Bankovní institut vysoká škola. Katedra managementu firem a institucí. Přijetí eura v ČR. Accepting the Euro in the Czech Republic

Bankovní institut vysoká škola Katedra managementu firem a institucí

Přijetí eura v ČR Accepting the Euro in the Czech Republic

Bakalářská práce

Autor:

Plestsova Anastassiya Bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Petr Soukup, CSc.

Praha

duben, 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Přijetí euro v České republice vypracovala samostatně a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Praze dne 8 dubna 2009 Plestsova Anastassiya

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Soukupovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Anotace práce: Předmětem Bakalářské práce „Přijetí Euro v ČR“ je charakteristika procesu integrace České republiky do evropských měnových struktur a zhodnocení současného stavu připravenosti České Republiky na přijetí eura. První část práce je zaměřena na vznik a vývoj Hospodářské měnové unie a na podmínky, které země musí splnit, aby se staly členy eurozóny. Třetí část je věnována konkrétním přípravám České republiky na přijetí eura, jejich institucionálnímu a technickému zabezpečení. Dále se práce zaměřena na předpokládané dlouhodobé výnosy a náklady a krátkodobá rizika, spojených s přijetím jednotné měny. Nakonec se věnuje problémem identifikace vhodného okamžiku vstupu České republiky do eurozóny.

Annotation: The goal of the following bachelor paper, called “Accepting the Euro in the Czech Republic” is the description of the characteristics of the integration of the Czech Republic into the European fellowship and the evaluation of the current status of the preparation for the adoption of the euro. The first part focuses on the establishment and the development of the EMU and is about requirements, which have to be fulfilled by the countries intending to become the members of the EMU. The third part is devoted to the specific preparations of the Czech Republic to the adoption of the Euro as well as their institutional and technical implementation. Then, the study deals with the expected long-run benefits, costs, and vulnerabilities during the euro adoption. As a whole, it is dedicated to the broad issue of the identification of the appropriate moment for the Czech Republic accession to the Euroarea.

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1

HMU a podmínky pro vstup do eurozóny .......................................................................... 8 1.1

1.1.1

Měnová integrace EU a její etapy........................................................................ 8

1.1.2

Společná měnová politika................................................................................... 11

1.1.3

Koordinace fiskální politiky .............................................................................. 15

1.2

2

3

Podmínky pro vstup do eurozóny .............................................................................. 17

1.2.1

Mechanismus ERM II......................................................................................... 18

1.2.2

Konvergenční kritéria ......................................................................................... 19

Strategie přistoupení ČR k eurozóně ................................................................................ 21 2.1

Základní charakteristika dokumentů .......................................................................... 21

2.2

Aktualizovaná strategie.............................................................................................. 22

PŘIPRAVENOST ČR NA PŘIJETÍ EURA .................................................................... 24 3.1

Postupy zavedení eura................................................................................................ 24

3.1.1

Institucionální zabezpečení eura......................................................................... 24

3.1.2

Volba scénáře ..................................................................................................... 26

3.1.3

Zakladní úkoly v jednotlivých sektorech ........................................................... 29

3.2

4

Historie integrace HMU............................................................................................... 8

Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií ČR ...................................................... 33

3.2.1

Kritérium cenové stability .................................................................................. 33

3.2.2

Kritérium stability měnového kurzu ................................................................... 35

3.2.3

Kritérium udržitelnosti veřejných financí .......................................................... 35

3.2.4

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb......................................................... 37

PŘEDPOKLÁDANÉ DŮSLEDKY ZAVEDENÍ EURA ................................................ 39 4.1

Přínosy zavedení společné měny ............................................................................... 39

4.1.1

Nižší náklady na obstarání kapitálu .................................................................... 39

4.1.2

Omezení kurzového rizika .................................................................................. 40

4.1.3

Vyšší transparentnost cen ................................................................................... 40

4.1.4

Snížení transakčních nákladů ............................................................................. 41

4.2

Rizika zavedení společné měny ................................................................................. 42

4.2.1

Riziko inflačního kritéria .................................................................................... 42

4.2.2

Riziko kurzového kritéria ................................................................................... 44

4.3

Zkušenosti vybrané členské země eurozóny .............................................................. 45

4.3.1

Zavedení eura na Slovensku ............................................................................... 45

5

VÝSLEDKY..................................................................................................................... 48

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 50 Seznam literatury: ..................................................................................................................... 52 Seznam tabulek:........................................................................................................................ 55 Seznam grafů: ........................................................................................................................... 55

ÚVOD Logickým výsledkem dosavadní evropské integrace bylo vytvoření Hospodářské a měnové unie ve třech základních fázích a přijetí společné měnové jednotky euro v poslední fáze. Cílem HMU je řídit proces harmonizace a koordinace hospodářských politik všech členských zemi EU a koordinace podmínek pro přijetí eura. Přijetí společné měny euro je však vázáno splnění maastrichtských kritérií, a také minimálně dvouletý pobyt v kursovém mechanismu ERM II. Cílem bakalářské práce je charakteristika procesu integrace České republiky do evropských měnových struktur a zhodnocení současného stavu připravenosti na přijetí eura. Rozhodla jsem se zvolit si problematiku přijetí společné měny jako téma své bakalářské práce, proto že otázky týkající se eura jsou v současné době pro českou ekonomiku velmi aktuální. Změna současného, již několik let fungujícího, měnového uspořádání je významným krokem, který ovlivní nejen ekonomiku jako celek, ale také život každého jednotlivce. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. První kapitola je zaměřena na základní charakteristiky Hospodářské měnové unie a eurozóny a na podmínky pro přijetí eura. Druhá kapitola popisuje dokument důležitý především z hlediska společného přístupu České národní banky, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu k základním otázkám spojeným se vstupem ČR do HMU. Jedná se o Strategii přistoupení České Republiky k eurozoně a její aktualizovanou verzi. Jádro mé bakalářské práce tvoří třetí kapitola, která je zaměřena na současnou etapu integrace ČR do evropských struktur a na přípravy na zavedení eura. Obsahuje shrnutí jednotlivých etap integrace, včetně podrobného popisu současné etapy a postupu praktických příprav ČR na zavedení eura. Čtvrtá kapitola se zabývá předpokládanými dopady vstupu do eurozóny, jaké jsou jednotlivé přínosy a rizika plynoucí z členství v měnové unii. Na závěr této bakalářské práce jsou shrnuty hlavní poznatky a závěry týkající se především vstupu České republiky do Evropské měnové unie a její přípravy na tento krok, přičemž hlavní pozornost je věnována problematice identifikace vhodného okamžiku vstupu do eurozóny.

7

1

HMU a podmínky pro vstup do eurozóny

1.1 Historie integrace HMU Hospodářská a měnová unie je hospodářskou součástí Evropské unie, vznikla na základě Maastrichtské smlouvy, která byla schválena na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. prosince 1991, následně pak podepsána 7. února 1992 v Maastrichtu a vstoupila v platnost 1. ledna 1993. Obsahuje zónu volného obchodů, celní unie mezi zemí EÚ, volný pohyb lidí, kapitálu, zboží a služeb v rámci EÚ, koordinace hospodářských politik mezí zemi EÚ a společné měny euro. Cílem HMU je vytvoření společné měny euro a výkon společné měnové politiky, udržení cenové stability jednotlivých členských státu.1

1.1.1 Měnová integrace EU a její etapy2 Zavedení jednotné měny lze považovat za završeni snah o budování jednotného trhu EU, kterému dosud chyběl důležitý atribut - společná měna. Scénář přechodu EU k HMU je rozdělen do tří etap: První etapa HMU (1. 7. 1990 – 31. 12. 1993): Na základě Delorsovy zprávy rozhodla Evropská rada v červnu 1989, že první etapa realizace Hospodářské a měnové unie by měla být zahájena 1. července 1990. K tomuto dni byla zrušena v podstatě veškerá omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy. 3 K těmto novým úkolům patřily konzultace v oblasti měnových politik členských států a prosazování jejich koordinace s cílem dosáhnout cenové stability. Hlavním cílem teto etapy bylo dovršeni jednotného trhu a podpora konvergence mezi státy, zejména v míře inflace, výše úrokových sazeb a kurzové stabilitě. Realizace druhé a třetí etapy vyžadovala úpravu Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství 4, aby bylo možné zavést potřebnou institucionální strukturu. Za tímto účelem byla svolána mezivládní konference o HMU, která proběhla v roce 1991 souběžně s mezivládní konferencí o politické unii.

1

Ratifikací Amsterodamské smlouvy dochází k rekodifikaci některých ustanovení Smlouvy o Evropské unii. Články týkající se právní úpravy otázek souvisejících s hospodářskou a měnovou unií však zůstávají téměř beze změny. 2 Zpracováno dle materiálu „Měnová integrace EU a její etapy“ uveřejněného na stránkách České národní banky http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/download/menova_integrace_etapy.p df 3 Podle článku 56 Smlouvy o ES. 4 Římská smlouva

8

Druhá etapa HMU (1. 1. 1994 – 31. 12. 1998): Založení Evropského měnového institutu (EMI5) 1. ledna 1994 znamenalo zahájení druhé etapy HMU, přičemž došlo k ukončení činnosti Výboru guvernérů. EMI byl tvořen národními centrálními bankami členských zemí. Přechodná existence EMI rovněž odrážela stav měnové integrace v rámci Společenství. Evropský měnový institut neodpovídal za provádění měnové politiky v Evropské unii – tento úkol zůstal v působnosti národních orgánů6 – ani neměl žádné pověření k provádění devizových intervencí. EMI měl v rámci druhé etapy plnit tyto úkoly: Posílení spolupráce mezi centrálními bankami a koordinace měnových politik a provádění příprav nezbytných k ustavení Evropského systému centrálních bank (ESCB), k provádění jednotné měnové politiky a ke vzniku jednotné měny ve třetí etapě. Summit EU v prosinci 1995 v Madridu schválil název nové měnové jednotky - euro7, a také rámcový plán pro zavedení jednotné měny. Bylo rozhodnuto, že euro bude zavedeno ve dvou etapách, nejdříve v bezhotovostní formě a následně pak i v hotovostní podobě. Třetí etapa HMU (1. 1. 1999 – 1. 1. 2002) Třetí etapa HMU byla rozdělena do dvou základních období, a to: První období : od 1. ledna 1999 Na základě jednomyslného rozhodnutí členských států EU, které splnily podmínky pro vstup do III. etapy HMU 8, byly k tomuto datu neodvolatelně fixovány kurzy jejich měn na euro dle pevně stanovených přepočítacích koeficientů.

5

EMI = European Monetary Institute Vedoucím orgánem EMI byla Rada, tvořená prezidentem, viceprezidentem a guvernéry centrálních bank. 7 Zkratka EUR. 8 Splnily maastrichtská kritéria

6

9

Tabulka 1: Pevně stanovené přepočítací koeficienty eura Přepočítací koeficient

Měna

40,3399

BEF

1,95583

DEM

166,386

ESP

6,55957

FRF

340,750

GRD

0,787564

IEP

1936,27

ITL

40,3399

LUF

2,20371

NLG

13,7603

ATS

200,482

PTE

5,84573

FIM

Zdroj: The Wall street Journal Europe, January 4, 1999, str. 1

Jednotka ECU byla nahrazena eurem v poměru 1:1. ECB začala prosazovat jednotnou měnovou politiku ve spolupráci s centrálními bankami jednotlivých členských států.Veřejný dluh byl zúčastněnými státy převeden do eura. Toto rozhodnutí připravilo cestu pro vedení komerčních účtů v euro. Pro potřeby řízení společné měnové politiky byl vytvořen nový platební systém TARGET9. Prostřednictvím tohoto platebního systému se uskutečňuje vypořádávání transakcí měnové politiky v euro. Mechanismus měnových kurzů ERM byl nahrazen ERM-II10, který fungoval podobně jako původní ERM, ale již v kontextu existujícího eura. Druhé období : od 1. ledna 2002 Každý stát, který chtěl přijmout 1. ledna 2002 novou měnu, musel splnit „konvergenční kritéria“ stanovená Maastrichtskou smlouvou.11 2002 byly uvedeny do oběhu mince a bankovky znějící na euro a postupně byly stahovány původní bankovky a mince národních měn. Doba duální cirkulace trvala 2 měsíce. Staré národní měny byly bezplatně vyměňovány za euro prostřednictvím komerčních bank v národních centrálních bankách. Euro se tak k 28.2.2002 stalo jediným zákonným platidlem na 9

TARGET=Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer ERMII=Exchange rate Mechanism II

10 11

Následující podkapitola 1.2 se zabývá podrobnějším popisem vstupních kritérií do eurozóny.

10

území eurozóny. Od tohoto data jsou všechny ekonomické transakce a nové kontrakty uzavírány a realizovány pouze v euru. Veškeré platební prostředky12 byly konvertovány na euro. Dosud zbývající odkazy na národní měny v právních dokumentech jsou chápány v souladu s přepočítacími koeficienty jako odkazy na euro. Při přípravě na zavedení eura 1. ledna 2002 se vytisklo přes 14 miliard bankovek v hodnotě 633 miliard euro, na 52 miliard mincí se použilo 250 000 tun kovu. V současné době existuje 27 členských států s různým stupněm integrace v rámci EMU. Šestnáct zemí již přijalo euro.13 Tři další členské státy nepřijaly jednotnou měnu. Velká Britanie a Dánsko k tomu využily možnost v rámci protokolů přičleněných ke Smlouvě o založení Evropské společností, kterou jim poskytují-opt-out clause14. Švédsko nesplnilo konvergenční kritéria. Osm členských států – Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko – se nacházejí v různých etapách přijetí eura a očekává se, že se připojí k eurozóně v příštích deseti letech.

1.1.2 Společná měnová politika Právním východiskem pro jednotnou měnovou politiku je Smlouva o založení Evropského společenství a Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Na základě tohoto statutu byla 1. června 1998 ustavena ECB i Evropský systém centrálních bank.15 Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly euro. Eurosystém a ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny. Rozhodovací kompetence o monetární politice vně EMU jsou rozděleny mezi dva orgány. Vrchní autoritou rozhodující o monetární politice je Řídící rada, která se skládá z guvernérů národních centrálních bank eurozóny a členů Výkonného výboru. Řídící rada rozhoduje hlasováním na prostém většinovém principu. Výkonný výbor, jenž je tvořen guvernérem, viceguvernérem a dalšími 4 členy je v pozici operativního orgánu, který provádí měnovou politiku dle rozhodnutí Řídící rady.

12

Transfery, šeky, elektronické platební karty Jsou to: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko Španělsko, Kypr, Malta a Slovensko 14 Neúčastnická doložka je institut, kterého se užívá v případě, že členská země nehodlá připojit k určité oblasti spolupráce v rámci EU. 15 ESCB 13

11

Prvořadým cílem ESCB podle Smlouvy o EU je udržovat cenovou stabilitu.16 Aniž by byl dotčen tento cíl, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ES se záměrem přispět k dosažení cílů ES podle Smlouvy, zejména podporovat harmonický a vyvážený rozvoj hospodářských činností v ES17, trvalý a neinflační hospodářský

růst respektující životní

prostředí, vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, a to vytvořením společného trhu a hospodářské a měnové unie a prováděním společných politik a činností uvedených ve Smlouvě.18 Základními úkoly ESCB podle Smlouvy jsou: definovat a provádět měnovou politiku ES, provádět devizové operace v souladu s ustanoveními Smlouvy, držet a spravovat oficiální devizové rezervy členských států, podporovat plynulé fungování platebních systémů. Mezi nástroje měnové politiky patří stálé facility, operace na volném trhu a minimální rezervy, které musí úvěrové instituce držet na účtech u Eurosystému. Stálé facility mají za úkol poskytovat a absorbovat jednodenní likviditu přes noc, omezovat jednodenní tržní úrokové sazby a v neposlední řadě určovat obecnou orientaci měnové politiky. Operace na volném trhu hrají důležitou roli při řízení bankovní likvidity, řízení úrokových sazeb a signalizování orientace měnové politiky. V případě poskytnutí likvidity se jedná o mezní zápůjční facilitu, v případě absorpce jde vkladovou facilitu. Spread mezi úrokovými sazba vkladových facilit a zápůjčních facilit tvoří rozmezí v němž se pohybují krátkodobé mezibankovní úrokové sazby v Eurozóně, které jsou definovány jako EONIA.19 Cílem minimálních rezerv je stabilizace úrokových sazeb na peněžních trzích a vytváření nebo rozšíření nedostatku strukturální likvidity. Evropská centrální banka má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem. Práce Evropské centrální banky je organizována prostřednictvím následujících rozhodovacích orgánů:Výkonná rada20, Rada guvernérů21, Generální rada22. ECB byla založena jako hlavní součást Eurosystému a ESCB. ECB a národní centrální banky společně vykonávají činnost, kterou byly pověřeny. ECB má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva.

16

Tento cíl byl řídící radou ESCB kvantifikován na úrovni roční změny HICP pod 2% ve středné dlouhém období. 17 Smlouva o Evropské Unii (2006), článek 105 18 Smlouva o Evropské Unii (2006), článek 2 19 Euro Over Night Interbank Offered Rate a je definována jako průměrná efektivní sazba pro nezabezpečené zápůjční transakce přes noc na mezibankovním trhu, který je pro účely výpočtu tvořen panelem 45 bank. 20 Tato rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. 21 Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 15 centrálních bank eurozóny 22 Sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU

12

Nezávislost ECB a národních centrálních bank v sobě zahrnuje čtyři podmínky: 1. Institucionální nezávislost – banky nesmějí požadovat nebo přijímat pokyny od orgánů ES, vlády členského státu nebo jiného orgánu23, 2. Osobní nezávislost – funkční období vrcholných orgánů národních bank musí být dostatečně dlouhé a představitelé centrálních bank mohou být odvolání pouze z důvodů uvedených ve Smlouvě, 3. Věcná nebo také funkční nezávislost – stanovení hlavního cíle a odpovědnosti za jeho plnění, 4. Finanční nezávislost – vláda nesmí ovlivňovat rozpočet centrální banky a nesmí využívat centrální banku k financování státních výdajů. Finanční nezávislost umožňuje centrálním bankám faktický výkon nezávislosti24.

1.1.2.1 Úloha Evropské centrální banky25 ECB zaměřuje se na formulování opatření a zajišťuje, aby národní centrální banky prováděly přijatá rozhodnutí jednotným způsobem. ECB odpovídá zejména za následující oblasti: •

Intervence na devizových trzích: V případě potřeby provádí ECB tyto intervence ve spolupráci s jednotlivými národními centrálními bankami.26

•

Schvalování emise bankovek: Evropská centrální banka má výhradní právo rozhodovat o emisi bankovek v eurozóně, a ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďuje z jednotlivých zemí statistické informace, které potřebuje ke své činnosti. Do této oblasti patří strategické plánování, koordinace výroby a vydávání eurobankovek.

•

Vymezení činností Eurosystému: Rada guvernérů ECB odpovídá za měnovou politiku pro jednotnou měnu. Tato odpovědnost zahrnuje definici cenové stability, způsob analýzy inflačních rizik.

•

Vymezení, koordinace a sledování operací měnové politiky: ECB dává národním centrálním bankám pokyny s podrobnostmi k požadovaným operacím a kontroluje jejich úspěšné provedení.

23

Čl. 108 Smlouvy, čl. 7 Statutu ESCB a ECB Čl. 101 Smlouvy o ES 25 Zpracováno dle materiálu „Úloha ECB”. uveřejněného na stránkách Evropské centrální banky.Dostupný na WWW: http://www.ecb.int/ 26 Zahrnují nákup a prodej cenných papírů na devizových trzích. 24

13

•

Přijímání právních aktů: V rámci přesně stanovených hranic mají rozhodovací orgány pravomoc vydávat právní akty, jako jsou obecné zásady a pokyny, které jsou v rámci Eurosystému právně závazné. Jejich účelem je zajistit, aby národní centrální banky prováděly decentralizované operace jednotným způsobem.

•

Spolupráce na mezinárodní a evropské úrovni: ECB se účastní zasedání různých mezinárodních a evropských fór a prezentuje zde svá stanoviska. V prosinci 1998 byl ECB jako jediné centrální bance na světě udělen statut pozorovatele u MMF27 a nyní se účastní všech zasedání Výkonné rady MMF týkajících se témat spojených s Hospodářskou a měnovou unií. Z tohoto důvodu má ECB ve Washingtonu stálé zastoupení. Kromě toho se účastní jednání skupin zemí G7, G20 a Fóra pro finanční stabilitu. Na evropské úrovni je prezident ECB pravidelně zván na jednání Euroskupiny, neformálních měsíčních setkání ministrů financí států eurozóny.

•

Statutární zprávy: Povinnost předkládat zprávy je zakotvena ve Statutu Evropského systému centrálních bank.28

•

Sledování finančních rizik: Do této oblasti spadá posuzování rizik spojených s cennými papíry, ať již nakoupenými v rámci investice vlastních prostředků a devizových rezerv ECB nebo s těmi cennými papíry, které byly přijaty jako kolaterál v úvěrových operacích Eurosystému.

•

Vykonávání poradní funkce pro instituce Společenství a vnitrostátní orgány: ECB přijímá „stanoviska“ k návrhům legislativy EU i jednotlivých států, které se dotýkají pravomocí ECB.

•

Provoz informačních systémů: ECB a národní centrální banky vytvořily řadu společných provozních systémů, které usnadňují provádění decentralizovaných operací.

•

Strategické a taktické řízení devizových rezerv ECB: Sem patří definování dlouhodobých preferencí poměru rizika a návratnosti devizových rezerv29 , řízení poměru rizika a návratnosti v souvislosti s převládajícími podmínkami na trhu formulace celkového operačního rámce a investičních pokynů.

27

Mezinárodního měnového fondu ECB vydává Měsíční bulletin, konsolidovanou týdenní rozvahu Eurosystému a výroční zprávu. 29 Strategická alokace aktiv 30 Taktická alokace aktiv 28

14

30

a

1.1.3 Koordinace fiskální politiky Ztráta národní měnové politiky znamená, že fiskální politika zůstává jediným nástrojem makroekonomické stabilizace. Vznik HMU si však vynutil jistou úroveň koordinace fiskálních politik, která je institucionálně zajištěná Paktem stability a růstu.31 Stanovil závazná pravidla rozpočtové politiky vymezující limity rozpočtových deficitů a veřejného zadlužení vlád těch zemí, které přijaly euro. Podnětem jeho přijetí byla obava, že členské státy zbavené po přijetí společné měny možnosti používat nástrojů měnové politiky, by v období hospodářských potíží mohly tento nedostatek kompenzovat v nepřiměřené míře používáním nástrojů fiskální politiky a porušovat tím zásady zdravé fiskální politiky. Vzniklo by tak riziko, že bude v měnové unii růst tlak na zvyšování cenové hladiny, že bude stoupat dlouhodobá úroková míra a že se bude snižovat vnější hodnota společné měny. Pakt stability a růstu je jediným nástrojem koordinované hospodářské politiky EU, který je spojen se sankcemi, pokud dotyčný stát překročil stanovený limit deficitu a nereagoval na doporučení Rady, protože Maastrichtská smlouva nestanovila pravidla rozpočtové politiky pro členské země po přijetí eura. Základní fiskální pravidla32 a mechanismy jejich vynucování jsou definovány jako kritérium: veřejného deficitu a veřejného dluhu. Podle Paktu růstu a stability nesmí deficit veřejných rozpočtů dané země za běžné ekonomické situace převýšit hranící 3 % HDP považovanou za ochranu stability veřejných rozpočtů. Poměr veřejného zadluženi k HDP nemá překročit hranici 60 % HDP. Pokud tomu tak je, zahájí Evropská komise se zemí proceduru o nadměrném schodku. Pakt stability a růstu také umnožuje Radě potrestat ty členské země, které se snižováním nadměrných deficitů otálejí. O sankcích za nedodržování pravidel Paktu rozhodují ministři financí členských zemí EU, o jejich uplatňování, zejména v případě pokutování velkých států jako je Itálie, Francie a Německo, které porušují pravidla již po několik let v řadě, se však všeobecně pochybuje.33 Aktuální stav plnění základních fiskálních pravidel-kritérií v členských zemí HMU a celé EU,ukazuje následující Tabulka 2.34

31

Právním základem Paktu je Rezoluce Evropské Rady o Paktu stability a růstu přijata v Amsterdamu 17. cervna 1997 a nařízeni Rady ES c. 1466/97 a 1467/97. 32 Původní zásady koordinace společné měnové a decentralizované fiskální politiky byly v roce 2005 na jarní ER v Bruselu podrobeny revize. 33 34

SOUKUP, P: Základy teorie a praxe hospodářské politiky, 2007. s 120-123 Včetně odhadu jeho vývoje do roku 2008

15

Tabulka 2: Veřejný deficit a veřejný dluh v EU (v %)

Veřejný deficit

Veřejný dluh

2005

2006

2007

2008

2005

2006

2007

2008

Belgie

-2,3

0,2

-0,1

-0,2

93,2

89,1

85,6

82,6

Německo

-3,2

-1,7

-0,6

-0,3

67,9

67,9

65,4

63,6

Irsko

1,0

2,9

1,5

1,0

27,4

24,9

23,0

21,7

Řecko

-5,5

-2,6

-2,4

-2,7

107,5

104,6

100,9

97,6

1,1

1,8

1,4

1,2

43,2

39,9

37,0

34,6

Francie

-3,0

-2,5

-2,4

-1,9

66,2

63,9

62,9

61,9

Itálie

-4,2

-4,4

-2,1

-2,2

106,2

106,8

105,0

103,1

Lucembursko

-0,3

0,1

0,4

0,6

6,1

6,8

6,7

6,0

Nizozemsko

-0,3

0,6

-0,7

0,0

52,7

48,7

47,7

45,9

Rakousko

-1,6

-1,1

-0,9

-0,8

63,2

62,2

60,6

59,2

Portugalsko

-6,1

-3,9

-3,5

-3,2

63,6

64,7

65,4

65,8

-1,5

-1,4

-1,5

-1,5

28,4

27,8

27,5

27,2

Finsko

2,7

3,9

3,7

3,6

41,4

39,1

37,0

35,2

EU-13

-2,5

-1,6

-1,0

-0,8

70,5

69,0

66,9

65,0

1,9

3,3

2,0

2,0

29,2

22,8

20,9

19,0

Česká republika

-3,5

-2,9

-3,3

-3,6

30,4

30,4

30,6

30,9

Dánsko

4,7

4,2

3,7

3,6

36,3

30,2

25,0

20,0

Španělsko

Slovinsko

Bulharsko

16

Estonsko

2,3

3,8

3,7

3,5

4,4

4,1

2,7

2,3

Kypr

-2,3

-1,5

-1,4

-1,4

69,2

65,3

61,5

54,8

-0,2

0,4

0,2

0,1

12,0

10,0

8,0

6,7

Litva

-0,5

-0,3

-0,4

-1,0

18,6

18,2

18,6

19,9

Mad’arsko

-7,8

-9,2

-6,8

-4,9

61,7

66,0

67,1

68,1

Malta

-3,1

-2,6

-2,1

-1,6

72,4

66,5

65,9

64,3

Polsko

-4,3

-3,9

-3,4

-3,3

47,1

47,8

48,4

49,1

Rumunsko

-1,4

-1,9

-3,2

-3,2

15,8

12,4

12,8

13,1

-2,8

-3,4

-2,9

-2,8

34,5

30,7

29,7

29,4

Švédsko

2,1

2,2

2,2

2,4

52,2

46,9

42,1

37,7

Velká Británie

-3,1

-2,8

-2,6

-2,4

42,2

43,5

44,0

44,5

EU-27

-2,4

-1,7

-1,2

-1,0

62,9

61,7

59,9

58,3

Lotýšsko

Slovensko

Zdroj: Commission services’spring 2007 forecast.

1.2 Podmínky pro vstup do eurozóny35 Podmínky pro vstup do eurozóny se nemění a odpovídají těm požadavkům, které musely splnit současné země, které mají euro jako národní měnu. Zavést euro může pouze země, která dosáhla stanovenou úroveň finanční a měnové stability. Země musí dosáhnout vysokého stupně reálné a nominální konvergence. Pod pojmem reálná konvergence se obvykle rozumí dotahování reálné výkonnosti méně rozvinutých ekonomik na úroveň těch vyspělých. Úroveň reálné konvergence se nejčastěji měří pomocí ukazatele hrubého domácího produktu na obyvatele přepočteného podle parity kupní síly. Maastrichtská konvergenční kritéria jsou 35

Podmínky pro přijetí eura formuluje článek 121 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva) a podrobně je specifikuje Protokol o konvergenčních kritériích a Protokol o postupu při nadměrném schodku, na které se Smlouva odkazuje.

17

koncipována jako kritéria nominální konvergence. To znamená, že kladou důraz na chování vybraných

nominálních

veličin36,

z

něhož

se

dá

usuzovat

na

disciplinovanost

makroekonomických politik. A stranou nechávají nejrůznější aspekty reálné konvergence.37

1.2.1 Mechanismus ERM II Největším otazníkem reálné politiky je plnění kurzového konvergenčního kritéria po vstupu do Evropského mechanismu směnných kurzů II, který je vyžadován s minimálně dvouletým předstihem před přijetím jednotné měny.38 Kurzový mechanismus ERM II39 je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci fluktuačního pásma. Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. Základní principy měnového mechanismu ERM II:40 •

Oscilační pásmo. Standardní fluktuační pásmo, ve kterém se mohou kursy měn pohybovat, je ±15% od ústředního kursu,přičemž individuálně mohla být vyjednána užší oscilační rozpětí;

•

Cenová stabilita.Cenová stabilita je upřednostňována před kursovou stabilitou, což znamená, že NCB a ECB mají právo intervence nepoužít v případě ohrožení cíle cenové stability. Při rozhodování by měli vzít v úvahu všechny související faktory, zejména nezbytnost udržet cenovou stabilitu a důvěryhodnost fungování mechanismu směnných kurzů.

•

Marginální intervence. Intervenční podpora ECB národní centrální bance je automatická na hraně stanoveného pásma.

•

Mezimarginální intervence. V rámci standardního fluktuačního pásma by nemělo docházet k žádným výrazným intervencím, ty by měly probíhat teprve na hranicích oscilačního pásma.

V současnosti se mechanismu ERM II účastní měny čtyř členských zemí EU.41 Všichni členové dodržují fluktuační pásmo +/- 15%.42 Z členských zemí EU, které nezavedly euro se mechanismu neúčastní Velká Británie, Dánsko a Švédsko, které mají výjimku a zatím nemají

36

Inflace a úrokových sazeb, měnového kurzu, vládního deficitu a vládního dluhu Výkladový slovníček. Dostupný na www: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=N 38 T.CHLÍK, J..MARKOVÁ: Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie,2004. s24-28 39 Vznikl 1. ledna 1999 jako nástupce Evropského mechanismu směnných kurzů 40 M. MARKOVÁ: Mezinárodní měnové instituce. 1.vyd. Praha: Oeconomica, 2002 41 Dánsko,Estonsko, Litva, Lotyšsko 42 Výjimkou je pouze Dánsko s užším fluktuačním pásmem +/- 2,25%, které dodržovalo už v původním mechanismu ERM. 37

18

zájem o vstup do eurozóny, a dále Česká republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko, kde dosud nejsou vytvořené předpoklady pro brzké přijetí jednotné měny. Česká republika není v současné době členem ERM II. Konkrétní podmínky pro účast v ERM II budou stanoveny v dohodě, kterou podepíší prezident ECB a guvernér ČNB. Přijatá Strategie přistoupení ČR k eurozóně pojímá členství v ERM II pouze jako vstupní bránu do eurozóny a nedoporučuje setrvávat v tomto mechanismu po dobu delší než nezbytnou43 z pohledu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.

1.2.2 Konvergenční kritéria Konvergenční kritéria představují soubor pravidel, která je členská země EU povinna plnit, aby mohla přijmout společnou měnu euro.44 Konvergenční kritéria nestačí splnit jednorázově, musí být plněna udržitelným způsobem. O splnění či nesplnění jednotlivých kritérií rozhoduje Evropská komise a Evropská centrální banka.Členské státy EU, které chtějí zavést euro, musí splnit tato kritéria:45 •

Kritérium cenové stability – členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Pro tyto účely se používá nevážený průměr průměrných měr inflace ve třech členských zemích s nejnižší inflací po vyloučení zemí s deflací. S ohledem na srovnatelnost je inflace měřena pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen.

•

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb – v průběhu jednoho roku před šetřením. průměrná úroková sazba uchazečské země nesmí překročit o více jak 2 procentní body nevážený průměr úrokových měr tří zemí dosahujících nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.46

•

Kritérium deficitu veřejných rozpočtů – poměr vládního rozpočtového deficitu k HDP, jehož skutečná a plánovaná hodnota nesmí překročit limit 3 %. Překročení limitní hodnoty pro poměr deficitu k HDP je možné v případě, že tento poměr výrazně a plynule klesal a dosáhl úrovně blízké referenční hodnotě.47

43

2 roky Vymezena jsou Maastrichtskou smlouvou a podrobněji specifikována v Protokolu o konvergenčních kritériích a v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, jež jsou součástí smlouvy 45 Čtyři hlavní kritéria jsou založena na článku 121(1) Smlouvy o založení Evropského společenství 46 Pro výpočet referenční hodnoty se používají výnosové míry desetiletých vládních dluhopisů, případně výnosy obdobných cenných papírů. 47 Překročení referenční hodnoty je pouze výjimečné, dočasné a zůstává poblíž referenční hodnoty 44

19

•

Kritérium hrubého veřejného dluhu – poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 60 %. Překročení limitní hodnoty pro poměr dluhu k HDP je možné v případě, že tento poměr vykazuje klesající tendenci a blíží se referenční hodnotě uspokojivým tempem.

•

Kritérium stability měnového kurzu – členský stát dodržuje normální kurzové rozpětí, které je stanovena mechanizmem směnných kurzů II Evropského měnového systému, a to minimálně v průběhu dvou posledních let před šetřením. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanovené centrální parity k euru48. Zároveň nesmí dojít k devalvaci centrální parity a také, aby nedevalvoval bilaterální směnný kurz své měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu z vlastní iniciativy.

Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny ke dni 1. ledna 1999. Dánsko a Spojené království využily svých tzv. neúčastnických doložek, a Rada je proto neposuzovala. Řecko a Švédsko Rada posuzovala jako členské státy, na které se vztahuje výjimka.49 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 se staly členskými státy, na které se vztahuje výjimka50. Dne 11. července 2006 se Rada usnesla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura51. Bulharsko a Rumunsko přistoupily k Evropské unii dne 1. ledna 2007, se staly členskými státy, na které se vztahuje výjimka v souladu s článkem 5 příslušného aktu o přistoupení.

48

Dánsko musí dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 % Dne 19. června 2000 se Rada usnesla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2001 50 V souladu s článkem 4 příslušného aktu o přistoupení 51 Ke dni 1. ledna 2007 49

20

2

Strategie přistoupení ČR k eurozóně

2.1 Základní charakteristika dokumentů Základním dokumentem o vstupu ČR do eurozóny je ”Strategie přistoupení České Republiky k eurozoně“ z roku 2003. Dokument je důležitý především z hlediska jednotícího přístupu České národní banky, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu k základním otázkám spojeným se vstupem ČR do Hospodářské a měnové unie.52 Strategie přistoupení ČR k eurozoně obsahuje tři základní části: obecná východiska, pozitivní efekty a rizika přistoupení a samotnou strategii přistoupení. Klíčová kapitola textu popisuje efekty a rizika přistoupení, ze kterých vychází závěrečná strategie. Přistoupení ČR k eurozóně do velké míry závisí na rychlosti procesu reálné konvergence pomocí strukturálních reforem a procesu nominální konvergence, zejména důslednou realizací fiskální konsolidace. Strategie z roku 2003 stanovila nejbližší možné datum přijetí eura na léta 2009-2010, podmiňuje však tento termín vytvořením příznivých ekonomických podmínek. Nezbytnými podmínkami jsou přiblížení se úrovní eurozóńy a její ekonomické struktuře, zvýšená synchronizace cyklického vývoje české ekonomiky s cyklem eurozóny, zvýšení pružnosti ekonomiky, vytvoření manévrovacího prostoru ve veřejných rozpočtech pro případné vyrovnávání asymetrických šoků53. Dále dokument konstatuje, že společnou pozicí ČNB a vlády ČR je pobyt v předvstupním kurzovém mechanizmu ERM II po nejkratší přístupné období, které činí dva roky vyhodnocením způsobilosti země příslušnými evropskými orgány. Od tohoto východiska se odvíjí doporučení vstoupit do mechanismu ERM II až v okamžiku, kdy bude dostatečná jistota, že kvalifikační podmínky splníme.54 Strategie neuvádí žádné benchmarky ekonomických parametrů, která by opravňovala českou ekonomiku ke vstupu do eurozóny. Jedinými benchmarky Strategie jsou kvalitativní hodnocení stavu jednotlivých oblastí z roku 2003. Bylo-li tedy v roce 2003 konstatováno, že je třeba zlepšit pružnost trhu práce55 , je možné požadovat, aby před vstupem do eurozóny hodnoty těchto indikátorů nebyly stejné nebo horší, ale naopak lepší. Strategie je zaměřuje

pouze na vyhodnocování české ekonomiky, nikoliv na stavu

vyhodnocování stavu eurozóńy. To je zřejmě důsledkem i toho, že autoři Strategie neočekávali, že ČR mohla zůstat vně eurozóny po delší dobu. Proto ani nebrali v úvahu 52

V prosinci 2002 byla na summitu v Kodani dokončena jednání o finančních podmínkách přistoupení k EU a v dubnu 2003 byla v Aténách oficiálně podepsána smlouva o přistoupení ČR k EU 53 které po vstupu do eurozóny již nebude možné absorbovat oslabením či posílením vlastní měny 54 I. PEČINKOVÁ: Euro versus koruna. Riziko a přínosy jednotné evropské měny pro ČR, 2008. s 52-53 55 Toto zlepšení měřit definovaným souborem indikátorů

21

možnost, že by se mohly ekonomické důsledky členství v eurozóně pro její členské země výrazněji změnit. Termín vstupu do eurozóny stále zůstává otevřenou otázkou. Kvůli tomuto vývoji byla v roce 2007 aktualizovaná i Strategie přistoupení k eurozóně.

2.2 Aktualizovaná strategie Vláda České republiky na svém zasedání dne 29. srpna 2007 schválila znění společného dokumenty Vlády ČR a České národní banky, který zohledňuje domácí i zahraniční vývoj od doby schválení původního textu strategie z října roku 2003 a charakterizuje schopnost české ekonomiky fungovat v rámci eurozóny. Na rozdíl od předchozích dokumentů ta nynější neuvádí možný termín přijetí eura. Z dokumentu vyplývá, že datum přijetí eura v ČR se bude odvíjet především od stavu veřejných financí a situaci na trhu práce. Vláda a ČNB v této souvislosti vnímají nutnost dalších fiskálních reforem jdoucích za rámec vládou dosud schválené 1. fáze fiskální konsolidace. Ta představuje pouze první krok na cestě k dosažení dlouhodobě udržitelného stavu ve veřejných financích. Je potřeba přistoupit k realizaci dalších a mnohem hlubších změn na výdajové straně veřejných rozpočtů. Ty musí odrážet výzvy, které vyplývají zejména z růstu výdajů na financování sociálních dávek a z celkově vysokého podílu zákonem stanovených výdajů, a z demografických změn.56 Strategie konstatuje, že některé předpoklady pro realizaci výhod z přijetí jednotné měny už jsou v ČR vytvořeny, jiné však nedosahují uspokojivých parametrů. Výrazným pozitivním posunem od roku 2003 bylo rovněž zřetelné přiblížení ekonomické úrovně ČR k průměru eurozóny. Úroveň HDP na hlavu ČR v paritě kupní síly je nadále vyšší než ve většině nových členských zemí EU a v roce 2006 se nacházela mírně nad 70 % průměru eurozóny. Lze očekávat, že v nejbližších letech ekonomická vyspělost ČR dále vzroste a odstup od průměru eurozóny se tím zmenší. Hlavní překážkou pro splnění maastrichtských kritérií zůstává podle aktualizované strategie nekonsolidovaný stav veřejných financí spolu s nízkou pružností ekonomiky, zejména trhu práce. Poměrně vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost., vysoký podíl sociálních dávek na příjmech nízkopříjmových domácností má zároveň nepříznivý dopad na stabilizační schopnost fiskální politiky. To představuje riziko pro fungování české ekonomiky v eurozóně. Výzvou zůstává i zlepšení pružnosti trhu práce cestou zvýšení mobility české pracovní síly. 56

Reforma důchodového systému a zdravotnictví

22

Strategie počítá s tím, že do roku 2012 se deficit veřejných financí sníží až k jednomu procentu hrubého domácího produktu. Letos se má pohybovat kolem čtyř procent, v příštím roce by měl díky reformě veřejných financí klesnout pod tři procenta. Samostatná česká měnová politika bude do doby završení měnového integračního procesu i nadále realizována prostřednictvím strategie cílování inflace. V rámci tohoto režimu budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. ČNB vyhlásila v březnu 2007 nový inflační cíl pro meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %57 platný od ledna 2010. Současně vyhlásila, že umožní postupné snižování inflace na úroveň nového inflačního cíle s dostatečným předstihem, aby se inflace k datu platnosti nového cíle nacházela v jeho blízkosti. Nižší inflace v ČR v souladu s novým cílem bude v dlouhém období doprovázena nižšími nominálními úrokovými sazbami, čímž se rovněž zvyšuje pravděpodobnost budoucího plnění kritéria úrokových sazeb při současném neohrožení plnění kritéria kurzového, a zvyšuje šance na plnění maastrichtského kritéria cenové stability. V poklesu inflačního cíle se odrazily zejména dlouhodobější perspektiva pro fungování režimu cílování inflace v ČR daná odsunutím termínu přijetí eura za původně uvažovaný horizont roku 2010 a dosavadní nízkoinflační vývoj české ekonomiky projevující se v ukotvenosti inflačních očekávání na nízkých hodnotách. Nový inflační cíl současně odpovídá praxi vyspělých zemí a jeho úroveň odpovídá míře inflace, kterou ECB vnímá jako prahovou hodnotu z hlediska udržení cenové stability.58

57

S tolerančním pásmem ± 1 procentní bod

58

Zpracováno dle materiálu „Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k“ uveřejněného na stránkách Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_strategie_pristoupeni_33764.html?year=PRESENT

23

PŘIPRAVENOST ČR NA PŘIJETÍ EURA

3

3.1 Postupy zavedení eura Proces zavedení eura má pevně definovaný postup, jehož harmonogram je závislý plnění maastrichtských kritérií, na strategii zavedení eura, připravenosti české ekonomiky na vstup do eurozóny a institucionální připravenosti, zahrnující mimo jiné slučitelnost právních předpisů v oblasti postavení ČNB. Termín zavedení eura se bude odvíjet od uvedených předpokladů a v konečném důsledku bude rozhodnutím politickým.

3.1.1 Institucionální zabezpečení eura Materiál institucionálního zajištění byl vládou České republiky schválen usnesením č. 1510 dne 23.listopadu 2005. Koordinačním a řídícím centrem pro zavedení eura byla v České republice ustanovena Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR (NKS)59. Ministerstva financí

ČR je hlavní gesce za proces zavedení eura. Ministr financí musí

minimálně dvakrát ročně informovat vládu o činnosti NKS. Obě instituce při přípravě na zavedení eura úzce spolupracují s ČNB, členy vlády a vedoucími ústředních orgánů státní správy. Národní koordinátor stojí v čele Národní koordinační skupiny, sleduje činnost pracovních skupin a aktivně komunikuje s veřejností o problematice eura. V současné době pověřeným národním koordinátorem zavedení eura je Oldřich Dědek. V minulosti tímto koordinátorem byli tehdejší náměstci ministra financí ing. ing. Petr Očko a Tomáš Prouza. V rámci NKS působí šest pracovních skupin:60 •

Pracovní skupina pro legislativu – gesce Ministerstvo spravedlnosti

•

Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu – gesce Ministerstvo financí

•

Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele – gesce Ministerstvo průmyslu a obchodu

•

Pracovní skupina pro komunikaci – společná gesce ČNB a Ministerstvo financí

•

Pracovní skupina pro informatiku a statistiku- gesce Ministerstvo vnitra

Hlavním úkolem jednotlivých pracovních skupin je vypracovat Národní plán zavedení eura v ČR, připravit komunikační strategii a koordinovat celý proces zavádění eura.

59 60

NKS svou činnost zahájila 20.února 2006 NKS zřídila pracovní skupiny za účelem zabezpečení konkrétních úkolů spojených se zavedením eura

24

Národní plán zavedení eura byl schválen na úrovni resortů zapojených do činnosti NKS v únoru 2007. Plán přestavuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny eurozóny připravit. V situaci, kdy zatím Česká republika nemá stanoveno datum zavedení eura, je schválení národního plánu krokem, který dá jasný signál všem občanům o plánovaných krocích. Národní plán zavedení eura v České republice se skládá ze tří částí: 1. část - „Základní informace“. Obsahuje základní principy, na kterých bude zavedení eura v ČR založeno, a shrnutí doporučení pro jednotlivé oblasti včetně doporučení národního koordinátora; 2. část - „Konkretizace úkolů v jednotlivých segmentech“ obsahuje detailní popis doporučení a opatření v jednotlivých oblastech, jak je zpracovaly pracovní skupiny Národní koordinační skupiny pro zavedení eura; 3. část – slovník základních pojmů souvisejících s problematikou zavedení eura. V dubnu 2008 vláda schválila dokument Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v ČR. Materiál popisuje dosavadní stav plnění úkolů Národního plánu a stanoví nové úkoly pro letošní rok a počátek roku 2009. Doporučuje zaměřit pozornost na následující oblasti: •

vytvořit doporučené postupy pro malé a střední podniky v přípravách na zavedení eura,

•

vypracovat nástroje na ochranu spotřebitele před neodůvodněným zvyšováním cen při zavádění eura,

•

zabývat se metodickou přípravou finančního sektoru na zavedení eura.

Přílohou Zprávy o plnění Národního plánu je Odhad rozpočtových nákladů, který bude sloužit jako podklad k formulaci politického postoje vlády k naplnění principu nepoškození občana. Ten by měl být zřejmý nejpozději k okamžiku, kdy bude rozhodnuto o datu přijetí eura v ČR, aby na něj mohl legislativní a organizační proces zavedení eura v patřičných lhůtách reagovat.61

61

Zpracováno dle materiálu „Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice“ uveřejněného na stránkách Ministerstva financí České republiky: www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_nar_koor_skupina.html?year=2008

25

3.1.2 Volba scénáře Dokument „Volba scénáře zavedení eura v České republice" byl v říjnu 2006 vypracován Národní koordinační skupinou a schválen vládou. Státy zavádějící euro mají možnost dle novely nařízení č. 974/98 výběr z následujících tří scénářů, načasování přitom nehraje roli: 1. Madridský scénář (tzv. dvoufázový přechod). Scénář spočívá v rozložení období přechodu ke společné měně do dvou fází. V první fázi bude euro používáno pouze

bezhotovostně, statut zákonného platidla zůstane nadále národní měně. Používání hotovostního eura bude v této době dobrovolné, bezhotovostní platby budou konvertovány podle měny účtu příjemce. V druhé fázi se zavede euro i pro hotovostní peněžní oběh a stane se zákonným platidlem. Mezi bezhotovostním a hotovostním zavedením eura přechodné období existuje v maximální délce tří let. Schéma dvoufázového přechodu na euro

Zdroj: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html

Dvoufázovou variantu přechodu na eura zvolili zakládající členové eurozóny v letech 1999 – 2001. Tento přístup má nesporné výhody, že poskytuje dostatek času na technické přípravy62. Na druhé straně je však velmi nákladný, protože požaduje od ekonomických subjektů udržovat paralelně dva měnové okruhy při vedení účtů, správě systémů platebního styku. Použití tohoto scénáře novými členskými zeměmi při vstupu do eurozóny se však jeví jako málo pravděpodobné, z důvodů že hotovostní euro již existuje, obyvatelé nečlenských zemí eurozóny ho znají a je zde po vzájemné dohodě užíváno i v obchodních transakcích.

62

Například: příprava právního prostředí, ražba mincí s národní stranou, předzásobení bank a podniků.

26

2. Jednorázový scénář přechodu na euro (tzv. velký třesk).63 Při tomto scénáři odpadá přechodné období a k nahrazení národní měny bankovkami a mincemi eura dochází současně se zavedením eura bezhotovostního. Od zavedení hotovostního eura nové právní nástroje mohou znít pouze na euro, dosavadní nástroje znějící na národní měnové jednotky se přepočtou pomocí přepočítacího koeficientu. Výhodou velkého třesku je právě jeho rychlost a tím také menší komplikovanost pro obyvatelstvo a podnikovou sféru, rovněž odpadá dvojí účtování a provádění jiných finančních operací paralelně v euru a v národní měně. Big Bang je velmi náročný na koordinaci a

přípravu soukromého a veřejného sektoru. Schéma jednorázového přechodu na euro

Zdroj: MFČR

Období postupného zrušení (tzv. Phasing-Out), je fakticky scénář velkého třesku s obdobím „postupného přechodu“ a nabízí zemím určité rozfázování procesu potřebné pro přizpůsobení účetních a informačních systémů. Na rozdíl od big-bangu však ještě dochází po určitou omezenou dobu64 k používání národní měny v některých právních nástrojích. Smyslem je ponechat, zejména malým a středním podnikům, čas pro přizpůsobení.

Scénář Phasing-Out nenašel dosud podporu mezi členskými zeměmi při vstupu do eurozóny, neboť jde o poměrně nejasnou a v reálném životě obtížně realizovatelnou variantu. 63 64

Big Bang Maximálně 1 rok

27

Z hlediska budoucího nahrazení koruny eurem můžeme identifikovat čtyři časové etapy: I. etapa – do vstupu do ERM II – během ní bude probíhat první přípravy změn spojených se zavedením eura a země bude absolvovat přístupovou proceduru do systému směnných kurzů ERM II. II. etapa – od vstupu do ERM II po rozhodnutí o přijetí ČR do eurozóny. Během této

etapy probíhá příprava a přijímání legislativních změn, úpravy informačních systémů komunikační kampaň. Pokud fluktuace koruny vůči euro bude bez nadměrných výkyvů, vyvarování se devalvaci, a také ČR úspěšně splnit i ostatní maastrichtská kritéria bude tato etapa úspěšně skončena. Na závěr druhé etapy dojde k následujícím krokům: k vydání konvergenčních zpráv Evropské komise a ECB hodnotících stupeň udržitelné konvergence v země, k vydání doporučení Evropské komise Radě EU na zrušení výjimky pro zavedení eura v ČR, k určení přepočítacího koeficientu stanovujícího fixní kurz CZK/EUR Radou EU.65 III. etapa – od rozhodnutí Rady EU o zrušení výjimky pro zavedení eura do dne vstupu do eurozóny . Během této doby země završují se technické přípravy na vstup do eurozóny. Proto je nezbytně: předzásobit ČNB a komerční banky eurovým oběživem66, zabezpečit potřebné množství eurových bankovek a ražbu mincí pro hotovostní oběh, provést subfrontloading67, aplikovat pravidla o povinném duálním označování cen, a také zajistit přípravu konverze bankomatů a automatů. IV. etapa – po vstupu do eurozóny. Je nutno: aplikovat pravidla o duální cirkulaci, aby zajistit stahování českých korun z oběhu a její výměnu za euro. Pokračovat ve výměně národního oběživa za euro v centrální bance a v komerčních bankách po uplynutí období duální cirkulace koruny a eura. Se vstupem do eurozóny bude nutné sledovat vývoj cenové hladiny a zabraňovat případnému bezdůvodnému zvyšování cen. A také dál pokračovat v komunikaci a vysvětlování změn plynoucích ze zavedení eura. Národní koordinační skupina na svém zasedání 30. června 2006 vládě doporučila jednoznačně postupovat dle scénáře typu II a tedy „Big bang“. Doporučení ke scénáři zavedení eura v ČR je významné zejména pro zvýšení jistoty bankovního, podnikatelského i veřejného sektoru o technických aspektech budoucího zavedení eura v ČR. Hlavními důvody pro zvolení velkého třesku byla minimalizace nákladů, větší právní jistota a snadnější komunikovatelnost. Vliv na rozhodování měl také fakt, že ostatní členské země,

65

Přibližně půl roku před vstupem do eurozóny Angl. frontloading 67 Zásobit maloobchod eurovým oběživem v rámci sekundárního předzásobení 66

28

které do EU vstoupily společně s ČR, rovněž preferují „big bang“. S výjimkou Maďarska a Polska, které dosud nemají přesně stanoven termín a specifikovány další náležitosti procesu zavedení eura. Z nových členských zemí jedině Malta zvažuje zavedení eura formou scénáře Phasing – Out.68

3.1.3 Zakladní úkoly v jednotlivých sektorech69 ČNB v lednu 2005 vydala dokument „Přehled úkolů v oblasti působnosti ČNB a nástin dalších úkolů souvisejících se zavedením eura v ČR“, v jejíž kompetenci je zvládnutí značné části úkolů při přechodu na euro, zabývá s dostatečným předstihem. Jedná se o první přehled konkrétních úkolů v jednotlivých oblastech , které bude centrální banka zajišťovat v rámci přípravy na přijetí jednotné evropské měny. Jednotlivé sektory české společnosti a nutné úkoly pokryty příslušnými pracovními skupinami podle jejich zaměření: •

PS pro finanční sektor-Banky a ostatní finanční instituce.

•

PS pro veřejné finance a veřejnou správu-Veřejné finance a veřejná správa a samospráva.

•

PS pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele- Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele.

•

PS pro legislativu- Legislativní potřeby zavedení eura.

•

PS pro komunikaci- Zdroje informací a zavedení.

•

PS pro informatiku a statistiku- Informační a statistické systémy.

Banky a ostatní finanční instituce. Vzhledem ke zvolenému scénáři zavedení eura formou velkého třesku primárním úkolem tuzemského finančního sektoru včetně České národní banky v procesu přechodu na euro bude zajistit zavedení evropské měny do hotovostního a bezhotovostního oběhu. Hotovostní platební styk Z hlediska technického zajištění procesu přechodu na euro patří mezi nejnáročnější oblast hotovostního platebního styku. V jeho rámci bude nutné zajistit dostatečný počet eurobankovek a euromincí a jejich distribuci70 do ekonomiky při současném stahování české koruny z oběhu. Vzhledem k předpokládané neomezené době výměny české koruny centrální

68

Tato varianta bude nadále diskutována s Evropskou komisí v rámci skupiny PAN II Zpracováno dle materiálu „Národní plán zavedení eura“ uveřejněného na stránkách Ministerstva financí ČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_plan_zavedeni_eura_31925.html 70 Bude zahájeno tři měsíce před zavedením eura 69

29

bankou po skončení období duální cirkulace, je nutné rozhodnout o způsobu a harmonogramu ničení Kč. Emise mincí bude zajištěna ČNB po schválení objemu emise ECB. Podle expertních odhadů bude pro výměnu hotovostí nutno zajistit 230 - 250 mil. kusů bankovek a zhruba 1 mld. kusů mincí. Pro výměnu oběživa71 bude nutné zpracovat detailní plán pro výměnu oběživa a zajistit optimální

formu

spolupráce

s distributory:

bankami,

obchodními

řetězci,

zástupci

maloobchodů, provozovatelů peněžních automatů. Bezhotovostní platební styk ČNB bude povinná vstoupit do evropského platebního a zúčtovacího systému TARGET vedeného Evropskou centrální bankou. Po zavedení eura budou banky moci vést účty buď v systému TARGET, nebo v tuzemském systému CERTIS. V této době souběžného působení obou systému je třeba zajistit jejich automatizované propojení. 72 V rámci bezhotovostního platebního styku bude nutná konverze účtů, platebních karet, šeků, záruk a ostatních finančních produktů. Zároveň změny se budou týkat i oblasti elektronického bankovnictví a jeho distribučních kanálů. Adaptace bankovního sektoru a dalších subjektů finančního trhu na jednotnou evropskou měnu V rámci adaptace bude nutná konverze cenných papírů a dalších instrumentů finančního trhu, jinými slovy nominální hodnota všech cenných papírů znějících na českou korunu bude přepočítána na euro. Přizpůsobit se budou muset i organizátoři trhů s cennými papíry a vypořádací systémy. Tržní indexy a referenční sazby budou přepočítány a nahrazeny: Pribor nahradí Euribor, 2W repo sazbu ČNB nahradí Main Refinancing Operation Rate ECB. Ve všeobecných podmínkách bude prováděno duální oceňování u výpisů z účtů, ceníků finančních institucí. Bude nutné provést i řadu změn týkajících se finanční legislativy: úprava statutu České národní banky, stanovení speciální právních norem platné pro finanční sektor, odstranění rozporu české legislativy s evropskými nařízeními a přepočet částek na eura. Veřejné finance a veřejná správa a samospráva. Je nezbytné, aby stát poskytl jasnou a kvalitní metodiku, podle které všechny subjekty mohly začít s přípravou na euro v dostatečném předstihu a potřebné investice mohly rozložit v co 71

Výměna hotovosti bude probíhat bezplatně po dobu minimálně šesti měsíců a její pravidla budou stanovena v Obecném zákoně pro zavedení eura. 72 Integrace platebního systému ČNB do systémů eurozóny vyžaduje rovněž jeho napojení na Pan European Automated Clearing House.

30

nejdelším období. A proto orgány státní správy budou muset kromě zabezpečení vlastní činnosti vytvořit i pravidla pro sektor soukromý, samosprávy a občany. Z pohledu veřejných financí a veřejné správy se zavedení eura v České republice projeví zejména v následujících oblastech: •

Ceny a cenová politika. Příprava nezbytných změn v oblasti cenové regulace a cenové kontroly včetně sankcí bude hlavním úkolem v oblasti cenové politiky.

•

Státní rozpočet, rozpočty územních samospráv a státní fondy. Všechny peněžní hodnoty, které se používají při sestavování a realizaci státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, budou vyjadřovány v euru.73

•

Sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Bude třeba u veřejného zdravotního pojištění přepočíst hodnotu bodu za jednotlivé zdravotnické výkony. V současnosti je hodnota daného bodu vyjádřená v korunách velmi nízká, takže při jejím přepočtu na eura bude muset být stanovena na více desetinných míst. A také bude nezbytné provést přepočet dávek, příspěvků a vyměřovacích základů do minulosti.

•

Správa státního dluhu a finančního majetku státu. Bude převedení na euro veškeré hodnoty státních dluhopisů a všech ostatních státních závazků.

•

Konverze informačních systémů. V rámci úpravy informačních systémů bude nutné zabezpečit přechod účetních a jiných systémů na podmínky jejich fungování v euru.

•

Účetnictví, výkaznictví, daně, cla, mzdy a platy. Po celou dobu duálního oceňování budou hodnoty v korunách i euro uváděny na výplatních páskách. Cla budou přepočítána z korun na eura standardním přepočítacím koeficientem. Veškeré platby při přepočtech zaokrouhlovány na centy.

Nefinanční sektor a ochrana spotřebitele. Ze zkušeností některých zemí eurozóny v minulosti veřejnost k výměně měny využívala mnohem častěji sektor podnikový než sektor bankovní, proto je důležitě připravit podnikový sektor na zavedení eura, ulehčit a zjednodušit občanům přechod na euro a především chránit spotřebitele před neodůvodněnými cenovými důsledky konverze cen na eura. Ve sféře nefinančního sektoru bude třeba upravit následující oblasti: konverze cen a duální označování

73

Rozpočty územních samospráv, státních fondů a jiných fondů,budou také vyjadřovány v euro.

31

cen; duální cirkulace; etika přechodu na euro; monitoring cen74, kontrola a řešení sporů; hlavní podnikové aspekty přechodu na euro.75 Legislativní potřeby zavedení eura. Cílem legislativního procesu je zavést euro jako zákonné platidlo v ČR a za tím přijmout ucelený systém, který bude tvořen jednak novými právními předpisy a jednak novelizovanými stávajícími právními předpisy. Úkolem ČNB v legislativní oblasti bude novela zákona o ČNB, v rámci které bude muset být v zákoně zajištěna plná integrace do Eurosystému, převedení části pravomocí v oblasti měnové politiky na ECB. V souvislosti se zavedením eura musí být dále zákonem upravena základní pravidla pro přepočet cen, závazků, účtů či pravidla postupu při výměně oběživa. Zdroje informací a zavedení. Na základě strategického komunikačního plánu bude probíhat celorepubliková komunikační kampaň, kterou by měla řídit mezirezortní komise vedená budoucím gestorem přechodu na euro. Cílem informační a komunikační kampaně bude přispět k hladkému a bezproblémovému přechodu z české koruny na euro, podporovat důvěryhodnost procesu. Informační kampaň bude mít informační a vzdělávací charakter, proto aby každý občan, soukromá i veřejná sféra bude muset být včas, správně a v dostatečném rozsahu informován o všech skutečnostech, které pro něj ze zavedení eura vyplynou. Informační a statistické systémy K termínu zavedení eura v ČR bude třeba přizpůsobit všechny informační systémy, které zpracovávají korunové údaje, zejména zajistit konverzi korunových údajů v den vstupu země do eurozóny z Kč na euro upravit měnové symboly na výstupních sestavách, upravit aplikační logiku u většiny systémů a rekonstruovány časové řady. Při časování přípravy těchto kroků je nutné počítat s vysokými nároky na přizpůsobení informačních systémů pro tento účel. Technický převod korun na eura se v podnikové sféře dotkne zejména: zhodnocení použitelnosti

softwarového

vybavení,

prověření

kapacity

hardwarového

vybavení,

přizpůsobení a nákupu softwarového vybavení.

74

Jejich základním úkolem bude zamezit neodůvodněnému zvyšování cen v důsledku zavedení eura. Prodejci a poskytovatelé služeb se musí připravit jak na povinné dvojí označení cen, tak na přijímání české koruny a vracení eura v rámci duální cirkulace obou měn. 75

32

3.2 Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií ČR76 Dokument „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ poskytuje vnitrostátní hodnocení pokroku, kterého ČR dosahuje při přípravách na zavedení jednotné měny. Česká Republika zavázána podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. V případě neplnění kritérií konvergence z toho však pro ČR v současnosti nevyplývají žádné negativní důsledky ze strany EU. Vyhodnocení ekonomických analýz ukazuje, že postupně dochází ke zlepšení fungování české ekonomiky a řada faktorů hovoří již pro přijetí eura v České republice. Česká ekonomika v posledních letech v důsledku vysokého hospodářského růstu postupně snižuje svůj odstup od průměrné ekonomické úrovně eurozóny. Částečně v souvislosti s cyklickým vývojem došlo v poslední době k určitým zlepšením fungování českého hospodářství.

3.2.1 Kritérium cenové stability77 Inflační prognózy jednotlivých členských zemí při hodnocení budoucí schopnosti udržet inflaci78 pod referenční hodnotou nejsou výrazněji vychýlené od inflačního cíle ECB, skutečný vývoj se od něj odchyluje podstatně více. Pravděpodobnost nižší hodnoty je navíc posílena větším množstvím členských zemí, mezi nimiž se snadněji naleznou tři země s velmi nízkou mírou inflace. Je potřeba brát v úvahu i jistou odlišnost prognóz ministerstva financí od ČNB. Ta počítá pro roky 2007 a 2008 s inflací měřenou HICP převyšující 3 %, což by zvýšilo pravděpodobnost neplnění kritéria. Stávající inflační cíl byl vyhlášen v březnu 2004 na úrovní 3% a platí od ledna 2006. Byl nastaven mírně nad úrovní cenové stability, vyjádřené ECB stanovením inflačního cíle v blízkosti 2%, tak, aby kritérium cenové stability bylo Českou republikou splněno na jeho horní hraně. Proinflační šoky posouvající inflaci dočasně nad tento cíl tak mohou vést k překročení referenční hodnoty kritéria.79

76

Zpracováno dle “Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou ČR na jejím zasedání dne 16. prosince 2008 77 Na jeho základě nesmí průměrná roční míra inflace přesáhnout o více než 1,5 procenta průměrnou inflaci tří zemí EU s nejnižší mírou inflace. 78 Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě, který bere v úvahu rozdílnosti v národních definicích. 79 Tento šok může být vyvolán zejména připravovanou úpravou nepřímých daní.

33

Za další možné ohrožení plnění daného kritéria můžeme označit jeho velmi striktní výklad. Pokud se ve výhledu nejbližších měsíců očekává nárůst inflace nad referenční hodnotu, může být závěr takový, že se dané zemi nedaří plnit kritérium udržitelným způsobem.80 Uvedené skutečnosti naznačují, proč si bezpečné plnění kritéria cenové stability vyžádalo snížení inflačního cíle ČNB pod úroveň 3 %. Současně je do budoucna žádoucí, aby během účasti v ERM II nedocházelo k významným proinflačním úpravám nepřímých daní , což by znesnadnilo splnění kritéria. Harmonizaci daňové soustavy České republiky se soustavou EU by tedy bylo vhodné neprovádět ve vyhodnocovacím období. Následující Tabulka 3 charakterizuje situaci v ČR při naplňování tohoto kriteria. Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen ( průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v % )

2005

2006

2007

2008

2009+

2010+

2011+

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací

1,0

1,4

1,3

2,6

2,4

1,7

1,7

Hodnota kritéria

2,5

2,9

2,8

4,1

3,9

3,2

3,2

Česká republika

1,6

2,1

3,0

6,4

2,9

3,0

2,5

Zdroj: Eurostat, Evropská komise, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, prognóza pro ČR je převzata z Konvergenčního programu ČR 2008. Poznámka: Výhled zemi EU pro roky 2008 – 2009 převzat z jarní ekonomické prognózy Evropské komise (2008).

Česká republika dlouhodobě plní kritérium cenové stability, nicméně pro rok 2008 došlo vzhledem k proinflačním šokům k jeho neplnění. Podle údajů ČNB byla inflace v roce 20086,4, což je o 3,3 p.b. nad referenční hodnotou. Pro rok 2009 ČNB předpokládá snížení inflace na přibližně 2,9 %. ČNB tedy má za to, že po odeznění jednorázového šoku z roku 2008 se inflace vrátí na původní nízké hodnoty a nový inflační cíl ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 p.b. platný od roku 2010 bude plněn.

80

Udržitelnost plnění inflačního kritéria byla hlavním problémem Litvy, která se z tohoto důvodu nekvalifikovala v březnu roku 2006 na vstup do eurozóny.

34

3.2.2 Kritérium stability měnového kurzu81 Kurzové kritérium bude vyhodnocováno až po zapojení ČR do mechanismu ERM II. Vstup ČR do ERM II bude představovat významnou změnu oproti současnému řízenému plovoucímu kurzu, a proto bude důležité udržitelné nastavení centrální parity. Vývoj v roce 2008 ukázal, že odchylky od průměrného kurzu mohou být mohutné a při určitém souběhu vnějších i domácích faktorů může kurz 15% posílení dosáhnout i v podstatně kratším časovém horizontu. Na základě vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií a provedení analýz se Ministerstvo financí a Česká národní banka shodly, že v podmínkách současné světové finanční krize, kdy se mimo jiné zvyšuje kolísavost vývoje kurzu koruny, a plnění kurzového kritéria po případném vstupu do ERM II by tak v těchto podmínkách mohlo být velmi obtížné. Z toho zároveň vyplývá, že česká koruna nemá být v průběhu roku 2009 zapojena do mechanizmu měnových kurzů ERM II. Graf 1: Nominální kurz CZK/EUR

Zdroj: ČNB, propočty MF ČR Poznámka: Pohyb kurzu v grafu směrem nahoru znamená posilování koruny.

Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou kurzu v letech 2005 až 2008

3.2.3 Kritérium udržitelnosti veřejných financí Kritérium udržitelnosti veřejných financí je splněno pouze tehdy, jsou-li udržitelně plněna obě fiskální kritéria: kritérium vládního dluhu a kritérium veřejného deficitu.

81

Podrobnější informace nejen o kritériu stability, ale především o mechanismu ERM II byly již zmíněny v podkapitolě 1.2

35

Kritérium vládního deficitu82 Česká republika měla dlouhodobě problémy s plněním kritéria udržitelnosti veřejných financí, jehož neplnění mělo za následek, že v roce 2004 byla s ČR zahájena procedura při nadměrném deficitu. Splnění kritéria bylo výsledkem více skutečností, jež se vyskytly jak na straně příjmů, tak na straně výdajů státního rozpočtu, šlo ale o pouhé jednorázové faktory, nikoliv o výsledek působení strukturálních změn. Jedním z hlavních faktorů na straně výdajů byla změna rozpočtových pravidel. Zvýšení daňových příjmů na příjmové straně rozpočtů a snížením výdajů spojených v minulém období s restrukturalizací bankovního sektoru. Následující fiskální vývoj potvrzuje, že tento vývoj nebyl udržitelný a byl tedy důsledkem jednorázových opatření. Fiskální strategie vlády, na které je postaven aktualizovaný Konvergenční program ČR, by měla zajistit udržení vládního deficitu pod úrovní 3 % HDP83. Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5 % HDP a v dalších letech by se měl postupně snižovat. Tato výše strukturálního deficitu představuje určitou rezervu proti překročení 3% limitu i v případě poněkud prudšího než očekávaného ekonomického zpomalení v ČR. Zapojení rezervních fondů do vládních výdajů s negativním dopadem na deficit zůstává rizikem fiskálního vývoje v následujících letech.84 Eventuelní dopady na veřejné finance budou záviset na konkrétní podobě příslušných opatření. Tabulka 4: Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 1995, v % HDP)

Hodnota kritéria Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009+

2010+

2011+

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,0

-3,6

-2,7

-1,0

-1,2

-1,6

-1,5

-1,2

Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2008), Konvergenční program ČR (listopad 2008).

82

Zkoumanou veličinou daného kritéria je deficit státního rozpočtu. Statistická data vychází z národních účtů, které by měly odpovídat Evropskému systému národních a regionálních účtů ve Společenství (ESA95) 83 Vláda stanovila hranici 3 % HDP v roce 2008, 2,6 v roce 2009 a 2,3 % v roce 2010, což zahrnuje změny v daňovém systému, které umožní stabilizaci veřejných financí. 84 Jednorázově by mohlo vládní deficit prohloubit rovněž schválení zákona o jednorázové řešení ekologických závazků, nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím.

36

Kritérium vládního dluhu Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru. Tabulka 5: Vládní dluh (metodika ESA 1995, v % HDP) 2005

2006

2007

2008

2009+

2010+

2011+

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

60,0

Česká 29,8 republika

29,6

28,9

28,8

27,9

26,8

25,5

Hodnota kritéria

Zdroj: ČSÚ, Notifikace vládního deficitu a vládního dluhu (říjen 2008), Konvergenční program ČR (listopad 2008).

Na základě údajů uvedených v tabulce lze vypozorovat, že s plněním kritéria vládního dluhu nemá ČR větší problémy. Podíl vládního dluhu na HDP se nachází hluboko pod limitní hodnotou. V důsledku snížení vládního deficitu a využití očekávaných privatizačních příjmů k nedluhovému financování deficitu ve střednědobém horizontu by měl soustavně klesat. Ani úspěšná střednědobá fiskální konsolidace však nedokáže dlouhodobě udržitelným způsobem stabilizovat podíl vládního dluhu na HDP. Pro stabilizaci úrovně dluhu je důležitá reforma

důchodového

systému

a

systému

zdravotní

péče,

ale

také

přihlédnutí

k demografickému vývoji obyvatelstva.

3.2.4 Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb85 Následující tabulka dokládá, že kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti Česká Republika plní s velkou rezervou a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti. Při prognózování EUROSTATu vývoje plnění tohoto kritéria opírá o předpoklad, že se dlouhodobé úrokové sazby budou pohybovat společně s vývojem inflace a nebude docházet ke změně reálných úrokových sazeb.

85

Článek 4 Protokolu o kritériích konvergence, stanoví, že: kritérium konvergence úrokových sazeb, znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.

37

Tabulka 6: 10 lete úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu (průměr za posledních 12 měsíců, %)

Průměr 3 zemí EU s nejnižší inflací Hodnota kritéria

Česká republika

2005

2006

2007

2008

2009+

2010+

2011+

3,4

4,2

4,4

4,6

3,9

3,2

3,2

5,4

6,2

6,4

6,6

5,9

5,2

5,2

3,5

4,8

4,3

4,7

4,4

4,3

4,2

Zdroj: Eurostat, Konvergenční programy a Programy stability členských zemí 2007, Konvergenční program ČR listopad 2008.

Vážné problémy s jeho nenaplněním mohly hrozit v případě, že nedojde k reformě veřejných financi, což by se mohlo projevit snížením ratingu ČR. Následkem by mohl být tlak investorů, kteří nakupují vládní dluhopisy, na růst úrokových sazeb u těchto cenných papírů. Je, zřejmé na počátku 2009 ČR splňuje všechna nominální kritéria konvergence. Pokles úrovně kritéria v letech 2010 a 2011 je ovlivněn technickým předpokladem stability reálných úrokových sazeb, a sentimentu finančních trhů. Nelze vyloučit, že vzhledem k dosavadnímu a očekávanému vývoji v této oblasti bude skutečná úroveň tohoto kritéria vyšší.

38

4

PŘEDPOKLÁDANÉ DŮSLEDKY ZAVEDENÍ EURA

4.1 Přínosy zavedení společné měny86 Přínosy lze členit do různých kategorií podle toho, zda jsou bezprostředně spojený s zavedením eura nebo se v ekonomice projevují až zprostředkovaně působením přímých dopadů a projevují se většinou až ve střednědobém čí dlouhodobém horizontu. Z ekonomického hlediska je racionální začít usilovat o přistoupení k euro v okamžiku, kdy potenciální přínosy takového kroku převýší náklady.87 Přínosy porostou v čase tak, jak poroste provázanost české ekonomiky a eurozóńou, protože objem transakcí závisí na stupni ekonomické integrace. Zavedení společné měny snižuje rozsah potřeby držet devizové rezervy, snižuje transakční náklady finančních opatření, vede k efektivnějšímu rozmístnění investic a specializaci v rámci jednotného hospodářského prostoru.88 Při zavedení eura největší pozornost je třeba věnovat dopadům trvalým, protože s jednorázovými dopady je ekonomika schopna se vyrovnávat poměrně snadno.

4.1.1 Nižší náklady na obstarání kapitálu Klíčovým ukazatelem nákladu na obstarání kapitálu jsou úrokové sazby. Evropská centrální banka sice stanovuje pro eurozónu jednotnou úroveň oficiální sazby, ale úroveň tržních úrokových sazeb. Cílem politiky ECB udržet v střednědobém horizontu inflace pod dvěma procenty, aby zajistit cenovou stabilitu. Na základě toho může udržovat nízké klíčové úrokové sazby. Po vstupu do eurozóńy a převzetí společné měnové politiky, lze očekávat snížení rizikové prémie a stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb. Přijetí eura je vázáno na provedení takových strukturálních reforem a takové hospodářské politiky, které bude podporovat dlouhodobě udržitelný hospodářský růst, a tím samým bude mít pozitivní dopad na hospodářskou politiku země. Přepokládané posílení kursové stability by mělo na úrovni firem vést k levnějšímu financování. Výhoda poklesu úrokových sazeb z tohoto titulu se však týká zejména zemí s vyšší rizikovou prémií. Rozhodně nebude dlouhodobě nižší hladina tržních úrokových sazeb v ČR automaticky garantována přijetím eura. Ale lze očekávat, že rozpětí mezi výpůjčními a zápůjčními sazbami komerčních bank poklesnou a sníží tak náklady na

86

Zpracováno dle materiálu „Study of euro introduction impact on the economy of the Czech Republic“ dostupný ke stažení na stránkách: www.striz.cz/pdf/08netech.pdf 87 MACH, P. (2002) 88 T.CHLÍK, J. MARKOVÁ: Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie,2004.s 16

39

obstarání kapitálu. Dopad snížení reálných úrokových sazeb v ČR o jedno procento by se mělo odrazit v růstu HDP o 0,06%.

4.1.2 Omezení kurzového rizika Při zavedení jednotné měny se kurzové riziko snižuje na nulu, což přispívá k výraznému snížení celkové rizikové prémie. V důsledku otevřené ekonomiky s velkým podílem zahraničního obchodu omezení kurzového rizika má významný přínos na všechny subjekty zapojené do finančních transakcí. To jsou především podniky, investory, veřejný sektor a také občany. Při cestách do zahraničí nejvíce kurzovemu riziku vystaveni občané. Protože v průběhu času může dojít ke změně měnového kurza CZK/EUR, což při posilováni koruny bude znamenat pro občana ztrátu. Při mezinárodních obchodních transakcích podniky svou činností působí na změnu měnových kurzů. Proti riziku ztráty vytékající ze změny měnového kurza, podniky obvykle používají některé nastrojí finančních trhů, jako jsou například měnové opce, avšak to zvyšuje jejich transakční náklady. V okamžiku realizace eurových finančních operací pro investory a veřejný sektor také vstupuje riziko změny měnových kurzů. Zrušení měnových fluktuací přinese výhody především pro české podniky vyvážející či dovážející do nebo ze zemí eurozóny se již nebudou muset obávat náhlé změny kurzu koruny, která jim v současnosti přináší nečekané ztráty či zisky. Tato výhoda bude se týkat všech devizových operací uskutečňovány se zeměmi eurozóny, ale kurzové riziko vůči ostatním zemím bude nadále existovat. S odpadnutím kurzového rizika také souvisí šance na přilákání většího počtu

zahraničních investorů z eurozóny, kteří podnikají nebo chtějí podnikat v ČR. Zvýšení zahraničního obchodu bude doprovázeno zvýšením zaměstnanosti a celkové životní úrovně v České republice. Odhadnuty přínosy z omezení kurzového rizika pro podnikatele na 1,4 % HDP.

4.1.3 Vyšší transparentnost cen Cenové rozdíly pro zcela stejné výrobky mezi zeměmi EU jsou poměrně vysoké, v průměru 30%. Při vstupu země do eurozóńy ceny na zboží a služeb se stanou snadno srovnatelné a ne bude proto nutné přepočítávat cenové hladiny. Spotřebitel si tak může vybrat cenové nejdostupnější produkt nabízený prodejcem také v jiném členském státě Evropské Unie. 40

Snadnost porovnávání cen povede ke zvýšené intenzitě konkurenčního prostředí, vytváří tak tlak na hospodářský růst a sblížení cen směrem dolů. Využití tohoto potenciálu závisí na ochotě spotřebitelů vyhledávat informace o cenách v jiných zemích eurozóny, co může být časově náročné a také bude ovlivňovat činitel neznalosti příslušného cizího jazyka. Podle zkušenosti nových členských zemí eurozóny, které euro zavedly v roce 2002, projevení efektu vyšší transparentnosti cen lze očekávat jenom v střednědobém horizontu.89 A to bude závisí jakmile obchodníci zaregistrují výraznější ochotu spotřebitelů kupovat zboží napříč členskými státy eurozóny. Pro Českou republiku tento přínos zpočátku přechodu na euro bude také jen mírný.

4.1.4 Snížení transakčních nákladů Přijetí eura je spojeno s eliminací nákladů na směnu peněz a transakčních nákladů souvisejících s konverzí měn. Transakční náklady jsou považované za představitele všech dodatečných nákladů a ztrát efektivnosti, které nese mnohonásobnost měn. Tyto náklady lze rozlišit na finanční a administrativní. Finanční náklady vznikají v souvislosti s konverzí jedné měny do druhé v případě obchodu a cestovního ruchu, jejich výše závisí na rozdílu nákupního a prodejního kurzu jednotlivých měn, druhu měny či druhu a objemu transakce. Administrativní náklady spočívající v nutnosti zabezpečit devizové operace: zahrnují osobní náklady na zaměstnance zajišťující devizové operace, náklady na správu účetních systémů umožňujících zpracování dat ve více měnách. Před zavedením eura byla v EU výše transakčních nákladů odhadována na 20 až 25 miliard euro, přičemž většině byly vystaveny podniky. V rozmezí 0,15 až 0,20 % objemu transakce jsou odhadovány finanční transakční náklady spojené s realizací pohledávky v zahraniční měně prostřednictvím bankovních převodů. Přijetím jednotné měny nepochybně dojde k úspoře jak finančních tak také administrativních transakčních nákladů. Velikost úspory transakčních nákladů závisí na tom, jak často a v jakém množství se národní měna používá jako mezinárodní platební jednotka, dále na otevřenosti ekonomiky a variabilitě měnového kurzu národní měny.90 Praktický význam je takový, že při cestování po zemích EMU obyvatelstvo nemusí směňovat peníze a platit s tím spojené poplatky. Dalším přínosem bude úspora administrativních transakčních nákladů, která souvisí se zmenšením držby valut, s rychlejším vyřizováním bankovních převodů mezi jednotlivými zeměmi a také zjednodušením účetnictví v podnicích. Evropská Komise stanovila tyto výhody 89 90

Evropská komise, 2007.s 22 L. LACINA, a kol.: Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii,2007

41

a dospěla k číslu mezi 13 a 20 miliardami Euro za rok.91 Podle odhadu viceguvernéra ČNB Miroslava Singera úspory transakčních nákladů v České Republice bude ve výší 0,5 % HDP. Vzhledem k rychlému rozvoji českého finančního systému a sílící konkurenci mezi bankami zvláště v oblasti podnikové klientely se tento odhad významně neliší od odhadů transakčních nákladů ve vyspělých členských zemích eurozóny.92

4.2 Rizika zavedení společné měny Společná měna je spojena s množstvím nesporných výhod, ale také s některými riziky. Za největší riziko členství v měnové unii lze povazovat ztrátu autonomní měnové a kurzové politiky. To bude znamenat, že ČNB po vstupu do eurozóny ztrácí pravomoci ovlivňovat ekonomiku pomocí monetárních nástrojů – regulace množství peněz v oběhu a úrokové míry. Přílišná rozdílnost evropských ekonomik je vystavuje větší pravděpodobností vzniku asymetrického šoku. V případě asymetrického šoku by nejspíš neexistoval stejně účinný nástroj, který by nahradil monetární politiku a zmírnil již zmiňované asymetrické šoky. Další problémem může být riziko plynoucí z rozdílu ekonomických úrovní cenových hladin, kdy by mohlo dojít k problému s konkurenceschopností na straně jedné a s problémem možnosti optimálního ekonomického růstu při nízké míře inflace na straně druhé. Nejvážnější je rizika spojena s kurzovým kritériem a inflačním kriteriem, proto následující subkapitoly budou se zabývat popisem těchto rizik. Odstranění kurzových rizik je však výhodné z hlediska úspory nákladů českých podnikatelů.

4.2.1 Riziko inflačního kritéria Splnění Maastrichtských konvergenčních kritérií neznamená automatický přístup do eurozóny. Důležité je také prokázat udržení inflační kriterií i v budoucnu. Inflační kritérium lze charakterizovat

jako stanovení inflačního cíle s horním tolerančním limitem 1,5 %.

Maastrichtské inflační kritérium je zaměřeno pouze na nominální konvergenci: země, které mají jednotnou nominální úrokovou sazbu, by měly mít pokud možno stejnou míru inflace. Jinak totiž bude úroková sazba, stanovená Evropskou centrální bankou, pro země s vyšší inflací příliš nízká a pro země s nízkou inflací by mohla být příliš vysoká. Ekonomiky s vysokou inflací se pak "přehřívají" a ekonomiky s nízkou inflací jsou "podchlazené".93

91

EC Commission (1990)

92

PEČINKOVÁ ,I: Euro versus koruna. Riziko a přínosy jednotné evropské měny pro ČR, 2008, str. 60

93

HOLMAN,R (2006)

42

Mnoho obyvatel eurozóny si období, kdy vlastní měnu vyměnili za euro, ztotožnili s obdobím velkého zdražování94. Obyvatelé Německa si dokonce vytvořili termín „Teuro“, které je spojením slov drahý a euro. V Lotyšsku a na Islandu finanční krize v roce 2008 vyústila v největší hospodářskou recesi z evropských zemích, a logicky byla nejvyšší míra inflace. Přes 10% hranici se inflace vyšplhala ještě v Litvě, Bulharsku, a Estonsku. Ve všech východoevropských zemích byla inflace podstatně vyšší než v západní Evropě. Nejnižší míra inflace byla v Nizozemí, Švýcarsku a Portugalsku.95 Tabulka 7: Meziroční míra inflace v zemích EU (v %, prosinec 2008 oproti prosinci 2007)

Zemé Rocní inflace (v %) Lotyšsko 15,3 Island 12,8 Bulharsko 12,0 Litva 11,1 Estonsko 10,6 Rumunsko 7,9 Česko 6,3 Maďarsko 6,0 Slovinsko 5,5 Malta 4,7 Belgie 4,5 Kypr 4,4 Řecko 4,2 Polsko 4,2 Španělsko 4,1 Lucembursko 4,1 Slovensko 3,9 Finsko 3,9 EU 3,7 Dánsko 3,6 Itálie 3,5 Norsko 3,4 Eurozóna 3,3 Švédsko 3,3 Francie 3,2 Rakousko 3,2 Německo 2,8 Portugalsko 2,7 Švýcarsko 2,3 Nizozemí 2,2 Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 8/2009

94

Tzv. syndrom-vnímané inflace

95

Zpracováno dle materiálu „EU: inflace v roce 2008 byla vysoká“ uveřejněného na stránkách: http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/209610-eu-inflace-v-roce-2008-byla-vysoka/

43

Rozdílný inflační vývoj v jednotlivých zemích eurozóny lze přičítat působení různých faktorů. Jedná se o různé reakci členských zemí na opatření měnové politiky, rozdílné produktivitě práce, rozdílné síle odborů a tlaku na

mzdový

růst v jednotlivých

zemích, a

s tím

souvisejícím rozdílnému růstu cenových hladin96 nebo zakořeněným inflačním očekáváním. Po vstupu České republiky do eurozóny nelze očekávat, ze dojde k rychlému sblížení inflace ČR s eurozónou. Ale česká koruna má volně pohyblivý kurs, promítá se reálná konvergence zčásti do zhodnocování koruny, což snižuje inflaci. Podle odhadů dnes činí rovnovážná apreciace koruny asi 3 % ročně. Kdybychom zavedli euro nyní, zvýšila by se u nás inflace zhruba o 3 %, tedy k hodnotám kolem 6 %.97 A proto v České republice by se mělo skokovému zvýšení cen zabránit povinností všech obchodníků uvádět cenu zboží v českých korunách i eurech současně, a to po dobu minimálně půl roku před zavedením eura a rok po zavedení.

4.2.2 Riziko kurzového kritéria Maastrichtské kritérium kurzové stability předepisuje povinnou dvouletou účast v kurzovém mechanismu ERM-II, kterou pojímá jako testovací období, ve kterém bude česká koruna vystavena možným rizikům, spojeným s přechodem na kurz fixovaný. V případě nesprávné konverze ekonomika zemí se vystavuje riziku bolestivého přizpůsobovacího procesu v podobě nadměrných deflačních či inflačních tlaků. Pokud by centrální parita byla stanovena příliš nízko, došlo by k poklesu hodnoty finančních aktiv a fondů denominovaných v domácí měně. V případě vysoko stanovené parity, hrozila by exportérům dané ekonomiky ztráta

konkurenceschopnosti. Při volbě kurzového režimu musí země zohlednit své

strukturální charakteristiky jako mobilitu výrobních faktorů, pružnost mezd a cen, velikost a otevřenost země, charakter a symetričnost případných šoků, uspořádání finančního systému,historickou důvěryhodnost měnové politiky. Při vstupu do měnové unie není důležité pouze stanovení centrální parity, ale i určení přepočítacího koeficientu, tedy kurzu, na jehož základě dojde v okamžiku vstupu do měnové unie k přepočítání všech cen z národní měny daného státu na eura. Aktuálním režimem měnové politiky ČNB je cílování inflace. V této souvislosti vzniká otázka konzistence strategie cílování inflace s kurzovým mechanismem ERM II. V podmínkách cílování inflace při současné účasti v ERM II existují tak vedle sebe fakticky dva cíle měnové politiky - cíl pro inflaci a cíl pro devizový kurz. To může vést až k erozi srozumitelnosti 96 97

Balassa-Samuelsonův efekt HOLMAN,R (2006)

44

měnové politiky s dopadem na kredibilitu centrální banky a efektivnost, s jakou provádí svou stabilizující činnost. Tento problém je menší v případě, že bude účast v ERM II omezena jen na krátké období dvou let. V případě delšího pobytu v ERM II nebo v případě nedostatečně kompatibilních hospodářských politik by mohla kombinace cílování inflace a fixního kurzu s fluktuačním pásmem vést k makroekonomickým tlakům. Pohybům devizového kurzu věnována zvýšená pozornost i v rámci režimu cílování inflace, proto že relativně stabilní devizový kurz je v malé otevřené ekonomice vždy důležitým předpokladem stabilizace cenového vývoje.98 Stanovení konverzního poměru české koruny bude patřit ke zcela zásadním hospodářským rozhodnutím, a proto stojí za zvážení, zda neodvíjet budoucí chování měnové politiky právě od tohoto momentu.

4.3 Zkušenosti vybrané členské země eurozóny Slovensko může svou zkušeností jít příkladem pro Českou Republiku a usnadnit jí přípravy na přijetí eura. Proto že tyto země mají podobnou hospodářskou situací, společné historické události, a také mentalitu jejích občanů.

4.3.1 Zavedení eura na Slovensku Samotným vstupem do Evropské unie v roku 2004 se Slovensko zavázalo na začlenění do eurozóny a přijetí jednotné měny euro. Slovensko patří k zněmím, které svůj vstup nemusely odsunout z důvodu neočekávaného zhoršení plnění konvergenčních kritérií. Kritérium dlouhodobých úrokových měr Slovenska republika splnila a bez jakýkoliv problémů, stejně jako s výší veřejného dluhu, který za rok 2007 byl vykázán ve výši 29,4 %99. Ale největší napětí bylo kolem splnění inflačního kritéria, Slovensko

se

dlouhodobě

pohybovalo nad referenční hranici a k poklesu došlo během roku 2007. Za období duben 2007 – březen 2008 Slovensko inflační kritérium splnilo, a to s rezervou celého 1 %, když vykázalo meziroční míru inflace ve výši 2,2 %. Kritérium veřejných financí Slovensko také splnilo, když vykázalo v 2007 deficit ve výší 2,2 %.100 28. listopadu 2005 slovenská koruna vstoupila do kurzového mechanizmu ERM II a centrální parita byla stanovena na úrovni 38,455 SKK/EUR. Vzhledem k posilujícímu trendu slovenské

98 Zpracováno dle materiálu „Kurzový mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium“ uveřejněného na stránkách ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_cervenec/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_03_cervenec_p1.htm l 99 Eurostat 100 Eurostat

45

koruny byla 19. března 2007 slovenská koruna revalvována o 8,5 % na 35,4424 korun za euro.101 Graf 2: Vývoj kurzu SKK/ EUR

V březnu 2008 mělo Slovensko splněno, jak pokud jde o deficit veřejných financí, míru inflace či stabilitu dlouhodobých úrokových sazeb, tak pokud jde o stabilitu směnného kurzu. Evropská komise proto v květnu 2008 doporučila zemím EU přijmout Slovensko do eurozóny Národní banka Slovenska a vláda Slovenské republiky určila 1. leden 2009 jako datum zavedení eura na Slovensku. Do konce roku 2009 budou koruny za eura měnit všechny komerční banky, od ledna 2010 již pouze Národní banka Slovenska. Přechod k euru, který se uskutečnil podle scénáře velkého třesku spočívajícího v současném zavedení bezhotovostní i hotovostní podoby eura, proběhl díky včasné a důkladné přípravě po všech stránkách hladce a rychle, což se odrazilo i do kladného vnímání celého procesu veřejností. Nicméně rychlý rozvoj demonstrovaný Slovenskem se nedá automaticky považovat za záruku toho, že další vývoj bude nadále pokračovat stejným způsobem. Slovensko se bude muset vypořádat s množstvím rizik, které by mohly v budoucnu ohrozit udržitelnost růstu. Za největší riziko lze povazovat inflaci, která by mohla poskočit o pár procentních bodů. Po zavedení eura se bude sbližování cenových hladin odehrávat již pouze prostřednictvím vyšší slovenské inflace, a nikoliv přes posilující kurz slovenské koruny.102 Slovenský statistický úřad 20.1.2009 informoval že sledované ceny oproti konci roku 2008 stouply průměrně o 0,5 procenta. Statistici sledují vývoj cen 196 nejčastěji nakupovaných 101 Zpracováno dle materiálu «Kladné hodnocení připravenosti slovenské ekonomiky k přijetí eura» uveřejněného na stránkách: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_793.html

102

Měsíčník EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny dostupný ke stažení na stránkách: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Mesicnik_2008_08.pdf

46

položek, kde zjistili že nejvíce stouply ceny u zboží krátkodobé spotřeby pro domácnosti a to o 4,5%.103 „Slovenská obchodní inspekce“ kontroluje správnost duálního zobrazování cen v eurech i v korunách. „Sdružení slovenských spotřebitelů“ dohlíží na vývoj cen v době přechodu Slovenska na euro. Obchodníci na Slovensku mají po zavedení eura většinu tržeb v mincích což jim způsobuje vícenáklady, banky totiž od obchodníků účtují poplatky za manipulaci s mincemi. Slovenský premiér Robert Fico banky vyzval poplatky zrušit: “Pokud banky nesníží poplatky na nulu, příští týden schválíme v parlamentu zákon a poplatky za manipulaci s euromincemi budou zakázány” uvedl.104 Celkově je pro Slovensko, jako malou otevřenou ekonomiku, zavedení eura přínosné, protože výhody spojené s používáním jednotné měny převažují nad nevýhodami. Slovensko bude těžit z nízkých úrokových sazeb eurozóny, což podpoří investice a spotřebu. Pokles transakčních nákladů, vyšší transparentnost cen a odstranění kurzového rizika bude přínosem pro domácnosti a zejména pro podniky, které se stanou atraktivnějšími obchodními partnery. Rozhodnutí o přijetí eura na Slovensku ohodnotila i ratingová agentura Fitch, která Slovensku zvýšila rating dlouhodobých devizových závazků o jeden stupeň na A+. Jako důvod uvedla vstup země do eurozóny, která poskytne slovenské ekonomice ochranu před finančními otřesy a měnovou krizí.

103

Statistický úřad výsledky pohybů cen těchto položek aktualizuje každých deset dnů Zpracováno dle materiálu „EuroCeny na Slovensku rostou“ uveřejněného na stránkách: http://euro-cz.info/slovensko-maproblem-s-euromincemi/ 104

47

5

VÝSLEDKY

Konvergenční kritéria byla stanovena tak, aby účastnické země prokázaly slučitelnost stabilizační politiky a ekonomického vývoje, který vytváří předpoklady pro stabilitu eura. Maastrichtská kritéria tedy mají spíše pomoci rozhodnout o tom, zda nová země nebude svým vstupem znamenat ohrožení stability společné měny. Jde o nominálně nastavené limity, jejichž splnění neznamená dosažení reálné sladěnosti kandidátské ekonomiky v takovém stupni, že by přijetí eura přineslo státu více přínosů než nákladů. V současnosti kritérium dlouhodobých úrokových sazeb Česká republika plní s velkou rezervou a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti. Vážné problémy s jeho nenaplněním by mohly hrozit v případě, že nedojde k reformě veřejných financi, což by se mohlo projevit snížením ratingu ČR. Kritérium vládního dluhu prozatím Česká republika plní. Pokud ale nebudou provedeny potřebné reformy systému zdravotní péče a důchodového systému, lze očekávat v dlouhodobém horizontu jeho postupné zvyšování. Největší překážkou České republiky na cestě k k jednotné měně je neplněním kritéria udržitelnosti veřejných financí. Současné nastavení parametrů veřejných financí ČR však umožňuje ve střednědobém horizontu splnit kritérium vládního deficitu. Strukturální deficit by se měl v letech 2008 a 2009 pohybovat okolo 1,5 % HDP a v dalších letech by se měl postupně snižovat. V uplynulých letech Česká republika neměla problémy s dodržením kritéria cenové stability, nicméně pro rok 2008 došlo - vzhledem k proinflačním šokům - a k jeho neplnění105: inflace byla 6,3, což je o 3,2 p.b. nad referenční hodnotou.106 Pro rok 2009 ČNB předpokládá snížení inflace na přibližně 2,9 %. Kurzové kritérium nelze formálně vyhodnotit, neboť česká koruna se neúčastní systému měnových kurzů ERM II a není tedy stanovena ani centrální parita kurzu CZK/EUR. Byla vytvořena fiktivní centrální parity a zjistilo se, že Česká republika by toto kritérium splňovala: odchylky od průměrného kurzu v roce 2008 mohou být mohutné a při určitém souběhu vnějších i domácích faktorů může kurz 15% posílení dosáhnout i v kratším časovém horizontu. V roce 2008 Česká republika splnila tři ze čtyř stanovených kritérií: kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium vládního dluhu a kritérium deficitu veřejných financí. Pro rok 105 106

Jedná se o vliv úprav nepřímých daní, zvýšení snížené sazby DPH a spotřební daně na cigarety. Podle údajů ČNB

48

2008 došlo ke neplnění kritéria cenové stability. ČNB tedy má za to, že po odeznění jednorázového šoku z roku 2008 se inflace vrátí na původní nízké hodnoty a nový inflační cíl ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 p.b. platný od roku 2010 bude plněn.

49

ZÁVĚR Vstup České republiky do EU automaticky neznamená zavedení eura v České republice. Česká republika se zavázala, že jednotnou měnu zavede až po vytvoření potřebných podmínek. Ve Smlouvě o Evropské unii se mluví především o plnění maastrichtských konvergenčních kritérii, jejichž úkolem je sladit makroekonomické ukazatele zemí a připravit je na vstup do eurozóny. Míra reálné konvergence může odpovědět na otázku, zda je plnění maastrichtských kritérii ČR dlouhodobě udržitelné a jestli už nastala vhodná doba vstoupit do systému ERM II a přijmout euro. Reálnou konvergencí je sbližování hrubého národního produktu na obyvatele v paritě kupní síly a konvergence relativní cenové úrovně hrubého domácího produktu k zemím eurozóny. Ze zkušeností zemí, které již do eurozóny vstoupily, nejvíce zřetelným nesouladem zůstává rozdíl cenových hladin. Vyrovnávání cenových hladin probíhá prostřednictvím zvýšené inflace a již ne prostřednictvím apreciace nominálního kurzu, a to vede ke posilování kurzu, který zdražuje zboží a služby. Otázka spojení zavedení eura v ČR se zdražením je velmi důležitá: vedle zajištění dostatečné informovanosti by se ČR měla soustředit na zajištění duálního označování cen. Připojení k měnové unii je krok, který má nepochybně jak své přínosy, tak i náklady a rizika. Přínosy lze členit do různých kategorií podle toho, zda jsou bezprostředně spojený s zavedením eura nebo se v ekonomice projevují až zprostředkovaně působením přímých dopadů a projevují se většinou až ve střednědobém čí dlouhodobém horizontu. Největšími přínosy zavedení eura je snížení transakčních nákladů a zánik kurzového rizika. Tyto přínosy lze pozorovat především v oblasti mezinárodního obchodu a na finančních trzích a projevují se nejen efektivnější alokací kapitálu, a tím pádem i vyšším hospodářským růstem, ale také vznikem jisté formy pojištění vůči asymetrickým šokům. Je si však také nutné uvědomit, že s přijetím eura souvisí i celá řada nevýhod a rizik. Za největší riziko členství v měnové unii lze povazovat ztrátu autonomní měnové a kurzové politiky. Další problémem může být riziko plynoucí z rozdílu ekonomických úrovní cenových hladin, kdy by mohlo dojít k problému s konkurenceschopností na straně jedné a s problémem možnosti optimálního ekonomického růstu při nízké míře inflace na straně druhé. Z ekonomického hlediska je racionální začít usilovat o přistoupení k eurozóně v okamžiku, kdy potenciální přínosy daného kroku převýší náklady a rizika. Závěrem lze říci, že v České republice dochází k postupnému sbližování ukazatelů reálné a nominální konvergence se zeměmi eurozóny. V případě reálného HDP na hlavu se sice ČR 50

přibližuje hodnotám měnové unie, ale vstup do EMU bych zatím nezvažovala, a to proto, že hospodářsky cyklus s eurozónou není dostatečně sladěný. Na základě výše uvedené analýzy maastrichtských kritérií, přínosu i rizik společné měny a stavu reálné konvergence nemohu doporučit vstup do eurozóny v nejbližší možné době. Uspěchaný vstup by přinesl Česke republice pouze zpomalení hospodářského růstu a dodatečné náklady. Neexistuje totiž žádný spolehlivý způsob, jak přínosy a rizika zavedení jednotné evropské měny v ČR přesně kvantifikovat. Toto omezení vede často k názoru, že přijetí eura je problém čistě politickým, neboť přechod na společnou měnu bude v rukou vládnoucích politických činitelů, kteří o datu přistoupení České republiky do eurozóny rozhodnou. Při realizaci přijetí eura má ČR výhodu v tom, že může vycházet a čerpat ze zkušeností stávajících zemích eurozóny. To umožní předchazet zbytečným komplikacím a negativním důsledkům.

51

Seznam literatury: Monografie: BRŮŽEK, Antonín. Druhý rok realizace Evropské měnové unie a společné měny euro. 1. vyd. Praha: VŠE, 2001. 32 s. ISBN 8024501678. BRŮŽEK, Antonín. Euro je zde. 1. vyd. Praha: VŠE, 1999. 20s. ISBN 8070792396. CHLÍK Tomáš; MARKOVÁ Jana. Ekonomika České republiky v novém prostoru Evropské unie. Praha: CESES, 2004. II část, Monetární a fiskální aspekty začleňování do EU, s. 44-52. ISBN 80-86103-75-7. CIHELKOVÁ, Eva; JAKŠ, Jaroslav. Evropská integrace-evropská unie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 377s. ISBN 80-245-084-0. DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2008. 237 s. ISBN 978-80-7400-076-8. DRDLA Miloš; RAIS Karel. Evropská unie: evropská integrace a bankovnictví. 1. vyd. Praha:Vykladatelství a nakladatelství Computer Press, 1999. 133s. ISBN 80-7226-211-4 . KLVAČOVÁ, Eva. Prohlubování evropské integrace. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 212 s. ISBN 80-86419-78-9. KUČEROVÁ, Iran. Evropská unie: hospodářské politiky. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 347 s. ISBN 80-246-1212-7. LACINA, Lubor a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové uni. 1. vyd. Praha, C. H. Beck, 2007. 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1. vyd. Praha: VŠE, 2002. 254 s. ISBN 80-245-0431-6. PEČINKOVÁ, Ivana. Euro versus koruna: rizika a přínosy jednotné měny pro ČR. 2 rozšířené vyd. Brno: Centrum pro studium demokrace a kultury, 2008. 215s. ISBN 978-80-7325-138-3. SOUKUP, Petr. Základy teorie a praxe hospodářské politiky. 1. vyd. Praha: Bankovní institut Vysoká škola, 2007. III část, Koordinace hospodářské politiky: EU a ČR, s.100-135. ISBN 978-80-7265-125-2.

Články: ADAMEC, Ivan: Euro versus koruna aneb Není nutné spěchat [on-line]. c 2007 [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: . ČSÚ. Míra Inflace [on-line]. c 2008 [cit. 2009-01-18]. Dostupný z WWW: . ČTK. Slovensko si od eura slibuje rychlejší růst [on-line]. c2006 [cit. 2008-09-30]. Dostupný z WWW: . 52

Euro do roku 2012 bez reforem nebude [on-line]. c 2007 [cit. 2008-10-27]. Dostupný z WWW: . GOLA, P. EU: inflace v roce 2008 byla vysoká [on-line]. c 2009 [cit. 2009-02-26]. Dostupný z WWW: . HOLMAN, R. Nač držet inflaci jen kvůli euru? [on-line]. c2006 [cit. 2009-1-25]. Dostupné z WWW: . KLAUS, V. Může společná evropská měna přežít? Hospodářské noviny [on-line]. c2005 [cit. 2008-24-10]. Dostupný z WWW: . Kladné hodnocení připravenosti slovenské ekonomiky k přijetí eura [on-line]. c 2008 [cit.2009-01-24]. Dostupný z WWW: . KRÁLÍČEK, Tomáš: O přijetí eura na Slovensku rozhodne vývoj inflace [on-line]. c 2008 [cit.2009-01-31]. Dostupný z WWW: < http://finweb.ihned.cz/c4-10076490-23583380%20%20006000_d-o-prijeti-eura-na-slovensku-rozhodne-vyvoj-inflace>. KRALICEK, Tomas: Slovensko chce prijmout euro i za cenu restrikci. [on-line]. c2007 [cit. 2009-01-30]. Dostupný z WWW: < http://ihned.cz/3-22139050-polsko+a+euro000000_d-16>. MACH, P. Kdy má ČR usilovat o připojení k euro? Sborník CEPu [on-line]. c 2002 [cit. 2009-11-01]. Dostupný z WWW: . Slovensko má problém s EuroMincemi [on-line]. c 2009 [cit. 2009-02-24]. Dostupný z WWW: .

Internetové zdroje: ČNB. Oficiální stránky .

České

národní

banky

[online].

Dostupný

na

WWW:

ECB. Oficiální stránky Evropské centrální banky [online]. Dostupný na WWW: . EurActiv. Český informační portal o dění v EU [online]. Dostupný na WWW: . Europa. Portál EU [online]. Dostupný na WWW: .

53

Euroskop. Oficiální stránky Úřadu vlády ČR o EU [online]. Dostupný na WWW: . Eurostat. Statistické údaje, [online]. Dostupný na WWW: . Evropská komise. Oficiální stránky Evropské komise [online]. Dostupný na WWW: . Ministerstvo financí ČR. Oficiální stránky MF ČR [online]. Dostupný na WWW: . Úřad pro oficiální publikace Evropských společenství [online]. Dostupný na WWW: . Wikipedia. Oficiální stránky otevřené encyklopedie Wikipedia [online]. Dostupný na WWW: . Zastoupení Evropské komise v ČR [online]. Dostupný na WWW: .

54

Seznam tabulek: Tabulka 1: Pevně stanovené přepočítací koeficienty eura........................................................ 10 Tabulka 2: Veřejný deficit a veřejný dluh v EU (v %)............................................................. 16 Tabulka 3: Harmonizovaný index spotřebitelských cen........................................................... 16 Tabulka 4: Saldo sektoru vládních institucí ............................................................................. 36 Tabulka 5: Vládní dluh ............................................................................................................. 37 Tabulka 6: 10 leté úrokové sazby z vládních dluhopisů na sekundárním trhu ......................... 38 Tabulka 7: Meziroční míra inflace v zemích EU ..................................................................... 43

Seznam grafů: Graf 1: Nominální kurz CZK/EUR .......................................................................................... 35 Graf 2: Vývoj kurzu SKK/ EUR .............................................................................................. 46

55