TURISTICKÝ KLUB SYNTHESIA PARDUBICE, o. s. ODBOR K T 109209, KLUB STV 3606108
BARDSKÉ A RYCHLEBSKÉ HORY
Autokarový zájezd 26. - 28. zá í 2009, 22. ro ník „Setkání“ a seminá vedoucích Rychlebské hory, jakýsi severní „p ív sek“ Jeseník , jsou p es svou odlehlost mezi našimi turisty pom rn dob e známy, i když hlavn mezi t mi, kte í jsou schopni v každou ro ní dobu nocovat v p írod . Bohaté znalosti vedoucích p ší turistiky a dalších aktivních len TKSP o Rychlebských horách vycházejí jak z ady dávn jších akcí OTTJ VCHZ (nap . ze zápo tové cesty „Podzim v Jeseníkách“ 16. - 18. 9. 1988, spojené s památnou oslavou osmnáctin Jitky udové ve St íbrném údolí), tak zejména z pravidelných zá ijových „P echod Jeseník loveckými chodníky“, po ádaných tehdejším OTTJ Meochema P erov. Dob e dokumentované a každému zájemci p ístupné jsou ovšem až aktivity porevolu ního TKSP (viz po íta ový soubor „P ehled-do-sou .doc“). Bezesporu nejnavšt vovan jším místem poho í je jeho nejvyšší kopec Smrk, který leží ve strategické poloze mezi Hrubým Jeseníkem a Králickým Sn žníkem a je trojmezím Moravy, Slezska a Kladska. Jeho okolí bylo už cílem autokarových zájezd jak lyža ských (Pavel Kop iva 21. - 22. b ezna 1992), tak p šáckých (Iva Salavcová 1. - 3. 10. 1993), a také silvestrovské lyža ské akce OVT (Karel Mlyná , „Silvestr na Smrku“ 31. 12. 2003 - 3. 1. 2004). Do severních partií poho í, na samý konec zbytku eského Slezska, sm ovaly další významné akce s bivakováním, a to na b žkách i na sn žnicích: P ejezd Jitky Tošovské „Rychlebské hory od Bílé Vody“ 27. - 30. 12. 1991, legendární mrazivý „Nový rok na Smrku“ Magdy Kulíškové (30. 12. 1992 - 3. 1. 1993, z Javorníku až do Jablonného n. O.!) a sn žnicový „P echod Rychlebských hor“ Oty Lu áka 15. - 19. 3. 2006 (který se pro nedostatek zájemc už nepoda ilo v dalších letech zopakovat). P evážn polská strana poho í, Góry Złote, byly naposledy navštíveny coby záv re ná ást p echodu „Nap í Kladskem“ (Luboš Chládek 5. - 8. 5. 2000, z Mladkova do Javorníka). Nelze pominout ani zatím jedinou cykloakci OVT, která zasáhla i do této oblasti: „Z Javorníku do Wroclawi“ Aldy Tošovského 15. 27. srpna 2001. Díky mnoha zkušenostem mohl být také po ádán první autokarový zájezd TKSP pro velký poet ú astník všeho v ku a výkonnosti - „Rychlebské hory a Žulovsko, Lázn Landek“ 5. - 8. 5. 2001; nyn jší zájezd je do jisté míry jeho opakováním, rozší eným o další polské území. Je souasn 22. ro níkem „Setkání aktivních len TKSP“ a tradi ním seminá em vedoucích PT a CT v TKSP, p i n mž se bude dopracovávat kalendá akcí na rok 2010. Ubytování je zajišt no stejné jako v r. 2001, tj. ve vlastních spacích pytlích na podlaze t locvi ny v Základní škole Javorník (Školní ul. 72, zástupce editele Mgr. Marek Bury, tel. 584 440 292,
[email protected]; správcová haly v Lidické ul. pí Švábková, mobil 603 117 290). Obuv na p ezutí je nutná. K dispozici jsou teplé sprchy i malá kuchy ka k p íprav snídaní, pro urychlení ranního provozu lze doporu it vlastní (nap . plynové) va i e. Na ve e e je možno jít do restaurace Spilea (speciality ecké kuchyn ), do hotelu Pod zámkem i hotelu Taverna, na pivo do Hosp dky U Potoka. (Na http://www.mapy.cz/#mm=ZP@x=138961312@y=137090880@z=15 je plán m sta a na n m pak lze na kliknutí zjistit charakteristiky jmenovaných podnik . P edpokládá se, že podrobn jší informace o možnostech stravování budou získány na míst .) Na zájezd je zapot ebí mapa K T . 54 „Rychlebské hory a Lázn Jeseník“ - n které nov jší vydání. Pro první den zájezdu - Bardské hory - dostanou ú astníci ernobílé kopie z polské turistické mapy „Ziemia Kłodzka“ 1:50.000 a také z plánku m sta Paczkowa. Po vstupu obou sousedních stát do Schengenského prostoru lze p echázet státní hranice na kterémkoliv míst , což je v návrzích tras druhého a t etího dne využito. Nicmén je zapot ebí mít u sebe pr kaz totožnosti, policejní kontroly nejsou vylou eny. Pro p ípad úrazu v cizin je nutno mít s sebou i Evropský pr kaz zdravotního pojišt ní. (Uzav ení komer ního pojišt ní lé ebných výloh na den 26. 9. je ponecháno na úvaze každého ú astníka.) Doporu it lze jistý obnos polských zlotých na p ípadné suvenýry v Bardu a Paczkow .
Výlet je za azen do kalendá e akcí 2009 oblasti K T Pardubický kraj. Všichni ú astníci (i ne lenové) jsou úrazov pojišt ni díky p íslušnosti TKSP k STV!
Sobota 26. zá í Odjezd v 6.30 od ZS (pozor, zm na oproti kalendá i!) p es Polabiny, L. Bohdane , Poh eba ku, Kukleny, Náchod a po E67 kolem Kladska do Barda, asi 120 km. P edpokládaný p íjezd k nádraží v Bardu asi v 9 h , autokar se vrací do Kladska a po silnici . 46 p ejíždí na Kladské sedlo (20 km). Jednotná trasa Bardskými horami (podle kopie z polské mapy „Ziemia Kłodzka“ 1:50.000): Okruh m stem: Od nádraží po Ž kolem kostela na R žencovou horu (380 m) - 14 kapli ek. Stále po Ž kolem švédských šancí na M a po ní zp t na historický most a k nádraží (okruh asi 3 km). Navazující p echod jižní ásti poho í: Dále po M+Z údolím k Mariin studánce (kapli ka) a stálým stoupáním po Z ke k íži na skalní vyhlídce. Po Z ješt 400 m, pak doprava asi 200 m nezna enou cestou na M zna ku. Potom už až do cíle k autokaru na Kladském sedle stále po M: P es Bardskou horu (Kalwarii - s k ížovou cestou a kaplí) po dobré a vícemén vrstevnicové lesní cest na s. Łaszczowa (592 m) - od eky v Bardu asi 5,5 km, stoupání celkem 430 m. Odtud h ebenem p es Ostrou (751 m) a Gajnik (747 m) na Kłodzkou Góru (765 m, nejvyšší v Bardských horách), ze sedla 3,1 km, stoupání 220 m. Sestup 2,6 km p es Jelení Kopu a Podzámeckou Kopu na Kladské sedlo (Przeł cz Kłodzka, 483 m) na parkovišt k autokaru. V etn okruhu m stem za celý den celkem asi 14 km, stoupání 750 m. P edpokládaný odjezd v 15.00 p es Złoty Stok (Reichenbach, Rychleby) do Paczkowa (25 km), prohlídka historického centra (dle kopie plánku m sta). Odjezd v 16.30 do Javorníka (10 km) na ubytování v t locvi n ZŠ (viz v úvodu). Ned le 27. zá í Mapa K T . 54 „Rychlebské hory a Lázn Jeseník“ 1:50.000 (nebo polská „Masyw nie nika, Góry Bialskie, Góry Złote, Krowiarki“ 1.40.000, z ní jsou všechny dále uvád né pr vodcovské asy na trasách; jistý po et ernobílých kopií bude pro ú astníky k dispozici). Do 7.15 p esun všech v cí do malé t locvi ny (ve velké bude turnaj ve stolním tenisu). Odjezd autokarem v 7.30 do Travné (vrací se do Javorníka). Spole ný za átek tras: Kolem kostela po M ke kapli P. Marie Salettské a k ížové cest (0,6 km). A Dále po M na rozc. Nad Travnou (od autokaru 2,1 km, 0:55), po Z k Sedmi k íž m (3,1 km, 0:45) a ješt 4,1 km (1:05) do Javorníka, celkem asi 9,5 km, 2:45 hodin. Možnost prohlídky m sta a zámku Jánský vrch nebo odpolední vycházka: Po 2,8 km (0:55) na ertovy kazatelny a ješt 1,6 km (0:25) p es z íc. Rychleby (Reichenstein) do Ra ího údolí na M, po ní (silnice) kolem býv. tan írny 4,5 km (1:15) do Javorníka. Odpoledne celkem 9 km, 2:35 h. Lze zkrátit o 2,5 km vynecháním Rychleb (tj. sestupem z ertových kazatelen po Z do Ra ího údolí). B Od kaple zp t a stále po M až asi 400 m za rozc. se Z na Rozhraní, tam u kapli ky bez zn. doprava na hranici (z Travné 2,7 km, 0:55) a po Z p es z íc. Karpie (Karpenstein) až na Karpowské sedlo (Przeł cz Karpowska, 5,3 km, 1:50) - p echod na eskou M. Po ní 10,9 km (2:55) Ra ím údolím do Javorníka. Celkem asi 20 km, 6 h. Varianta: Z rozc. Pod Rychleby do Javorníka po (stejn dlouhé). C Jako p edchozí na Karpowské sedlo (9,2 km, 3:15) a stále po Z na Gierałtowské s. a bez zn. do Hrani ek (4,8 km, 1:30). Po 11,8 km (2:45) do Javorníka. Celkem asi 26 km, 7,5 h. Ve er seminá - diskuse o akcích a hlavn dolad ní p ísp vk do kalendá e TKSP 2010. Pond lí 28. zá í A Z Javorníku po na Vysoký kámen (8 km, 2:50). Dále po p es Bor vkovou horu (rozhledna) až do Bílé Vody - vsi (11 km, 3:20 h). Pak po Z p es hrani ní p echod a po silnici do Złoteho Stoku (2 km, 0:35). Celkem asi 21 km, 6:45 h. Prohlídka m sta (kopie plánku 1:7.500). B Odjezd v 7.30 do Horních Hoštic ke kapli ce (autokar pak p ejíždí p es Bílý Potok a Paczków do Złoteho Stoku.) Po Ž 2,8 km (1:20) na Vysoký kámen a dále jako A. Celkem 16 km, 5:15 h. C Jako B na Vysoký kámen a ješt 1,5 km (0:35) na rozc. Pod Bílou skálou. Odtud po Z (s odb. na Šafá ovu sk.) 6,5 km (2:00) do B. Vody - vsi a jako A do Zł. Stoku. Celkem asi 13 km, 4 h. D Autokarem až do Złoteho Stoku. Prohlídka m sta a vycházka po (Złota cie ka) údolím Złoteho Potoku (p ístupné štoly, Muzeum zlata atd.) - viz v Místopisných informacích. Na trasách A a B není nutno chodit až k záme ku v B. Vod - vsi (t . psychiatrická lé ebna), ale lze pokra ovat ze sedla R ženec po hranici výstupem na sedlo mezi Javorník a Jawornik Wielki a pak po cyklotrase na v údolí Zlatého potoka a po ní do Złoteho Stoku - viz trasu D. Odjezd ze Złoteho Stoku v 15.30 hodin (z parkovišt u h bitova za hlavní silnicí). Asi 135 km p es Kladsko, Náchod a Lázn Bohdane do Pardubic, p edpokládaný p íjezd asi v 18.30.
Místopisné informace (abecedn ) Bardo: 281 m n. m., 2780 obyvatel. „M sto zázrak “, „Zlatá brána Zem Kladské“ je malebn položeno v jižní ásti Dolnoslezského vojvodství v míst , kde Kladská Nisa sout skou proráží pásmo Bardských hor. Existovalo už v r. 1301 na míst zna n staršího hradu na d ležité obchodní cest do ech. (P vodní jméno osady je Varta, n mecky Wartha.) Již od 13. stol. je významným mariánským poutním místem, p icházeli sem poutníci ze Slezska i z ech, bylo zde slouženo ro n až 4000 mší. (Pobýval tu ve vyhnanství Bohuslav Balbín za svoji Obranu jazyka eského, která mu po t icetileté válce v dob násilné rekatolizace p ivodila problémy.) V centru m sta je barokní kostel Navštívení P. Marie z let 1686 - 1704 s bohatým renesan ním a barokním vybavením a s románskou soškou Matky Boží s Ježíškem z po . 13. stol., nejstarší ve Slezsku. Oltá ní obraz Navštívení P. M. od Michaela Willmanna je z r. 1705. Ke kostelu p iléhá klášter redemptorist (p edtím cisterciák ), v n mž je Muzeum církevního um ní (sbírka malí ství od 16. do 18. stol., sochy svatých, liturgické ná iní a od vy, historie poutního místa). Kamenný most p es Nisu je z 16. století. - Na R žencové ho e (380 m) na levém b ehu je soubor r žencových kapli ek - 13 vybudovaných v l. 1903 - 39, trnáctá v r. 1990. Na této ho e je také zbytek pruské pevnosti („Švédské šance“), další jsou na kopcích sm rem k SZ. Nad pravým b ehem Nisy jsou na úbo í Bardské hory (Kalwarie) trosky st edov kého hradu a skalní sráz - poz statek velkého sesuvu, který v r. 1598 zp sobil áste né zatopení m sta. Na vrcholu je kaple na míst , kde se v 15. století zjevila Matka Boží a zanechala na skále stopy svých rukou a nohou, viditelné ješt v r. 1608; pak byl kámen poutníky postupn rozebírán coby relikvie, nyní je tam jeho napodobenina. Bardské hory (Góry Bardzkie): Hlubokým pr lomem Nisy jsou rozd leny na dv ásti, z nichž severozápadní, po St íbrné sedlo (Srebrna Przeł cz), byla donedávna zahrnována do Sovích hor, jihovýchodní (po Kladské sedlo) do Zlatých (Rychlebských) hor. Geologickým složením se liší od okolních poho í p evládají zde slepence a ervené pískovce, mezi nimiž vystupují opuky a amfibolity. Nejvyšším bodem poho í je Kladská hora (Kłodzka Góra, 765 m). Bílá Voda: Nejsevern jší obec eského Slezska, založená ve 13. stol. a poprvé p ipomínaná r. 1532, byla p vodn ástí Kamenice (dnes Kamienica), p ipomínané r. 1284. Lichtenštejnský zámek z doby kolem r. 1690, pozd ji p estavovaný, slouží dnes jako psychiatrická lé ebna. V zámeckém parku jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína z 18. stol. se znaky hrabat ze Salm . R. 1742 byl v Bílé Vod podepsán protokol o úprav hranic mezi Rakouskem a Pruskem po válce o d dictví rakouské. Prusku tím byla odstoupena p evážná ást Slezska a Kladsko. V dolní ásti obce je na návsi socha sv. Floriána z r. 1766 a socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Poutní kostel Navštívení P. Marie z pol. 18. stol., vysv cený r. 1777, p iléhá na severní stran k pozdn barokní budov piaristické koleje založené r. 1723 pozd jším biskupem Jakubem Arnoštem Lichtenštejnem (vyu ování bylo zahájeno r. 1727). ást obce v okolí koleje byla r. 1784 povýšena na m ste ko a od té doby se d lí na ves Bílou Vodu a m stys. Do objekt bývalé koleje byly po roce 1950 svezeny ádové sestry z r zných klášter eskoslovenska; na zdejším vesnickém h bitov odpo ívá okolo 700 t chto sester. H bitov se spole ným hrobem ob tí pochodu smrti v r. 1945 a hrobem majitel zámku hrabat d´Ambly je kulturní památkou. - Sou ástí obce je Kameni ka (n mecký název Kamitz-Uberschar), prvn p ipomínaná jako církevní majetek již roku 1325 u vsi Kamenice (d íve Kamnitz, dnes Kamienica), kterou koncem 15. století získalo jako zástavu a nakonec jako majetek m sto Patschkau, dnešní Paczków. Zajímavou lokalitou poblíž Bílé Vody je bývalý vápencový kamenolom Kuka ka (v mapách uvád no Na vyhlídce). T žily se zde kalcitické a dolomitické mramory (v etn polohy bílého dolomitu), které byly využívány jednak jako lomový kámen pro stavby, jednak pro vápennou pec, která produkovala v 1. pol. 19. stol. vápno pro p ípravu malty a jako hnojivo. Na pom rn malé ploše je sledován výskyt pozoruhodné garnitury rostlinných druh , z nichž mnohé pat í mezi vzácné a ohrožené, nap . ho ec k ížatý (Gentiana cruciata), ho ec brvitý (Gentianopsis ciliata), pupava obecná (Carlina vulgaris). N které z nich jsou pro území severní Moravy velmi neobvyklé: hvozdík pyšný (Dianthus superbus), je áb dunajský (Sorbus danubialis) a huseník st elovitý (Arabis sagittata). Toto od roku 1996 státem chrán né území je klasifikováno jako významný krajinný prvek. Bor vková hora: Hrani ní vrchol (898 m), na n mž stávala turistická chata a d ev ná rozhledna ze 70. let 19. stol. V ž pat ila pod správu polských lázní Landek, nevydržela však p íliš dlouho. V roce 1890 ji proto nahradila obdobná stavba, kterou nechal postavit místní Kladský turistický spolek (Glatzer Gebirgs Verein - GGV) s podporou moravskoslezského turistického spolku a obce Landek, která bezplatn poskytla stavební d evo. Po deseti letech provozu se pod dv ma turistkami propadly d ev né schody a ob ženy se t žce zranily, odškodn ní stálo spolek zna nou ástku pen z. Stavební ú ad rozhodl, že je nutné stavbu zbourat, vítr však znovu zasáhl d ív a 11. zá í 1900 dílo zkázy na Bor vkové ho e dokonal. Ani t etí rozhledna nem la dlouhý život. Když turisté z polského Landeku postavili v roce 1908 v ž s vyhlídkovou terasou ve výšce 21 metr (projekt ing. Utnera z Javorníku), netušili, že za trnáct let znovu neodolá prudkým poryv m v tru. Turisté p emýšleli o postavení další rozhledny ve t icátých letech 20. století. Pokus nakonec vzdali a postavili na míst pouze turistickou chatu op t podle plán ing. Utnera. Svého zprovozn ní se do kala 29. kv tna 1930. Po válce však zanikla. Za totality se zde scházeli eští a polští disidenti. Dokonce se tu setkal Václav Havel s p edákem Solidarity Adamem Michnikem. O výstavbu nové rozhledny na Bor vkové ho e usilovalo m sto Javorník již v roce 1998. Tehdejší odhad náklad inil tém 4 miliony korun s tím, že by obec oslovila p edevším eské a polské ú ady. Projekt 25,4 metr vysoké rozhledny byl nakonec zrealizován až v období duben-zá í 2006. Konstrukce je kovová
a oplášt ná d evem. Rozpo et stavby inil nakonec 6,5 milionu korun a její realizace se ujal Kompletstav Letovice. V tšina pen z šla z fond Evropské unie ur ených na esko-polskou spolupráci v rámci programu INTERREG IIIA. Rozhledna Bor vková hora je nejnov jší rozhlednou v oblasti, slavnostn otev ena byla 7. 10. 2006. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návšt vník m nabízejí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Vedle v že se nachází i malá kamenná chata pro turisty. Provozní doba ob erstvení v zá í: o svátcích, sobotách a ned lích vždy od 10 hodin. V p ípad spole ných výlet s po tem nad 20 osob a požadavkem ob erstvení v etn jídla je vhodné provést objednávku formou zaslání SMS na telefonní íslo 731 551 020. ertovy kazatelny: Zp ístupn ný rulový skalní útvar s výhledem do Ra ího údolí a na Rychlebské hory. Turistický altánek. Horní Hoštice: Leží sice p ímo u severní linie státních hranic v javornickém výb žku v rovin Vidnavské nížiny (st ední nadmo ská výška obce je 340 m), ale jejich mimo ádn velký katastr o rozloze 2180 hektar je již z p evážné ásti pokryt lesy Rychlebských hor a sahá na jihu op t až ke státní hranici v prostoru Bor vkové hory (899 m). Vlastní vesnická zástavba se táhne podél cesty, která odbo uje do Horních Hoštic jihozápadním sm rem od silnice z Javorníka p es Bílý Potok do Bílé Vody. P ívlastek Horní dostala obec ú edn až po roce 1742, aby se tak rozlišila horní a rakouská ást Ober Gostitz od dolní pruské ásti, která byla v tší a byla ozna ena jako Gostitz (dnes Go cice v Polsku). K obci pat ila myslivna s názvem Hundorf, který je uvád n dokonce jako samostatná katastrální jednotka západn od Horních Hoštic. Pe etním symbolem obce byla postava biskupa s berlou. Horní Hoštice pat ily po rozd lení Slezska v roce 1742 spíše k menším obcím. Po et obyvatel se po roce 1848 postupn snižoval. V roce 1900 zde žilo 433 osob ve 112 domech a po odsunu n meckého obyvatelstva (v roce 1930 zde nebyl ani jeden ech) klesl v roce 1950 na 238 osob v 99 domech. P i posledním s ítání v roce 1991 zde z stalo dokonce jenom 94 obyvatel ve 25 domech. Z historického hlediska byly naopak Hoštice od svého vzniku (datování první zmínky k roku 1290 je sporné) pom rn velkou vsí s bohatým fojtstvím, která pat ila k majetku vratislavského biskupství. Kostel je zde doložen roku 1390, ale byl asi postaven již p i vzniku vsi. V roce 1542 bylo fojtství s dv ma dvory a lesy prodáno m stu Pa kov (Patschkau, Paczków); tehdy se zde do asn t žila železná ruda pro místní hamr. Za t icetileté války ves tém úpln zpustla, ale nakonec se zotavila a m sto Pa kov zde získalo p evahu nad vrchností z Jánského Vrchu. V roce 1742 v tší díl vesnice s dolním dvorem, kostelem, farou a školou p ipadl k pruskému Slezsku, zbytek s horním dvorem z stal v Rakousku. Vrcholu dosáhla rakouská ást vsi v první polovin 19. století, protože v roce 1836 zde bylo již 645 obyvatel ve 101 dom . P ed rokem 1820 byla již i v tzv. horní ásti vesnice škola. V roce 1848 byly Horní Hoštice st ediskem nepokoj proti vrchnosti. M sto Pa kov si sv j velký, p evážn lesní majetek udrželo i po zrušení poddanství a vlastn až do roku 1945, protože nebyl postižen první pozemkovou reformou po roce 1918; bylo to celkem 1986 hektar p dy. P i volbách za první republiky odevzdávali voli i nejvíce hlas nap ed n meckým k es anským sociál m, po roce 1933 Henleinov Sudeton mecké stran . - V obci není kostel, ten p i d lení Slezska p ipadl do dnešních Go cic; pouze u silnice do Bílého Potoka je rustikální barokní kaple. Hrani ky: Bývalá osada Hrani ky (n mecký název Gränzdorf), 696 m n. m., se rozkládala u státní hranice (d íve s celnicí) pod Hrani ním vrchem (752 m) a správou vždy pat ila pod Nové Vilémovice (Wilmsdorf). Osada byla založena kolem roku 1785 a byla osídlena ist n meckým obyvatelstvem. V roce 1836 m ly Hrani ky 27 dom a 281 obyvatel. Po roce 1848 byla osada za azena do soudního okresu Javorník a politického okresu Frývaldov. V roce 1885 vznikla v Hrani kách jednot ídka. V roce 1869 bylo v Hrani kách 260 obyvatel, v roce 1890 - 222 ob., v roce 1910 - 193 ob. a v roce 1921 již jen 192 obyvatel. Po roce 1945 byly etapovit odsunuty tém všechny n mecké rodiny, ve vsi z staly dále žít jen ty i. V roce 1948 byla do Hrani ek nakrátko p emíst na jedna rodina, ale již v roce 1949 byli všichni obyvatelé vyst hováni a ves z stala prázdná. Do Hrani ek nebyl v rámci dosídlení p est hován ani jediný lov k, a tak byl úpadek vsi nevyhnutelný. Tomu „dopomohli“ i obyvatelé z okolí, zvlášt z Nových Vilémovic, i po etní ekové (do Nových Vilémovic „dosídlení“ v roce 1949), kte í rozebírali a odnášeli vše, co m lo ješt n jakou hodnotu. Plánovanou a ízenou demolicí (nap . kostelík byl vyhozen do pov t í) v letech 1959/60 pak ženijní vojska SLA, tak jako na dalších horských osadách, již jen dokonala zapo até dílo zkázy. Jen ironií osudu a hrou náhod se poda ilo lesnímu d lníku Franzi Schlegelovi zp tn nast hovat do jeho domu, který i p es r zné útrapy doby z stal stát až do dnešních dn a osamocen na rozlehlých pláních kolemjdoucím tiše p ipomíná smutné d jiny této krásné horské osady. (V 60. letech 20. stol. údajn existoval plán na vybudování objektu, do n hož m li být soust ed ni d chodci z širokého okolí.) Jánský Vrch: Na strategické ostrožn nad osadou Javorník byl postaven stejnojmenný hrad n kdy v druhé polovin 13. století. V písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1307, kdy je zmi ován jako majetek svídnických knížat. Od zbytku ostrožny jej odd loval dodnes patrný ve skále vylámaný mohutný p íkop, který obíhal hrad i z východní strany. Za p íkopem se v ele hradní dispozice ty ila mohutná okrouhlá v ž, mezi níž a oblým elem paláce se nacházela p vodní vstupní brána p ístupná po most p es p íkop. Za palácem uzavírala obdélník horního hradu p í ná hradba, ve které byl proražen vstup do dolního hradu. Dolní hrad, ve kterém bylo soust ed no hospodá ské zázemí, m l protáhlý vej itý tvar ukon ený mohutnou oblou baštou. Obranu západní strany postrádající p íkop zajiš ovaly dv obdélné v žice opat ené ochozy vysunutými na krakorcích. Roku 1348 získalo hrad vratislavské biskupství, v jehož vlastnictví z stal až do poloviny 20. století. V pr b hu husitských válek byl hrad zna n poškozen b hem bojových akcí, když byl roku 1429 husity vypálen. Ješt více ale utrp l, když jej pobo ilo samotné
biskupství, aby znemožnilo jeho vojenské využití husity. Poškozený hrad byl na p elomu 15. a 16. století obnoven a p estav n. Východní p íkop nahradil parkán, kterým také vedla nová p ístupová cesta. Na východní stran dolního hradu p ibyla nová branská budova na p dorysu L, kterou se p íchozí dostal do jádra hradu. V pr b hu této p estavby dokon ené roku 1509 byl také zm n n název hradu na po est patrona biskupství sv. Jana K titele na Jánský vrch. P estavbou gotického hradu r. 1507 za biskupa J. Thurza vznikl zámek jako letní biskupské sídlo. V pr b hu dalších let byl hrad dále p estavován v pohodlnou rezidenci. Dnešní podobu hrad získal za biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716-95) a jeho nástupce Josefa Kristiana Hohenlohe Waldenburg-Bartensteina. P ed elo hradu do p íkopu byla p edsazena dvoupatrová p ístavba, která pohltila bergfrit i elo p vodního paláce. Bergfrit samotný byl snesen na úrove okolní zástavby. Mezi palácem a pozdn gotickou branskou budovou byl p istav n klasicistní trakt s reprezenta ním schodišt m. Posledním výrazným zásahem byla p estavba oblé severní bašty na pseudogotickou zámeckou kapli. Ve zdech zámku jsou zasazeny kamenné renesan ní pam tní desky. V r. 1776 byla z ízena francouzská zahrada a r. 1800 založen na jižním svahu anglický park. Po r. 1945 byl zámek postupn vybavován mobiliá em z období od renesance po biedermeier. K nejcenn jším exponát m pat í gotické plastiky sv. Barbory, sv. Heleny a P. Marie z konce 15. stol. V zámecké kapli je tabulový oltá s obrazem Kristova k tu. Na zámku je jedine ná sbírka dýmek a ku áckých pot eb. Javorník: Osídlení již v prav ku a starov ku, což dokládají nálezy kamenných nástroj a mincí. Ves pod hradem poprvé p ipomínána r. 1291 a hrad r. 1307. ást osady v podhradí nabývala postupn m stský ráz a roku 1373 je poprvé vedle vsi uvád no i m sto Javorník, i když na m stská privilegia si muselo pokat až do roku 1549. V r. 1428 m sto dobyto husity, ale r. 1432 bylo za velkou sumu 10 000 zlatých vykoupeno biskupem i s okolními m sty a hrady a navráceno vratislavskému biskupství. V 1. pol. 16. stol. nastal rozmach t žby st íbra a emesel (tkalcovství, kožešnictví, plátenictví), v r. 1536 je doložen železný hamr. P i požáru m sta v roce 1576 sho ela velká ást dom v etn fojtství. Za t icetileté války bylo m sto n kolikrát obsazeno Švédy i císa skými vojsky. Koncem 17. stol. bylo m sto nevzhledné, úsloví o n m íkalo: Kostel ve vsi, radnice u hnojišt , nám stí u kurník , to jsou t i divy Javorníku. Velký rozmach nastal od r. 1766 za vratislavského biskupa F. G. Schaffgotsche. Biskup se totiž za sedmileté války p idal na rakouskou stranu, což mu pruský král Bed ich II. nikdy neodpustil, a proto se musel uchýlit na zámek Jánský Vrch, který i s m stem p ipadl tehdy rakouské stran . Biskup byl nejen duchovním, nýbrž i sv tským hodnostá em a jeho p íchodem, dovršeným r. 1767 p eložením zemské vlády z Vidnavy do Javorníku, se m sto stalo rázem správním i kulturním centrem celého kraje. Za Schaffgotsche se stal Javorník také hudebním st ediskem kraje, když r. 1769 p išel do biskupských služeb vynikající hudební skladatel, víde ský rodák a zakladatel komické opery Karel Ditters (1739-99), poct ný pozd ji p ídomkem z Dittersdorfu. (Jeho d m p. 31 je ukázkou výstavné m š anské architektury pol. 18. stol.) Po smrti biskupa v r. 1795 nastal pokles um leckého významu m sta, ale rostl jeho význam hospodá ský. Vznikly zde dv manufaktury na výrobu hrubého vln ného sukna zvaného haras, v roce 1770 byl Javorník nejv tším st ediskem na výrobu harasu v celém Slezsku a za napoleonských válek r. 1813 se produkce ješt zvedla. Tento rozkv t na as zastavil velký požár r. 1825. V letech 1855-69 se objevily pokusy o dolování arsenu v nedalekém Ra ím údolí. R. 1897 bylo m sto p ipojeno lokální železnicí k trati Hanušovice Glucholazy. - Vznik eskoslovenské republiky byl zde doprovázen nepochopením a demonstracemi místních ob an , kte í se snažili o p ipojení Javornicka k n mecké íši. Javornický výb žek byl obsazen p íznivci Hitlera ješt p ed mnichovskou dohodou v roce 1938, takže se vlastn jako jeden z prvních dostal do pozd jší župy Sudety. Podstatné zm ny k lepšímu se Javorník nedo kal ani po roce 1945, kdy za ala doba msty. Stav ly se tábory pro n mecké obyvatelstvo, které bylo ur eno k deportaci, docházelo k t žkým zlo in m (znásil ování, vraždy). Majetek vratislavského arcibiskupství byl konfiskován až po roce 1948 a lesy byly rozd leny mezi r zné státní lesní závody. - Krom zámku Jánský vrch pat í mezi stavební památky m sta barokní kostel Nejsv. Trojice z r. 1723, jeho sou ástí je barokní fara z r. 1728. St ed m sta tvo í historická zástavba m š anských dom z pol. 19. stol., radnice je z r. 1935. Vzácnou stavební památkou je h bitovní ran gotický kostelík sv. K íže z r. 1260 se dv ma románsko-gotickými portály z 2. pol. 13. stol. Kvadratické kn žišt je zaklenuto ran gotickou k ížovou klenbou s klínovými žebry. Karpie : Z ícenina nevelkého hradu Karpenštejna (776 m n. m.) na úbo í kopce Karpiak. Jeho založení je p ipisováno kmeni Chorvat a panuje domn nka, že Boleslav Chrabrý tu v r. 1003 nocoval v d ev ném hrádku p i tažení do ech. Za jisté se považuje, že hrádek založil p ed r. 1120 eský král. Historicky doložen je majitel Thamo Glubos Starší (Otton von Glaubitz), p ipomínaný r. 1337, leník Jana Lucemburského; v erbu m l v modrém poli zlatého kapra, od n hož je odvozen název sídla. Hrádek sloužil k ochran tzv. solné cesty z V li ky do Prahy podobn jako slezský Reichenštejn (Rychleby), s nímž a s hradem Homolí bránil tuto ást Kladska. Majitel hradu v l. 1352-53, Mersan von Parchwitz, jej prodal Karlu IV., který jej tam ustanovil purkrabím. V b eznu 1428 byl hrad spolu s Landekem dobyt a pobo en husity p i jejich prvním nájezdu do zem Kladské, po dalších t ech letech znovu. Posledním majitelem byl Hynek Krušina, loupeživý rytí , který v r. 1442 p ekro il míru dobrých mrav , když zplundroval klášter v Henrykov . Proto byl hrad v r. 1443 znovu rozbo en výpravou m š an . Ruina hradu byla ješt do r. 1513 sídlem lupi , než ji lande tí m š ané srovnali se zemí. Pak trosky sloužily jako zdroj stavebního materiálu. Od 17. stol. se Karpenštejn stal turistickou atrakcí pro návšt vníky rozvíjejících se lázní v Landeku (nyní L dek Zdrój). Postarali se o n j lenové Kladského horského spolku (Glatzer Gebirgsverein) a v bývalém podhradí postavili v r. 1885 d ev nou rozhlednu; zbo ena byla v r. 1899. (Peníze vybrané na
její obnovu byly použity na stavbu rozhledny na Bor vkové ho e v r. 1890.) Dosud jsou patrny základy vnit ního hradu s v ží a nádvo ím, na n mž lze nalézt kamennou lavici a kámen s málo z etelným vyrytým plánem hradu (z r. 1883). Nové Vilémovice: Horská ves (n m. Wilmsdorf), 665 m n. m., založená v 13. stol.; p ívlastek Nové byl p ipojen až po obnovení p edtím zpustlé stejnojmenné lokality po roce 1580. K obci pat ily osady ervený D l (do roku 1924 ervený Grunt, n mecky Rothengrund) a Hrani ky (Gränzdorf). Od roku 1950 je celá obec místní ástí Uhelné. Na obecní pe eti bylo zobrazeno srdce a z n j vyr stající t i kv tiny. Vilémovice jsou uvád ny mezi prvními známými obcemi na Javornicku. Dostaly se nejprve i s Travnou do moci loupeživého rodu Haugwitz z Frýdberku, kte í si tak zajistili horské p echody do Kladska, a teprve roku 1358 byly odkoupeny k majetku vratislavských biskup . Ves však již p ed rokem 1420 zcela zanikla a byla vysazena znovu i s fojtstvím až po roce 1580, tentokrát již jako sou ást panství Jánský Vrch. V 16. stol. je doloženo dolování. Roku 1765 byla vysv cena kaple Nanebevzetí P. Marie a na základ soukromé nadace bylo p i ní z ízeno kaplanství, které bylo v roce 1832 povýšeno na faru. Od roku 1768 bylo zahájeno v jednom soukromém dom vyu ování. V roce 1836 m ly Nové Vilémovice 93 dom a 633 obyvatel, Hrani ky 27 dom a 281 obyvatel a ervený D l 13 dom a 127 obyvatel. Po et obyvatel v Nových Vilémovicích od poloviny 19. století klesal z jednoho tisíce až na 805 osob. Byla to v naprosté p evaze n mecká vesnice, kde se teprve po roce 1918 objevili první eši (v roce 1930 jich tu bylo osm). Dne 22. zá í 1938 provedli henleinovci ozbrojený p epad budovy finan ní stráže v Hrani kách. Pro velmi nep íznivou polohu se zde po odsunu N mc usadilo jenom n kolik eských rodin. V roce 1950 bylo ve vsi napo ítáno jen 39 obyvatel v relativn velkém množství 180 dom . Ves nebyla nikdy ádn dosídlena a o ividn upadala, nakonec v roce 1976 vyho el i zdejší kostel a byl zbo en. Z stal zde jediný obchod. Na horním konci vsi je pomník lena stráže obrany státu Stanislava Majzlíka, zast eleného ordnery 21. 8. 1938. Paczków: Pa kov byl zalozen v roce 1254 vratislavským biskupem Tomášem I. na míst hradiska a osady z 10. stol., která plnila úloha p íhrani ní pevnosti chránicí jihozápadní okraje velkého biskupského knížectví se sídlem v Nyse. M sto bylo založeno podle vlámského práva a spolu se zakládací listinou získalo adu privilegií. Pravd podobn již v dob zakládání bylo m sto opevn no. P vodn se z ejm jednalo o d ev ná a zemní opevn ní. V polovin 14. století bylo m sto obehnáno dvojitými hradbami a postaven katolický kostel sv. Jana Evangelisty - trojlodní cihlový z let 1361-89, završený sí ovou klenbou, jeden z nejcenn jších ve Slezsku. (V 16. stol. byl p em n n na pevnost p istav ním vysoké renesan ní atiky se st ílnovým ochozem.) P edchozí Pa kovský hrad zmi ovaný již v roce 1301 se pravd podobn nacházel na Zámecké ho e a byl nejspíš zni en za átkem 15. století. 17. 3. 1428 obsadila Pa kov husitská vojska, která zp sobila mnoho škod. Teprve v druhé polovin 15. století získává Pa kov od biskup adu privilegií, která m la pomoci vrátit jeho hospodá skou rovnováhu. Za aly vznikat op t nové emeslnické cechy, v roce 1483 zde také vznikla tržnice se solí. Konec 15. století a polovina 16. století jsou obdobím intenzivních prací na opev ování m sta. Byla také zahájena dostavba farního kostela. Krom zd ných dom bohatších ob an , stav ných v míst d ív jších d ev ných staveb, za aly také vznikat ve ejné objekty - pivovar (1551), renesan ní radni ní v ž (1552), katolická škola (1557). V letech 1594-95 bylo m sto vybaveno dv ma kanaliza ními ady. Po et obyvatel m sta se zdvojnásobil. Na poátku 17. století bydlelo v Pa kov 2800 obyvatel. Zakrátko však po et obyvatel zdecimovala epidemie cholery (1603-07) a t icetiletá válka, která definitivn ukon ila období prosperity m sta. Po et obyvatel klesl až na 700 osob. Pa kov byl také zni en pozárem v roce 1634. K op tovnému hospodá skému rozvoji došlo až v první polovin 18. století. Byl však p erušen další válkou - prusko-rakouskou - v jejímž d sledku p ešel pod nadvládu Pruska. V 19. století nastalo ur ité zlepšení úd lu obyvatel Pa kova, byl postaven nový most (1813), došlo ke generální p estavb radnice (1821-22), byla provedena regulace ek, postavená nová, v tší budova katolické školy. V letech 1854-55 také vznikla evangelická škola a špitál, v r. 1874 byl Pa kov spojen železni ní tratí s Nysou a Kamie cem. Druhá sv tová válka nezp sobila výrazné škody na m stské zástavb , avšak povále ný p íliv nového obyvatelstva, emocionáln nesrostlého s Pa kovem, m l za následek zanedbávání a dokonce poškozování historické základny Pa kova. V roce 1956 byl p ijat plán obnovy Pa kova a rekonstrukce starého ásti m sta na základ historicko-urbanistické studie. Renovace památkových objekt byly zahájeny v letech 1974-75. Dnešní Pa kov, ítající kolem 8 500 obyvatel, je stále nazýván polským Carcassone, a to nejen z d vodu nejlépe dochovaných m stských hradeb v Polsku, ale také proto, že vznikl p vodn jako obranné sídlo. V erbu má Pa kov erného orla sv. Jana Evangelisty na zlatém pozadí, držícího zelenou olivovou v tévku; symbolika navazuje na slezské Piastovce (knížete vratislavského) a na biskupství vratislavské. - Stavební památky: Hradby s baštami, v že Wrocławské, Kłodzké a Z bkowické brány (ta první je vyhlídková), farní kostel sv. Jana Evangelisty (viz výše), klasicistní radnice, renesan ní a barokní m š anské domy, katovna. Vn hradeb stojí klasicistní kaple sv. Mikuláše z 19. stol. a z ícenina pozdn got. kostela sv. Hedviky (1606). Ra í údolí: P írodní rezervace - hluboké údolí Ra ího potoka, jímž vedla stará solná cesta z Nisy p es Kladsko do Hradce Králové. Nad údolím jsou z íceniny hradu Rychleby a Pustého zámku a skalní útvary ertovy kazatelny, v záv ru údolí památný p es 300 let starý buk. Na za átku údolí se d íve t žil galenit, sfalerit a pyrit (Melchiorova štola). - Tan írna Georgshalle je bývalá restaurace se sálem postavená v nádherném secesním stylu - jedna z nejkrásn jších, ale také nejvíce zdevastovaných staveb v okolí Javorníku, pat ila k vyhlášeným výletním míst m obyvatel Javorníku i širokého okolí. P ed válkou se zde o sobotách konaly zábavy, o ned lích aje s hudbou. Okolí malebného místa zkrášloval par ík se
skalkami, rododendrony, okrasnými d evinami a stylovým venkovním posezením. Objekt vznikl na po átku 20. století spolu s dalšími domy, celkov v Ra ím Údolí stálo asi p t vý epních i restaura ních za ízení: vedle tan írny s restaurací a hostinskými místnostmi ješt malý lokál zvaný „Jägerstube“ („Myslivecká jizba“), dále tzv. „Waldhaus“ s šenkem a penzionem a tzv. „Haus Isolde“, výletní restaurace s možností ubytování a tane ních zábav. Tan írnu sloužící jako restaurace, tane ní sál a penzion (prameny její sloh ozna ují i jako švýcarský) nechal postavit vratislavský biskup kardinál Georg (Ji í) Kopp v letech 1906 -1907. Vn jší schody (dnes rozbité) vedly k samotnému p es 20 metr dlouhému lokálu a tane nímu sálu, který byl zbudován celý ze d eva a skla. Sál byl obklopen d ev nou verandou. Dodnes je patrné, že obložení bylo barevn lakované, d ev né trámky byly zdobeny plastickými ornamenty (zejména vinnou révou). Nejkrásn jší a zárove také nejohrožen jší ástí Tan írny jsou barevné vitráže v modrém a zeleném tónu, složené v secesním kánonu. Celá budova byla elektrifikována. Restau ra ní za ízení fungovalo ješt po roce 1945. Vlastníkem se staly eskoslovenské statní lesy, dále JZD a eské dráhy, které jej vlastní dodnes. Zp sob socialistického „hospoda ení“ p ivedl objekt Tan írny v etn parku na velmi tristní úrove . Do budovy zatéká, vstupní schodišt je zni eno, stejn jako zadní ást budovy i p ístup do sklepa, vitrážová okna jsou ve velké mí e již vybita. Podobn jako budova je zanedbán i park. (Viz též lánek „Opušt nými Rychlebskými horami“ v asopise Turista 4/2009.) R ženec: Bývalá osada Rosenkranz vznikla koncem 16. století kolem kr my na cest do Kladska a nacházela se p i hranici zhruba 6 km jižn od Bílé Vody. V roce 1836 zde žilo 63 obyvatel v 11 domech a v roce 1900 jen 47 obyvatel ve 12 domech. Po roce 1945 byla osada vysídlena a z stala naprosto opušt ná, v roce 1961 strhla ženijní vojska zbytky dom . Dnes je jménem R ženec (Ró aniec) pojmenováno už jen sedlo na státní hranici. Rychlebské hory: Rychlebské hory (též Rychleby, polsky Góry Złote, n mecky Reichensteiner Gebirge) jsou jedno z nejopušt n jších poho í v esku. Táhnou se v délce 30 km mezi Bílou Vodou v samé špici Javornického výb žku a Ostružnou. Poho í je odd leno Kladským sedlem od masívu Králického Sn žníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Poho í získalo sv j název podle polského m sta Złoty Stok (v p ekladu "zlatý svah"), esky Rychleby, n mecky Reichenstein, které sousedí p es státní hranici s Bílou Vodou. Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1125 m n. m.) v jižní ásti poho í, blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Polska (Kladska). Mezi turisticky nejatraktivn jší ásti pat í jih poho í horská st ediska Ostružná, Ramzová a Pet íkov a chata Paprsek. Poho í má složitou geologickou stavbu s pestrým zastoupením hornin, a to jak vyv elých, tak usazených i p em n ných. Krom žuly, která p evládá, vyskytují se zde i granodiority, diority a tonality. Všechny tyto horniny se v kamenické praxi oznaují jako slezská žula - sv tlá a tmavá. V žule jsou na více místech "utopeny" v tší i menší kry starších hornin, ruly a mramoru. Ledovec s centrem ve Skandinávii zasáhl asi p ed 300 - 250 tisíci lety až na Jesenicko a pokryl p edpolí Rychlebských hor do nadmo ských výšek 400 - 540 m. Zanechal zde po sob až 50 m mocné uloženiny, št rkopísky z tavných vod a morény, obsahující velmi pestré spole enstvo hornin. Je mezi nimi mnoho skandinávsko-baltských žul, porfyr a porfyrit , nej ast ji r žov , erven až ervenohn d zbarvených, charakteristické jsou také šedé a erné pazourky s p vodem v oblasti Baltského mo e. - Rychlebské hory mají st ední nadmo skou výšku 645 m a tvo í je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sn žníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchod . Nejvyšším podcelkem poho í je Hornolipovská hornatina, která pokra uje na polském území jako Góry Bialskie. Na Rychlebsku pat í všechny toky do povodí Kladské Nisy. Na nerostné suroviny je Rychlebský region pom rn bohatý; rudy se v sou asné dob nikde net ží, v historii však m žeme vzpomenout nap . t žbu magnetitu, dále m d ných rud u Nýznerova, krátkodobá byla i t žba arzenopyritu v Ra ím údolí. V padesátých letech 20. století byly zjišt ny radioaktivní suroviny (smolinec) v Zálesí, Horních Hošticích a u Bílé Vody. Pro nep íliš vydatná ložiska však t žba v roce 1968 skon ila. Z nerudných surovin mají zna ný význam zejména vápence, jež jsou v Rychlebském regionu zastoupeny v mohutných a kvalitních ložiscích u Vápenné a Lipové. Nejv tší význam ze všech surovin mají ale tzv. stavební suroviny, zejména žula a žule p íbuzné horniny a velmi kvalitní mramor. Slezská žula se t ží v širším okolí Žulové, p i emž zásoby zde jsou odhadovány na dalších nejmén 100 let. Slezské mramory pat í k nejkvalitn jším eským mramor m a jsou použitelné i v socha ství. Nap . nejkvalitn jší mramor na stavbu pražského metra se t žil práv v okolí Žulové. Rychleby: Z ícenina gotického hradu Reichenštejn na skalní ostrožn P ilba, zbudovaného pravd podobn na po átku 14. století k ochran solné stezky vedoucí z Nisy p es Javorník a Kladsko do Hradce Králové. Na prot jší stran údolí jej dopl ovalo menší d evohlinité opevn ní, dnes zvané Pustý zámek, a drobný hrádek p edsunutý p ed vstup do údolí. V 15. stol. byl hrad opušt n a zm nil se ve z íceninu. Spálené zví ecí kostry a množství zbytk zbraní sv d í o násilném zániku hradu. - To itým schodišt m je zp ístupn na v ž s výhledem do Ra ího údolí, u které nelze rozhodnout, zda jde o p vodní stavbu nebo romantickou p ístavbu. Sedm k íž : Žulový k íž z období t icetileté války, p ipomínající boje mezi Rakušany a Švédy. Podle pov sti zde stávalo sedm k íž na hrobech švédských d stojník , kte í zde v obklí ení spáchali sebevraždu. Šafá ova skála: elo skály tvo í kolmá až p evislá 35 m vysoká st na ze šedé ruly - náro ný horolezecký terén. U paty skály památný buk. Travná: Místní jméno Travná, které platí od roku 1948, vzniklo p ekladem první ásti n meckého názvu Krautenwalde, tj. les s rostlinami, bylinami i trávou; od toho bylo zase odvozeno d ív jší eské ozna ení
Krutvald. V roce 1950 byla k Travné p ipojena obec Zálesí, d ív jší Valdek, avšak již v roce 1960 byly ob lokality administrativn p i azeny jako místní ást k Javorníku. Bývalý Krutvald pat il spíše k menším vesnicím na Frývaldovsku, ale udržoval si dost dlouho stabilní po et obyvatel, a to vzhledem ke své d ležité poloze na cest ze Slezska do Kladska. V roce 1900 m l Krutvald, v té dob výhradn n mecká ves, 440 obyvatel v 91 domech, za první republiky se zde usadilo jenom pár eských rodin (v roce 1930 to bylo celkem 20 ech ). Po roce 1945 a následné celkové izolaci Javornicka ztratila Travná zcela sv j n kdejší význam a naopak se plnou m rou projevila její odlehlost. V roce 1950 tu bylo jenom 106 obyvatel a 84 dom . Do roku 1991 se situace ješt zhoršila, protože Travná i se Zálesím m la pouze 50 obyvatel a 19 trvale obydlených dom . Bývalou ves dnes p edstavuje jen skupina roztroušených dom se st ední nadmo skou výškou 483 m. - Poprvé je (sporn ) p ipomínána r. 1290. V roce 1358 ves vykoupil vratislavský biskup od loupeživých Haugwitz na hrad Frýdberk. Od r. 1546 stál na potoce Javorník hamr, takže se v okolí z ejmé dolovala železná ruda. V r. 1789 byl Krutvald navštíven císa em Josefem II. P vodní kostel z r. 1725 (o dvacet let pozd ji ješt rozší ený) byl zbo en, nový kostel Neposkvrn ného Po etí P. Marie byl postaven v l. 1879-81 v novogotickém slohu. V údolí za vsí stojí poutní kaple P. Marie Salettské z r. 1851 (rozší ená v roce 1858) s k ížovou cestou se 14 zastaveními, vytvo enou na p elomu 19. a 20. stol. U kaple um lá jeskyn P. Marie Lurdské s pramenem „zázra né“ vody (radioaktivní pramen). Vysoký kámen: Vyhlídková skála (691 m) s výhledem na Rychlebské hory a do Polska. Złoty Stok: Staré hornické m sto s t žbou zlata, 348 m n. m. (Název Złoty Stok = „zlatý svah“, n mecky Reichenstein = „bohatý kámen“, esky Rychleby.) M sto pat ilo slezským Piastovc m, od roku 1392 náleželo Korun eské, od roku 1742 Prusku, od roku 1945 je sou ástí Polska. P ipomínáno je poprvé r. 1291, v r. 1344 získalo m stská práva a r. 1483 práva hornického m sta. V dob husitské nastal úpadek m sta, od r. 1511 p evzala dohled nad t žbou a obchodem se zlatem banké ská rodina Fugger , v 17. stol. nastal další rozvoj v souvislosti s po átkem t žby arsenových rud a obnovou t žby zlata. Hornictví dosáhlo nejv tšího rozmachu v první polovin 16. století a existovalo zde až do roku 1961. Dnes se již net ží, ale nedaleká Sztolnia Ksi ca (Knížecí štola), dlouhá n kolik set metr , je áste n zp ístupn na. V 16. století byl Złoty Stok nejv tším st ediskem dobývání zlata ve Slezsku a m l evropský význam. V letech 1530 až 1560 zde bylo b hem pracovního dne získáno asi 0,5 kg zlata, na toto množství 3 se spot ebovalo více jak 60 voz (tun) zlatonosné rudy a 60 voz (60 m ) d ev ného uhlí. B hem celého 16. století bylo ve Złotém Stoku vyprodukováno asi 7 tun zlata, které byly vydobyty z 900 000 tun rudy. 3 Pro pot eby hutí a dol bylo spot ebováno asi 1,5 milionu m d eva, emuž za ob padlo více jak 5 000 hektar lesa. Na haldy bylo vyvezeno asi 600 000 tun odpadu z úpravy rudy a 130 000 tun strusky z hutí. Złotostocká mincovna razila z místního zlata nejv tší množství pen z ve Slezsku. Vznikla za vlády knížat minstrbersko-olešnických z rodu Pod brad (zakladatelem tohoto rodu byl eský král Ji í z Pod brad, 1420-71). Do roku 1569 v ní Pod bradové razili zlaté dukáty a st íbrné groše. V letech 1582-95 razili v této mincovn zlaté dukáty eští velmoži Vilém a Petr z Rožmberka, noví majitelé Złotého Stoku. Dalšími majiteli mincovny byli v roce 1599 knížata b ežsko-lehni tí. Razili v ní do roku 1621 zlaté dukáty a grošíky a st íbrné tolary a krejcary. - Stavební památky: P vodn gotický kostel sv. Kryštofa z let 1513 - 1517 (v ž z r.1543) na míst staršího ze 14. stol. byl p estav n renesan n v l. 1517-45 a po požáru r. 1638 se stal evangelickým kostelem Nejsv t jšího Spasitele; zachovány jsou dva pozdn gotické portály z r. 1545. Pozdn gotický, mnohokrát p estavovaný h bitovní kostel Sv. Trojice z r. 1583, p vodn evangelická h bitovní kaple, v l. 1687-98 evangelický farní kostel, byl p estav n barokn r. 1796 a upraven v l. 1830 a 1927; zachován renesan ní portál. Farní kostel Neposkvrn ného Po etí Nejsv t jší Panny Marie z l. 1875-76, vysv cený r. 1883 - novogotický jednolodní na p dorysu k íže s vysokou v ží a dv ma bo ními kaplemi. Mincovna ze 16. stol., p estav ná barokn koncem 17. stol. a klasicistn v 19. stol., v l. 1769-79 sídlo Vyššího horního ú adu, ídícího veškeré doly ve Slezsku. Fugger v d m (Rynek p. 20) z r. 1520, spolu s dv ma sousedními domy sídlo nájemc zlatých dol ; zachován renesan ní základ s barokní fasádou a okázalým štítem. (Nejzajímav jší památky starého m sta spojuje M stská turistická trasa.) - Hornické památky: Muzeum „Kopalnia Złota“ v ul. Złote (jižn od centra m sta v údolí Zlatého potoka) s více než kilometrovou podzemní trasou ve štole Gertruda, kde mj. v laborato i pracuje alchymista; otev eno denn od 9 do 17 hodin. Po stopách dávného hornictví vede vycházková Zlatá stezka. Prameny: Zejména http://www.rychlebskehory.cz/, dále webové stránky p íslušných m st (Bardo, Paczków, Javorník, Złoty Stok) a textové ásti citovaných map.
Luboš Chládek, Vít Vav ina
10. 9. 2009
D kujeme sponzor m, za jejichž finan ní podpory se akce TKSP uskute
ují:
M sto
Pardubice !"#$ %$ &'()* + ' $ % ' , -" ) *
podporuje sport
FARMA
SLUNE NÝ
DV R
