Betlémy v muzeu již po patnácté Podobně jako v minulých letech budou moci ve vánočním čase návštěvníci muzea zhlédnout další ročník výstavy betlémů, ať už z muzejních zdrojů, tak i vypůjčených z partnerských institucí a od soukromých osob. Rádi bychom chtěli zároveň touto cestou oslovit širokou veřejnost s prosbou o zapůjčení betlémů na tuto akci, samozřejmě na základě sepsání výpůjční smlouvy. Všem, kteří nás takto podpoří a potěší další spoluobčany, předem děkujeme za vstřícnost. Specialitou letošního ročníku bude rozsáhlý prodej různého vánočního zboží od pohlednic, vánočních dekorací, novodobých betlémů mnoha proveniencí, světelných okenních portálů, skleněných figurek a vánočních sucharů. Tato nabídka se může stát vhodným typem na vaše vánoční dárky pro své blízké. Výstavu obohatí i nově získané a restaurované historické obrazy s náboženskými motivy. Svoji premiéru bude mít i zcela nový papírový vystřihovací betlém autorů akad. mal. Jiřího Škopka a jeho dcery Markéty, který si zájemci mohou zakoupit a sami sestavit. Výstava bude zpřístupněna v předvečer druhého adventu, v sobotu 3. prosince od 9 hodin v rámci očekávaného příjezdu Mikuláše na lomnické Husovo náměstí. Tento den, opět jako vloni, a to především pro dětské návštěvníky, bude připravena možnost zdobení perníčků včetně zakoupení čerstvých zákusků. Zpřístupněna bude samozřejmě i stylově zařízená muzejní kavárna, kde se návštěvníci mohou občerstvit, případně zahřát u medoviny či jiného teplého nápoje. O konkrétních zapůjčených vystavených betlémech budeme veřejnost informovat v dalším čísle Lomnických novin. A nyní bychom rádi uvedli přehled našich exponátů s touto tematikou, které jsou buďto k vidění ve stálé expozici anebo se nacházejí v depozitáři, a to různého stáří a provedení – např. mechanické, skříňkové, závěsné, statické či kostelní. Součástí bohaté etnografické sbírky lomnického muzea je i zajímavá kolekce čtyř desítek dochovaných místních historických betlémů dokumentující betlémářskou tradici tohoto regionu na rozhraní Podkrkonoší a Českého ráje. Nejstarší dochovaný betlém z Lomnicka je dílo neznámého tvůrce, jenž je součástí barokního oltáře cechu ševcovského z roku 1794. Skládá se ze tří, řezbou bohatě zdobených prosklených skříněk. V největší prostřední leží na peřince dvanácti centimetrová postava Ježíška z vosku a v pozadí na skále se
tyčí město. Zachovalo se i několik figurek oveček. O něco mladší je velký skříňkový betlém, pocházející ale ze západních Čech. Členitou krajinu zdobí lasturky a drcené sklo. Do kategorie starších betlémů se řadí i dílo Antonína Maška z roku 1859 – skříňkový betlém v barokním pojetí s barevnými kulisami připomínajícími až pohádkovou krajinu. Krajinu tentokrát reálnou, a to Jičínska (se zříceninami hradů Kumburk a Bradlec, kopcem Zebín a horou Tábor), tvoří pozadí dalšího betlému neznámého autora. Vzhledem k celkovému uspořádání a kvalitě řezby bylo asi jeho hlavním záměrem akcentovat spíše pozadí. K raritám bezesporu patří i skříňkový betlém učitele Josefa Hlaváče z Košova, z roku 1919, jehož krajina je celá vytvořena z minerálů a drahých kamenů ze zdejších lokalit. Doktor Vladimír Vaclík, bývalý prezident Spolku českých betlémářů, jej považoval za nejstarší dochovaný takto vytvořený betlém v bývalém Československu. Vedle několika papírových domků a pěkně malovaného orientálního pozadí jsou zde jen malé tištěné papírové figurky Svaté rodiny, Tří králů a pastýře s ovečkou. Muzeum vlastní i rodinný betlém bývalého ombudsmana Otakara Motejla, který měl na Lomnicku rodového kořeny. Dále též kolekci několika betlémů z produkce pilného betlémáře pana Františka Mikule z Hoření Lomnice (dar rodiny Lacinových), jehož budovy z tvrzeného papíru a lepenky omalované v pestrém pojetí mají osobitý nezaměnitelný rukopis. Na přelomu 30. – 40. let 20. století ve městě žil a působil Jaroslav Metelka pocházející z významného betlémářského rodu Metelků z Krkonoš, jenž v Lomnici prokazatelně zanechal minimálně dva stavěcí betlémy kostelního typu. Jeden z nich muzeum nedávno získalo do svých sbírek (dar rodiny Jandových). Dalším proslulým tehdejším místním betlémářem, který je svým dílem v muzeu zastoupen, byl Jaroslav Buchar, vyrábějící betlémy v hradních zříceninách, jenž sám zhotovoval, a to včetně vlastních figurek. Dále také bývalý kostelník a hrobník Josef Hraba, autor vystaveného statického betlému tradičního podkrkonošského typu, tzn. v levé části je zobrazeno stylizované město Jeruzalém, v pravé venkovská horská krajina s dřevěnkami typickými pro tento kout Čech. Figurky jsou však kralické (dar paní Heleny Sýkorové). Obdobné uspořádání má i betlém Jaroslava Stránského z Tuhaně. Za pozornost též stojí největší skříňový betlém (170 x 100 cm) s horskou krajinou osazenou velkým množstvím menších kralických figurek a budov stejné provenience. Na spodní části jesliček je čitelně napsáno „Chvojka“ – snad
příjmení tvůrce. Pozadí tvoří historická dálina v orientálním stylu, boční části domaloval současný místní výtvarník Daniel Jiřička – Geremus. Větší část je z prostorových důvodů, bohužel, uložena v depozitáři, např. polychromovaný „Betlém národů“ z lipového dřeva od Františka Mühla z Heřmanic, který byl premiérově vystaven na světové výstavě betlémů v Hradci Králové v roce 2003, a muzeum jej zakoupilo díky veřejné sbírce občanů. Od stejného autora muzeum získalo „Betlém řemesel“, který postupně vznikal od 50. do 70. let. František Mühl s bratrem Jiřím také řadu muzejních betlémů opravil a doplnil. Před zraky návštěvníků jsou v depozitáři ukryty i další zajímavé exponáty z této kategorie, např. tzv. „Lomnický betlém“ z moduritu od akad. mal. Franty Patočky, soustružený betlémek z dílny Moravské ústředny, družstva umělecké výroby z roku 1967 (dar paní Mileny Dlouhé), Třešťský betlém autora Evžena Hamtáka (dar pana Vlastimila Tvrzkého), jehož krajina je tvořena z pařezů, jak je v této oblasti zvykem. Dále velký závěsný betlém (dar pana Jaroslava Fingra), betlémové jesličky s figurkami z papirmache z 20. let 20. století (nález pracovníků muzea), betlém ve skřínce po sloupkových hodinách z 2. pol. 19. století (dar pana Jaroslava Krčka), z taveného taženého skla paní Hany Divišové, z vlny paní Ireny Bartoňové a drobné dřevěné betlémky mladé řezbářky paní Jitky Dubské z Hrádek. V muzejních sbírkách je také celá řada skládacích papírových betlémů vyrobených v průběhu 40. – 70. let minulého století, především z dílny známého malíře betlémů Vojtěcha Kubašty. Největší pozornost návštěvníků však přitahují dva velké mechanické betlémy. A to tzv. Dlouhého betlém, který je prvním exponátem muzea, jenž návštěvník při vstupu spatří. Jedná se o rozměrnou práci betlémáře Josefa Dlouhého ze Stružince, čp. 64. Své největší, částečně mechanické dílo (2,5 x 1,5 m) opatřené zvonkohrou s deseti vánočními koledami tvořil dlouhých jedenáct roků, konkrétně mezi lety 1907 – 1918. Několik desítek kralických polychromovaných figurek běžné provenience především o rozměrech 10 cm autor sám zakoupil. Většina z nich je umístěna na třech obíhajících pásech, kdy na spodním se nacházejí daráci, na středním ovečky a vrchním horníci. Dále se ještě otáčí větrný mlýn a trkají dva berani. Modely některých dodnes stojících reálných budov, ať už z Čech nebo z celého světa, pan Dlouhý vyráběl podle pohlednic. Většinu budov opatřil stručnými,
ručně psanými popiskami s názvem, datací, svým jménem i adresou, které jsou vlepeny do vnitřní části. Někde nechybí ani razítko na spodní části. Jako první vytvořil symbol Českého ráje zříceninu hradu Trosky (1907), poté Palác dámského oboru v americkém Chicagu (1908), Palác lodního umění tamtéž (1909), Národní muzeum v Praze (1909), Šikmou věž v italské Pisse (1909), vojenskou střelnice v Bradlecké Lhotě (1910), Rychtrův Kotva pavilon (1911), vodní a větrný mlýn (1913), Mírový palác v holandském Haagu (1914), kde je dokonce zmínka o probíhající světové válce, kostel Bratří nejsvětější svátosti v Českých Budějovicích (1914), rezidenci Řeckoorientálského arcibiskupství v Černovicích v Bukovině (1915), Řezníčkovu vilu pod Hrubou Skálou (1918) a hlavní bránu Vysokého Mýta. Nechybí ani lomnická radnice, kterou návštěvníci mohou vidět v celé své kráse i v originále přímo z okna muzea. Betlém obsahuje také další přesně neidentifikované modely, ať už je to dům s cimbuřím a věží s hodinami, různé paláce, kostely a osm roubenek, ukázky lidové architektury zdejšího kraje. K betlému byly v minulosti přidány modely zámku Hluboká a Windsor v Anglii, jež jsou pravděpodobně dílem některého jiného betlémáře. Budovy jsou rozmístěny v sedmi různě odstupňovaných patrech. Členitá krajina je tvořena z kůry, mechu, šišek, zkamenělých dřev a kamenů z různých památných lokalit, ať už u nás nebo i z ciziny, např. z řady poutních míst jako je lomnická hora Tábor, podkrkonošský Bozkov, chodský Svatý Vavřineček, španělský Monsserat, polský Krzesów, dále z Velhartic, hor Říp a Čerchov, Domažlic, Rýchor, Stachelbergu, Dračího jezera v Bavorsku a Sadové u Hradce Králové atd. Betlém v původní podobě pravděpodobně vlastnila místní průmyslnická rodina Šlechtů Všehrdských ze Všehrd a z Hrochova, což se dá odvodit ze vzpomínek pamětníků a nápisu „Šlechtův betlém“ na dřevěné bedně, ve které byl složen. K jeho pravidelnému vystavování docházelo do padesátých let 20. století, později ho získal lomnický kostelník a zvoník pan Jáchym Bláha, od kterého jej začátkem 90. let odkoupil současný majitel. V průběhu let se, bohužel, ztratila původní nosná několikastupňová rovná konstrukce s pozadím, jenž musela být znovu zhotovena, nově však do tvaru písmene „V“, tzn., že se z klasicky podélného betlému stal rohový. Po důkladném restaurování panem Františkem Mühlem z Heřmanic a jeho bratrem Jiřím z Brda v roce 2005 byl unikátní betlém dlouhodobě zapůjčen do muzea, kde celoročně již deset let dělá radost jak dospělým, tak především dětským návštěvníkům. Po více jak půl století se
tak vrátil na své původní místo, i když v poněkud odlišné a rozšířené podobě. Betlém má i svoji pohlednici, jež si mohou případní zájemci v muzeu zakoupit. Druhý velký mechanický betlém, avšak nepolychromovaný a podstatně mladší autora Josefa Junka z Košova byl vyrobený v průběhu dvanácti let na přelomu 70. – 80. let 20. století. Jedná se o moderněji pojaté dílo s hrubou řezbou figur, budov i pozadí, původně nazvané „Divadlo venkovského života“. Autor betlému o délce 2,3 a šířce 1,5 m se nechal inspirovat samotným Třebechovickým betlémem. Obsahuje 120 figurek s ukázkami tradičních místních řemesel (kováři, tesaři a nožíř), z nichž převážná většina je v pohybu; zcela vlevo je umístěna vesnická kapela, nechybí ani figurka spícího lenocha a pozorný divák zde objeví hned dva. Pozadí tvoří stylizovaná krajina košovského hřbetu s horou nesoucí biblické jméno Babylon. Samostatnou kapitolu tvoří dva současné statické betlémy větších rozměrů dlouhodobě muzeu zapůjčené. Figurky a chlév prvního z nich vytvořil zdatný řezbář, pan farář František Kocman z Rovenska pod Troskami, a to ve stylu tyrolských mistrů řezbářů. Hradby s budovami postupně zhotovuje pan Josef Kyselo z nedalekých Jinolic. Oltářní betlém o rozměrech 2 x 1 m obsahuje na tři desítky postav, některé až 30 cm vysoké, provedené až s filigránskou přesností a jemnou modelací řezby. Zajímavostí tohoto betlému je, že místo hudebníků se v něm nacházejí tři hrající andělíčci. Pozadí tvoří dálina na plátně neznámého staršího malíře s motivem města Jeruzalém. Autorem druhého, avšak polychromovaného betlému je šumavský řezbář Karel Tittl z Velhartic. Dominujícím prvkem tohoto díla je bohatá architektura v kombinaci orientálních i evropských prvků. V kolekci figur převládá velké množství zvířat. Odrazem pokračující betlémářské tradice na Lomnicku je snaha muzejních pracovníků každoročně pořádat vánoční výstavy betlémů v adventním čase konané v místním městském muzeu a galerii, kde se také nachází celoročně přístupná stálá expozice historických betlémů. Již nyní tedy srdečně zveme všechny příznivce betlémářství na 15. ročník vánoční výstavy, která bude jistě milým zpestřením závěru letošního roku. Mgr. Jan Drahoňovský
