Bakalářskou práci správně a bez chyb

Bakalářskou práci správně a bez chyb Datum konání: 12. 10. 2012 Místo konání: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (učebna G13) Název přednášky: Bakalářskou práci správně a bez chyb Přednášející: Mgr. Hana Žižková Počet účastníků: 30 Zpracovaly: Diatelová Irena, Hanušková Petra, Koláčková Eva, Marková Tereza

V pátek dvanáctého října se konala první přednáška podzimního přednáškového cyklu podporovaného projektem INOVA.CZ. Svou prezentaci na téma „Bakalářskou práci správně a bez chyb” představila Hana Žižková. Přednášky se zúčastnilo více než třicet posluchačů, mezi nimiž nebyli jen studenti oboru Český jazyk se specializací počítačová lingvistika, ale i jiní studenti, které toto téma zaujalo. Účastníci se dozvěděli, jak by měla vypadat kvalitní bakalářská práce, jak svou práci tvořit efektivně a čeho by se měli při psaní vyvarovat. Medailonek Hany Žižkové Hana Žižková vystudovala obory Český jazyk a literatura a Mediální studia a žurnalistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 2001 získala titul Mgr. V rámci projektu Sokrates studovala Mediální studia na Helsinské univerzitě ve Finsku, kam se poté odstěhovala na osm let. Ve svém oboru má bohaté zkušenosti. Pracovala v soukromých rádiích, ale i v Českém rozhlase. Jako korektorka spolupracovala se dvěma časopisy. Nyní koriguje texty ve dvou nakladatelstvích. Momentálně externě spolupracuje s Katedrou informačních technologií na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde přednáší v rámci předmětů Základy odborného stylu a Prezentační dovednosti. Dále vyučuje Korektorská cvičení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (Centrum počítačové lingvistiky Ústavu českého jazyka). Bakalářská práce Bakalářská práce je specifickým žánrem vědecké komunikace. Jejím cílem je přesvědčit komisi, že je student po třech letech studia schopen napsat kvalitní text. Než se student pustí do psaní své bakalářské práce, musí si nejdříve zvolit téma, které by nemělo být příliš široké, ale spíše úzce zaměřené. Poté si nesmí zapomenout zapsat příslušné semináře

k bakalářské práci (PLIN001 Bakalářská diplomová práce a PLIN002 Seminář k bakalářské diplomové práci) a vypracovat miniprojekt, v němž bude nastíněn obsah a cíle práce. V miniprojektu je potřeba uvést i seznam literatury, kterou student plánuje ve svém díle použít. Jaké požadavky má Filozofická f akulta Masarykovy univerzity na své studenty? Rozsah bakalářské práce je dán na sedmdesát tisíc znaků, písmo musí být patkové kvůli lepší čitelnosti. Student by neměl opomenout věci jako titulní list práce, prohlášení o původnosti, obsah, seznam použité literatury, poznámkový aparát, správné citování zdrojů a bibliografických údajů – fakulta uznává pouze normu ISO 690. Spisovný jazyk a psaní bez chyb je samozřejmostí. Neméně důležité je rovněž datum odevzdání. Pokud chce jít student ke státnicím v červnu, musí práci odevzdat do 30. dubna, jestliže plánuje složit závěrečnou zkoušku v lednu, termín odevzdání je do 30. listopadu. Studijní oddělení otevírá v Informačním systému archiv k odevzdání závěrečné práce. Tištěná verze se ve dvou kopiích odevzdává vedoucímu, ten pak jednu předá oponentovi k posouzení. U státní závěrečné zkoušky je jedna verze vrácena studentovi, druhá je zarchivována. Nyní se podívejme, jak bychom postupovali při výběru a psaní bakalářské práce. Téma bakalářské práce První věcí, kterou musíme jako studenti udělat, je vybrat si pro svou diplomovou práci vhodné téma. Při výběru tématu je potřeba pečlivě zvážit, co zvládneme se svými schopnostmi zpracovat. Nejvhodnější je vybrat si takové téma, které je nám nějakým způsobem blízké, zajímá nás a které určitým způsobem známe. Při psaní bakalářské práce strávíme s tématem několik týdnů a měsíců, proto by se mělo jednat o téma, o němž budeme psát s chutí a práce nás bude bavit. Výběr vedoucího práce je další důležitý krok, který je potřeba pečlivě promyslet. Musíme zvážit, zda vedoucí splňuje naše očekávání, jestli má dostatek zkušeností s vedením prací a jaký má přístup k práci. Každý z těchto faktorů je rozhodující pro výběr vhodného tématu. Pokud si stále nejsme jisti, můžeme si zkusit odpovědět na otázky: co chci zjistit, jak to budu zjišťovat a k čemu chci dojít. Pokud si na tyto otázky nedokážeme odpovědět, pravděpodobně téma není vhodné. Témata pro obor Český jazyk se specializací počítačová lingvistika jsou uvedena v Informačním systému Masarykovy univerzity (položka Student, sekce Závěr studia: Balíky závěrečných prací). V ojedinělých případech je možné zvolit si i jiné téma práce, avšak tento výběr je potřeba konzultovat s garantkou oboru docentkou Hladkou. Pokud už máme téma vybrané, definujeme si tematický rozsah práce. Jak již bylo zmíněno, čím užší téma, tím lépe se zpracovává. Proto je dobré si téma co nejvíce vymezit. Na základě tématu a rozsahu práce následně volíme klíčová slova. Ta jsou pro další činnosti na bakalářské práci velice důležitá. Podle klíčových slov můžeme začít tzv. informační přípravu neboli vyhledávání různých textů, knih a článků, s jejichž pomocí získáme přehled o tom, co bylo o našem tématu již řečeno a sepsáno.

Inf ormační zdroje Pro práci s odborným textem, jako je bakalářská práce, rozeznáváme dva druhy pramenů:  primární prameny: původní prameny, které obsahují souvislý text  sekundární prameny: informují o existenci primárních pramenů (bibliografie, katalogy).

Občas, zvláště u novějších témat a objevů, se dá sehnat literatura pouze online. S tímto jevem vyvstává častá otázka, jestli je možné použít internet jako zdroj? Ano, je to možné, ale musíme umět rozlišit, zda se jedná o kvalitní text. Jak to poznáme? Podle jména autora, uveřejnění pracoviště, jména firmy nebo vydavatele. Důležitým kritériem je i aktuálnost. Po „přelouskání“ všech zdrojů bychom si měli určit, která literatura je vhodná a která ne. Pracujeme jen se zdroji, které se nám hodí a týkají se tématu. Během práce s literaturou nám pod rukama projde tolik knih, že si po čase nevzpomeneme, kde jsme co četli. Proto je dobré značit si příslušné bibliografické údaje bokem. Důležité je značit si i čísla stránek. Není na škodu přidávat vlastní postřehy, názory a otázky. To vše napomáhá k utřídění zdrojů. Osnova Jakmile máme stanoveno téma a hotovou informační přípravu, měli bychom si vypracovat osnovu. Při sestavování osnovy můžeme využít tzv. myšlenkovou mapu, tj. efektivní nástroj na třídění myšlenek. Principem myšlenkové mapy je to, že napíšeme doprostřed papíru téma bakalářské práce a odtud dále navazujeme myšlenky a nápady, které nás k danému tématu napadají. Pro tvorbu myšlenkových map existují také počítačové programy, např. FreeMind. Pokud již máme ujasněno, jak bude práce vypadat, můžeme si zvolit příhodný kompoziční postup pro naše téma. Rozlišujeme tyto kompoziční postupy:  problém – řešení;  situace – možnosti – návrhy;  tvrzení – nesoulad – krize – hledání nového řešení;  situace – metody – výsledky – diskuze. Vybrat vhodný kompoziční postup je velice důležité, protože správný kompoziční postup nám vyznačí cestu bakalářskou prací a usnadní nám další práci s textem. Dále je nutné zamyslet se nad součástmi textu. Na začátku práce je potřeba uvést čtenáře do širší problematiky tématu a shrnout současný stav bádání, které se vztahuje k tématu. V žádném případě však nezačínáme „od nepaměti“, pro bakalářskou práci by byl tento kontext příliš široký. Můžeme napsat, co nás vedlo ke zkoumání právě tohoto tématu, není to však povinné. Naopak povinné a velice důležité je jasně zformulovat cíle práce. Na začátku textu musí být jasně uvedeno, co je cílem práce, jaký navrhujeme způsob řešení a jaké použijeme prostředky k dosažení námi stanoveného cíle. Na konec pak shrneme, k jakému závěru jsme dospěli. Vlastní text bakalářské práce by měl být shrnut do 4–6 kapitol. Začněme psát od toho, co je pro nás zřejmé a nejjednodušší, a dostaneme se k tomu, co je pro nás složitější. Nejdůležitější části bakalářské práce jsou úvod a závěr. Proč? Tyto části jsou v celé práci nejčtenější a čtenáři si závěr práce pamatují ze všeho nejvíc. Je proto dobré psát tyto části až nakonec, ve chvíli, kdy máme veškeré znalosti o tématu srovnané a náš výzkum je u konce. Jazykové prostředky Bakalářská práce by svými jazykovými prostředky měla odpovídat náležitému odbornému stylu. Hlavní zásadou tohoto stylu je nutnost užití spisovného jazyka výhradně v neutrální formě (např. hovorové „moc“ nahradíme slovem „příliš“, „prostě“ za „zkrátka“ apod.). Pokud si při psaní práce nebudeme nějakým slovem jistí, uděláme lépe, pokud se podíváme do slovníku, než abychom použili hovorový výraz. Do odborného stylu patří užívání cizích slov a terminologie – všechny užité termíny však musí být v bakalářské práci i vysvětleny, a to ihned při prvním výskytu termínu v textu. Časté jsou v odborném stylu také zkratky, i ty musí být vysvětleny. Následně mohou být veškeré použité zkratky shrnuty na konci práce v seznamu zkratek. Nesmíme také opomenout věcnou správnost a objektivnost oproštěnou od autorových emocí, jež se od odborného textu očekává. Do odborného stylu patří i různé tabulky, grafy, rejstříky apod. Při výběru stylu psaní musíme také zvážit, jakým způsobem projevíme postoj autora k textu. Zde se nám nabízejí dvě možnosti – autorský plurál a autorský singulár. Při užití autorského singuláru

vystupuje do popředí práce autor, naopak při užití umírněnější varianty autorského plurálu je dáván důraz především na text. Autorský plurál může vycházet také z toho, že pracujeme v kolektivu. Vyučující na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity doporučují spíše autorský plurál, ale konečné rozhodnutí vždy náleží autorovi práce. Nezáleží na tom, jakou variantu zvolíme, avšak pravidlo zní: „Vyberte si jeden autorský postoj a striktně ho dodržujte v celém odborném textu.“ Mezi další doporučení, jež nám mohou pomoct při psaní bakalářské práce, patří dodržování pravidla jedna myšlenka = jeden odstavec. Odstavec je základní stavební jednotkou odborného textu, proto by měl obsahovat pouze jednu myšlenku. Odstavce by na sebe měly logicky navazovat, čímž zajistíme přehlednost a srozumitelnost práce. Vzhledem k tomu, že rozsah bakalářské práce je omezen na sedmdesát tisíc znaků, není příhodné používat košaté věty, které text prodlouží na úkor obsahu. V bakalářské práci je lepší používat méně slov a více obsahu. Citace a bibliografické zápisy Při psaní odborného stylu jistě budeme potřebovat citáty, tedy: „doslovné uvedení cizího výroku uvedené kurzivou a doplněné citací“ (Fiala, 2007). Tyto citáty musíme ve své práci spojit s bibliografickým údajem knihy, z níž citujeme. K tomu nám slouží citace. I při parafrázování, tedy při: „volném přeformulování myšlenky jiného autora“ (srov. Biernátová, 2012), uvádíme citaci. Jaké jsou důvody k používání citací? Za prvé z právních důvodů: nesmíme porušovat autorská práva, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Za druhé z důvodů odborných: citáty a citace dodávají naší práci na věrohodnosti a ukazují, že jsme schopni pracovat s prameny. Jestliže citáty a citace neužíváme, je téměř jisté, že naše „opisování“ cizích myšlenek bude odhaleno. Právě na odhalování plagiátů můžeme použít službu, kterou nabízí webová stránka Theses.cz. Při bibliografickém zápisu musíme dodržovat mezinárodně platné citační normy: ČSN ISO 690 Bibliografické citace a pro elektronické dokumenty ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části. Musíme také rozlišovat, citujeme-li z monografie, příspěvku ve sborníku, článku v časopise, nebo z elektronického příspěvku. Při tvorbě bibliografického zápisu nám může pomoci generátor citací na www.citace.com nebo taky e-learningová učebnice Masarykovy univerzity Metodika tvorby bibliografických citací, která se v roce 2011 stala e-learningovou knihou roku.

Čeho se při psaní bakalářské práce vyvarovat? Na závěr přednášky připojily magistra Žižková a docentka Hladká pár postřehů, čeho by se měli studenti vyvarovat během psaní diplomových prací. Tady je seznam nejdůležitějších bodů:  Zakázané výrazy: cítím, narazili jsme (na problém), přišlo mi.  Nestřídat časy – působí to špatně a neorganizovaně.

      

Jasná formulace myšlenek, neopakovat se. I když používají autorský plurál ženy, na konci l-příčestí se píše i (jak jsme si řekli dříve...). Nezapomenout na seznam zkratek. Vedoucí a oponent bakalářské práce čtou dílo celé, ale komise čte většinou jen úvod a závěr – proto dbát na to, aby byly pečlivě sepsány. Závěr nesmí obsahovat formulace typu: „téma se mi líbilo“, ani další citace. Do závěru se píše pouze shrnutí vlastního díla. Nezapomeňme po sobě text kontrolovat, můžeme použít i počítačový korektor (i když odhalí asi jen šedesát procent chyb, jako kontrola pravopisu a překlepů postačí). Elektronický archiv závěrečných prací Masarykovy univerzity je veřejný, přístup do něj má každý. Této možnosti často využívají potenciální zaměstnavatelé, u nichž žádáme o práci, nebo novináři, kteří čtou práce slavných osobností. Na tento fakt bychom měli myslet a snažit se odevzdat kvalitní text, protože prostřednictvím bakalářské práce si o nás lidé dělají obrázek.

Závěr přednášky, diskuze Téměř dvouhodinová přednáška byla velkým přínosem pro všechny zúčastněné studenty. Magistra Žižková ve své prezentaci obsáhla všechna důležitá témata spojená s tvorbou bakalářské práce. Přes základní požadavky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity k bakalářské práci a doporučení k výběru tématu jsme se dostali k inovativní myšlenkové mapě, k použití vhodných výrazových prostředků a také k poučení, jak správně citovat a uvádět bibliografické údaje. Z vlastních zkušeností uvedla přednášející i několik užitečných rad, čeho je dobré se při psaní odborného textu vyvarovat. V závěru přednášky Bakalářskou práci správně a bez chyb byl prostor pro diskuzi, kdy studenti pokládali konkrétní dotazy k tvorbě diplomové práce a magistra Žižková všem pohotově odpověděla nebo je nasměrovala, kde mohou najít odpověď na svou otázku. Následující reakce studentů jen dokazují, že přednáška byla velmi užitečná jak pro studenty, které psaní bakalářské práce teprve čeká, tak i pro ty, kteří už zkušenosti s psaním diplomové práce mají. Pavlína Sedlářová, studentka třetího ročníku oboru Český jazyk se specializací počítačová lingvistika, zhodnotila přednášku následujícími slovy: „Státnice a odevzdávání bakalářské práce se nepříjemně blíží, proto mi přednáška víc než nahrála do not. Kdybych měla přednášku ohodnotit známkou, nepochybně to byla jednička – za atraktivitu a poutavost tématu a osvěžující přístup. Pochvalu si určitě zaslouží i názorná ukázka myšlenkové mapy, která se bude hodit každému, kdo se chystá na bakalářku.“ A jak se líbila přednáška těm, kteří svou bakalářskou práci již odevzdali? Veronika Hájková už má svou bakalářskou práci dávno odevzdanou a ohodnocenou. Byla i jí přednáška přínosem? „Ještě než jsem na přednášku šla, myslela jsem si, že nic převratného neuslyším. Svou první bakalářskou práci jsem totiž psala už před dvěma lety a se vším jsem si musela poradit sama. Už když jsem viděla osnovu přednášky, byla jsem příjemně překvapena a oceňovala jsem jasnost, jednoduchost, přesnost a praktičnost, se kterou magistra Žižková dokázala vystihnout důležitá fakta. Mrzí mě, že nic podobného se na fildě nedělalo, když jsem psala svou první práci. Pomohlo by mi to v ujasnění základních požadavků a postupů.” Setkání bylo příjemným zážitkem i pro samotnou přednášející: „Jak napsat bakalářskou práci je velmi široké téma, snažila jsem se proto vybrat to, co by vám studentům mohlo práci usnadnit. A jak se mi přednášelo? Moc hezky, bavilo mě to a myslím, že to bylo i vidět.”