Stalo se tak díky vývoji v technice lyžování a zlepšeních materiálního vybavení.

19

2

BĚH NA LYŽÍCH

Přínos Norheima je kromě propagace lyžování i v jeho inovacích lyžařského vybavení a změnách techniky lyžování. Norheim se pokusil zvýšit ovladatelnost lyží vylepšením upevnění boty k lyži. Do té doby se používaly pouze jednoduché řemínky, které přidržovaly špičky boty k lyži. Norheim k nim přidal ohnuté březové kořeny, které zpevnily patu a tím zvýšily kontrolu nad ovládáním lyží.

20

Jeho vynález je možné považovat za počátky moderního vázání. Další z jeho „vynálezů“ je postranní vykrojení lyží. V té době již byly lyže natolik pružné, že umožňovaly ohyb při zatížení ve fázi zatáčení, a tím bylo možné realizovat plynulou změnu směru jízdy. V neposlední řadě je Norheim i objevitelem telemarku, který ještě více omezil smýkání lyží při změnách směru.


Druhým norským lyžařem, který významně přispěl k rozšíření lyžování, byl Fridtjof Nansen, který roku 1888 přešel na lyžích napříč Grónskem. Tento statečný čin ukázal, že s pomocí lyží je možné prozkoumat oblasti do té doby pro člověka nepřístupné. Jeho tým ušel během čtyřiceti dní vzdálenost pěti-

set kilometrů. Roku 1911 další Nor Roald Amundsen došel na lyžích až na jižní pól. K nám, do střední Evropy, se první informace o lyžování dostaly v 18. a 19. století, avšak k jejich masovějšímu rozšíření dochází až ve druhé polovině 19. století.

Od přesunu v krajině k lyžařskému sportu Pohyb a běh na lyžích patří historicky mezi nejstarší sportovní disciplíny. Jako několik dalších vytrvalostních sportů také běžecké závodění vyšlo z každodenní životní potřebnosti. Podle kroniky se první profesionální lyžařská soutěž v běhu, skoku a slalomu uskutečnila již v roku 1767 v Norsku. Všechny disciplíny lyžaři absolvovali na jednom páru lyží. Mnoho účastníků soutěže tvořili členové armády, která byla součástí lyžařské společnosti. Za počátek sportovního lyžování v Čechách můžeme považovat rok 1887, kdy Josef Rösler-Ořovský založil v Praze první lyžařský spolek v Evropě (mimo Skandinávie). Čechům patří prvenství i za ustanovení prvního lyžařského svazu (1903) s názvem Svaz lyžařů v království českém. Prvním předsedou Svazu se stal významný propagátor lyžování v Čechách Jan Buchar z Dolních Štěpanic, který napsal první metodický článek o jízdě na lyžích. První závody ve střední Evropě se pořádaly roku 1893, z nichž dva proběhly na našem území a třetí na území Rakouska. První zimní olympijské hry byly uspořádány roku 1924 ve francouzském Chamonix a jejich součástí byly běhy na 18 a 50 km, závod sdružený a skok. Roku 1936 byl při-

2

2.1

dán štafetový běh na 4× 10 km. Po druhé světové válce se podoba soutěží postupně měnila až do dnešní doby. Od historických začátků se samozřejmě běžecké lyžování vyvíjelo do současné podoby. Uskutečnily se převratné změny v technice pohybu a ve vybavení. Doslova technická revoluce v oblasti vývoje nových materiálů a výrobků, úpravě běžeckých tratí, ale taktéž ve sportovní přípravě, udělala z běžeckého lyžování nejdynamičtější sportovní odvětví za posledních 80 let. Rychlost pohybu v běhu na lyžích se za tuto dobu zvýšila o 50 % (pro srovnání: v plavání na 1500 m o 40 %; v rychlobruslení o 20 % a v atletice v běhu na 10 km o 12 % ). Běh na lyžích v současně podobě neznamená jen závodní projev spojený s představou maximálního sportovního výkonu, ale po zvládnutí základních lyžařských dovedností přináší více než jakýkoliv druh sportu prožitky z přírody a radosti z pohybu v zasněžené krajině. Potřeba pohybové aktivity aerobního charakteru má svůj význam při kompenzaci civilizovaného způsobu života současné generace. Zdravotní význam běhu na lyžích spočívající v prevenci onemocnění oběhového systému je jednoznačný.

21

2

22

BĚH NA LYŽÍCH

Moderní výbava pro sjezdové lyžování


Moderní výbava pro běžecké lyžování

2

23

2

BĚH NA LYŽÍCH

2.3

Vývoj techniky běhu a vybavení Je zajímavé porovnání, jak různé faktory ovlivňovaly výkonnost lyžařů a průměrnou rychlost na vrcholných světových soutěžích. Na počátku třicátých let byla průměrná rychlost v závodě okolo 3,8 m/s. V třicátých letech se zdokonaluje lyžařské vybavení, ve čtyřicátých letech dochází k výrazné popularizaci sportovního lyžování a tím k nárůstu zájmu o tento sport a zkva-

24

Klasická technika běhu

litňování tréninkových metod. V padesátých letech se začínají používat vosky pro skluz, čímž se dále zvyšuje rychlost běhu. V šedesátých letech se objevují první umělohmotné skluznice. K výraznému nárůstu rychlosti běhu dochází v sedmdesátých letech, a to hned z několika důvodů. Objevují se nové lehké materiály (např. skluznice z polyetylenu), vylepšují se lyžařské boty


a vázání a v neposlední řadě se začínají lyžařské tratě upravovat strojově. Doslova revolucí v běžeckém lyžování byl v polovině osmdesátých let raketový nástup nové techniky běhu – bruslení. V důsledku této nové techniky došlo v následných letech k dalšímu vývoji v oblasti používaných materiálů (např. grafitové skluznice), zlepšení vybavení, vosků, bot a vázání apod. Výsledkem tohoto vývoje je zvýšení průměrné rychlosti z 3,8 m/s v roce 1935 na dnešních 7 m/s. A vývoj se nezastavuje. S tím, jak se vyvíjelo lyžařské vybavení, měnila se i technika běhu. Až do vzniku

zimních olympijských her připomínala spíše zrychlenou chůzi, zpočátku se běhalo jak s jednou dlouhou holí, tak se dvěma holemi. Olympijské hry zvýšily tlak na zrychlení běhu. V té době se prosadil takový způsob běhu, pro nějž byl charakteristický stejnostranný odraz a odpich (současně s odrazem pravé lyže se realizoval i odpich pravé hole – tzv. passgang). Po roce 1946 se prosazuje technika charakterizovaná skluzem na jedné lyži tak, jak ji známe dnes. Později došlo k její modifikaci zvýšením frekvence kroků a zdůrazněním významu silových schopností. Tato etapa pokračuje dodnes.

Současné trendy v běžeckém lyžování V posledních letech prošlo běžecké lyžování velmi bouřlivým rozvojem. Přispěly k tomu především změny v technologii úpravy běžeckých tratí a nová technika běhu (bruslení), které si následně vynutily změny ve výzbroji a výstroji, použití nové konstrukce lyží, holí a materiálů (karbonová vlákna, fluorové parafíny, prášky, vosky a spreje). Lyžařské firmy, které do té doby profitovaly především na výrobě sjezdového materiálu, se brzy přizpůsobily tomuto trendu. Umělé hmoty zcela ovládly nejenom výrobu běžeckých lyží a holí, ale i vázání, bot a oblečení. Lyžařská výstroj a výzbroj patří neoddělitelně k lyžování a její problematika je někdy diskutovaná častěji než sportovní příprava nebo technika běhu na lyžích. Inovace lyžařského materiálu přináší stále novější lyže a hole, které jsou lehčí, rychlejší a pevnější, oblečení je hezčí, barevnější a nepostrádá vysokou funkčnost.

2

2.4

Konstrukci běžeckých lyží od poloviny 70. let výrazně ovlivnily renomované sjezdařské firmy. V tomto období se začalo v alpských zemích masově běhat a to přineslo změny v sortimentu běžeckých lyží. Při jejich výrobě se začala uplatňovat obdobná technologie, která se používala při výrobě sjezdových lyží. V současné době téměř všechny firmy vyrábějí běžecké lyže kasetovým způsobem, který eliminuje nedostatky sendvičové a krabicové technologie. Běh na lyžích patří mezi cyklické sporty vytrvalostního charakteru. Projevuje se pravidelnou prací dolních a horních končetin a svalstva trupu. Souhrn dílčích pohybů zatěžuje globálně svalstvo celého těla a tím všestranně a harmonicky rozvíjí funkční zdatnost organismu. To dává pro rozvoj této lyžařské disciplíny řadu možností v oblasti sportovní přípravy (trénink lyžařů-běžců i sportovců jiných sportů a disciplín) a masového sportu (rekreační forma a turistika).

25

2

BĚH NA LYŽÍCH

Mezi přednosti běhu na lyžích v jeho rekreační i závodní formě patří to, že nedochází k nadměrnému opotřebení pohybového aparátu vlivem gravitačního přetížení po odrazu, k namožení a poškození svalových úponů a kloubních spojení pohybového aparátu. V převažujícím silově-vytrvalostním charakteru zatížení na ně nejsou kladeny příliš vysoké nároky. Při správném technickém zvládnutí klasického běhu nedochází k přetěžování

2.5

Zdravotní rizika lyžařského běhu jsou limitována klimatickými podmínkami a při extrémně nízkých teplotách mohou mít negativní vliv na respirační aparát. Optimální tepelná ochrana organismu sportovce před podchlazením se při výkonu realizuje vhodným oblečením.

Běžecké lyžování v České republice Lyžování v naší republice je soustředěno pod Svazem lyžařů České republiky (SLČR), který je zájmovým sdružením občanů ČR a vrcholnou organizací lyžařského sportu v České republice. SLČR hájí zájmy lyžování směrem k organizacím v ČR i k Mezinárodní lyžařské federaci (FIS). Je členem ČSTV, Českého olympijského výboru a FIS. Základním posláním Svazu lyžařů ČR je široká podpora rozvoje lyžování, lyžařského sportu, vrcholového lyžování a sportovní reprezentace České republiky. Základem činnosti je aktivní podpora a propagace všech forem lyžování mládeže a dospělých.

26

bederní páteře, při bruslení dochází ke zvýšeným nárokům na pohyblivost kyčelního a kolenního kloubu.

Svaz lyžařů ČR je nejstarším národním lyžařským svazem na světě. V roce 2003 oslavil 100 let od svého vzniku. Byl založen 21. 11. 1903 v Jablonci nad Jizerou na setkání tří zástupců prvních lyžařských klubů na našem území a byl nazván Svazem lyžařů Království českého. V současnosti má Svaz lyžařů ČR osm odborných úseků. Jsou to úseky běhu na lyžích, skoku na lyžích, severské kombinace, alpských disciplín, akrobatického lyžování, snowboardingu, travního lyžo-

vání a základního lyžování. Sdružuje více než 14 000 aktivních členů. Počet lyžující veřejnosti přesahuje 2 miliony osob. Úsek běhu na lyžích zabezpečuje v rámci Svazu lyžařů ČR rozvoj běžeckého lyžování a spor tovní reprezentaci v disciplínách, které jsou pro jednotlivá období stanoveny soutěžním řádem. Jak již bylo uvedeno v části o historii běžeckého lyžování, hovoříme dnes o dvou technikách běhu na lyžích. Jedná se o techniky klasickou a volnou, ve kter ých jsou vypisovány soutěže. Klasickou techniku tvoří střídavý běh, soupažný běh, stoupání jednostranným nebo oboustranným stromečkem bez fáze skluzu a všechny pr vky sjezdové techniky bez zr ychlování bruslením nebo odšlapováním. Pro otáčení jsou ke změně směru povoleny kroky a odšlapy. Je zakázáno používat techniku bruslení a odbruslování. V místech, kde je nar yta stopa, se nesmí při zatáčení odšlapovat. Toto pravidlo platí i pro ty závodníky, kteří ve stopě nejedou. Volná technika zahrnuje všechny techniky běžeckého lyžování.

3 Kdy a jak začít Moje sportovní začátky, dlouhá závodní kariéra a její závěr spojený s mateřstvím mi umožňují říci něco k tomu, kdy začít. Já sama jsem s běžeckým lyžováním začínala relativně pozdě. Podle většiny špičkových závodníků je ideální začínat se závodním lyžováním v 10–12 letech. Samotné seznámení s lyžemi je však možné již od chvíle, kdy dítě začne dělat první krůčky. Moje dcera se na lyže poprvé postavila ve druhém roce života a ve třech letech už začala s opravdovým lyžováním. Začátky byly samozřejmě minutové a stále se držím zásady, že pokud nemá zájem, „lyžařská lekce“ se končí. To bych doporučila jako základní pravidlo pro všechny rodiče.

3

28

BĚH NA LYŽÍCH

Vyhlášení výsledků soutěže „Hledá se nová Kateřina Neumannová“ v červenci 2007 na Zadově

KDY A JAK ZAČÍT

3

Kdy začít lyžovat s dětmi

3.1

Běh na lyžích je poměrně přirozená pohybová činnost, která zahrnuje velmi širokou škálu pohybových dovedností, potřebných pro účelný a hlavně bezpečný přesun na lyžích v zasněženém terénu. Vedle nejjednodušší lokomoce, kterou je chůze, se jedná o různé způsoby běhu, výstupů, změn směru jízdy, způsobů sjíždění, zrychlování, regulace rychlosti jízdy a brzdění. Vlastní pohyb na lyžích je tedy vcelku přirozená lokomoce, jejímž základem je chůze na lyžích. To umožňuje bezpečné seznámení s běžeckými lyžemi prakticky v každém věku, od dětí až po seniory. Je třeba jen zabezpečit vhodný rovný terén a základní vybavení. Není podmínkou být na první lekci oblečen a vybaven jako na mistrovství světa. Seznamovací lekce by měla proběhnout s někým, kdo je schopen předvést základní způsoby chůze na běžeckých lyží a pomoci dobrou radou podle věku začátečníků. U dětí je vše jednodušší a přímější, riziko zranění při pádu je minimální, na rozdíl od začátečníků staršího věku či seniorů. U malých dětí jde zpočátku o seznámení s lyžemi obecně. Při prvních krůčcích na lyžích pak samozřejmě nepoužíváme běžecké lyže, ale vybavení odpovídající věku. Začátky jsou tedy spojeny spíše s chůzí a klouzáním na dětských lyžích. Hlavní je přitom veškeré aktivity provádět jen krátce a po dobu, po kterou dítě činnost baví. Vlastní nácvik techniky běhu na lyžích u dětí by měl probíhat v souladu s biologickými a motorickými předpoklady v jednotlivých věkových obdobích. Motorická úroveň vždy těsně souvisí s tělesnými předpoklady dětí, které vyplývají z rovnoměrného růstu a vyrovnaných tělesných proporcí, adekvátně jejich aktuálnímu věku.

Běžecké začátky u dětí ve věku 6–8 let by měly mít spíše zábavnou nenásilnou formu. Nácvik by měl mít komplexní charakter bez velkého vysvětlování detailů nacvičovaného pohybu. Děti tohoto věku se nejlépe učí napodobováním a jsou schopny provést nový pohyb „naráz“. Cílený nácvik techniky by měl začínat mezi 8–12 lety, kdy by snahou mělo být zvládnutí racionální sportovní techniky. Stejně jako v mladším věku je třeba k nácviku techniky běhu na lyžích používat celostní metodu napodobování. Velmi důležitá je správná ukázka každého technického detailu. V období dospívání mezi 12–15 lety je zdokonalování techniky často negativně ovlivněno probíhajícími změnami v organismu. Dochází k ovlivňování motoriky v důsledku rychlého vývoje organismu, pohyby jsou často narušeny. Je to způsobeno především změnami pákových poměrů končetin, přemístěním těžiště, opožďuje se rozvoj svalové hmoty za celkovým růstem těla, u dívek dochází ke zvyšování tělesné hmotnosti. Nejvhodnější pro nácvik nových pohybů v tomto období je analyticko-syntetická metoda, která umožňuje lépe zvládnout detaily techniky. Věk 15–18 let je obdobím, ve kterém se funkce organismu vyrovnávají. Pohyby jsou účelné a plynulé (racionální). Jsou tak dány předpoklady ke zvyšování celkové výkonnosti i růstu speciálního sportovního výkonu. Nácvik a zdokonalování techniky probíhá v úzké návaznosti na rozvoj speciálních pohybových schopností. Lze počítat s uvědomělým a aktivním přístupem sportovce k nácviku, který je potřeba individualizovat podle jeho předpokladů a schopností.

29

3

BĚH NA LYŽÍCH

3.2

Seznámení dětí s lyžemi a lyžováním Krásné zimní prostředí, které je kulisou lyžování, vytváří samozřejmě specifické podmínky pro realizaci pohybových činností. Tuto skutečnost musíme mít vždy na zřeteli především při pr vním seznamování dětí s lyžemi. Jak již bylo uvedeno, jde o seznámení s lyžováním na nějaké formě sjezdových, spíše tedy dětských lyží. Při výběru vybavení je třeba si uvědomit, že jde skutečně o všeobecnou průpravnou fázi a lyže by měly umožňovat chůzi a jízdu na rovině. V další fázi už je třeba řešit vybavení pro nácvik základů sjezdové techniky s využitím lanovek a vleků. V případě zájmu dítěte i rodičů lze samozřejmě začít na dětských běžkách, ale většinou jde vždy o doplněk ke sjezdovému nácviku. Základem pro všechny lyžařské disciplíny je všeobecná lyžařská průprava. V jejím průběhu se klade důraz na zvládnutí všech základních lyžařských dovedností a seznámení s prostředím. To je u dětí zvláště důležité. Vhodné oblečení a délka pobytu totiž ovlivňují vytváření základního vztahu k lyžařskému sportu a podcenění specifiky prostředí často zaviní nechuť dětí. Vždy je důležitější spokojenost dítěte, radost z pohybu a odpovídající teplo (nesmíme nechat dítě promrznout, ale nemělo by se ani potit ve vrstvách svetrů).

30

Specifika pohybu na sněhu a počáteční nestabilita při základní lokomoci by měly být proto v počátcích zvládány především hravými formami a práce podle příruček by měla přijít na řadu později. Tím se liší začátky dětí a dospělých. U začínajících dospělých lze samozřejmě dosáhnout rychlého úspěchu systematickou prací založenou na logickém postupu od seznámení s lyžařskou výzbrojí, přes postoje a pohyby na místě k pohybu na rovině a na svahu. Děti zvládají všechny činnosti spíše komplexně, a proto škola hrou přináší nejlepší a nejrychlejší výsledky. Výrazně může pomoci kolektiv, a tak jeden či dva dny ve školičce na horách většinou přinese větší úspěch než týdenní „rodičovský dril“. Důležité jsou pro začátek i pády a vstávání a ty se skupinově zvládají lépe a veseleji. Konkrétní odpověď na otázku, v jakém věku začít, je velmi těžká. Podstatné je to, co mají rodiče za představu o počátečním pohybu na lyžích. Jde o základní lokomoci, a tak dítě, které zvládá běžnou chůzi, může samozřejmě připnout i lyže. Pokud bude mít dítě dostatečnou radost z malých krůčků a svezení, je to dobrý začátek. O systematičtějším základním lyžování můžeme začít hovořit okolo 3 let, ale žádný velký náskok před dětmi, které začínají v 5 až 7 letech, stejně většinou nezískáme.

KDY A JAK ZAČÍT

3

Sportovní začátky dětí

3.3

Spor tovní příprava je v běžeckém lyžování spojena se zdokonalováním běžeckých technik a tréninkem na soutěže. Ve spor tovních začátcích úspěšných

světových lyžařů jsou poměrně velké rozdíly. Kateřina Neumannová začínala relativně pozdě, ale po velmi kvalitní všestranné přípravě v jiných spor tech.

31

3

BĚH NA LYŽÍCH

Pokud se podíváme na některé špičkové světové závodníky, jsou jejich začátky různé. Norský běžec J. A. Svar tedal začal se závodní činností již v 7 letech a jako devítiletý popr vé závodil tak usilovně, že ho matka chtěla v závodě zastavit. Organizovaný trénink začal od svých 10 let. Jako patnáctiletý měl roční tréninkový objem asi 415 hodin se dvěma intenzivními tréninky týdně. Týdenní objem zatížení měl velmi různorodý, od 8 do 20 hodin. V kategorii seniorů (25 let) dosáhl pak jeho roční tréninkový objem 750 hodin. Zvyšování objemu ze 415 na 750 hodin tedy tr valo 10 let. Kolegyně z norské reprezentace Kristin Stormer Steira začala s cíleným tréninkem ve 13 letech s důrazem na všestrannou spor tovní činnost. Již v tomto věku však absolvovala týdně 1–2 inter valové tréninky a 1–2 posilovací tréninky. Jako patnáctiletá měla roční tréninkový objem 320 hodin a ve 24 letech v přípravě na ZOH Turín měla roční objem tréninku 825 hodin. Pro sportovní přípravu děti v našich podmínkách je zpravidla užíváno dělení na dvě etapy. Pr vní navazuje na všeobecnou lyžařskou přípravu mládeže a nazýváme ji etapou základní sportovní přípravy. Druhá etapa je již zaměřena na intenzivní sportovní trénink a na přechod do kategorie seniorů a nazýváme ji etapou speciální sportovní přípravy.

32

Etapa základní sportovní přípravy, věk 10–16 let Délka by neměla být kratší než 3 roky. • Hlavní úkoly – všestrannost, adaptace na pravidelnou zátěž a vytvoření předpokladů pro výkonnost v pozdějším věku. • Obsahově je zaměřena na vybudování základů pozdější speciální výkonnosti, jde tedy o vytváření základních fyzických i psychických předpokladů pro další trénink a vývoj.

• Cílem je harmonický rozvoj, všestrannost se zdůrazňováním obecné vytrvalosti a adaptace na pravidelné zátěže. Vytvářejí se základy dovedností – základní prvky běžecké techniky a lyžování, znalosti taktiky. Důležité je i zaměření psychologické přípravy – budování odolnosti, volní výchova, motivace, vytvoření trvalého zájmu o sport. Etapa speciální sportovní přípravy, věk 17–20 let • Hlavní úkoly – přechod od všestrannosti ke specializaci, nárůst zatížení (objem, intenzita), návyky regenerace a psychohygieny, zabezpečení průběžné kontroly funkční zdatnosti a zdravotního stavu s ohledem na zvýšené nároky speciální etapy. • Rozvíjí se pohybové schopnosti a dovednosti, které podmiňují vlastní výkon – vytrvalost a stabilizaci techniky. U chlapců bývá tato etapa delší, u děvčat se maximální výkonnost dostavuje dříve. • V zásadě jde v této etapě o další posílení předpokladů pro vrcholovou sportovní výkonnost v následující etapě. Vysoké výkony ve 20 letech samy o sobě nesnižují perspektivnost závodníků, důležitý je ovšem způsob, jak jich bylo dosaženo. Bylo-li to cestou předchozí akcentované specializace a intenzity, nelze s výraznějším vzestupem výkonnosti dále počítat. Naopak v případech, kdy bylo se specializovanou přípravou započato v 17–18 letech po víceleté všestranné přípravě, lze oprávněně očekávat, že pásma vrcholných výkonů se dosáhne poměrně brzy a další výkonnostní růst je možný.

KDY A JAK ZAČÍT

3

Jak na to se zvyšujícím se věkem

3.4

Začátečníci pokročilejšího věku by měli začínat pod odborným vedením. Zajistí to rychlejší zvládnutí základů techniky a možnost rychlejšího přechodu do náročnějších terénů. Pokud jse o pokročilejší začátečníky, kteří již mají zvládnuté základy techniky a nějaké zkušenosti, lze doporučit pozvolné opakování a reálné zhodnocení aktuálního stavu. Přecenění zkušeností je v běžeckém lyžování a především v zimní turistice na běžkách velmi nebez-

pečné. Návrat do běžeckých stop po třiceti letech je velmi podobný úplnému začátku. Rozhodující je samozřejmě věk a celkový zdravotní stav. Není zcela pravda, že vysoká úroveň kondice automaticky znamená dobrý zdravotní stav, a proto by měly být tyto dva ukazatele posuzovány samostatně. V následující části publikace si můžete sami vyhodnotit, zda jste pro běh na lyžích zdravotně a fyzicky způsobilí.

Dotazník zdravotní způsobilosti Pokud na některou z následujících otázek odpovíte kladně, konzultujte před tím, než začnete běhat na lyžích, váš zdravotní stav s lékařem. 1. Trpíte nějakou srdeční nebo cévní chorobou? 2. Léčíte se v současné době na některé srdečně-cévní onemocnění? 3. Trpíte cukrovkou a užíváte inzulin? 4. Užíváte nějaké léky, jejichž účinky mohou být ovlivněny zvýšenou tělesnou námahou? 5. Jste starší než 45 let a necvičíte již déle než pět let? 6. Kouříte více než 10 cigaret denně? 7. Máte vrozené dispozice pro srdečně-cévní onemocnění a necvičíte již déle než pět let nebo cvičíte jen nepravidelně? 8. Míváte potíže „chytit dech“ při výstupu do schodů do čtvrtého patra nebo výše? 9. Máte chronické ortopedické problémy, bolesti kolen, kyčlí, artritidu nebo nějaká metabolická onemocnění? 10. Jste těhotná a necvičila jste pravidelně před těhotenstvím ani během něj?

Dotazník způsobilosti pro běh na lyžích Běh na lyžích je komplexní pohybová aktivita, která klade nároky na činnost mnoha tělesných orgánů. Klíčovou otázkou je stav srdce a oběhového aparátu, proto se následující dotazník orientuje především na zhodnocení stavu oběhového aparátu. Dotazník je rozdělen do sedmi částí, vyberte příslušnou odpověď a na závěr sečtěte body ze všech sedmi okruhů.

33

3

BĚH NA LYŽÍCH

1. Současná pohybová aktivita Napište počet hodin, během nichž se věnujete následujícím aktivitám každý týden: Vytrvalostní sporty (běh na lyžích, běh, cyklistika, veslování, plavání, inline bruslení apod.) __ × 6 = ____ Ostatní sporty (basketbal, fotbal, hokej, volejbal, tenis, squash apod.) __ × 5 = ____ Posilování __ × 5 = ____ 2. Zranění Vyberte číslo, které nejlépe vystihuje frekvenci výskytu následujících zranění (často = 1, občas = 2, zřídka nebo nikdy = 3): Míváte zranění nohy nebo kotníků? Míváte zranění ramen, paží nebo hrudníku? Míváte problémy se zády? 3. Tělesná hmotnost Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje vaši hmotnost? Moje hmotnost je do 5 kg od ideální hmotnosti (nad nebo pod) Moje hmotnost je 5–10 kg od ideální hmotnosti (nad nebo pod) Moje hmotnost je více než 10 kg od ideální hmotnosti (nad nebo pod) 4. Věk 30 let a méně 31–40 let 41–50 let 51–60 let nad 60 let

____(5) ____(4) ____(3) ____(2) ____(1)

5. Klidová tepová frekvence Méně než 60 tepů za minutu 60–69 tepů za minutu 70–75 tepů za minutu 76 a více tepů za minutu

____ ____ ____

____(3) ____(2) ____(1)

____(4) ____(3) ____(2) ____(1)

6. Srdečně-cévní příhody Nemám žádné potíže Potíže se vyskytly v minulosti a byly vyléčeny V současné době pociťuji subjektivní srdečně cévní potíže

____(3) ____(2) ____(1)

7. Kouření Jsem nekuřák nebo nekouřím již déle než jeden rok Kouřím příležitostně Kouřím více než 10 cigaret denně

____(4) ____(1) ____(0) Celkový součet: ____

Hodnocení: Více než 54 bodů: Váš srdečně-cévní aparát je v pořádku. Můžete bez obav běhat na lyžích. 37–54 bodů: Zdatnost vašeho srdečně-cévního aparátu je průměrná. S lyžováním začínejte obezřetně a tréninkové dávky zvyšujte postupně. 26–36 bodů: Zdatnost vašeho srdečně-cévního aparátu je nízká. Při lyžování dbejte na to, aby intenzita byla zpočátku malá. Nepřetěžujte se. Méně než 26 bodů: Před tím, než si připnete lyže, konzultujte váš stav s lékařem, který by vám měl doporučit přiměřené tréninkové dávky.

34

4 Vybavení lyžaře Běžecké lyžování se za dobu mé závodní činnosti výrazně změnilo. Ve spojení s novými technologiemi se výrazně změnily lyže a v posledních letech jsem používala i zcela nové hole. Ruku v ruce s tím se vyvíjela celá „alchymie“ mazání. Celková výbava pro běh na lyžích je poměrně komplexní záležitost zahrnující nejen lyže s vázáním, hole a boty, ale i oblečení zajišťující komfort v měnících se zimních podmínkách.

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Běh na lyžích trénujeme s Kateřinou Neumannovou

Recommend Documents