Bezpečnostní kontrola osob pomocí rentgenových skenerů
Karla Petrová, Ivana Zachariášová Státní úřad pro jadernou bezpečnost DRO 2011, Vyhne
Expozice osob z důvodů jiných než lékařské indikace • V mezinárodních standardech „ medico-legal“ nebo „non- medical“ exposure Patří zde: lékařská expozice provedena z jiných důvodů než indikovaných lékařem – např. pojišťovna, sport, určení věku, preventivní vyšetření asymptomatických osob na jejich vlastní žádost, vyšetření z důvodu podezření na nelegální činnost ( pašování předmětů,látek v tělních dutinách ) expozice z důvodů kontroly osob pomocí IZ pro bezpečnostní účely – zejména letiště, věznice, nebo kontrola vozidel prozařováním za účelem vyhledávání ilegálně převážených osob
Aktuální stav v ČR • Lékařská expozice prováděná z důvodů jiných než lékařské indikace není dle průzkumu SÚJB prováděna nijak masově nicméně je velmi obtížné ji sledovat či regulovat neboť není zdravotnickými zařízeními evidována zvlášť • Výjimku tvoří vyšetření osob podezřelých z pašování – takto je ročně kontrolováno asi 30 osob většinou ne českých občanů a vše je evidováno a prováděno pod odpovědností celní správy a vyšetření je prováděno na žádost státního zástupce v rámci zahájeného trestního stíhání nebo se souhlasem dotčené osoby
Aktuální stav v ČR – bezpečnostní RTG • Kontrola osob z bezpečnostních důvodů pomocí RTG není v současné době v ČR používána • 5 firem obdrželo od SÚJB pouze povolení pro distribuci rtg přístrojů určených pro bezpečnostní kontrolu osob • Podmínkou licence SÚJB je, že tyto firmy budou informovat potenciální zájemce o koupi a používání tohoto přístroje o nutnosti požádat SÚJB o povolení k tomuto používání.
Aktuální stav v ČR – bezpečnostní RTG • Tato podmínka zaručuje, že veškeré používání těchto přístrojů pro účely bezpečnostní kontroly osob bude pod kontrolou SÚJB • O povolení žádá potenciální uživatel – ten musí předložit veškerou požadovanou dokumentaci včetně zdůvodnění používání zdroje ionizujícího záření pro daný účel
Podmínky stanovené SÚJB pro používání RTG pro bezpečnostní kontrolu osob SÚJB při jednáních s distributory a některými potenciálními zájemci o používání těchto přístrojů uvedl, že bude při posuzování žádosti brát v úvahu zejména, zda použití rentgenového zařízení za účelem bezpečnostní kontroly osob bude pro konkrétní podmínky zdůvodněno. Pro toto zdůvodněné použití pak bude dále brát v úvahu zda: • bude zaměřeno cíleně pouze na vybrané (podezřelé) osoby ( ne rutinní použití), • bude stanoven dolní věkový limit takto kontrolovaných osob, • je prováděna evidence kontrolovaných osob a jakým způsobem, • pro konkrétní účel použití bude činnost optimalizována jak vzhledem k radiačním pracovníkům obsluhujícím rtg zařízení, tak pro kontrolované osoby • nebudou překročeny limity ozáření pro tyto osoby stanovené ve vyhlášce č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů; • kontrolované osoby budou uživatelem informovány (příp. prokazatelně s ohledem na podmínky používání) o: – dávce záření, kterou kontrolovaná osoba při jedné kontrole na daném konkrétním rtg zařízení obdrží, – použitém způsobu provádění kontroly pomocí rentgenového záření a též o radiačním riziku s kontrolou spojeném, – celkové dávce záření, kterou může jedna osoba při daném způsobu kontroly obdržet v jednom roce. Kontrolovaná osoba musí mít také možnost tuto kontrolu odmítnout a podrobit se kontrole alternativní metodou – např. osobní prohlídce.
Dávky • Dávky, které obdrží osoby při jedné kontrole jsou hodnoceny v rozmezí od 0,1 μSv/snímek ( většinou 2-3 snímky na kontrolu) pro tzv. back scatter – tedy pouze kontrolu povrchu těla až po 10 μSv/snímek pro prozařovací techniku – tedy zahrnující kontrolu tělních dutin. • Jedná se z hlediska radiační ochrany o dávky velmi nízké avšak získané v neprospěch zdraví dotčených osob. Nelze ale hovořit o dávce zanedbatelné, pokud bude u některých jednotlivců docházet k opakovaným expozicím, což není nereálný předpoklad vzhledem k různým teroristickým hrozbám na různých místech, a tedy možnosti masivnějšího zavádění tohoto způsobu kontroly do života společnosti.
Dávky - srovnání •
•
•
Srovnání s dávkami z jiných způsobů ozáření může být velmi zavádějící nicméně pro hrubou představu lze uvést, že jednoduchý snímek plic reprezentuje dávku v rozmezí od 20 do 200 mikroSv (záleží na přístroji a postupech). Samotný let z Evropy do Ameriky může znamenat desítky mikroSv. Nicméně v případě snímku plic – tzn.lékařského ozáření je k tomuto ozáření lékařská indikace a ozáření je vyváženo jednoznačným přínosem pro vyšetřovanou osobu. Má se také za to, že lékař zvážil všechny okolnosti, alternativní postupy a na základě toho rozhodl, že tato expozice je nezbytná pro stanovení diagnózy a správnou léčbu daného pacienta. V případě letecké přepravy není možné s ní spojené ozáření vyloučit – jistě nikdo nezpochybní její výhody a přínos. Dalším vhodným příkladem může být také velikost ozáření obyvatelstva v důsledku výpustí jaderných elektráren – toto ozáření je samozřejmě velmi přísně sledováno a hodnoceno. V současné době vychází průměrná hodnota dávky na jednoho obyvatele z provozu jaderné elektrárny řádově několik mikroSv za rok. Je to také dávka velmi nízká, ale hodnotitelná a stále důsledně sledovaná.
Alternativy Alternativní systémy sloužící k bezpečnostní kontrole osob na letištích existují a využívají buď pasivní detekce záření vyzařovaného lidským tělem, nebo aktivní ozáření kontrolované osoby vysokofrekvenčním zářením a následnou detekcí zpětně rozptýleného záření.
Žádost - stanovisko SÚJB • •
•
• •
V roce 2009 – první oficiální žádost o stanovisko ze strany letiště Ostrava SÚJB oslovil v této věci Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Úřad pro ochranu osobních údajů a Úřad pro civilní letectví za účelem společné diskuse k tématu a stanovení jednotného postupu. Diskuse proběhla a bylo dosaženo společného stanoviska pro oblast použití bezpečnostních rentgenů na letištích Zúčastnění se shodli, že v současné době není odůvodněno používat tento zdroj na letišti v rámci bezpečnostní kontroly osob navíc v současné době příslušný standard EU neumožňuje toto zařízení do kontrolních mechanismů na evropských letištích zahrnout ( tím bylo i podloženo stanovisko zástupců Ministerstva dopravy)
Stanovisko SÚJB Hlavními argumenty pro uvedené rozhodnutí jsou: •
hodnocení aktuální bezpečnostní situace v zemi neukazuje na nějak extrémně zvýšenou hrozbu (stanovisko Ministerstva vnitra)
•
snaha nezavádět zbytečně a nezdůvodněně do života člověka další umělé zdroje ionizujícího záření – k těm, které již existují bez ohledu na to zda chceme či nikoliv ( přírodní zdroje záření – kosmické záření, záření z radionuklidů v zemské kůře, radon) a nebo k těm, které v životě člověka existují proto, že je chápeme jako potřebné, zdůvodněné a přinášejí nám prospěch převažující újmu potenciálně jimi způsobenou.
•
existují alternativní techniky, které jsou schopny zkontrolovat povrch pasažérů se srovnatelnou citlivostí a bez použití IZ
Stanovisko SÚJB O stanovisku SÚJB k této problematice informovala předsedkyně SÚJB v roce 2010 premiéra a ministra vnitra a některé poslance, kteří se o danou problematiku aktivně zajímali z důvodu zvýšeného zájmu o tuto techniku po pokusu o teroristický útok na letadlo v prosinci 2009. Stanovisko je také zveřejněno na webu SÚJB
Některé postřehy k problému • • • • • • •
• •
SÚJB zaznamenal především obrovský tlak ze strany distributorů ne uživatelů ( motivace?) Byla snaha vytvářet dojem , že tyto přístroje všechno řeší – jakmile budou zavedeny , vše bude v pořádku a všichni bezpečni – což samozřejmě není pravda Není vyjasněno, jak bude ošetřena kontrola dětí příp. žen – ve svém důsledku by bez problémů mohli být kontrolováni pouze muži nad 18 let , což je asi společensky nepřijatelné Pokud bude existovat možnost volby – má to smysl? Znepokojivé zkušenosti ze zkušebního provozu v EU příp. USA – nikdo pasažérům nevysvětluje riziko – není kdo, lidé jsou vyzýváni k projití rtg pod příslibem rychlejší a bezproblémové kontroly (UK) Neexistuje evidence kontrolovaných osob Stále je diskutován i nemalý etický problém – přes veškerá opatření nelze zcela zabránit zneužití osobních dat – viz zkušenost z Heathrow Jedná se sice o velmi malé individuální dávky , nicméně potenciálně o desítky miliónů lidí Obava některých odborníků z vytvoření nežádoucího precedentu a možného rozšíření těchto přístrojů do běžného života lidí
Řetězová reakce?? • • • • •
Sportovní stadiony Nákupní střediska Banky Strategické budovy ????
Aplikace principu zdůvodnění problémy Které informace, parametry, údaje mají být vzaty v úvahu v procesu zdůvodnění Kdo všechno má být do procesu zdůvodnění zapojen – kdo o tom má rozhodnout? Nyní – hodně se prosazuje, že zdůvodnění není věcí radiační ochrany – je to celospolečenský problém, má se tím zabývat vláda – není však např. SÚJB právě pro vládu ten nástroj, který ji má v tomto pomoci? Co to znamená celospolečenský – má snad k danému problému být referendum, veřejná diskuse? A pomohlo by to? Jsou lidé schopni o takových věcech rozhodovat? Neřeknou nám - vy jste placeni z našich daní, rozhodněte pro nás optimálně. Je zde však opravdu možnost rozhodovat optimálně, když ve hře jsou emoce, velké peníze, osobní zájmy, někdy i politika – tedy lobbing, ovlivňování veřejného mínění – např. strašením ať už ze zavedení nebo nezavedení dané technologie nebo přeháněním v líčení jejich významu.
Aplikace principu zdůvodnění problémy Do diskuse také vstupují často ne zcela podložené nebo někdy i odborně nesprávné argumenty – např. zde zcela nesprávně byla používána nízká dávka jako jediný argument pro zdůvodnění ( dokonce byly chvíli snahy označit tuto expozici za zproštěnou regulace) Do procesu vstupují osobní názory, zájmy, víra, etika, politika, psychologie, hodnocení rizik, hodnocení celonárodních hrozeb (vazba na tajné služby) , v neposlední řadě taky peníze a hodnocení efektivity zvolené varianty. Kdo má být zodpovědný za koordinaci celého tohoto procesu a jak?
Mezinárodní standardy Problematika zdůvodnění použití ionizujícího záření (rtg) pro bezpečnostní kontrolu osob je obsažena jak v nově přijatých IAEA BSS tak v návrhu EU BSS. Tato expozice je nyní označena za nelékařské ozáření ( non-medical) a je to expozice obyvatelstva (public exposure). IAEA BSS považují tuto expozici za neodůvodněnou pokud ovšem okolnosti v dané zemi nevyžadují speciální bezpečnostní opatření z důvodu zvýšeného rizika – toto šalamounské ustanovení vzniklo na výslovnou žádost zástupců UK při tvorbě BSS a bylo dosaženo pod hrozbou UK, že zablokuje schvalování BSS pokud nebude vyhověno – jinak většina zemí byla pro nezdůvodněnost této expozice, pravdou však je, že IAEA obecně nechce vynášet obecný soud o tom co je a co není zdůvodněné Nyní v přípravě bezpečnostní návod k principu zdůvodnění kde i tento způsob využití zdrojů je uveden s příklady přístupů v některých zemích – např. Německo zákonem přímo zakazuje použití IZ k těmto účelům, Polsko povolilo používání ve věznicích
Evropa • EU BSS ponechávají finální rozhodnutí o zdůvodnění použití této technologie na členských zemích, stanoví určité podmínky. • Instalace těchto přístrojů podléhá také schválení DG MOVE – stanoví mimo jiné i prostředky pro bezpečnostní kontrolu osob na letištích. • Jakmile se tento návrh objevil – říjen 2008, vyvolal obrovské emoce v Evropském parlamentu a komise musela záměr odložit • Rozvinula se veřejná debata
HERCA – stanovisko HERCA - Heads of European Radiation Protection Control Authorities • Pokus o vydání společného prohlášení (stanoviska) k používání „lidských rtg skenerů“ – založena pracovní skupina, která analyzovala situaci ve všech zemích EU a na základě toho připravila návrh společného stanoviska Základní body stanoviska - Používání pro daný účel musí být zdůvodněno - Nelze říci, že obecně je používání tohoto zdroje zdůvodněno - Každá země specificky na základě vyhodnocení aktuální situace - Musí být k dispozici standard pro tyto přístroje - Osoby vyzvané k této kontrole musí být informovány o rizicích - Nemá být používáno k primární bezpečnostní kontrole Po poměrně bouřlivé a emotivní diskusi a několika verzích byl nakonec společný dokument koncem 2010 vydán – neříká ovšem nic konkrétního. Stanovisko bylo zasláno EC – ta odpověděla, že děkuje a že ho vezme v úvahu.
Evropa – poslední vývoj DG MOVE – jednání 14.9.2010 v Bruselu Nakonec dohodnuto, že do prostředků pro bezpečnostní kontrolu osob na letištích budou doplněny i lidské skenery – ať už využívající rtg nebo ne – toto je uvedeno v příslušném nařízení EC – s tím, že ovšem pro rtg skenery bude uveden odkaz na direktivu 29/96 – tzn. aplikaci principu zdůvodnění – takže finální rozhodnutí bylo ponecháno na radiační ochraně ( na rozdíl od USA např.) Vypadalo to na dobrý kompromis – ovšem při konečném schvalování dokument narazil na DG SANCO (září 2011), který nechce bez důkladné analýzy možného vlivu na lidské zdraví tento postup odsouhlasit – takže jsme na začátku celého procesu Byla založena pracovní skupina k řešení tohoto problému, skupina expertů k čl. 31 vyzvána k účasti – ČR korespondenční člen skupiny
USA • • •
•
Bezpečnostní rtg skenery osob v naprosto rutinním použití O instalaci rozhoduje TSA – Transport Safety Authority, existuje však analýza NCRP k této problematice založena zejména na individuálních dávkách jednotlivých kontrolovaných osob Přesto, že u soudu je v současné době několik podání na porušování lidských práv v souvislosti s těmito přístroji a ukázalo se již mnohokrát, že ochrana osobních dat je téměř nulová, jejich instalace na letištích v USA masově pokračuje, nákup a provoz přístrojů je zcela hrazen státem Osobní zkušenost – říjen 2011 – výběr pasažérů ke kontrole rtg skenerem je zcela na náhodném výběru bezpečnostního pracovníka, žádné informace nejsou poskytovány, přístroj není nijak označen, nerozlišuje se mezi ženami, muži – děti nevím, snaha o získání více informací od personálu byla naprosto zbytečná, pravdou je, že byla zachována aspoň určitá korektnost v tom, že ten kdo sledoval obrázky nebyl v kontaktu s kontrolovanou osobou – pouze pomocí vysílačky dával pokyn k jejímu propuštění,
Děkuji vám za pozornost
