BASIC TRAINING PRO UČITELE 1. STUPNĚ ZŠ VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ NAJDĚTE SI SVÉHO MARŤANA

MILESTONE 10

TRAIN THE TRAINER within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

BASIC TRAINING PRO UČITELE 1. STUPNĚ ZŠ VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ – NAJDĚTE SI SVÉHO MARŤANA

Kateřina Řeháková Brno, October 2014

AW! Milník10 – basic training pro učitele 1. Stupně ZŠ

LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lipová 20,602 00 Brno

MILESTONE 10

TRAIN THE TRAINER within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!"

BASIC TRAINING PRO UČITELE 1. STUPNĚ ZŠ VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ – NAJDĚTE SI SVÉHO MARŤANA

OBSAH 3 – ÚVOD 5 – PROGRAM SEMINÁŘE 6 – PRAVIDLA K VYTVOŘENÍ „NEOHROŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ“ 8 – SMYSL ŽIVOTA 9 – SEBEPOZNÁNÍ 11 – SEBEVĚDOMÝ PEDAGOG 14 – SEBEPOZNÁVACÍ TECHNIKY 17 – DĚTI

© Řeháková | October '14

2 | 17


ÚVOD Tématem semináře je sebepoznání a seberozvoj člověka. Co je pro mě důležité neboli hodnotový systém, jak vypadá pohled malého tříletého dítěte v každém z nás na svět, moje silné a slabé stránky, moje vztahy – k sobě, k druhým, ke světu, kdo jsou moji lidé, jestli jsem nezapomněl na svoje sny a jak se mi v životě vlastně daří. Jak přistupovat k dětem a jak je vychovávat? Co opravdu potřebují? Jaké jsou základní podmínky pro učení? Proč se lidé dělí na vítěze, skoro vítěze a poražené? Co znamená mít „zavřený účet“? Na tyto a další otázky najdeme odpověď během dílny, jejímiž základními pilíři jsou sebepoznání a seberozvoj. Srozumitelně podaná teorie v kombinaci s praktickými metodami. Seminář

je

zaměřený

na

sebepoznání

a

seberozvoj

na

uvědomění

a pojmenování vašich silných a slabých stránek a scénářů, které používáte ve svém životě. Naučíte se, jak v sobě samém nalézt svého "marťana" a jak lépe porozumět dětem. V průběhu semináře se střídají teoretické vstupy s diskusemi a cvičeními metod sebepoznání a sebevýchovy. Je založen na prožitkové pedagogice. Má jednoduchou stavbu: - teorie z oblasti psychologie a pedagogiky - přímé aktivity a techniky pro účastníky - zpětný rozbor a povídání o všem podstatném - zarámování do kontextu života

Získáte odpovědi co je klíčem k osobní spokojenosti. Jak porozumět tomu, co říkají ostatní. Jak si dávat reálné cíle a mnoho dalších cenných informací. Pomůže každému, kdo potřebuje pochopit zásadní motivy jednání druhých lidí, ale i svého. A proč marťan? Podle psychologa Marka Hermana má každý z nás v sobě malé dítě, malého marťana, vnitřní hlas. Když mu umíme naslouchat, dokážeme mluvit s marťany druhých lidí. Dokážeme je zaujmout. Malý marťan má rád oční kontakt, úsměv. Rád slyší své jméno. Potěší ho, když umíme naslouchat. Příjemně se ho dotýkáme (v obchodním kontaktu - podání ruky).


3 | 17


Má rád představy, příběhy, příklady. Když si může něco hned sám osobně vyzkoušet. Může se na nás spolehnout (plníme své sliby). Umíme ho ocenit. Je vám to povědomé? Ano, základy "marťanštiny" jsou základy efektivní komunikace. Pro každého lektora je důležitý výrok: "nemůžeme se učit, když jsme ohroženi na životě" (máme hlad, klesla nám hladina cukru v krvi, jsme unavení). To jsou skutečně důležité momenty pro vytvoření takové atmosféry, aby školení mělo efekt.

Přednášející PhDr. Marek Herman se narodil v Opavě, vystudoval gymnázium a následně pedagogickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Sedm let učil na gymnáziu v Bílovci, rok pracoval v Nadaci Open Society Fund v Programu zaměřeném na práci s dětmi v mateřských školách. V letech 1997 až 2007 pracoval pro velké nadnárodní firmy, kde mimo jiné řídil filantropické projekty ve střední Evropě. Byl jedním z klíčových lidi, kteří stáli u zrodu tzv. dárcovské esemsky, unikátního projektu na podporu individuálního dárcovství a charity v ČR. Marek Herman externě přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci a VŠE Praha. S mimořádným zájmem se setkávají jeho dílny zaměřené na sebepoznání a seberozvoj. Podobně úspěšné jsou semináře o výchově malých dětí do šesti let.


4 | 17


PROGRAM SEMINÁŘE

1. blok: Neohrožující prostředí. Cílem je nastavit pohodové, vlídné a neohrožující prostředí, pak lze žít, pracovat, učit se… Zbavit se obav a strachu. Základním nástrojem pro to jsou právě pravidla. Vysvětlení významu pravidel pro správné a bezproblémové fungování (nejen) dětských skupin. 2. blok: Pravidla – správný způsob jejich nastavení v dětském kolektivu – praktické cvičení, vysvětlení postupu. S pravidly souvisí i klíčová slova pro život: cítím – chci. 3. a 4. blok: Co je vlastně smyslem života? Co k němu nezbytně potřebujeme? Potřeba sebepoznání a seberozvoje jako východisko pro úspěšný život a práci… Praktické sebepoznávací cvičení, sebepoznávací techniky, např. „Panáček“. Podrobný rozbor a zpětná vazba. Jak žije vítěz, „skorovítěz“ a poražený? A jak se stát vítězem v životě? 5. a 6. blok: Co je pro mě důležité? Jaké jsou mé vztahy k lidem okolo mne? Kdo a co mě v životě inspiruje? Jaké jsou mé silné stránky a co jsou mé slabiny? Na co se mohu u sebe v životě spolehnout a nač si mám dát pozor? Jak dále pracovat na svém seberozvoji? – teoretické informace a praktická část sebepoznání, např. „Můj vzor“. Ukotvení, vysvětlení, rozbor, zpětná vazba. 7. blok: Praktická cvičení a aktivity pro aktivizaci a stmelování (nejen) dětských skupin, např. „Sedím, myslím,…“ Závěrečné shrnutí a uzavření semináře.


5 | 17


PRAVIDLA K VYTVOŘENÍ „NEOHROŽUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ“

Pravidla společně tvoříme. 1. Když jeden mluví, ostatní naslouchají 2. Příchod a odchod Máte právo kdykoli odejít a kdykoli se znovu vrátit – jen se snažte, abyste u toho nerušili ostatní. 3. Mohu odmítnout: STOPKA 4. Vzájemný RESPEKT Mohu mít názor. Máte právo říct, co si myslíte a máte právo za to nebýt vysmíváni. Něco takového jako absolutní pravda neexistuje. Obvykle máme každý svoji verzi příběhu. Je dobré mít možnost svou verzi říct ostatním. 5. Zpětná vazba Můžete požádat o zpětnou vazbu a také ji poskytnout. 6. Mohu se ptát. Máte právo se na cokoli a kdykoli zeptat. 7. Pochopení stačí Nemusíte s každým vždy souhlasit. Snažte se druhé lidi „jen“ pochopit. To stačí. 8. Struktura času 9. Právo veta, náčelník 10. Jídlo a pití Pití ano, kdykoli. Jídlo jen o přestávkách a mimo místnost.


6 | 17


11. Pohodlí Sedíme v kruhu. Každý sedí, leží nebo stojí tak, aby se mohl cítit pohodlně. 12. Vynášení, pravidlo 4 stěn 13. Vypněte mobily. 14. 9:30 je 9:30

A další dle potřeby, osob, prostředí atd atd


7 | 17


SMYSL ŽIVOTA

Co je vlastně smyslem života? •

Dům?

•

Rodina?

•

Práce?

•

Kariéra?

•

Super auto?

•

Cestování?

Hledáme důvody pro veškeré lidské snažení… Hledáme hlavní hybnou sílu… Základní puzení k aktivitám a činnostem…

Toto jsou naše základní potřeby a toužíme po jejich uspokojení: •

Touha – potřeba být milován a uznán

•

Strach – potřeba cítit se neohrožený

Základní potřeba, kterou všichni máme je pocit bezpečí a lásky


8 | 17


SEBEPOZNÁNÍ MATKA / UČITELKA V POHODĚ …… DÍTĚ V POHODĚ DÍTĚ ZRCADLÍ… NE VŽDY, NE KAŽDÝ DEN JSME V POHODĚ, BEZ STAROSTÍ… Kdo nám pomůže? Kde najdeme podporu? 1. U OSTATNÍCH –

RODINA, PŘÁTELÉ, KOLEGOVÉ…

2. U SEBE, SAMA V SOBĚ !!! vlastní síla SEBEPOZNÁNÍ …nejzákladnější základ našeho života a ví se to už tisíce let… - kdo jsem, co je pro mne důležité, co chci…. - ostatním mohu porozumět jen do té míry nakolik rozumím sama sobě - ostatní lidi mohu mít ráda jen do té míry, jak mám ráda sama sebe… - získat správný pohled na sebe sama i na druhé - mám život ve svých rukou - mohu o něm tedy rozhodovat - následně pak přijímat odpovědnost za svoje rozhodnutí - přijímat sebe sama, kromě přísné disciplíny je nezbytné být také na sebe vlídný - akceptovat druhé lidi SEBEVÝCHOVA…vědomý proces, pracuji sama na sobě - posiluji své silné stránky - odstraňuji slabé nebo je aspoň dobře znám, vím o nich, vím jak na ně… SEBEŘÍZENÍ…umím začít i skončit, nebo pokračovat jak se sama rozhodnu - dělám ne, co oni chtějí, co se má… jen pokud sama chci - informované rozhodnutí o tom, co dělám a budu dělat - věci mám do značné míry ve svých rukou - vlastně pořád jakoby se sebou dělám dohodu-chci to –ano? Pak to budu dělat - v opačném případě se mi věci ději… tzn jsem zavalena událostmi a požadavky jiných a ty řeším…


9 | 17


SEBEPŘESAH… podaří se mi překonat své limity… - uznám chybu i v těžké chvíli - „nikdy bych neřekla, že jsem toho schopna…“ - schopnost poctivého pohledu sama na sebe a na okolní svět, to je základ, bez kterých další věci nefungují a vychází to z úrovně našeho sebepoznání… - je to dobrý základ pro komunikaci, činnosti, změny, které chci udělat

Co tedy mohu? •

Mohu se rozhodnout!

•

Mohu jednat tak, jak chci a s kým a kdy chci

•

Mohu myslet na věci, které si přeji

•

Mohu být na sebe přísný

•

Mohu být na sebe vlídný

•

Mohu se rozhodnout „začít“, „přestat“, nebo „pokračovat“ v čem chci

Vítěz Slovník vítěze: rozhodl jsem se, udělám, zvládnu, umím, naučím se, spolehni se na mne, je to těžké, ale budeme hledat řešení, udělal jsem chybu, ale napravím to, aby se to neopakovalo, už se mi to nestane, domluveno – platí

Skoro-vítěz Slovník skoro-vítěze: pokusím se, stačilo by mi, kdyby aspoň trochu, skoro už jsem to uměl, nemohu zaručit, že to budu umět udělat, pokusím se, není to přesně, co jsem si přál, ale jsem rád alespoň za to, udělali jsme chybu, nedá se nic dělat, co už naděláme no…

Poražený Slovník poraženého: nevím, to já neumím, nemá to cenu, nechce se mi, ostatní to mají jednodušší, proč se to stane vždycky jenom mi, zase jsem měl smůlu, mi se to vždycky nějak pokazí, vykašlu se na to, to mi za to nestojí, to se nedá stejně zvládnout…


10 | 17


SEBEVĚDOMÝ PEDAGOG Hlavním

motorem

osobnostního

i

profesního

rozvoje

je

posilování

vlastního

SEBEVĚDOMÍ, tedy vědomí vlastních kvalit i omezení. (Kříž 2005) Pouze SEBEVĚDOMÝ PEDAGOG může vychovávat SEBEVĚDOMÉ ŽÁKY. Vědomosti

o

sobě

samém

získávám

prostřednictvím

SEBEPOZNÁVÁNÍ.

Sebepoznávání je přijímání nových informací o sobě samém a jejich následné začleňování do obrazu o sobě samém. (Kříž 2005) Představa o sobě samém, jak se jedince vidí, se nazývá SEBEREFLEXE (sebepojetí) (Hartl 2000).

Jaké jsou zdroje sebepoznání? 1) Prvním zdrojem jsou informace, které získávám sám o sobě tím, že se pozoruji, probírám, co zažívám; hodnotím, co se mi podařilo…vytvářím si obrázek o sobě samém. 2) Druhým zdrojem informací, jsou ty postřehy a poznatky, které získávám od druhých lidí. Znakem zralé osobnosti je umět přijmout kritiku od druhého člověka. (Kříž 2005)

Prostor pro sebepoznávání, sebereflexi, čas tomu věnovaný by měly být nedílnou součástí naší pedagogické práce. Poučení z vlastních chyb je možné jedině na základě posouzení, jak jsem na tom. Již po několikáté se nám vrací cyklus: Poznej, jak to je! → Urči si cíl změny! → Naplánuj, jak cíle dosáhneš! → Zrealizuj naplánované! → Zkontroluj, jestli si naplnil cíl!


11 | 17


Část „POZNEJ, JAK TO JE“ se týká nás samotných. Sebepoznání je výchozím bodem pro sebehodnocení a následně pro ZMĚNU, VLASTNÍ ROZVOJ. Mám-li informace o sobě samém, mohu je využít pro svůj další rozvoj. Pedagog, který se chce rozvíjet, má potřebu se celoživotně vzdělávat. Tím není míněno pouze vzdělávání ve školách a na kurzech, ale vzdělávat se znamená rozvíjet se ve všech směrech (vědomosti, dovednosti, schopnosti, kompetence) a hledat cesty k sebezdokonalování. Na tomto upozorňuji na knihu: Najděte si svého marťana. Jde o přednášky z psychologie a pedagogiky. Tato kniha je mezi ostatními doporučovanými studijními texty prostě jiná a bylo by škoda ji minout. Přívětivá, lidská... Na obálce se můžete dočíst, že ... „Kniha je napsaná vlídně, srozumitelně. Objevíte v ní svěží pohledy a úvahy z oblasti psychologie a mezilidských vztahů. Dozvíte se informace, o kterých s překvapením zjistíte, že je prostě potřebujete k tomu, abyste mohli vést spokojený život. Text je silný a naléhavý a zejména vás zaujme to, s jakým citem Marek Herman popisuje svět malých dětí. Zajímavou pointou je tvrzení, že každý dospělý v sobě vlastně nosí své malé dítě, svého marťana, který o něm všechno ví. A že cestou ke spokojenému životu je právě umění naslouchat onomu vnitřnímu hlasu, na který mnoho z nás už dávno zapomnělo. Z toho to pohledu je text velmi důležitý pro všechny rodiče a to zejména maminky. Upozorňuje totiž na fatální vliv, jaký má chování nás dospělých na život děti. A může nám napomoci v tom, abychom své děti při výchově – často trvale na nevratně – nepoškozovali.“ Z našeho pohledu je kniha inspirativní nejen pro rodiče, ale také pro pedagogy. A co má kniha Marka Hermana společného s tématem sebehodnocení? Vybral jsem úryvky z kapitoly Tři bratři v triku: sebepoznání, sebevýchova, sebeřízení ... a zde jeněkolik postřehů...

Jak už bylo řečeno, sebepoznání je základním stavebním kamenem v procesu seberozvoje, sebehodnocení a sebeřízení.


12 | 17


Víte, jak poznáte člověka, který má nízkou úroveň sebepoznání? 1. Nerozumí druhým lidem... Druhé lidi poznám jen do té míry, do jaké poznám sám sebe. 2. Věci a vůbec život "se mu děje" Často ve svém životě používáme nefunkční schémata a pak jen říkáme: "Mně se to prostě děje samo! Katastrofy se na mě valí, nemůžu s tím nic dělat."

Například: Nejsem schopný dávat si klíče na jedno místo. Každé ráno je hledám, přijdu pozdě, start dne mám pokaždé komplikovaný. Když se vrátím domů, nedám si klíče na jedno místo, zapomenu na to, co se děje ráno a situace se druhý den opakuje.

Nebo: Chodím notoricky pozdě, ale neumím to změnit - zvláštní je, že chodím pozdě vždycky o pět minut. Vím, kolik musím udělat přes víkend práce, přesto si všechno nechám na nedělní večer. Každý večer se dívám v televizi na pravé a nefalšované blbiny, pak jdu pozdě spát a ráno se mi těžko vstává.

Takových nefunkčních schémat používáme mnoho. Komplikují nám život, způsobují vztek, stres a nejhorší je, že tento stav považujeme za "normální". Prostě se děje. Jak z toho ven? Co můžu udělat, abych lépe rozuměl sám sobě?

Marek Herman nabízí filosofické předpoklady, zkuste se nad nimi zamyslet: " To, co se nám děje je výsledkem určitého řádu, který má svůj smysl a význam. Nic se neděje jen tak." "Pak i můj život má určitý význam a já se snažím pochopit jaký. Každý máme své poslání." " Pak také všechno, co se v mém životě přihodilo, může být určitou zprávou pro mne. Co nového se ve svém životě mám naučit?" Abychom nějak uchopili tyhle filosofické citáty, můžeme si čas od času klást otázky: Co nového jsem se dozvěděl o sobě? K čemu potřebuji, aby se mi dělo právě toto? Jaký to má důvod? Co se z toho, co se mi stalo, mohu naučit? Můžu se ptát po skončeném kroužku, dva dny po hádce s manželem, manželkou, když jdu z "koberečku" od šéfa... Z každé situace si můžu vzít nějaké ponaučení.


13 | 17


SEBEPOZNÁVACÍ TECHNIKY V následujícím textu jsou popsány 2 techniky sebepoznávání, které by mohly vést k rozšiřování vědomostí o sobě samém. Jedna je čistě zaměřená na osobní život člověka, druhá je cílená na uvědomění si souvislostí ve svém profesním životě.

Technika MYŠLENKOVÁ MAPA To, co vám může pomoct s poznáním sebe sama, je myšlenková mapa. Je to strukturovaný zápis myšlenek, doslova zmapování vašeho života. Není to klasický slovní zápis – jde spíš prostorové zaznamenání myšlenek. Do mapy můžete psát, kreslit, čmárat, vybarvovat, lepit. Nad čím se budete zamýšlet? Zkuste do mapy zanést odpovědi na následující otázky: Kdo vlastně jsem? Co je pro mě důležité? Co opravdu chci, kam směřuji? Co jsou moje silné stránky? Co jsou moje slabé stránky? Slovo, které mám rád? Barvu, kterou mám rád? Moje oblíbené výroky. Moje oblíbené knihy, hudba, filmy. Místo, kde se cítím bezpečně a kde je mi dobře. Co mě baví, z čeho mám radost? Co mě trápí, z čeho jsem smutný? Moje úspěchy - co se mi v životě povedlo? Můj největší úspěch. Moje prohry - co se mi v životě nepovedlo? Moje největší prohra. Co je zdrojem mé jistoty, o co nebo o koho se můžu opřít? Kdo patří k mým blízkým lidem? Tři nejdůležitější lidé v mém životě? Kterou činností trávím nejvíc času? Koho, nebo co mám opravdu rád a jak se to pozná?


14 | 17


Co jsou klíčová rozhodnutí, která jsem v životě udělal? Co bych se ještě chtěl naučit? Co pro to musím udělat? Možná vás tyhle otázky napadají i bez návodu, většinou ale nemáme čas "si je užít". Největší chybu, kterou děláme, je to, že necháme myšlenky jen tak plynout. Myšlenky, pocity, poznatky jen tak volně proplouvají, aniž bychom je pojmenovali a uchopili to, co je pro nás důležité. Jde o to "vytěžit" to podstatné. Myšlenková mapa by nám s tím mohla pomoci. Udělejte si na sebe trochu času, nemáte nic cennějšího, než jste vy sami.

Technika KRUH: Pokuste se zamyslet nad čtyřmi oblastmi, které jsou v následujícím textu. Teprve pokud bude uspokojivě naplněna každá z nich, bude i váš profesní život stát na pevných základech. Pokud některá oblast pokulhává, je potřeba něco s tím udělat. Abychom s tím něco mohli udělat, je potřeba v prvním kroku pojmenovat, jak to je… Pokuste se odpovědět podle obrázku na následující 4 otázky:

Znám? Tohle je oblast VĚDOMOSTÍ; promyslete, zda podle vás máte všechny vědomosti, které ke své práci potřebujete?

Umím? Tohle je oblast DOVEDNOSTÍ; promyslete, zda podle vás máte všechny dovednosti, které ke své práci potřebujete?

Můžu? Tohle je oblast VNĚJŠÍCH PODMÍNEK; promyslete, zda máte všechny podmínky pro svou práci? Materiální podmínky, podporu doma, čas, spolupracovníky, se kterými si rozumíte,….Chybí některé podmínky? Cítíte nějaké překážky?

Chci? Tohle je oblast NEJHLUBŠÍHO JÁ. Chcete právě tuhle práci dělat?


15 | 17


Následující text je určen pro všechny, kteří se chtějí ponořit do více do souvislostí utváření vlastního sebevědomí.

Sebevědomý člověk si je VĚDOM SÁM SEBE, svých kvalit i nedostatků, právě díky tomu, že je schopen "sebepozorování", následně "sebereflexe" a nakonec i objektivního "sebeocenění" založeného na podnětech a informacích získaných sebepozorováním a také na informacích získaných z vnějšího prostředí.

Prvním předpokladem k získání "sebevědomí" je "sebepřijetí", tzn. odpuštění si všech svých nedostatků. Jedině tak můžeme vychovávat druhé lidi. Pokud sami sebe nepřijímáme a vyčítáme si své nedokonalosti, které na sobě nemáme rádi, velice často se stává, že jsme velmi přísní až agresivní na druhé, u kterých pozorujeme nedostatky, se kterými sami bojujeme. Ovšem neznamená to, že je dobré nechat být vše, co se nám na sobě nelíbí, a nezlepšovat sebe sama. Jde spíš jen o pocity viny a nedostatečnosti, které nás v našem osobnostním rozvoji brzdí a kterých se nezbavíme, pokud sami sobě neodpustíme to, že nejsme dokonalí.

"6 SEBE", KTERÉ BY MĚL ZNÁT KAŽDÝ PEDAGOG SEBEVĚDOMÍ je vědomí vlastní ceny, kvalit a schopností a víra v ně a v budoucí výkony. (Hartl 2000) Nízké sebevědomí přináší častý výskyt neuróz, depresí a komplexů méněcenností. … vzniká na základě: SEBEPOZOROVÁNÍ (introspekce) je nejstarší psychologická metoda. Jedná se o rozbor vlastních psychických procesů a zážitků. Je velmi těžké být objektivní, pokud pozoruji sám sebe. (Hartl 2000) … následně probíhá: SEBEREFLEXE (sebepojetí) je představa sebe sama, jak jedinec vidí sám sebe. (Hartl 2000) SEBEOCENĚNÍ je hodnota, jakou jedinec přisuzuje sám sobě. (Hartl 2000) Mám-li informace o sobě samém, mohu je využít pro svůj další rozvoj. SEBEREALIZACE je naplnění, plné využívání schopností člověka. (Hartl, 2000) SEBEVZDĚLÁVÁNÍ je široký termín zahrnující všechny činnosti člověka zaměřené k dosažení nové oblasti, např. vyšší úrovně vědomostí prostřednictvím knih, přednášek, cestování, rozhovorů, kurzů apod. (Hartl 2000)


16 | 17


DĚTI

Co o nich víme, ale je dobré si zopakovat •

Nikdy v životě není člověk tak citlivý a vnímavý jako do šesti let – do 6 let se utváří až 85% osobnosti dítěte

•

Základní potřebou malého dítěte je pocit bezpečí a lásky

•

Důvěrný vztah

• Dostatek vhodných podnětů – rozumových i emocionálních

Co můžeme poskytnout •

Máme tě rádi

•

Jsme tu pro tebe

•

Můžeš se na nás spolehnout

•

Můžeš se učit

•

Musíš dodržovat dohodnutá pravidla

Co nabízíme •

Lásku a péči

•

Jistotu a bezpečí

•

Podněty a zájem, sytit potřeby

•

Pravidla a limity


17 | 17

BASIC TRAINING PRO UČITELE 1. STUPNĚ ZŠ VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ NAJDĚTE SI SVÉHO MARŤANA

Recommend Documents