Benešov (BN) zřícenina minoritského kostela celková konservace - 1.etapa havarijní zajištění

ING. MIROSLAV FUCHS NA PETYNCE 984/32 169 00 PRAHA 6

Benešov (BN)

akce:

zřícenina minoritského kostela celková konservace - 1.etapa

stupeň:

projekt

zak. číslo:

764/15/1

datum:

květen 2015

havarijní zajištění vypracoval:

ing. M. Fuchs a kolektiv

okres:

Benešov

investor:

Město Benešov

kraj:

Středočeský

Celkový pohled od SZ – stav 02-2015

Projektová dokumentace obsahuje části: strana: A. B. C. D. E.

PRŮVODNÍ ZPRÁVA SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA SITUACE STAVBY DOKUMENTACE OBJEKTŮ DOKLADOVÁ ČÁST

…………………………………………. …………………………………………. …………………………………………. …………………………………………. ………………………………………….

1

2 5 10 14 26

Benešov (BN) zřícenina minoritského kostela celková konservace 1.etapa – havarijní zajištění

PROJEKTANT:

REKONSTRUKCE HISTORICKÝCH BUDOV Ing. Miroslav Fuchs, Na Petynce 984/32, 169 00 Praha 6

zakázkové číslo: datum:

764/15/1 květen 2015

A.

Průvodní zpráva

2

A. Průvodní zpráva A.1 Identifikační údaje A.1.1 Údaje o stavbě název stavby: Benešov (BN), zřícenina minoritského kostela – celková konservace – 1.etapa – havarijní zajištění místo stavby: Benešov okres: Benešov kraj: Středočeský katastrální území: Benešov pozemek parc. č.: 1288,3351 typ parcely: parcela katastru nemovitostí druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha typ stavby: budova bez čísla popisného nebo evidenčního způsob využití: zbořeniště, ostatní komunikace způsob ochrany nemovitosti: nemovitá kulturní památka, evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod ev.č. 46069/2-8 A.1.2 Údaje o stavebníkovi vlastník: Město Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace projektant:

Ing. Miroslav Fuchs, AI č. 0001522 osvědčení o autorizaci č. 7775 ČKAIT REKONSTRUKCE HISTORICKÝCH BUDOV, Na Petynce 984/32, 169 00 Praha 6, IČ 10173421

spolupráce:

technologie Ing.arch.Jan Bárta technická kancelář Úholičky 237 252 64 Velké Přílepy konservační postupy Ing.arch. Petr Chotěbor CSc., Mgr. Petr Měchura Správa Pražského hradu, Pražský hrad

propočet: účel: zakázkové číslo: datum:

Aleš Vojtěch, generála Svobody 89, 533 51 Pardubice – Rosice IČ 67434339 záchrana kulturní památky 764/15/1 květen 2015

A.2 Seznam vstupních podkladů 3

a) zaměření stávajícího stavu zříceniny – Ing. M.Černý, ing. T.Vyleta a kolektiv – 04/2015 b) statický a stavebně technický průzkum – projektant 03-04/2015 A.3 Údaje o území d) údaje o souladu s územně plánovací dokumentací: Regulační plán není pro předmětné území zpracován. K opravě zříceniny kostela nebylo vydáno územní rozhodnutí ani územně plánovací informace, neboť se jedná o udržovací práce. Využití území se nemění; nároky objektu na dopravní a technickou infrastrukturu z projektu na konservaci zříceniny kostela nevznikají. j) seznam pozemků a staveb dotčených prováděním stavby: Pozemky, na nichž stojí zřícenina, tvoří pozemek parc. č. 1288, k. ú. Benešov, na němž se nachází zřícenina kostela. Pro umístění zařízení staveniště bude využit pozemek sousedící – p.č. 3351, k.ú. Benešov: vlastník – Město Benešov A.4 Údaje o stavbě a) nová stavba nebo změna dokončené stavby: Jedná se o zříceninu gotického kostela, který se konservací nezmění. b) Účel užívání stavby: Opravou se účel užívání nemění. c) Trvalá nebo dočasná stavba: Zřícenina kostela je trvalou stavbou. d) Údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů: Zřícenina kostela je nemovitou kulturní památkou, evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod ev.č.. 46069/2-8 Dotčenými orgány státní správy (dále DOSS) jsou: - výkonný orgán na úseku státní památkové péče – Městský úřad Benešov, odbor školství, kultury a sportu, Masarykovo nám. 100, 256 01 Benešov; - odborná organizace státní památkové péče – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech, Sabinova 373/5, 130 11 Praha 3; - stavební úřad – Městský úřad Benešov e) údaje o dodržení technických požadavků na stavby: Řídí se – přiměřeně - vyhláškou č. 268/2009 Sb., v platném znění, o obecných technických požadavcích na výstavbu. (V § 2 se uvádí, že ustanovení této vyhlášky se uplatní též při stavebních úpravách, udržovacích pracích, při změnách v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště a u nástaveb, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.) j) základní předpoklady výstavby: Předpokládaná lhůta výstavby - rok 2015 (dle finančních možností investora). Stavba tvoří jeden stavební objekt. 4


PROJEKTANT:



764/15/1 květen 2015

B. Souhrnná technická zpráva

5

B.2 Celkový popis stavby:

B.2.1 – účel užívání stavby: Zřícenina kostela není využívána. Účel se konservací nemění.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení: Stávající urbanistické a architektonické řešení se v souvislosti s navrženou konservací nemění. Cílem navržené opravy je zachovat, případně citlivě opravit všechny konstrukce zříceniny. Obnovované konstrukce, materiály, výrobky budou vycházet z dochované historické podoby.

B.2.6 Základní charakteristika objektu: Jedná se o zříceninu gotického kostela zaniklého kláštera minoritů, z 2.pol. 13.st., vypáleného husity po 1420. Z kostela se zachovaly tři pilíře závěru presbytáře s okny mezi nimi. V S okně jsou zachovány zbytky kružby. V průběhu historie byla zřícenina opravována, naposledy zřejmě v 50.letech 20.st.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení Vzhledem k charakteru objektu není PBŘ zpracováno.

B.8 Zásady organizace výstavby a) informace o rozsahu a stavu staveniště, předpokládané úpravy staveniště, jeho oplocení, trvalé deponie a mezideponie, příjezdy a přístupy na staveniště: Předmětný objekt – zřícenina minoritského kostela se nachází v ul. Na Karlově, spojující farní kostel sv. Mikuláše s hlavním Masarykovým náměstím v centru města, na pozemku p.č. 1288, k.ú. Benešov. Bezprostřední okolí zbytků zdiva leží na pozemku p.č. 3351, k.ú. Benešov. Oba pozemky jsou ve vlastnictví Města Benešov. Zařízení staveniště bude umístěno na tomto pozemku, který je v současné době využíván jako ostatní komunikace, resp. zahrada (pův. interiér kostela). Příjezd k zařízení staveniště je po místní zpevněné komunikaci. Tuto skutečnost je nutné zohlednit při dopravě materiálu a projednat zahájení prací s vlastníkem komunikace – obcí Benešov. b) napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště: Pro vlastní stavební práce bude využita stávající přípojka vody a elektriky v ZŠ v sousedství zříceniny. c) úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob, včetně nutných úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace: 6

Vlastní konservace bude probíhat na celém objektu zříceniny, takže nebude možné užívat zahradu na místě původního interiéru kostela Z vedle zříceniny. d) uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů: Na stavbě budou přiměřeně dodržována příslušná ustanovení vyhl. č. 268/2009 Sb., v platném znění, upravujících požadavky na provádění staveb, příslušné technické a oborové normy a předpisy a technologická pravidla při provádění jednotlivých druhů prací – vše však s ohledem na skutečnost, že objekt je evidovanou kulturní památkou. S veškerými odpady vznikajícími při realizaci stavebních prací i v další činnosti musí být nakládáno v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., a předpisů souvisejících. Odstraňování odpadů bude předmětem odpadového hospodářství firmy, provádějící stavební práce. Předpokládané množství (stavební suť – cement ze spár z doby předchozí opravy) cca 5 t – bude průběžně odvážen na skládku. e) řešení zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů: Pro skladování materiálů, nářadí a pomůcek nelze využít stávající prostory. Prováděcí firma musí zajistit uložení stavebních materiálů, šatnu a hygienické zázemí pro pracovníky. f) popis staveb zařízení staveniště vyžadujících ohlášení: Nezřizují se stavby zařízení staveniště, vyžadující ohlášení. g) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: 1.

2.

3.

4. 5.

Obecně je třeba dodržovat následující zásady: Vzájemné vztahy, závazky a povinnosti v oblasti bezpečnosti práce musí být mezi účastníky výstavby dohodnuty před zahájením prací a musí být obsaženy v zápise o odevzdání staveniště, pokud nejsou zajištěny smluvně. Dodavatel stavebních, montážních prací je povinen seznámit ostatní (případné) subdodavatele s požadavky bezpečnosti práce obsaženými v projektu stavby a v dodavatelské dokumentaci. Při stavebních a montážních pracích je povinností zodpovědného pracovníka investora seznámit pracovníky dodavatele se zásadami bezpečného chování v daném objektu a s možnými místy a zdroji ohrožení na základě specifických podmínek konkrétního objektu. Obdobně je dodavatel stavebních a montážních prací povinen seznámit určené pracovníky provozovatele s riziky své činnosti. O všech provedených školeních musí být proveden zápis s podpisy školících i školených pracovníků. Dodavatel stavby je povinen zabezpečit a provádět stavbu v souladu s platnými předpisy, které se týkají bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména zákonů č. 262/2006 Sb. a č. 309/2006 Sb., a vyhl. č. 591/2006 Sb. Na stavbě budou dodržována příslušná ustanovení vyhl. č. 268/2009 Sb., v platném znění, upravujících požadavky na provádění staveb, příslušné technické a oborové normy a předpisy a technologická 7

pravidla při provádění jednotlivých druhů prací – to vše přiměřeně, s ohledem na skutečnost, že objekt je evidovanou kulturní památkou.

h) podmínky pro ochranu životního prostředí při výstavbě: Zhotovitel se při realizaci stavby bude řídit místními vyhláškami o ochraně životního prostředí a veřejném pořádku na území obce. Vyjíždění znečištěných vozidel ze staveniště na veřejné komunikace se nepředpokládá. i) orientační lhůty výstavby a přehled rozhodujících dílčích termínů. Předpokládaná lhůta výstavby: rok 2015 (dle finančních možností investora). j) způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků:    

Základní předpisy: vyhl. ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; Nař. vl. č. 591/2006 Sb. o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Dodavatel stavby je povinen zabezpečit a provádět stavbu v souladu s platnými předpisy, které se týkají bezpečnosti práce a technických zařízení a musí dbát o ochranu zdraví a osob na staveništi, případně osob na veřejných prostranstvích, pokud budou stavbou dotčena. Při vjezdu a výjezdu vozidel na veřejně přístupné plochy musí být zajištěna bezpečnost osob a účastníků provozu na těchto komunikacích. Za dodržování podmínek bezpečnosti provádění stavby jsou odpovědni všichni účastníci provádění stavby, přičemž zhotovitel stanoví rozsah zodpovědnosti pro jednotlivé stupně řízení a výkonu práce. Pracovníci jsou povinni používat ochranné pomůcky přiměřeně k druhu prováděné práce, zabezpečit se při práci ve výškách proti pádu, volné otvory a okraje opatřit dostatečným zábradlím proti pádu, před zahájením prací provést montážní podepření stropu nad lodí; při vlastním provádění nevstupovat na podhled stropu. k) specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem. Před sanací prasklin na lících kleneb bude proveden lokální restaurátorský průzkum, zaměřený na historickou barevnost; na kontrolním dnu bude předložena RESTAURÁTORSKÁ ZPRÁVA. V průběhu vlastních prací bude pracovníkům Národního památkového ústavu umožněno provádět DOKUMENTACI NÁLEZŮ. l) požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy:

8

-

dodavatel stavby je povinen zabezpečit a provádět stavbu v souladu s platnými předpisy, které se týkají bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména zákona č. 309/2006 Sb., a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.;

-

na stavbě budou dodržována příslušná ustanovení vyhl. č. 268/2009 Sb., v platném znění, upravujících požadavky na provádění staveb, příslušné technické a oborové normy a předpisy a technologická pravidla při provádění jednotlivých druhů prací

-

to vše přiměřeně, s ohledem na skutečnost, že objekt je evidovanou kulturní památkou.

9


PROJEKTANT:



764/15/1 květen 2015

C. SITUACE STAVBY

obsahuje:

výkres č. C1 - Situace širších vztahů (M 1: 50 000) – 1 list výkres č. C2 - Situace (M 1: 500) – 1 list výkres č. C3 – zařízení staveniště (M 1:500) – 1 list

10

Benešov (MB) – zřícenina minoritského kostela – celková konservace – 1.etapa – havarijní zajištění Situace širších vztahů (M 1:50 000)

Benešov (BN) – zřícenina minoritského kostela

ING. MIROSLAV FUCHS NA PETYNCE 984/32 169 00 PRAHA 6 akce:

výkres:

Benešov (BN) – zřícenina minoritského kostela stupeň:

projekt

celková konservace–1.etapa–havarijní zajištění zak. č.:

764/2015/1

Situace širších vztahů

vypracoval: ing. M. Fuchs investor:

Město Benešov

11

k. ú.

Benešov

datum:

okres:

Benešov

měřítko: výkres číslo:

kraj:

Středočeský

1:50 000

05/2015

C1

Benešov (MB) – zřícenina minoritského kostela – celková konservace – 1.etapa – havarijní zajištění Situace (M 1:1 000)

Zřícenina kostela

Ul. Na Karlově

Městský úřad

Masarykovo náměstí – střed města


výkres:


projekt


764/15/1

Situace


Město Benešov 12

k. ú.

Benešov

datum:

okres:

Benešov


kraj:

Středočeský

1:1000

05/2015

C2

Benešov (MB) – zřícenina minoritského kostela – celková konservace – 1.etapa – havarijní zajištění situace (M 1: 500)

Zařízení staveniště

Zřícenina kostela

ZŠ

Příjezd ul. Na Karlově


výkres:


projekt


764/15/1

Situace – zařízení staveniště


Město Benešov

13

k. ú.

Benešov

datum:

okres:

Benešov


kraj:

Středočeský

1:500

05/2015

C3


PROJEKTANT:



764/15/1 květen 2015

D. DOKUMENTACE STAVBY

D.1.2. Stavebně konstrukční řešení a) technická zpráva b) výkresová část:

14

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení a) Technická zpráva (fotografie dokumentují stav v 02-05/2015) POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU: Stavební část: Zřícenina kostela sestává ze tří pilířů závěru presbytáře, které jsou na V venkovní straně zesíleny opěrnými pilíři. Použitým materiálem jsou různé druhy pískovců, různé kvality, (opracované kvádry), žula (lomové zdivo). Mezi pilíři jsou na vysokém parapetu šířky 130cm zachovány špalety dvou hrotitých oken, z nichž na SV okně jsou zachovány zbytky kružby. Přes oblouky oken jsou nabetonovány vrstvy, které spolu s korunami pilířů a opěrných pilířů jsou překryty měděným plechem. Krajní pilíře byly nadezděny mladším kamenným zdivem. Na okraji S pilíře došlo k utržení plechu na koruně, takže do styku špalety SZ okna a pilíře mezi SZ a SV oknem dochází k dlouhodobému zatékání a otevírání praskliny. V tomto místě hrozí zřícení vypadnutí horních kamenů špalety. Spáry mezi jednotlivými kameny byly v minulosti při opravách vyplněny a zatřeny cementovou maltou, která způsobuje korozi pískovce pod ní. V některých případech byly tímto způsobem domodelovávány chybějící části vnitřní profilace pilířů, z nichž mnohé se zatékáním srážkové vody uvolňují. Největší nebezpečí hrozí pádem zbytků kružby v SV okně. Z kružby je zachována horní špice, ze spodních partií jsou zachovány pouze kousky při oblouku v různém stupni navětrání. Poslední oprava zajistila tyto kousky měděnými drátky, které kotvila do spár mezi kameny oblouků. Prohlídkou z plošiny bylo zjištěno, že některé drátky již nemají co zajišťovat, neboť kameny navětraly tolik, že drátky jsou v této době volné. Jejich zajištění tedy dnes představuje přitížení od horní špice kružby.

možná podoba původní kružby dle ing. arch. Petra Chotěbora CSc.

Pilíře závěru se mohou ze statického hlediska chovat jako samostatné konstrukce, neboť jejich propojení oblouky v horní části představují pouze kloub. Nabetonování oblouků pomohlo v jejich statickém působení, ale představuje riziko pro pískovec kamenů oblouku. Zda-li je 15

statický stav stabilizovaný, bude možné zjistit na místě po postavení lešení a detailní prohlídce svislé spáry mezi kameny ve vrcholu oblouku. Dalším méně významným nebezpečím pro osoby v blízkosti zříceniny jsou uvolněné kousky profilací, zvětralé části kamenů či utržené spáry mezi jednotlivými kameny.

POPIS NAVRHOVANÝCH ÚPRAV: V průběhu průzkumných prací byly k prohlídkám pozváni přední odborníci z oboru – ing. arch. J.Bárta ohledně technologie malt a spárování; resp. ing. arch. Petr Chotěbor a Mgr. Petr Měchura z památkového oddělení Správy Pražského hradu, kteří dozorují konservační práce na katedrále sv. Víta. Vyjádření těchto odborníků je součástí tohoto oddílu technické zprávy. Zřícenina minoritského kostela představuje velmi hodnotnou torzální gotickou architekturu, která se svým provedením blíží kvalitě katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Nebude se tedy jednat o běžnou stavební opravu, nýbrž převážně o speciální uměleckou restauraci. Veškeré zásahy musí být provedeny restaurátorsky restaurátorem s licencí MK ČR a zkušenostmi s tímto typem konservace. Proces konservace bude probíhat obdobně jako na Pražském hradě, tzn. bude nutné po postavení lešení provést množství zkoušek, neboť vzhledem k různému druhu kamene, stupni jeho navětrání a způsobu provedení spárování nebude možné aplikovat stejný postup na celé zřícenině. Bude nutné postupovat velmi opatrně tak, aby nedošlo k narušení původních středověkých konstrukcí a materiálů. Detailní zásahy budou řešeny na místě. Proto i příprava této konservace se vymyká běžné přípravě opravy památkově chráněného objektu a obecné principy dané např. vyhláškou o zadávání veřejných zakázek, nemohou být zcela dodrženy. Z těchto důvodů není možné stanovit přesný rozpočet s jednotlivými položkami, neboť v této fázi přípravy není možné tyto postupy a jejich rozsah přesně stanovit. Byl proto zvolen odborný propočet vypracovaný odborníkem se zkušenostmi z konservace katedrály sv. Víta na základě zpracovaného zaměření stávajícího stavu zříceniny, který projektant zadal u geodetické firmy se zkušenostmi se zaměřováním historických památek a ověřené u Památkového ústavu Středních Čech. Jednotlivé schválené zásahy budou odčerpávat finance plánované na tuto etapu, proto bude nutné finanční stránku celé akce hlídat (obdobný postup jako u konservace katedrály sv. Víta na Pražském hradě). S ohledem na havarijní stav některých částí torza byla celá konservace rozdělena do dvou etap s tím, že veškeré práce budou provedeny jako definitivní. V 1.etapě budou navrženy zásahy k odstranění havarijního stavu a po postavení lešení čas na detailní průzkumy, z kterých vzejdou postupy pro druhou etapu – celkovou konservaci. V rámci 1.etapy projektant navrhuje provedení následujících prací (viz výkresová a fotografická část projektu): -

Přenesení kamenů a kamenných architektonických článků (cca 60ks) složených v interiéru do prostor určených Městem Benešov, kde by mělo dojít k jejich dokumentaci a uložení (depozitář, lapidárium) 16

-

-

Postavení lešení, které navrženo jako samonosné bez kotvení do torza kostela (pokud se na místě zjistí, že to nebude možné, na místě zvoleny spáry a místa, do kterých bude možné kotvy umístit) Sanace praskliny na styku špalety SZ okna a S pilíře Nové krytí koruny torza olověným plechem místo stávajícího měděného plechu s řízeným odtokem vody Průzkum a případné opatrné snesení uvolněných částí kamenů profilace, které hrozí zřícením a které nebude moci jednodušeji přikotvit (budou označeny a v rámci celkové konservace opět uloženy do původní pozice) Průzkum a příp. opatrné snesení uvolněných cementových plent (podle detailního postupu schváleného přímo na místě) Odstranění náletové zeleně ze Z průčelí S pilíře Případné stažení pilířů v oknech v patkách oblouků kovanými nerezovými táhly (po postavení lešení zjištěna místa původních kovaných kleštin a detailní prohlídkou kamenů a spár, zvláště těch ve vrcholech oblouků určeno, zda stažení bude nutné či nikoliv) tak, aby došlo k lepšímu spolupůsobení jednotlivých pilířů závěru. Po dobu konservačních prací v rámci 1.etapy bude proveden detailní průzkum celého torza a stanoveny možné postupy a rozsahy jednotlivých navržených zásahů (příprava do další etapu konservace) Návrh technologie – ing. arch. J.Bárta:

Na základě prohlídky torza minoritského kostela (2.čtvrt 14.století, zničen husity 1420) sděluji následující doporučení pro technologii obnovy: Zdivo torza je tvořeno různými horninami. Ve zdivu stěn z lomového kamene převládají různobarevné žuly. Tesané kvádry nárožních armatur a profilovaných prvků přípor a dalších detailů jsou vesměs provedeny z permského pískovce blanické brázdy. Jedná se o pískovce, typicky zbarvené hematitem a limonitem do červenohnědých odstínů. Vyskytují se v okolí Českého Brodu (zde prachovce) až po relativně kvalitní kámen z lomů v okolí Nučic (Kostelec n. Č. lesy). Kámen je velmi proměnlivé struktury od prachovců po hrubě zrnitý, s nepravidelnými polohami až středně zrnitého slepence. Užití tohoto dekorativního kamene uvádí Rybařík již v roce 1252 (románský portál kostela v Hrusicích). Kámen není v exterieru příliš stabilní, mění barvu do světle fialových odstínů a zejména struktury slepenců relativně rychle korodují. Tyto vlastnosti budou jedním z hlavních technologických problémů restaurování torza v Benešově. Konstatování stavu: Torzo klášterního kostela bylo v minulosti určitě mnoholrát opravováno, přičemž byla věnována pozornost obnově spárování dochované kamenné konstrukce. Z moderní doby lze vypozorovat přibližně tři etapy opravných prací: 1 - vyplnění spár mezi kameny silně hydraulickou (cementovou) maltou, podle způsobu provedení snad z doby po2.svět.válce. Bylo provedeno v podstatě totálně, v plném rozsahu stavby. Spárování je dílem v ploše povrchu kamenů, lomové zdivo je spárováno mírně zapuštěnými spárami. Ve spárovací maltě jsou vyryty naznačené úzké spáry. Nelze zcela vyloučit, že na některých místech ve vápenné spárovací maltě, by to mohly být i pozůstatky originálu (obdoba byly nalezena na kostele

17

sv. Bartoloměje v Plzni). Současně byly (ne příliš odborně) doplněny tvary některých profilů (hruškovce apod), rovněž velmi tvrdou maltou na bázi cementu nebo vysoce hydraulického vápna 2 – v další etapě oprav byly doplňovány i plochy, lokálně doplňovány i profily. Malta v této etapě byla bělavá, pojená pravděpodobně vápnem s bílým cementem. 3 – třetí identifikovatelná oprava, zřejmě časově poslední, byla provedena velmi amatérsky, maltou roztíranou po povrch zednickou štětkou, materiálem zjevně také vápenocementovým, ale s pokusem o obarvení pravděpodobně antukou (na růžovo). Při této opravě byly naštěstí současně přitahovány degradované části kamene ke staršímu spárování, což se pozitivně projevuje zpomalením destrukce. Doporučený postup restaurování: 1 – omytí: v tomto případě doporučuji velmi šetřit vodou, v žádném případě nepoužívat tlakovou vodu. Suché depozity doporučuji omést, resp. odsát. Pro lokální biocidní ošetření doporučuji např. tuzemský prostředek SANATOP ALGA. 2 – spárování. Bylo by žádoucí cementové malty vyjmout, což ale bez poškození kamenných bloků nebude v zásadě možné. Proto budou ponechány na místě a vyjmuty budou jen již narušené. K doplňován hmoty ve spárách doporučuji použít nastavovanou maltu složení 1 díl šedého cementu portlandského 425, 9 dílů husté vápenné kaše, 6 dílů metakaolinu a 20 dílů písku (směs 1:1 kopaný a říční), pigmentovou pastu k probarvení (patinaci) malty cca 0,5 l / míchačku 125 l. Variantně využít směsného hydraulického vápenného pojiva VAPO, receptura: 1 díl cementu portland, 10 dílů VAPO, 10 dílů písku viz výše, tónovací pasta Maltu shodného složení navrhuji i pro dozdívání stěny nad kružbami, pokud bude prováděno se zdvojení dávky portlandského cementu. 3 – restaurování kamenných článků. Je použita řada typů hornin od vyvřelin po sedimenty – pískovce a arkózy. Z nich nejproblematičtější je červená nučická arkóza, která dílky svému složení degraduje po vrstvách své původní laminace, svrchní vrstvy se ohýbají a odpojují od spodních , současně ztrácí strukturní pevnost . Restaurování je mimořádně obtížná technologická záležitost. Při dotvarování pomocí tvárných směsí Jsou dva možné principy: - Na minerální bázi, tedy maltou pojenou hydraulickým pojivem - Na bázi epoxydových pryskyřic V obou případech se nejprve zpevní struktura všech součástí kamene, čištění bych omezil jen na suché odstranění prachu. Zpevnění organokřemičitými prostředky, z českých POROSIL Z. opakovaným nátěrem. Kámen při namočení ztratí pevnost, již odpojené části kamene je nutno zajistit na místě, např. přelepem. Následně navrhuji uvolněné vrstvy vrátit na původní místo i za cenu, že se ve spodní partii zlomí. K přilepení je nejvhodnější neutrální epoxidová pryskyřice plněná prachovým SiO2 a probarvená oxidickými pigmenty. Následně se provedou tmely, doplňky a reprofilace pomocí umělého kamene (z českých např. směs PETRA C), místy pravděpodobně i lokálně kotvená nerezovými trny do podkladu. U ostatních hornin se bude postupovat obdobně, pravděpodobně bez lepení epoxidem. Variantou je příprava veškerého umělého kamene na bázi pryskyřic, kterou ale v tomto případě nedoporučuji. 4 – plomby – filuňky. Kamenické doplnění přichází v úvahu tam, kde se budou doplňovat celé prvky nebo kvádry, případně velmi hluboká poškození. Tato metoda ovšem vede ke ztrátám původní hmot vytváření lůžka pro plombu, doporučil bych jen při opravách oprav nebo mladších doplňků, jen výjimečně u středověkých kamenů.

18

5 – Povrchová úprava. Povrch bude nutno barevně retušovat v zájmu autentického vzhledu. Z důvodu ochrany nepevných pískovců doporučuji povrch ochránit zpevňujícím a ochranným organokřemičitými prostředkem POROSIL ZV 2, odhadovaná spotřeba cca 0,3 l / m2.

Jan Bárta

Návrh opravy a konservace (možnosti, alternativy, doporučení – po zběžné prohlídce z montážní plošiny) – ing.arch. Petr Chotěbor, Mgr. Petr Měchura

Minoritský klášter, Benešov - torzo závěru gotického kostela

Současný stav a návrh zajištění

Torzo závěru klášterního kostela je závažně poškozeno: rozpadem materiálu, zejména pískovce statickými trhlinami působením nevhodně provedených dřívějších oprav

Tato poškození vyžadují neodkladná opatření: ohrazení a provizorní zajištění celkové statické zajištění, ochranu proti srážkové vodě, konzervaci spojenou s osazením kamenicky zhotovených kopií a doplňků

Za zcela nevhodné je třeba označit současné umístění originálních architektonických článků u paty zdiva. Je třeba je přemístit, provést jejich ošetření a zajistit vhodné uložení.

Poznámky a detailní podmínky budoucího statického zajištění a konzervačního zásahu

Zcela zásadním problémem dotčeného zdiva, kromě relativně pokročilé degradace kamene a významných statických poruch, jsou především dříve provedené opravy, které nelze rozhodně označit za odborné. Při

19

prohlídce na místě lze vysledovat zhruba tři základní etapy oprav, které převážně spojuje použití silně hydraulické neprodyšné malty (v některých případech podstatě téměř betonu), a to jak pro spáry, tak i hmotové doplňky. Provedení je různé, od hmotově relativně standardního po velmi amatérské postupy (rozpatlání cementové hmoty malířskou štětkou). Tento stav bude opravu významně komplikovat.

Lomové zdivo tvoří žuly, tesané kvádry jsou z červeného (červenohnědého) pískovce – permského pískovce blanické brázdy. Jak žulový, tak zvláště pískovcový materiál vykazuje pokročilý stupeň koroze; u pískovce je v namáhanějších partiích rozpad alarmující. K tomu je třeba přičíst i místa ještě neodkrytá, která překrývá betonová mazanina – pod ní bude pískovec zcela degradovaný. U žuly je patrný úbytek povrchu a eroze – na některých místech byl povrch odplaven a betonové spáry vyčnívají nad zdící materiál. Ze statického hlediska jsou alarmující trhliny v pilířích, zvláště ta na severní straně. Vrchní partie – koruna zdiva - je překryta mazaninou a měděným plechem. Ten částečně chrání partii před zatékáním, ale vzhledem k několikametrovým trhlinám a výrazné exponenci zdiva (vzhledem k poloze) na povětrnosti, je třeba předpokládat silné zatékání trhlinami i samotným povrchem zdiva prakticky při každém dešti. Voda se gravitací dostává hlouběji do zdiva a následně difunduje na povrch stěn (knotový efekt; s vodou je vyplavováno i pojivo kamene). To má zvýšený dopad na erozi, zvláště potom v zimním období (navlhlé povrchy zmrznou a dochází k odloučení vrstev či vzniku mikrotrhlin, které se postupně rozšiřují). Kružba, provedená ze světle okrového pískovce, je narušena jednak staticky, ale zvláště silnou erozí. Při dřívější opravě byla zajištěna měděným drátem. V současnosti hrozí její zřícení a zničení. Neodkladně by měla být sejmuta. Příprava zásahu (mimo projektové práce) V první řadě je třeba vyklidit cenné gotické architektonické články složené u paty zdiva závěru, důvodem není jen jejich mimořádná hodnota, ale především nutnost odkrýt soklové partie zdiva pro ohledání a posouzení – následně pak uvolnění prostoru pro stavbu lešení. Články je třeba odborně transportovat a bezpečně je uložit pod střechu. Jejich ponechání na povětrnosti považujeme za zcela nepřijatelné. S transportem by měla být spojena alespoň prekonzervace a biocidní ošetření. Neodkladné kroky (mimo statické zajištění – zvláště v případě etapizace zásahu) Vzhledem k použitému pískovci a jeho stavu doporučujeme neodkladně začít se zkouškami technologického postupu a možných materiálů. Základním problémem je rozpad pískovce, bohužel typu, který je obzvláště náchylný k rozpadu i v případě, kdy je méně namáhán a pravidelně ošetřován. Vzhledem k obrovskému rozsahu degradace by bylo vhodné s dostatečným předstihem otestovat a vyzkoušet možné přípravky pro jeho konsolidaci, včetně detailů technologického postupu. Pro zpevňování narušeného kamene obdobného typu se osvědčily přípravky na organokřemičité bázi (např. Porosil Z atd.). K vytvoření křemičitého gelu dochází uvnitř pórového systému reakcí s vlhkostí, obsaženou v materiálu, póry zůstávají volné a difuzní odpor povrchové vrstvy se zvýší jen nepatrně (materiál může „dýchat“), nezadržuje v ošetřeném materiálu vlhkost, pronikající např. z terénu apod. Přípravky by měly být bez hydrofobních vlastností (bez hydrofobizačního účinku). Důležité je dodržovat všechny postupy a technologické pauzy. V případě hloubkových injektáží, kdy je potřeba navrtat otvory do historického materiálu, budou vrty co nejmenší (do průměru 3mm). Vyzkoušet je také třeba způsob aplikace. V případě injektáží je třeba pamatovat na hmotové rozvrstvení materiálu. Nelze použít pouze jehlu s jedním otvorem – je třeba používat jehlu s otvory po stranách. Očekávat je třeba použití i gravitačního napouštění kapačkami atd. V některých případech bude třeba zvážit i injektování epoxidovou pryskyřicí – přes jednoznačnou nereverzibilitu a změny v hmotě zdiva. Prostředky pro zpevnění by bylo vhodné vyzkoušet přímo na stavbě; tyto testy nejlépe provést co nejdříve, aby bylo možné jejich výsledky zohlednit v návrhu. Měly by být testovány jednak na běžném

20

povrchu kvádru, který vykazuje erozivní procesy, ale také na materiálu (případně profilaci) z kterého byla sejmuta betonová správka. Zároveň by bylo ideální odebrat vzorky pro testování mimo stavbu (laboratoř?). Po zpevnění by bylo možno lépe prověřit výsledek, technologický postup i případná rizika. Obdobně by mohlo být vyzkoušeno i použití malty, která by mohla být pro následující stavbu, resp. opravu použita. Je třeba upozornit, že některé pískovce mohou s vápennou maltou za určitých podmínek reagovat negativně. Záleží na pojivu pískovce, pozici i mírou namáhání srážkovou vodou v průběhu roku.

Je zřejmé, že proces konzervace bude z památkového i technologického hlediska velmi komplikovaný. Principiálně nelze předpokládat sejmutí všech cementových a betonových spár a tmelů. To by při kvalitě pískovce znamenalo výrazný úbytek historické hmoty fragmentu stavby. Na druhou stranu však tyto novodobé materiály přispěly významnou měrou k stávajícímu stavu. Jednoznačně bude třeba sejmout všechny tmely, které budou uvolněné nebo budou při poklepu vykazovat nějaké vady. Hlediskem by měla být i estetická stránka. Případné injektování povrchů pod cementovými materiály lze považovat za kontraproduktivní a z hlediska trvanlivosti zásahu za zcela bezpředmětné. Toto platí i pro spáry jako celek.

Zcela nezbytná bude bezpodmínečná účast restaurátora (který bude zásah zastřešovat) s odpovídající restaurátorskou licencí MKČR, tedy např. pro restaurování nepolychromovaného kamenného (pískovcového) zdiva. To je zákonné a základní vymezení, ale ještě podstatnější bude (doufejme) požadovaná zkušenost s odpovídajícím typem zásahu (specifický pískovec, odstranění dřívějších diletantských oprav atd.). Podmínkou bude důslednost dodržování technologických postupů, ale také cit pro míru invazivních součástí zásahu. Pokud má být konzervace úspěšná, bude třeba erudovaně prozkoumat každý metr zdiva. Nedílnou součástí potom bude i prezentace opravy z architektonického hlediska a do jisté míry i výtvarného hlediska. Podstatnou okolností, která zásadně zásah ovlivní, je časové naplánování akce. V zásadě by zásah měl probíhat pouze od jarního gradientu do podzimního (tzn. duben – říjen). Ale bude třeba pamatovat na dodržování všech technologických postupů, tedy i z hlediska zrání materiálu a potřebným technologickým pauzám, které v případě uvažovaného zásahu budou postup prací do jisté míry omezovat.

Poznámky k plánování a provádění vlastního konzervačního zásahu:

Lešení Lešení by mělo být kotveno pouze do spár (nejlépe do jejich křížení), přičemž nesmí dojít k poškození kvádrů. Kotvy nebudou v žádném případě umisťovány do subtilních prvků (profilací atd.). Celá stavba i demontáž lešení a veškerá další manipulace s materiálem bude prováděna s maximální ohleduplností, vylučující riziko poškození cenných součástí a plastických detailů stavby. Záleží, jak bude zásah naplánován a zda bude případně realizován po etapách. Pokud by tomu tak bylo, bude vhodné lešení buď ponechat přes zimu bez podlážek, nebo je demontovat a zachovat vhodně rozmístěné kotvy pro jeho opětovné postavení.

Čištění kamene

21

Tento krok bude sám o sobě velmi komplikovaný. Detailně lze postup posoudit až po postavení lešení, ale je možno předpokládat, že ještě před samotným čištěním, bude třeba v některých partiích provést záchranné ukotvení (injektáž) a zpevnění hmoty kamene (nebezpečí fixace nečistot). Zvláště tam kde jsou odloučené plochy betonových správek a pod nimi rozrušená gotická profilace či kvádr.

V místech zasažených mechy, řasami apod. by mělo být použito vhodného biocidního prostředku (např. Porosan, Santop Alga). Neměly by být používány přípravky na bázi kvarterních amoniových solí, které mohou negativně ovlivňovat závěrečnou hydrofobizaci).

Celý povrch kamenného zdiva by měl být omyt čistou vodou pod mírným tlakem (nesmí poškodit historický povrch – zcela by však neměly být odmyty části rozpadlého pískovce, který by bylo ještě možno zpevnit). Je třeba pamatovat, že tento druh pískovce nedegraduje jen prachově, ale také ve vrstvách (myšleno vertikálně). V exteriéru je představa, že je možno zachytit veškerou erodovanou hmotu, lichá. Je tedy třeba předpokládat i částečné odplavení některých uvolněných povrchů.

Omývání povrchu by mělo být opakováno podle potřeby (nejen po odstranění spár), vhodné je občas spláchnout a omýt celý povrch zdiva.

Pro čištění pevných partií je možno používat parní čističe – ideálně kombinace horké vody a páry. Je třeba korigovat teplotu a tlak podle typu povrchu tak, aby se povrch kamene nenalekal (tepelný šok) apod. Pro naměkčení silnějších vrstev nečistot a krust lze použít rosné stěny. Při jejím použití je třeba dodržovat technologické postupy, tj. nechat vodu působit tak dlouho, aby dostatečně změkčila krusty (tento postup se ve velkém rozsahu dobře osvědčil).

Samozřejmostí je použití buničinových obkladů (např. Arbocel, buničina pro lékařské účely apod.) jak pro odsolení, tak také pro naměkčení krust. Volbě buničiny je třeba věnovat pozornost z hlediska určení, protože v některých případech může obsahovat např. protipožární látky či látky, které by se při luhování mohly vsáknout do kamene. Nejhodnější je buničinu rozšlehat v kovovém kýblu kovovým míchačem, který rozmělní hmotu na hustou kaši. Ta je nejhodnější pro dokonalé přilnutí hmoty ke kameni. Lze používat normální pitnou vodu, v některých případech i destilovanou vodu. Zejména tam, kde je zvýšený obsah solí. V prvních fázích je třeba rozšlehanou buničinu vyměňovat častěji. V dalších cyklech i ponechat a odvlhčováním zpomalovat proces odsání či naměkčení. V případě destilované vody je třeba pamatovat na to, že odplavuje více i pojivo pískovce (demineralizovaná voda).

Pro čištění i naměkčení povrchů krust a znečištění lze používat mýdlovou, čpavkovou, octovou vodu či vodný roztok hydrogenuhličitanu amonného a peroxid vodíku, ale je třeba dodržet technologické postupy a volit spíše nižší koncentraci účinných látek a zabezpečit důsledné odmytí. Pro zvýšení účinku budou používány emulze, které výrazně zvyšují účinnost zásahu (např. emulze z tekutého mýdla, peroxidu vodíku a čpavkové vody). Postupy a koncentrace látek budou vždy vyvzorkovány, odzkoušeny a schváleny.

Čištění povrchu by mělo být prováděno také mechanickou cestou (povrch bude čištěn rýžovými či silonovými kartáčem; krusty se odstraní brusnými kamenickými houbičkami, brusným rounem, skalpelem atd.), avšak šetrně, bez zásahu do vlastního povrchu kamene. Mechanické čištění musí být kombinováno s mokrou cestou (v podstatě broušení pod vodou – což zamezuje příliš invazivnímu zásahu a umožňuje

22

bezpečně postupovat po vrstvách – krusty jsou v některých případech přeměněné historické vápenné nátěry). Neprodyšné krusty budou jemně mechanicky odstraněny, ale pouze tak, aby při odmývání nebyl porušen originální povrch kamene. Zvláštní ohled bude brán na stopy původního opracování kamene a zbytky vápenných nátěrů povrchu (někdy skrytých pod krustou), především při odstraňování krust.

Postup čištění a konzervace, tedy zpevnění narušeného kamene, je nutno koordinovat tak, aby ztráty originální hmoty kamene byly minimalizovány. Po sejmutí betonové vysprávky bude zpravidla následovat konsolidace pískovce, po dobu krystalizace zpevňovače nesmí být kámen navlhčen (apod.).

Spáry, malty Případné zachované originální spáry ze 14. stol. budou zachovány a konzervovány. Je třeba vycházet z předpokladu, že gotické spáry mohou být na mnoha místech skryty pod cementovou mazaninou. Zvětralá a nesoudržná malta z výplní mladších spár bude opatrně odstraněna minimálně do hl. 2 cm tak, aby nebyla porušena hrana kvádru. Potom bude následovat omytí vodou pod mírným tlakem, aby byl zcela odstraněn jemný prach a případné nečistoty.

Při spárování bude bezpodmínečně dbáno, aby spáry a přiléhající kámen byly předem dostatečně navlhčeny. Nedostačuje pouze lehce navlhčit střičkou (rozprašovačem), voda se musí skutečně vsáknout do materiálu. Nové výplně spár musí být pečlivě utaženy, velmi se osvědčilo jejich utemování dřevem (za předpokladu, že bylo jádro pečlivě utaženo kovovou špachtlí). Povrch spár by měl být zarovnán s hranou kvádru, případně by měl kopírovat nerovnosti plochy. Pro dosažení delší životnosti je velmi důležitá další péče o čerstvě provedené spáry. Po zaspárování je třeba několikrát denně je vlhčit (samozřejmě tak, aby se nevyplavovalo pojivo či plnivo), zejména v horkých dnech. Vlhčení je třeba opakovat po dobu 2 až 4 týdnů podle klimatických podmínek. V horkých měsících je také třeba pamatovat na zastínění čerstvých či zavadlých („živých“) spár, což výrazně sníží teplotní zatížení osluněných partií. To lze řešit i vhodně provedeným zastíněním – např. plachtami, sítěmi atd.

Malta používaná pro spárování a ložné plochy při přesazování či vložkách bude vápenná. Jako vápenné pojivo lze použít pouze osvědčené materiály (např. ložisko Mokrá – je mírně hydraulické) – nejlépe předem našlehanou kaši z vápenného hydrátu (hydroxid vápenatý Ca(OH)2). Ideální je uležené vápno dobré kvality a stáří (např. Velké Bílovice apod.). Použití hydraulických příměsí je možné, ale příměs musí tvořit 1 až max. 10% pojiva (příklady příměsí: pucolánové a technopucolánové složky, trasy, kvalitní bílý cement). Osvědčené jsou i další případně modifikovaná pojiva jako např. osvědčené VAPO. Šedý portlandský cement by měl být zcela vyloučen.

V případě potřeby (specifického požadavku) lze použít i románský cement (jako samostatné pojivo). Používat lze samozřejmě i přírodní hydraulické vápno (NHL). Všechny složky v případě pochyb budou konzultovány s vybraným technologem a případně i s chemikem, kteří vyloučí možné pochybení a pomohou s optimalizací směsi.

Maltu by měl připravovat zodpovědný pracovník pod dozorem restaurátora (je třeba zaručit stejnorodost materiálu – nejlepší je, když maltu v suchém stavu připravuje pouze jeden pracovník). Zcela vyloučeno je natírání spáry akrylátovou disperzí. Pracovníci musí dbát na pečlivé promíchání pojiva a plniva před

23

použitím (čím déle, tím lépe). Rozdělané množství malty musí být důsledně zpracováno najednou, protože z technologického hlediska není přijatelné, aby zavadlá malta byla znovu rozmíchávána.

Malty budou s dostatečným předstihem vyvzorkovány a předloženy ke schválení, případně bude provedena laboratorní analýza potvrzující složení a optimální vlastnosti. Tento krok by měl být povinný v případě, že restaurátor navrhne jiné chemické složení tmelu či malty. Mimo jiné bude i doloženo, kdy a kde byly navržené maltové směsi použity.

Zrnitost plniva malty se bude řídit velikostí spáry a také tím, zda se jedná o jádro (pouze v případě rozměrnějších vložek, doplnění, dotmelování deformovaných prvků či kvádrů a vyzdívkách v kapsách opěrného systému – netýká se běžného spárování) či svrchní (kontaktní) vrstvu. V zásadě by zrnitost písků či kameniva měla dosahovat až cca 50% velikosti spáry (pokud je např. šířka spáry 12 mm, největší složkou písku či kameniva bude zrno o maximální velikosti 6mm). Při větších objemech tmelu (malty) je třeba provést s technologickou důsledností více vrstev s dodržením technologické pauzy. Velmi důležité je, aby zrnitost použitého písku byla stejnoměrná od nejmenší frakce po největší (každá složka zrnitosti je stejnoměrně zastoupena, včetně prachových součástí). Pokud písek obsahuje jílové součásti, je třeba laboratorně doložit, že jsou stabilní (nebobtnají, nejsou hygroskopické a případně mají pozitivní hydraulické vlastnosti). Je možno plnivo míchat i uměle či doplňovat plnivo přírodní (např. střelečské písky), které vyhovuje podmínkám. Také je třeba, aby v plnivu byla stejně zastoupena složka ostrá a oblá (oblázky i drcené ostré prvky), často tyto parametry splňují říční písky. Pokud tomu tak není, je možno mísit písky kopané s říčními (obsah jílových částí ve směsi nesmí nepřesahovat 5%), ale za výše uvedených podmínek. Je třeba doložit ložisko písků (např. Sázavské písky, Borek - náplavka Lahovice).

Malta by měla být v pohledové vrstvě probarvena pigmentem. Spáry by ve výslednou měly odpovídat svému okolí. Nestačí pouze na závěr spáry přetřít patinací.

Dodatek

Hlavním úkolem je statické zabezpečení fragmentu cenné gotické stavby. Jeho nedílnou součástí je konzervace zdiva. V některých ohledech je však třeba myslet i na dlouhodobé fungování zásahu, který bude proveden nemalým nákladem.

V tomto ohledu je třeba zvažovat odvedení dešťové vody jak z namáhaných partií v horní části stavby, tak v její soklové partii. Místa, kde dochází k hromadění srážkové vody, by měla být vhodně vyplněna vápennou maltou a chráněna např. olověným plechem, ideálně o tloušťce 1,6 mm. Oplechování olovem je možné provádět i přímo na kámen a to i bez mechanického kotvení (bez vrutů).

Pokud bude třeba kamenických výměn, nový materiál by měl být stávajícímu blízký strukturou, pevností a barevností. To však nebude snadné splnit. Lze zvážit použití vhodného pískovce (struktura, hrubost), který by byl patinován do odpovídajícího odstínu. V případě částečného doplňování kamene doporučujeme přesnou kamenickou výměnu, lepenou epoxidovou pryskyřicí. U namáhaných partií doporučujeme upřednostnit kamenickou výměnu před tmelovým doplňkem.

24

Pokud bude třeba použít spon, kramlí a podobných prvků, mohou být vyrobeny pouze z nerezového materiálu nebo mědi. Ocelový nerezový výkovek je třeba po zpracování mořit - vyčistit v kyselině (ohřevem a kováním přichází materiál povrchově o důležité legury a může korodovat). Osvědčilo se následné kovářské černění v ohni – není potom třeba nátěru. Požadavek na nerezovou ocel by měl platit i pro prvky použité při statickém zajištění.

Kopie. V případě části kružby je téměř vyloučeno její navrácení na místo. Možností je osadit místo ní kopii. V případě pevného kamene by při vhodné adjustaci mohla kopie pomoci staticky zpevnit horní partie oblouku. Další možností by také mohlo být použití některých vhodných fragmentů při opravách ploch stěn.

V Praze dne 10. dubna 2015 Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. Mgr. Petr Měchura

ZÁVĚR: -

Jako dodavatel by měla být vybrána ověřená specializovaná restaurátorsko-kamenická firma se zkušenostmi s obdobným typem záchrany a konservace, nikoliv běžná stavební firma

-

Konservační práce by měly být navrhovány a dozorovány zkušeným odborníkem restaurátorem, nejlépe se zkušenostmi s konservacemi na Pražském hradě, neboť konservace zříceniny kostela v Benešově je stejně odborně náročná, na základě schváleného restaurátorského záměru, který bude vypracován po detailních průzkumech z lešení

-

Po výběru dodavatele bude svolána vstupní schůzka, na které projektant spolu s konzultanty dodavateli vysvětlí svojí představu postupu konservace a přesvědčí se, že dodavatel je úspěšně schopen návrhy v projektové dokumentaci realizovat; bez této schůzky není možné stavbu zahájit.

25


PROJEKTANT:



764/15/1 květen 2015

E. DOKLADOVÁ ČÁST

obsahuje 1 listy: -

zápis z konzultace s NPÚ ÚOP středních Čech v Praze ze dne 28.04.2015 (1list)

26

27

OBSAH DESEK

A. Technická zpráva včetně zprávy ing.arch.Bárty, ing.arch.Chotěbora, mgr. Měchury B. Výkresová část S1 – půdorys přízemí, půdorys v úrovni oken, půdorys střechy Fotografická část s vyznačením možných zásahů (foto F1-F14)

C. Rozpočet (mailem)

ING. MIROSLAV FUCHS NA PETYNCE 32 169 00 PRAHA 6 stupeň:

projekt

ZŘÍCENINA MINORITSKÉHO KOSTELA

zak.č:

764/15/1

celková konservace – 1.etapa – havarijní zajištění

datum:

05/2015

vypracoval: ing. M. Fuchs a kolektiv

PÚ:

Benešov

investor: Město Benešov

MÚ:

Benešov

akce:

BENEŠOV (BN)

28

Benešov (BN) zřícenina minoritského kostela celková konservace - 1.etapa havarijní zajištění

Recommend Documents