BEZPEČNOST PRÁCE A HYGIENA V MŠ PŘI TECHNICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ ČINNOSTI

BEZPEČNOST PRÁCE A HYGIENA V MŠ PŘI TECHNICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ ČINNOSTI

LADISLAV RUDOLF ČÍSLO OPERAČNÍHO PROGRAMU: CZ.1.07 NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU: VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST OPATŘENÍ: 7.1 ČÍSLO OBLASTI PODPORY: 7.1.3 DÍLNA TECHNIKY VE SVĚTĚ DĚTÍ – ZÁŽITKOVÉ TVŮRČÍ DÍLNY V ROZVOJI TECHNICKÉHO MYŠLENÍ UČITELŮ A DĚTÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE REG. Č. CZ.1.07/1.3.00/48.0011

OSTRAVA 2014

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Recenzent: Doc. Ing. Vladimír Král, Ph.D.

© Doc. Ing. Ladislav Rudolf, Ph.D., 2014 © Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta

PO OUŽITÉ GR RAFICKÉ SY YMBOLY Průvod dce studiem m

Cíl kapitoly

Klíčová slova

Čas na prostudováání kapitolyy

Kontrolní otázky

Pojmy k zapamato ování

Shrnutí

Doporu učená literaatura

Otázkyy k zamyšlen ní

Obsah Slovo úvodem .................................................................................................................. 5 1 Zákon o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ............ 6 1.1 Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních.............................. 6 2 Hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ......................................................................................... 11 2.1 Hygienické požadavky pro školská zařízení ......................................................... 11 Shrnutí kapitoly........................................................................................................... 13 3 Požárníochrana ..................................................................................................................... 15 3.1 Požární nebezpečí ............................................................................................ 15 Shrnutí kapitoly........................................................................................................... 19

Slovo úvodem Učební text obsahuje vybrané pojmy z bezpečnostní problematiky, hygienických požadavků ve školských zařízeních a požární ochrany. Text má poskytnout základní znalosti zajišťující zdraví a bezpečnost při práci, a to hlavně v prostorách školských zařízení. U každé kapitoly jsou uvedeny pojmy k zapamatování, úkoly k zamyšlení a shrnutí kapitoly. Učební látka je rozdělena do tří kapitol, které jsou věnovány vybraným pojmům. U každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky a vybrané pojmy k zapamatování. Při čtení učebního materiálu si každý ověří, jak při studiu textové opory zvládl látku vysvětlenou v jednotlivých kapitolách. Potom si může sám odpovědět na kontrolní otázky. V případě, že čtenář nezná odpověď, tak se vrátí a vybranou kapitolu prostuduje znovu a vrátí se k otázkám, kde již dokáže odpovědět. Každá kapitola je v závěru doplněna shrnutím a literaturou. Učební materiál se opírá o platné znění vyhlášek a zákonů. Mohou však nastat případy, kdy dojde k novelizaci, jak probíhá schvalování zákonů v parlamentu. Uvedené zásady jsou však platné a úpravy vlivem novelizace stávající znění nepopírají a mohou sloužit jako základ studované problematiky.

5

K Kapitola prv vní 

1 Zákon n o předšk kolním, základní z m středn ním, vyššším odbo orném a jiném m vzděláv vání

Cííl kapitoly: Po o nastudováání kapitoly byste b měli býýt schopni definovat: d  základní informace o BOZP, vyplýývající ze školského zákon na,  povinnossti ředitele škkoly,  jak se deffinuje školní úraz,  co patří k základní do okumentaci BOZP. B

Kllíčová slova Škkolská a vzděělávací zařízeení, školní úrraz, školní řád d, dokumenttace.

as na prostu udování kapiitoly Ča 2 hodiny Sttudium prob blematiky přeedpokládá prostudování kapitoly, kd de se dozvítee základní infformace o „Bezpečnosti a ochraněě zdraví ve škkolách a školských zařízeeních“. Po prrostudování kapitoly u dovedete aplikovat na vvašem praco ovišti. získáte předsttavu o zmíněěné problemaatice, kterou

1.1 Bezpe ečnost a ochrana o zdraví ve školách š a školských zařízen ních  školy a ško olská zařízen ní jsou při vzdělávání v a s ním přímo souvisejícíích činnostech a při poskytován ní školských služeb povinny přihlížet k základním m fyziologickým potřebáám dětí, žáku a stu udentu a vyttvářet podm mínky pro jejjich zdravý vývoj v a pro předcházen ní vzniku sociálně paatologických jevu, olská zařízení zajišťují bezpečnost b a ochranu zdraví z dětí, žžáků a stude entů při  školy a ško vzdělávání a s ním přřímo souviseejících činno ostech a přii poskytová ní školských h služeb a poskytujíí žákům a stu udentům nezbytné inform mace k zajištěění bezpečno osti a ochranyy zdraví, olská zařízení jsou povinny vést evvidenci úrazů ů dětí, žáků a studentů, k nimž  školy a ško došlo při činnostech uvedených h v odstavcci 2, vyhoto ovit a zaslaat záznam o úrazu stanovenýým orgánům m a institucíím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence e úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okru uh orgánu a institucí, jimž se zázn nam o úrazu zasílá, z oly vydává škkolní řád. Ten n upravuje podrobnosti p k výkonu prááv a povinno ostí žáků  ředitel ško a jejich zákkonných zásstupců ve ško ole a podrob bnosti o pravidlech vztahu s pedago ogickými pracovníkyy, provoz a vnitřní v režim školy, podm mínky zajištěění bezpečno osti a ochran ny zdraví dětí, žáků, studentů a jejich ochraany před socciálně patolo ogickými jevyy, před diskrriminací, nepřátelstvvím, násilím a podmínky zacházení s majetkem zee strany dětíí, žáků a stud dentů.

6

Kapitola první  Povinnosti škol:  školy a školská zařízení jsou povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí (žáků) a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj,  školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a poskytují žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,  školy jsou povinny vést evidenci úrazů žáků, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům. Ředitel školy vydává školní řád, ředitel školského zařízení pak vnitřní řád:  tyto řády upravují podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, podmínky zacházení s majetkem ze strany žáků,  řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků,  škola v rámci výchovného působení seznamuje žáky s veškerým povinným rozsahem učiva, týkajícího se ochrany zdraví a bezpečí žáků, s riziky a ohrožením při dopravním provozu na komunikacích, při jejich mimoškolních aktivitách a v době školních prázdnin,  škola zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních,  škola odpovídá za vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením, škola zajistí, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni žáci (jde o základní učivo), všichni pedagogičtí pracovníci a potřebný počet ostatních pracovníku

1.1.1 Školní úraz

 je úraz, který se stal žákům při výchově a vzdělávání na školách a při činnostech, které s nimi přímo souvisejí,  je úraz, který se stal žákům při akcích konaných mimo školu, organizovaných školou a uskutečňovaných za dozoru pověřené odpovědné osoby. Jedná se zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při plaveckém a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, při účasti na soutěžích a přehlídkách,  není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo areál školy při akcích konaných mimo školu.

7

Kapitola první  Kontrolu dodržování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, provádí Česká školní inspekce a Oblastní inspektorát práce Českomoravského odborového svazu pracovníku školství. Kromě průběžné kontrolní činnosti se podílí zejména na prošetřování smrtelných, hromadných a těžkých školních úrazů. Výkon dohledu nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve školách jako celku je v působnosti Státního úřadu inspekce práce (dle zák. 251/2005 Sb.).

1.1.2 Dokumentace BOZP

Dokumentaci k zajištění BOZP, kterou je zaměstnavatel povinen vést, tvoří zejména:  doklady o stavu budovy a všech dalších prostor, zejména doklady o kolaudaci budov, dílen, laboratoří, tělocvičen atd. a stavební plány objektu,  doklady o každoročních předepsaných prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích zaměstnavatele,  zprávy o předepsaných revizích, zkouškách a kontrolách technických zařízení a vybavení,  dokumentace ke kotelně a jejímu provozu,  školní řád nebo vnitřní řád,  rozvrh vyučovacích hodin a dozoru nad žáky,  provozní řád dílen, laboratoří, tělocvičen, hřišť, odborných učeben apod., 

zápisy o provedeném školení a přezkušování zaměstnanců a žáků,

 evidence pracovní doby včetně přesčasové práce,  evidenci dětí, žáků nebo studentů,  kniha úrazů a záznamy o úrazech zaměstnanců, dětí, žáků a studentů, případně lékařské posudky  přehled pracovních úrazů a úrazů dětí, žáků a studentů, a jejich odškodňování,  evidence uznaných nemocí z povolání,  rozbory pracovní a školní úrazovosti,  zprávy o šetření příčin smrtelných pracovních úrazů a smrtelných úrazů dětí, žáků a studentů  dokumentace zdravotní způsobilosti zaměstnanců,  dokument o pracích a pracovištích zakázaných ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým,

8

Kapito ola první   sezn nam poskytovvaných osobn ních ochrannýých prostředkků a mycích, čisticích a desinfekčních prosstředků, ních ochrann ných pracovn ních prostřed dků,  evidence používaných osobn  doku umentace k ustavení bezzpečnostních h techniků vččetně jejich pracovní p náp plně, 

uhy technickkých zařízení,, jmeenování obslu

 kniha závad,  zápissy o výsled dcích kontro ol, proveden ných příslušnými orgán ny, např. orrgány ochrany veřeejného zdravíí, zajištění prrvní pomoci, r opatřen ní k odstraně ění rizik a k omezení o jejicch působení na  vyhledávání a vyyhodnocení rizik, ěstnance a k vhodné org ganizaci bez pečnosti a ochrany o zdra aví zaměstna anců a žáků při p zam prácci a vzděláván ní,  provvozní řád. Hlavní odpovědnos o st za BOZP ve e školách máá ředitel (zákkon č. 561/2 2004Sb.): Ředitel musí plnit povinnosti vedoucího organizace e, resp. zam městnavatelee a zajišťovvat bezpečnost a ochraanu zdraví nejen n ve vztaahu k žákům m a studentů ům, ale i k zaaměstnanců ům školy. Odpověědnost za BO OZP je na řed diteli, i když je na škole přítomen p beezpečnostní ttechnik (osoba odborně způsobilá v prevenci rizik) r nebo pověřená p oso oba pro tuto o činnost. Řeeditelé mohou také po ověřit nějakou firmu, aby na základě smlouvy s tuto o oblast pro ně zabezpeččovala. Ředitel musí zajistitt:  revizzi všech zařřízení. Jde např. o eleektroinstalaci, plyn, kotelnu, hromo osvody, hassicí přísttroje, hydran nty, výtahy, tělocvičná t náářadí, elektrické přístrojee, usí být řádně ě proškoleni a poučeni v oblasti BOZZP,  systéém školení, všichni zaměstnanci mu zázn nam o školen ní musí obsaahovat datum m, osnovu, podpis p zaměěstnance, ovvěření znalosstí. U píísemného teestu není staanoven počeet otázek, a co má být jejich obsah hem, ani ko olik spráávných odpovvědí musí býýt pro úspěšn né proškolen ní. To stanovu uje ředitel sáám. Kontrollní otázky a úkoly: ú 1. Kdo kontro oluje dodržo ování podmíínek pro be ezpečnost a ochranu zd draví žáků při p činnostech,, které přímo o souvisejí s výchovou v a vzděláváním v ? 2. Které povin nnosti má řed ditel školy? Otázky k zamyšleníí: Zamysleete se, které informace musí m obsahovat dokumen ntace BOZP.

9

K Kapitola prv vní  Ciitovaná a do oporučená litteratura Záákon č. 561//2004 Sb., Záákon o předšškolním, zákkladním střed dním, vyšším m odborném a jiném vzzdělávání (Škkolský zákon).

10

Kapito ola druhá 

2 Hy ygienické požad davky na n prosstory a provoz zařízen ní a provozov p ven pro výchovu v a vzděláv vání dětíí a mladisstvých Cíl kapitoly: Po nasttudování kapitoly byste měli být sch hopni defino ovat:  pro ostorové pod dmínky pro mateřské m ško oly na jedno dítě,  pro ostorové pod dmínky prakttického vyuččování na jed dnoho žáka,  vyb bavení škol nábytkem, n po ojem ergono omie,  optimální osvěětlení v prostorech mateřřských a základních škol,  dovolená teplo ota a vlhkost ve školách pro p zimní a le etní období.

Klíčová slova Ergonom mické zásadyy, osvětlení, teplota, vlhkkost, hygieniické požadavvky, prostoro ové podmínkky.

ní kapitoly Čas na prostudován 2 hod.

2.1 Hygienick H ké požada avky pro školská š za ařízení Při stud diu kapitoly se dozvíte informace o základních požadavcích h na prostorové podmín nky v mateřřských a záklladních školáách. Nezbytn né jsou také požadavky na n osvětlení, dále z důvodu teplotní pohody takké povolenéé teploty a vlhkosti. Z hle ediska vybavvení nábytkeem, např. žid dle a stoly jsou j v kapito ole popsány ergonomické e é zásady. Vyhláškka ministersttva zdravotn nictví č. 410//2005 Sb. staanoví:  hygienické požaadavky na prostorové p p podmínky, vybavení, v provoz, osvětlení, vytápění, od. mikrroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid škol, přředškolních zařízení apo včettně provozovvání živnosti péče o dítě do d 3 let a živvnosti mimošškolní výchovva, je-li živno ost provvozována v provozovně, p n prostory, které nejso ou školským zařízením, i když je taam prováděna  nevzztahuje se na příprava žáků naa povolání,  prosstory pro výýchovu a vzd dělávání musí být přístu upny osobám m s omezenou schopno ostí pohyybu a orientaace. Prostorrové podmín nky pro mate eřské školy na n 1 dítě:  nezaastavěná ploocha pozemkku u předškolního zařízenní - nejméněě 30 m2, pozeemek musí být b oplo ocen,

 ploccha dětskéhoo hřiště - nejm méně 4 m2,

11

Kapitola druhá   plocha denní místnosti užívaná jako herna a ložnice - nejméně 4 m2,  plocha na 1 lehátko pro spánek musí činit 1,7 m2. Prostorové podmínky ve školách a školských zařízeních na 1 žáka:  velikost pozemku škol (oploceného) - nejméně 34 m2,

 plocha pro tělovýchovu - nejméně 16 m2a ve vnitřních prostorách nejméně 8 m2 (k tělocvičně patří nářaďovna, šatna s lavicemi a umývárna - 1 sprcha na 5 až 8 žáků),

 v učebnách - nejméně 1,65 m2,  v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách nejméně 2 m2,  v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2,  ve speciálních školách se stanoví plocha v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2. Prostorové podmínky v učebnách praktického vyučování na 1 žáka:  nejméně 4 m2,

 velikost pracovišť odborného výcviku středních škol a speciálních škol nejméně 2 až 10 m2; u strojních oborů nejméně 10 až 15 m2 na žáka,

 v návaznosti na tyto prostory musí být umístěna šatna, která je vybavena skříňkami pro uložení pracovního oděvu, šatna musí být řádně odvětrána,

 dále musí být k dispozici záchod a umyvadla - stanoví se 1 umyvadlo nebo 1 výtokový kohout s tekoucí pitnou studenou a teplou vodou na 5 žáků, Učebny škol a školských zařízení musí být vybaveny:  školním nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku žáků,

 tabule - zrakový úhel nejméně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy stolu žáka,  rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejích tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků,

 obvykle - min. vzdálenost 1. lavice od tabule je 2 m, lavice od sebe 50 cm. Osvětlení: Výška ploch pro posouzení osvětlení:  Mateřské školy – denní a umělé osvětlení – 0,45 m nad podlahou,

 Základní školy – denní osvětlení – 0,85 m nad podlahou, umělé podle výšky lavic,

12

Kapito ola druhá   vzdáálenost očí od zobrazovací jednotky – min. 50 cm m od horního o okraje (+ m možnost úpraavy sedaadla a regulace denního osvětlení), o

 viz tabulky - ČSN N 730580-1,2 2,3, ČSN 3600 020, ČSN EN 12464-1, ČSSN EN 12193. Teplotaa a vlhkost:M Musí být zajišštěny vyhovu ující mikroklimatické pod dmínky a vytáápění: Zimní období: o  teploota místnostti 22 ±1 °C, min. m 19 °C,

 teploota v tělocvičně 20 °C, min. m 19 °C,  pokles teploty pood 18 °C ve třech t po sobě jdoucích dnech nebo v jednom dnii pod 16 °C – provvoz ve škole musí být zastaven. Letní ob bdobí:  teploota místnostti – 28 °C, maax. 31 °C,

 nárůůst teploty naad 31 °C – prrovoz ve školle musí být zastaven,  Relaativní vlhkostt vzduchu - 30 3 až 70 %,  Rychhlost proudění vzduchu 0,1 0 až 0,2 m//s. Ergonomické zásad dy:  výškka sedáku žid dle se řídí výšškou žáka, dle ČSN PENV 1729, dpovídá délcce bérce,  výškka sedadla od ubka sedací plochy p je nejméně 2/3 déélky stehna,  hlou  šířkaa sedací plocchy odpovídáá šířce pánvee, ování – kopíruje tvar tělaa,  tvaro ově příjemnýý, nesmí být studený,  mateeriál – pocito  praccovní plocha stolu – ve výýšce loktu. Pojmy k zapamatovvání Ergonom mické zásadyy, osvětlení, teplota, vlhkkost, hygieniické požadavvky, prostoro ové podmínkky. Shrnutíí kapitoly V kapito ole jsou popssány základní požadavky na prostorovvé podmínkyy v mateřskýcch a základníích školách. Dále požadavky na ossvětlení, povvolené teplo oty a vlhkostt v objektech h vzdělávacíích zařízeníí. Jsou zde po opsány také ergonomickké zásady pro o židle a stůl..

13

K Kapitola dru uhá  Ko ontrolní otázzky a úkoly: 1. Jaké jssou prostoro ové podmínkky pro mateřské školy na jedno dítě? 2. Doporručená teplo ota a vlhkost ve školských h zařízeních v zimním a leetním obdob bí?

O Otázky k zam myšlení: 1. 2.

Definu ujte pojem prostorových p h podmínek praktického p v vyučování naa jednoho žááka. Co si představíte p p pojmem pod m ergonomie??

Ciitovaná a do oporučená litteratura Vyyhláška č. 410/2005 Sb. O hygienickýcch požadavcícch na prostory a provoz zzařízení a pro ovozoven prro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvvých.

14

Kapito ola třetí 

3 Po ožární occhrana Cíl kapiitoly: Po nasstudování kaapitoly bystee měli být scchopni popsaat základní p pojmy z oblaasti požárníí ochrany, drruhy požárů a hasicích přístrojů, p požžární nebezp pečí, dokumeentace požární ochranyy.

Klíčová slova Hasicí přístroj, p požáár, druhy požžárů, požárníí nebezpečí, požární ochrrana.

Čas na prostudován ní kapitoly 2 hod. Hlavní úlohou ú požární ochrany (PO) je předcházení vzniku požárů a snižování po ožárního rizikka. Jednotkky požární occhrany mají za úkol likvid daci a snižovvání rozsahu vzniklých rizzikových stavvů, poskyto ování pomocci při mimořáádných událo ostech a živelných pohromách.

3.1 Požární P nebezpečí Podle míry m požárního nebezpeččí se provozo ované činnosti člení do kategorií: k  bez zvýšeného požárního p nebezpečí,  se zvvýšeným požžárním nebezpečím,  s vyssokým požárrním nebezpeečím. m nebezpečím m: Činnostti se zvýšenýým požárním  při nichž se vysskytují nebeezpečné látkky - oxidujíccí, extrémněě hořlavé, vvysoce hořlavé v mn nožství převyyšujícím 1 00 00 kg v pevnéém stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu, n se vyskyytují hořlavé nebo n hoření podporující plyny p v zásobnících, případ dně v nádobáách  při nichž převvyšujícím 100 0 litrů a v příípadě nádob převyšujícím m 60 kg,  u kteerých se při výrobě v nebo manipulaci m vyyskytuje hořlaavý prach nebo páry hořlaavých kapalin n, ostorách, vee kterých se vyskytuje v naahodilé požární zatížení 120 1 kg/m2 a vyšší (archivvy,  v pro sklad dy), n se používá otevřen ný oheň nebo jiné zdroje e zapálení v bezprostřední přítomno osti  při nichž hořlavých látek,, v budovácch o sedmi a více nad dzemních po odlažích, ve stavbách pro p shro omažďování většího v poctu osob, odzemních prrostorách určených pro poskytování p služeb nebo obchodu,  v po

15

Kapitola třetí   s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat 7 a více osob, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah (školské provozy uvedené v příloze č. 2 vyhláška MV č. 246/2001 Sb., v platném znění o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty -viz. § 18 vyhláška MV č. 246/2001 Sb., v platném znění).

3.1.1 Ruční hasicí přístroje

Používají se zejména k rychlému nasazení při vzniku požáru až po dojezd hasičů. Ručních hasicích přístrojů je mnoho druhů a proto musíme dbát na to, kde a na jaký druh požáru použijeme správný typ. Důležité je odhadnout typ požáru, který se řídí klasifikací dle jednotlivých tříd. Klasifikace požáru: Pro jednoduché rozlišování požárů podle hořící látky zařazujeme hořlaviny do základních tříd: Třída „A“: Pevné látky hořící plamenem nebo žhnutím (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno a plasty). Třída „B“: Kapalné látky a látky, které do kapalného skupenství přecházejí (např. benzín, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla, éter, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice a mazadla). Třída „C“: Plynné látky hořící plamenem (např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan a vodík). Třída „D“: Hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík) a jejich slitin s hliníkem. Základní typy hasicích přístrojů: Vodní hasicí přístroje Jsou plněny vodou, do které je přidána mrazuvzdorná látka, kterou zpravidla představuje nejedovatá sůl, tj. potaš (uhličitan sodný). Jsou určeny k hašení požáru třídy „A“. Nejsou vhodné na hašení hořlavých kapalin a plynu a nesmí být použity na hašení elektrických zařízení pod napětím.

Obrázek 3.1: Ukázka ručního vodního hasicího přístroje

16

Kapitola třetí  Pěnové hasicí přístroje Náplní tohoto typu hasicích přístrojů je obvykle směs pěnidla (např. Pyrocool) s vodou. Lze je použít na hašení požáru třídy „A“ a „B“. Výjimku tvoří tzv. polární kapaliny (aceton, alkoholy, étery a ketony), které pěnu rozkládají. Pěnový hasicí přístroj nesmí být použit na hašení elektrických zařízení pod napětím.

Obrázek 3.2: Ukázka ručního pěnového hasicího přístroje Práškové hasicí přístroje Jsou obvykle naplněny univerzálním práškem Centrimax ABC 40, přičemž jako hnací plyn je použit dusík. Jsou použitelné na hašení všech tříd požárů s výjimkou třídy „D“. Lze s nimi hasit i zařízení, která se nacházejí pod elektrickým napětím. Tyto hasicí přístroje nejsou vhodné na hašení hořlavých kovů a také sypkých materiálu, jako jsou např. piliny a hořlavý prach.

Obrázek 3.3: Ukázka ručního práškového hasicího přístroje Sněhové hasicí přístroje Náplní tohoto typu hasicích přístrojů je stlačený oxid uhličitý (CO2), který je možné použít k hašení požáru „B“ a „C“. Pomocí těchto hasicích přístrojů lze hasit i elektrická zařízení pod napětím. Stejně jako u práškových přístrojů nejsou vhodné pro hašení volně ložených sypkých materiálu.

Obrázek 3.4: Ukázka ručního sněhového hasicího přístroje

17

Kapitola třetí  Halotronové hasicí přístroje Halotronové hasicí přístroje nahradily dnes už nevyráběné přístroje halonové, jsou sice ze všech nejdražší, ale pracují s vysokou účinností, přičemž se dají použít pro hašení všech materiálů s výjimkou pevných žhoucích látek. Hasivo je na bázi tetradekafluorhexanu, účinně ochlazuje plameny a zabraňuje kyslíku k nim pronikat. Protože se beze zbytku rozptýlí a nevytváří žádné nežádoucí usazeniny, jsou vhodné na hašení automobilů, jemné mechaniky, počítačové techniky a jiných elektronických zařízení. Nedoporučuje se používat je v uzavřených prostorech bez větrání, protože aktivní látka se teplem rozkládá na složky škodící zdraví. Elektricky nevodivé hasivo je bez korozivních účinků. Vhodné pro hašení elektronických zařízení, výpočetní a záznamové techniky, nosičů dat, archivů, telefonních ústředen. Lze hasit zařízení pod elektrickým napětím do 1000Voltů ze vzdálenosti 1metr. Halotronový hasicí přístroj má následující hlavní části: tlaková nádoba, spouštěcí ventil, tryska, stoupací trubice (uvnitř přístroje). Halotronové přístroje je možné rozdělit na:  tetrachlorové - již se nepoužívají,  bromidové,  tetrafluoridbrometanové- lze použít i v uzavřených prostorách.

Obrázek 3.5: Ukázka halotronového ručního hasicího přístroje Hasicí spreje Pohotoví a účinní pomocníci pro případ začínajícího požáru. Jejich hlavními přednostmi jsou především snadná manipulace a spolehlivost. Největší uplatnění mají v automobilech, domácnostech, dílnách, kancelářích, při kempování. Většinou jsou určeny k hašení začínajících požárů třídy „A“ (pevné látky – dřevo, papír, tkaniny apod.), „B“ (kapaliny – benzín, nafta, rozpouštědla, barvy) a „C“ (plynová zařízení s tlakem do 0,3 MPa).

Obrázek 3.6: Ukázka hasicího spreje

18

Kapito ola třetí  Pojmy k zapamatovvání Hasicí sprej, ruční hasicí přístrojje, hořlaviny,, požární neb bezpečí, hoříící látka. Shrnutíí kapitoly V kapito ole jste se dozvěděli, d jaaký je postup při vzniku u a hašení požáru, p klasifikace požárrů. V druhéé části kapito oly je uveden no rozdělení ručních hasiicích přístrojů. Kontrollní otázky a úkoly: ú Jaké typ py ručních haasicích přístrrojů znáte a jaké j typy požžárů s nimi můžeme m hasiit? Otázky k zamyšleníí: Zamysleete se, jaký je postup při hašení požááru pod napě ětím. ná a doporuččená literatu ura Citovan Zákon č. 133/1985 5 Sb., o po ožární ochraaně, ve znění pozdějšícch předpisů (úplné zně ění č. 67/20 001 Sb.) ŠUBRT, B.a kolektiv. Bezpečnostt a ochrana zdraví z při prá áci. Praha: ANAG, 2004, ISBN 80 - 7263 - 172 – 1

19

 

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Určeno pro projekt: Reg. číslo projektu: Nakladatel:

Bezpečnost práce a hygiena v MŠ při technické a experimentální činnosti Doc. Ing. Ladislav Rudolf, Ph.D. první, 2014 20 Dílna techniky ve světě dětí – Zážitkové tvůrčí dílny v rozvoji technického myšlení učitelů a dětí v mateřské škole CZ.1.07/1.3.00/48.0011 Ostravská univerzita v Ostravě, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava

Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor.