Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2. aktualizace k 15. 6. 2009 KAPITOLA 3 BOZP v dokumentech mezinárodních organizací, směrnicích Evropské unie a v legislativě České republiky

Podkapitola 3.9

str. 59

Harmonizace národního práva České republiky v oblasti BOZP s evropským právem a přehled národních právních předpisů

Text v části „Zákoník práce“ se upravuje následovně: Zákoník práce Na článek 28 Listiny základních práv a svobod navazuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., Nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 382/2008 Sb.

str. 59

Do výčtu předpisů v části „Nařízení vlády k provedení zákoníku práce“ se doplňuje: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2008 je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce a k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. plně nahrazuje dříve platné nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. V novém nařízení vlády jsou oproti nařízení vlády č. 178/2001 Sb. upraveny podmínky ochrany zdraví nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby vykonávající činnosti a poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy. Dále se v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. precizněji stanoví jeho působnost s důrazem na přímo aplikovatelné právo evropských společenství, kdy je nutno respektovat jeho přednost. Proto pokud přímo aplikovatelný předpis upravuje stejnou problematiku jako toto nařízení vlády, nelze nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (národní právní předpis) použít. Obsahem tohoto nařízení 1

vlády jsou v zásadě rizikové faktory pracovního prostředí, způsob jejich hodnocení a minimální požadavky na ochranu zdraví při práci a současně bližší hygienické požadavky na pracoviště. str. 60

Za výčet nařízení vlády k zákoníku práce se doplňuje následující text: Podle § 394 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že do doby vydání nových prováděcích právních předpisů k provedení § 104 odst. 6 a § 105 odst. 7 zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků, a nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Podobně je tomu i podle § 23 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se stanoví, že do vydání prováděcích právních předpisů k provedení § 2 odst. 2, § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, se postupuje podle stávajících nařízení vlády.

str. 62

Pod upravený nadpis „Zákon o BOZP - zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ doplnit místo stávajícího textu následující text: Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., upravuje především technické a zdravotnické požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto požadavky obsažené v části první až části třetí zákona č. 309/2006 Sb., lze rozdělit do tří okruhů: ¾ odpovědnost zaměstnavatele za stav pracovního prostředí a pracovních podmínek, zejména za požadavky kladené na pracoviště a staveniště,

2

výrobní a pracovní prostředí a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky a signály, za požadavky na předcházení rizikům možného ohrožení zdraví rizikovými faktory nepříznivě ovlivňujícími zdraví, za riziková pracoviště a kontrolovaná pásma, zákaz výkonu některých prací a za odbornou a zvláštní odbornou způsobilost v této oblasti; ¾ právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti a poskytování služeb se zřetelem k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb obsažené v § 101 odst. 1 a odst. 2, § 102 a § 105 zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a v § 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, která se uplatní, jde-li o: a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, b) fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b) tohoto ustanovení, d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí; ¾ úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, jiné fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby (včetně montážních a udržovacích prací) a nový institut koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zapracovaného do nového právního předpisu v souladu se směrnicí 92/57/EHS. Právní úprava obsažená v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, která upravuje technické a bezpečnostní aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a která se vztahuje na činnosti a poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy vychází z koncepční změny právní úpravy provedené novým zákoníkem práce. Lze očekávat, že v budoucnu budou i tyto právní normy novelizovány v souladu s dalším vývojem evropského práva.

3

KAPITOLA 4 Uznávání odborných kvalifikací v rámci EU

Podkapitola 4.2 Zásady obecného systému vzájemného uznávání odborných kvalifikací str. 63

Text druhého odstavce začínajícího slovy „Oblast vzájemného uznávání ... “ se nahrazuje textem: Oblast vzájemného uznávání odborných kvalifikací pro účely výkonu povolání, která je upravena obecným systémem ES pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací a v České republice je upravena především zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., se týká povolání a odborných činností, u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky přístupu k těmto povoláním a odborným činnostem („jejich zahájení“) a podmínky jejich výkonu. Jedná se o tzv. regulovaná povolání a regulované odborné činnosti.

str. 64

Text druhého odstavce začínajícího slovy „Zákon o uznávání ...“ se nahrazuje textem: Zákon o uznávání odborné kvalifikace vychází z primárního práva ES (zejména článků 43 a 49 Smlouvy o založení Evropských společenství) a implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, která nahradila dosavadní směrnice 89/48/EHS, 92/51/EHS a 1999/42/ES, které byly transponovány zejména do zákona o uznávání odborné kvalifikace a do živnostenského zákona.

str. 64

Za druhý odstavec začínající slovy „Zákon o uznávání ...“ se vkládá následující text: Pojem regulovaná činnost je nutno při uznávání odborné kvalifikace chápat ve smyslu primárního práva Společenství a směrnice jako výdělečnou činnost, pro jejíž výkon stanoví právní předpis podmínku odborné kvalifikace, a u níž je splnění těchto požadavků kontrolováno státem.

Podkapitola 4.3 Rozhodování o uznání odborné kvalifikace v konkrétní věci uznávacím orgánem str. 67

Text druhého odstavce začínajícího slovy „Řízení o uznání odborné kvalifikace bude ...“ se nahrazuje textem: Řízení o uznání odborné kvalifikace probíhá podle obecných předpisů o správním řízení s některými odchylkami. Odlišnosti od obecné úpravy 4

se týkají specifik systému uznávání dokladů vydaných jinými členskými státy, úpravy řízení o ověření odborné kvalifikace při přeshraničním poskytování služeb a v souladu s požadavky směrnice jsou stanoveny zvláštní lhůty. str. 68

Na závěr podkapitoly 4.3 se vkládá následující text: Novela zákona o uznávání odborné kvalifikace mimo jiné upravila nově oblast dočasného nebo příležitostného poskytování služeb na základě oznámení příslušnému uznávacímu orgánu. U povolání, jejichž výkon může mít vliv na zdraví nebo bezpečnost příjemců služeb, je nutné ověření odborné kvalifikace osoby poskytující služby, a to již před jejím prvním poskytnutím. Dále byla vypuštěna možnost prokázat předchozí praxi (výkon předmětné činnosti), pokud je doba vzdělání a přípravy nezbytná pro výkon povolání po ukončení středního vzdělávání alespoň o jeden rok kratší, než je požadováno v České republice v oblasti kompenzačních opatření, a zavedeno vyrovnání rozdílů v získané a požadované kvalifikaci na základě společné platformy, to je tehdy, když uznávací orgán nepožaduje kompenzační opatření a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud uchazečova odborná kvalifikace splňuje podmínky právního předpisu Evropského společenství, který stanoví soubor požadavků na odbornou kvalifikaci, jež vyrovnávají podstatné rozdíly mezi vzděláváním a přípravou vyžadovanou pro výkon regulované činnosti v různých členských státech. V souladu se směrnicí o uznávání odborných kvalifikací je zavedeno pět úrovní kvalifikace, právní úprava společného řízení a řízení o předběžné otázce a uznávání odborné kvalifikace ve veřejné správě a upraveny sankce za porušení povinností vyplývajících ze systému uznávání odborných kvalifikací v České republice, a to skutkové podstaty neoprávněného užívání profesního označení nebo označení odbornosti a skutkové podstaty neoprávněného provozování dočasné nebo příležitostné regulované výdělečné činnosti.

Podkapitola 4.6 Požadavky na odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost osob, které jsou stanoveny v zákoně o BOZP str. 71

Na konci prvního odstavce začínajícího slovy „Předpokladem odborné způsobilosti ...“ se doplňuje věta: Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.

str. 71

Na konci čtvrtého odstavce začínajícího slovy „Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti ...“ se doplňuje věta: Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let. 5

Podkapitola 4.7 Nová evropská pravidla uznávání odborných kvalifikací str. 77

Na závěr podkapitoly 4.7 se vkládá následující text: Dne 24. dubna 2008 byl schválen a vydán ve Sbírce zákonů pod č. 189/2008 Sb. návrh zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, to je 1. května 2008. Součástí této novely je i změna zákona o BOZP, ve které byly upraveny podmínky pro uznávání odborné kvalifikace v souladu s vývojem právní úpravy této oblasti v zemích EU a EFTA a Švýcarsku v § 10 odst. 3 takto: „(3) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří.“

KAPITOLA 8 Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik

Podkapitola 8.3

Předpoklady odborné způsobilosti fyzické osoby v oblasti prevence rizik podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb.

str. 165

Na konci úvodní části textu doplnění nové informace V zákoně č. 189/2008 Sb. byla s účinností k 1. květnu 2008 přijata změna zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nově je doplněno v § 10 odst. 2, že zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let. Nová webová adresa Národního informačního centra BOZP (Focal Point) je http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs.

str. 165

Část „Proces akreditace organizace ověřující odbornou způsobilost podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb.“ V zákoně č. 189/2008 Sb. byla s účinností k 1. květnu 2008 přijata změna zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochra6

ny zdraví při práci. Byly doplněny podmínky pro provozování podnikatelské činnosti, v tomto případě provádění zkoušek z odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti zahraničních právnických nebo fyzických osob v souladu s volným pohybem služeb zemí EU, EFTA a Švýcarsku následujícím způsobem – § 20 nový odstavec 4 zní: „(4) Zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona může provádět i fyzická nebo právnická osoba usazená v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, pokud akreditace nebo jiné oprávnění z tohoto státu k provádění obdobných zkoušek zaručuje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako tento zákon a právní předpisy přijaté k jeho provedení. O oprávnění těchto osob rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí v řízení podle odstavce 1.“ KAPITOLA 21 Bezpečnost práce a elektrická zařízení

Podkapitola 21.3 Oprávnění a osvědčení k činnostem na vyhrazených elektrických zařízeních str. 562

Nové znění textu od odstavce začínajícího slovy „V čem je rozpor? ...“ až do konce podkapitoly 21.3.

V čem je rozpor? V tom, že živnostenský zákon: 1. nezná v názvu oboru vázané živnosti (Skupina 205) pojem „údržba zařízení“, ale údržba vyhrazených elektrických zařízení, 2. na rozdíl od citované vyhlášky (nakonec i od platného znění zákona o SOD) v názvu oboru vázané živnosti (Skupina 205) činnost „zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“ neuvádí, 3. výrobu rozváděčů nízkého a vysokého napětí popisuje jeho obsahovou náplní Příloze č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, pod číslem oboru 29., jako živnost volnou. Bylo by neseriozní nezdůraznit další zásadně nový rozpor a to, že ve zmíněné Příloze č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., kterým se stanoví obsahová náplň volné živnosti: „Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí“ se objevuje výroba rozváděčů vysokého napětí!

7

Podkapitola 21.4 Vydávání oprávnění a osvědčení str. 562

Nové znění textu od odstavce začínajícího slovy „Naproti tomu Inspektoráty bezpečnosti práce...“ až do konce podkapitoly 21.4. Naproti tomu o odnětí oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru fyzickým a právnickým osobám rozhodují ve správním řízení v prvním stupni místně příslušné Oblastní inspektoráty práce – viz § 20, resp. § 33 zákona o inspekci práce, stejně tak jako o zákazu činnosti. Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaná organizací státního odborného dozoru mají podle § 6c odst. 4 zákona o SOD platnost 5 let ode dne vydání.

Podkapitola 21.5 Odnímání a omezení oprávnění anebo osvědčení str. 563

Nové znění podkapitoly 21.5 (včetně nadpisu). 21.5 Odnímání oprávnění anebo zákaz činnosti Jak bylo výše uvedeno, rozhodují o odnětí oprávnění místně příslušné oblastní inspektoráty práce, stejně tak jako o zákazu činnosti, podle výše uvedeného zmocnění, a to v případě, kdy: Fyzická osoba a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu, b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky, c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole. a/nebo Právnická osoba a) v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu, b) bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky, c) nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zjištěných při kontrole. Odnímání oprávnění a zákaz činnosti se provádí ve správním řízení*). *)

Zákon č. 500/2004 Sb. 8

V této souvislosti je třeba připomenout, že dnem 1. července 2008 nabyl účinnosti zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Mimo jiné se změnil i zákon č. 174/1968 Sb. v tomto ohledu a to tak, že v § 6a se zrušil odstavec 4 a rovněž se zrušil § 7c včetně nadpisu. Proto o zjištěném přestupku na úseku vyhrazených technických zařízení v případě fyzických osob a/nebo správním deliktu právnických osob na úseku vyhrazených technických zařízení musí inspektor jako podklad k řízení sepsat protokol. Protokol musí jasně popsat v čem je spatřován přestupek fyzické osoby, resp. správní delikt právnické osoby. Po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění, popř. zákazu činnosti, informuje oblastní inspektorát práce (OIP), jež pravomocné rozhodnutí vydal, všechny OIP v ČR a organizaci SOD. Současně podle formy činnosti revizního technika (jako fyzické osoby nebo podnikatele) buď jeho zaměstnavatele anebo příslušný živnostenský úřad. Je třeba upozornit i na to, že v případech, kdy OIP zjistí u držitele osvědčení anebo oprávnění, které bylo vydáno mimo systém bývalého Českého úřadu bezpečnosti práce, např. Českým báňským úřadem, skutečnosti rozhodné pro jeho odnětí anebo zákaz činnosti, postupuje výsledek šetření, spolu s příslušným návrhem, tomu subjektu, který jej vydal. V případě zjištění závažného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení ze strany držitelů dokumentů vydaných na Slovensku, vydá IP podle § 20, resp. § 33 zákona o inspekci práce zákaz činnosti platný pro Českou republiku. O vydání zákazu informuje, opět po nabytí právní moci rozhodnutí, všechny OIP v ČR a ITI Praha. Kopii rozhodnutí s vyznačením právní moci, spolu s návrhem na odnětí oprávnění, popř. zákazu činnosti postoupí tomu subjektu na Slovensku, který dokument vydal. Při zrušení nostrifikace*) se postupuje obdobně s tím, že text v rozhodnutí, že se odnímá oprávnění, se mění na text, že se ruší nostrifikace, udělené příslušnou pobočkou**) ITI Praha. Nostrifikací se rozumí uznání platnosti dokumentů dokládajících určitou kvalifikaci anebo odbornou způsobilost na území České republiky. **) Pobočka Praha, pobočka České Budějovice, pobočka Plzeň, pobočka Ústí nad Labem, pobočka Hradec Králové, pobočka Ostrava, pobočka Brno. *)

9

Podkapitola 21.7 Jak je to s kontrolami a revizemi elektrických zařízení, co to vlastně jsou prohlídky, co kontroly a revize elektrických zařízení a jak je to s bezpečností elektrických zařízení? str. 567

Na konec textu uvedeného v části „Prohlídka elektrického zařízení“ se vkládá nový text. Po 1. září 2009 platí místo ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 nová ČSN 33 20006:2007 – Elektrické instalace nízkého napětí, Část 6: revize.

Na definici prohlídky nedochází ke změně. str. 567

V textu v části „Kontrola elektrického zařízení“ se za text „Poznámka N ...“ vkládá nový text. Definice zkoušení se v ČSN 33 2000-6:2007 mění na: 6.3.3 zkoušení (testing) – realizace opatření, s jejichž pomoci se ověřuje účinnost elektrické instalace. Poznámka: Její součástí je pomocí vhodných měřících přístrojů určování těch hodnot, které není možno zjistit prohlídkou (tzn. součástí zkoušení je i měření). KAPITOLA 24 Bezpečnost práce v prostředí s nebezpečím výbuchu

Podkapitola 24.3 str. 625

Pracoviště s nebezpečím výbuchu

Text poznámek *) a **) se opravuje takto: *)

Výbuch může vzniknout prudkou oxidací nebo rozkladnou reakcí, vyznačující se vzrůstem teploty, tlaku nebo vzrůstem obou těchto veličin současně. V případě výbuchu jsou zaměstnanci ohrožení nekontrolovanými účinky tepelného záření, plamenů, tlakové vlny a létajících úlomků, a škodlivými toxickými zplodinami vzniklých při hoření (ČSN EN 1127-1, tř. znak 389622).

**)

Běžný provoz: situace, kdy zařízení, ochranné systémy a součásti vykonávají předpokládanou funkci v rozsahu svých konstrukčních parametrů. Poruchy (takové jako je roztržení těsnění čerpadla, těsnící vložky příruby nebo propouštění látek, které mohou být příčinou úrazů), které vyžadují opravu nebo odpojení, nejsou považovány za součást běžného provozu. Selhání zařízení je situace, ve které zařízení, ochranné systémy a součásti nevykonávají předpokládanou funkci.

10

KAPITOLA 27 Inspekce práce v oblasti BOZP

Podkapitola 27.2.2 Rozsah působnosti orgánů inspekce práce (úřadu a inspektorátů) str. 746

V textu Rozsah působnosti orgánů inspekce práce (úřadu a inspektorátů) týkající se § 6 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, byl za písm. d) vsunut zákonem č. 264/2006 Sb. (bod 3) a zákonem č. 362/2007 Sb. (bod 3) nový text § 6 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. Z tohoto důvodu se celý text § 6 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb., posune a doplní o nové písm. e) v tomto znění: e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b), Poznámky pod čarou č. 18a a 18b znějí: 18a)

18b)

str. 747

§ 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

Část „Negativní vymezení působnosti úřadu a inspektorátů“ Místo stávajícího textu pod písm. d) se uvede nový text podle novely zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., tohoto znění: „kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy“.

KAPITOLA 29 Závodní preventivní péče – pracovnělékařská péče

str. 791 až 798 V poslední době docházelo ke změnám týkajícím se samé terminologie. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) nahradil pojem „závodní preventivní péče“ pojmem „pracovnělékařská péče“. Protože však nebyla změna názvu provedena ve zdravotnické legislativě (což se původně očekávalo), vrátila novela zákoníku práce, provedená s účinností od 1. ledna 2008 zákonem č. 362/2007 Sb. název zpět na „závodní preventivní péči“. Rovněž 11

název „pracovnělékařské prohlídky“ (strana 794 dole a str. 796 v prvním odstavci nahoře) byl v zákoníku práce (§ 103 odst. 1 písm. e) a § 106 odst. 4 písm. b)) nahrazen dřívějším pojmem „preventivní prohlídky“. Název „pracovnělékařské prohlídky“ ale zůstal v příloze k nenovelizovanému nařízení vlády č. 590/2006 Sb., o jiných důležitých překážkách v práci. V letech 2008 a 2009 byl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednáván návrh zákona o specifických zdravotních službách, který měl upravit i pracovnělékařské služby, což měl být definitivní název pro nynější závodní preventivní péči. Návrh ale vláda stáhla z projednávání. V nejbližších letech tak budeme i nadále používat pojem „závodní preventivní péče“, neboť přijetí nové zákonné úpravy se díky parlamentním volbám v říjnu 2009 značně zpozdí. Z věcného hlediska je ale lhostejné, zda hovoříme o „závodní preventivní péči“ nebo o „pracovnělékařské péči“ nebo o „pracovnělékařských službách“ (i když tento pojem je jako překlad názvu Úmluvy MOP č. 161 nejpřesnější). Rovněž preventivní prohlídky, resp. lékařské preventivní prohlídky a pracovnělékařské prohlídky jsou synonymem a znamenají totéž.

12

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1. aktualizace k 1. 5. 2008 V celém textu publikace je třeba reflektovat na skutečnosti, že: • novela zákoníku práce provedená s účinností od 1. 1. 2008 zákonem č. 362/2007 Sb. změnila v textu zákoníku práce a rovněž zákona o BOZP (č. 309/2006 Sb.) pojem „pracovnělékařská péče“ na dříve používaný pojem „závodní preventivní péče“, • nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, bylo s účinností od 1. 1. 2008 nahrazeno nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Tuto změnu je třeba si provést zejména ve výčtu právních předpisů na stranách 59, 757 a 806. KAPITOLA 7 Práva a povinnosti zaměstnanců v BOZP a pracovněprávní důsledky jejich porušení

Podkapitola 7.2 Str. 119

Poslední věta druhého odstavce (nad poznámkou pod čarou) se vypouští. Vydávání vnitřních předpisů je s účinností od 14. 4. 2008 pozměněno Nálezem Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 (publikovaným pod č. 116/2008 Sb.), na jehož základě vydávání těchto předpisů, upravujících nároky zaměstnanců, již není u zaměstnavatelů, u kterých působí odborová organizace podmíněno tím, že takovou úpravu na vnitřní předpis přenáší kolektivní smlouva.

Podkapitola 7.4 Str. 128

Obecně k povinnostem zaměstnanců a jejich konkretizaci v podniku

Přehled konkrétních zákonných povinností zaměstnanců

V tučném textu ve druhé odrážce se slovo „pracovnělékařským“ nahrazuje slovem „preventivním“ (na základě novely zákoníku práce provedené zákonem č. 362/2007 Sb.).

Podkapitola 7.5.2 Školení řidičů Str. 133

V oddílu 7.5.2 ve druhé větě před slova „rozsah a periodicitu“ se vkládá slovo „formy,“ a namísto slov „autoškolami, periodicitu přezkoušení“ se vkládá text „akreditovanými školícími středisky (v praxi některými autoškolami), postup vykonání zkoušky“. 13

Text poznámky pod čarou se vypouští a nahrazuje takto:„Srov. § 46 až § 52c, a to s účinností od 1. 4. 2008, na základě novely tohoto zákona provedené zákonem č. 374/2007 Sb. Podle ustanovení § 46 zákona se tyto povinnosti týkají jen řidičů některých motorových vozidel – jejich okruh ale uvedená novela značně rozšířila. V praxi jde obvykle o řidiče z povolání, pokud řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E (s některými výjimkami, například u zemědělských a lesnických traktorů).“ Poslední věta na str. 133 se vypouští a nahrazuje textem: „Školení zahrnuje vstupní školení, na jehož základě získá řidič nezbytný průkaz profesní způsobilosti, a následná pravidelná školení. Vstupní školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin. Pravidelné školení má předepsaný rozsah 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu a je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Od 1. 9. 2008 nabývají na základě zákona č. 374/2007 Sb. účinnosti ustanovení § 52d až § 52i zákona č. 247/2000 Sb., na jejichž základě budou střediska bezpečné jízdy (autoškoly s vyšší akreditací) provádět dobrovolná školení bezpečné jízdy pro řidiče, kteří nemají v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích.“

Podkapitola 7.8 Bezpečnostní přestávky Str. 150, 154 a 155 V bodu 2.b) na str. 150 se nahrazuje číslo nařízení vlády č. 178/2001 Sb. číslem „361/2007 Sb.“ a stejná změna se provádí na str. 154 v nadpisu „Vysvětlivky k bodu 2.b)“. Na konci str. 154, se vypouštějí písmena ba) až bc) a nahrazují takto: „ba) při práci v zátěži chladem (§ 7 odst. 2 a 5), bb) při pracích spojených s monotonií a pracích ve vnuceném pracovním tempu (§ 33), bc) při pracích se zrakovou zátěží (§ 35), bd) při trvalé rizikové práci, spojené s nepřetržitým používáním OOPP (§ 39).“ Dále před dosavadní komentář Ad ba) se zařazuje nový text: „Ad ba) Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při trvalé práci vykonávané při operativních teplotách od 10 °C do 14

4 °C nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4°C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Při teplotě vzduchu od 10 °C do 4 °C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4 °C do -10 °C 2 hodiny a při teplotě od -10 °C 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut.“ Dosavadní odstavce Ad ba) až Ad bc) se označují jako Ad bb) až Ad bd). V posledním odstavci na str. 154 se slova „strojního zařízení nebo jiných osob“ nahrazují slovy „strojového mechanismu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance“. Na str. 155 Ad bc) (podle nového označení) se na konci doplňuje věta: „To platí i při jiné práci se zrakovou zátěží (§ 34 nařízení vlády).“ V odstavci Ad bd) (podle nového označení) se na třetím řádku slova „a pokud“ nahrazují slovem „nebo“. Druhá (tučně zvýrazněná) věta a nová následující věta znějí takto: „První přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách nepřetržitého výkonu práce v trvání nejméně 15 minut, poslední nejméně v trvání 10 minut nejpozději 1 hodinu před ukončením směny, přičemž eventuální další přestávky se stanoví podle potřeby. Jako směnu je pro tento účet třeba posuzovat i práci přesčas.“ Ve větě čtvrté v odstavci Ad bd) (podle nového označení) se před slovo „nestanoví“ vkládají slova „do detailu“. Str. 156

Ve třetím řádku se slova „§ 27 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.“ nahrazují textem „§ 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“.

KAPITOLA 9 Rizikové faktory pracovních podmínek, minimální požadavky na pracovní podmínky a pracoviště a kontrolovaná pásma

9.3. Komentář k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Str. 171 – 200 Změny, které v podkapitolách 9.2 až 9.4 přineslo s účinností od 1. 1. 2008 nové nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci komentuje následující text: Nové nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany 15

zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a k zákonu č. 262/2006 Sb., zákoník práce a plně nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Oproti původnímu nařízení vlády, nové nařízení upravuje podmínky ochrany zdraví zaměstnance i osob vykonávajících činnosti a poskytujících služby mimo pracovněprávní vztahy (viz § 12 zákona č. 309/2006 Sb.) při práci s rizikovými faktory. Struktura nařízení vlády je oproti minulé právní úpravě členěna přehledněji, a to podle jednotlivých upravovaných rizikových faktorů a ukazatelů, pomocí nichž se tyto faktory vlastně hodnotí včetně způsobu jejich hodnocení; současně jsou ke každému rizikovému faktoru přičleněny i minimální požadavky na ochranu zdraví. V další části nařízení vlády jsou upraveny bližší hygienické požadavky na pracoviště, například na světlé výšky, objem vzduchu, prostorové požadavky a další. Pouze v jediném případě nařízení vlády definuje požadavek na zařízení, kterým se rozumí zobrazovací jednotka, nicméně v redukovaném rozsahu. Nařízení vlády stejně jako předchozí právní norma vymezuje, i když mnohem precizněji rozsah jeho působnosti a poprvé je kladen důraz na přímo aplikovatelné právo evropských společenství. Jako příklad je pak uváděno Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2006. V případě, že citované nařízení totiž upravuje oblast volby osvětlení potravinářského provozu a klade na roveň jak denní, sdružené nebo umělé osvětlení, pak souběžné použití tohoto nařízení vlády je vázáno na skutečnost, zda skutečně existují prokazatelné důvody k vyloučení denního světla jako složky nežádoucí, a tím i souhlasu zřídit tzv. „bezokenní provoz“. Jelikož je nezbytné dodržet princip nesnižování dosavadní úrovně ochrany zdraví při práci, pak nezbytné získat důkaz o tom, že požadavek vyloučení denního osvětlení je oprávněný, například k ochraně kvality výrobku. Stejně jako v minulosti i v novém nařízení vlády se vymezují konkrétní ustanovení, která nelze uplatnit na některá pracoviště, například větrání na venkovních pracovištích nebo jako je tomu u činností uměleckého charakteru. U umělecké činnosti se však nově pohlíží na míru rizika spojenou s výkonem práce, a proto i pro tyto činnosti platí stejné posuzování podle hygienických limitů tzn., že tyto osoby, přestože jsou fyzicky vybavené pro výkon resp. činnost, spadají do režimu zařazení práce do kategorie. 16

Vymezují se tedy konkrétní ustanovení, která se nevztahují na uměleckou činnost, vyjma dílen umělecké výroby, na něž platí toto nařízení plně. I přes polemiku, zda považovat uměleckou činnost za zvláštní druh výkonu práce, když i ona je vykonávána v pracovněprávního vztahu, je její výkon chápán jako odlišný právě v samotných specifických podmínkách práce. Protože však ochrana zdraví při práci náleží všem účastníkům podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb., je i správné hodnocení míry rizika uplatnit i na tyto činnosti. Nově se v nařízení vlády upravují některé zažité termíny jako například „venkovní pracoviště“(dříve používaný termín „otevřená pracoviště“). Úprava polovenkovního, dříve „polootevřeného pracoviště“ není do nařízení vlády promítnuta, a proto bude nutné eventuální rozlišení mít na paměti v zásadě jen u posuzování mikroklimatických podmínek a to, zda pracoviště proti povětrnostním vlivům není chráněno vůbec nebo zda je chráněno částečně. Jako částečně chráněno pak bude posuzováno pracoviště, pokud bude zabezpečeno před přímým slunečním zářením, například plátěnou stříškou. Oproti minulé právní úpravě, týkající se hodnocení podmínek ochrany zdraví žáků středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol při praktické přípravě se nově tato úprava týká i studentů vysokých škol při praktické výuce a praxi. S přihlédnutím k tomu, co se považuje za riziko podle § 101 odst. 1 zákoníku práce, vychází vymezení rizikových faktorů z faktu, že riziko je pojem širší než rizikový faktor, avšak jej v sobě zahrnuje. Vzhledem k tomu, že většinu metod a způsobů zjišťování některých faktorů pracovních podmínek upravují české technické normy, které jsou v poznámce pod čarou uvedeny příkladmo, stanoví se metody zjišťování a hodnocení rizikových faktorů nařízením jen výjimečně jako je tomu například u metody měření azbestových vláken. Dojde-li k situaci, že postup zaměstnavatele a orgánu státní kontroly, provádějící dozor nad ochranou zdraví při práci je rozdílný a výsledky nejsou srovnatelné, platí tak jako doposud, že lze požádat Ministerstvo zdravotnictví, aby podle § 80 zákona o ochraně veřejného zdraví, určilo rozhodčí metodu. Tepelná zátěž

U hodnocení tepelné zátěže se nová úprava řídí tím, zda jde o neaklimatizovaného nebo aklimatizovaného zaměstnance. Upřesňuje se proto doba 3 týdnů, která aklimatizaci určuje a upřesňuje se, jaké jsou únosné doby trvání práce pro osmihodinovou směnu a po celý kalendářní rok. Posuzování zátěže teplem vždy zahrnuje její dlouhodobost, která je vyjádřena osmihodinovou směnou a krátkodobost, kterou se rozumí přípustná 17

doba trvání jednotlivého výkonu práce, která je ještě únosná pro zdraví zaměstnance. Opatření k ochraně zdraví jsou totožná, jak doposud, tedy střídání práce a odpočinku, jež lze vypočíst pomocí výpočtu, upřesňuje se však nově, že výpočet musí být proveden i v případě, že doba směny je kratší, než je stanovený limit dlouhodobě únosné doby práce v tabulkách 1a až 2c části A přílohy č. 1. Například podle tabulky č. 1a je práce zařazená do třídy V při teplotě tg (teplota kulového teploměru) charakterizovaná jako práce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin, energetický výdej je více než 300 Watů. m-2, a proto je celková doba práce (doba trvání směny) 123 minut (klasická směna je vyjádřená 480 minutami), přičemž krátkodobý únosný výkon je 11 minut. Výpočet režimu práce a odpočinku bude tedy uplatněn i v tomto případě. Chladová zátěž Nařízení vlády nově upravuje, co se rozumí chladovou zátěží a jaký druh práce při chladové zátěži lze vykonávat v budovách a jaký na venkovních pracovištích a oproti současnému stavu upřesňuje, že na venkovním pracovišti lze vykonávat pouze práce zařazené nejméně do třídy IIb podle tabulky části A č. 1 přílohy č. 1, tedy nelze zde vykonávat práce vsedě. Při práci, při níž dochází ke kontaktu nechráněné kůže s technickými kapalinami se nově upřesňuje, jaká teplota těchto kapalin je pro tento účel přípustná, a to v zimním kalendářním období, nelze ji tedy vztahovat na jiné období roku. Ochranná opatření před chladovou zátěží se upravují jako postupná, a to od poskytování pracovních oděvů včetně rukavic a nově i obuvi chránící před chladem, až po situace, kdy ani tato ochrana není dostatečná, a proto je nutné během směny práci přerušovat pobytem v ohřívárně, případně ještě navíc umožnit zaměstnanci prohřívání rukou. V této souvislosti je nově upřesněna minimální teplota v ohřívárně s tím, že jako ohřívárna může sloužit i místnost pro oddech, pokud na tuto teplotu bude vyhřívána. Stále platí, že zejména práce s vibračními nástroji na venkovních pracovištích v zimním kalendářním období je nutné prokládat přestávkami v teplém prostředí a možností prohřátí horních končetin. U prací, které sice nejsou vykonávány v chladové zátěži, ale jsou spojeny s manipulací s materiálem o teplotě 10 °C a nižší, například při vyskladňování chlazeného zboží nebo manipulace s chladným materiálem, musí být zaměstnancům umožněno během směny prohřívání rukou. Způsob zajištění prohřívání rukou není upřesněn a ponechává se tak zcela na zaměstnavateli, aby jej zvolil sám, například v teplé vodě nebo pomocí teplého vzduchu apod. 18

Obdobně jako u tepelné zátěže se pro ochranu zdraví zaměstnance stanoví ochrana zdraví cestou střídání práce a odpočinku a nově se uvádí rozpětí teplot a maximální doby nepřetržitého výkonu práce při těchto teplotách a doba bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými takovými úseky. V rámci úpravy hygienických limitů rizikových faktorů se stanoví, že chladová zátěž musí být upravena tak, aby zaměstnanec nevykonával práce při nízkých teplotách kolem -30 °C, vyjma prací, které jsou spojeny s odstraňováním následků mimořádných událostí, přičemž účinnou ochranu zdraví při těchto teplotách ponechává přímo na zaměstnavateli s tím, že je na něm, aby přijal organizační a další opatření, která účinně zajistí přiměřenou ochranu zdraví zaměstnance. Organizační opatření je jedno z opatření ke snižování míry rizika, resp. míry expozice zaměstnance rizikovým faktorům a je více méně i nejrychleji aplikovatelným. Chemické látky V nařízení vlády se nově definuje, co se rozumí chemickou látkou a jak plnit podmínky klasifikace chemických látek ve smyslu zákona č. 356/2003 Sb. V rámci minimálních ochranných opatření se stanoví, že nejvyšší přípustné koncentraci (NPK-P) nesmí být zaměstnanec vystaven v žádném úseku směny. Jinými slovy, jestliže z hodnocení rizika vyplývá, že ke snížení koncentrace nestačí nebo nejsou účinná technická a technologická opatření, musí být zaměstnanec vybaven osobním ochranným prostředkem k ochraně dýchacích cest. Princip měření NPK-P se oproti současnému stavu upravuje tak, aby netrvalo déle než 15 minut, přičemž mezi jednotlivými dalšími měřeními musí být 1 hodinová pauza a jejich celkový počet nemá být vyšší než 4. Nově se upřesňuje, že u chemických látek, které pronikají kůží a sliznicemi je žádoucí, aby při poskytování osobních ochranných pracovních prostředků bylo pamatováno na to, že některé chemické látky pronikají do organizmu jinou cestou, než jen dýchacím traktem a proto výběru takového ochranného prostředku musí být věnována zvláštní pozornost. Olovo Nově upravuje postup a frekvence stanovení olova v krvi tzv. plumbémie prostřednictvím biologického expozičního testu a zdůrazňuje, že tento test má oproti hygienickému limitu v pracovním ovzduší vyšší vypovídající hodnotu o míře zátěže olovem, a proto se upřednostňuje. Jako jediný limit plumbémie je stanoven limit 400 μg olova na l litr krve. Nově se rovněž upřesňuje frekvence stanovení plumbémie, která nepřekračuje hygienický limit 400 μg olova na l litr krve a režim měření olova v pracovním ovzduší, kdy předchozí měření překročilo 1/3 přípustného expozičního limitu, ale přípustný expoziční limit překročen nebyl. 19

Nově se upravuje princip sdělování výsledků překročení plumbémie, který zohledňuje povinnost zařízení závodní preventivní péče dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců, s přihlédnutím k ochraně jejich osobních údajů. S ohledem na to, že při vyhodnocení plumbémie nelze jednoznačně vyloučit, zda nebyla její hodnota ovlivněna nesprávným postupem při práci zaměstnance nebo že se zaměstnanec nekontaminoval olovem sám, například při konzumaci jídla nebo pití, ukládá se zaměstnavateli, aby zjistil příčiny tohoto překročení a přijal adekvátní opatření k jejich odstranění. Vždy je nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda jde o nedbalost či úmysl zaměstnance. Minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců před expozicí olovem směřují na dostatečnou míru informací, a to již před vlastním započetím práce, tak, aby zaměstnanci byla poskytnuta kvalifikovaná informace zejména o tom, kde a v jaké formě může být vystaven olovu, ale také jak se proti expozici olovu bezpečně chránit. Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci Nově se do nařízení vlády nevložil Seznam karcinogenů, mutagenů a poprvé i látek toxických pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, neboť tato úprava již byla zakotvena do přílohy vyhlášky č. 221/2004 Sb., na niž se nařízení vlády odkazuje. Označování chemických karcinogenů, mutagenů i látek toxických pro reprodukci a výčet pracovních procesů s rizikem chemické karcinogenity odpovídá obsahově nařízení EP a Rady 1907/2006. Procesy s rizikem chemické karcinogenity se oproti současnému právnímu předpisu doplňují podle směrnice 1999/38/ES o prach tvrdých dřev s tím, že pro rozsah opatření k ochraně zdraví při práci včetně kontrolovaného pásma se upřesňuje, že musí jít o práce rizikové zařazené do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Bez tohoto bližšího vymezení by se totiž rozsah minimálních opatření k ochraně zdraví musel uplatnit i v případě, že práce s tvrdým dřevem by byla prováděna výjimečně. Hodnocení zdravotního rizika je totožné u expozice chemickým karcinogenům kategorie 1 nebo 2, mutagenům kategorie 1 nebo 2 a látkám toxickým pro reprodukci kategorie 1 nebo 2. Jelikož jde o řadu látek, u nichž je počítáno s kolísáním hodnot těchto látek v pracovním ovzduší, je nutné měření provádět nejméně jednou ročně a opakovat vždy, pokud došlo ke změně pracovních podmínek. Opatření k ochraně zdraví před účinky chemických karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci jsou totožná a neliší se od minulé právní úpravy. Obdobně jsou upraveny i opatření k ochraně zdraví zaměstnanců v případě výskytu mimořádné události. Mimořádnou událost pak definuje § 102 odst. 6 zákoníku práce jako „havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí“. 20

Azbest Oproti minulé právní úpravě se poprvé nové nařízení zabývá potencionálním nebezpečím, který azbest představuje, zejména při rekonstrukcích staveb nebo jejich částí. Proto se i zdůrazňuje, že odstraňování azbestu musí vždy předcházet vlastním stavebním pracím. Úprava textu v podstatě koreluje s požadavkem směrnice 2003/18/ES, který v minulém právní normě nebyl zcela zakotven. Zaměstnavateli se nabízí řada možností, jak si opatřit informace o tom, zda se v předmětné stavbě nachází azbest, a to od možnosti získat tyto informace přímo od vlastníka stavby, z dokumentace k této stavbě, přičemž nemusí jít vždy o dokumentaci vlastníka, ale i orgánů, které se k předmětné stavbě v průběhu její životnosti vyjadřovaly, tedy i například hygienické stanice. Ke správnému vyhodnocení míry rizika pak zaměstnavatel dále zjišťuje v jaké formě se azbest nachází. Formou se pak rozumí jeho užití jako klasického výrobku, například těsnění nebo jako materiálu, který je součástí například azbestocementových desek. Je-li skutečně azbest přítomen, pak hodnocení pochopitelně musí zahrnovat další krok, a to odhad doby trvání prací při jeho odstraňování. Tento postup totiž pokrývá konečné stanovisko jež zaměstnavatel přijímá, a to, zda jde o práci krátkodobou a ojedinělou za podmínek stanovených vyhláškou č. 394/2006 Sb. nebo musí postupovat podle § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., neboť ani druh prací ani doba jejich trvání těmto pracím neodpovídají. Veškeré přípravné postupy totiž ve svém důsledku vedou k tomu, že teprve v případě, že žádné informace o přítomnosti azbestu nelze ověřit ani od vlastníka stavby ani z důvěryhodných zdrojů nejsou k dispozici, musí zaměstnavatel přistoupit k tomu, že sám provedl analýzu materiálů, o nichž má za to, že obsahují azbest. Nově se upřesňuje, že pokud na základě hodnocení rizik ponechání azbestu na místě představuje pro zaměstnance menší riziko, pak lze azbest resp. výrobek obsahující azbest ponechat na místě, ovšem za předpokladu, že se vlákna nebudou uvolňovat do ovzduší. V praxi půjde převážně o případy, kdy provozovatel stavby raději upustí od uvažované rekonstrukce, pokud zváží časový harmonogram a náklady spojené s přednostním odstraněním azbestových materiálů. Ne vždy ovšem k tomu bude přistoupeno, neboť toto platí jen v případě, že tyto materiály mají ještě dostatečnou životnost, nerozpadají se a nehrozí únik vláken azbestu do ovzduší. Stále platí, že při aplikaci správných opatření k ochraně zdraví zaměstnance musí být bráno v potaz i to, že azbest je nejen prach se svými specifickými vlastnostmi, ale současně i karcinogen kategorie 1. Přestože drtivá část prací s azbestem spadá do oblasti stavebnictví je nutné mít na paměti, že požadavky na ochranu zdraví se vztahují i na jiné práce, 21

například při odstraňování azbestu ze zařízení, kde sloužil jako tepelná izolace nebo jako protipožární ochrana. Fyzická zátěž Nařízení vlády nově upravuje hygienické limity tak, že je řadí podle ukazatelů, jimiž je vyjadřována, nicméně jde stále o národní úpravu, která nemá doposud ve směrnicích Evropských společenství oporu, vyjma některých ukazatelů upravených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Poprvé se nařízení vlády zabývá i možnosti úpravy hygienických limitů pro směny delší než osmihodinové. Lokální svalová zátěž U lokální svalové zátěže jde obdobně jako u celkové fyzické zátěže o národní úpravu, která není ve směrnicích Evropských společenství řešena. Hygienické limity se oproti celkové fyzické zátěži stanovují v závislosti na charakteristické směně. Tato pomůcka v podstatě vychází z vyhlášky č. 432/2003 Sb., kde je definice charakteristické směny precizována jako „směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmito faktory.“ Toto vyjádření bylo použito výhradně jako pomocné kritérium pro otázku, jak zařazovat práce sezónní nebo trvající jen určitou část roku. Na tomto místě je třeba zmínit připravovanou novou definici, která se objeví v novele zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jejíž účinnost je předpokládána od ledna 2009. Obsahově však i po této navrhované změně bude principálně i nadále sloužit jako klíč pro správné hodnocení míry expozice rizikovým faktorům a zařazení práce do příslušné kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pro lokální svalovou zátěž jsou hygienické limity vztaženy na sílu vynakládanou při práci, u níž je dalším kritériem složka statická nebo dynamická. Počty pohybů a průměrné minutové počty drobných svalů prstů a ruky, které jsou únosné pro daný druh práce jsou zjednodušeny, není již upravena doba v sekundách. Lokální svalová zátěž má rovněž jako celková fyzická zátěž navržen postup pro stanovení hygienického limitu pro směny delší než osmihodinové. Pracovní polohy Tato část je upravena co do uspořádání textu právě do paragrafového znění a stanoví, za jakých podmínek se hodnotí zaujímaná pracovní poloha při práci, jak se dělí pracovní polohy a jak postupovat při jejich hodnocení. I zde se jako pomocné kritérium používá charakteristická směna. Překročení hygienických limitů sice avizuje, že jde o práci rizikovou jako u každého jiného rizikového faktoru, nicméně v případě zaujímání nepřijatelných pracovních poloh je stanoven nepřekročitelný limit 30 minut 22

souhrnně za směnu. Toto vymezení je nezbytné, neboť takové pracovní polohy by pro kosterní a svalový systém představovaly vysoké riziko poškození. Ruční manipulace s břemeny Oproti nařízení č. 178/2001 Sb. v platném znění, se nově upřesňuje, že břemenem se rozumí i živé břemeno. Vycházíme-li z dikce samotného názvu a působnosti citovaného nařízení vlády, pak je zřejmé, že ochrana při práci musí být pro všechny osoby, jichž se týká, stejná. Zakotvení manipulace s živým břemenem do nového nařízení vlády lze považovat za opodstatněné, neboť navazuje na obdobnou úpravu ochrany zdraví, která byla před jeho vydáním uplatňována ve vyhlášce č. 288/2003 Sb., a to, v příloze č. 1 části A, i když konkrétně upravuje pouze, že „za zvedání břemene se pokládá též manipulace s pacienty na lůžku“. V praxi pak půjde nejen přenášení pacientů nebo klientů zaměstnanci zdravotnických a sociálních zařízení, ale také například zátěž zaměstnanců veterinárních zařízení nebo osob v zemědělství. Nepohyblivost živých břemen je nutné posuzovat stejně co do náročnosti a možnosti poškození zdraví, zejména s přihlédnutím k úrazu. Tato úprava jednoznačně směřuje k tomu, aby na všech pracovištích byly zaváděny technické pomůcky, které ruční manipulaci alespoň částečně omezí. Aplikace technických a technologických požadavků je totiž jednou z možností minimalizace rizika, jak o ní koneckonců hovoří zákon č. 309/2006 Sb. Váhové limity břemen jsou znovu odděleně upraveny pro muže a ženy, a to jak při občasném zvedání a přenášení, tak pro pravidelné včetně kumulativních hmotností, které jsou upraveny pro osmihodinovou směnu. Nově se také vymezuje co se rozumí občasným a častým zvedáním a přenášením. Stále platí, že pokud je manipulace s břemenem charakterizována jako práce trvalá, je důležité, aby nebyla časově soustředěna do jednoho úseku, ale aby byla naplánovaná tak, aby byla rozložena po celou dobu trvání směny. I u tohoto faktoru se nově zavádí úprava hygienických limitů pro práci ve směně delší než osmihodinové. Při posuzování prací s ruční manipulací s břemenem je nutné pamatovat na to, že pokud není možné určit jeho váhu, těžiště a jiné přesné údaje, je nutné zaměstnanci poskytnout alespoň základní informace, které jej nasměrují k pochopení významu vždy zvážit podmínky, za jakých břemeno bude přenášet nebo zvedat. Takovými podmínkami, které mohou navodit zbytečný úrazový děj je například kluzká podlaha, její spád, nerovnosti apod., ale i nedostatek odpočinku a kumulace takové práce do nejkratší možné doby. Poškození zdraví je totiž při tomto druhu práce v převážné míře vyjádřeno možností úrazu zejména bederní páteře. Z toho plyne, že při přenášení 23

živého břemene, u něhož je váhový limit vyšší nebude tato práce svěřena jednomu zaměstnanci, ale bude se na ní podílet více osob. Tento předpoklad pak dovozuje, že nelze hygienický limit pro občasnou manipulaci matematicky propočítat na počet osob, které ji provádí, ale musí být zohledněno, že se váha břemene mezi tyto osoby rozloží víceméně rovnoměrně. V případě, že zaměstnavatel vyhodnotí, že manipulaci s živým břemenem nelze zajistit přítomnými osobami, je zcela na jeho rozhodnutí, jakou zvolí organizaci práce podle konkrétního případu. Totéž platí v případě, že zaměstnanci odmítnou takovou práci konat, neboť mají za to, že je ohrožuje na zdraví. Psychická zátěž Psychická zátěž je nově upravena na práce spojené s monotonií a práce ve vnuceném pracovním tempu, jimž v podstatě odpovídají činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organizmus, jak uvádí § 5 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. Mimo tyto práce jsou dalšími pracemi spojenými s psychickou zátěží práce, s nimiž souvisí možnost narušení biorytmů organizmu zaměstnance s následným nepříznivým ovlivněním zdravotního stavu a jsou jimi práce v nepřetržitém pracovním režimu a práce vykonávané pouze v noční době. Faktory, kterými byla dříve psychická zátěž charakterizována tj. práce pod časovým tlakem, práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a práce spojené s rizikem ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob, byly záměrně vypuštěny, nicméně jejich charakteristika bude i nadále pomocným kritériem při celkovém posouzení pracovních podmínek, za nichž psychická zátěž vzniká. Vypuštěním těchto kritérií bylo reagováno na fakt, že má-li zaměstnavatel naplnit zákonnou povinnost minimalizovat riziko, pak musí i existovat reálná možnost toto uplatnit. Zaměstnavatel tak ve skutečnosti nemůže zabránit střetu jeho řidiče z povolání, neboť ten je obecně účastníkem silničního provozu a ani on sám přes veškerou snahu eventuální kolizi nemusí zabránit. Obdobně bylo zvažováno, zda vždy sociální interakci lze považovat za psychickou zátěž, když jsou zcela pominuty osobnostní předpoklady jedinců, které se mohou od sebe radikálně lišit. Obdobně bylo zvažováno, zda nároky v oblasti jednání, které ovšem souvisí nejen s klienty, ale prolínají se i se vztahy na pracovišti, patří do psychické zátěže jako ukazatele, nebo zda jde o předpoklad osobnostní charakteristiky pro výkon některé práce či činnosti a ostatní vlivy jsou v zásadě odrazem mezilidských vztahů. Nemožnost vstupovat do vztahu mezi zaměstnavatele a zaměstnance a zaměstnance mezi sebou prostřednictvím orgánů státního dozoru se ukázala jako faktický důvod, proč spíše směřovat tuto problematiku do oblasti péče o zaměstnance. Přestože došlo k redukci ukazatelů psychické zátěže, neznamená to, že některé druhy prací s sebou nenesou vyšší nároky na odolnost vůči stresu. 24

Při práci spojenou s psychickou zátěží minimální opatření k ochraně zdraví nabízí bezpečnostní přestávky, střídání činností nebo zaměstnanců, přičemž v případě aplikace bezpečnostních přestávek je jejich délka 5 až 10 minut, což umožňuje v některých případech bezproblémově reagovat na požadavky technologie práce. Zraková zátěž Nově se vymezují práce se zrakovou zátěží a to při trvalé práci spojené s náročností na rozlišení detailů, na práce vykonávané za zvláštních světlených podmínek, práce spojené s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami a práce spojené s neodstranitelným oslňováním. Oproti minulé úpravě byly vypuštěny všechny technické ukazatele a byly formulovány pouze takové, které lze podle jejich definice nalézt v příslušných českých technických normách. Opatření k ochraně zdraví při práci jsou u zrakové zátěže totožná. Biologické činitele Vymezení biologického činitele a jeho zařazení do skupin je totožné jako v minulosti, zpřesňuje se však způsob hodnocení zdravotního rizika podle druhu pracoviště ve zdravotnických a veterinárních zařízeních, laboratořích včetně diagnostických a při průmyslových procesech v souladu se směrnicemi ES. Nově se upřesňuje, že v kontrolovaném pásmu musí být pouze práce zařazené do kategorie třetí nebo čtvrté. Rozsah opatření k ochraně zdraví je v podstatě totožný s předchozí právní úpravou. Bezpečnostní přestávky Nově se upravuje délka a frekvence bezpečnostních přestávek při výkonu práce rizikové nebo v případě, kdy to je nutné s ohledem na ochranný pracovní prostředek. První přestávka se stanoví po 2 hodinách nepřetržité práce jako 15minutová, poslední 10minutová se pak nařizuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Využití bezpečnostních přestávek jako opatření k ochraně zdraví se většinou váže na ta pracoviště, na nichž vliv rizikového faktoru nelze eliminovat jiným opatřením. Protože však zákon č. 309/2006 Sb. nabízí zaměstnavateli výčet možností, jak snižovat, resp. minimalizovat účinek rizikového faktoru od technických a technologických opatření, až po změnu organizace práce nebo úpravu pracovní doby, bude se odvíjet způsob minimalizace rizika od skutečných podmínek práce. Obecně pak budou i nadále bezpečnostní přestávky uplatňovány zejména tam, kde nelze zdroj rizika zastavit, například u hluku vypnout zařízení.

25

Při aplikaci bezpečnostních přestávek, zejména při prolínání s přestávkami na oddech a jídlo, je nutné postupovat podle zákoníku práce. Větrání Požadavky na větrání a množství venkovního vzduchu při práci vsedě, vstoje a chůzi, se nově upravuje podle třídy práce podle tabulky č. 1 části A přílohy č. 1. Požadavky na provětrávání pracovišť a havarijní větrání v případě mimořádné události a další úpravy odpovídají v zásadě původnímu právnímu stavu a nebyly zásadně měněny, nicméně pro zajištění havarijního větrání jsou zjednodušeny jeho minimální technické a obslužné požadavky. Požadavek nuceného větrání včetně požadovaného množství přiváděného venkovního vzduchu, požadavky na tepelnou úpravu přiváděného venkovního vzduchu v zimním období, požadavky na dodržení mikrobiální čistoty vzduchu, na místní odsávání a požadavky na odstraňování usazených nánosů a nečistot na pracovišti, které by mohly znečišťovat jeho ovzduší odpovídají minulé právní úpravě a nebyly zásadně měněny. Novým upřesněním je požadavek, aby nucené větrání bylo zajištěno tak, aby zaměstnanec nebyl vystaven průvanu, jak upravuje i příslušná směrnice 654/89/EHS. Ohřívárna Nově se upřesňuje vybavení ohřívárny včetně jejich teplotních požadavků a upravuje možnost využít jako ohřívárnu i místnost pro oddech; nově se upravuje požadavek na minimální intenzitu denního osvětlení. Osvětlení pracovišť Poprvé se zavádí minimální požadavky na intenzitu osvětlení na pracovišti osvětlovaném denním, sdruženým a umělým osvětlením a na pracoviště osvětlované pouze umělým osvětlením v závislosti na dodržení požadavků na zrakovou náročnost, požadavky na osvětlovací otvory a soustavy, bezpečnost při manipulaci s okny a světlíky a požadavky na nouzové osvětlení. Odkazy na příslušné české technické normy pak umožňují se orientovat nejen v názvosloví a vysvětlení termínů, ale i na další ukazatele, které je nutné znát pro správné určení druhu osvětlení a jeho kvalitu. Upřesňují se typy osvětlování pracoviště včetně pracoviště bez denního světla, které je dále blíže specifikováno, a to nejen podle druhu některých prací, ale i podle umístění pracoviště. Zajištění osvětlení včetně nouzového se oproti stávající právní úpravě rozšiřuje na spojovací cesty mezi pracovišti, a to z důvodu transpozice práva ES. Světlé výšky Úprava se v zásadě nedotkla požadavků na světlé výšky, provedeny byly pouze korekce textu. Požadavky na objemové (dříve vzdušný prostor) množství vzduchu pro jednoho zaměstnance se nově opírají o třídy práce tak, jak jsou upraveny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 1. 26

Prostorové požadavky Sjednocují se prostorové požadavky pro všechny druhy pracovišť, včetně pracovišť, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení a ruší se dříve požadované rozměrové požadavky na tento typ pracovišť, kdy byla požadovaná podlahová plocha na jednoho zaměstnance 5 m2. Požadavky na výšky a rozměry pracovní roviny Nově se zpřesňuje postup při hodnocení práce s nožním ovladačem, a to tak, že tento typ ovládání chodu stroje je možný vstoje za předpokladu, že zaměstnanec nebude zatěžovat jen jednu končetinu, ale bude mu umožněno střídání končetin. V praxi to pak znamená, že nožní ovladač musí být konstruován tak, aby umožňoval střídání obsluhy levou nebo pravou nohou. Zátěž na jednu stranu těla je totiž častou příčinou vzniku zdravotních problémů. Zobrazovací jednotka Požadavky na zobrazovací jednotky se redukují na základní požadavky na zařízení zobrazovacích jednotek a stanoví, že oddělení klávesnice od počítače se vztahuje jen na práci trvalou. Požadavky odpovídají obsahově směrnici 90/270/EHS. Doplňuje se nově v souladu s citovanou směrnicí požadavek, aby zaměstnanec byl vybaven opěrkou pro dolní končetiny, pokud o ni požádá. Požadavky na vybavení pracovišť pro práci s biologickými činiteli Požadavky jsou oproti minulé právní úpravě upřesněny na pracoviště zdravotnických a veterinárních zařízení, mimo diagnostických laboratoří, na nichž je vykonávána vědomá činnost s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 a pro prostory pro izolaci pacientů nebo zvířat. Rozsah vybavení těchto pracovišť musí odpovídat, jde-li o práce s biologickým činitelem skupin 3 nebo 4 požadavkům upraveným v tabulce č. 1 části C přílohy č. 7 tak, že pokud je znám biologický činitel, odpovídá rozsah vybavení příslušné skupině tohoto činitele a pokud je specifikován předpokládaný biologický činitel, rozsah vybavení pracoviště bude tomuto předpokladu přizpůsoben. Stejně jsou upřesněny požadavky na prostor laboratoří, například biochemických, v nichž se pracuje s podezřelým materiálem na biologické činitele, které mohou být příčinou onemocnění člověka tak, aby odpovídaly úrovni vybavení pro skupinu 2 podle tabulky č. 2 části C přílohy č. 7. V prostoru laboratoře včetně diagnostické, prostoru pro chov laboratorních zvířat, která byla záměrně infikována, jsou nositeli nebo jsou podezřelá s nosičství biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nebo na pracovišti průmyslového procesu, se požaduje, aby vybavením odpovídaly konkrétnímu biologickému činiteli, s nímž je vykonávána činnost. 27

Voda Nově se upřesňuje, že voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32 °C a přicházíli do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na teplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Sanitární zařízení Obdobně jako v předchozí právní úpravě se specifikují požadavky na některé typy pracovišť, na kterých je vykonávaná práce se závažnými rizikovými faktory, které mohou ohrozit zdraví zaměstnance, například při vstřebávání látky kůží a u nichž je žádoucí očista těla před započetím a po skončení práce. Nově se upřesňuje, že suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné, s výjimkou mobilního pracoviště. Zde bylo myšleno právě na ta pracoviště, která jsou zřizována na dobu určitou jako například zařízení staveniště nebo pracoviště, která se přesunují jako například u staveb silnic. Nově se již nezmiňují konkrétní požadavky na vybavení sanitárního zařízení, ale odkazuje se na požadavky, které jsou upraveny v příslušné technické normě. Místnost pro odpočinek Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, tzn., že ne vždy a ne na všech pracovištích. Nezřizuje se tedy automaticky jako tzv. denní místnost. Pokud je ale zaměstnavatelem zřízena nebo pokud zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce takto zajistí pro zaměstnance stravování a toto nelze řešit jiným způsobem, musí být v místnosti pro odpočinek umožněna zaměstnancům konzumace jídla a k tomuto účelu musí být vybavena. Úklid a čištění pracovišť Nově se neupravují ani termíny čištění a úklidu pracovišť a dalších prostor včetně sanitárních zařízení, neboť zákon č. 309/2006 Sb. stanoví, že zaměstnavatel musí zajistit jejich „pravidelné“ čištění. Zároveň bylo žádoucí, aby taxativní rozsah a frekvence úklidu a čištění nebyly nadále upraveny, neboť se vztahovaly na všechny pracoviště bez zohlednění skutečné míry znečištění. Bylo rovněž upuštěno od kogentního ustanovení, aby byly zřizovány vždy jen úklidové místnosti, neboť i v tomto případě nebylo možné diferencovat. Z tohoto důvodu se nařízení vlády odkazuje na příslušnou českou technickou normu, která upravuje požadavky na prostory pro ukládání úklidových prostředků. Prostor pro poskytnutí první pomoci V souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., se nově upravuje problematika a místo pro poskytnutí předlékařské pomoci, což koreluje s citací zákona, 28

který tuto úpravu přenáší na pracoviště. K plné implementaci směrnice 654/89/EHS pak je doplněno, aby byl zajištěn vstup na takové pracoviště i s nosítky. Příloha č. 1 Nově se upravuje zařazení řidičů jmenovaných vozidel do třídy IIa a ponechává se možnost při hodnocení rizika zátěže teplem, zvolit podobný druh práce, pokud tato není uvedena v příkladmém seznamu. Příloha č. 3 V příloze č. 3 se do tabulky č. 4 s označením jiné prachy s dráždivým účinkem nově doplňuje prach dusičnanu sodného, chrómu a kyseliny citrónové. V části D jsou upraveny některé technické nepřesnosti a vypuštěna závěrečná část, věnující se požadavkům na bezpečnost práce a způsob a likvidaci odpadů. Příloha č. 5 V příloze č. 5 jsou ponechány pouze tabulky včetně vysvětlivek k nim, jsou ale vypuštěny vysvětlující texty terminologické vysvětlivky, které pro aplikaci v praxi byly považovány pro zaměstnavatele zbytečně zatěžující. V tabulce č. 6 jsou upraveny počty pohybů pouze jako minutové a směnové, doba trvání v sec byla vypuštěna. Příloha č. 6 Do seznamu biologických činitelů včetně jejich zařazení do skupin 2, 3 nebo 4, byly doplněny nové položky např. Arenaviry Nového světa (sérologický komplex arenavirů Tacaribe), Virus Amapari, (Venezuelská hemoragická horečka), (Bolívijská hemoragická horečka), Lidské astroviry (9 sérotypů), Lidský coronavirus, SARS coronavirus, Virus ptačí chřipky, Lidský metapneumovirus, Respirační viry dosud nezjištěné, Původci neuroinfekcí dosud nezjištění a byla provedena korekce názvosloví u některých položek. Nově se ve vysvětlivkách upřesňuje použití označení skupiny 3**, a to výhradně pro účely určení minimálního vybavení pracoviště, neboť se jedná o činitele, jež se za běžných podmínek nepřenášejí vzduchem, pod písmenem D, doba uložení takto označených činitelů ze 40 na 10 let ve smyslu směrnice EU. Oproti původní právní úpravě se vypouští značka pro označení biologického rizika, neboť značky jako takové upravuje samostatné nařízení vlády č. 11/2002 ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 10 V tabulce č. 2 se upřesňuje taxativně způsob uložení pracovního oděvu podle druhu práce, jež je rovněž oproti původní právní normě nově upravena.

29

9.6 Ochrana zdraví před neionizujícím zářením str. 205

Nařízení vlády „č. 480/2000 Sb.“ se nahrazuje „č. 1/2008 Sb.“, o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, „platné od 1. ledna 2001“ se nahrazuje slovy „platné od 30. dubna 2008“, Text „Nařízení je prováděcím předpisem...“ se nahrazuje textem „Nahradilo nařízení vlády č. 480/2000 Sb, o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, přičemž využilo Direktivu č. 2004/40/EC Evropského parlamentu a Rady schválenou v roce 2004. Nejvyšší přípustné hodnoty zůstaly stejné, až na malou změnu ve frekvenční závislosti nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovaný proud, u které byly zaobleny ostré rohy (obr. 2). Tím je umožněno vyhodnocovat i proudy s nesinusovým průběhem, počítaje v to periodické i neperiodické impulsy a skoky. Byl také rozšířen text a zpřesněny povinnosti provozovatele. Pro zaměstnance byla zatím pozastavena platnost nejvyšší přípustné hodnoty pro indukovaný proud v intervalu frekvencí od 0 Hz do 300 Hz. V tomto případě bylo rozhodnuto vyčkat doporučení komise ICNIRP, která vyhodnocuje možnost zmírnit limity dosud platné pro tuto frekvenční oblast.“

Podkapitola 9.6.1 Optické záření str. 206

První věta na této straně se nahrazuje textem: „Sítnici oka tak může těžce poškodit nebo zničit laserové záření i s velmi malou energií, při velkých energiích může i laserové záření, které již na sítnici oka neprojde, těžce popálit rohovku oka i kůži.“. V následující větě se slovo „proto“ vypouští.

str. 207

V prvním odstavci v poslední větě se vypouší „č. 4 a č. 5“. Na konci druhého odstavce se slovo „podobně“ nahrazuje slovem „a štítů“.

Podkapitola 9.6.2 Elektromagnetické záření s frekvencí od 300 GHz do 10 MHz str. 208

Původní obr. 2 se nahrazuje níže uvedeným:

30

str. 208

Ve druhém odstavci pod obrázkem se za pomlčku vkládá „intenzitu elektrického pole E, magnetickou indukci B a hustotu zářivého toku S.“.

Podkapitola 9.6.3 Záření s frekvencí z intervalu do 100 kHz do 10 MHz str. 209

V kapitole 9.6.3 v poslední větě se za slova „často je“ vkládá slovo „to“.

str. 210

V kapitole 9.6.3 v prvním odstavci se za slova „... kde by při expozici“ vkládají slova „tato osoba“. V další větě se za slova „U netepelného působení“ se doplňuje závorka „(jde o pole s frekvencí do 10 MHz)“.

Podkapitola 9.6.4 Interval frekvencí od 0 Hz do 100 kHz str. 210

V kapitole 9.6.4 se v první větě za slova „...netepelné působení,“ vkládají slova „spočívající ve stimulaci nervové soustavy. Rozhodující je v tomto případě“. Třetí věta v prvním odstavci zní: „S rostoucí frekvencí pak strmě roste.“. Následující věta zní: „Protože proud indukovaný elektrickým a proměnným magnetickým polem v těle je úměrný frekvenci pole, klesá referenční hodnota pro nejnižší frekvence, počítaje v to i okolí frekvence energetické sítě 50 Hz, s rostoucí frekvencí.“. Závorka v předposlední větě prvního odstavce kapitoly 9.6.4 zní: „(viz obr. 2)“. Poslední odstavec zní: „U pole s časovým průběhem silně odlišným od sinusového by v tomto frekvenčním intervalu bylo přesné hodnocení expozice podle nejvyšších přípustných hodnot prakticky nemožné. Zaoblení ostrých rohů a analytické vyjádření takto upravené frekvenční závislosti v novém nařízení vlády však tuto obtíž odstranilo.“.

str. 211

V prvním odstavci se doplňuje druhá věta, která zní: „Stále častěji však je možné se setkat s nesinusovým průběhem při regulaci velmi silných proudů výkonovými tyristory nebo diodami.“. V následující větě se slovo „Avšak“ nahrazuje spojkou „I“. Za poslední větu prvního odstavce se doplňuje text „a hodnocení provádět s použitím frekvenční závislosti definované v nařízení vlády č. 1/2008“.

Podkapitola 9.6.5 K výpočtům a k měření str. 211

V první větě kapitoly 9.6.5 se slova „ani pro „ostatní osoby“ (obyvatelstvo)“ vypouštějí. Ve druhém odstavci se slova „Nařízení vlády č. 480/2000 Sb.“ nahrazují slovy „Nařízení vlády č. 1/2008 Sb.“ Věta třetí v druhém odstavci zní: „Výpočet musí být srozumitelný s jasně deklarovanými vstupními hodnotami, s jednoznačným závěrem a s vymezením případných požadavků nutných pro dodržení přípustných hodnot, s určením chyby výpočtu a s jejím srovnáním s přípustnou nepřesností (nejistotou) stanovenou v citovaném nařízení vlády.“. 31

str. 212

Pátá věta posledního odstavce zní: „Stejně tak vysokofrekvenční (radiofrekvenční a mikrovlnné) záření s velkou intenzitou zahřívá tkáň těla a jeho účinky se na rozdíl od účinků ultrafialového záření v těle nekumulují.“.

KAPITOLA 14 Ochranné nápoje

Str. 303 – 308 Poskytování ochranných nápojů upravuje od 1. 1. 2008 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Přináší tyto změny: Předpis nově zavádí možnost, aby ochranný nápoj obsahoval i látky, které napomáhají ke zvýšení odolnosti organizmu. Ochranný nápoj chránící před tepelnou zátěží se upřesňuje, a to odlišením obsahu pevných látek v 1 litru. Při ztrátě tekutin se podávání slabě mineralizované a středně mineralizované přírodní vody upřesňuje podle toho, zda jde o prostou náhradu ztráty tekutin, nebo zda je nutné mimoto doplnit i ztrátu minerálních látek. Do 3násobku ztráty (limit je 1,25 litru/8 hodinovou směnu) se podávají slabě mineralizované přírodní vody, při překročení 3násobku limitu, pak středně mineralizované. Požadované množství náhrady (70 %) ochranného nápoje při zátěži teplem nebo chladem se nemění. Poskytování ochranného nápoje vázané obecně na třídu IIb nelze chápat jako skutečnou ztrátu tekutin v důsledku tepelné zátěže, ale jako ukazatel, že při teplotě 26 °C se ztráta pohybuje kolem 1, 4 l za osmihodinovou směnu. Pro správné určení náhrady ztráty tekutin je tak jako doposud nutné měření podle skutečných teplotních podmínek na pracovišti, resp. při práci, a proto nelze paušalizovat, že požadovaná náhrada 70 % pro třídu IIb činí 1 litr. S touto úpravou souvisí i úprava hodnocení některých příkladmých prací, které ze třídy IIb byly přeřazeny do třídy IIa. Tento fakt neukazuje na to, že by řidiči z povolání „ztratili“ nárok na ochranný nápoj, nýbrž na to, že jejich energetický výkon se spíše rovná výkonu do 106 Wattů. Klíčová je totiž stále skutečnost „jaké mikroklimatické podmínky“ na pracovišti jsou! Jestliže pracoviště nejsou klimatizována (kabiny řidičů), pak platí, že je nutné provést měření, které prokáže skutečnou ztrátu tekutin. Na tomto místě je nutné důrazně připomenout, že bez měření na konkrétním místě za konkrétních podmínek nelze v žádném případě určit ani skutečnou ztrátu tekutin, ani procentuální náhradu, která by zaměstnanci měla být poskytnuta. Následná měření pro ověření, zda trvají podmínky stanovené zákoníkem práce, a to, že mikroklimatické podmínky jsou nevyhovující pak lze 32

v praxi zúžit pouze na měření venkovní teploty zastíněným suchým teploměrem. Tato měření jsou zároveň dokladem o tom, že stav trvá a množství náhrady není nebo je nutné upravovat a zároveň dokladem o tom, že nárok na poskytování ochranného nápoje je oprávněnou nákladovou položkou. KAPITOLA 20 Organizace práce a pracovní postupy

Str. 475 – 477 K problematice viz aktualizace k oddílu 5.7.2 ke str. 133. Podkapitola 20.2.3 Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování silniční dopravy (příloha č. 1) Str. 478

V oddílu 20.2.3 se vypouští předposlední odstavec, začínající slovy „Školení se účastní osoby …….“ (problematika je komplexně vyložena i s odkazem na judikaturu v oddílu 7.5.2 na str. 133 až 138).

KAPITOLA 22 Rizika ve stavebnictví

Podkapitola 22.1.1 Nová právní úprava BOZP ve stavebnictví v zákoně o BOZP Str. 585

V podmínkách pro určení koordinátora BOZP došlo novelou zákona o BOZP (č. 309/2006 Sb.), provedenou zákonem č. 362/2007 Sb. ke změně. V § 14 odst. 1, větě první zákona o BOZP bylo za slovem „působit“ vypuštěno slovo „současně“, protože původní text plně neodpovídal obsahu textu směrnice 92/57/ES. Důležitým požadavkem je, aby na stavbě působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby a požadavek nemůže být zužován pouze na situaci, kdy uvádění zaměstnanci se budou na stavbě vyskytovat výlučně současně.

KAPITOLA 25 Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP, zástupci zaměstnanců a oprávnění odborů

Podkapitola 25.2 Zastoupení zaměstnanců u zaměstnavatele Str. 690 a 695 – 697

Úvodu kapitoly 25 a podkapitoly 25.2 se významně dotýká nález Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákoníku 33

práce. Ten byl publikován pod č. 116/2008 Sb. a nabyl účinnosti dnem 14. 4. 2008. Nález přinesl významný průlom do právní úpravy zastoupení zaměstnanců, a to zrušením části ustanovení § 278 odst. 1, § 281 odst. 1 a § 282 odst. 1 a 2 ZP. Tímto způsobem Ústavní soud připustil souběžnou existenci odborových organizací a volených zástupců zaměstnanců, tj. rad zaměstnanců a zástupců pro oblast BOZP. Pokud by ale u zaměstnavatele působily jak odbory, tak volení zástupci zaměstnanců, musel by podle ustanovení § 282 odst. 2 ZP zaměstnavatel plnit stanovené povinnosti vůči všem těmto zástupcům, pokud by se nedohodli mezi sebou a zaměstnavatelem o jiném způsobu součinnosti. Napříště je již také možné, aby u zaměstnavatelů, kde odborová organizace působí jen v jejich části (organizační jednotce), v jiných částech působili volení zástupci pro BOZP. Podkapitola 25.4 Oprávnění odborových organizací Str. 703

Zmíněný Nález Ústavního soudu také významně zasáhl do postupu uzavírání kolektivních smluv u zaměstnavatelů, u nichž působí více odborových organizací (viz poslední odstavec na str. 703). V tomto odstavci se vypouští poslední věta. Napříště tak musí zaměstnavatel jednat se všemi zúčastněnými odborovými organizacemi, pokud by se mezi sebou a se zaměstnavatelem nedohodli jinak.

Str. 704, 706 a 707 Ústavní soud svým Nálezem (č. 116/2008 Sb.) zrušil v § 321 ZP odstavce 2 až 4, které stanovily právo odborových organizací na kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a kolektivních smluv u zaměstnavatele. V tomto oprávnění soud spatřil nepatřičné přejímání pravomocí státních orgánů. Naopak Ústavní soud potvrdil právo odborů na kontrolu stavu BOZP, upravené v § 322 odst. 1 a 4 ZP. Zrušil však jejich právo vydávat závazné pokyny k odstranění závad na strojích, zařízeních a v technologických postupech a zakázat práci, která by bezprostředně ohrožovala život nebo zdraví zaměstnanců nebo zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala jejich bezpečnost a ochranu zdraví.

34

KAPITOLA 27 Inspekce práce v oblasti BOZP

Podkapitola 27.3.2 Vymezení skutkových podstat – za co lze ukládat pokuty

Str. 765

Změnou zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, provedenou zákonem č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 byly skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku pracovní doby změněny takto: • pátá odrážka shora je doplněna o případ, kdy zaměstnavatel nařídí práci přesčas zaměstnankyni či zaměstnanci pečujícím o dítě mladší než 1 rok věku (tj. takovou práci s nimi nedohodne); jde o zpřísnění postižitelnosti sankcí ve vazbě na novelizovaný § 241 odst. 3 ZP, • v šesté odrážce od konce strany se vypouští text „a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok“.

35

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI podle právního stavu k 30. 4. 2007

2. aktualizované a rozšířené vydání JUDr. Bořivoj Šubrt, Ing. Zdeněk Cais, JUDr. Eva Dandová, Ing. Naděžda Drásalová, Ing. Antonín Dušátko, Břetislav Kroupa, JUDr. Zdena Krýsová, Daniela Kubíčková, Ing. Jaroslav Melen, Pavlína Motyčková, Mgr. Lenka Pavelková, doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc., JUDr. Anna Samková, Ing. Miroslava Šmídová Vydalo nakladatelství Anag Tisk a vazba Ringier Print s.r.o., Ostrava Odpovědná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Ondřej Forman Autorská uzávěrka 30. dubna 2007 ISBN 978-80-7263-400-2 ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, Město tel.: 585 75 7 4 11, fax: 585 418 8 67 e-mail: [email protected] www.anag.cz