Jeďte pro inspiraci do ciziny
Registrace sadů
Ekologické zemědělství na Biostylu
Krátké zprávy, čili víte, že?
Březen Svazu PRO-BIO ve znamení příprav na nové nastavení dotací aneb jak dopadly připomínky a jak to bude? ěkujeme členům svazu za reakci na výzvu ohledně připomínkování návrhu MZe k EZ a AEKO, který schvalovala vláda. Všechny připomínky jsme shromáţdili a včas zaslali. Stejně tak učinila i Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství. Souhrn změn, které ekologické zemědělce v tomto programovacím období čekají, je představeno na stranách 4—7. Vysvětlení připomínek, akceptace či úpravy přinášíme na stranách 8—15. V zásadě jde změny v podmínkách pro dotace rozdělit na administrativní a věcné.
Užitečná příručka
Pro zjednodušení vaší práce jsme pro vás připravili uţitečnou příručku, kterou si můţete stáhnout na
Heslo jste obdrţeli emailem z centrály PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Nečlenové k tomuto materiálu nemají přístup!
Zkontrolovat papíry a evidence
Změny, které přináší období budou klást důraz na pořádek v evidencích. Chyby nebo opomenutí by mohly mít neblahé důsledky při výpočtu a přiznání výše dotace. Proto doporučujeme překontrolovat své evidence, zápisy atd. Změny se dotýkají jak rostlinné, tak ţivočišné produkce. Zejména upozorňujeme, ţe v letošním roce se zátěţ dobytčích jednotek potřebných pro výplatu dotací na travní porosty v EZ vypočítává z jednotlivých čísel hospodářství ţadatele zařazených do EZ. Proto je nutné si zkontrolovat, jestli máte všechny čísla o hospodářství a všechny druhy hospodářských
zvířat zařazené do EZ. Toto si můţete ověřit v registru ekologických podnikatelů.
Pokud údaje nesouhlasí se skutečností, kontaktujte kontrolní organizaci a dejte si tyto skutečnosti do pořádku, jinak hrozí, ţe nedostanete dotace na EZ. Zároveň Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský informuje ovocnáře, kteří nemají evidován sad u ÚKZÚZ a budou chtít dotaci, ţe musí obratem poţádat o evidenci. Podrobnostem se věnujeme na stranách 16 a 17. A nezapomeňte, ţe v případě potřeby, jsou de připraveni pomoci vám správci našich regionálních center. Nyní uţ zbývá popřát hodně štěstí v nových podmínkách programovacího období. Podávání ţádostí o dotace končí 15. května 2015.
Ministerstvo vyplatí do roku 2020 českým zemědělcům více než 53 miliard korun na hospodaření šetrné k přírodě a welfare
V
láda schválila čtyři nařízení Ministerstva zemědělství, které upravují podmínky pro výplatu některých dotací Programu rozvoje venkova na období let 2014-2020. Zemědělci díky tomu do roku 2020 získají z národních zdrojů a z evropského rozpočtu téměř 53 miliard korun. Konkrétně vláda schválila nařízení o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními. Platby přispějí k udrţitelnému hospodaření, zmírní negativní dopady zemědělství na ţivotní prostředí a také dorovnají ztíţené podmínky v méně příznivých oblastech. Do roku 2020 dostanou zemědělci v rámci tohoto nařízení více neţ 18 miliard korun (při orientačním kurzu 27 korun za
1 euro). Nařízení o podmínkách provádění agroenvironmentálně – klimatických opatření umoţňuje čerpání dotací na takové způsoby vyuţití zemědělské půdy, které ochrání a zlepší ţivotní prostředí a krajinu. Cílem je zvýšení úrodnosti půdy a ochrana před erozí i vysycháním. Opatření také podporuje postupy, které posílí schopnost zadrţování vody v krajině. V příštích pěti letech na ně půjde více neţ 24 miliard korun. Nařízení o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré ţivotní podmínky zvířat má zlepšit podmínky v chovech skotu a prasat. Podpora přispívá k zavádění inovativních technologií chovu a postupů. Celková výše prostředků v tomto opatření je přibliţně 1,8 miliardy korun. Nařízení o podmínkách provádění opat-
ření ekologické zemědělství podpoří zemědělce hospodařící v systému přechodu na ekologické zemědělství a v systému ekologického zemědělství, které je šetrné ke sloţkám ţivotního prostředí a poskytuje základ pro produkci kvalitních surovin a potravin s vysokou přidanou hodnotou. Zabraňuje degradaci půdy, zejména sníţením rizika eroze a kyselosti půdy. Také pomůţe ochránit cenná území s druhovou různorodostí a přispěje ke zvýšení ekologické stability krajiny. Příjemci celkem dostanou téměř 9 miliard korun. Dotace jsou ze 75 % hrazeny z evropského a z 25 % kofinancovány z českého rozpočtu. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe
O dotace lze žádat jen do 15. května 2015
Z
emědělci jiţ můţou podávat Jednotnou ţádost na vybraná opatření přímých plateb. Nově je podpora více zaměřená na ekologii a mladé zemědělce. )Podpory poskytované prostřednictvím Jednotné ţádosti jsou pro období 2015 – 2020 zaměřeny na šetrný přístup k ţivotnímu prostředí, generační obměnu na venkově a na podporu odvětví nebo regionů, které čelí obtíţím nebo jsou důleţité z hospodářského, sociálního či environmentálního hlediska. Podmínkou pro získání dotace je, aby byl ţadatel zemědělským podnikatelem, aktivním zemědělcem a obhospodařoval půdu, která je na něho evidovaná v registru zemědělské půdy LPIS. Novinkou v dotacích poskytovaných prostřednictvím Jednotné ţádosti je například zvýhodnění zemědělce, který je mladší čtyřiceti let. Tento ţadatel dosta-
ne k platbě na plochu ještě 25% prémii navíc na prvních 90 hektarů. Od 10. dubna můţou zemědělci podávat ţádosti na opatření: jednotná platba na plochu, platba pro mladé zemědělce, platba pro zemědělce dodrţující postupy příznivé pro klima a ţivotní prostředí (tzv. greening) a dobrovolná podpora vázaná na produkci (brambor na škrob, konzumních brambor, chmele, vybraných druhů zeleniny s vysokou a velmi vysokou pracností, cukrové řepy a bílkovinných plodin). Tato opatření zcela hradí rozpočet Evropské unie. V rámci Jednotné ţádosti mohou zemědělci zaţádat také o přechodnou vnitrostátní podporu z národního rozpočtu na zemědělskou půdu, chmel, škrobové brambory, přeţvýkavce, chov ovcí, koz
a masných krav. Ţádosti na další podpory mohou ţadatelé podat poté, co začnou platit příslušná nařízení vlády. Ta se budou vztahovat na platbu v méně příznivých oblastech (LFA), platbu v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, agroenvironmentálně – klimatické opatření (AEKO), agroenvironmentální opatření 2007 – 2013 (AEO), na ekologické zemědělství, dobré ţivotní podmínky zvířat a dobrovolnou podporu vázanou na produkci (vybraných druhů ovoce s vysokou a velmi vysokou pracností, telata masného typu a na chov mléčných krav, ovcí a koz). Vhledem k no vým po d mínkám v opatřeních v rámci Jednotné ţádosti 2015 se nedá odhadnout počet ţadatelů. Podávání ţádostí končí 15. května. Ţadatel má pak ještě 25 dní na pozdní podání, které je spojeno se sankcí ve výši 1 % za kaţdý pracovní den. (tzmze)
Nové podmínky dotací pro ekologické zemědělství a agroenvironmentálněklimatických opatření od roku 2015
H
lavní změny v dotacích na provádění ekologického zemědělství a agroenvironmentál ně - kli matic k ýc h opatření od roku 2015. Reforma Společné zemědělské politiky (SZP) přinesla řadu změn v podmínkách vyplácení dotací, které se týkají jak přímých plateb vyplácených v rámci I. pilíře SZP, tak plateb poskytovaných v rámci tzv. II. pilíře, kam patří platby za provádění agroenvironmentálněklimatických operací (AEKO), LFA, ekologické zemědělství (EZ) a nově také platby za opatření dobré ţivotní podmínky zvířat (DŢPZ). V podmínkách pro poskytování dotací na zemědělské hospodaření poskytované v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 nastala oproti minulému období řada změn. I přesto, ţe Nařízení vlády o provádění a podmínkách AEKO a ekologického zemědělství ještě nebyla definitivně odsouhlasena, přinášíme přehled hlavních změn, které jsou součástí návrhů, předloţených vládě ke schválení.
Zařazení ekologického zemědělství v PRV, přechodné období a ekologické zemědělství
V novém Programu rozvoje venkova jiţ není EZ součástí AEKO, ale je řešeno jako samostatné opatření, ve kterém jsou platby ještě navíc rozděleny na přechodné období (PO) a ekologické zemědělství (EZ). Podmínkou pro získání vyšší platby na přechodné období je zařazení dílu půdního bloku v reţimu PO od data podání ţádosti do konce příslušného kalendářního roku, pokud dojde k přechodu na EZ v průběhu roku, je přidělena platba na EZ. Pokud farma přibírá nové pozemky a zahajuje přechod né obdob í, je nutné, ab y v uplynulých třech letech (od 15. 5.)
nebyly zařazeny v EZ a to i bez vazby na současného ţadatele. Doba pro vyplácení dotace na přechodné období je shodná s délkou přechodného období, tedy 2 roky pro ornou půdu a travní porosty a 3 roky pro trvalé kultury. Změny výměr v průběhu trvání závazku Pozitivní změny s ohledem na vlastnické vztahy a pronájmy půdy nastaly v kvótách pro zvyšování a sniţování výměry pozemků, zařazených do dotací.
Změny v podmínkách pro dotace je možné rozdělit na administrativní a věcné
Nově je moţné navýšit výměry ploch v obou opatřeních EZ i AEKO aţ o 35% v průběhu trvání závazku (počítá se z výměry, se kterou ţadatel vstupuje do závazku); sníţení výměry je v případě pozbytí uţívání pozemku v evidenci půdy (LPIS) přípustné aţ do 25% celkové výměry zařazené v prvním roce závazku EZ nebo AEKO. Změny v podmínkách pro získání dotací je moţné rozdělit na administrativní, které se týkají především poţadavků na ţadatele, půdní bloky a prokazování produkce, a na věcné, které znamenají definování konkrétních podmínek hospodaření jak na orné půdě a travních porostech, tak v případě trvalých kultur, konkrétně ekologických sadů.
Požadavky na příjemce dotací a zákaz souběhu
Ţadatel o zařazení do opatření EZ musí být zemědělský podnikatel (podle § 2e aţ § 2ha zákona o zemědělství) a aktivní zemědělec (podmínky stejné jako v případě platby SAPS). Všechny půdní bloky ţadatele o dotaci na ekologické zemědělství zařazené v LPIS musí být vedeny v reţimu EZ nebo v přechodném období do EZ, a to i v případě, ţe na ně nepoţaduje dotaci, coţ v praxi znamená, ţe souběh s konvenčním hospodařením jiţ není moţný. Kontrola souběhu bude probíhat k datu podání ţádosti o dotaci.
Travní porosty v ekologii a ekologický statut zvířat
Podmínky pro dotace na travní porosty jak v rámci EZ, tak AEKO prošly asi největšími změnami z pohledu intenzity zvířat, limitů dusíku i v platbách. Pro trvalé travní porosty v EZ platí podmínka minimální intenzity zvířat 0,3 VDJ /ha trvalého travního porostu (v LPIS jen kultura T!). Intenzita můţe být nově plněna jen zvířaty vedenými na hospodářství, které má v ústřední evidenci ekologický statut. Pokud je intenzita plněna koňmi, musí vést chovatel registr koní drţených v hospodářství povinně na Portálu farmáře. Druhou podmínkou je jejich údrţba sečemi nebo pastvou v termínech do 31.7. a do 31.10. Pastvu, a seč lze volně kombinovat, v případě pastvy platí povinnost likvidace nedopasků.
Orná půda
Definice konkrétních podmínek hospodaření v ekologickém zemědělství znamená zavedení podrobnějších poţadavků na způsob pěstování s důrazem na produkci a sklizeň. Při hospodaření na orné půdě je stanovena povinnost pěstovat po sklizni hlav-
Tráva na orné půdě
V LPIS byla nově zavedena kultura G, která znamená travní porost na orné půdě, kde je tráva zastoupena víc jak 50%. Je podporována niţší sazbou, neţ standardní orná půda, vyjmenovanými poţadavky je seč nebo pastva nebo jejich kombinace s povinností likvidace nedopasků. Intenzita zvířat (zatíţení VDJ) není vyţadována.
Sady
ní plodiny vyjmenované zlepšující plodiny a to minimálně na 20 % výměry orné půdy. Pokud je hlavní plodinou vojtěška nebo jetel, jejich výměra se započítává do poţadovaných 20%. Je vyţadována sklizeň a odvoz hlavní plodiny a to i tehdy, kdyţ hlavní plodinou v příslušném roce je zlepšující plodina. V případě vojtěšky, jetele nebo jejich směsí s trávami, je tedy nutné porost minimálně jednou za rok posekat a z pole odvézt. U víceletých plodin podmínka neplatí v prvním roce po zasetí. Pro pěstování bylin a zeleniny jsou stanoveny minimální výsevky stejně jako v integrované produkci. Ze seznamu podporovaných druhů zeleniny byla odebrána dýně olejná, která byla v minulosti často předmětem spekulací při pěstování zeleniny. Na orné půdě je kromě polních plodin, bylin a zeleniny
dále moţné pěstovat trávy na semeno a nově zakládat tzv. "černý úhor".
Asi největší změny nastaly v podmínkách pro sady v ekologickém zemědělství. Ve snaze zabránit spekulacím a podvodům, ke kterým v minulém období docházelo, jsou nově zavedeny dvě kategorie sadů vč. podrobných podmínek pro pěstování; je vyţadována sklizeň a prokazování produkce formou dokladů za prodej nebo prokazující její d a l š í zp r ac o v á n í . Ex t e n z i v n í „krajinotvorné― sady jsou podporovány v rámci titulu jiná trvalá kultura a zmíníme je dál v textu. Nově jsou tedy podporovány dvě kategorie sadů - intenzivní a ostatní. Jako intenzivní sady bude moţné přihlásit sady s minimálním počtem 500 ks jádrovin nebo 200 ks peckovin nebo 2 000 keřů starších 3 let, bez jakékoli další zemědělské produkce v meziřadí nebo příkmenném pásu včetně pastvy. Na 5-15% výměry sadu bude nutné ponechat nesečené plochy v meziřadí nebo manipulačních plochách. Sady budou muset být vybaveny zařízením na sledo-
zavedena; 20% produkce můţe být pouţito ke krmení zvířat. Aby bylo moţné oba typy sadů vyznačit v LPIS, musí být předem nahlášeny na ÚKZÚZ, tedy správně spárovány s registrem sadů, který ÚKZÚZ vede!
Jiná trvalá kultura
vání teploty, vlhkosti vzduchu a výskytu škodlivých organismů. O všech těchto sledováních bude nutné vést záznamy s dobou archivace 10 let. V praxi to znamená vybavit sady meteostanicemi, feromonovými lapači, lepovými deskami, světelnými lapáky apod., všechna zařízení sledovat a vést o nich evidenci a tu archivovat. Do titulu sady ostatní bude moţné přihlásit sady s minimálním počtem 100 ks stromů nebo 1 000 ks keřů, je v nich
umoţněna další zemědělská produkce v meziřadí a pastva zvířat. Poţadavek na nesečené plochy je stejný jako v případě intenzivních sadů. Stáří výsadby není nijak omezeno, takţe je moţné ţádat o dotaci i na nově zaloţené sady (podmínka prokazování produkce neplatí v prvních třech letech od zaloţení sadu z ovocných stromů a v prvním roce od zaloţení sadu z ovocných keřů). Povinnost sledování a evidence klimatických údajů a výskytu škůdců není
Extenzivní sady jsou v novém PRV pojmenovány jako jiná trvalá kultura. O dotaci je moţné poţádat, pokud je sad veden v LPIS jako kultura J a zároveň je na dílu půdního bloku vymezen ekologicky významný prvek krajinotvorný sad. Takové sady nebudou evidovány v registru sadů ÚKZÚZ. V těchto typech sadů je moţné pást, není povoleno pěstování dalších plodin v meziřadí a je nutné provádět údrţbu meziřadí a příkmenného pásu stejně jako v sadech intenzivních nebo ostatních včetně ponechání nepokosených ploch. Sklizeň se nepoţaduje, produkce se neprokazuje.
Vinice
Podmínky pro dotaci na vinice v EZ
specifikují min. počet jedinců 1800/ha, povinnost provádět odstranění zálistků,
ploch na díl nevztahuje. Ţadatel však tyto díly musí označit v ţádosti o dotaci. Na díly půdních bloků s nepokosenými plochami bude poskytován příplatek.
Intenzita zatížení
kaţdé druhé meziřadí musí být pokryté bylinným pokryvem do 2 let od výsadby, meziřadí a manipulační prostor se musí udrţovat do 15.8.
AEKO – ošetřování travních porostů
Protoţe aţ dosud byly agro-envi platby na ošetřování travních porostů v kombinaci s EZ pravidelně vyuţívány, uvádíme přehled hlavních změn. POZOR: do podopatření lze vstoupit jen s kulturou T – trvalé travní porosty (nelze vstoupit s kulturou G – trávy na orné)! Oproti předchozímu období však není nutné vstupovat do závazku se všemi díly půdních bloků s kulturou T, tj. byla zrušena celofaremnost. Dále platí, ţe v ZCHÚ, ochranných pásmech národních parků a v oblastech Natura 2000 je pro vstup do AEKO závazná vrstva ENVIRO. Zásadní změna nastala hned u základního titulu, který se jiţ nedělí na louky a pastviny, ale byl sloučen do jednoho. Další významnou změnou je zavedení povinnosti ponechání nepokosených ploch při první seči na dílech půdních bloků nad 12 hektarů, které jsou zařazené do základního titulu nebo nadstavbových titulů mezofilních vlhkomilných luk a horských suchomilných luk. Povinnost se vztahuje na díly, které se v první seči kosí. Pokud do 31. 7. probíhá na celém dílu půdního bloku pastva, pak se povinnost nepokosených
Pro ošetřování travních porostů v rámci AEKO je zavedena trojí intenzita, kontrolovaná za období od 1. 6. do 30. 9.: minimální intenzita 0,3 VDJ/ha TTP v LPIS maximální intenzita 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy (orná, TTP, trvalá kultura) maximální intenzita pasených zvířat 1,15 VDJ/ha ploch TTP způsobilých daný rok pro dotaci ve všech titulech kromě podmáčenek Pro výpočet intenzity 1,15 se započítávají jen pasená zvířata. Pokud má ţadatel zvířata, která se nepasou, uvede do ţádosti o dotaci hospodářství, případně označení stáje z ústřední evidence, kde má tato zvířata evidovaná. Zvířata z nepasené stáje se pak do zatíţení nezapočítají. Protoţe v EZ platí povinnost umoţnit zvířatům přístup na pastvu nebo alespoň do výběhu, lze v ústřední evidenci zavést pod nepasenou stáj zvířata, která mají trvale přístup jen do výběhu. Stejně jako v případě travních porostů v EZ je i v AEKO moţné plnit intenzitu koňmi, pak ale chovatel musí vést registr koní povinně na Portálu farmáře.
Limity dusíku
Při aplikaci hnojiv na travní porosty zařazené do AEKO je maximální limit dusíku 160kg/ha dílu půdního bloku/rok. Jedná se o limit k plodinám, zavedený jiţ v rámci zranitelných oblastí dusičnany. Pro výpočet limitu se pouţívají zápočty jako v nitrátové směrnici. Je zakázáno pouţívat k hnojení kejdu, s výjimkou kejdy skotu, kterou je moţné hnojit jen základní louky a pastviny, v nadstavbových titulech (hnojených variantách) je moţné pouţívat jen hnůj nebo kompost! Dále platí zákaz pouţití upravených kalů a odpadních vod. Minimální limit dusíku je vyţadován jen pro suché stepní trávníky (5kg/ha) a druhově bohaté pastviny (10 kg/ha) a musí být zajištěn pastvou. Jiné limity
dusíku se v ošetřování travních porostů nevyskytují! Mimo základní louky a pastviny a chřástala je ve všech nadstavbových titulech zakázaný příkrm zvířat. Za příkrm se nepovaţuje napájení zvířat a lizy.
Flexibilita při provádění AEKO
Obecně je pro všechny tituly v rámci ošetřování travních porostů zavedena větší flexibilita. Změny v provedení způsobu údrţby oproti předepsaným podmínkám, jako např. moţnost vynechání seče, přepasení nehnojené varianty travního porostu apod. je ale nutné vţdy konzultovat a odsouhlasit s orgánem ochrany přírody předem. Rovněţ je moţnost v rámci závazku přejít z hnojených mezofilních vlhkomilných luk nebo horských suchomilných luk na variantu nehnojenou. Pavlína Samsonová Bioinstitut o.p.s.
Připomínky Svazu PRO-BIO k podmínkám agroenvironmentálně-klimatických opatření a ekologického zemědělství
N
ávrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenviro nmentálně klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenviron-
mentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství
pana Ing. Mariana Jurečky, čj. 5646/2015-MZE-12154, ze dne 4. února 2015, s termínem dodání stanovisek do 25. února 2015, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
K § 8: Částečně akceptováno. Podle písmene f) pozbytí uţívání pozemku v evidenci vyuţití půdy, nejvýše však do 15 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do Limit pro pardonované sníţení byl navýšen na 25 %. příslušného podopatření v prvním roce trvání závazku podle § 3 odst. 5 - poţadujeme zvýšení z 15% na 35% z důvodu, ţe řada zemědělců v ČR hospodaří na pronajaté půdě a vlastnické vztahy se neustále mění, limit 15% můţe být pro zemědělce v horizontu 5-7 let z hlediska vratky dotací, značně riskantní a je pravděpodobné, ţe při současném přeuspořádávání vlastnických vztahů bude docházet k většímu pohybu ve vlastnictví a pronájmech půdy. K § 19: e) aplikuje hnojivana výměru dílu půdního bloku vedenou v evidenci vyuţití půdy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku nejvýše 95 kilogramů dusíku na 1 hektar dílu půdního bloku, Připomínka: Navrţený limit 95 kg N/ha na konkrétní půdní blok odporuje normální zemědělské praxi a řadě farmářům způsobí neřešitelné problémy. Dávka 95 kg N/ha představuje dávku 15 tun hnoje na hektar. Běţné rozmetadlo hnoje není schopno takovou nízkou dávku realizovat, zvláště ve sloţitějším terénu (v podhorských a horských oblastech, kde se titul OTP především praktikuje, sloţitější terén je). Dalším argumentem je, ţe je farmář při takto nízké dávce nucen hnojit konkrétní půdní blok nadměrně často. Místo toho, aby kaţdý pozemek pohnojil jednou za tři aţ pět let, coţ je velmi extenzivní praxe, bude nucen kaţdý pozemek hnojit kaţdoročně nebo kaţdý druhý rok. Při tom bude spotřebovávat zbytečně moc nafty, lidské práce, opotřebovávat stroje, atd. Podle mě je časté hnojení, a s tím spojená vyšší spotřeba nafty rozhodně znak intenzivního hospodaření. Pro biodiverzitu je také podle mě mnohem lépe hnojit louku vyšší dávkou méně často, neţ velmi často i kdyţ niţší dávkou. V PRV 2007-14 byla maximální dávka dusíku pouze v průměru na všechny pozemky v opatření a tento limit byl funkční.
Návrh: Limit 95 kg N/ha na půdní blok z předmětného titulu úplně vypustit a ponechat zde pouze průměrnou maximální dávku 55 kg N/ha. Nebo limit na půdní blok zvýšit na 25 tun hnoje, tj. 150 kg N/ha Nebo alespoň zohlednit případnou obnovu TTP, pro kterou by limit 95 kg N/ha půdního bloku neplatil
Vysvětleno Podmínky maximálního limitu aplikace dusíku byly z podmínek provádění titulu Obecná péče o extenzivní louky a pastviny vypuštěny.
§ 17: Ţadatel po celou dobu zařazení do titulu podle § 2 písm. d) bodů 1 aţ 5, 7 aţ 10 splňuje kaţdý den kontrolního období intenzitu chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 14 k tomuto nařízení nejvýše 1,15 velké dobytčí jednotky na 1 hektar trvalého travního porostu způsobilého k poskytnutí dotace podle § 2 písm. d) bodů 1 aţ 5, 7 aţ 10. Poţadujeme změnu formulace z "maximální zatíţení 1,15 VDJ na 1ha zařazených TTP" na "maximální zatíţení 1,15 pasených VDJ na 1ha T + G". Pro ekologické zemědělce, kteří musí pást, je tato hranice likvidační. Ekologickým zemědělcům se vyčítá nízká intenzita ŢV a nízký podíl orné půdy, obojího máme dost a jsme za to biti. Mze deklaruje podporu ţivočišné výroby a tímto ji pak sniţuje.Chápeme důvod hranice na 1,15 ale domníváme se, ţe tato změna by mohla být přínosná pro
Neakceptováno. Vysvětleno.
K § 18: Ţadatel na dílu půdního bloku zařazeného do titulu ošetřování travních porostů podle § 2 písm. d) bodů 1 aţ 5 s výměrou nejméně 12 hektarů ponechá kaţdoročně při první seči nepokosenou plochu - poţadujeme hranici zvýšit na 20 ha z 12 ha.
Neakceptováno.
Podmínka má přímou vazbu na výpočet sazby dotace v podopatření Ošetřování travních porostů, kdy je kalkulována újma, která ţadatelům vzniká v souvislosti s přijatým závazkem v rámci podopatření Ošetřování travních porostů. V případě vztaţení podmínky intenzity 1,15 na plochy s kulturou G by bylo mělo nepříznivý dopad na kalkulaci plateb v podopatření OTP. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, ţe v rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení bylo umoţněno zahrnout do výpočtu maximální intenzity chovu hospodářských zvířat i travní porosty způsobilé pro platbu dle NV 79 (v rámci podopatření ošetřování travních porostů a v rámci titulu zatravňování orné půdy).
Podmínka ponechávání nepokosených ploch byla Ministerstvem ţivotního prostředí (MŢP) navrhnuta na základě SWOT analýzy stavu ţivotního prostředí zemědělské krajiny vypracované pro potřeby přípravy Programu rozvoje venkova 2014 -2020, která je součástí programového dokumentu PRV. Dále podmínka vychází z Mid-term hodnocení PRV 2007 – 2013. Samotné nastavení podmínky ponechávání nepokosených ploch je konsenzem mezi Ministerstvem zemědělství (MZe) a MŢP. Konsenzus reflektuje zájmy ochrany ţivotního prostředí na straně jedné a potřeby zemědělského hospodaření na straně druhé. Původní poţadavek MŢP zaváděl podmínku ponechávání nepokosených ploch jiţ od 1 hektaru. V průběhu jednání mezi MZe a MŢP bylo docíleno kompromisu, kdy je podmínka vyţadována na plochách travních porostů větších neţ 12 hektarů, s moţností odečtu rozlohy vnitřního krajinného prvku. Ponechávání nepokosených ploch bylo v průběhu vyjednávání podmínek návrhu programového dokumentu Programu rozvoje venkova silně akcentováno ze strany Komise, kdy Komise poţadovala zavedení podmínky nepokosených ploch jiţ od 1 hektaru rozlohy. V rámci vyjednávání s DG Envi se podařilo obhájit hranici výměry půdního bloku pro uplatnění podmínky nepokosených ploch na úrovni 12 ha.
5. K § 20: (3) Zařadit do podopatření zatravňování orné půdy lze díl půdního bloku, na kterém není uplatňováno toto podopatření, podopatření podle § 2 písm. a) aţ d) nebo f) aţ g), nebo agroenvironmentální opatření podle § 2 nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Připomínka: Z bodu c) vyplývá, ţe pokud má ţadatel běţící závazek na EZ, nelze se zařadit do podopatření zatravňování. Návrh: zachovat kombinovatelnost podopatření zatravňování orné půdy a EZ.
Neakceptováno. Text byl upraven ve smyslu moţnosti zařazení, nicméně není umoţněna kombinovatelnost v platbě EZ a zatravňování. Toto vychází z principu kalkulace platby, kdy platba na travní porosty v EZ kompenzuje zvýšené náklady ušlé příjmy v důsledku zákazu aplikace průmyslových hnojiv (je povoleno pouţívat pouze organická hnojiva). Na druhou stranu v rámci zatravňování orné půdy je v kalkulaci újmy zohledněn zákaz hnojení (tj. niţší produkce travní hmoty). Pro úplnost dodáváme, ţe např. v rámci diskuze s Evropskou komisí k podmínce zamezení dvojímu financování bylo ze strany Evropské komise poukazováno, ţe nelze kombinovat kompenzaci náročnější metody aplikace organických hnojiv v EZ s kompenzací zákazu hnojení v nadstavbových reţimech AEKO – OTP.
Poţadujeme převedení finančních prostředků „ušetřených― díky kombinaci OTP v nadstavbových titulech a OTP v reţimu EZ do dofinancování újmy na OTP v EZ. Díky tomu, ţe nejde „platit za stejné úkony― 2x dojde ke sníţení sazby u druhově bohatých pastvin a dalších titulů při kombinaci z EZ OTP, tyto prostředky bylo přislíbeno převést do OTP v opatření EZ.
Akceptováno. V souvislosti s uplatněním podmínky zamezení dvojímu financování došlo v rámci AEKO k úspoře finančních prostředků ve výši cca 18 mil. EUR. Tyto finanční prostředky byly převedeny ve prospěch podpory travních porostů v rámci Ekologického zemědělství. V souvislosti s tímto převodem došlo k částečnému navýšení sazeb dotace na TTP, a to následovně: - v případě dotace na přechod došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 81 EUR/ha na 84 EUR/ha - v případě dotace na údrţbu došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 80 EUR/ha na 83 EUR/ha Převedené finanční prostředky byly rovněţ vyuţity k navýšení očekávaného rozsahu opatření z původně navrho-
Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového
řízení dopisem ministra zemědělství pana Ing. Mariana Jurečky, čj. 5641/2015-MZE-12154, ze dne 4. února
K § 12 Dotace na kulturu standardní orná půda:
2015, s termínem dodání stanovisek do 25. února 2015, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Akceptováno. Upraveno.
Ţadatel poţadující dotaci podle odstavce 1 písm. a) na pěstování zeleniny a speciálních bylin sklidí a odveze produkci z podporovaných druhů zeleniny a bylin z dílu půdního bloku do 15. listopadu příslušného kalendářního roku. Návrh: Poţadujeme úpravu termínu sklizně a odvozu produkce na 31. 12. příslušného kalendářního roku. Odůvodnění: Např. košťáloviny do bedýnek se sklízí - pokud je mírná zima - i v lednu, zelenina tak zůstává čerstvá a dodává se tak čerstvá i spotřebitelům, coţ je cílem opatření – produkce zeleniny pro trh!
K § 12 Dotace na kulturu standardní orná půda: Ţadatel na minimálně Neakceptováno. Vysvětleno. 20 % výměry, na kterou ţádá o dotaci podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pěstuje po sklizni plodiny uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo odstavci 5 písm. b) zlepšující netrţní plodinu zaloţenou výsevem plodiny uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení…. Dle klimatických podmínek v některých oblastech jsou sedláci nuceni přistoupit pouze na ozimou variantu. Nachází-li se v horské oblasti, kde sklizeň obilovin běţně probíhá v první polovině září. Splnit podmínky do 20. září na 20 % orné půdy zařazené pro pěstování ostatních plodin je někdy nereálné. Proto ţádáme o posunutí tohoto termínu nebo změnu formulace. Problém je ve velice krátkém čase na zasetí 20% výměry orné půdy netrţní plodinou. Jiţ při podání ţádosti je nutné uvést druh pouţité netrţní plodiny. Problém můţe také nastat s dostupností vhodné plodi-
Termíny byly navrţeny tak, aby byly v souladu s termíny pro výsev meziplodin v rámci přímých plateb. Stanovení rozdílných termínů by mohlo v praxi generovat problémy a nejasnosti v aplikaci různých opatření. Variantní řešení (letní a ozimá varianta) umoţňuje výběr vhodného termínu pro splnění dané podmínky.
Intenzivní sady - v některých případech je praktikována pastva drůbeţe Neakceptováno. v rámci boje proti škodlivému hmyzu i v intenzivních sadech, proto Text je upraven ve smyslu „neprovádí pastvu―. V intenzivních navrhujeme doplnit větu o formulaci „s výjimkou hrabavé drůbeţe.―
sadech, které jsou primárně zaměřeny na produkci ovoce, není ţádoucí souběţná ostatní produkce tedy ani není ţádoucí povolit jakoukoliv pastvu hospodářských zvířat.
Poţadujeme zařazení Borůvek do Přílohy č. 8 k nařízení vlády č…./2015 Sb. - Seznam druhů ovocných stromů a ovocných keřů pro intenzivní sady, resp. zařazení borůvek do kultury ovocný sad intenzivní. Odůvodnění: Z pohledu uplatnění agrotechnických zásahů, jimiţ jsou intenzivní řez, hnojení, chemická ochrana proti chorobám a škůdcům, probírka plodů či závlaha pěstovaných nízkých tvarů, forma výsadby, pěstitelský tvar apod. jsou borůvky více neţ vhodné a spotřebitelsky ţádané. Charakteristika intenzivních výsadeb: nízké pěstitelské tvary (zákrsek, štíhlé vřeteno, palmeta, solax apod.), slabě vzrůstné, vegetativně mnoţené podnoţe, hustý spon, velký počet stromů na jednotce plochy (více neţ 2000 ks na ha), oplocení celého sadu, moderní šlechtěné odrůdy, mnohdy značně náročné na půdní a klimatické podmínky, reagující velmi razantně na agrotechnické zásahy pěstitele, sortiment vychází z poţadavků trhu (pěstitel, spotřebitel, obchodník), vysoká úroveň agrotechniky (hnojení, závlaha, řez, ochrana proti chorobám, škůdcům, plevelům atd., vyuţití mechanizace), vysoké náklady na zaloţení i následné vedení výsadeb, rychlý vstup stromků do plodnosti, vysoké a pravidelné výnosy ovoce, relativně krátká ţivotnost výsadeb: 10–15 (20) let, snadnost rychlé obnovy sortimentu (reakce na změny poţadavků na trhu), cílená produkční funkce – „výroba― ovoce. To vše borůvky splňují. Je nutné klást důraz na intenzitu produkce ovoce alespoň z důvodu výše popsaných i ekonomických, neboť je ţádoucí z pohledu diverzifikace ţivočišné výroby v marginálních – horských oblastech klást důraz na tvorbu jiných komodit…tedy i ovoce - produkce z intenzivních sadů. Borůvky jsou pro horské a podhorské oblasti velmi vhodné a spotřebiteti vyhledávané ovoce. Proto ţádáme o zařaze-
Neakceptováno. Vysvětleno.
V návrhu NV není uvedena varianta, kdy ţadatel na orné půdě pěstuje zlepšující plodinu celoročně, tj. kdy je zlepšující plodina pěstována po celé vegetační období a nejen jako meziplodina. Návrh: Zahrnout do textu NV variantu, kdy ţadatel na orné půdě pěstuje zlepšující plodinu celoročně, tj. kdy je zlepšující plodina pěstována po celé vegetační období a umoţnit tuto plochu započítat do 20% výměry dle §12 odst. (2).
Akceptováno. Upraveno.
Stávající příloha č. 8 NV tedy druhy stromů a keřů, které je moţné pěstovat v sadech intenzivních byla koncipována tak, aby v ní byly zařazeny druhy, jejichţ produkce je v České republice běţně konzumována jako stolní ovoce a zároveň tedy tyto druhy splňují jeden z hlavních poţadavků na ekologické zemědělství pro nové období poskytují sklizeň ovoce, které je vhodné buď k přímému konzumu nebo k dalšímu potravinářskému zpracování - na základě tohoto poţadavku byla i definována podmínka poskytování minimální sklizně a její výše. Všechny ostatní druhy, nevyjmenované v příloze č. 8 tedy i ty, které jsou poţadovány v připomínce, lze v ekologickém zemědělství pěstovat v reţimu sadů ostatních a i z těch je povinnost prokázat minimální produkci nicméně na adekvátně niţší úrovni. Zároveň byl výběr druhů, které je moţné pěstovat v intenzivních sadech koncipován tak, aby nevznikal prostor pro spekulace s vyššími dotacemi určenými na intenzivní sady.
Příloha č. 6 byla rozdělena na plodiny, které lze pěstovat celoročně a kterými bude plněna podmínka pěstovat na 20% orné půdy zlepšující netrţní plodiny.
Z NV vyplývá, ţe na ploše deklarované jako pěstování ostatních plodin Akceptováno. se nesmí nacházet zelenina nebo byliny. Toto ustanovení opět odporuje reálné praxi pěstování plodin v EZ. V případě, kdy pěstitelé zeleniny a Text byl upraven ve smyslu připomínky. bylin pěstují plodiny v pásech (střídavě např. zeleninu a luskoviny) a je problematické tyto pásy zakreslovat, dobrovolně se vzdají vyšší sazby dotace na zeleninu a celou plochu deklarují jako pěstování ostatních plodin. V PRV 2007-14 toto bylo moţné a moţnost neoprávněně čerpané dotace je v tomto případě nerelevantní. Návrh: Zachovat moţnost pěstování zeleniny nebo bylin i na ploše deklarované jako pěstování ostatních plodin. V textu NV- v odstavci 5a) vypustit formulaci zeleninu uvedenou v příloze č. 4 tohoto nařízení, speciální byliny uvedené v příloze č. 5 tohoto nařízení. Ţadatel poţadující dotaci podle odstavce 1 písm. c) na pěstování ostat- Akceptováno. Upraveno. ních plodin uvede v ţádosti o dotaci u daného dílu půdního bloku datum předpokládaného zahájení a ukončení pěstování podporovaných Bod b) v § 12 odst. 5 byl vypuštěn. druhů ostatních plodin, které hodlá v příslušném kalendářním roce na daném dílu půdního bloku pěstovat – poţadujeme tuto podmínku vypustit - je to zbytečná byrokratická zátěţ a zdrţuje to sedláky, přitom je to zcela k ničemu a neodpovídá to realitě sklizně, která se nedá dopředu při podání ţádosti o dotaci odhadnout.
K § 17 Dotace na jinou trvalou kulturu a) neprodukuje na daném dílu půdního bloku v prostoru meziřadí a příkmenného pásu zemědělské plodiny, Připomínka: V praxi eko sadaření je tradičně pouţívaný systém tzv. polních sadů, které mají velký význam v ochraně proti erozi, zvyšování biodiverzity, ochraně krajiny apod. Tyto sady odpovídají svojí povahou trvalé kultuře dle §17. Jsou ale zaloţeny na pěstování polních plodin v meziřadí. Návrh: bod c) buď zcela vypustit, nebo v něm pěstování plodin umoţnit za obdobných podmínek jako u ostatních sadů.
Neakceptováno. Vysvětleno.
V §15 pro trvalé kultury ovocný sad se uvádí: …sleduje a znamenává kaţdodenně v období od 1. března do 30. září příslušného kalendářního roku 1. klimatické ukazatele o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů, zjištěné pomocí technického zařízení, podle části B přílohy č. 10 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části A přílohy č. 10 k tomuto nařízení, 2. výskyt škodlivých organismů, zjištěný pomocí technického zařízení podle části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení, způsobem uvedeným v části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení, a 3. záznamy údajů z provedeného sledování uchová minimálně po dobu 10 let po kalendářním roce, ve kterém byl záznam proveden Příloha č. 10 k nařízení vlády č. …/2015 Sb. – poţadujeme specifikovat, jak se mají evidovat, hlásit a hlavně prokazovat důvody případné neúrody - má se zjištěná skutečnost hlásit okamţitě na SZIF, kdyţ sadař zjistí ţe z úrody nic nebude, protoţe např. mráz zničí květy nebo čekat na kontrolu? A. Rozsah zjišťovaných údajů o teplotě, vlhkosti a ovlhčení listů v intenzivním sadu – tyto podmínky jsou navrženy pro „odůvodnění“ integrované produkce, resp. platby za ni, v režimu EZ vnímáme tyto požadavky za další zcela zbytečnou byrokratickou zátěž kladenou na sedláky a požadujeme tyto požadavky na záznamy, které jsou ve své podstatě úplně k ničemu a nemají bez řádné interpretace výpovědní hodnotu, zcela vypustit. B. Seznam technických zařízení, která lze pouţívat ke zjišťování meteorologických údajů v intenzivních sadech – má si sadař vybrat jeden či mít všechny? Opětovně ţádáme o vypuštění, či minimálně o bliţší specifikaci. Dále poţadujeme bliţší specifikaci „zásahu vyšší moci― v případě neúrody z důvodu včelstev, mrazů, deště apod., protoţe právě sady jsou na tyto negativní podmínky velmi citlivé. Dále §15 odst. 2 písm. g) ponechá kaţdoročně 5 aţ 15 % výměry daného dílu půdního bloku v meziřadí a manipulačním prostoru bez mechanické údrţby do následujícího kalendářního roku, v kterém bude tato ponechaná výměra v termínu do 31. srpna posečena; příkmenný pás je upraven vţdy, Návrh: Vzhledem k tomu, ţe právě v intenzivních sadech se v meziřadí provádí manipulace, poţadujeme poţadavek na ponechání výměry půdního bloku v meziřadí bez mechanické údrţby vynechat, ačkoliv chápeme, ţe jde o poţadavek z hlediska environmentálního a biodiverzitního. V intenzivních sadech je však tento poţadavek zcela v rozporu oostatními poţadavky na údrţbu sadu a intenzivní zásahy v sadu.
Vysvětleno.
Nastavený způsob obhospodařování je směřován na péči o krajinotvorný sad ve smyslu krajinného prvku a nikoliv produkční plochy. Platba je stanovena na základě extenzivního kosení trávníku v meziřadí (jsou přičteny náklady na obtíţnější sečení a odečten zisk z prodeje píce). V případě, ţe by bylo umoţněno pěstovat v prostoru meziřadí plodiny, musela by být provedena nová kalkulace újmy. Nastavení podmínek managementu pro krajinotvorné sady byl také odsouhlasen pracovní skupinou Přírodní zdroje pro přípravu PRV 2014-2020.
Ad sledování klimatických ukazatelů Vzhledem k nově zaváděné podmínce prokazování produkce u sadů je nezbytné, aby bylo prováděno sledování klimatických ukazatelů a to z důvodu z důvodu zabránění zneuţívání zásahu vyšší moci v případě prokazování produkce. Ad prokazování neúrody Z evropské legislativy vyplývá, ţe dojde-li k porušení podmínek pro poskytnutí dotace v důsledku zásahu vyšší moci (tj. i nepříznivé klimatické podmínky), musí toto být hlášeno SZIF nejpozději do 15 pracovních dních ode dne kdy skutečnost nastala a ţadatel tak mohl učinit. Ad ponechání výměry: Nastavení podmínek managementu byl odsouhlasen pracovní skupinou Přírodní zdroje v rámci přípravy programového dokumentu PRV 2014-2020. Tato podmínka je zaváděna z důvodu zajištění a udrţení biodiverzity (entomofauna).
§ 5 Sníţení zařazené výměry - pozbytí uţívání pozemku v evidenci Částečně akceptováno. vyuţití půdy, nejvýše však do 10 % celkové výměry zemědělské půdy zařazené do opatření ekologické zemědělství rozhodnutím podle § 2 Sníţení výměry v případě pozbytí uţívání pozemku bylo odst. 6 – poţadujeme navýšení z 10% na 35% z důvodu častého vracení upraveno na výši 25%. pozemků soukromým zemědělcům, kteří začínají hospodařit jen za SAPS, coţ sedlák při uzavírání závazku nemůţe ovlivnit.
Na kultuře úhor §14 není kvůli termínu setí ozimu moţné zelené hnoje- Neakceptováno. Vysvětleno. ní…poţadujeme tento termín upravit. Účelem provádění úhoru v NV je odplevelování nikoliv zelené hnojení. V rámci podmínek managementu odplevelení úhorem je poţadováno provedení 5 agrotechnických operací, přičemţ s ohledem na definici úhoru (§3 odst. 4 nařízení vlády č. 307/2014 Sb.), je moţné v kalkulaci újmy zohlednit pouze 4 agrotechnické operace. V případě úpravy termínů, tj. vypuštění jedné agrotechnické operace, by musela být provedena nová kalkulace a došlo by k sníţení této vypočtené
Příloha č. 9 k nařízení vlády č…./2015 Sb. Minimální výnosy vlastní produkce pro ovocné druhy pěstované v sadech intenzivních a v sadech ostatních Připomínka: Uvedené minimální tuny jsou příliš vysoké zejména u jádrovin. Tyto výnosy jsou realistické v příznivých letech, často se však stává, ţe např. na počátku sezóny a květu vylétnou včely, pak začne pršet a zbytek stromů zůstane bez úrody. V tomto případě není moţné splnit poţadované výnosy v průměru na ha. Navíc úroda je v jednotlivých letech proměnlivá vlivem mnoha okolností. V jednom roce poskytuje větší výnos a v dalších letech menší. Nastavit minimální výnos na úrovni stanovenou na základě průměrného výnosu je nešťastné, pokud nemůţe sedlák i výnos „zprůměrovat― za 5 let a všechny ha sadu. Návrh: pro intenzivní sady (jabloně, hrušně) stanovit min. výnos 2t, pro další ovocné druhy 0,7t. Pro ostatní sady (jabloně a hrušně) 0,7t.
Neakceptováno. Vysvětleno.
§ 12 Dotace na kulturu standardní orná půda, odst. 3 písm.d) …zajistí souvisle zapojený pokryv podporovaného druhu bylin na celém dílu půdního bloku, na který v daném roce ţádá o dotaci Selekce nevhodných rostlin pro mnoţení. Málo odolné rostliny odumřelé vlivem špatného počasí(úsušky, dlouho trvající vlhké počasí). Rostliny napadené chorobami a škůdci, chyby v plečkováni. Toto vše vytváří mezery v souvislém zapojeném porostu. Návrh: …zajistí min. 50% pokryv porostu podporovaného druhu bylin na celém dílu půdního bloku, na který v daném roce ţádá o dotaci.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Podmínka prokazování produkce u ovoce a zeleniny. Tato podmínka je pro sedláky nejen diskriminační, ale i značně byrokraticky zátěţující, navíc nemá ţádné opodstatnění. Pokud to „musí být―, poţadujeme, aby se produkce prokazovala evidenčně přes tzv. karty půdních bloků neboli záznamy o rostlinné produkci, coţ je administrativně přijatelnější a pro sedláky v reţimu EZ praktické, protoţe tyto záznamy kaţdý sedlák v reţimu EZ vede a je tedy jednoduchá kontrola ze strany SZIFu, pokud se do této evidence bude zaznamenávat i mnoţství sklizeného produktu. Prokazování produkce pouze přes faktury a doklady prokazující další zpracování by bylo velmi problematické - zejména v prvním a posledním roce závazku, proto ţádáme, aby byly pro prokazování produkce brány v potaz záznamy o rostlinné produkci, které kaţdý ekologický zemědělec musí povinně vést podle nařízení o ekologické produkci, kam se vţdy zaznamenává i mnoţství sklizeného produktu.
Částečně akceptováno.
Podmínka prokazování produkce byla navrţena s ohledem na zkušenosti s administrací opatření EZ v období 2007-2013 a jejím cíle je zvýšit kredibilitu opatření a zvýšit transparentnost poskytovaných finančních prostředků. Jedním z cílů nastavení podmínek EZ je dosahování produkce. Uvedené minimální výnosy byly navrţeny ve spolupráci s odbornými svazy. Jedná se o obdobnou podmínku jako v přímých platbách – VCS, přičemţ poţadovaný výnos ovoce je např. v případě jabloně a hrušně nastaven na poloviční výši oproti přímým platbám.
Podmínku souvisle zapojeného pokryvu je nutné zachovat z důvodu kontrolovatelnosti a zamezení spekulativnímu jednání. V případě úsušků a ostatního projevu nepříznivého vlivu počasí můţe ţadatel vyuţít institut vyšší moci (viz odst. 1 § 27 NV).
Podmínka prokazování produkce u zeleniny je stanovena pouze přes minimální výsevek/výsadbu, tak jak tomu bylo v NV 79/2007 Sb. Podmínka prokazování produkce ovoce prostřednictvím faktur a dalších dokladů je shodná s přímými platbami – VCS. Podmínka je nastavena tak, aby nedocházelo k problémům s vykazování produkce ani v prvním roce závazku a ani v roce posledním. Produkce v roce podání ţádosti bude prokazována prostřednictvím všech faktur a dalších dokladů vydaných v tomto kalendářním roce, tj. bude moţné předloţit i faktury za sklizeň v předchozím kalendářním roce, pokud tato sklizeň byla v roce podání ţádosti o dotaci prodána. Pro úplnost dodáváme, ţe v souvislosti s prokazováním produkce u ovoce bude téţ poţadováno doloţit Fondu záznamy o rostlinné produkci podle čl. 72 nařízení Komise (ES) č. 889/2008 k příslušným dílům půdních bloků na kterých ţadatel pěstuje převládající druh ovoce. Nicméně z těchto dokladů není moţné zjistit, zda byla produkce uplatněna na trhu nebo pouţita pouze pro vlastní potřebu zemědělce.
Návrh na úpravu Přílohy č. 4 - Minimální počet výsevu/sadby podporovaných druhů zeleni- Částečně akceptováno. ny
Tam, kde byly návrhy relevantní, bylo zohledněno.
Cibule kuchyňská
3.
Allium cepa L.
-
562 500 2,7 semen
- jarní; - ozimá nové znění sadba 100000 ks/ha výsev 500000 semen/ha důvod : v ekologickém zemědělství pěstování cibule ze sazečky významě sniţuje tlak plevelů a cibule uniká plísňovým corobám vzhledem k časnější sklizni.
18.
Kedluben Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var.gongylodes
58 500
90 000 semen
3,0
nové znění: sadba 22000 ks/ha výsev 35000 semen/ha důvod: u kedlubny odrůda Gigant Kossak aj. je doporučený spon 50*40 cm, dorůstají velikosti 3-6 kg jako u zelí, proto výsadba jako u zelí, výsev to stejné.
27. Mrkev obecná
720 000 0,65 semen
Daucus carota L.
nové znění: 500000 semen důvod: producent osiv Bejo Zaden uvádí jako doporučený výsev 600000 semen u pozdních mrkví a ekologické zemědělství nemůţe tolik intenzifikovat produkci jako zemědělství konvenční, větší vzdálenost rostlin také významě sniţuje napadání rostlin pochmurnatkou mrkvovou
39.
Řepa salátová Beta vulgaris L. var. conditiva Alef.
-
108 000 11,0 semen
nové znění: výsadba 60000 ks/ha, výsev 100000 semen/ha důvod: výsadba u salátové řepy významně sniţuje tlak doprovodných rostlin
44.
Tuřín Brasicca napus var. napobrasica
-
90 000 2,8 semen
nové znění: výsadba 22000 ks/ha výsev 35000 semen/ha důvod: u některých odrůd se doporučuje spon 70*70 cm, coţ je srovnatelné se zelím nebo kadeřávkem, výsev to stejné
Obecně – ţádáme o zrušení povinnosti sklidit a odvézt produkci. Jedná se o nesystémový poţadavek. Zvláště u ekologických zemědělců je úroda výrazně náchylnější k vnějším vlivům. Tam, kde je konvenční zemědělec schopen úrodu zachránit chemickou ochranou, se mnohdy ekologický zemědělec musí smířit s tím, ţe úroda nebude, není pak navíc rozumné a ekonomické při neúrodě sklízet a odváţet produkci. V integrované produkci ovoce ani zeleniny a ani ve vinicích tento poţadavek není.Odváţení produkce, která není prodejná a má špatnou kvalitu vlivem klimatických podmínek apod. představuje neúměrné náklady, přitom je často lepší z mnoha důvodů (hnojení apod.) nekvalitní úrodu zaorat.
Vysvětleno. Jedním z cílů nastavení podmínek Ekologického zemědělství je i dosahování produkce, coţ je mimo jiné zohledněno i v rámci kalkulace platby. Povinnost sklidit a odvézt produkci je zaváděna i s cílem zvýšit transparentnost poskytovaných dotací. Povinnost sklidit a odvézt produkci nemusí být splněna v případě vyuţití institutu vyšší moci, tedy je-li prokázána neúroda v důsledku nepříznivých klimatických podmínek apod. (viz odst. 1 § 27 NV).
Poţadujeme dofinancování újmy (nyní není v rámci sazeb placena 100% újmy kalkulované na hospodaření v reţimu EZ) za hospodaření v reţimu EZ na TTP do 100% - z prostředků opatření AEKO (OTP – druhově bohaté pastviny apod.), ve kterých dojde ke krácení v případě kombinace s OTP v reţimu EZ tak, jak bylo dříve přislíbeno. Jak uţ jsme posílali připomínky dříve - původní výše platby 89 EUR/ha byla stanovena jiţ roku 2008. Za tu dobu výrazně stoupla cena vstupů – osiva, krmiva atd. v kvalitě EZ. Navrhovaná sazba 80 EUR je ještě niţší neţ původní, přestoţe ani ta jiţ nepokrývá náklady a předpokládaná výše nákladů stoupne do roku 2020 o 30%. Skutečná ztráta příjmu a dodatečné náklady v souvislosti s ekologickým hospodařením na travních porostech v současné době činí více neţ 3139 Kč/ha ročně.
Částečně akceptováno. Vysvětleno. V souvislosti s uplatněním podmínky zamezení dvojímu financování došlo v rámci AEKO k úspoře finančních prostředků ve výši cca 18 mil. EUR. Tyto finanční prostředky byly převedeny ve prospěch podpory travních porostů v rámci Ekologického zemědělství. V souvislosti s tímto převodem došlo k částečnému navýšení sazeb dotace na TTP, a to následovně: - v případě dotace na přechod došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 81 EUR/ha na 84 EUR/ha - v případě dotace na údrţbu došlo k navýšení sazby dotace z původně navrhovaných 80 EUR/ha na 83 EUR/ha Převedené finanční prostředky byly rovněţ vyuţity k navýšení očekávaného rozsahu opatření z původně navrhovaných 302 tis. ha na 325 tis. ha trvalých travních porostů.
Obecně – § 15 Dotace na trvalou kulturu ovocný sad Poţadujeme vypustit podmínku „odklidit biomasu― Zdůvodnění: poţadavek je v zásadním rozporu s přirozeným zajištěním půdní úrodnosti a obsahu ţivin v půdě v intenzivním ekologickém ovocnářství. Odklízením dochází k úbytku ţivin, případně vlhkosti odklízení biomasy nemá pozitivní přínos pro kvalitu ovoce sadaři nejsou na skladování a odbyt biomasy zařízení. V praxi tak toto opatření můţe vést k zapáchajícím haldám trávy na okrajích pozemků s ohledem na následně vyvolané dodatečné opatření (odvoz biomasy, skládkování, kompostování, zpětná aplikace kompostu do sadu) odporuje cílům PRV (sníţení energetické náročnosti resp. zvýšení energetické účinnosti výrobních a technologických procesů v zemědělství, zlepšení pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví) v kontrastu s tímto je poţadavek v integrované produkci ovoce na podrcení ořezané hmoty po řezu a rozprostření po ploše sadu
Neakceptováno. Vysvětleno. Podmínka odklizení biomasy se vztahuje pouze na posečenou biomasu (v případě seče zajistí odklizení biomasy), při mulčování není povinnost biomasu odklidit, a tím lze tedy zajišťovat doplnění ţivin.
Program rozvoje venkova v praxi – exkurze zaměřená na potravinářství a diverzifikaci
C
elostátní síť pro venkov Kraje Vysočina pořádá exkurzi spojenou se seminářem zaměřeným na potravinářství a diverzifikaci. Dne 23. dubna 2015 program akce zahájí v 9 hodin exkurze po areálu Zelená Bohdaneč, s.r.o., budou představeny ukázky projektů podpořených z PRV. Odborný výklad povedou Dis. Jan Kadlec a Pavel Jurášek. Mimoj iné se bude jednat o pastevní areál s chovem ovcí a skotu po celý rok na pastvinách nebo zpracování ovoce – moštárnu. (Projekt PRV - technologie zpracování medu agroenvironmentální opatření -
pastviny a sady). Následovat bude v 10:30 seminář s informacemi o CSV v novém programovacím období 2014 – 2020 s ohledem na zkušenosti ze stávajícího programového období, informace k soutěţi Vesnice roku – Oranţová stuha. Lektorkou bude Ing. Dagmar Adámková.
Agroturistika před obědem
V 11 hodin začne seminář věnovaný projektu Prázdniny na venkově po celý rok. Lektorka Ing. Zdenka Nosková představí zkušenosti a poznatky z realizace celorepublikového webového portálu zaměřeného na venkovskou turisti-
ku (moţnosti prezentace realizovaných projektů agroturistiky podpořených z PRV, kreativní přístup k výzvám, realita v našich podmínkách, inspirace v zahraničí). Účastníci poté navštíví s lektorkou Jarmila PavlicováVčelí svět—unikátní expozici, která představuje ţivot včelstva – návštěva doplní informace získané v dopolední části exkurze. Expozice je v plánovaném obsahu a rozsahu jediným obdobným projektem ve středoevropském prostoru. Kontaktní osoba pro případné dotazy: Ing. Dagmar Adámková, tel. 724 619 213; e-mail:
[email protected].
Dotace na sady bude letos podmíněna registrací sadu v evidenci ÚKZÚZ
Ú
střední kontrolní a zkušební ústav zemědělský informuje ovocnáře, kteří nemají evidován sad u ÚKZÚZ a budou chtít dotaci, ţe musí obratem poţádat o evidenci. V opačném případě se můţe stát, ţe ÚKZÚZ nestihne v krátkém čase zkontrolovat a zaevidovat všechny ţádosti a oni nebudou moci poţádat o dotaci. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) provozuje několik speciálních registrů v rámci informačního systému resortu Ministerstva zemědělství. Patří k nim také speciální registr chmelnic, vinic a sadů. ÚKZÚZ sice neodpovídá za tvorbu či znění dotačních pravidel, je však pověřený vedením evidence ovocných sadů (podle § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském).
Důležité upozornění
Pro letošní rok Ministerstvo zemědělství připravuje několik moţností podpor pro
uţivatele ovocných sadů. Jedná se o dotace na sady v rámci přímých plateb, integrované produkce a ekologického zemědělství. Podmínkou podání ţádosti o podporu je, kromě jiného, vedení sadu v evidenci ovocných sadů u ÚKZÚZ. Tato podmínka se nevztahuje jen k ţádosti o dotaci na „jinou trvalou kulturu.― Pokud uţivatel poţádá o evidenci nebo změnu těsně před podáním ţádosti, nemusí pro větší mnoţství ţadatelů stihnout ÚKZÚZ provést evidenci a ţadatel nebude moci o dotaci poţádat. Upozorňujeme pěstitele, ţe v LPIS je zaevidováno mnoho sadů, které nejsou dosud v evidenci ÚKZÚZ. Ţádáme ovocnáře, aby si ve vlastním zájmu tuto skutečnost ověřili.
Aby mohl ÚKZÚZ zaevidovat všechny poţadované sady před podáním dotace, je nutné, aby uţivatelé jiţ nyní poţádali o jejich evidenci. Neváhejte a kontaktujte ÚKZÚZ.
taschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku. Jako ovocné stromy nelze uznat podnoţe nebo mnoţitelské porosty.
Manipulační prostor Definice sadu
ÚKZÚZ upozorňuje, ţe definice ovocného sadu byla pro LPIS od letošního roku změněna a upravuje ji nově Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., takto: „Ovocným sadem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou, která je rovnoměrně a souvisle osázena ovocnými stromy o minimální hustotě 100 ţivotaschopných jedinců na 1 hektar dílu půdního bloku nebo ovocnými keři o minimální hustotě 800 ţivo-
Do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 12 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 8 metrů, podél řad po obou stranách ovocného sadu a netvoří součást cesty. Maximální přípustná šíře meziřadí je u ovocných stromů 12 metrů, u ovocných keřů 5 metrů―. ÚKZÚZ
Naše vody si zaslouží více ekologického zemědělství
V
oda a půda, to jsou nejcennější zdroje, které zemědělství v České republice má. Ačkoliv obé ke svému fungování potřebuje, chová se k oběma leckdy macešsky. Jaký je tedy jejich stav ke dni 22. března 2015, který je Světovým dnem vody, v Mezinárodním roce půdy? PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců si uvědomuje řadu negativních vlivů, které přináší konvenční způsoby zemědělské praxe, která je často aplikována bez hlubšího přemýšlení na řadě míst České republiky.
Chemizace
„Masivní chemizaci zemědělství povaţujeme, obrazně řečeno, za podřezávání si větve, na které sedíme. Nejenţe konvenční zemědělství se tak dostává do područí chemického průmyslu, ale navíc ovlivňuje kvalitu půdy a vody, bez kterých se my – lidé neobejdeme,― říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. O tom, ţe zemědělská činnost negativně ovlivňuje kvalitu vod, není sporu. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., který se problematikou zabývá, patří mezi nejvýznamnější plošné zemědělské zdroje znečištění způsob hospodaření, kde existují vstupy do půdy - hnojiva, pesticidy - přípravky na ochranu rostlin a půdy, tedy intenzivní zemědělství. „Vše je pak mnohokrát ještě umocněno případnou vodní či větrnou erozí či utuţením půdy. Nepřispívá ani struktura plodin v současné době preferovaných, převáţně kukuřice a řepka. Tyto plodiny vyţadují opakované aplikace pesticidů a hnojiv,― uvedl Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Mezi přípravky hojně vyuţívanými v intenzivním neekologickém zemědělství patří například Roundup s účinnou látkou glyfosátem, která blokuje tvorbu
bílkovin, a který je pokládaný za zdraví neškodný. Existují jiţ studie, ze kterých však vyplývají poněkud odlišné výstupy, které potvrzují třeba výskyt nerozloţitelných reziduí Roundupu ve spodních vodách. Je tedy na místě dát vědcům prostor a čas pro další výzkumy. „Zdroje pitné vody je potřeba chránit ve vlastním zájmu. Zvýšení podílu ekolo-
Bohuţel, leckdy navrhovaná opatření jsou obtíţně realizovatelná, jedním z nástrojů jejich realizace jsou komplexní pozemkové úpravy. Doporučení pro zemědělskou praxi, která by vedla ke zvýšení kvality vody od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nejsou sloţitá. V prvé řadě dodrţovat kladnou bilanci organic-
V ČR je normou environmentální kvality pro glyfosát průměrná hodnota 36 µg/l. gicky obhospodařované půdy v okolí zdrojů pitné vody, je tedy na místě,― doplňuje Kateřina Nesrstová z PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Zde jsou přínosné trvalé travní porosty v ekologickém reţimu. S ohledem na ţivotadárnou tekutinu, by nikdo neměl v těchto lokalitách ekozemědělcům extenzivní pastviny rozhodně vyčítat. Zatím existují pro zemědělskou činnost v ochranných pásmech vodních zdrojů jak povrchových, tak podzemních specifická doporučení. Zemědělci by měli brát ohledy na ochranu jakosti vod.
ké hmoty v půdě, dále hospodařit tak, aby nedocházelo k degradaci půdy zejména erozí, utuţením a ztrátou biologické rozmanitosti. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, ţe je vhodné do krajiny zapojovat i řízené mokřady, které dokáţou efektivně odstranit značné mnoţství škodlivin. To platí i pro odvodněné lokality a drenáţní vody ústící do dalších vodních ploch či toků. A zejména v návaznosti na to dodrţovat míru, či ještě lépe, omezovat vyuţívání chemie v zemědělské praxi. syh
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství: Investujme do zemědělství bez glyfosátů
M
ezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila nově do seznamu karcinogenních látek pět pesticidů. Mezi nimi je i glyfosát, nejrozšířenější účinná látka na ochranu rostlin pouţívaná v konvenčním zemědělství a v systémech s geneticky modifikovanou produkcí. Jediným oficiálním systémem, který dnes programově nabízí produkci bez uţívání těchto látek, je ekologické zemědělství. Povědomí o jeho způsobech hospodaření a přínosech je bohuţel stále nízké. Specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) konstatovala, ţe existují důkazy, ţe glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodginských lymfomů, můţe způsobovat rakovinu u laboratorních zvířat a poškození DNA a chromozomů v lidských buňkách, a zařadila proto tuto látku před několika dny do kategorie „pravděpodobný karcinogen pro člověka― (skupina 2A). Jedním z argumentů byla studie, která popisovala
nárůst markerů chromozomálních aberací (mikrojader) v krvi lidí, v jejichţ bezprostředním okolí byly uţívány pesticidy s obsahem glyfosátu Vedle karcinogenity mají lékaři také podezření, ţe by glyfosát mohl navíc narušovat lidský hormonální systém.,
toxicita. V České republice je z důvodů ochrany rostlin a zajištění optimálního výnosu kaţdoročně aplikováno 5, 5 milionů kg chemikálií a nejrozšířenější uţívanou látkou je právě glyfosát (v ČR aplikace zhruba 1 mil kg/ ročně). Najdete ho například v herbicidu Roundup, oblíbeném postřiku českých zahrádkářů. Jediným oficiálním systémem, který dokáţe produkovat potraviny zcela bez pouţívání syntetických pesticidů, je dnes pouze ekologické zemědělství.
Komplexní řešení Intenzivní konvenční zemědělství, včetně pěstování GM plodin se však bez uţívání širokospektrého herbicidu glyfosátu dnes neobejde. Geneticky modifikované plodiny typu „herbicid tolerant― jsou navíc upravovány tak, aby byly na tuto látku odolné, takţe při jejich pěstování se glyfosát uţívá ještě masivněji. Důvodem jeho obliby je vysoká účinnost proti hluboce zakořeněným rostlinám a široce olistěným plevelům, snadné uţívání a dosud předpokládaná nízká
„Cesta bez syntetických herbicidů je moţná, museli bychom však přehodnotit svoje postoje směrem od detailu ke komplexním řešením. V ekologickém zemědělství se nelze soustředit na rychlá a okamţitá řešení tak, jako se to dnes děje v konvenčním zemědělství. V dlouhodobém horizontu se však tento přístup vyplácí,― říká koordinátorka České technologické platformy pro ekologické zemědělství mgr. Pavlína Samsonová a poukazuje na to, ţe diskuze
nad kvalitou biopotravin by se měla rozšířit také na přínosy, které má ekologické zemědělství pro ţivotní prostředí a zdraví lidí.
Alternativy
„V 60. letech jsme řešili DDT, dnes objevujeme toxicitu glyfosátu. Systém konvenčního a geneticky modifikovaného zemědělství je dnes jen vytloukání klínu klínem,― říká Ing. Milan Hluchý ze společnosti Biocont Laboratory, která se dlouhodobě zabývá systémy ekologické ochrany rostlin. „Jestliţe jiţ dnes v zemědělství existují alternativy prokazatelně šetrnější k ţivotnímu prostředí a ke zdraví lidí, měli bychom se začít soustředit na jejich rozvoj. Vývoj agrotechnik vycházejících z principů ekologického zemědělství, výzkum synergie rostlin a podpora přirozených autoregulačních mechanismů je dobrým směrem.―
Účinné přírodní látky
Za posledních třicet let zaznamenalo ekologické zemědělství významný rozvoj jak v rozsahu ploch, tak ve vývoji inovativních postupů a technologií rostlinné ochrany a údrţby půdy. Ukázalo se, ţe při absenci syntetických pesticidů neobsahuje zemědělská produkce vyšší mnoţství mykotoxinů, neţ konvenční produkce, výsledky studií mluví naopak v její prospěch. Ekologicky produkované potraviny mají prokazatelně méně reziduí nepovolených látek. Je intenzivně budován systém biologické ochrany rostlin na bázi přírodních účinných látek, které v kombinaci s vhodnými zemědělskými technikami úspěšně konkurují běţným pesticidům. V současné době se ukazuje, ţe při správném uţívání vhodných osevních postupů, pěstování smíšených kultur a správné výţivě půdy jsou výnosy z ekologické produkce v mnoha případech srovnatelné s konvenčním zemědělstvím. Díky pozitivním sociálněekonomickým vazbám se stále více upevňuje role a význam ekologického zemědělství v rozvojových zemích. Ekologické zemědělství je primárně postaveno na půdní úrodnosti. Její udrţení a zlepšování se provádí organickým nebo zeleným hnojením, pestrými
osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Diverzita pěstovaných plodin a výţiva půdy namísto výţivy rostlin přispívá k rovnováze agroekosystému, posiluje autoregulační mechanismy a odolnost proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v ekologickém zemědělství provádí tradičními mechanickými postupy, tedy bez chemie. Ekologičtí zemědělci nepouţívají průmyslová organická a minerální hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy. kač
Biozahrada Miloše Kurky, to nejsou jenom okurky aneb návštěva v ekologickém zahradnictví Černíkovicích
Č
erníkovice, menší obec nedaleko Rychnova nad Kněţnou, znají lidé v okolí podle místní vyhlášené diskotéky. Tam však málokdo ze zákazníků Miloše Kurky zavítá. Lidé, kteří preferují zdravý ţivotní styl, tančírnu raději minou a zavítají do Biozahrady Černíkovice pro ekologicky vypěstovanou zeleninu. Na 13 hektarech v pronajatém areálu bývalého zámeckého statku hospodaří zemědělský inţenýr Miloš Kurka. Pěstuje na dvacet druhů zeleniny, kompletuje biobedýnky a část produkce sám zpracovává, takříkajíc podomácku. O tom, ţe v zelinářství není na růţích ustláno, nelze pochybovat. Obzvlášť, kdyţ dodáme, ţe o vše, včetně distribuce, se stará spolu s jedním stálým zaměstnancem sám. Samozřejmě v době
sklizňové sezony dostanou práci ještě ruce několika brigádníků. Na černíkovických pozemcích roste česnek, cibule, zelí, kadeřávek, dýně, mangoldy, saláty, lilky a hlavně papriky a okurky. Ty jsou natolik dobré, ţe v naloţené podobě získaly ocenění Česká biopotravina. (Černíkovické beraní rohy Česká biopotravina 2013 – celkový vítěz, Černíkovické okurky – Česká biopotravina rostlinného původu 2014). Neţ se však k těmto dílčím úspěchům pěstitel dopracoval, proţil týdny a roky zkoušení a omylů. První pokus učinil uţ v roce 1998. Písčité, nepříliš úrodné pozemky, převedl ještě v rámci jiného společného zemědělského podniku do ekologického reţimu, aby zjistil, ţe tudy vede cesta. Během let se osamostatnil, a dnes jiţ zahajuje čtvrtou země-
dělskou sezonu v Biozahradě Černíkovice. Nutno, dodat, ţe obdobně jako všichni zemědělci se modlí, aby její průběh byl příznivý, alespoň co se týče klimatických podmínek. Vše ostatní uţ má takříkajíc ve svých rukou. A ty se nezastaví.
Ruční zpracování
„Vše zpracováváme opravdu ručně, motykou, rýčem,― potvrzuje Miloš Kurka a jedním dechem dodává, ţe tento postup je vlastně velmi nákladný. Ovšem při pěstování zeleniny, která je druhově velmi rozmanitá, je pořízení mechanizace – např. sklizňových strojů, nákladné dvojnásob. Navíc vyuţití speciálních strojů není rovnoměrné během celého roku, ale týká se vţdy několika týdnů. Bohuţel zatím není rozvinutá
produkční sloţky podniku i obchod. Dobré předpoklady pro rozvoj tohoto segmentu nabízí přímo areál zahradnictví s dostatečnými skladovacími kapacitami. Za éry socializmu se zde pěstoval a skladoval zejména květák, to jak jinak neţ ve velkém. Miloš Kurka však nesází na velké lány jedné plodiny pro anonymní zákazníky, ale na biobedýnky, které připravuje pro konkrétní malospotřebitele.
Bedýnky s certifikovaným obsahem
Biobedýnky zákazníci chtějí a jsou artiklem, který víceméně funguje během
spolupráce mezi ekologickými zelináři natolik, ţe by se o zemědělskou techniku mohli podělit, vzájemně si ji půjčovat atp. Nutné je zváţit fakt, ţe ekologicky hospodařící zelináři, jsou v zemích českých a moravských roztroušeni a dělí je i velká vzdálenost a převáţení strojů se tak stává nerentabilní. Černíkovické zahradnictví je typickým příkladem, ţe nastavení dotačních titulů, které řeší investice, spíše nahrává velkým společnostem, nebo těm, kteří takzvaně „sází na jednu kartu―. Diverzifikace plodin, a potaţmo i činností je
však pro ekologické zemědělce důleţité více neţ pro konvenční zemědělské podniky. Jde nejen o půdu a škůdce, které nelze v ekologickém zemědělství regulovat pomocí chemie. „Jen rukama nelze sklidit takové mnoţství zeleniny, které by bylo potřeba, aby se hospodaření opravdu vyplácelo,― uvědomuje si Miloš Kurka. Z dotace na plochu, která pro zelinářství činí jen malou část provozních nákladů, které zahrnují i nájem, nelze investovat.
Posílení odbytu
Miloš Kurka se proto snaţí posílit mimo
celého roku. Týdně ze svého zelinářství distribuuje na tři desítky biobedýnek převáţně vlastní zeleniny. Další čtyři desítky bedýnek v sezoně v rámci KPZ. Zbylou část obsahu pak tvoří biozelenina od spřízněných ekologických zemědělců. Minimálně polovina zákazníků
chce ovšem exotické ovoce v biokvalitě, coţ logicky Černíkovicích nelze nevypěstovat. Citrony, pomeranče nebo banány tedy jezdí zelinář osobně vybírat do prověřeného rakouského velkoobchodu, který výhradně spolupracuje s neméně „proklepnutými― dodavateli. Biobedýnky mají buď zákazníci za výhodnějších podmínek předplacené v rámci systému KPZ (Komunitou podporované zemědělství) nebo si je mohou objednat o čtvrtinu dráţ kdykoliv v internetovém obchodě. „Je malý zázrak, ţe biozeleninu kupují mladé maminky, přesto, ţe tu vlastně neexistuje ţádná propagace ani osvěta,― říká zelinář. Těší ho, ţe právě takové zákaznice dokáţou ocenit namáhavou práci, při které nepomáhá ţádná chemie. Právě stoupající zájem lidí o ekologické zemědělství Kurku těší, stejně jako spokojenost zákazníků. A jako obchodníkovi také není lhostejné, ţe ceny certifikované bioprodukce tolik nekolísají. Díky zavedení systému KPZ má pěstitel i zpětnou vazbu. Cení si poděkování konzumentů své zeleniny na sociálních sítích, ale zejména oceňuje, kdyţ
z jedné bedýnky jednou za čtrnáct dní se stane pravidelný týdenní odběr, nebo si spotřebitel ještě objedná nějaký druh zeleniny extra navíc. V posledních týdnech posílilo ekologické zahradnictví i marketing. Svým zákazníkům zasílá jednou za týden informace o obsahu bedýnek proto, aby si mohli kuchařky naplánovat, co a z čeho budou vařit a jako bonus přidává i recept. V těchto dnech se v Černíkovicích sklízí hlávkový salát, který jsme nafotili ještě v sadbovačích, nebo čerstvě zasazený. Právě tyto hlávky bude moţné koupit i na praţském Biostylu, jehoţ se Biozahrada Černíkovice pod hlavičkou PROBIO Svazu ekologických zemědělců zúčastní tento víkend. (syh)
Lehký salát s kumquatem
Ekologické zemědělství a biopotraviny na pražském Biostylu dostanou od 17. do 19. dubna patřičný prostor
P
RO-BIO Svaz ekologických zemědělců je odborným garantem veletrhu BIOSTYL, který je součástí Festivalu Evolution. Ten startuje tento týden v Praze Holešovicích a letos se pokusí nejen představit bioprodukty dostupné na českém trhu, ale rovněţ nastolit zajímavá témata s vazbou na ekologické zemědělství. V pátek 17. dubna se uskuteční tisková konference na téma Zemědělství bez pesticidů a dusičnanů. Seznámí s vývojem a trendy ekologického zemědělství a biopotravin v ČR a seznámí s výsledky výzkumů, které se týkají reziduí pesticidů nebo kvalita masa. V rámci zahájení veletrhu Biostyl je součástí programu i zahájení soutěţe Česká biopotravina 2015, kterou organizuje PROBIO Svaz ekologických zemědělců. Následovat bude blok přednášek v místnosti S6. Téměř v pravé poledne půjdeme na drink. Anebo radši ne? Ve 13:30 Ing. Marie Suchanová z Ústavu analýzy potravin a výţivy, VŠCHT Pra-
ha prozradí ingredience chemického koktejlu z pole, který má kdekdo denně na svém stole. Prozradí pravdu o tom, jak je to doopravdy s pesticidy v potravinách z českého trhu. Chvíli poté, ve 12:50, budeme společně hledat certifikát, abychom spolu se spotřebiteli nebyli podvedeni. Jinými slovy Ing. Iva Zadraţilová (Kontrolní organizace ABCert) a Miroslav Šrůtek (Ekofarma Šrůtek – biomléko, rostlinná produkce), vysvětlí, ţe patříme mezi nejpřísněji kontrolované systémy v Evropě a co všechno se skrývá pod značkou bio a co naopak ne. Stranou nezůstanou ani spotřebitelské rady, jak se orientovat na farmářském trhu, čili informace o tom, ţe kontrola biopotravin začíná uţ na poli, coţ ne všichni nakupující na farmářských trzích ví. A na závěr se budeme mít, jako přeštík v ţitě. Tak zní název setkání s historkami z rodinného ţivota přeštického pašíka, aneb jak se dobrá péče o hospodářská zvířata vyplácí zemědělci i spotřebitelům. Debata s Ing. Anne Dostálovou
(VÚŢV) a Ing. Jiřím Pykalem (Biofarma Sasov) bude i o kvalitě masa z ekologických chovů prasat, která kempují pod stany. Zároveň vás zveme do stánků našich členů, kteří na Biostylu tradičně představují svou produkci. V letošním roce se v expozici Svazu PRO-BIO objeví nové tváře, takţe by bylo škoda nevyuţít příleţitosti a nepoznat je. (syh)
České biopotraviny a biovíno patří k sobě
Z
imní refektář Strahovského kláštera bude patřit Českým biopotravinám, vítězům soutěţe, ale především biovínu. Dne 21. dubna 2015 se zde uskuteční akce, která si klade seznámit vybrané účastníky s poznatky o pěstování a kvalitě biovín v ČR za posledních 20 let. Součástí bude prezentace biovín z klasických kultivarů a vína z interspecifických povolených v ČR a biovín z České republiky. K tomu všemu bude připravena ochutnávka našich nejlepších biopotravin. Jistě ji neminou hostitelé, včetně opata, a pozvaní zástupci Minis-
terstva zemědělství ČR, včetně ministra, členové poslanecké sněmovny, konkrétně zemědělský výbor, členové senátu, velvyslanci, zástupci úspěšných firem hotelů a vinoték i vinařského fondu a samozřejmě pozvaní novináři. K vínu patří sýry, takţe mezi vybranými víny zazáří tvrdý ovčí Šonovský kmet Moniky Menčíkové, nebo další pochoutky. Zkrátka exkluzivní prostory patří k exluzivnímu vínu, jídlu a samozřejmě hostům. Jsme rádi, ţe můţeme být jako PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců u toho. (syh)
Víte, že… se chystá novela akce Naše pole zmizela zákona o rostlino- se již připravuje, zemědělská půda lékařské péči můžete být u toho jako tři okresy
N
árodní akční plánu ke sníţení pouţívání pesticidů se letos zaměří na zlepšení poradenství v oblasti integrované ochrany rostlin. Budou připraveny zásady pro minimalizaci rizik na zdraví lidí při aplikaci ochranných přípravků, a to v oblastech vyuţívaných veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel (mateřské školy nebo areály škol, nemocnice) a novelizován zákon o rostlinolékařské péči.
V
rámci výstavy Naše pole jsou osety všechny základní zemědělské velko i maloobjemové plodiny registrovaných odrůd, odrůd ve třetím roce registračních zkoušek a odrůd evropského katalogu vhodných pro pěstování v České republice. Akce proběhne ve dnech 9.—10. června 2015 v Nabočanech u Chrudimi. V prezentován i systém ekologického zemědělství obecně.
P
odle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2013, která dokumentuje úbytek a ohroţení zemědělské půdy, za rok 2013 ubylo 7 400 hektarů orné půdy. Od roku 1966 se sníţila výměra zemědělské půdy o 290 000 hektarů, tj. 2 900 km čtverečních, coţ odpovídá velikosti tří okresů. Kromě výměry se sniţuje také kvalita půdy nevhodnými zemědělskými postupy. 10% půdy je ohroţeno vodní a větrnou erozí.
