BEZ NAŠÍ SOUDRŽNOSTI TO NEPŮJDE,

40 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 2. PROSINCE 2010, DATUM VYDÁNÍ: 10. PROSINCE 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Pro každého Brazilce tři jídla denně (Po prezidentovi Lulovi bude bojovat s chudobou partyzánka Dilma Rousseffová) – str. 3 a 4

Příloha – str. I až IV: z Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby - pravidla pro tvorbu rozvrhů směn z Cvičení v kanceláři i doma (Nejsnazší pomoc, aby záda v práci nebolela)

Škodovácké odbory sponzorují sportovní aktivity v Mladé Boleslavi, jak o tom svědčí figuríny s logy na dresech v brance v pozadí (vpravo na snímku předseda OS KOVO J. Středula a nad ním předseda ZO OS KOVO Škoda Auto J. Povšík)

Klidně si, vejrostci, chlastejte, ale náš stůl nám obsazovat nebudete…

„BEZ NAŠÍ SOUDRŽNOSTI TO NEPŮJDE,“ prohlásil na konferenci odborů ve Škodě Auto předseda J. Povšík

Ve firmě Bosch Diesel v Jihlavě jde do tuhého V jihlavské firmě Bosch Diesel proběhlo již třetí kolo kolektivního vyjednávání – zatím bez výsledku. Na podrobnosti se Kovák zeptal předsedů dvou tamních základních organizací OS KOVO: Romana Bence a Ladislava Melichara. Zde je jejich vyjádření. Odbory šly do vyjednávání s několika prioritami. Především jde o zvýšení tarifních tříd, o paušální částku do všech tarifů, navýšení většiny příplatků, nejvíce pro náročný, nerovnoměrně rozvržený směnný model, navýšení dovolené v závislosti na směnném režimu, zavedení jasných pravidel pro čerpání dovolené, tak aby bylo už začátkem roku zřejmé, kdy si bude moci zaměstnanec čerpat letní dovolenou, a zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců v předdůchodovém věku a žen po mateřské dovolené, například zřizováním pracovišť s jednosměnným provozem. A jak na návrh odborů reagoval zaměstnavatel? Kontroval protinávrhem. Přestože se hospodářské výsledky výrazně zlepšují, přestože roste prudce produktivita práce, tak svým zaměstnancům chce snížit příplatky na zákonné minimum, snížit dovolenou o jeden týden, odmítá valorizaci mezd, pouze je ochoten vybraným pracovníkům zvednout tarif (takzvané ksichtovné), dále

(Pokračování na str. 2)

Sto procent! Toto číslo charakterizovalo účast na bilanční a volební konferenci základní organizace OS KOVO při Škodě Auto v Mladé Boleslavi, největší odborové organizace v naší zemi. „Jste vlajkovou lodí, ať se to někomu líbí nebo ne. Stoprocentní účast – to jsem ještě nezažil, vy vždy něčím překvapíte,“ pozdravil 141 delegátů konference 25. listopadu předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. „Jsme asi nejtransparentnější odborovou organizací, vše zveřejňujeme v našem časopisu, Škodováckém odboráři, a dále na různých schůzích,“ konstatoval předseda podnikové rady Jaroslav Povšík, když hodnotil uplynulé čtyři roky. Průměrný nárůst reálné hodnoty mezd ročně činil v letech 2006 až 2010 čtyři procenta. Obrovským problémem pro odbory je ale podle J. Povšíka agenturní personál. „Byly používány mafiánské praktiky, polomafiánské podnikání a v mnoha případech docházelo ke zneužívání lidskosti. My s tím musíme bojovat, nemůžeme připustit, aby měli agenturní zaměstnanci horší podmínky než ti kmenoví,“ prohlásil J. Povšík, kterému bylo v této souvislosti i několikrát vyhrožováno prostřednictvím mobilního telefonu.

Daň za zaměstnanost „V loňském a letošním roce jsme začali jednat o flexikontech. To byla daň za zaměstnanost. Dojednali jsme je tak nejlépe, jak to šlo, a zaměstnanost se zachovala. Víme, že auta pro zákazníky vyrobit musíme, protože jinak je vyrobí jinde. Chceme ale, aby zaměstnanci dostali optimální prostor pro své volno, aby měli čas pro své rodiny a aby bylo respektováno jejich právo na důstojnost. Největší úkol, který nás nyní čeká, je ale vyjednávání o mzdách. Bude to v tomto ohledu jeden z nejtěžších roků od roku 1991, kdy vstoupil do Škodovky Volkswagen. Bez soudrž-

nosti nás všech to ale nepůjde,“ zdůraznil J. Povšík. „Ne všude se podařilo v době krize zachovat tak jako ve Škodě Auto zaměstnanost i mzdu,“ upozornil místopředseda odborů Vladimír Kment. „Jestliže ještě před rokem se v rámci přesunů ve firmě hledalo uplatnění pro 1000 lidí, tak nyní již jen pro 20, a to přesto, že firma hledá každou ruku,“ uvedla odborová funkcionářka Hana Chládková. Konference počtem 134 hlasů znovu zvolila předsedou odborů Jaroslava Povšíka, který byl nominován všemi 42 dílenskými organizacemi. Místopředsedou byl opět zvolen Vladimír Kment.

Pojďme veslovat jedním směrem „Všichni jsme na jedné lidi, tak pojďme veslovat jedním směrem a budeme rychlejší než ostatní,“ oslovil konferenci předseda představenstva Škody Auto Winfried Vahland. „Škodovka má se svou stoletou historií excelentní budoucnost. Není to laciná značka, má velkou tradici a hodnotu. Máme v rámci VW jasnou pozici – vozy funkčně orientované na rodinu, cenově výhodné. Do budoucna jsou ovšem velkým tématem elektromobily. Nabízíme ekologické technologie za rozumnou cenu a chceme tento trend ještě rozšířit. Máme za sebou úspěšný rok, (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 40 — 10. prosince 2010

BEZ NAŠÍ SOUDRŽNOSTI TO NEPŮJDE

Delegáti konference ZO OS KOVO Škoda Auto Mladá Boleslav znovu zvolili na další čtyřleté období předsedou organizace J. Povšíka a místopředsedou V. Kmenta

Jaká je budoucnost českých subdodavatelů? Na mediální zprávy o údajném žárlení vedení Volkswagenu na Škodu Auto, která je „příliš dobrá“, ačkoliv jí prý byla přisouzena role lacinější verze VW, upozornil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. „Takto jste znervózněli nás, české dodavatele i odběratele,“ upozornil vedení firmy. „Pálí mě osud českých subdodavatelů. Tisk hrozí, že se odběr pro Škodovku přesune někam jinam. Chceme tu – v České republice - vyrábět naše auto, ale i jeho součástky. Chceme tu mít hrdé subdodavatele. Nechceme, aby museli mzdami svých zaměstnanců konkurovat Číně, ale aby konkurovali kvalitou a dovednostmi. Jste velmi potřební pro českou ekonomiku, a proto chci vás – představenstvo Škody Auto – požádat, abyste se zapojili do dění v České republice, do diskusí o reformách zákoníku práce, důchodového systému, daní…,“ vyzval přítomné šéfy firmy J. Středula. „Toto téma je už za námi, šlo o chybný překlad interview s představitelem VW. Neměli bychom přilévat oleje do ohně. Nebudeme žádnou lacinou značkou. Rozšiřujeme řady českých dodavatelů, potřebujeme ale stabilní českou korunu, pomohlo by nám zavedení eura. Čeští dodavatelé jsou dobří a budeme od nich odebírat spíš více dílů. Vytvoříme pro ně spíš víc pracovních míst než méně,“ ubezpečoval W. Vahland. Text a snímky MARTIN BENEŠ

(Dokončení ze str. 1)

„Jaroslav Povšík je úhelným zvládli jsme přechod z krizového období. Za prv- kamenem spoluních letošních 10 měsíců vzrostl odbyt o 12 pro- p r á c e z a m ě s t cent. Rozvíjíme závody v Indii, Rusku, Číně, tedy nanců v rámci v zemích, jejichž trhům se chceme věnovat. Naše koncernu v době značka se musí internacionalizovat, nicméně globalizace a očenaší základnou zůstává i nadále Evropa,“ ujistil kávám, že bude W. Vahland. mít spolu s kolegy možnost ovlivňoChceme být jedničky ve mzdách vat novou firemní „Vyhlašujeme naši růstovou strategii v ná- strategii. Budeme vaznosti na růstovou strategii firmy. Naší deví- zdejší vývoj sledozou je, aby byli zaměstnanci vždy na prvním vat,“ upozornil místě. Do roku 2014 chceme být jedničky ve Bernd Wehlauer, mzdách v České republice a mezi závody VW m í s t o p ř e d s e d a a Audi v zemích bývalého východního bloku. Do WKBR (světová roku 2018 se chceme dostat na úroveň mezd zá- koncernová rada vodu AutoEuropa v Portugalsku. Za těchto pod- zaměstnanců VW) mínek podpoříme růstovou strategii Škody a člen dozorčí rady Auto,“ reagoval na Vahlandův projev J. Povšík. VW.

Na bilanční a volební konferenci nechyběl kulturní program

Ve firmě Bosch Diesel v Jihlavě jde do tuhého (Dokončení ze str. 1) chce snížit náhrady mzdy při odstávkách na 60 % a plošně zavést konta pracovní doby. Zaměstnavatel asi po třech letech protlačil pilotní projekt kont pracovní doby. Tento projekt byl zaveden se souhlasem odborů a po konzultacích s právníky OS KOVO a ČMKOS. Byl nastaven tak, aby byl co možná nejvýhodnější pro zaměstnance. Například stálá mzda v kontech je 100 %, napracování minusových směn je možné pouze se souhlasem zaměstnanců. V projektu je nastavena spousta kontrolních mechanismů. Tento projekt byl zaveden na krátké časové období, a to na 4 měsíce, a končí 30. 12. 2010 pro asi 60 zaměstnanců. Poté dle dohody projekt vyhodnotíme, a teprve se rozhodneme, jestli konta v jihlavském Boschi budou nebo nebudou. Žádné zavedení od 1. 1. 2011 tedy rozhodně nepřichází v úvahu. Celá konta vnímáme jako obrovské nebezpečí nejen pro zaměstnance Bosche, ale také pro ostatní zaměst-

2

nance na Vysočině. Už máme signály o tom, že se snaží konta zavést i jinde s odkazem, že v Boschi je mají také. NE! Konta v Boschi nejsou, jen pilotní projekt za nadstandardních podmínek. Celý návrh zaměstnavatele vnímáme jako neseriózní a v žádném případě s ním souhlasit nebudeme. Před třetím kolem kolektivního vyjednávání jsme prošli celou výrobou s transparenty na protest proti dosavadnímu způsobu jednání ekonomického ředitele závodu pana Grubera (viz snímek) a mělo to velký ohlas u zaměstnanců. Doufáme, že i toto přispěje k tomu, že se zaměstnavatel vrátí zpátky na zem a od svého nereálného protinávrhu ustoupí a že začneme jednat o tom, jak zaměstnancům valorizovat mzdy adekvátně tomu, jak se tito postavili v době krize k úsporným opatřením a také k aktuální zvýšené produktivitě práce. Jsme rádi, že našim krokům vyjádřil podporu i předseda Odborového svazu KOVO Pepa Středula. (ben)


PRO KAŽDÉHO BRAZILCE TŘI JÍDLA DENNĚ! Po prezidentovi Lulovi bude bojovat s chudobou partyzánka Dilma Rousseffová Největší země Latinské Ameriky a pátá nejlidnatější světa Brazílie, kde v nedávných prezidentských volbách zvítězila kandidátka levicové Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores) Dilma Rousseffová (62), může doufat v pokračování programu hospodářského a sociálního rozvoje dosavadního nesmírně populárního šéfa státu Luize Inácia Luly da Silva (65), který již nemohl kandidovat. Lula získal důvěru obyvatel již před svým prvním zvolením v roce 2002 výrokem, že „každý Brazilec musí dostat tři jídla denně“, a od té doby i ve svém druhém prezidentsví (od roku 2007) na uskutečnění slibu usilovně pracoval. A Dilma zopakovala ve své kampani i po vyhlášení výsledků voleb jen jinými slovy totéž: „Vykořenění chudoby.“ „Nejsem výsledkem volby, jsem výsledkem dějin, moje vítězství je vítězstvím brazilského lidu,“ prohlásil Lula ve svém inauguračním projevu 1. ledna 2003. „Zavedu Brazílii mezi rozvinuté země s důrazem na hospodářskou a politickou stabilitu, ale bez újmy pro brazilský lid,“ ujistil po zvolení do druhého prezidentského termínu před čtyřmi roky Lula zcela v duchu hesla na brazilské vlajce „Ordem e Progresso“ (Řád a pokrok).

Ohlednutí za charismatickým politikem Charismatický prezident, který zapůsobil na nejširší vrstvy již svými prvními hluboce sociálními programy „Fome zero“ (Nulový hlad) a „Bolsa família“ (Rodinná peněženka), dokázal za obě prezidentská údobí srazit armádu chudých z tehdy odhadovaných 40 procent na polovinu (20 procent) v zemi, kde však počet obyvatel vzrostl jen za posledních osm let ze 186 na současných asi 190 miliónů. Již rok po Lulově nástupu do prezidentského úřadu odhalilo ministerstvo práce otřesné, vpravdě otrocké poměry v odlehlých oblastech této rozlehlé země (8 547 404 km2), především v deštných pralesích Amazónie, kde kontrolóři osvobodili 5090 nevolníků. A dva roky poté zmocněnci ministerstva práce osvobodili 4133 osob, které nelítostní vykořisťovatelé drželi v doslova otrockém postavení. Lulova vláda, která uskutečňovala uvážlivá opatření k podpoře hospodářství a celé společnosti, například právě letos snížila a v některých případech dokonce zrušila spotřební daně, čímž stimulovala domácí poptávku. Pro zdolání dopadů světové krize použila v souhrnu jen 1,0 až 1,5 procenta HDP na rozdíl od 6,0 – 7,0 procent v případě Spojených států nebo 13 procent v Číně. Protekcionistická politika znemožňuje dovážet cokoli, co se v zemi vyrábí. Navzdory stoupající hodnotě brazilské měny, reálu, vůči dolaru – za poslední rok o 31 procento – export stále mírně převyšuje import. Přes zmíněné relativně zdárné překonání účinků globální krize se tyto negativní jevy projevily i v brazilském průmyslu. Recesi pocítil například letecký průmysl, konkrétně společnost Embraer, jež je třetí největší výrobce letadel na světě. Klíčový automobilový sektor, který se na celé brazilské průmyslové produkci podílí téměř čtvrtinou a v celosvětové tabulce je na úctyhodném 6. místě, vyrobil v roce 2008 3,2 miliónu vozů, z nichž 400 000 šlo na export. Bez ohledu na důsledky krize klesla brazilská výroba vozidel v roce 2009 jen nepatrně na 3,18 miliónu strojů. Letos se očekává vzestup výroby auto-

mobilů na 3,4 miliónu, přičemž se do zahraničí vyveze asi 600 000 vozů. A v příštích dvou letech, tj. do roku 2012, se dle Asociace výrobců aut (ANFAVEA) bude do rozvoje výroby vozidel investovat celkem 11,2 miliardy dolarů. Díky rozsáhlému vnitřnímu trhu, diverzifikaci exportu, zdravému bankovnímu systému a vysokým měnovým rezervám Brazílie úspěšně překonala otřesy světové ekonomiky. Na úseku vzdělávání ji však čeká nemalá práce

v odstraňování negramotnosti, jež dle úředních statistik je 16,7 procenta, ve skutečnosti je však dle shodných odhadů asi trojnásobná.

Říkalo se mu „rytíř naděje“ „Rytíř naděje,“ jak média pojmenovala Lulu podle stejnojmenného románu Jorge Amada z 50. let, se bez nadsázky stal nadějí především těch chudých. Jako sedmé z osmi dětí proletářské rodiny ve vesnici Caetés v severovýchodním státě Pernambuco poznával od dětství děsivou bídu. Číst se naučil až v deseti letech a základní školu opustil ve 12, aby jako pouliční prodavač a čistič bot pomáhal skrovnými výdělky rodině. Vyučil se nakonec strojním zámečníkem, v 19 letech přišel o levý malíček na ruce, když obsluhoval lis v továrně na výrobu automobilových součástek. A pak už následoval logický vstup mladého kováka do Odborového svazu kovodělníků a následně i do Strany pracujících (PT). Lula, jenž byl v roce 1978 zvolen předsedou ocelářských odborů ve městě Sao Bernardo do Campo v jihobrazilském státě Sao Paulu, byl pro organizování stávek odsouzen do vězení, ale

po protestech veřejnosti po měsíci propuštěn. V roce 1980 stál u zrodu PT, za níž neúspěšně kandidoval v roce 1982 na guvernéra státu Sao Paulo. Jako poslanec se od roku 1986 zúčastnil prezidentských voleb v roce 1989 (po prvé přímých), kde postoupil jako druhý do dalšího kola, v němž však prohrál o šest procent. Neúspěšná byla i jeho další kandidatura v roce 1994, kdy byl opět druhý a kdy zvítězil ekonom Fernando Henrique Cardovo, a i pokus v roce 1998 nepřinesl Lulovi znovu proti Cardosovi úspěch. Teprve rok 2002 byl velkým triumfem proletářského kandidáta, který v prvním kole dostal 46,4 procenta a v druhém dokonce 61,3 procenta hlasů. Prezidentem se Lula stal znovu i v roce 2006, kdy ve druhém kole exceloval výsledkem 60,83 procenta hlasů. O rok později však prohlásil, že nebude usilovat o změnu ústavy, jež by mu umožnila kandidovat potřetí. V roce 1969 se oženil s Marií de Lourdes, která téhož roku zemřela na hepatitidu. V roce 1974 se oženil se vdovou Marisou Letícií, se kterou má tři syny (jejího syna z předchozího manželství adoptoval), také má jednu nemanželskou dceru s Miriam Cordeiro.

„Politická dcera“ svého předchůdce Lulova nástupkyně v prezidentském úřadě, kterého se oficiálně ujme 1. ledna 2011, Dilma Rousseffová, je tak trochu „politickou dcerou“ svého velkého předchůdce, od něhož ji však odlišuje naprosto jiný sociální původ. Otec Dilmy, která se narodila v roce 1947 v Belo Horizonte, byl bulharský přistěhovalec, jenž se stal úspěšným advokátem. Jako dívka z dobře situované rodiny studovala v 60. letech ekonomickou fakultu, avšak záhy se začala zajímat i o politiku. V době vojenského puče se jako mnoho jiných studentů postavila na odpor diktatuře a byla aktivní ve skupině Palmares, která organizovala různé přepady stoupenců nového režimu. I když svou přímou účast na těchto násilných akcích Dilma dodnes popírá, je nesporné, že v roce 1970 byla zatčena a odsouzena na tři roky do vězení, kde zažila i mučení, připomněl nedávno švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung tuto neblahou etapu jejího života. Po svém propuštění se Dilma odstěhovala do Porta Alegre na jihu Brazílie, kde dokončila studia a začala pracovat pro PT, jejíž členkou se však stala až v roce 2001. V tu dobu již za sebou měla úspěšnou práci jako ministryně energetiky státu Rio Grande do Sul. Pilná technokratka upoutala záhy pozornost samotného Luly, kandidujícího na prezidenta. Po svém prvním setkání s ní byl Lula rozhodnut, že bude-li zvolen do čela státu, Dilma se stane ministryní energetiky v jeho vládě. V roce 2005 již jako ministryně energetiky Lulova kabinetu zažila velký korupční skandál, jemuž padlo za oběť několi ministrů. Při přestavbě vlády se Dilma, těšící se nadále důvěře prezidenta, stala šéfkou jeho kanceláře. Ve své nové funkci, v níž měla na starost koordinaci různých ministerstev, se osvědčila jako prezidentova pravá ruka a jeho pevná stoupenkyně. Vedle těchto povinností předsedala i představenstvu významné petrolejářské společnosti Petrobras.

Má nástupkyně vůdčí schopnosti? Otázkou zůstává, zda Dilmu vyneslo do kandidatury na prezidentku více její sepětí s Lulou a jeho (Pokračování na str. 4)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


PRO KAŽDÉHO BRAZILCE TŘI JÍDLA DENNĚ! (Dokončení ze str. 3) osobní podpora, či její nesporné vůdčí schopnosti. Většina komentátorů rozhodně tvrdí, že bez Lulovy přízně by se nikdy nemohla dostat až na samý vrchol, neboť byla v nejvyšší politice zcela nepopsaným listem. Leckdo ji ještě před rokem dokonce považoval za nevhodnou kandidátku: jevila se jako poněkud tuhá, šedá a málo výřečná, konstatoval list NZZ. Následovala velmi rychlá proměna: paní Rousseffová se podrobila operaci obličeje, začala se ukazovat častěji po boku prezidenta na veřejnosti a usilovala o přímý kontakt s lidmi. Zároveň nevynechala žádné příležitosti, aby se sama neoznačovala za „dceru“ pana prezidenta, ve snaze tak zvýšit svou popularitu u veřejnosti. Její briskní a někdy i neklidné jednání jí vyneslo přezdívku „Železná dáma“. Budoucí brazilská prezidentka je dvakrát rozvedená a má dceru, předloni se zotavila po rakovině lymfatických uzlin. Vítězství D. Rousseffové se díky rozhodující Lulově podpoře čekalo již v prvním kole, kde ji však o cenná procenta připravila ekoložka Marina Silvaová ze Strany zelených, jež získala 19,4 procenta hlasů. V druhém kole (31. října) odolala kandidátu sociálních demokratů Josému Serrovi, jehož svým podílem 56 procent potřela o 12 procent. Výčet výše uvedených tří posledních soupeřů o nejvyšší funkci ve státě, reprezentujících levicové až socialistické orientace, dokládá, jaké jsou politické sympatie rozhodující části brazilských voličů.

minulosti prezidentské kandidátky, nežli jí dají svůj hlas“. Očekává se, že Dilma naváže na levicovou politiku Luly s tím, že rozšíří roli státu v některých odvětvích, jako například v důlním průmyslu nebo v budování infrastruktury. Může počítat s růstem ropného průmyslu po objevení velkých mořských ložisek, které by Brazílii měly přivést do skupiny deseti největších vývozců ropy na světě. V brazilském státě Pernambuco se v součinnosti s Venezuelou buduje rafinérie s denní kapacitou 230 000 barelů za 12 miliard dolarů, která by měla fungovat od roku 2011. Další objevy ložisek nafty naznačují, že Brazílie, která je již dnes svými 2,2 miliónu barelů denně třetím největším

Král zemřel, je tu nový král

Otazníky nad minulostí i budoucností Triumf bývalé partyzánky a vězenkyně někdejší vojenské diktatury se nicméně nesetkal s všeobecným pochopením, jak upozorňují zahraniční pozorovatelé. „Panují obavy, že změna v prezidentském křesle může vyvolat konflikt s vojenskými kruhy vzhledem k partyzánské minulosti paní prezidentky,“ poznamenal varovně španělský deník El País. Dokumenty ospravedlňující zatčení tehdy mladé studentky ekonomie vojenskými orgány však nebyly zveřejněny a jsou doposud deponovány u Nejvyššího vojenského soudu. List Folha de Sao Paulo, který přinesl tuto informaci, během volební kampaně opakovaně požadoval „její zveřejnění, aby voliči mohli znát tuto část

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Mlčení má někdy pozoruhodnou schopnost projevit se jako duše citu, toulající se bez své tělesné schránky, a pak působí... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je anglický básník a prozaik Thomas Hardy (1840 – 1928), kritický realista. V románech (Tess z d‘Ubbervillů, Neblahý Juda, Daleko od hlučícího davu, Casterbridžský starosta, Dřevaři) vylíčil venkovský život jihozápadní Anglie. Po roce 1897 se věnoval lyrické poezii (Wessexské básně), v níž zachytil přírodní krásy venkova. (jk) Vyluštění z Kováku č. 39/2010 (výrok P. Bonnarda): Člověk se utěší mnoha přáteli, ... když nenašel toho jediného.

4

vztazích, ale zároveň kritizovat protekcionismus bohatých zemí,“ zdůraznila. Ujistila, že bude přísně potlačovat praní špinavých peněz a měnové manipulace v zájmu zamezení otřesu realu a inflace. Vláda nepřipustí ohrožení sociálních programů, základních služeb a nezbytných investic a bude pokračovat v boji za vykořenění bídy. Bude rovněž kontrolovat veřejné výdaje, respektovat nezávislost soudnictví a svobodu slova a zlepšovat zdravotní péči a vzdělávání. Velkou pozornost vzbudila její výzva k „otcům a matkám, kteří by měli své dcery přesvědčovat, že se i žena může stát prezidentkou Brazílie“. Můžeme předpokládat, že paní prezidentka bude usilovat o to, aby Brazilky měly na parlamentní půdě přinejmenším 30procentní zastoupení, což je ovšem v současné chvíli daleko od realizace v zemi, kde ženy obsazují jen 8,8 procenta legislativních křesel, konstatoval španělský list El País.

latinskoamerickým těžařem (po Venezuele a Mexiku), neřekla v exploataci tohoto bohatství zdaleka poslední slovo. Prezidentka bude mít podporu vládní koalice, která má v obou komorách parlamentu většinu.

Program nové hlavy státu Ve svém prvním veřejném vystoupení krátce po zvolení nová hlava státu nastínila svůj program. „Hospodářský růst Brazílie se nemůže spoléhat na pomoc vyspělých zemí, zmítaných krizí, nýbrž na naši vlastní sílu a ekonomická opatření. Tím nechci říci, že se naše země uzavře světu, naopak: budeme pokračovat v hospodářských

„Dilma je v tabulce nejmocnějších politiků světa vypracovaného časopisem Forbes na 16. místě, přičemž prezident Lula byl v loňském ročníku až 33.,“ zdůraznil brazilský deník O Globo. Z konkurentek ji tak předstihla jen německá kancléřka Angela Merkelová na 6. a předsedkyně Indického národního kongresu Sonia Gándhíová na 9. místě, připomněl list. Současnou pozici Dilmy, která má dle listu El País „jen pár týdnů na to, aby ukázala, že není pouhým stínem dosavadního šéfa státu“, výstižně odhaluje to, že média a opozice oslavují „vítězství Luly“, o němž se zmiňují více než o vítězce voleb. Nicméně Lula sám neváhal vyvrátit tyto pověsti a zdůraznit nezávislost své svěřenkyně na své osobě. „Už jsem vám řekl: král zemřel, je tu nový král. Podle mých zkušeností z politického života vláda Dilmy musí mít svou vlastní tvář. Jen ona a pouze ona může říci, koho ve vládě chce a koho nechce,“ uvedl končící prezident. A dodal, že on sám může jen „radit, nikoli házet klacky pod nohy. Exprezident nenařizuje, ani nevetuje, pouze poskytne radu, pokud je o ni požádán“. Lula byl prestižním britským deníkem Financial Times v roce 2009 označen za jednu z 50 osobností, jež v této dekádě nejvíce utvářely svět, a Světové ekonomické fórum v Davosu ho letos v lednu ocenilo titulem Světového státníka. JAN HÁLA

KOVÁK číslo 40 — 10. prosince 2010/příloha

NEROVNOMĚRNÉ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY - PRAVIDLA PRO TVORBU ROZVRHŮ SMĚN Mgr. EVA PRAŽÁKOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Hradec Králové

Cílem tohoto článku je objasnit téma, ke kterému na naše regionálnímu pracovišti chodí množství dotazů od ZO OS KOVO v Královéhradeckém kraji. Téma–otázka se dá shrnout následovně: Ve firmě, kde působí naše ZO OS KOVO, se množí nespokojenost s množstvím směn zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrném režimu pracovní doby. Chtěli bychom se proto zeptat, jaká jsou pravidla pro tvorbu rozvrhů směn pro tento režim. Následující článek je odpovědí na tento častý dotaz. Úvodem musím říci, že v případě nerovnoměrného rozvržení je vždy lepší řešit konkrétní rozvrh směn a jeho případné nesrovnalosti. I tak se pokusím na dotaz co nejdůkladněji odpovědět.

Co vyplývá ze zákona Úpravu rozvržení pracovní doby najdeme v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění, dále jen „ZP“) v § 81 a násl. Zaměstnavatel může po projednání s odborovým orgánem rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně na určité období sjednané v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpise. Avšak nelze zavést nerovnoměrnou pracovní dobu, mají-li zaměstnanci v pracovních smlouvách uvedeno, že pracují v rovnoměrném rozvržení. Zde by muselo dojít ke změnám pracovních smluv, vždy se souhlasem jednotlivých zaměstnanců. Rovněž nelze zavést nerovnoměrné rozvržení, je-li v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnanci pracují v rovnoměrném režimu – bylo by to možné pouze se souhlasem odborové organizace formou dodatku kolektivní smlouvy.

Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za tzv. vyrovnávací období. Toto období může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, pokud je tak dohodnuto v kolektivní smlouvě. Není-li to dohodnuto v kolektivní smluvě, může být délka vyrovnávacího období maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. Písemný rozvrh týdenní pracovní doby určuje dobu, v níž je zaměstnanec povinen práci pro zaměstnavatele konat. A naopak, je také důležitý pro vymezení povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci v takto stanovené pracovní době práci. Samozřejmě je nutný pro vymezení práce přesčas, protože přesčasová práce je taková, která je konaná (na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem) nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písm. i) ZP). Mluvíme-li o nerovnoměrně rozvržené pracovní době na jednotlivé týdny, znamená to, že na každý týden zaměstnavatel může rozvrhovat různý počet hodin (různý od stanovené týdenní pracovní doby). Vždy však musí dodržet podmínku, že délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin.

I


Při stanovení rozvrhu pracovní doby je nutné vycházet z počtu týdnů vyrovnávacího období vynásobeného stanovenou týdenní pracovní dobou, tj. 37,5 hod/týden. Počet takto zjištěných hodin nelze v rozvrhu směn překročit. Byly-li by tam rozepsány nějaké hodiny nad zjištěný počet, šlo by o práci přesčas. A do harmonogramu směn není možné zapracovávat případnou práci přesčas. Naopak případný chybějící počet hodin je překážkou v práci na straně zaměstnavatele (dle § 208 ZP) a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec má totiž podle § 13 odst. 3 ZP právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, takže pokud tak zaměstnavatel v celém rozsahu neučiní, jde z jeho strany o překážku v práci. Upozorňuji, že tento rozvrh směn (jejich počet) nelze porovnávat s měsíčním plánem docházky zaměstnanců pracujících s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou od pondělí do pátku ve stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodiny. Jako bývá například uvedeno v běžně dostupných plánovacích kalendářích (viz plánovací kalendář OS KOVO 2010 - viz str. I). Plánovací kalendáře jsou pro rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a zde se jedná o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. Takže jak už bylo řečeno, tento plánovací kalendář nelze použít pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. K tomu dodám, že se u něj lze ale inspirovat v tom, že i u rozvrhu směn pro nerovnoměrné rozvržení pracovní doby by mělo být uvedeno, kolik v kterém měsíci má zaměstnanec pracovních dnů, kolik to je směn, kolik hodin apod., tak jak je uvedeno v tomto kalendáři vždy vpravo u jednotlivých měsíců. Jak již bylo řečeno, práci přesčas nelze zaměstnanci nařídit již při stanovení rozvrhu směn a tedy ji nelze do rozvrhu předem automaticky rozepsat. A to ani v případě, že by chtěl zaměstnavatel využít případné možnosti práci přesčas nařídit. (Ale pozor, vždy jen dle § 91 a 93 ZP, tj. jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP i na dny pracovního klidu. Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat. Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.) Pokud by zaměstnavatel požadoval na zaměstnanci práci nad stanovený počet směn, které mají být rozvrženy, mohlo by se tak stát pouze na základě dohody se zaměstnancem. Jednalo by se o dohodnutou práci přesčas. V případě, že se zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem, že je ochoten jít na tuto práci přesčas, je možné do stanoveného harmonogramu provést zařazení těchto směn „přesčasových“, avšak musí být odlišně označeny. Základní rozvrh směn však i tak musí splňovat podmínky výše uvedené. Při vytváření rozvrhu směn musí zaměstnavatel dodržet také to, že bude v souladu se zákoníkem práce zajištěn nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami (§ 90 ZP) a nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 ZP). Mezi koncem jedné směny a začátkem druhé má mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tato doba může být eventuálně zkrácena, ale jen za podmínek dle § 90 ZP (může být zkrácena až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku, a to v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, v zemědělství, při poskytování služeb obyvatelstvu (zejména ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb), u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech).

II

Nepřetržitý odpočinek v týdnu má být v trvání alespoň 35 hodin. I tato doba může být případně zkrácena, ale opět za podmínek, které stanovuje zákoník práce, a to v § 92 ZP (a to tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin). A pozor, týdnem se nemyslí jen období od pondělí do neděle, ale každé období sedmi po sobě jdoucích dnů. Dále upozorňuji, že nepřetržitý odpočinek v týdnu se nepočítá ihned od skončení směny, ale až od doby, kdy začíná den nepřetržitého odpočinku v týdnu. Podle § 91 odst. 5 ZP u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu (tj. den nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátek) hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Začátek dne tedy nebude v 00:00 hodin, ale může být například až v 06:00, pokud je jako první směna určena směna ranní, nebo ve 22:00 předchozího dne, pokud je jako první směna určena směna noční. Mimo to, správný rozvrh směn má i další dopady, například má vazbu na stanovení dovolené zaměstnanců - na počet dnů, na které mají nárok. Také se týká proplácení cestovních náhrad ve vazbě na přesčasovou práci apod. Na závěr dodávám, že zaměstnavatel musí splnit povinnost zpracovat písemný rozvrh předem (a to na celé vyrovnávací období) a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení – dohoda se však může týkat jen lhůty pro seznámení se s rozvrhem, nikoliv odchýlení se od povinnosti zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby na celé období). Často se stává, že zaměstnavatel tuto povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby na celé období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, neplní. Čím delší je vyrovnávací období, tím více zaměstnavatelé tvrdí, že je pro ně náročné předem rozvrh směn vypracovat. Avšak tato povinnost je zákoníkem práce jasně daná, takže by všichni zaměstnanci měli vyžadovat její plnění.

Praktický příklad Rozvrh směn, který byl předán zaměstnancům: Zaměstnancům byl předán rozvrh směn - viz tabulku č. 1: Rozvrh směn, který byl předán zaměstnancům. Současně jim bylo sděleno, že na vánoční svátky budou mít volno. Jde o směny v délce 7,5 hod. A to o směnu noční (N – 22h-6h), ranní (R – 6h-14h) a odpolední (O – 14h-22h). Zaměstnavatelem je stanovena směna, která v týdnu nastupuje jako první – je to noční směna, která začíná v neděli ve 22 hodin. Na první pohled by se mohlo zdát, že zaměstnanec, který má v rozvrhu zapsanou noční směnu například ve směně D na den 8. 2. a ranní směnu na den 9. 2., nastupuje po směně noční ihned na ranní. Není tomu tak. Jeho noční směna začíná již 7. 2. večer (ve 22 hod.) a končí 8. 2. ráno (6 hod). Na tu ranní jde až další den, 9. 2., od 6 hod. K tomu musím dodat, že z pohledu odpočinku mezi směnami je to v pořádku, má odpočinek v délce 24 hodin. Nyní si ukážeme nedostatky, které tento předaný rozvrh směn má: Úvodem zmíním, že pro přehlednost je vhodné do rozvrhu doplnit i názvy jednotlivých dnů, ne jen datum. z V rozvrhu musí být znázorněny všechny dny daného období, i když na ně není rozepsána žádná směna. V předaném rozvrhu některé dny chybí, proto do rozvrhu doplníme - viz tabulku č. 2: Rozvrh směn, který byl doplněn o chybějící dny a s vyznačením týdnů. V měsíci prosinci jsou doplněny všechny dny až do konce měsíce, v měsíci lednu chyběly dva první dny. z Podle zákoníku práce musíme vyrovnávací období počítat v týdnech, ne na měsíce. V tomto rozvrhu je celkem 12 nebo 13 týdnů (vyznačeno – viz tabulku č. 2). Rozvrh nám začíná středou, proto nám týden končí úterkem, tedy i vyrovnávací období musí končit úterkem. a) Pokud by bylo období stanoveno na 12 týdnů: Vyrovnávací období by končilo úterkem 22. února 2011. Konec února by již do tohoto období nepatřil a do počtu odpracovaných hodin v tomto období by se nezapočítával. Toto je znázorněno v tabulce č. 3: Ukončení rozvrhu směn – 12. týden.


b) Pokud by bylo období stanoveno na 13 týdnů: Vyrovnávací období by končilo úterkem 1. března 2011 (bylo by nutno doplnit do rozvrhu i směny na tento den). Den 1. 3. 2011 by také patřil do tohoto období a do počtu odpracovaných hodin by se započítával. Toto je znázorněno v tabulce č. 4: Ukončení rozvrhu směn – 13. týden. z Dále je třeba vědět, kolik hodin má zaměstnanec odpracovat: Pro vysvětlení počtu hodin budeme uvažovat vyrovnávací období v délce 12 týdnů: za celé období by zaměstnanci měli mít v rozvrhu rozepsáno 450 hodin (37,5 hod/týden x 12 týdnů). Skutečnost je však jiná. Směny mají tyto počty: směna A má rozepsáno 56 směn, tj. 420 hodin; totéž směna B a také směna C; směna D má počet jiný, a to 54 směn, tj. 405 hodin. Víme, že by měly mít v rozvrhu 450 směn, takže směnám A, B, C chybí 30 hodin, směně D 45 hodin. Jak již bylo vysvětleno výše, zaměstnavatel má povinnost rozvrhnout

tolik směn (hodin), na kolik má zaměstnanec nárok. Tuto svou povinnost tímto rozvrhem zaměstnavatel nesplnil, jde tedy o překážku na straně zaměstnavatele a chybějící směny by byly zaměstnancům uhrazeny formou náhrady mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. z Při posuzování správnosti rozvrhu směn ještě nesmíme zapomenout na kontrolu, zda je dodržen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a také v týdnu: Jak již bylo řečeno, mezi koncem jedné směny a začátkem druhé má mít zaměstnanec nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin. To je v tomto rozvrhu splněno (jak má být chápána návaznost noční a ranní směny, bylo vysvětleno). Avšak nepřetržitý odpočinek v týdnu dodržen není. Kde je například chyba, lze vidět na tabulce č. 5: Nepřetržitý odpočinek v týdnu. Závěrem lze říci, že tento rozvrh je zpracován chybně (z několika hledisek), proto by dotčení zaměstnanci měli na zaměstnavateli požadovat přepracování.

Tabulka č. 1: Rozvrh směn, který byl předán zaměstnancům PROSINEC 2010 Směna A Směna B Směna C

1. N R O

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. N R R O O R O O N N O N N R R

9. N R O

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. N R R O O R O O N N O N N R R

N N R R O O

Směna D LEDEN 2011 Směna A Směna B Směna C Směna D

3. 4. N N R R O O

ÚNOR 2011 Směna A Směna B Směna C Směna D

1. 2. 3. O O N N N R R R O

5. 6. 7. 8. N R R O R O O O N N N R 4. 5. N N R R O O

9. 10. O N N R R O

17. N R O

18. 19. 20. 21. 22. 23. N R R O O R O O N O N N R

N N R R O O 11. 12. N N R R O O

6. 7. 8. 9. N R R O R O O O N N N R

13. 14. 15. 16. N R R O R O O O N N N R

10. 11. O N N R R O

12. 13. N N R R O O

17. 18. O N N R R O

N N R R O 19. 20. N N R R O O

14. 15. 16. 17. N R R O R O O O N N N R

21. 22. 23. 24. N R R O R O O O N N N R

18. 19. O N N R R O

20. 21. N N R R O O

25. 26. O N N R R O

27. 28. N N R R O O

22. 23. 24. 25. N R R O R O O O N N N R

29. 30. 31. N R R R O O O N N

26. 27. O N N R R O

28. N R O

Tabulka č. 2: Rozvrh směn, který byl doplněn o chybějící dny a s vyznačením týdnů PROSINEC 2010

Čt 2. N R O

1. týden Pá So Ne 3. 4. 5. R R O O O N N N R

Směna A Směna B Směna C Směna D

5. týden So Ne Po Út St 1. 2. 3. 4. 5. N N N R R R O O O

ÚNOR 2011

9. týden


St 1. N R O


Út St Čt 1. 2. 3. O O N N N R R R O

LEDEN 2011

Po Út St Čt 6. 7. 8. 9. O N N N R N R R O R O O

2. týden Pá So Ne 10. 11. 12. N R R R O O O N N

6. týden Pá So Ne 7. 8. 9. R O O O N N N N R R

Po Út St 10. 11. 12. N N N R R R O O O

Čt 6. R O

10. týden Pá So Ne 4. 5. 6. N N N R R R O O O

Po Út St 13. 14. 15. O O N N N R R R O Čt 13. N R O

7. týden Pá So Ne 14. 15. 16. R R O O O N N N R

11. týden Po 7. R O

Út St Čt Pá 8. 9. 10. 11. R O O O N N N R N N R R O

3. týden Čt Pá So Ne 16. 17. 18. 19. N N R N R R O R O O O N

So Ne Po 12. 13. 14. N N N R R R O O O

4. týden 5. týden Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St Čt Pá 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. R O O O N N N R N R R O

Po Út St Čt 17. 18. 19. 20. O N N N R N R R O R O O

8. týden Pá So Ne 21. 22. 23. N R R R O O O N N

12. týden Út 15. R O

St Čt Pá So 16. 17. 18. 19. R O O O N N N R N N R R O

Ne Po Út 20. 21. 22. N N N R R R O O O

Po Út St 24. 25. 26. O O N N N R R R O

9. týden Čt Pá So 27. 28. 29. N N N R R R O O O

Ne 30. R O

Po 31. R O

N N

13. týden St 23. R O

Čt Pá So Ne 24. 25. 26. 27. R O O O N N N R N N R R O

Po Út 28. N R O

III


Tabulka č. 3: Ukončení rozvrhu směn - 12. týden ÚNOR 2011 Směna A Směna B Směna C Směna D

12. týden St Čt Pá So Ne 16. 17. 18. 19. 20. R O O O N N N N R R N R R O O

Po 21. N R O

Út 22. N R O

13. týden Čt Pá So Ne 24. 25. 26. 27. R O O O N N N R N N R R O

St 23. R O

Po Út 28. N R O

Tabulka č. 4: Ukončení rozvrhu směn - 13. týden ÚNOR 2011 Směna A Směna B Směna C Směna D

12. týden St Čt Pá So Ne 16. 17. 18. 19. 20. R O O O N N N N R R N R R O O

Po 21. N R O

Út 22. N R O

13. týden Čt Pá So Ne 24. 25. 26. 27. R O O O N N N R N N R R O

St 23. R O

Po Út 28. 1. N N R R O O

Tabulka č. 5: Nepřetržitý odpočinek v týdnu Nepřetržitý odpočinek v týdnu má být v trvání alespoň 35 hodin. Týdnem se rozumí sedm po sobě jdoucích dnů: dnů: PROSINEC 2010 Směna A

1 Čt 9. N

2 Pá 10. N

3 So 11. R

4 Ne 12. R

5 Po 13. O

6 Út 14. O

7 St 15.

směna směna směna směna směna směna odpočinek 22 h–6 h 22 h–6 h 6 h–14 h 6 h–14 h 14 h–22 h 14 h–22 h 22 h–22 h

24 hodin Nepřetržitý odpočinek v týdnu může být zkrácen na nejméně 24 hodin, s tím, že: bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Podíváme se tedy na období 14 dnů: dnů: PROSINEC 2010 Směna A

1 Čt 9. N

2 Pá 10. N

3 So 11. R

4 Ne 12. R

5 Po 13. O

6 Út 14. O

7 St 15.

směna směna směna směna směna směna odpočinek 22 h–6 h 22 h–6 h 6 h–14 h 6 h–14 h 14 h–22 h 14 h–22 h 22 h–22 h

odpočinek celkem pouze 48 hodin

24 hodin

8 Čt 16.

9 Pá 17. N

10 So 18. N

11 Ne 19. R

12 Po 20. R

13 Út 21. O

14 St 22. O

odpočinek směna směna směna směna směna směna 22 h–22 h 22 h–6 h 22 h–6 h 6 h–14 h 6 h–14 h 14 h–22 h 14 h–22 h

24 hodin

CVIČENÍ V KANCELÁŘI I DOMA Nejsnazší pomoc, aby záda v práci nebolela Žijeme v civilizovaném světě plném technických vymožeností, avšak právě kvůli nim máme nedostatek přirozeného pohybu. Práce vsedě znamená mnoho hodin strávených na kancelářské či jiné židli v jednostranné, vynucené, statické a pro tělo nepřirozené poloze. Často jsme pak unaveni a trpíme bolestmi hlavy, zad a kloubů. Vzhledem k sedavému životnímu a pracovnímu stylu se dnes zvláště bolest zad stala skutečným problémem, takřka globální chorobou. Nezbývá než pomoci si spolehlivým a účinným prostředkem - speciálním cvičením. Jaké obtíže pohybového aparátu způsobuje dlouhodobé sezení? Co by měla splňovat kancelářská židle? Jak na židli správně sedět a jak z ní vstávat? Jaké svaly naše tělo používá, aby udrželo stabilitu? Proč je bránice tak důležitá? Jak si pomoci cvičením od bolesti zad i v práci? Na všechny tyto otázky a řadu dalších poskytuje srozumitelnou odpověď nová útlá příručka Cvičíme v kanceláři/Jednoduché cviky proti bolesti zad (Vyšehrad, Praha 2010, 1. vyd., 64 str.), kterou napsala zkušená fyzioterapeutka PhDr. Simona Sedláková, PhD., věnující se již dvě desítky let komplexní léčebné rehabilitaci. Je žákyní proslulé Ludmily Mojžíšové, docentů Velého a Koláře, profesorů Jandy a Lewita; její předchozí publikace Záda, která cvičí, nebolí

IV

se stala před několika lety bestsellerem zdravotnické literatury v kategorii Sport. Autorka nabízí osvědčená a jednoduchá cvičení zaměřená na krční, hrudní a bederní páteř a na horní a dolní končetiny. Cvičit lze v kanceláři, pracovně s PC či dozorovém a řídicím velínu aj. na židli, za volantem, v dopravních prostředcích a doma bez větších časových nároků a speciálních pomůcek. V závěrečné pasáži jsou shrnuty nové poznatky ve fyzioterapii - nejzdravějším způsobu léčky akutních a chronických bolestí pohybového aparátu a odstraňování příčin zbytečných obtíží bez léků a operačních zákroků. (tes)

BEZ NAŠÍ SOUDRŽNOSTI TO NEPŮJDE,

Recommend Documents