JAK ZATEPLIT FASÁDU SPRÁVNĚ A BEZ CHYB

JAK ZATEPLIT FASÁDU SPRÁVNĚ A BEZ CHYB Zkušenosti postřehy tipy a rady

ROMAN STUDENÝ

Rád bych poděkoval všem, co mi pomohli s realizací této knihy. Především společnostem BAUMIT, CERESIT, WEBER TERRANOVA, STYROTRADE za poskytnutí všech potřebných podkladů, rad, informací a materiálů, s kterými jsem měl možnost pracovat a využít pro napsání této knihy. Děkuji všem investorům, stavebníkům, živnostníkům a firmám, se kterými jsem měl možnost za posledních 11 let pracovat a realizovat pro ně zateplení fasád nebo dodávat potřebné rady a materiály. Díky našim zákazníkům jsem měl tu nejlepší možnost dostat se k mnoha zajímavým stavbám, řešením a případům, které mi pomohly nasbírat ty nejlepší zkušenosti. Chci poděkovat všem našim klientům, kteří si od nás v minulosti koupili fasádní materiály a já měl možnost vyslechnout jejich dotazy a prosby o radu a díky tomu jsem získal obrovskou chuť se učit novým věcem a neustále se vzdělávat. Kniha je součtem všech mých znalostí a zkušeností, nabytých za posledních 11 let mé praxe v oblasti zateplování staveb. Věřím, že Vám pomůže a bude Vám dobrým pomocníkem při studiu a na stavbě.

ROMAN STUDENÝ Expert v oblasti zateplování fasád

© 2014 Roman Studený, www.spravnezateplenifasad.cz

2

Prohlášení Tento materiál je informačním produktem. Jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorka je zakázáno. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení. Stažením tohoto materiálu rozumíte, že jakékoli použití informací z tohoto materiálu a úspěchy či neúspěchy z toho plynoucí, jsou pouze ve Vašich rukách a autor za ně nenese žádnou zodpovědnost. V tomto materiálu můžete najít informace o produktech nebo službách třetích osob. Tyto informace jsou doporučením na základě mých profesních zkušeností a vyjádřením mého názoru k této tematice.

3

Obsah Úvodní slovo autora.......................................................................................................... 7 1

2

Rozdělení způsobů zateplení obvodových stěn domu ................................................. 9 1.1

Vnější kontaktní zateplovací systém............................................................................ 9

1.2

Vnější provětrávaný zateplovací systém ................................................................... 11

1.3

Vnitřní zateplení stěn................................................................................................. 13

1.4

Termoizolační barvy a stěrky pro vnitřní zateplení ................................................... 16

Vysvětlení fyzikálních jevů a veličin stavebních materiálů a konstrukcí ..................... 18 2.1

Teplotní a dilatační pohyby konstrukcí...................................................................... 18

2.2

Kondenzace vodní páry, rosný bod ........................................................................... 19

2.2.1 2.3

Tepelná akumulace zdiva .......................................................................................... 22

2.4

Tepelné mosty a jejich rozdělení ............................................................................... 23

2.5

Dýchání konstrukcí .................................................................................................... 25

2.6

Základní výpočtové postupy a veličiny ...................................................................... 26

2.6.1

Tepelný odpor a jeho výpočet ............................................................................ 27

2.6.2

Součinitel prostupu tepla ................................................................................... 27

2.6.3

Součinitel tepelné vodivosti ............................................................................... 28

2.7

3

Rosný bod vzduchu............................................................................................. 20

Fasádní názvosloví ..................................................................................................... 29

2.7.1

Vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS) dle ČSN 73 2901 ................. 30

2.7.2

Slovník vybraných fasádních a materiálových termínů...................................... 31

Materiálová skladba kontaktního zateplovacího systému ETICS ................................ 35 3.1

Tepelné izolace .......................................................................................................... 36

3.1.1

Bílý pěnový polystyren EPS70F, EPS100F ........................................................... 36

3.1.2

Pěnový „šedý“ grafitový polystyren ................................................................... 41

3.1.3

Difúzně otevřené polystyreny BAUMIT Open .................................................... 44

3.1.4

Perimetrický soklový polystyren ........................................................................ 48

4

3.1.5

Extrudovaný polystyren XPS ............................................................................... 51

3.1.6

Minerální (kamenná) vata .................................................................................. 53

3.1.7

Fasádní desky Isover TWINNER .......................................................................... 58

3.1.8

Fasádní desky z fenolické pěny KOOLTHERM K5 ............................................... 60

3.1.9

Konopná izolace – pevný fasádní PANEL............................................................ 64

3.1.10 Pěnové sklo FOAMGLASS ................................................................................... 68 3.1.11 Ytong Multipor ................................................................................................... 73 3.1.12 Tepelně izolační (termo) omítky ........................................................................ 77 3.1.13 Tepelně izolační deska NEW-THERM ................................................................. 79 3.2

Připevnění izolantu k podkladu ................................................................................. 81

3.2.1

Možnosti připevnění izolantu............................................................................. 82

3.2.2

Lepící hmoty ....................................................................................................... 82

3.2.3

Mechanicky kotvící prostředky .......................................................................... 86

3.3

Výztužná „armovací“ vrstva....................................................................................... 99

3.4

Systémové lišty a profily .......................................................................................... 104

3.4.1

Založení zateplovacího systému a jeho prvky .................................................. 104

3.4.2

Okapový LTO profil k zakládací LOS liště .......................................................... 107

3.4.3

Rohový profil s armovací tkaninou................................................................... 108

3.4.4

Okapový LT a VLT profil .................................................................................... 109

3.4.5

Parapetní LPE profil .......................................................................................... 110

3.4.6

Okenní začišťovací profil s tkaninou................................................................. 111

3.4.7

Dilatační profily ................................................................................................ 112

3.5

Finální povrchové úpravy ........................................................................................ 114

3.5.1 4

Rozdělení povrchových úprav a jejich aplikace ................................................ 115

Příprava podkladu, navazujících konstrukcí a prvků .................................................125 4.1

Přípustná tolerance nerovnosti podkladu ............................................................... 125 5

5

6

4.2

Vlhkost podkladu ..................................................................................................... 125

4.3

Postupy diagnostiky, opravy a přípravy podkladu pro zateplení fasády ................. 127

4.4

Ošetření a příprava zasoleného povrchu fasád ....................................................... 131

4.5

Druhy podkladů a doporučené systémy lepení tepelné izolace ............................. 132

Ostatní související prvky, prostupy a vedení na fasádě ............................................135 5.1

Oplechování parapetu ............................................................................................. 135

5.2

Oplechování atiky .................................................................................................... 136

5.3

Připevnění dešťových svodů .................................................................................... 138

5.4

Bleskosvod ............................................................................................................... 139

5.5

Větrací prostupy a mřížky ........................................................................................ 143

5.6

Vedení a osazení elektroinstalace na fasádě (světla, zvonek, čidla) ....................... 145

5.7

Dodatečné tvarové prvky na fasádě ........................................................................ 148

Čím a jak zateplit fasádu v otázkách a odpovědích ...................................................150 6.1

Jak zateplit fasádu domu z plných cihel?................................................................. 150

6.2

Jak zateplit fasádu domu ze škvárových bloků? ...................................................... 151

6.3

Jak zateplit fasádu domu z plynosilikátových bloků (porobeton)? ......................... 151

6.4

Jak zateplit fasádu domu z kamene? ....................................................................... 152

6.5

Jak zateplit fasádu domu z nepálených cihel (lidově: vepřák, kotovice)? ............... 153

6.6

Jak zateplit fasádu dřevostavby? ............................................................................. 153

6.7

Jak zateplit fasádu novostavby domu z porobetonu (Ytong, Porfix, Hebel atd..)? . 154

6.8

Jak zateplit fasádu domu z cihelných bloků (Porotherm, Heluz atd.)? ................... 155

6.9

Jak zateplit fasádu domu z vápenopískových bloků? .............................................. 156

Závěr .............................................................................................................................157

6

Úvodní slovo autora

Upřímně musím napsat, že ještě před pár měsíci mě nenapadlo, že bych mohl napsat knihu o své práci a získaných zkušenostech. Vždy jsem se ponořil do věcí, které byly v tu chvíli třeba, nebo jsem si to myslel, a já tak ani nebyl schopen vnímat důležitost a podstatu své hlavní práce. Mou hlavní činností od roku 2002 byla realizace staveb a zateplování fasád, a od roku 2007 jsem se začal aktivně věnovat internetovému a kamennému prodeji fasádních materiálů a postupně rozšířil nabídku na sortiment stavebnin. Před nedávnem jsem si ale uvědomil, kdo je mým nejčastějším zákazníkem a prodávaným produktem a komu nejčastěji radím a pomáhám. Byli a jste to právě Vy, kdo čtete tuto knihu. Jste to Vy, kteří hledáte informace, jak a čím kvalitně zateplit Váš dům. Zjistil jsem, že v naší databázi jsou tisíce faktur a prodejek od lidí, kteří si koupili v minulosti nějaký fasádní materiál, že mám v databázi tisíce emailů s odeslanými nabídkami, radami a doporučeními, že na mém diskuzním fóru jsou za poslední 3 roky stovky hodnotných dotazů ohledně zateplování staveb, na které jsem měl možnost odpovídat. Že jsem osobně vkládal produkt za produktem do svého internetového obchodu Zatepleni-fasad.eu a krok za krokem doplňoval obsah, informace, popisy, přílohy a cenu a snažil se vše třídit a spojovat, tak aby i největší laik byl schopen fasádní materiály s pohodlí domova nakoupit, popřípadě se ke každému produktu dotázat. V ten moment mi bleskl hlavou nápad Vám poskytnout veškeré informace v utříděné a komplexní formě, tak aby Vám dobře sloužily. Knih o zateplení fasád není v naší zemi napsáno mnoho. Já osobně vím o třech, které se tímto tématem zabývají podrobněji. S úctou vzhlížím k jejich autorům a děkuji jim za skvěle odvedenou práci. Každá z knih je napsána rozdílnou formou a každá nabízí jiný vhled do oboru zateplení fasád. Mým cílem je vyhnout se složitým technickým pojmům a vysvětlením. Do této knihy jsem se snažil dostat své zkušenosti a postřehy z desítek prošlých staveb a stovek dotazů od mých klientů. Věřím, že kdo uvažuje zateplovat svůj dům, zde najde přehledné informace, ke kterým se bude opakovaně vracet a používat je.

7

U ostatních knih a článků na internetu mi někdy informace přišly příliš technické a odborné se spoustou čísel a výpočtových vzorců, testů a fotodokumentací případů, co bylo uděláno špatně. Věřím, že většina laické veřejnost, co v životě tepelnou izolaci a komponenty k zateplení neviděla a nedržela v ruce, může mít problém se orientovat, co vlastně je dobré použít, jak to použít a kdo mi to zhotoví? Těch otázek jsou spousty a já měl možnost, většinu z nich od našich klientů poznat a odpovědět na ně. Osobně se nepovažuji za největšího a nejlepšího odborníka v oboru zateplení fasád, těch je u nás mnoho a jsou určitě znalejší a vzdělanější. Jen považuji za svou povinnost a mám tu obrovskou chuť o své práci něco napsat a doufám, že tak pomohu spoustě lidem. Když si uvědomím, to množství dotazů, které jsem za posledních 5let vyřídil a to, že blízká budoucnost bude patřit tepelné ochraně staveb a úspoře nákladů na vytápění, mám na světě minimálně dva obrovské důvody, proč jsem knihu napsal. A to mi osobně stačí. Zateplení fasád je obor, důležitý stavební obor. Já mám k tomuto oboru veliký respekt, úctu a vážím si všech, co přinášejí tomuto oboru neustálá vylepšení, inovace a dělají dobré jméno fasádnímu řemeslu. Když si uvědomím, co Vám zateplení fasád při správném provedení do budoucna přinese a co hrozného při špatném provedení může způsobit, vyzývám Vás všechny, kdo uvažujete o zateplení fasády svého domu „Dejte mu ten nejlepší kabát. Nešetřete zbytečně na materiálech a prováděcí firmě. Chtějte kvalitu, vyžadujte kvalitu a budete mít hezkou, funkční, kvalitní a především úsporu přinášející fasádu“. Přeji Vám příjemně strávené chvíle při čtení této knihy.

Studený Roman

8

1 Rozdělení způsobů zateplení obvodových stěn domu V dnešní době je už všeobecně známo, že obvodovými stěnami domů uniká až 40% tepla. Jediným možným způsobem, jak snížit tepelné ztráty, je jejich celoplošné zateplení. Rád bych zdůraznil, že nekomplexní tj. částečné zateplení domu nebo stěn vede k problémům a taková to tepelná ochrana domu pozbývá smyslu a plné funkčnosti. Rád bych zmínil a vysvětlil termín komplexní zateplení domu. Komplexní zateplení domu znamená taková opatření, která zamezí všem tepelným ztrátám objektu. Tato opatření jsou zateplení podlahy, zateplení stropu, zateplení stěn a výměna otvorových prvků za nové s izolačním dvoj nebo trojsklem. Upozorňuji na správné napojení jednotlivých opatření, které zamezí vzniku tepelných mostů. Jako příklad uvedu oblibu mnoha majitelů domů, kteří se rozhodnou zateplit pouze severní nebo severovýchodní stěnu domu. V tomto případě dochází k přesunu tepelných mostů a vzniku nových tepelných mostů na rozhraní zateplené a nezateplené stěny. Takto zateplený dům nevykazuje žádnou úsporu v nákladech na topení a zateplení tak neplní svůj hlavní smysl. Jedinou výhodou je snížení vnitřní povrchové teploty stěny. Abych se vrátil k způsobům zateplení obvodových stěn. Dle svých profesních zkušeností a častých dotazů od zákazníků uvádím čtyři nejoblíbenější a nejpoužívanější způsoby.

1.1 Vnější kontaktní zateplovací systém Jedná se o způsob zateplení, kde se izolant „kontaktně“ lepí lepící hmotou na podklad (zdivo, stěnu). Izolant je následně zakotvený talířovými hmoždinkami, které zajišťují 100% spojení a stabilitu izolantu. Jedná se o celistvé zateplení plochy po celém obvodu pláště budovy bez rizika vzniku tepelných mostů. U tohoto způsobu zateplení jsou vyloučeny vzduchové větrané mezery mezi zdivem a tepelnou izolací. Izolant musí být minimálně ze 40% pokrytý lepící hmotou a vzduch nesmí mezi deskami izolantu volně proudit. Přísný zákaz 9

lepení izolantu na tzv. BUCHTY (jedná se o bodové nanesení lepidla na izolační desku). Nalepený izolant na stěně zajišťuje 100% ochranu zdiva před povětrnostními vlivy a zvyšuje jeho životnost. Zdivo za izolantem je chráněno od chladu, horka a drží si svou konstantní teplotu blížící se teplotě vzduchu uvnitř domu. Zateplením fasády kontaktním způsobem dáte domu nový vzhled a plně funkční ochranu. U kontaktního zateplení se vyžaduje suchý, soudržný, únosný, rovný a pevný podklad. Nejčastěji jsou používány výrobky z polystyrénu nebo minerálních vláken. V kapitole 3.1 Tepelné izolace najdete podrobný přehled všech dostupných materiálů vhodných pro kontaktní zateplení fasád. VÝHODY Dobré tepelně izolační vlastnosti, eliminace tepelných mostů, zlepšení akumulační schopnosti stěn, menší tloušťka souvrství zateplovacího systému (v porovnání s bezkontaktními systémy), zachování původního rázu fasády (povrch tvoří omítka), snadná údržba a opravitelnost, technologicky nenáročné, cena (finančně efektivní). NEVÝHODY Náročné na kvalitu provedení a použité materiály, přípravná fáze (kvalifikovaný návrh, podklad), vyšší difúzní odpor (omezený prostup vodních par), omezení klimatickými podmínkami (dílčí mokrý proces), vyšší pracnost u členitých plášťů, nižší odolnost vůči mechanickému poškození. Obr. Skladba kontaktního zateplovacího systému

Obr. Průběh teplot konstrukcí zateplenou vnějším kontaktním způsobem

10

1.2 Vnější provětrávaný zateplovací systém Jedná se o způsob zateplení stěn domu, kdy se tepelná izolace vkládá do předem vytvořeného rastru nebo roštu ze dřeva nebo kovových profilů. Desky tepelné izolace se nelepí na podklad, ale kladou se na sraz vedle sebe. Pro zajištění jejich lepší stability se kotví talířovými hmoždinkami. Teplená izolace se následně zakryje fasádní krytinou, která ji chrání před povětrností. Dalším způsobem je možnost tepelnou izolaci ukotvit na stěnu domu a místo krytiny zavěšené na nosném rastru, vyzdít z lícových cihel pohledovou přizdívku. Mezi tepelnou izolací a krytinou (popř. přizdívkou) musí být odvětraná mezera 3-20cm, kde dochází k proudění vzduchu průměrnou rychlostí 0,5-1,0 m.s-1. Toto proudění zajišťuje odvětrání případné vlhkosti, která prochází ze stěn domu přes izolaci ven. Provětraný zateplovací systém je vhodný použít na nerovné podklady, staré omítky, zdivo s vyšším % vlhkosti a samozřejmě novostavby, dřevostavby, betonové haly a další druhy staveb. Životnost provětrávaných fasád je totožná s životností objektů a počítá se na desetiletí. Na provětrané fasády jsou doporučeny desky tepelné izolace ze skleného vlákna např. Knauf TP116, Knauf TP138 a desky z kamenné vaty např. Isover UNI, Isover FASSIL, Isover Multimax 30. Z důvodů zvyšování tepelné ochrany domu lze do provětrané fasády použít desky z fenolické pěny (např. ENERTHERM ALU TG - fasádní PIR panel), které mají podstatně lepší tepelně izolační vlastnosti až o 40% oproti běžným tepelným izolacím. Desky jsou z obou stran nakašírované Al folií a na zeď se lepí speciální PU pěnou. Přes desky se nakotví nosný rošt, který drží fasádní krytinu. Mezi izolací a krytinou je odvětrávaná mezera. Tento systém není paropropustný. Výhodou je snížení tloušťky zateplovacího systému o 40% oproti běžným tepelným izolacím. Oblíbenou ochranou tepelné izolace před vzdušnou vlhkostí a kondenzací vodních par, které za krytinou v odvětrávané mezeře mohou dočasně narušit tepelněizolační vlastnosti izolačních desek je použití difuzní kontaktní membrány (kontaktní folie).

11

V dnešní době je na trhu velký výběr druhů krytin pro provětrané fasády. Z nejpoužívanějších uvádím dřevěné palubky s imitací srubu, plastové lamely Vinil saiding, plechové profilované desky, betonové obkladové cihly Nova Brick, lícové cihly Klinker, cetrisové desky, hotové závěsné povrchově upravené panely s imitací zdiva a kamene a spousta dalších materiálů.

VÝHODY Klesající difúzní odpor směrem do exteriéru, trvalá ochrana interiéru před přehříváním, zajištění stálého vysušování tepelné izolace, libovolná tloušťka tepelné izolace, možnost suché celoroční montáže. NEVÝHODY Nutnost zajistit trvalé a funkční větrání fasády, možnost částečného navlhnutí izolace, vyšší náklady na realizaci než u kontaktních fasád.

Obr. Skladba provětraného fasádního systému

Obr. Výměna vodních par ze stěny do fasády a průběh cirkulace vzduchu v odvětrané mezeře

12

1.3 Vnitřní zateplení stěn Zateplením stěny změníte průběh teplot uvnitř konstrukce. Při vnitřním zateplení se teploty na původním vnitřním povrchu stěny blíží teplotě vnějšího vzduchu. Stěna zateplená zevnitř se v zimním období z venku oproti nezateplenému stavu výrazně ochlazuje a v letním období výrazně přehřívá. Obr. Důsledky vnitřního zateplení

Netvrdím, že vnitřní zateplení není vhodným opatřením. Komplexní vnitřní zateplení zajistí vhodnou tepelnou ochranu a zpříjemní pobyt v domu. Při vnitřním zateplení se odcloní vyšší tepelně akumulační schopnost původního pláště. Místnosti pak rychleji a více vychladnou po přerušení dodávky tepla (což je nevýhoda), avšak lze je rychleji vytopit. Podstatnou nevýhodou je, že v přechodných obdobích lze méně využít solárních zisků, které se nemohou přes den naakumulovat do vnitřní vrstvy obvodové konstrukce. V letních obdobích se tak vnitřně zateplený prostor výrazně přehřívá, což je způsobeno nižší tepelnou akumulací tepelné izolace.

13

Na rozdíl od vnějšího zateplení, kde se akumulační schopnost stěn nemění a teplota stěn se mění podle teploty vzduchu v místnosti. Pokud není vnitřní zateplení provedeno kompletně tj. vnitřní zateplení stěny s napojením na vnitřní zateplení stropu a podlahy, dochází v místech napojení k neodstranitelným tepelným mostům a následné tvorbě a bujení plísní, což vede ke spoustě alergiím. Mezi izolantem a stěnou může docházet ke zvýšené kondenzaci vodní páry a to může mít za důsledek postupné a rozsáhlé porušení konstrukce domu. Tepelná izolace z vnitřní strany zabraňuje postupnému vysychání stěny do vnitřního prostoru a zdivo je tzv. UDUŠENO. Nejčastěji používanou technologií pro vnitřní dodatečné zateplení je kontaktní zateplení fasádním polystyrenem, který je nalepen na stěnu zevnitř nebo vytvoření izolační před-stěny s vloženou tepelnou izolací, nejčastěji skelná nebo kamenná vata v deskách s parozábranou a následným záklopem sádrokartonovou deskou, popřípadě dřevěnými palubkami. Musím zde uvést v krátkosti systém vnitřního zateplení např. u dřevostaveb, kde nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet a izolace je komplexně vkládána zevnitř. U těchto staveb je zajištěno napojení všech vnitřních zateplovacích opatření, tudíž nemůže dojít k tepelným ztrátám, které by vyvolaly tepelné mosty a následnou tvorbu plísní. Dále máme na trhu nové systémy vnitřního zateplení tvořené plně difuzními izolačními deskami např. Izolační desky Multipor, izolační desky IQ – THERM, minerální vata Rockwool INROCK, které se celoplošně lepí na stěnu a jejich povrch se opatřuje minerální omítkou. Novinkou na trhu je hodně diskutovaný vnitřní systém zateplení odrazovými foliemi LUPOTHERM.

14

Obr. Vnitřní zateplení Ytong Multipor

Obr. Vnitřní zateplení IQ Therm

Obr. Vnitřní zateplení folií LUPOTHERM

Obr. Vnitřní zateplení polystyrenem EPS70F a EPS100S

Částečné nebo kompletní vnitřní zateplení není vhodné opatření na snížení energetické náročnosti budov v našich klimatických podmínkách. Je to jedna z technologií zateplování, která má spíše více nedostatků oproti technologiím ostatním. Při její aplikaci je proto nutné postupovat velmi obezřetně, se značnou dávkou odborných znalostí a s bezpodmínečným důrazem na kvalitu provádění. Vnitřní zateplení rozhodně není technologie vhodná pro provádění svépomocí. Dalším nedostatkem vnitřního zateplení je řada prostupů přes tepelnou izolaci, není zde možnost zavěšení dekorativních a jiných prvků na stěnu bez použití zabudované nosné konstrukce. 15

Naši klienti z diskuzního fóra se často dotazují na možnosti vnitřního zateplení stěn u kamenných domů nebo dřevěných a okálových chat, kde pobývají kratší čas v roce a mají tyto objekty problém rychle vytopit a udržet v nich na 3-5dní pokojovou teplotu 20°C. Tady lze z krátkodobého hlediska využití nemovitosti o částečném vnitřním zateplení uvažovat. Vnitřní zateplení musí být pečlivě navrženo a provedeno odbornou osobou.

1.4 Termoizolační barvy a stěrky pro vnitřní zateplení Novinkou na trhu posledních 3-5let jsou termoizolační stěrky a nátěry, které nabízí tepelněizolační schopnost se snížením nákladů na vytápění až o 25%. Jedná se o předem namíchané materiály, které se na stěnu nanáší válečkem nebo stěrkou do vrstvy 0,5-1mm. Složení těchto materiálů: Vysoce kvalitní vodní disperze PVAc, termoaktivní plnivo BGL, aditiva.

Princip fungování termoizolačního resp.termoreflexního nátěru je v dutých

sklokeramických mikrokuličkách, velikých pouze 10 – 100 mikronů. Ony dodávají materiálu jeho termoreflexní vlastnosti. Na povrchu zdi se po vyschnutí a vyzrání termoizolačního nátěru vytvoří souvislá vrstva těchto kuliček, která vykazuje vlastnosti „tepelného zrcadla“ tzn. plochy, od níž je teplo schopné odrazit se zpět ke zdroji. Sklokeramické mikrokuličky zajišťují i snížení tepelné vodivosti díky tomu že jsou duté a částečně vakuované. Fungují izolačně jako malé termosky. Poskytují materiálu nejen termoreflexní ale i významné termoizolační vlastnosti. Termoizolační nátěr je prodyšný a hydrofóbní, snižováním vlhkosti pláště budovy snižuje i jeho tepelnou vodivost. Z vlastní zkušenosti s termoreflexním nátěrem a stěrkou mohu jen vyzdvihnout schopnost zvýšit povrchovou teplotu takto natřených konstrukcí. Další výhodou je možnost probarvení nátěru. Jediným velikým otazníkem je opravdová úspora nákladů na topení po natření stěn domu. Zatím neexistuje jediný kompletně zateplený dům tímto způsobem a není výpočty doložena opravdová tepelněizolační schopnost v 0,5 -1mm vrstvě. Tyto hobby produkty vnímám jako obchodování s důvěrou zákazníka, při tvrzení až 27% úspory nákladů na vytápění. Považuji tyto produkty za zajímavé a pro ochranu konstrukce před plísněmi dočasně účinné. Neexistuje jediná studie nebo příklad, jakou tepelněizolační funkci má materiál po 10, 15, 20letech. Cena takového zateplení se pohybuje okolo 150-250kč/m2 (materiál, práce). 16

Způsobů, jak provést vnitřní zateplení je na trhu spousta a rozhodně jsou některé z nich velmi zajímavé a lákavé. Doporučuji být maximálně opatrný a toto rozhodnutí si dobře promyslet. Pro tepelnou ochranu domu nebudou mít takováto opatření nejekonomičtější a nejlepší dopady, jako u kompletního zateplení venkovních stěn a konstrukcí.

17

2 Vysvětlení fyzikálních jevů a veličin stavebních materiálů a konstrukcí

Tato kapitola by Vám měla vysvětlit fyzikální jevy a vlastnosti stavebních konstrukcí a materiálů. Cílem této knihy není zacházet do detailů, podrobností a výpočtových metodik, proto jsem se rozhodl tuto kapitolu více zobecnit a vysvětlit ty nejzákladnější poznatky a informace. Níže uvedená témata jsou často dotazována v kombinaci s finálním řešením zateplení fasády na našem diskuzním fóru.

2.1 Teplotní a dilatační pohyby konstrukcí Vlivem teplotní roztažnosti materiálů dochází při změnách teplot k roztahování a smršťování konstrukce – vznikají tzv. teplotní dilatační pohyby. U vnitřního zateplení je riziko teplotních změn v nosné konstrukci větší. Konstrukce se tady více rozpíná a smršťuje, což ji samozřejmě namáhá včetně dalších napojených konstrukcí. U vnějšího zateplení je situace opačná a konstrukce zateplená z vnější strany je teplotně zklidněná oproti původnímu stavu a získává rezervu v únosnosti vlivem menšího namáhání teplotními dilatačními pohyby. Vnějším zateplením se u vytápěných domů docílí relativně stabilní teploty konstrukcí, čímž se vyloučí objemové změny. Dilatační pohyby vznikající rozdílem mezi vysokou teplotou v letním období, kdy může mít povrch konstrukce více jak 50 °C, a naopak nízkou teplotou v zimě, kdy se teplota povrchu konstrukce může pohybovat i pod -20 °C, se omezí, protože se teplota ustálí na teplotě blízké +20 °C. Dům přestane praskat, případně se již vzniklé dilatační praskliny přestanou pohybovat a rozšiřovat. Toto platí zejména pro tuhé domy, jako jsou panelové domy a železobetonové konstrukce. Velmi se také omezí dilatační pohyby u dřevostaveb, v nichž jsou spíše dány různou vlhkostí konstrukce v létě a v zimě. U zděných cihelných staveb jsou dilatační pohyby vyvolané kolísáním teplot obvykle nepodstatné, protože dochází k drobným pohybům mezi jednotlivými cihlami.

18

Obr. Porovnání průběhu teplot ve stěně s vyznačením kondenzačních zón (nezateplené, zateplené zevnitř, zateplené z venku)

2.2 Kondenzace vodní páry, rosný bod Na obrázku výše vidíte průběh teplot v zateplených a nezateplených konstrukcích v letním a zimním období. Ve

většině

stavebních

konstrukcí

dochází

k určité

kondenzaci

vodní

páry

v nejchladnějších měsících roku. Kondenzace vlhkosti je pro všechny nezateplené konstrukce normální a většinou se zkondenzovaná vlhkost během roku vypaří. V každém vzduchu je určité % množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní pára kondenzovat. Jedná se o 100% množství vodní páry, která začne při dané teplotě kondenzovat. V zimním období je vzdušná vlhkost v interiéru domu při teplotě +21°C mezi 50-65%, tady se vytváří tlak vodní páry o velikosti 1200-1350Pa, což odpovídá obsahu vody ve vzduchu v množství 9-12g/m3. Venku při teplotě -18°C a relativní vlhkosti vzduchu 80-87%, je částečný tlak vodní páry 120-150Pa, to odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 1-1,8g/m2. Rozdíl částečných tlaků vodních par je 1100-1200Pa. To znamená tlak, 19

kterým se vodní pára snaží protlačit stavebními materiály ven tak, by došlo k vyrovnání částečných tlaků vodní páry. Dále je zajímavé, že vnitřní a vnější vzduch mají přibližně stejnou % vlhkost, ale venkovní vzduch je v mínusových teplotách velmi suchý a obsahuje až 10x méně vody než vzduch v interiéru. Tlačí-li se vodní pára z budovy přes konstrukci ven, hrozí nebezpečí, že někde narazí na studené místo a začne tady docházet k její kondenzaci. Pokud se v konstrukci nakondenzuje menší množství vodních par, které je schopné se v letních měsících zpět odpařit a kondenzace konstrukci nevadí , jde o aktivní bilanci vodních par, která je přípustná. Takto opakovaně zvlhčovaná oblast ve zdivu (konstrukci) se nazývá kondenzační zóna. U nezateplených stěn se kondenzační zóna pohybuje kolem jejich středu, u vnitřního zateplení se kondenzace nebezpečně pohybuje mezi vnitřní izolací a vnitřním povrchem stěny. U vnějšího zateplení se kondenzační zóna posunuje do izolantu. Důležité je proto navrhnout dostatečně silnou tloušťku izolantu, tak aby kondenzace vodních par vznikala v izolantu a ne na rozhraní izolace a podkladu. V případě že nám kondenzace vodní páry vzniká za polystyrenovým izolantem (zkušenost z minulých let, kdy se domy zateplovaly EPS70F tl.50-80mm, což je z dnešního pohledu nepřijatelné a tepelněizolačního hlediska nedostačující), zkondenzovaná vlhkost se nestihne přes stěnu odpařit do vnitřního prostoru, za izolantem se hromadí a začíná negativně ovlivňovat životnost, vlhkost konstrukce a vnitřní klima v domě. Může se objevit bujení a růst plísní, což je pro celý zateplovací systém ETICS nepřijatelné. Takový to zateplovací systém doporučuji strhnout a budovu zateplit znovu. (podotýkám pouze v případech, kdy opravdu dochází k viditelným poruchám konstrukce) S kondenzací vodní páry se mluví často o tzv. ROSNÉM BODU, který bych chtěl blíže vysvětlit.

2.2.1 Rosný bod vzduchu

Při ochlazování vzduchu se po ose teplot dosahuje postupně vyšších relativních vlhkostí. Po dosažení relativní vlhkosti 100 % dochází ke kondenzaci vodní páry. Tento stav ochlazeného vzduchu nazýváme rosný bod vzduchu a vyjadřujeme jej teplotou kondenzace 20

vodní páry ve vzduchu, jinak též teplotou rosného bodu vzduchu. Pro stav vzduchu je rosný bod označen teplotou rosného bodu v rozmezí teplot 10-13°C. U místnosti, ve které je stav vzduchu +21°C s 50% vlhkostí, bude na každém povrchu místnosti (např. okně nebo chladném předmětu, vnitřní rohy, v oblasti betonových překladů a věnců), kde je nižší teplota než 13 °C, kondenzovat ve vzduchu obsažená vodní pára. Protože je rosný bod závislý na teplotě a tlaku vzduchu, svojí roli v případě kondenzace par hraje také roční období. V zimních chladných měsících, kdy je teplota vzduchu nižší, dochází ke kondenzaci. V létě naopak teplota stoupá, přebytečná voda se odpařuje nebo se vlhkost v interiéru domu vyrovnává. „Vždy je potřeba konstrukci navrhnout tak, aby se během roku odpařilo z konstrukce více vody, než v ní zkondenzovalo.“ Protože dosažení rosného bodu a následná kondenzace vodních par může ohrozit konstrukce domu, je nutné navržením skladby a volbou materiálů ovlivnit místo vzniku a množství kondenzátu. Konkrétní parametry pro každý typ konstrukce určuje norma ČSN 730540-2. Tato norma například připouští u masivních stěn (typu cihelného zdiva) zkondenzování nejvýše 0,5 litru na 1 m2 během jednoho roku. V lehkých konstrukcích zdiva či stropu či naopak v těžkých zateplovaných konstrukcích nesmí objem kondenzátu za stejnou dobu přesáhnout 0,1 litru na 1 m2. Na závěr bych chtěl shrnout celé toto téma a hodně diskutované obavy ohledně kondenzace vlhkosti v konstrukcích. K zvýšené kondenzaci a tvorbě rosného bodu dochází pouze v zimním období a to hlavně v místech tepelných mostů, kde je povrchová teplota výrazně nižší než povrchová teplota v okolí. Zimním obdobím myslím dobu, kdy se venkovní teploty trvale pohybují pod -5 až -20°C. Těchto dnů je v našich klimatických podmínkách max. 60 v roce. U běžně postavených stavebních konstrukcí tedy většinou dojde ke kondenzaci vlhkost v tomto období, ale vždy se během roku tato vlhkost bezpečně odpaří. V případě kvalitního vnějšího zateplení fasády domu nemusí ke kondenzaci vlhkosti v konstrukci vůbec docházet. Vždy je tedy třeba navrhnout dostatečnou tloušťku tepelné izolace, tak aby se ROSNÝ BOD dostal do izolantu.

21

2.3 Tepelná akumulace zdiva Při vnějším kontaktním zateplení fasády docílíme přirozené akumulace zdiva, kde se jeho teplota blíží teplotě vzduchu v místnosti. Tento efekt má pozitivní vliv na tepelnou pohodu v místnosti v zimních a letních období. Zjednodušeně řečeno v létě se nám stěna nepřehřívá a v zimě nám neprochladne. V našich klimatických podmínkách můžeme u zateplených budov, tepelnou akumulací stěn a stropů získat až 15% úsporu tepla na vytápění. Pokud nemáte dům zateplený, zkuste si v zimě změřit teploměrem povrchovou teplotu stěny z vnitřní strany domu, bude minimálně o 10°C nižší než teplota vzduchu v pokoji. V létě bude případ úplně stejný, teplota stěny bude o 10°C vyšší vlivem prohřátí zdiva sluncem. Uvedl jsem pro představu nežádoucí vlivy tepelné akumulace nezateplených stěn. Tepelné akumulace domu lze využít díky tepelným ziskům způsobeným dopadem sluneční energie skrz otvorové prvky. Jako malý příklad uvedu ilustrační foto. Tyto tepelné zisky se dnes využívá hlavně u nízkoenergetických a pasivních staveb, kde je největší počet otvorových prvků orientovaný na jižní stranu. Slunce je zde využíváno jako důležitý zdroj tepla zadarmo. Pro akumulaci tepla není vhodné použití vnitřní tepelné izolace. Obr. Akumulační schopnost zdiva z tepelných slunečních zisků

22

2.4 Tepelné mosty a jejich rozdělení

Tepelný most je místo, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Tepelným mostem uniká z konstrukce více tepelné energie a ta má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru teplejší povrch na rozdíl od okolních konstrukcí. Na obrázku níže je vidět několik příkladů tepelných mostů.

Obr. Ukázka tepelných mostů na rodinném domě před zateplením fasády (červená místa znamenají největší tepelné ztráty)

Tepelné mosty jsou nežádoucí jak v letním, tak hlavně v zimním období, kde se na nich tvoří vlhké fleky a následně plísně. V dnešní době nabývají tepelné mosty stále většího významu. Dnes se snažíme o co největší tepelné úspory, ke kterým nás vede hygienická stránka věci a snaha o minimalizaci tepelných ztrát a úniků stavební konstrukcí. Postupná opatření jako výměna oken za nová plastová, které mají výborné utěsnění mají za důsledek zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru domu.

23

Následkem toho dochází k větší kondenzaci vodních pár v místě tepelného mostu a výskytu růstu plísní. T

Tepelné mosty jsou lineární nebo bodové. Lineární tepelné mosty jsou tzv. tepelné

vazby – jedná se o styk dvou různých konstrukcí (např. okno a stěna). Bodové tepelné mosty můžou být prostupy zdivem, talířové hmoždinky s kovovým trnem, ocelové konstrukce usazené do zdiva. Obr. Průběh teplot v konstrukci a viditelný tepelný most železobetonového stropu

Na otázku, jak zjistím tepelný most bych jednoduše odpověděl, že je to místo, kterým uniká více tepla než jeho okolím. Tepelné mosty snadno zjistíme infrakamerou nebo přiloženým teploměrem ke konstrukci. Snímky pořízené infrakamerou barevně odlišují plochy s různou povrchovou teplotou. Tepelné mosty můžou vznikat nesprávným uložením tepelné izolace, napojením rozdílných stavebních materiálů, stykem zateplené a nezateplené části konstrukce.

24

2.5 Dýchání konstrukcí Nejčastější pověrou ohledně zateplování stěn fasádním polystyrenem je udušení stěny a zabránění dýchání stěny. Zateplení fasády nebrání dýchání stěn!!! Přes stěny domu nedochází k výměně vzduchu. Neprůsvitné stavební konstrukce stěn ovlivňují propustnost, výměnu vzduchu s větráním domu pouze 1-2%, což je naprosto nepodstatné a zanedbatelné. Je až úsměvné, jak jsou někteří majitelé domů přesvědčeni, že jejich dům (např. plná cihla s břízolitovou omítkou nebo betonový panel) dýchá. Konkrétně břízolitové omítky mají velký difuzní odpor a tím malou paropropustnost. Já osobně je nazývám betonem na stěně. (Často tyto omítky mají duté místa, drolí se a vykazují značné nerovnosti a jsou nevhodným podkladem pro zateplení domu. Až ve 40% případech je nutné břízolitovou omítku osekat.) Skutečné větrání domu zajišťují otvorové prvky, technologická zařízení, digestoře a vzduchotechnika. Ostatní konstrukce a spáry nesmí výměnu vzduchu zajišťovat. Zateplení domu tedy nemá na výměnu vzduchu v domě žádný vliv. Vnějším zateplením stěn dochází v interiéru domu k dýchání povrchu stavební konstrukce a částečné výměně vlhkosti vzduchu mezi stěnou a interiérem. Což má pozitivní vliv na pobyt v místnosti. Konstrukce se přirozeně přizpůsobuje vlhkosti a teplotě vzduchu v interiéru domu. Pokud jsou stěny postiženy vzlínající vlhkostí od základů nebo naakumulovanou vlhkostí způsobenou nesprávným užíváním stavby, je nutné tyto jevy odstranit a zamezit dalšímu vzlínání. Až stěna obsahuje méně než 6-10% vlhkosti, lze ji následně zateplit. V těchto případech je na místě použití fasádní vaty nebo difuzně otevřený polystyren např. Baumit Open, Weber Clima. U zateplených domů s novými okny doporučuji pro kvalitní výměnu vzduchu předepsaný systém větrání okny viz obrázek č.14, nebo rekuperační jednotku.

25

Obr. Doporučené cykly větrání

Na závěr této kapitoly bych chtěl zmínit a vysvětlit tzv. DIFUZNÍ ODPOR stavebních materiálů. Difúzní odpor je schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Čím menší je hodnota difúzního odporu, tím lépe materiál „dýchá” a umožňuje vodní páře a plynům pohyb konstrukcí. Faktor difúzního odporu: označení μ (mí), bezrozměrná veličina. Jde o poměrnou materiálovou veličinu, která říká, kolikrát je součinitel difúze vodních par ve vzduchu větší, než součinitel difúze vodních par v daném materiálu.

2.6 Základní výpočtové postupy a veličiny V oblasti tepelné ochrany se často můžete setkat s řadou veličin a výpočtových postupů, které označují vlastnosti stavebních konstrukcí a určují tloušťku izolace, tepelný tok atd. O těch nejznámějších a nejpoužívanějších jsem napsal níže uvedené kapitoly.

26

2.6.1 Tepelný odpor a jeho výpočet

R = d / λ (m2.K.W-1) d – tloušťka materiálu (m) λ – Součinitel tepelné vodivosti materiálu (W.m-1.K-1) R – tepelný odpor je fyzikální veličina, která vyjadřuje tepelně-izolační vlastnosti konstrukce. Je přímo závislá na tloušťce konstrukce a λ. Při dosahování co nejvyšší hodnoty R je cílem, aby tloušťka konstrukce byla co největší a hodnota λ při jednotlivých materiálech konstrukce co nejnižší. Tepelný odpor R vyjadřuje odpor 1m2 konstrukce proti prostupu tepelné energie při rozdílu teplot 1 K. Při vícevrstvých konstrukcích se jednotlivé tepelné odpory sčítají. Tepelný odpor stavební konstrukce se vypočítává jako průměrná hodnota z jednotlivých tepelných odporů částí stavební konstrukce včetně tepelných mostů. Součinitel tepelné vodivosti λ vyjadřuje vlastnost materiálu vést teplo. Je to hodnota energie ve W, která projde materiálem tloušťky 1 m při rozdílu teplot 1 K mezi povrchy materiálu.

2.6.2 Součinitel prostupu tepla Tato hodnota nám určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými od sebe určitou stavební konstrukcí. Čím je hodnota menší, tím lepší jsou tepelně izolační vlastnosti konstrukce. Označuje se velkým písmenem „U“ a jednotku má watt na metr čtvereční krát kelvin [W/m2K]. Jeho výpočet se pak provede z celkového tepelného odporu a vypadá následovně: U=1/(Ri + R + Re), z čehož musí být U
27

2.6.3 Součinitel tepelné vodivosti

Součinitel

tepelné

vodivosti je

fyzikální

veličina.

Označuje

se

malým

písmenem lambda – λ. Udává míru schopnosti látek vést teplo a je to u látek konstantní veličina. Nízká hodnota součinitele tepelné vodivosti znamená, že látka patří mezi tepelné izolanty. Tepelné vodiče mají vysoký součinitel tepelné vodivosti a jsou to především kovy. V oblasti úspor energie je součinitel tepelné vodivosti podstatný u materiálů, které se používají pro tepelnou izolaci. Tepelná izolace (zateplení) umožňuje snížit energetické ztráty staveb a projevuje se celkovou úsporou energie a snížením nákladů na vytápění. Pro tepelnou izolaci se využívá v dnešní době řada umělých i přírodních izolačních materiálů. Součinitel tepelné vodivosti lze definovat jako množství tepla, které musí za jednotku času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový spád. Přitom se předpokládá, že teplo se šíří pouze v jednom směru. Základní jednotkou je Watt na metr a Kelvin (W.m1.K-1). Hodnota součinitele tepelné vodivosti se zjišťuje experimentálně. Hodnota součinitele tepelné vodivosti slouží k rozlišení látek podle schopnosti vést teplo na tepelné izolanty a vodiče. Tepelné izolanty mají nízkou hodnotu, což znamená, že špatně vedou teplo (mají nízkou tepelnou vodivost). Tepelné vodiče mají naopak hodnotu vysokou a znamená to, že teplo vedou dobře (vysoká tepelná vodivost). Mezi tepelné izolanty patří zejména plyny, dobrými tepelnými vodiči jsou kovy. Také mezi pevnými látkami najdeme tepelné izolanty. Jsou to materiály, které obsahují

větší

množství

plynných

částic

(vzduch).

K pevným tepelně-izolačním

materiálům patří dvě skupiny izolantů: pěnové izolace (např. pěnový polystyren, extrudovaný pěnový polystyren, pěnový polyuretan) a vláknité izolace (např. skelná vata, minerální vata, ovčí vlna).

28

U tepelných izolací udává součinitel tepelné vodivosti λ=hodnota (W.m-1.K-1) jejich izolační schopnost. Čím je hodnota nižší, tím má izolant lepší izolační schopnost a lze použít jeho menší tloušťku. Příklad tlouštěk tepelných izolantů se stejnými izolačními schopnostmi v závislosti na hodnotě součinitele tepelné vodivosti:

fasádní bílý polystyren EPS70F

λ=0,039 (W.m-1.K-1)

10cm

fasádní šedý polystyren

λ=0,032 (W.m-1.K-1)

8cm

desky z fenolické pěny

λ=0,021 (W.m-1.K-1)

5cm

2.7 Fasádní názvosloví Kontaktní zateplení fasád provádí řada pojmů, zkratek a definic, která bych Vám chtěl níže vysvětlit a přiblížit. ETICS - External Thermal Insulation Composite Systems (jedná se o anglickou zkratku pro vnější kontaktní zateplovací systém v anglicky psaných dokladech a předpisech) ETAG - řídící pokyny pro evropské technické schválení ETA – evropské technické schválení VKZS - vnější kontaktaktní zateplovací systém KZS - kontaktní zateplovací systém EPS-F - pěnový polystyren XPS - extrudovaný polystyren MW - minerální vlna PERIMETR – perimetrický protivlhkostní polystyren 29

2.7.1 Vnější tepelně izolační kompozitní systém (ETICS) dle ČSN 73 2901 Sestava průmyslově zhotovených výrobků dodávaných výrobcem ETICS musí obsahovat následující součásti, které byly výrobcem zateplovacího systému ETICS vybrány a určeny pro jeho použití: Systémová lepící hmota (lepící tmel) Systémové mechanické kotvící prvky (talířové hmoždinky) Systémové tepelně izolační materiály (polystyren, vata, fenolická pěna a další) Systémová základní vrstva, kde jedna nebo více vrstev obsahuje výztuž (stěrkové lepidlo) Systémová výztuž (armovací tkanina – perlinka) Systémová konečná povrchová úprava s předepsanou penetrací (minerální omítka, pastovité omítky)

30

2.7.2 Slovník vybraných fasádních a materiálových termínů Základní nátěr - zabezpečuje spolupůsobení povrchové vrstvy a s podkladní (výztužnou nebo vyrovnávací)vrstvou. Základní vrstva - vrstva zajišťující vyztužení a rovinnost ETICS před prováděním konečné povrchové úpravy, je složena z výztužné vrstvy, nebo z výztužné vrstvy a vyrovnávací vrstvy. Výztužná vrstva - část základní vrstvy ETICS, která zabezpečuje přenos zatížení z povrchové úpravy a eliminuje deformace vznikající v důsledku objemových změn a mechanického namáhání způsobeného vnějšími silami. Skládá se z výztužné malty, do které je vtlačena výztužná síťka. Vyrovnávací vrstva - část základní vrstvy ETICS, zajišťující v případě nutnosti potřebnou rovinnost pro provádění dalších vrstev. Tepelně izolační vrstva - část ETICS vytvořená z tepelně izolačního materiálu (polystyren, minerální vlna). Lepicí vrstva – vrstva zajišťující prostřednictvím lepicího tmelu trvalé spojení tepelného izolantu s podkladem. Podklad pro ETICS - povrch stavebního prvku, na nějž se upevňuje (lepí, kotví) ETICS. Příslušenství ETICS - materiály a prvky pro provádění ETICS nezahrnuté v základní skladby systému. Strukturování omítky - vytváření konečného vzhledu omítky tvarováním jejího povrchu. Světelná odrazivost konečné povrchové úpravy (koeficient HBW) - podíl z dopadající světelné energie na vnější povrch ETICS, který se od tohoto povrchu odráží, [ %]. Stavební dokumentace - dokumentace zpracovaná pro dodávku a provedení ETICS, kterou obvykle zajišťuje dodavatel. Musí být v souladu s dokumentací ETICS a s projektovou dokumentací. Dokumentace ETICS - dokumentace ETICS dodávaná výrobcem – (např. Technologický předpis pro vnější kompozitní tepelně izolační systémy Baumit, technické a bezpečnostní listy jednotlivých výrobků, Prohlášení o shodě). 31

Zhotovitel ETICS - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k provádění ETICS, která ETICS zabudovává do stavby. Kontrolní a zkušební plán - plán, kontrolních, zkušebních a přejímajících činností ověřující podklad pro ETICS, samotný ETICS a jeho provádění.

Akryláty – granuláty, disperze nebo roztoky syntetických pryskyřic na bázi akrylové, nebo lépe polyakrylové pryskyřice. Používají se jako pojiva. Zvláště odolné vůči alkáliím a také UV-záření. Akrylové pryskyřice = akryláty Alkálie = zásada. Stupeň kyselosti udávaný jako pH se dělí na KYSELÝ (pH 1-6), NEUTRÁLNÍ (pH 7), ZÁSADITÝ (pH 8-14). Alkalické (zásadité) jsou stavební hmoty na bázi cementu, vápna apod. Biocid – znamená „život usmrcující“. Biocidní přípravky se používají do finálních pastovitých omítek a barev jako přísada proti tvorbě řas a plísní (tzv. zelené fasády). Biocidy se používají v malém % a jejich funkčnost je omezena na 3-5let. Poté se doporučuje ochranu fasády obnovit. Difúze – znamená „smíchání“. Ve stavebnictví ten to pojem znamená pronikání plynů jako pára, oxid uhličitý, oxid siřičitý vrstvami stavebního materiálu. Impulzem pro pronikání je různá koncentrace těchto plynů před a za nátěrem nebo omítkou. Difúze usiluje o vyrovnání koncentrací. Směr difúze je vždy od vyšší koncentrace k nižší koncentraci. Vodní pára prostupuje zpravidla z vnitřního prostoru vně, především v zimě, protože tehdy je rozdíl koncentrací zvlášť velký. Atmosférický oxid uhličitý způsobuje karbonizaci povrchových vrstev betonu. Difúzní koeficient μ (mí) – podle definice má vzduch hodnotu μ=1. Každý stavební materiál, nátěr nebo omítka má hodnotu μ vyšší než 1. Hodnota μ udává, kolikrát je příslušná vrstva parotěsnější než stejně silná vrstva vzduchu. Disperze – rozptýlení pevné látky ve vodě (pryskyřice ve vodě). Disperze syntetické pryskyřice hrají významnou roli při výrobě disperzních barev a omítek. Představují pojiva těchto nátěrů a omítek. Emulze – rozptýlení kapaliny ve vodě. Fungicid – prostředek, který ničí houby nebo působí proti houbám. Ke zničení vytvořených plísní se používají roztoky fungicidů. 32

Hydrofobizace – vodu odpuzující úprava stavebního materiálu, omítky nebo nátěru. VNITŘNÍ hydrofobizace: celá vrstva je vodoodpuzující pomocí hydrofobní přísady, která se používá při výrobě. VNĚJŠÍ hydrofobizace: docílí se jí dodatečným impregnačním postupem. Nejedná se o utěsnění pórů, ale jejich potažení nesmáčivou látkou. Impregnace – znamená napouštění nebo prostupování. Napuštění stavebního materiálu tekutým prostředkem, propůjčuje materiálu speciální vlastnosti, které před tím neměl nebo je ztratil kvůli povětrnosti. Koeficient nasákavosti – popisuje nasákavost stavebních materiálů, omítek a nátěrů. Udává kolik kg nebo litrů vody pohltí, případně propustí, stavební materiál, omítka nebo nátěr (po hodinovém zatížení) Odolnost omítek vůči UV záření – důležitá vlastnost omítek nebo nátěrů určená pojivem a barvivy. U systémů vázaných plasty závisí odolnost vůči UV záření na výběru barviv a syntetické disperze. U minerálních omítek nebo barev je odolnost vůči UV záření téměř stejná jako u výrobků pojených plasty. Otevřený čas (zpracovatelnost) – doba, po kterou se s materiálem pracuje beze změn důležitých fyzikálních vlastností. (např. viskozita, přilnavost, lepivost, penetrační schopnost). Penetrace – proniknutí. Příprava podkladu pro optimální přilnavost a účinek omítky nebo nátěru na příslušném stavebním materiálu. Rozlišují se zpevňující a hydrofobní základní nátěry a nátěry, které obsahují jak zpevňující, tak hydrofobní účinné látky. Pigmenty – téměř nerozpustné a mikroskopicky malé, pevné částice, které propůjčují nátěrům a omítkám barevnost. Póry – otevřené nebo uzavřené dutiny uvnitř hmot stavebního materiálu. Vznikají vysycháním záměsové vody (malta, omítka, beton), výpalem vápenné příměsi v cihlách, působením napěňující přísady (sanační omítky, při výrobě plynosilikátu). Uzavřené póry jsou nenasákavé, otevřené póry jsou nasákavé. Nasákavosti lze zamezit hydrofobizací. Primer – penetrace, základní nátěr pH hodnota – měrné číslo pro obsah roztoku na vodíkových iontech. Používaná škála hodnot pH je od 1 do 14. Hodnota pH = 7 představuje neutrální bod (čistá voda). Látky s pH>7 se označují jako zásady, látky s hodnotou pH<7 jako kyseliny. Ve stavebnictví při hodnocení omítek a nátěrů má hodnota pH velký význam. Okolní prostředí je vždy kyselé, 33

stavební materiály, omítky a nátěry jsou buď neutrální, nebo zásadité. Mezi alkalické nátěry a omítky patří vápenné, vápenocementové a silikátové. Slabě alkalické nebo téměř neutrální jsou disperzní, akrylátové, silikonové omítky a barvy. Silikonové pryskyřice – vysokomolekulární polymerové produkty. Silikonové pryskyřice byly dříve používány při ochraně fasád jako základní nátěr k vytvoření hydrofobní úpravy na stavebních materiálech. Silikonové barvy a omítky – primární pojivo je emulze ze silikonové pryskyřice, sekundární pojivo je v dílčím množství disperze syntetické pryskyřice. Vynikající vlastností těchto barev a omítek je kombinace vyšší paropropustností vodní páry s minimální propustností vody (vysoký faktor ochrany proti dešti). Dnes silikonové barvy a omítky dominují jako povrchové úpravy fasád. Vodní sklo – běžný název křemičitanů alkalického kovu. Dlouho známá látka jako těsnící a impregnační prostředek. Loužila ke zpevnění stavebních materiálů a jako pojivo rovněž k výrobě nátěrů a omítek. Hlavním pojivem silikátových barev a omítek je dnes draselné vodní sklo.

34

3 Materiálová skladba kontaktního zateplovacího systému ETICS Tuto kapitolu považuji za nejdůležitější část této knihy. Každý den se setkávám s dotazy zákazníků, kteří hledají řešení pro zateplení svého domu. Chápu jejich problémy se zorientovat v tom obrovském výběru materiálů a možnostech, jak fasádu domu zateplit. V České republice vyrábí nebo dováží zateplovací systémy fasád více jak 50 výrobců nebo firem s různými značkami (např.: Baumit, Weber Teranova, Ceresit, Ekolak, Paulín, Princ Color, Jub, Caparol, Dektherm, Mapei, Salith, Quick Mix a spousta dalších). Jedná se o certifikované kontaktní zateplovací systémy fasád ETICS schválené dle ETA a ETAG. U těchto certifikovaných zateplovacích systémů se jedná o předem stanovené a doporučené skladby materiálů, které vytváří ucelený „produkt“ tj. zateplovací systém.

Jednotlivé vrstvy

zateplovacího systému tvoří předepsané materiály, které na sebe technologicky a mechanicky navazují a při správném zabudování vytvoří kvalitní kompozitní zateplení fasády domu. Dnešním trendem ve stavebnictví je nesmyslný tlak na cenu stavebních materiálů a montážních prací. Tento fakt způsobuje neustálé obcházení předepsaných montážních pravidel a postupů. Dochází také k porušování předepsané skladby materiálů zateplovacího systému a k záměně doporučených systémových materiálů za nesystémové. Tímto vznikají místo kvalitních fasádních zateplovacích systémů nějaké nesystémové skladby fasádních materiálů, které vedou k řadě poruch a trvale neodstranitelným defektům. Bohužel praxe neustále dokazuje, že takové úspory nám přivádějí další a další náklady na opravy a místo kvalitní fasády s úsporou nákladů za topení máme nefunkční zateplení, které vyžaduje další a další peníze na údržbu a opravy. Níže najdete podrobně rozepsané materiálové skladby kontaktních zateplovacích systémů fasád. U každé skladby a materiálu uvádím důležité informace, montážní postup, zkušenosti z praxe a cenné tipy s doporučením. Upozorňuji, že se jedná o předepsané materiálové skladby kontaktního zateplovacího systému vycházející z norem a technických listů výrobců těchto systémů a snažím se vycházet z cenných poznatků své dlouholeté praxe. Ke kapitolám uvedu možná řešení a odpovím na nejčastější dotazy zákazníků.

35

3.1 Tepelné izolace Nejdůležitějším materiálem ve skladbě zateplovacího systému fasády je tepelná izolace. Vybraný typ tepelné izolace udává izolační schopnost zateplovacího systému a výši odpovídající úspory za energie na vytápění domu. Obecně zde platí pravidlo čím více tím lépe, ale i to má své pravidla a důvody. Definice pojmu tepelná izolace zní jednoduše takto: Tepelný izolant je látka, která špatně vede teplo, tzn. - má nízkou tepelnou vodivost. Veličina, která umožňuje porovnání látek podle tepelné vodivosti, se nazývá součinitel tepelné vodivosti. Tepelné izolanty mají nízký součinitel tepelné vodivosti. Opakem tepelného izolantu je tepelný vodič, jehož součinitel tepelné vodivosti je vysoký. Jako tepelné izolanty pro kontaktní zateplení fasád se v České republice používají níže uvedené druhy. Uvedl jsem pouze dostupné a nejpoužívanější druhy tepelných izolantů a hlavně ty, s kterými jsem měl možnost pracovat a mám s nimi praktické zkušenosti.

3.1.1 Bílý pěnový polystyren EPS70F, EPS100F

Jedná se o nejoblíbenější a nejrozšířenější tepelný izolant pro zateplení fasád.

Bílý pěnový

polystyren má výborné tepelněizolační vlastnosti, je lehký, tvarově stabilní, nenasákavý, do určité míry odolný proti stlačení, samozhášivý, velmi dobře se s ním pracuje, řeže a tvaruje. Je naprosto hygienicky nezávadný. Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi ze 2% polystyrenu a 98% vzduchu. Tady je uzavřený vzduch v jednotlivých kuličkách nejlepším tepelným izolantem.

36

Důvodem, proč je bílý fasádní polystyren tak oblíbený a mezi stavebníky hodně využívaný tepelněizolační materiál je jeho nízká pořizovací cena a vysoká životnost při správném použití a zabudování. Pro zateplení fasád vyrábí výrobci bílých fasádních polystyrenů dva druhy EPS70F a EPS100F. Jedná se o naprosto shodné výrobky ve složení, ale rozdílné v objemové hmotnosti a odolnosti proti stlačení a mechanickému poškození. EPS100F je oproti EPS70F pevnější, má větší hmotnost, nepatrně lepší tepelněizolační schopnosti a jeho cena je vyšší. Osobně bych doporučoval pro zateplení fasád používat EPS100F, je to jednoduše kvalitnější výrobek s lepšími parametry. U EPS70F se díky obrovskému tlaku na cenu ze strany poptávky často setkávám s nekvalitními výrobky, které vykazují malou objemovou hmotnost, tvarovou nepřesnost a velmi malou pevnost. Jednoduše řečeno lze do nich zatlačit prst a udělat díru. Další nevýhodou je že výrobci velmi často při výrobě EPS70F používají z 10% dříve zakázaný drcený polystyren, který k nově vypěněnému polystyrenu přimíchávají. Celá tato operace následně vyprodukuje produkt s objemovou hmotností 10-12kg/m3 oproti požadovaným 15kg/m3. Před deseti lety byla normou doporučována pro fasádní polystyren objemová hmotnost EPS70F 20kg/m3, což je minulostí. Těchto parametrů dosahuje pouze EPS100F. Proto moje doporučení na EPS100F. Pro zateplení fasád doporučuji pouze výrobky EPS70F a EP100F renomovaných českých výrobců, kde jsou jejich výrobky zapsány do příslušných ETICS fasádních systémů např. (Styrotrade, Bachl, Isover, DCD-Ideal, Rapol)

37

EPS70F a EPS100F, porovnání izolačních a technických vlastností, cena EPS70F Objemová hmotnost: 13,5-18kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,039 Faktor difuzního odporu: 20-40 Pevnost ve smyku (kPa): 50 Pevnost v tlaku: 70 kPa Pevnost v tahu: 100 Reakce na oheň: E Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2 Cena obvyklá: 1200Kč/m3 s DPH

EPS100F Objemová hmotnost: 18-23 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,037 Faktor difuzního odporu: 30-70 Pevnost ve smyku (kPa): 50 Pevnost v tlaku: 100 kPa Pevnost v tahu: 150 Reakce na oheň: E Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2 Cena obvyklá: 1500Kč/m3 s DPH

Pro vnější kontaktní zateplovací systémy fasád jsou předepsány fasádní desky z tuhého, stabilizovaného a samozhášivého EPS70F a EPS100F. Fasádní polystyreny mají stupeň hořlavosti C1 a třídu reakce na oheň E, který je předepsán pro jeho objemovou hmotnost 15-20kg/m3. Fasádní polystyren se nedoporučuje dlouhou dobu vystavovat přímému slunečnímu záření (UV záření). UV záření způsobuje předčasné stárnutí polystyrenu a jeho postupné ubývání. Důsledkem je nažloutlý sprašný povrch izolantu, který je nutné následně vybrousit na únosnou a pevnou plochu izolantu. Ze zkušenosti doporučuji při zateplování fasády, plochu nalepeného izolantu chránit ochrannou sítí a polystyren nenechat bez následné další úpravy výztužnou vrstvou déle než 7-14dní. Pokud je izolant vystaven UV záření déle než 14dní, je nutné izolant plošně přebrousit, tak aby následná výztužná vrstva (lepidlo, armovací tkanina, lepidlo)dokonale přilnula k povrchu izolantu a vytvořila kompaktní a funkční souvrství zateplovacího systému. Podstatnou nevýhodou polystyrenu je jeho možná sublimace (smršťování do původního stavu, ubývání na objemu, ztrácení se), které vzniká při trvalém působení teploty nad 85°C. Z toho plyne nevystavovat trvale polystyren teplotám nad 70°C, nevkládat ho pod tmavé parapetní plechy, neaplikovat tmavé fasádní barvy, nezateplovat na místech, kde se zvyšuje okolní a povrchová teplota (např. průmyslové výrobní linky a provozy) a nevystavovat přímému ohni, popřípadě nepoužívat do protipožárních stěn.

38

Dále je polystyren nutné nevystavovat přímému kontaktu s organickými rozpouštědly (aceton, syntetické ředidlo a barvy), které polystyren okamžitě rozpustí. Není možné, aby se polystyren „ztratil“ při správném zabudování. Já osobně jeho životnost při správném zabudování odhaduji na životnost betonových konstrukcí, tj. 50 a více let. Kdy použít na zateplení fasády polystyren EPS70F, EPS100F a kdy ne? Fasádní polystyren EPS70F a EPS100F doporučuji použít pouze na suché podklady, kde je maximální povrchová vlhkost minerálního podkladu 6%. Polystyren lze lepit na cihly, kámen, porobeton, vápenopískovou cihlu, dřevo, ocelový plech, dřevovláknité desky a minerální omítky nebo betony cementovými lepidly, disperzními lepidly nebo speciální polyuretanovou montážní pěnou s uzavřenou strukturou pórů. Nedoporučuji lepit bílý fasádní polystyren na zdivo vykazující větší povrchovou vlhkost, zabudovanou vlhkost nebo trvale vzlínající vlhkost, kterou provádí další jevy jako solné výkvěty, plísně, nesoudržný a sprašný podklad.

Jaká tloušťka fasádního polystyrenu je na zateplení minimální a nejlépe vhodná? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Čím více, tím lépe. V žádném případě nedoporučuji fasádním polystyrenem vyrovnávat podklad nebo ho používat místo minerální omítky. Tím mám na mysli lepit na stěnu polystyrenové desky tl.10-60mm. Fasádní polystyren není paropropustný a tudíž nedokáže přenést vlhkost ze zdiva a zkondenzovanou vlhkost za izolantem pryč z fasády. V dnešní době je hodně diskutovaným tématem rosný bod a jeho výskyt při zateplení domu. U polystyrenových izolantů je již prokázáno, že se při zateplení tl. 10-60mm, postupně vytváří kondenzace vodní páry a dochází tak mezi stěnou a izolantem k hromadění kondenzátu a následným poruchám konstrukce. Osobně jsem byl na stavbě, kde vyrovnali stěnu polystyrenem 20-40mm a v zimě, tak doslova vytékal vodní kondenzát ze spodní části fasády. Asi si dokážete představit, co se odehrávalo za procesy pod izolantem. Když se následně dělala sonda do takto opravené fasády, byl povrh stěny od polystyrenem naprosto promáčený, navlhlý, vykazoval nepříjemné pachy a tvorbu šedozelených plísní. Důvodem byla malá tloušťka izolantu. Obecně doporučuji na zateplení 39

domu stěn tl. 300-500mm použít EPS70F nebo EPS100F tl.120-160mm. Tam rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy.

Mohu zateplit fasádu levnějšími polystyreny EPS50Z, EPS70Z nebo podlahovým EPS100Z? Vím, že toto se v praxi často děje a lidé se záměrem ušetřit jsou ochotni zateplovat doslova čímkoli co je levnější a nejlevnější (některé levné dovozové a u nás vyráběné polystyreny s označením EPS70F dosahují parametrů EPS50Z). Výše zmíněné polystyreny mají menší objemovou hmotnost a desky vykazují větší rozměrové nepřesnosti. Je to způsobeno rozdílnou výrobou. Po vypěnění se bloky hned řežou bez stabilizace, což se podepisuje na jejich rozměrových odchylkách. Izolační desky EPS50Z a EPS70Z jsou výplňové izolace do příček, dutin nebo se například vkládají mezi krokve. Tyto polystyreny jsou naprosto nevhodné pro zateplení fasády a v zateplovacích systémech fasád nemají co dělat. Jsou vhodné pouze pro lepení na stěnu nebo strop z vnitřní části domu. Pro zateplení vnějších stěn kontaktním způsobem rozhodně doporučuji EPS70F, EPS100F nebo grafitový šedý fasádní polystyren.

Co je to stabilizace polystyrenu při výrobě a proč stabilizovaný polystyren? Pěnový polystyren se vyrábí vypěňováním(expanzí) tohoto granulátu sytou párou v kovových formách ve tvaru kvádru. Takto vyrobené bloky pěnového polystyrenu se následně rozřezávají na desky nebo spádové klíny. Čerstvě vyrobený pěnový polystyren však vykazuje v důsledku způsobu jeho výroby velké objemové změny, které se projevují smršťováním polystyrenové hmoty – tedy zmenšováním zejména jeho plošných rozměrů. Tyto dodatečné objemové změny EPS by se však nepříznivě projevily na stavbě po jeho zabudování na fasádách, proto se na výrobu těchto výrobků řezaných z bloků EPS musí použít tzv. stabilizovaný polystyren, u kterého jsou již uvedené objemové změny minimální. Pro tzv. stabilizované výrobky z EPS je proto na základě zkoušek stanovena doba odležení (stabilizace), po jejímž uplynutí je toto dotvarování již zanedbatelné a mohou se přesně tyto bloky nařezat na požadované fasádní desky 500x1000mm. U nových výrobních zařízení a při použití nízkopentanových surovin se doba stabilizace zkracuje.

40

3.1.2 Pěnový „šedý“ grafitový polystyren

Šedý fasádní grafitový polystyren se vyrábí v ČR od roku 2007. Jedná se složením o bílý fasádní polystyren EPS70F s příměsí grafitových částic známých jako uhlík, které polystyren obarvují do šedé až černé barvy. Grafitové částice vylepšují tepelně izolační schopnosti a účinky fasádního polystyrenu, který má tendenci odrážet teplo zpět do zdiva. Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti šedého EPS λ = 0,032 W.m-1.K-1 je o cca 20 % nižší, než hodnota bílého EPS 70 F, kde λ = 0,039 W.m-1.K-1´ Díky těmto lepším tepelněizolačním vlastnostem je při zachování stejného tepelného odporu možné aplikovat o 20 % tenčí izolant. Kde byla projektována tloušťka izolantu EPS70F 10 cm, bude nyní stačit 8 cm šedého grafitového polystyrenu (např. Styrotherm Plus70). Zachováte-li původní tloušťku navrženého izolantu, který nahradíte šedým polystyrenem, získáte o 20 % lepší tepelněizolační vlastnosti zateplovacího systému. Cenově je šedý polystyren o 25% dražší než polystyren EPS70F. Jeho nesporně lepší tepelně izolační vlastnosti tak snižují tloušťku zateplení fasády, což u starších domů s tloušťkou zdiva nad 40cm každý vlastník domu uvítá. Důvodem je snížení šířky ostění oken a větší světlost otvorových prvků. Šedý polystyren je vhodné použít na zateplení ostění otvorových prvků, kde není možnost použít širší izolant. V současnosti se šedý fasádní polystyren stává materiálem s nejlepším poměrem cena / výkon a na zateplení fasády domu ho všem doporučuji. S používáním a aplikací šedého polystyrenu souvisí jasně stanovená pravidla, která zaručují plnou funkčnost zateplovacího fasádního systému a jeho dlouholetou funkčnost. Při skladování na stavbě a po nalepení polystyrenu na stěnu domu je nutné šedý polystyren ochránit (např. lešenářskou sítí nebo krycí PVC plachtou) od přímého slunečního záření, které může způsobovat jeho objemové změny a možné prohnutí nebo vyboulení 41

desek, popřípadě povrchové stárnutí a postupné ubývání izolantu vlivem UV záření. Šedý polystyren má nízké procento odrazu světla a má tendenci sluneční záření plně pohlcovat, což způsobuje následné přehřátí izolantu, zvýšení povrchové teploty a následnou rozměrovou nestabilitu desek. Důležité je kvalitní nalepení izolantu a to předepsaným lepidlem, které polystyren trvale a pevně spojí s podkladem. Dále je nutné pro výztužnou vrstvu použít kvalitní a předepsaný stěrkový tmel. Doporučené jsou například lepidla weber.therm Elastik, Baumit Starcontact, Ceresit CT85, kterými se šedý polystyren lepí a vytváří armovací vrstvu s armovací tkaninou např. Vertex R131. Nedoporučuje se šedý polystyren lepit a stěrkovat základními (levnými) fasádními lepidly pro bílý polystyren EPS70F a EPS100F. Obsah grafitu v izolantu způsobuje jeho hladší a „mastnější“ povrch, který není ideálně přilnavý jako u bílého polystyrenu a levnější lepidlo není schopné trvale k izolantu přilnout a přenášet možná pnutí izolantu v ploše fasády. Výše uvedená a doporučená lepidla mají větší podíl disperzních, elastických a výztužných složek, které zajišťují kvalitní a pevný spoj a dokážou odolat menším objemovým změnám izolantu na ploše fasády. Důležité je kvalitní zakotvení šedého polystyrenu, kde ze zkušenosti doporučuji min. 6-8 kotev na m2 zateplené plochy. Talířové hmoždinky je nutné zafrézovat, zapustit do izolantu a následně opatřit EPS šedou zátkou, která zajistí kompatibilní povrch zateplení. Nezafrézováním hmoždinek do izolantu můžou vzniknout tepelné mosty přes tvrzený plast hmoždinky a díky nesourodé a narušené ploše izolantu plastovými hmoždinkami, které mají i jiný přenos tepla může docházet k jejich prokreslení na finálně provedené omítce, což je nežádoucí a vede v budoucnu k dalším komplikacím (např. výskyt plísní a vlhkých fleků v místě hmoždinky na finální omítce fasády) Polystyrenové zátky, zafrézování a zapuštění talířových hmoždinek doporučuji na bílém polystyrenu a fasádní vatě. Mezery mezi nalepenými deskami šedého polystyrenu na fasádě nad 2mm doporučuji vyplnit speciální nízkoexpanzní fasádní pěnou s uzavřenou strukturou pórů, které zaručují nenasákavost pěny, např. Ceresit CT84. Touto pěnou se dá šedý polystyren i lepit (upozorňuji, že se nejedná o schválené systémové řešení, ale o zkušenost z praxe, kde běžně

42

vlepujeme šedý izolant na pěnu do zatepleného ostění, nebo při zateplení na OSB desky, popřípadě lepení izolantu na přesné cihelné děrované zdivo). Šedý grafitový fasádní polystyren EPS70F, tabulka izolačních a technických vlastností, cena Šedý grafitový EPS70F Objemová hmotnost: 13,5-18kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,032 Faktor difuzního odporu: 20-40 Pevnost ve smyku (kPa): 50 Pevnost v tlaku: 70 kPa Pevnost v tahu: 100 Reakce na oheň: E Nasákavost dlouhodobá: 0,5 kg/m2 Cena obvyklá: 1200Kč/m3 s DPH

Jakou tloušťkou šedého polystyrenu mám zateplit dům? Tohle je nejčastější otázka v diskuzích. Tloušťka izolace závisí na tloušťce a druhu zdiva a hlavně na vlastnostech zdiva. Obecně doporučuji majitelům domů kde zdivo (cihla plná, směsné zdivo, staré duté cihly, škvárobeton, šedý porobeton) je tl.40-45cm použít šedý polystyren tl. 100-120mm, kde je zdivo tl. 250-350mm použít šedý polystyren tl. 140-180mm u domů postavených ze zdiva tl. 175-250mm použít šedý polystyren tl. 200-300mm.

Jaký je montážní postup zateplení fasády šedým polystyrenem? Pro zateplení fasád šedým polystyrenem platí stejné montážní postupy jako pro bílý fasádní polystyren EPS70F a EPS100F. Jak jsem psal výše, nalepený šedý polystyren na fasádě je nutné ochránit od přímého slunečního záření. Doporučuji jeden den nalepit polystyren, druhý den vyvrtat díry pro osazení hmoždinek a vyfrézovat otvor pro EPS zátku, třetí den osadit hmoždinky a otvor zaslepit EPS zátkou, plochu přebrousit a co nejdříve plochu fasády zastěrkovat s perlinkou a lepidlem. Docílíte tak rychlé ochrany šedého polystyrenu před sluncem a dům tak postupně stěnu po stěně zateplíte. Dále nedoporučuji na šedý polystyren dávat syté odstíny omítek s HWB (procentuální odraz světla barvy) pod 30%.

43

Má grafitový polystyren protipožární vlastnosti a je nehořlavý díky obsahu grafitu? Grafitové částice v izolantu plní pouze funkci odrazu tepla od izolantu směrem zpět do zdiva a opačně v létě odráží sluneční paprsky zpět do exteriéru. Šedý polystyren má v každé své buňce přidané částice uhlíku (grafitu) a ty zlepšují jeho vlastnosti reakce na oheň a žár. Přes tuto zlepšenou funkci je přesto zařazen do třídy reakce na oheň "E" (stejně jako EPS70F a EPS100F), což jsou materiály nepodporující hoření a jsou samozhášivé. Jeho vlastnosti se při požáru mění, co se týká změny skupenství, šedý polystyren se při požáru roztaví.

Je šedý polystyren díky grafitu zdravotně závadný a dráždivý? Není zdravotně závadný a nedráždí. Grafitové částice pouze způsobují hladší povrch desek. Jakákoliv manipulace a řezání desek nezpůsobují žádné zdravotní komplikace.

3.1.3 Difúzně otevřené polystyreny BAUMIT Open

Klasický bílý fasádní polystyren EPS70F, EPS100F a šedý Styrotherm Plus70 jsou výbornými izolanty, ale jejich faktor difuzního odporu m se pohybuje v hodnotách 20 – 40. Tyto vysoké hodnoty způsobují neschopnost propouštět vodní páry ve větší míře a stavbu tak postupně zbavit vodního kondenzátu nebo určitého % nahromaděné nebo vzlínající vlhkosti.

Společnost Baumit uvedla na trh izolanty Baumit Open Therm a Baumit Open reflect, které jsou kompromisem paropropustných a izolačních vlastností mezi polystyrenem a minerální vatou. Jejich difuzní odpor m se pohybuje v hodnotách pod 10, což zajišťuje jejich výborné paropropustné vlastnosti se zachováním výborných tepelněizolačních schopností.

44

Obr. Baumit Open Therm

Obr. Baumit Open reflect

Baumit OPEN Therm jsou stabilizované fasádní desky z lehčeného bílého polystyrenu EPS70F se sníženou hořlavostí a mimořádnou paropropustností. Desky jsou po celé své tloušťce opatřeny kruhovými otvory širokými 2mm, v hustotě cca 544 otvory „dírek“ na desku 500x100mm). Tyto otvory zajišťují dokonalý přenos vodních pár skrz izolant a při použití předepsaných systémových prvků jako je Baumit Opencontact lepidlo a stěrka, armovací tkanina Opentex, penetrace pod omítku OpenPrimer a omítka Baumit OpenTop, je zajištěna paropropustnost celou tloušťkou zateplovacího systému fasády.

Baumit OPEN Reflect jsou stabilizované fasádní desky z lehčeného šedého polystyrenu s příměsí uhlíkových částic, které zajišťují jeho mimořádné tepelněizolační vlastnosti. Fasádní desky Baumit Open Reflect májí sníženou hořlavost a mimořádnou paropropustnost. Desky jsou po celé své tloušťce opatřeny kruhovými otvory širokými 2mm, v hustotě cca 544 otvory „dírek“ na desku 500x100mm. Tyto otvory zajišťují dokonalý přenos vodních pár skrz izolant a při použití předepsaných systémových prvků jako je Baumit Opencontact lepidlo a stěrka, armovací tkanina Opentex, penetrace pod omítku OpenPrimer a omítka Baumit OpenTop, je zajištěna paropropustnost celou tloušťkou zateplovacího systému fasády. Deska je povrchově upravena bílou barvou z důvodu ochrany šedého polystyrenu před UV zářením a přehřátím. Izolant proto lepte na fasádu šedou stranou desky. 45

Baumit Open Therm a Baumit Open reflect, porovnání izolačních a technických vlastností, cena Baumit Open Therm Objemová hmotnost: 15-18kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,04 Faktor difuzního odporu: ≤ 10 Pevnost v tlaku: 150 kPa Reakce na oheň: E Cena obvyklá: 2100Kč/m3 s DPH

Baumit Open reflect Objemová hmotnost: 15-18 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,031 Faktor difuzního odporu: ≤ 10 Pevnost v tlaku: 150 kPa Reakce na oheň: E Cena obvyklá: 2950Kč/m3 s DPH

Baumit Open fasádní desky nejsou jen kompromisem materiálových a izolačních vlastností, ale ceny materiálů, která se pohybuje mezi cenou polystyrenu a minerální vatou. Baumit open desky bych doporučil na zateplení fasády všem stavebníkům, kteří uvažují o zateplení starších domů, které tvoří smíšené zdivo, kotové zdivo (vepřák, nepálená cihla), kamenné zdivo, staré cihelné zdivo, pórobetonové a škvárobetonové zdící bloky. Doporučuji ho všude tam, kde je zabudovaná a zbytková vlhkost ve zdivu po sanačních opatřeních (např. dodatečné podřezání zdiva, sanace zdiva injektáží), která má tak možnost se přes open desky postupně odpařit. Výhodou použití desek open je možnost zateplení menší tloušťkou izolantu např. 60-80mm, kde by mohlo docházet v zimním období ke kondenzaci vodních pár za izolantem, které se mohou následně odpařit přes open desky. Toto je nepřípustné u klasického EPS70F, EPS100F a šedého fasádního polystyrenu. Baumit Open desky jsou vhodné na zateplení nového pórobetonového zdiva (např. Ytong, Hebel, Qpor, Porfix a další), děrovaných cihelných bloků (Heluz, Porothem a další) a vápenopískových bloků KM BETA.

Je možné použít Baumit Open polystyreny do skladby provětrané fasády? Fasádní desky Baumit Open jsou určeny pouze pro kontaktní nalepení na fasádu a jsou součástí certifikovaného kontaktního zateplovacího systému fasád. Nejsou vhodné pro vkládání mezi nosný rastr provětrané fasády. Baumit Open polystyren se musí vhodně zabudovat, dle předepsaných pokynů výrobce. Jedině toto zajistí plnou funkčnost Baumit Open systému. 46

Provádíme rekonstrukci domu který tvoří v přízemí smíšené kamenné zdivo z roku 1930 a nástavbu 1NP tvoří zdivo Porotherm P+D. Mám celou fasádu zateplit Baumit Open polystyrenem? Baumit Open je díky svým vlastnostem dražší zateplovací systém. Je proto možné jej kombinovat se zateplením EPS70F. Z praxe a realizací zateplení staveb mám vyzkoušené částečné použití Baumit Open polystyrenu na místech s výskytem vlhkosti nebo možností kondenzace vodních par a EPS70F polystyrenu na zdivu, kde není nutné Open systém použít. Běžně zateplujeme přízemí domu, kde je staré podmáčené a vlhké zdivo zatepleno Open systémem a další nadzemní podlaží, kde výskyt vlhkosti není, zateplujeme EPS70F polystyrenem. K jednotlivým polystyrenům dodržujeme předepsané skladby materiálů a vrchní pastovitou omítku provádíme vždy (pro dosažení jednotného vzhledu a funkčnosti Open systému) Baumit OpenTop omítkou.

Jaká montážní pravidla platí pro Baumit Open polystyren a systém? Provedení zateplení Baumit Open systémem se řídí stejnými montážními pravidly a postupy jako zateplování fasádním polystyrenem EPS70F. Jak jsem psal výše, je nutné dodržet materiálovou skladbu Open systému a materiály tak záměrně nezaměňovat za levnější a jiné. Za posledních 5let jsem měl možnost zateplit několik domů Baumit Open systémem a 5domů v kombinaci s EPS70F. Na základě průběžných kontrol mohu konstatovat, že Open systém plní na 100% svou funkci a zákazníci nemají sebemenší problém s kondenzací vlhkosti ve zdivu a následky vzlínající vlhkosti se vůbec neprojevují. Fasády si udržují svůj nový vzhled a zateplení stěn tak plní svou tepelněizolační a ochrannou funkci domu. Na závěr bych chtěl upozornit, že použití Open systému neplní plně svou funkci při nalepení na břízolitovou omítku, cementovou omítku, kabřincový obklad, betonový panel. U zateplení Open systémem by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho

47

vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému průchodu vodních par z konstrukce.

3.1.4 Perimetrický soklový polystyren

Obr. Perimetr deska s hranou polodrážka

Obr. Perimetr SD deka s rovnou hranou

Tepelně izolační soklové desky Perimetr a Perimetr SD se vyrábějí do forem. Vyznačují se minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku a mrazuvzdorností. Vyrábějí se v rozměru 1250x600mm s rovnou hranou nebo s polodrážkou. Na povrchu jsou opatřeny oboustrannou vaflovou strukturou pro vysokou přídržnost lepidel a tmelů. Jsou určeny pro tepelné izolace soklů jak zateplených, tak nezateplených jednovrstvých stěn. Soklové desky odstraňují typický tepelný most v oblasti přechodu stěny na základ, řeší detail ukončení hydroizolace nad terénem a umožňují spojité provedení omítek až pod úroveň terénu. Jsou určeny pro trvalé zatížení v tlaku max. 3600 kg/m2 při deformaci < 2%. Zateplení soklové oblasti je důležité opatření při celkovém zateplení fasády, na které se často zapomíná. Neprovedené zateplení soklové části může způsobovat tepelné mosty, kondenzaci vlhkosti a může znehodnotit plnou funkčnost zateplené fasády. Proto je nutné na toto opatření myslet a použít správné a předepsané materiály. Na zateplení soklové části nad a pod terénem je polystyren Perimetr a Perimetr SD naprosto ideální a dobře se s ním pracuje. V zateplené části nad terénem se desky Perimetr SD lepí na soklové zdivo PU pěnou nebo pružným fasádním cementovým lepidlem, kterým se na Perimetr SD desky vytváří společně s armovací tkaninou armovací vrstva. Povrchovou úpravu tvoří mozaiková omítka, popřípadě obklad cihelnými a kamennými pásky nebo keramickými obklady. Na zateplení stěn pod úrovní terénu je vhodné použít drenážně lisované Perimetr desky, které se k budově lepí na hydroizolaci PU pěnou, disperzním lepidlem nebo bitumenovými 48

lepidly. Cementová lepidla na asfaltové hydroizolaci dobře nedrží a doporučuji je na lepení desek Perimetr SD nad úrovní terénu. Perimetr desky pod terénem je nutné ochránit geotextilií 200g/m2 a nopovou folií, která se obsype drceným kamenivem 16-32mm v kombinaci s drenážní trubkou. Geotextilie chrání izolant před zatlačením nopové folie do izolantu na kterou vytváří boční tlak zásypové kamenivo a zemina. Perimetrický polystyren je oblíbený a hodně používaný kvůli svým výborným tepelněizolačním schopnostem, dobrou ochranou před vlhkostí a příznivé ceně. Ideálním řešením zateplení fasády se zateplením soklové části je tepelný izolant Perimetr začít lepit ve stejné tloušťce (jako fasádní izolant) od úrovně základu a navázat min 30cm nad úrovní terénu na fasádní polystyren, kterým pokračujete v zateplení fasády. Fasáda tak má po celém obvodu stejnou tloušťku izolace a nevznikají problémy s napojením na LOS hliníkovou lištu a další problémové detaily.

Obr. Příklad tepelných mostů v soklové oblasti a jejich zamezení obkladem Perimetrickým nebo extrudovaným polystyrenem

49

Funkce tepelné izolace soklu PERIMETRICKÝ polystyren -

nedochází k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou

-

podstatné snížení tepelných ztrát v detailu, tj. zvýšení vnitřní povrchové teploty detailu a tím zamezení vzniku plísní

-

výrazné omezení kondenzace v detailu napojení základu na zdivo

-

základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti a tím se prodlužuje její životnost

-

zamezení transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem

-

umožnění souvislého omítnutí pod úroveň terénu

-

umožnění jednoduchého a spolehlivého detailu ukončení hydroizolace

V rámci zateplení fasády domu, bych doporučil všem majitelům domů zateplení soklové části provést a zamezit tak možným poruchám způsobených tepelnými ztrátami a možnou kondenzací vodních par. Perimetrický polystyren je v tomto případě nejlepším možným izolantem. Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Perimetr , Perimetr SD Objemová hmotnost: 25-35kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,034 Faktor difuzního odporu: 40-100 Pevnost v tlaku: 200 kPa Reakce na oheň: E Cena obvyklá: 2500Kč/m3 s DPH

50

3.1.5 Extrudovaný polystyren XPS

Na zateplení soklové části zdiva domu nad a pod úrovní terénu je možné

použít,

také

extrudovaný

polystyren XPS. Tento materiál se vyznačuje vysokou pevností, minimální až nulovou nasákavostí vlhkosti a vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi. Jeho nevýhodou je vyšší cena oproti EPS a Perimetrickým polystyrenům a při montáži na fasádu veliká tuhost desek. Výroba extrudovaného polystyrenu (XPS) probíhá způsobem, že granule zahřátého polystyrenu s přídavkem nadouvadel jsou vytlačovány (extrudovány) tryskou. Nadouvadla způsobí vypěnění hmoty do nekonečného pásu požadované tloušťky, který se dále délkově a šířkově upravuje na desky. Vzniká tak jemná struktura relativně malých polystyrenových buněk, která výrazně redukuje difuzní propustnost a prakticky eliminuje vzlínavost. Extrudovaný polystyren je tak možné používat i v místech s trvalou vlhkostí (izolace stěn pod úrovní terénu). Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,030 až 0,035 W/m.K je mírně lepší než u polystyrenu expandovaného. Jako nadouvadla při výrobě se dříve používaly freony, které však výrazně přispívají k poškozování ozonové vrstvy. Bez ohledu na jejich dobré vlastnosti a snadnou zpracovatelnost bylo používání freonů zakázáno. Jejich alternativou jsou inertní plyny CO2 a dusík nebo uhlovodíky, např. izobutan a pentan. S uhlovodíkovými nadouvadly se pracuje v uzavřeném cyklu, tím se také minimalizuje jejich vliv na životní prostředí a jejich zdravotní nezávadnost. Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Extrudovaný polystyren XPS 300 až 700 Objemová hmotnost: 30-40, 50-70kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,035-0,38 Faktor difuzního odporu: 80-150 Pevnost v tlaku: 300 - 700 kPa Reakce na oheň: E Cena obvyklá: 3000-7500Kč/m3 s DPH dle typu 51

Pevnost v tlaku se u XPS desek dosahuje až 700 kPa při max. 10% deformaci. XPS polystyren je málo hořlavý. XPS polystyren se vyrábí v úpravě hran desek: rovná, polodrážka, péro-drážka. Extrudovaný polystyren je velmi citlivý na vyšší teplotu (nad 75˚C) a na organická rozpouštědla. Nedoporučuji XPS polystyren vystavovat trvale teplotám nad 75°C a přímému slunečnímu záření. UV záření způsobuje jeho stárnutí a postupné ubývání, jeho povrch se sprašuje a izolant tak ztrácí své vlastnosti a přilnavost k stavebním lepidlům. Extrudované polystyreny se musí na fasádu lepit s naprostou přesností, nelze je povrchově zbrušovat pro docílení lepší rovinatosti nalepené plochy. Povrch extrudovaného polystyrenu tvoří jemná vaflovaná struktura nebo se desky vyrábí s naprosto hladkým povrchem. Pro zateplení soklových částí doporučuji použít vždy extrudovaný polystyren s vaflovanou strukturou. Lepící a stěrkové tmely na hladkém povrchu XPS polystyrenu špatně drží a často se odlepují a vznikají problémy s přilnavostí výztužné vrstvy. Za svou praxi jsem se setkal s několika stavbami, kde byly na zateplení soklové části použity XPS desky s hladkým povrchem a zřejmě levnější druh lepící a stěrkové hmoty. Při provedené sondě XPS desky vůbec nedržely na lepidle a byly odlepeny. Držely pouze na talířových hmoždinkách. Vrchní omítkové souvrství bylo naprosto odlepené a laicky řečeno na ploše soklu doslova vlálo. Vlivem vzdušné vlhkosti a špatné přilnavosti lepící a stěrkové hmoty k izolantu a změnám klimatu se lepidlo s perlinkou a mozaikovou omítkou až celoplošně oddělilo od izolantu a drželo jen bodově (a to asi také dočasně). Jediným opatřením bylo celé zateplení soklu strhnout a provést nové zateplení. Pokud tedy zvažujete na zateplení soklové části použít XPS polystyren, doporučuji pouze s vaflovanou hrubší strukturou povrchu a velmi kvalitní předepsaný lepící a stěrkový tmel nebo hodně používané polyuretanové pěny. Použitím levného cementového fasádního tmelu si přivodíte do budoucna jen další problémy a reklamace. Dále doporučuji do výztužné vrstvy v zateplené oblasti soklu nad terénem vkládat pouze pancéřovou tkaninu nebo armovací tkaninu s větší plošnou gramáží (např.: Vertex R267). K lepení XPS desek v případě větší hloubky suterénu než 1,3 m je nejvhodnější použít systémově odzkoušené polyuretanové lepidlo od výrobce extrudovaného polystyrenu nebo 52

asfaltové disperzní lepidlo. Lepení funguje jen jako dočasné upevnění, protože desky jsou přitlačené na stěnu suterénu tlakem zeminy po zásypu. Zemina se nasype do výkopu a zhutní krátce po instalaci tepelné izolace. Desky musí „stát“ na pevné podložce v patě (např. přesah základů), aby měly oporu proti sklouznutí při následném zhutnění zásypu. Izolační desky lze řezat standardními ručními nástroji (ruční pilka, elektrická pilka nebo odporový drát). XPS polystyren není třeba zakrývat další ochranou folií nebo nopovou folií, která by jej chránila od zásypové zeminy. Osobně při zateplování spodních staveb rodinných a bytových domů a jejich soklového zdiva raději používám Perimetrické polystyreny a to z důvodu lepší ceny, dostačující pevnosti a tuhosti, vodoodpudivosti, lepší manipulaci při montáži a lepší přilnavosti k cementovým lepícím a stěrkovým tmelům. Daleko větší využití XPS polystyrenu vidím v zateplení obrácených střech, teras, vysoce zatěžovaných podlah, izolací zelených střech a zateplení oblastí tepelných mostů. Montážní postup zateplení fasády a sokové části XPS polystyrenem je stejné jako u zateplení fasádním polystyrenem EPS70F nebo perimetrickým polystyrenem. Na závěr kapitoly o XPS polystyrenu bych chtěl zdůraznit vhodnost použití desek s hladkým povrchem do podlah, obrácených střech, zateplení základů a suterénních stěn pod úrovní terénu, zateplení teras a zelených střech. U desek s vaflovaným povrchem na zateplení fasád a soklového zdiva nad terénem. Mohl bych zde uvést další spousty informací, jak se dá XPS polystyren použít, ale tato kniha je věnovaná kontaktnímu zateplování fasád.

3.1.6 Minerální (kamenná) vata

Minerální vatou z kamenných vláken jsem měl možnost zateplit řadu fasád a považuji tento materiál za jeden z nejlepších fasádních izolantů. Důvodem je velmi dobrá paropropustnost, dobré tepelněizolační vlastnosti, nehořlavost a akustický útlum. Nevýhodou fasádní kamenné vaty je vysoká objemová hmotnost a její náročnější montáž na 53

fasádu a podstatně vyšší cena oproti EPS izolacím a to i přes naprosto stejnou tepelně izolační vlastnost jako EPS fasádní izolanty. Díky vyšší ceně je fasádní kamenná vata používána výhradně na zateplení požárních pásů fasád a u celoplošného zateplení budov s výškou nad 30m. Nutnost zateplovat plochy fasádní vatou je nad 22,5m výšky objektu a požární pásy nad otvorovými prvky. U objektů do 12m výšky není nutné požární pásy používat. Na otázku zdali je lepší použít fasádní polystyren nebo fasádní vatu mohu jen říci, že pokud Vám nezáleží na finanční stránce, chcete izolant s větší životností a lepšími difuzními vlastnostmi, zateplujte fasádní vatou. Pokud řešíte cenu a přesto hledáte kvalitní a funkční zateplení, použijte fasádní polystyren. Podstatnou výhodou zateplení stěn fasádní vatou s ohledem na paropropustnost vnější povrchové úpravy (omítky) je, že ve stěně nedochází ke kondenzaci vodních par a to při jakékoliv použité tloušťce vaty. Vata je schopná postupně přenášet a vyrovnávat tok vodní páry. U zateplení fasádní vatou by měl být dodržen postupný zvětšující se tok vodních par směrem z konstrukce do exteriéru. (tj. jednotlivé skladby omítkového a zateplovacího souvrství od zdiva směrem do exteriéru by měli mít menší a menší difuzní odpor). Z toho vyplývá nutnost odstranit z fasády všechny souvrství, které by mohly bránit pozvolnému průchodu vodních par z konstrukce. Pak má zateplení vatou své opodstatnění. Fasádní vata je z výroby částečně a to pouze dočasně hydrofobizovaná. Její uskladnění je nutné provést do suchých prostor. Fasádní vatu musíme lepit vždy na suchý, pevný a soudržný podklad s rovinatostní odchylkou max.30mm na 2m lať. Při zateplení doporučuji vatu dobře ochránit od deště. Fasádní vata při styku s vodou rychle ztrácí svou tepelněizolační schopnost a při vysychání ji postupně získává nazpět. Je proto zakázáno zateplovat fasádní vatou soklové části domu, zdivo přiléhající k chodníkům, balkonům, nadstřešním konstrukcím a světlíkům, terasám. V těchto místech musí být použitý nenasákavý polystyren minimálně do výšky 300mm nad terén nebo nad přiléhající konstrukci, kde se voda může objevit a odkapávat nebo odstřikovat na fasádu. Povrch fasádní vaty nenarušuje UV záření, tak jako u polystyrenových izolací. Proto ji není nutné při aplikaci chránit před přímým slunečním zářením. 54

Výroba minerální fasádní vaty probíhá tavením hornin na velmi slabá vlákna s následným lisováním na příslušné izolační desky. Prvotní surovinou při výrobě fasádní vaty je čedič (kamenná vlna). Výrobky z čedičové taveniny mají větší průměrnou tloušťku vláken a také větší rozdíly v tloušťkách jednotlivých vláken. To se projevuje vyšší tuhostí výrobků. Jednotlivá čedičová vlákna mají na sobě také více záhybů. Díky tomu drží výrobky z kamenné vlny déle svůj tvar při zatížení požárem. Záhyby zabraňují rozpadu struktury materiálu i v případě, kdy vlivem požáru vyhoří pojivo. Tepelněizolační výrobky z čedičové vlny se dodávají v drtivé většině v nekomprimovaném stavu. V současnosti existují na trhu 3 produkty, které lze použít na kontaktní zateplení fasád, které se vyrábějí z kamenné vaty. Jedná se o produkty s rozdílnou orientací vláken kamenné vlny:

Obr. Příčná (kolmá) orientace vláken

Obr. Podélná orientace vláken

Obr. Podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou

Příčná (kolmá) orientace vláken (tuhé lamely 200x1000mm, 333x1000mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 - 0,042 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover NF, Nobasil FKL, Rockwool Fasrock LL) Výrobek je vhodný pro fasádní systémy, na které je aplikovat těžší obklad. Materiál má vysokou pevnost v tahu.

Podélná orientace vláken (tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover TF, Nobasil FKD, Rockwool Fasrock) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních 55

zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

Podélná orientace vláken s integrovanou dvouvrstvou charakteristikou pojená organickou pryskyřicí, v celém objemu hydrofobizovaná. Horní velmi tuhá vrstva o tloušťce do 20 mm zabezpečuje vysokou odolnost proti mechanickému namáhání a má vylepšené tepelněizolační vlastnosti (tuhá deska 500x1000mm, 600x1000mm) Součinitel tepelné vodivosti λ = 0,036 W.m-1.K-1 (Příklady produktů: Isover TF profi, Nobasil FKD S, Rockwool Fasrock MAX E) Výrobek je předurčen pro aplikaci do vnějších stěn, přesněji do kontaktních zateplovacích systémů, pro svou zvýšenou tuhost, pevnost a pro své tepelně-izolační, zvukově-izolační a protipožární vlastnosti.

Tabulka porovnání izolačních a technických vlastností, cena Příčná (kolmá) orientace vláken

Podélná orientace vláken

Objemová hmotnost: 88 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,042 Faktor difuzního odporu: 1 Pevnost v tahu kolmo k desce: 80 kPa

Objemová hmotnost: 160 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,038 – 0,039 Faktor difuzního odporu: 1 Pevnost v tahu kolmo k desce: 15 kPa

Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 2600Kč/m3 s DPH

Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 2800Kč/m3 s DPH

Podélná orientace vláken dvouvrstvá charakteristika Objemová hmotnost: 160 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,036 Faktor difuzního odporu: 1 Pevnost v tahu kolmo k desce: 10 kPa Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 2500Kč/m3 s DPH

Třída reakce na oheň všech výrobků fasádní kamenné vaty je A1 (nejvyšší stupeň požární bezpečnosti). Faktor difuzního odporu μ (MU) = 1. Velmi vysoká paropropustnost. Tato vlastnost předurčuje fasádní vatu na zateplení starších domů, domů po sanacích zdiva a všude tam kde je možný větší výskyt vlhkosti v konstrukci. Nedoporučuje se fasádní vatou zateplovat trvale zvlhčované a mokré podklady, kde by veliký obsah vlhkosti narušil tepelněizolační vlastnosti vaty. Použití fasádní vaty je široké a lze jí zateplit doslova jakýkoliv podklad na který ji lze nalepit cementovými a disperzními lepidly.

56

V žádném případě nelepte vatu na fasádu PU montážními pěnami určené na polystyren. Spoj nebude trvale držet. V současné době není na trhu pěna, kterou by se fasádní desky z kamenné vaty daly lepit, a tato skladba byla certifikována. Při lepení vaty musí být použity předepsaná lepidla, která zaručí trvalý a pevný spoj s podkladem. Lepidlo na desce musí zabírat min. 40% její plochy a musí se lepit na rámeček se třemi středovými body. Před nanesením lepidla se musí do plochy desky vetřít tenká vrstva lepidla, na kterou se následně nanese větší vrstva lepidla pro nalepení. Tenká vetřená vrstva lepidla zajistí spojení lepidla s vatou (nedojde k následnému odlupování lepidla z desky). Stejný postup se praktikuje před nanesením stěrkového lepidla a vytvořením výztužné vrstvy s armovací tkaninou. Důležité je použít lepící a stěrkové hmoty, penetraci a vrchní finální omítkou s takovými difuzními vlastnostmi, které nenaruší paropropustnost celého souvrství zateplovacího systému. Doporučuji se držet výrobci předepsaných skladeb zateplovacích systémů. Na kotvení fasádní vaty musí být vždy použity talířové hmoždinky s kovovým trnem a minerální zátkou, která zaslepí zafrézovanou a osazenou kotvu. Nepoužití minerální zátky na talířové hmoždinky s kovovým trnem mi přijde neodborné a vzniklé tepelné mosty přes kovový trn zbytečně narušují až o 5-10% tepelněizolační schopnost fasádního systému. Dále mohou vznikat nežádoucí pohledové defekty způsobené zvýšeným tepelným tokem přes kovový trn talířové hmoždinky. Minerální zátky doporučuji použít i na hmoždinky s kovovým trnem s plastovou hlavou. Trn s plastovou hlavou nikdy nedosahuje izolační vlastnosti vaty a minerální zátky. Fasádní desky z minerální kamenné vaty se nedají plošně přebrušovat jako EPS polystyrenové desky a proto si při lepení izolantu a vytváření výztužné vrstvy pohlídejte její rovinatost. Ze zkušenosti doporučuji při aplikaci fasádní vaty používat pracovní rukavice, ochranu očí a pracovní oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy. Důvodem je zvýšená dráždivost kamenných vláken, z kterých se vata skládá.

57

3.1.7 Fasádní desky Isover TWINNER

Neustálý tepelněizolačních funkčnosti,

tlak

na

zdokonalování

vlastností,

použitelnosti

vylepšování a

životnosti

fasádních tepelných izolací dovedl firmu Isover ke kompromisnímu produktu, který nabízí ty nejlepší vlastnosti polystyrenu a minerální vaty v jedné desce (produktu). Fasádní deska Isover Twinner je tvořena základní deskou z šedého grafitového polystyrenu na kterém je nalepena PUR lepidlem minerální deska Isover TF Profi v tl.30mm, kerá vylepšuje protipožární vlastnosti této izolace. Isover Twinner se vyrábí ve třech variantách základní deska, rohová deska, zakládací deska. Na uzavření rohových spojů se dodává samostatná deska z minerální vlny, která se na odkrytý polystyrenový líc dodatečně dolepuje PUR lepidlem. Desky se vyrábí v tloušťce 100-300mm a jsou vhodné k zateplení pasivních staveb. K hlavním výhodám Isover TWINNER patří: třída reakce na oheň samostatného izolantu B-s1, výborné izolační vlastnosti (λD = 0,033-0,034 W/m.K), zajištění požární bezpečnosti dle ČSN 73 0810 (bez požárně dělících pásů MW), jednoduchá aplikace (minimální hmotnost), výborné mechanické vlastnosti, běžné tloušťky izolace až 300mm (vhodné i pro pasivní domy), možnost aplikace na přímém slunci (možnost montáže z lávek, není nutné stínění jako u grafitových EPS). Za dobu své praxe jsem bohužel neměl možnost s Isover TWINNER dům zateplovat nebo se přímo účastnit referenční zateplení stavby a proto zde uvádím pouze nastudované informace. Z mého pohledu se jedná o velmi povedenou kombinace dvou naprosto rozdílných tepelněizolačních materiálů s maximálním využitím jejich nejlepších vlastností. Použitím Isover TWINNER při zateplení bytových domů odstraníte řadu nedostatků vzniklých kombinací zateplovacích materiálů polystyren a vata. Fasádní vata je zde použita v požárních pásech a celoplošném zateplení nad 22,5m.

58

Nedostatky napojení EPS a MW v ploše zateplení: 1. Střídaná izolace EPS a MW má zcela rozdílné parametry v oblasti součinitele tepelné vodivosti. Grafitové izolační desky Isover EPS GreyWall mají deklarovaný součinitel tepelné vodivosti 0,032 W/m.K, oproti tomu minerální izolace dle použitého typu 0,0360,041 W/m.K. Znamená to, že jednotlivé části stěny budou zatepleny výrazně rozdílně. 2. Izolace EPS a MW mají také zcela rozdílné difuzní vlastnosti, tj. požárně dělícími pásy MW s faktorem difúzního odporu 1 bude pronikat přes zateplení výrazně více vlhkosti, než uzavřenějším EPS s faktorem 20-40. To může způsobit barevné nestejnoměrnosti v ploše, popř. jiné tepelně technické komplikace. 3. Na přechodech EPS a MW je třeba provést vždy zvýšené vyztužení pomocí vložení přídavné výztuže. Dochází tak k vrstvení výztuží se souvisejícím vznikem nerovností v ploše. To může mít za následek vizuální vady viditelné zejména v plochém světle (slunce ze strany). 4. Požárně dělící pás MW šíře 500mm musí být dle ČSN 73 0810 umístěn maximálně 150mm nad nadpražím okna. Tento požadavek nenavazuje vždy na modul kladení desek v řadách po 500mm a tím způsobuje řadu komplikací při aplikaci.

Použití izolačních desek Isover TWINNER zajišťuje splnění požadavků uvedené normy, a to i bez použití dalších požárně dělících pásů. Tím dochází k výraznému zjednodušení aplikace zejména na bytových objektech. Montážní postup zateplení je stejný jako u zateplení minerální vaty, kde doporučuji se striktně držet předepsané produktové systémové skladby. Desky se kotví talířovými hmoždinkami s kovovým trnem (nejlepší variantou je systémová hmoždinka Ejot STR U). Počet hmoždinek 6 a více kusů. Výztužná vrstva by měla mít tloušťku v rozmezí 2-6mm. Na desky Isover Twinner nelze aplikovat jako finální vrstvu keramický obklad nebo cihelné obkladové pásky. Stejně jako u minerální vaty upozorňuji na zákaz použití desek Isover TWINNER v oblasti soklu, balkonu, teras a nadstřešních částí, kde je možný kontakt s vlhkostí a odkapávající vodou. V těchto oblastech je nutnost použít perimetrický nebo extrudovaný 59

polystyren a to minimální výše 300mm nad terén nebo konstrukci, od které může voda odstříknou. Zateplení fasády izolantem Isover TWINNER vyžaduje odborné provedení a maximální důslednost. Jedná se o výrazně dražší izolant a montážní práce jsou také náročnější. Tyhle aspekty se ve finále odráží ve vyšší pořizovací ceně celkového zateplení fasády, která dalece převyšuje cenu zateplení fasádním polystyrenem a je vyšší než zateplení fasády minerální vatou. Z hlediska tepelněizolační schopnosti a protipožárních vlastností se jedná o velmi zajímavý a cenově příznivý produkt, který mohu jen doporučit. Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Isover TWINNER Objemová hmotnost: 25 - 50 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,033 – 0,034 Faktor difuzního odporu: 20 - 40 Pevnost v tahu kolmo k desce: 10 kPa Reakce na oheň: B Cena obvyklá: 4100Kč/m3 s DPH

3.1.8 Fasádní desky z fenolické pěny KOOLTHERM K5

Tyto desky se řadí mezi mercedesy fasádních tepelněizolačních materiálů. Naprosto nejlepší tepelněizolační schopnosti a nízká hmotnost zaručují kvalitní zateplení a nenáročnou montáž. Desky Kingspan Kooltherm K5 tvoří tepelná izolace (jádro desky) a povrchová úprava na bázi skelné tkaniny provedené na obou stranách desky, která je s jádrem desky spojena adhezivně během vypěňování. Jádro desky je tvořeno tuhou FENOLOVOU PĚNOU nadstandartních vlastností s měrnou hustotou 40kg/m3. Desky Kingspan Kooltherm K5 se vyrábí v rozměru 1 200 × 400 mm a v tloušťkách od 20 do 120 mm. Desky mají rovnou hranu. Na přání zákazníka lze desky dodat i s úpravou hrany ve tvaru polodrážky tím, že se na sebe nalepí dva izolanty.

60

Obr. Deska Kooltherm K5

Obr. Skladba zateplovacího systému

Desky Kingspan Kooltherm K5 jsou určeny pro tepelnou izolaci obvodových stěn budov formou vnějšího kontaktního zateplovacího systému. V České republice mají izolační desky Kooltherm K5 zapsány v kompozitním fasádním systému dva výrobci Baumit (systém Baumit XS022) a Weber Terranova (systém Weber therm Plus ultra). Oba zateplovací systémy se řídí předepsanou produktovou skladbou a montážním postupem, který je podobný jako u zateplení fasádním polystyrenem. Za dobu své praxe jsem měl možnost zateplení fasády deskami Kooltherm K5 realizovat na novostavbách rodinných domů. Výběr na tuto izolaci padl, kvůli výborným tepelněizolačním vlastnostem, které nedosahuje polystyren, vata nebo jiné zatím dostupné fasádní desky vhodné pro kontaktní nalepení na fasádu. Pro porovnání 50mm Kooltherm K5 má izolační schopnost jako 10cm EPS70F. Součinitel tepelné vodivosti Kooltherm K5 λ = 0,021 W.m-1.K-1 Při realizaci zateplení se postupuje podobně jako při zateplení fasádním polystyrenem. Deska se lepí cementovým tmelem na rámeček s vnitřními terči. Nedoporučuji desky lepit montážní PU pěnou na fasádní polystyrenové izolace. Kotvení se provádí talířovými hmoždinkami (nejlépe hmoždinka Ejot STRU s šroubovacím kovovým trnem). V případě Koolthermu K5 je možné talířové hmoždinky

61

zapouštět zafrézováním do izolantu. Pro zápustnou montáž je určen speciální montážní set a zátky z fenolické pěny, které jsou potaženy skelnou tkaninou. Desky se z důvodu potažení skelnou tkaninou nemůžou přebrušovat pro získání rovinatosti po nalepení, jako je zvykem u polystyrenu. Deska izolantu se nesmí nijak povrchově narušit. Rovinatost nalepených desek místo přebroušení je nutné zajistit větší tloušťkou armovací vrstvy, která se doporučuje ideálně 8mm (min.5mm, max.10mm). Skelná tkanina zaručuje správný přilnavý povrch pro lepící a stěrkové tmely, které se na desku Kooltherm K5 aplikují. Důležitá je ochrana desek před přímým slunečním světlem, kde povrch skelné tkaniny degraduje a fenolická pěna má tendenci povrchově sprašovat a rozpadat se. Desky je nutné chránit před deštěm a stykem s vodou. Jsou velmi pórovité a nasákavé. Při kontaktu s vodou se ztrácí jejich izolační schopnost. Vzniklé spáry mezi deskami nad 1mm doporučuji vypěnit PU montážní pěnou Ceresit CT84. Na provedenou armovací vrstvu se následně aplikuje penetrační nátěr a doporučená povrchová úprava (nejlépe pastovitá silikonová omítka). Tepelná izolace je krátkodobě odolná kontaktu s benzínem a s většinou zředěných kyselin, zásad a minerálních olejů. Dlouhodobé působení těchto látek je třeba vyloučit. Tepelná izolace není odolná některým dalším organickým rozpouštědlům. Lepidla obsahující methylethylketon ji poškozují. Tepelná izolace a povrchová úprava použitá při výrobě je odolná proti plísním a není zdrojem potravy pro hmyz. Proto nehrozí její napadení klovavými ptáky a hlodavci. Desky jsou dodávány v označených balících opatřených polyetylenovou fólií. Obal z polyetylenové fólie není určen pro venkovní skladování desek. Desky Kooltherm K5 mají vysoký difuzní odpor μ (MU) = 35 a tudíž nejsou tak paropropustné, jako fasádní vata nebo Baumit Open polystyreny. Nedoporučuji její použití na starší domy se zabudovanou vlhkostí, na podklady s větší nerovností nebo podklady s projevem solných nebo vápenných výkvětů vlivem stoupající vlhkosti od základového zdiva. Vzhledem k tomu, že tepelná izolace Kingspan Kooltherm K5 má výrazně nižší součinitel tepelné vodivosti, než běžné tepelněizolační materiály, lze volit nižší tloušťku

62

tepelného izolantu ve vnějším kontaktním zateplovacím systému. S ohledem na tuto vlastnost je výhodné použít materiál zejména pro následující aplikace: • Tepelná izolace obvodových stěn budov, kde je kladen důraz na nízkou potřebu tepla na vytápění (nízkoenergetické a pasivní domy). • Tepelná izolace obvodových stěn budov nebo jejich částí, u kterých lze aplikovat jen omezenou tloušťku tepelné izolace ve vnějším kontaktním zateplovacím systému. • Obvodové stěny, kde malý přesah střechy umožnuje použít jen omezenou tloušťku tepelného izolantu. • Obvodové stěny, u kterých by použití tepelného izolantu z EPS nebo z minerálních vláken způsobilo výrazné rozšíření ostění oken a tím snížení úrovně denního osvětlení v interiéru. • Ostění a nadpraží oken, kde šířka okenního rámu umožňuje použít jen omezenou tloušťku tepelného izolantu. • Stěna mezi interiérem a balkonem nebo lodžií, kde by použití tepelného izolantu z EPS nebo z minerálních vláken způsobilo výrazné zmenšení užitného prostoru na balkonu nebo lodžii. Použití materiálu Kingspan Kooltherm K5 u novostaveb umožňuje lepší využití zastavěné plochy (tenčí obvodové stěny, větší užitná plocha v interiéru). Při použití tepelného izolantu Kingspan Kooltherm K5 lze použít kratší kotevní prvky a menší šířku parapetu než při použití tepelné izolace z EPS nebo minerálních vláken. Desky Kingspan Kooltherm K5 se nesmějí použít na zateplení soklových částí a jejich založení nad terénem nebo oblastí, kde by se mohla vyskytovat odstřikovací voda musí být min. 300mm. Nevýhodou desek Kooltherm K5 je jejich vysoká pořizovací cena a v porovnání s ostatními izolanty se jejich návratnost pořizovacích nákladů po zateplení domu výrazně prodlužuje. Své místo si najde u zateplení nízkoenergetických a pasivních domů, kde je celkové zateplení řešeno projektovou dokumentací se spočítanou návratností a úsporou. Nejčastějším použitím zateplení deskami Kooltherm K5 je ostění otvorových prvků, stěny lodžií a plochy stěn, kde není možné použít větší tloušťku izolace.

63

Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Kingspan Kooltherm K5 Objemová hmotnost: 37 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,021 Faktor difuzního odporu: 30-35 Pevnost v tlaku: 200 kPa Reakce na oheň: B2 Cena obvyklá: 12000Kč/m3 s DPH

3.1.9 Konopná izolace – pevný fasádní PANEL

Pevný fasádní panel z konopné izolace je ekologickou alternativou ke standardním polystyrenovým deskám. Na fasádu se aplikuje kontaktním způsobem. Jelikož se snažím kontaktním zateplováním fasád zabývat v obsáhlejším měřítku, musel jsem zde uvést alespoň jeden produkt, který je vyroben z obnovitelných zdrojů a je naprosto ekologický. Pevný fasádní konopný PANEL je vhodný pro kontaktní nalepení na zdivo domu a je tak zařazený do kontaktního zateplovacího systému fasád. Termoizolační fasádní desky jsou vyrobené z konopného pazdeří a vláken s příměsí pojivých dvousložkových vláken a roztoku sody jako ochrany proti hoření a plísním. Desky jsou vyráběny metodou pneumatického rounotvoření, lisování a po tepelném zpracování jsou na konci výrobní linky formátovány. Objemová hmotnost je 100kg/m3. Nízký součinitel tepelné vodivosti λ = 0,039 W.m1.K-1 zaručuje velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a nízký difuzní odpor μ (Mí) = 3,9 nabízí vysokou paropropustnost celého zateplovacího systému.

64

Složení výrobku konopný fasádní panel: 

50-55 % konopné pazdeří



30–35 % konopné vlákno



15-17 % BiCO vlákno - pojivo



3-5 % roztok sody – retardant hoření

Obr. 29 Skladba zateplovacího systému

Obr. 30 Detail produktu konopný fasádní PANEL

Desky konopný fasádní panel jsou tepelné a zvukové izolace pro použití do fasád a podlah. Na fasády se lepí a kotví na pevný podklad stěn. Na desky se dále aplikuje tmel, mřížka, penetrace, omítka a nátěr. Lepení bývá prováděno nanesením cementového nebo disperzního lepidla po obvodu a do 2 terčů ve středu desky, popř. celoplošně. Desky se musí mechanicky kotvit 4-6 ks talířových hmoždinek na m². Typ hmoždinky závisí na typu konstrukce, do které je kotvena. Jako finální povrch lze použít penetraci s minerální, silikátovou nebo silikonovou omítkou. Termoizolační desky jsou baleny v PE foliích z recyklovaného granulátu.

65

Vlastnosti: -

velmi dobrá absorpční schopnost a izolační stabilita ve velmi vlhkých

podmínkách -

dlouhá životnost

-

výrobek s přirozenými vlastnostmi přírodních materiálů

-

příjemná manipulace bez nebezpečí poškození kůže nebo dýchacích cest

-

odolnost proti plísním, hnilobám a škůdcům

-

odpuzuje hmyz a hlodavce

-

dobré akustické vlastnosti

Hlavní využití konopného fasádního panelu vidím při zateplení fasád nebo podlah dřevostaveb, starších kamenných a cihelných budov. Fasádní panel je součástí certifikovaného zateplovacího systému Capatect ECO-Line nebo BAUMIT Nature. Zateplovací systémy jsou zahrnuty mezi standardně nabízenými systémy v katalogu firmy a výrobce Caparol a Baumit. Capatect ECO-LINE je tedy izolační systém s výhradně biologickými a minerálními složkami. Montážní postup a materiálové složení systému je stejný jako u systému zateplení minerální vatou. Doporučené jsou lepidlo a stěrkový tmel třídy A pro fasádní minerální vatu a silikátová nebo silikonová omítka. Nevýhodou desek z konopí je poměrně vysoká pořizovací cena oproti minerální kamenné vatě a vysoká hořlavost materiálu v třídě E reakci na oheň. Věřím, že pro stavebníky, kteří plánují naprosto ekologickou stavbu domu s výbornými tepelněizolačními a difuzními parametry je přijatelné a funkční řešení s vysokou životností.

66

Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Konopný fasádní panel Objemová hmotnost: 100 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,039 Faktor difuzního odporu: 3,9 Pevnost v tlaku: 55 kPa Reakce na oheň: B2 Cena obvyklá: 6500Kč/m3 s DPH

Je konopná izolace napadána hlodavci? Konopné vlákno není pro hlodavce stravitelné, je z velké části tvořeno celulozou. Pokud se jedná o zabydlení hlodavců v izolaci tak je to spíše problém konstrukce a zabezpečení izolace. Hlodavci se mohou zabydlet v jakékoliv izolaci, pokud není správně zabezpečena.

Obsahují výrobky z konopí nějaké omamné látky? Konopná izolace je vyráběna z technického konopí, které bylo vyšlechtěno s minimálním množstvím omamných látek. Jsou konopné panely hořlavé? Konopná izolace spadá do třídy hořlavosti B2 (evropská třída hořlavosti E). Je impregnovaná v roztoku přírodní sody (3–5 %), která působí jako protipožární ochrana a díky sodě má konopná izolace samozhášivé vlastnosti. Jaká je životnost konopné izolace? Je v zásadě stejná jako životnost domu. Konopná vlákna jsou velmi odolná a houževnatá vůči všem negativním vlivům a nemají tendenci degradovat. Samozřejmostí je důkladně provedená konstrukce a její zabezpečení proti vnikání vody.

67

3.1.10

Pěnové sklo FOAMGLASS

K materiálu

pěnové

sklo

Foamglass jsem se dostal přes poptávku od našich zákazníků z internetového obchodu. Zákazníci poptávali produkt Foamglass PERINSUL, který slouží pro eliminaci tepelných mostů mezi základovou deskou a zdivem. To znamená, že na základovou desku se na vápenocementovou maltu založí bloky Perinsul, na které se následně vyzdívá nosné zdivo a příčky domu. Tento materiál má výborné tepelněizolační vlastnosti, nenasakuje vlhkost a trvale odolává obrovskému zatížení v tlaku s nulovou deformací. Po nastudování všech dostupných materiálů jsem se dostal k dovozci pěnového skla do ČR. Tím začala naše spolupráce a my tak postupně rozšířili prodej Foamglass produktů na podlahové, stěnové, fasádní a zátěžové tepelné izolace.

Nejdříve Vám v krátkosti představím vlastnosti pěnového skla Foamglass: -

v celém svém objemu je zcela vodotěsné

nenasákavé pro všechny kapaliny a proto se v čase nemění jeho tepelně izolační vlastnosti -

zcela neprodyšné pro všechny plyny včetně vodní páry a radonu

parotěsné stejně jako tabulové sklo a jeho koeficient difúzního odporu µ je neměřitelně vysoký -

zcela nehořlavé, vyrobeno pouze z anorganických materiálů (skla a uhlíku)

-

při požáru nevyvíjí kouř ani žádné toxické zplodiny a neodkapává

-

nepropouští kyslík nutný k hoření okolních materiálů – např. lepidel

nejvyšší pevnost v tlaku mezi tepelnými izolacemi (pevnost v tlaku 0,7 až 1,6 MPa podle typu) -

současně má také vysokou tuhost a je prakticky nestlačitelné

68

nemění své rozměry ani tvar vlivem působení vnějšího prostředí, stlačení nebo stárnutí -

je zcela nepoživatelné pro hlodavce, pro hmyz ani pro mikroorganizmy

je chemicky odolné obdobně jako běžné sklo. Až na výjimky odolává většině agresivních chemikálií -

v kapalné i plynné formě

-

je lehce opracovatelné, jeho řezání se provádí obyčejnou pilou

Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Foamglas T4+ Objemová hmotnost: 115 - 120 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,041 Faktor difuzního odporu: 990000 Pevnost v tlaku: 600 kPa Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 18000Kč/m3 s DPH

Foamglass WallBoard Objemová hmotnost: 115 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,041 Faktor difuzního odporu: 990000 Pevnost v tlaku: 600 kPa Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 20000Kč/m3 s DPH

FOAMGLAS je tepelně izolační materiál na bázi pěnového skla, který se svými vlastnostmi výrazně odlišuje od ostatních tepelných izolací. Svojí tepelnou vodivostí (0,041 W/mK dle typu) se řadí mezi kvalitní tepelné izolace, unikátní jsou však jeho doplňkové vlastnosti. FOAMGLAS je současně: 

zcela parotěsný, je neprodyšný pro všechny plyny včetně vodní páry

 zcela nenasákavý – pěnové sklo jako jediná tepelná izolace nenavlhá ani vlivem difúze a kondenzace vodní páry 

zcela nehořlavý – třída A dle ČSN 73 0823, nevyvíjí kouř ani toxické spaliny



extrémně únosný – pevnost v tlaku mezi 0,7 až 1,6 MPa zcela bez stlačení!



velmi odolný – odolává všem biologickým škůdcům i většině chemikálií

 efektivní – vlastnosti materiálu FOAMGLAS® se nemění v čase a jeho životnost přesahuje 50 let.

69

Pro kontaktní zateplení fasád je určený produkt FOAMGLAS T4+ (surová deska bez povrchové úpravy) nebo FOAMGLAS WallBoard (jedná se o desku T4+ s povrchovou úpravou nakašírovaný asfaltový papír, který slouží pro dilataci od vápenocementové omítky, s kterou negativně pěnové sklo reaguje. Obr. 00 Foamglass T4+

Obr. 00 Foamglass WallBoard

Desky z pěnového skla FOAMGLAS mají formát 600 * 450 mm a jejich spáry (šířky cca 2mm) jsou celoplošně slepeny oxidovaným asfaltem, nebo asfaltovým lepidlem. Vliv spár mezi deskami izolantu vyplněných asfaltem na tepelný odpor izolační vrstvy FOAMGLAS je zanedbatelný a proto se pro výpočty tepelného odporu konstrukcí používá jako výpočtová hodnota tepelné vodivosti izolační vrstvy přímo deklarovaná tepelná vodivost daného typu izolace FOAMGLAS . Návrh tloušťky vrstvy izolace z pěnového skla FOAMGLAS pro zamezení kondenzace v konstrukci lze zjednodušeně provést tak, že se stanoví průběh teploty v konstrukci a pokud se teplota rosného bodu (pro dané podmínky vnitřního prostředí) nachází bezpečně “uvnitř” tepelně izolační vrstvy FOAMGLAS , ke kondenzaci nemůže docházet.

Postup kontaktního zateplení fasády izolantem FOAMGLAS T4+ s povrchovou úpravou silné vrstvy minerální omítky: 1. Penetrace podkladu se provádí emulzí (1 složkou) lepidla PC® 56 zředěnou 10 díly čisté vody, nanáší se válečkem na bezprašný povrch, spotřeba cca 0,3 l/m2.

70

2. Desky FOAMGLAS® celoplošně nalepte na podklad studeným asfaltovým lepidlem PC® 56, se spárami vystřídanými na vazbu, těsně přitlačenými a vyplněnými lepidlem. Spotřeba cca 3,5 – 4,5 kg/m2 v závislosti na tloušťce izolace: Naneste studené lepidlo zubovou stěrkou (velikost zubu 8 - 10 mm) na dvě strany desek (lze provádět na celém balení). Dále naneste lepidlo na celou plochu desky FOAMGLAS® a tu diagonálně zatlačte do otevřeného rohu. Po částečném vytvrdnutí odstraňte špachtlí lepidlo vytlačené ze spár. Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass WallBoard

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass T4+

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass WallBoard

Obr. Zateplení stěn deskou Foamglass T4+

3. Ve spodních a částech stěn a v místech nadpraží použijte k mechanické fixaci desek FOAMGLAS® zakládací profil LOS.

71

4. Odstraňte nerovnosti povrchu izolace obroušením pomocí desky FOAMGLAS® nebo lépe pomocí brusného hladítka. Odstraňte prach z povrchu desek FOAMGLAS®. 5. Vytvořte celoplošný zátěr lepidlem PC® 56, spotřeba cca 1.5 kg/m2. Naneste vrstvu lepidla PC56 pomocí nerezového hladítka bez zubu na povrch desek FOAMGLAS® a rozetřete do hladka. V případě použití desky Foamglas WallBoard se plocha izolantu lepidlem PC 56 nestěrkuje. 6. Mechanicky ukotvěte výztužnou síť přes izolaci až do konstrukce. Armovací síť je přichycena speciální talířovou hmoždinkou s kovovým trnem přes tepelnou izolaci do podkladu. Do předem zakotvené armovací sítě se nastříká jádrová omítka, která vytvoří podklad (roznášecí, armovací vrstvu 15-30mm) pod finální povrchovou úpravu.

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a izolantu

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a izolantu

Obr. Způsob kotvení armovací tkaniny a izolantu a vytvoření roznášecí vrstvy

72

7, Vytvořte silnou vrstvu (15-30mm) odpovídající minerální omítky dle specifikací jejího dodavatele. V tomto případě bych doporučil lehčenou tepelněizolační jádrovou omítku. 8, Na vrstvu 15-30mm minerální omítky vytvořte armovací tkaninou a stěrkovým cementovým tmelem hladký a soudržný podklad pod finální probarvenou pastovitou omítku.

Kontaktní zateplení fasády materiálem Foamglas je v našich končinách zatím netradiční a méně známý způsob. Většinu investorů odradí vysoká pořizovací cena materiálů a pracnější způsob aplikace. Na druhou stranu je toto řešení naprosto ideální při zateplení základového zdiva pod a nad terénem, kde zajišťuje 100% ochranu stavební konstrukce před všemi nežádoucími vlivy. V Německu je v současné době pár fasád domů tímto způsobem již zatepleno a poskytují tu nejlepší ochranu. Je jen otázka času, kdy si kontaktní zateplení fasády materiálem Foamglas najde v České republice své první stavby.

3.1.11

Ytong Multipor

Zateplení pórobetonového zdiva je v poslední době hodně diskutované téma. Výrobce zdiva Ytong se staví proti dodatečnému zateplení stěn fasádními polystyreny. Důvodem je hermetické uzavření pórobetonového zdiva a tudíž nemožnost přesunu vodních par ze zdiva do exteriéru. Dále jsou to obavy z tvorby nežádoucího rosného bodu a následného hromadění vlhkosti ve zdivu za špatně zvolenou tloušťkou EPS izolantu (např. 5080mm). Porobetonové zdivo má velmi dobré tepelněizolační difůzní schopnosti a proto jej výrobce Ytong nedoporučuje dodatečně zateplovat jinými izolanty než Ytong Multipor. Já osobně s tímto tvrzením nesouhlasím a dovolím si říci, že správně navržená tloušťka fasádního polystyrenu může dobře zateplit Ytong zdivo bez následné kondenzace vlhkosti.

73

Zdivo z porobetonu lze táké úspěšně zateplit fasádní vatou, Baumit Open polystyreny se zachováním dobré paropropustnosti zateplovacího systému. Obr. Skladba zateplovacího systému Ytong Multipor

Obr. Postup zateplení fasády Ytong Multipor

Obr. Skladba zateplovacího systému Ytong Multipor

Ytong Multipor má na rozdíl od ostatních izolantů nesporné výhody a pro zateplení pórobetonového zdiva je jasným favoritem. Důvodem je naprostá nehořlavost ve třídě A1, paropropustnost s nízkým difůzním odporem μ (MU) = 3, stejné minerální bezvláknité materiálové složení jako Ytong bílý porobeton s větším podílem vzduchových mezer, nízký součinitel tepelné vodivosti λ = 0,045 W.m-1.K-1, desky stabilně drží formu, odpuzují vodu a jsou odolné vůči tlaku, mají pevný povrch.

74

Rozměr desky Multipor je 390x600 mm a vyrabí se v tloušťkách od 50mm do 300mm. Objemová hmotnost 115kg/m3 ředí desky Multipor mezi lehké fasádní izolanty. Vyrábí se kombinací materiálů: vápno, písek, cement a voda, do kterých se přimíchává prostředek na tvorbu pórů, které zaručuje absolutní zdravotní a hygienickou nezávadnost materiálu. Ytong Multipor je hydrofobizovaný ve své hmotě a vodu odpuzuje na povrchu i uvnitř. Lehce zvládá deště i období špatného počasí. Ytong Multipor obsahuje jen 5 % hmoty (95% tvoří vzduch) a je difúzně otevřený. Ve vlhkém stavu téměř vůbec nemění svou pevnost. Ytong Multipor na základě svého složení přirozeně tlumí růst plísní a mikroorganismů. Ytong Multipor zní při poklepání jako zděná stěna a neposkytuje ptactvu důvod ke hloubení otvorů. Sendvičová stěna Ytong Multipor je vyváženou skladbou tvárnic Ytong, speciální difúzně otevřené malty Multipor a tepelněizolačních desek Ytong Multipor. Hlavní předností této skladby oproti jiným sendvičovým izolačním stěnám je velmi homogenní struktura celé konstrukce a téměř identické vlastnosti všech jeho částí. Z toho vyplývají vyvážené fyzikální vlastnosti, vysoká mechanická odolnost a životnost fasády i rychlá a jednoduchá realizace. Stěna o celkové tloušťce 500 mm dosahuje součinitele prostupu tepla U=0,14 W/m2K. Zateplení tak vykazuje optimální míru tepelné akumulace a setrvačnosti celé konstrukce jako u ostatních zděných konstrukcí. Izolační desky Multipor lze použít na zateplení zeděných domů nebo prefabrikovaných stěn z betonu. Desky se lepí a stěrkují speciální paropropustnou minerální maltou Ytong Multipor. Lepení doporučuji provádět celoplošně na hřeben 8-10mm. Desky se následně kotví talířovými hmoždinkami (Ejot STR U, Bravol PTH-S, s rozpěrným kovovým šroubem) v počtu kotev 6ks/m2.

75

Ideální je použití jedné kotvy do středu desky. Desky Multipor jsou velmi křehké. Pokud při kotvení nalepená deska praskne na dvě poloviny, je nutné zakotvit každý kus desky. Po nalepení lze desky Multipor dodatečně celoplošně přebrušovat a srovnávat. Armovací vrstva se vytváří s vloženou skelnou tkaninou a měla by mít finální tloušťku 5mm. Malta vyztužená mřížkou musí být dostatečně vyzrálá a pevná. Při předepsané tloušťce výstužné vrstvy by to mělo být po 5 dnech po realizaci (1 den na 1 milimetr tloušťky). Teplota vzduchu a povrchu musí být minimálně +5°C. Pod vrchní omítku se aplikuje základ pod omítku podle doporučení výrobce. Na zateplení z desek Ytong Multipor se všeobecně doporučují minerální omítky s nízkým difúzním odporem a vodotěsností nebo pastovité silikátové a silikonové omítky v odstínech, jejichž stupeň světlosti je větší než 25. Velkou výhodou Ytong Multipor desek je jejich možné použití při vnitřním zateplení stropů garáží, sklepů bez použití povrchové úpravy. Desky se celoplošně nalepí na strop a zakotví. Jejich povrch je pohledový, nehořlavý a nezprašující. Další uplatnění našel Ytong Multipor při vnitřním zateplení stěn, kde zaručuje ochranu před tepelnými mosty a celá skladba zateplení je tak paropropustná. Možnou finální úpravou se nabízí jednovrstvá sádrová omítka. Desky nejsou určeny do vlhkého prostředí a na zateplení soklové části domu. Doporučuji jejich založení min.300mm nad terén nebo konstrukci, kde by se mohla vytvořit odstřikující voda. Mé doporučení na Ytong Multipor se týká kontaktního zateplení fasád na pórobetonové zdivo a zateplení stropů ve sklepeních a suterénech domů. Výrobce doporučuje tento produkt na vnitřní zateplení obvodových stěn. Tabulka izolačních a technických vlastností, cena Ytong MULTIPOR Objemová hmotnost: 115 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,045 Faktor difuzního odporu: 3 Pevnost v tlaku: 350 kPa Reakce na oheň: A1 Cena obvyklá: 5000Kč/m3 s DPH 76

3.1.12

Tepelně izolační (termo) omítky

Je pravda, že tepelně izolační omítky nepatří do kontaktního zateplovacího systému ETICS. Vzhledem k stále větší vlně dotazů ze strany zákazníků na tento způsob dodatečného zateplení zdiva jsem tento doplňkový tepelně izolační materiál do knihy zařadil. Tepelně izolační omítky patří mezi moderní stavební hmoty. Tyto omítky tvoří mezistupeň mezi běžnými lehčenými omítkami a zateplovacím systémem. Jejich objemová hmotnost se pohybuje kolem 470kg/m3. Svými tepelně izolačními vlastnostmi výrazně snižují prostup tepla stěnami a tak snižují energetickou náročnost na vytápění objektů. Celý omítkový zateplovací systém má velmi příznivou difúzi vodních par, a tak umožňuje "dýchání stěn". Tepelně izolační omítky jsou vhodné na všechny druhy zdicích materiálů a lze je využít všude tam, kde je požadavek na větší odolnost vůči objemovým změnám vlivem teploty, kde by u běžné omítky docházelo k tvorbě trhlin a povrchové destrukci. Termoizolační omítky se vyrábí na bázi minerálních plniv. Obsahují perlit, polystyrenové kuličky a disperzní pojiva. Tyto omítky se doporučují na omítání fasád, kde zdivo tvoří tepelněizolační bloky (např.: Heluz STI 40, Ytong Lambda, Porotherm s vatou nebo perlitem a jiné zdivo vykazující vyšší tepelnou ochranu, které není třeba již dodatečně zateplovat) vyzděné na termomaltu, tenkovrstvé lepidlo nebo na montážní pěnu. Termoizolační omítky se na fasádu nanáší strojně nebo ručně v tloušťce od 25-40mm. Při větších tloušťkách se omítka stříká na 2-3 vrstvy postupně na sebe. Termoomítka se nahazuje přímo na zdivo, které je opatřeno vápenocementovým přednástřikem (špritzem) nebo je zdivo předem zvlhčeno vodou. Při nahazování větší tloušťky omítky na fasádu doporučuji osadit před aplikací omítky soklový LOS profil v tl. omítky. Nahozená omítka musí projít procesem vyschnutí a vyzrání tj. 2mm/1den za optimálních letních teplot. Termoomítka je hodně pórovitá, takže vysychá rychleji než běžné 77

vápenocementové omítky. Zbytkovou vlhkost zjistíte vlhkoměrem. Její povrch je měkký a velmi nasákavý. Z tohoto důvodu je nutno termo omítky opatřovat další vrstvou, která povrch zpevní a uzavře před povětrností.

Na termoomítku můžete následně nanést povrchovou úpravu: -

Speciální předepsaná štuková omítka + fasádní silikonový nátěr

-

vyrovnávací stěrka + penetrace + pastovitá silikátová/silikonová omítka

armovací vrstva v kombinaci armovací tkanina a vysoce paropropustný stěrkový tmel + penetrace + pastovitá silikátová/silikonová omítka

Nedoporučuje se dodatečně na termoomítku nanášet další vrstvu cementového lepidla s armovací tkaninou pro zpevnění povrchu! Klasické cementové lepidlo má vyšší difuzní odpor a není ideální kombinací omítkového souvrství. Pro lepší ztužení jádra termoomítky, doporučuji při natahování do ní vložit armovací tkaninu s oky 8x8mm, tak aby omítka kryla tkaninu minimálně 3mm. Další dodatečné armování není nutné. POZOR!!! Termoomítky mají zlepšené tepelněizolační vlastnosti oproti klasickým vápenocemetovým omítkám, ale nedosahují zdaleka izolační schopnosti fasádních izolantů EPS70F nebo vata, viz porovnání tabulka níže. Tabulka porovnání tlouštěk izolantů při stejné účinnosti zateplení fasády: Termoomítka

11cm

EPS-F, VATA

5cm

15c m 7cm

20cm 9cm

23c m 11c m

30cm 15cm

Nevýhodou termoomítek je mokrý proces, pracnost a vysoké pořizovací náklady, které jsou shodné se zateplením fasádním polystyrenem, který má lepší tepelněizolační vlastnosti. Zateplení termoomítkou doporučuji jako doplňkové tepelněizolační opatření k termoizolačním zdícím blokům, které není již nutní dodatečně zateplovat. (Ovšem za předpokladu, že vyzděný dům nemá tepelné mosty. Pokud máte postavený dům 78

z termobloků tl. 40cm a více, doporučuji jej nechat jednu zimu bez omítky a zateplení a v domě topit. Pokud se nebudou projevovat tepelné mosty, bude zde termoizolační omítka stačit. Pokud tepelné mosty zjistíte např. mokré mapy na omítce, zaměření termokamerou, zde bych zvažoval raději dodatečné zateplení domu, které zajistí lepší ochranu domu a úsporu nákladů na topení.

3.1.13 Tepelně izolační deska NEW-THERM V roce 2013 se na trhu objevila přelomová novinka v kontaktním zateplování fasád v podobě polyuretanové izolační desky NEW-THERM. Jedná se o český patentovaný výrobek speciálně vystabilizované polyuretanové desky, který má vynikající tepelněizolační vlastnosti s větší paropropustností oproti klasických polystyrenovým izolacím. Při porovnání tloušťky izolantu s polystyrénem o 50% a při porovnání s minerální vatou o 60%. Součinitel tepelné vodivosti l= 0, 022. Izolační desky NEW-THERM dovedou propouštět vodní páru, čímž zajišťuje dýchání izolovaného objektu. Difuze celého systému µ ≤ 20. V zateplené konstrukci nedochází ke kondenzaci vodních par (bilance zkondenzované a vypařené vlhkosti dle )(ČSN-EN-ISO-13788). Systémové polyuretanové desky nepřijímají vodu. Lepicí a stěrkový tmel je speciálně upraven na bázi polyuretanu tak, aby zajistil prodyšnost celého systému. Zateplovací Systém NEW-THERM celkově vykazuje vyšší odolnost vůči mechanickému poškození. Materiál je samozhášivý polyuretanový izolant. Při použití systému NEW - THERM nedochází díky menší tloušťce izolantu k zásadní změně vzhledu budovy. Polyuretanové desky jsou zdravotně nezávadné, nevylučují žádné škodliviny a dají se použít i do prostoru s potravinami (desky nejsou napadány plísněmi a trvale odolávají hnilobě). Systém je odolný vůči hlodavcům a ptákům díky struktuře termo izolačních desek. Systémové omítky NOVALITH a ARMASIL pro povrchovou úpravu jsou nedílnou součástí systému NEW-THERM. A to díky vysoké odolnosti vůči povětrnostním vlivům, stálobarevnosti a prodyšnosti.

79

Výhody systému NEW-THERM: 

plně prodyšný systém – zateplení, které dýchá



vynikající tepelně izolační vlastnosti



poloviční tloušťka celého systému



nepřijímá vlhkost



samozhášivý



odolný vůči hlodavcům a ptákům

Mé doporučení pro použití této tepelné izolace je směřováno na starší domy, novostavby a zejména na nové domy v nízkoenergetickém až pasivním standardu, kde nahradí vysokou tloušťku polysytrenu nebo jiné běžně používané tepelné izolace. Newthermem snížíte tloušťku zateplení až na polovinu oproti polystyrenu EPS70F a docílíte paropropustného zateplení domu. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena izolantu, která je 4x větší než u polystyrenu a 2x vyšší než u fasádní vaty. Věřím, že pro řadu stavebníků bude tento izolante nejlepším řešením jak zateplit dům difuzně otevřeným zateplovacím systémem s nízkou tloušťkou izolace, při zachování maximálních požadavků na tepelnou ochranu domu. NEW-THERM se tak řadí mezi novou generaci tepelných fasádních izolantů, kde má již své místo dražší fasádní PIR deska Kooltherm K5. Tabulka izolačních a technických vlastností, cena NEW-THERM Objemová hmotnost: 32-35 kg/m3 Součinitel tepelné vodivosti: 0,022 Faktor difuzního odporu: 20 Pevnost v tlaku: 180 kPa Reakce na oheň: E Cena obvyklá: 6500Kč/m3 s DPH

80

3.2 Připevnění izolantu k podkladu Již z názvu kontaktní zateplovací systém je zřejmě, že izolant je pevně spojen s podkladem. Trvalý a pevný spoj je zajištěn lepící hmotou a kotevními prvky. Vnější kontaktní zateplovací systém je na stavební konstrukci vystaven různým zatížením. Je proto nezbytné ho k podkladu připevnit tak, aby nedocházelo v budoucnu k jeho porušení a zkrácení životnosti. K podkladu se hlavně přilepuje a kotví izolant. Pokud je na zateplovací systém použita povrchová úprava keramickým obkladem nebo obkladové cihelné pásky, kotví se zároveň s izolantem i výztužná vrstva (perlinka + stěrkový tmel).

Nejčastější druhy zatížení působící na zateplovací systémy: 1. Vlastní hmotnost materiálového souvrství zateplovacího systému, kde následně vzniká smykové napětí. Velikost tohoto napětí určuje výsledná hmotnost všech použitých materiálů. 2. Účinky větru. Zde vznikají tahová a tlaková namáhání, jejichž sílu určuje výška, tvar, poloha objektu a výsledné umístění v zástavbě. 3. Dilatační pohyb složek systému vlivem povětrnosti. Zde dochází ke smršťování a rozpínání všech materiálů v zateplovacím systému vlivem teplot a vlhkosti. Mezi deskami izolantu a stěnou nesmí volně procházet vzduch. Je nutné nanést lepidlo na každou desku tak, aby k tomuto jevu nedocházelo. Na izolant se proto nanáší lepidlo na rámeček se třemi buchtami doprostřed, popřípadě se izolant lepí celoplošně na hřeben 8-10mm, kde je lepidlo ve stejném směru nanášeno na hřeben i na podklad. Každá nalepená deska musí být vzduchotěsně uzavřena a řádně přikotvena.

81

3.2.1 Možnosti připevnění izolantu

Kontaktní zateplovací systémy se k podkladu připevňují: 

Lepením (celoplošným kde lepící malty pokrývá 100% plochy desky, na rámeček a body, kde lepící malta pokrývá min. 40% plochy desky) 

Lepením s dodatečným zakotvením hmoždinkami

Volba způsobu připevnění izolantu závisí na druhu a hmotnosti izolantu, stavu a typu podkladu a řídí se výškou a polohou budovy. Druh připevnění by měla vždy určovat projektová dokumentace a to na základě statického posouzení a návrhu. Běžnou praxí je, že pouze 10% investorů si na dodatečné zateplení domu nechají zpracovat projektovou dokumentaci. V ostatních případech je volba nalepení a zakotvení izolantu na prováděcí firmě. Tady bych doporučoval udělat zkušební vzorek, jak lepidlo s izolantem na podkladu drží a pro výběr vhodné hmoždinky provést tahovou zkoušku. Popřípadě se držet materiálové skladby zateplovacího systému, který udává výrobce a materiály nezaměňovat. Nevhodně zvolený způsob nalepení a kotvení izolantu vždy vede k neodstranitelným vadám.

3.2.2 Lepící hmoty

V praxi se často setkávám s případy nevhodně použitých lepících tmelů. Stavebníci a firmy tak často kvůli ušetřeným pár tisícům, lepí izolanty doslova na cokoliv. Výrobci zateplovacích systémů neustále vynakládají obrovské sumy peněz na inovace a vylepšení všech produktů zateplovacích systémů a proto mne tyto případy vždy zvednou z židle. Prosím respektujte předepsané skladby a nelepte izolanty na levná cementová lepidla na obklady a dlažby a nevytvářejte jimi výztužnou základní vrstvu. V žádném případě nepoužívejte na lepení fasádní vaty montážní PU pěnu (jak se mě často zákazníci dotazují). 82

Lepící hmoty slouží k připevnění tepelné izolace k podkladu a k zajištění její polohy. Na trhu máme spousty druhů lepících hmot a malt. Uvedu zde ty nejpoužívanější lepidla včetně doporučení, na který izolant a podklad jsou vhodné:

1. Suchá prášková hmota s pojivem na bázi cementu 

tyto lepidla jsou dodávána v papírových pytlích a jsou určena k přímému

zamíchání s vodou v daném poměru. Vzniklá směs se nanáší na izolant a společně s izolantem se přitlačí k podkladu.

Lepidla na bázi cementu jsou zušlechťována

přidáním organických pojiv a přísad, které směs zušlechťují a zvyšují její elasticitu a přilnavost. 

Těmito lepidly lze lepit EPS izolanty, minerální vatu, difuzně otevřené

polystyreny, desky z konopných vláken, fenolickou pěnu Kooltherm K5, šedý polystyren, ytong multipor 

Díky zušlechťujícím přísadám lze tyto lepidla použít pro přilepení izolantu na

dřevovláknité desky, OSB desky, konstrukční panely a nestandartní savé podklady. Jsou vhodné k lepení a stěrkování extrudovaného a perimetrického polystyrenu. Lepidla se vyrábí v různých kvalitativních třídách a mají přesně vymezené použití pro daný podklad a izolant. Nepodceňujte prosím tuto skutečnost. Práce s těmito materiály je vhodná pro rozmezí teplot +5°C až +30°C. Cementem pojená lepidla přestávají hydratovat pod +5°C, kde lze tento proces urychlit speciálními přísadami. Přísady mají, také svá omezení a pod 0°C by se s lepidly včetně přísad nemělo vůbec pracovat. Lepidla na bázi cementu jsou nejpoužívanější a cenově dostupná. Jejich spotřeba pro nalepení izolantu se pohybuje v závislosti na rovinatosti podkladu mezi 3-7kg/m2. Spoj je pevný a trvale nosný. Spoj není pružný. Lepidla jsou určena pro venkovní a vnitřní použití. Výrobci zateplovacích systémů deklarují u vybraných lepidel a druhů podkladů (nové pórobetonové zdivo , keramická cihla, skořepinové betonové tvárnice, monolitický beton)

83

možnost nalepený izolant dodatečně nekotvit až do 8m výšky budovy. Jedná se o lepidla dražší cenové kategorie s lepšími vlastnostmi. V ostatních případech je dodatečné kotvení nalepeného izolantu vždy nutné provést. 2. Disperzní lepidlo na bázi akrylátové disperze s příměsí vody, plniva a přísad 

Jedná se o vysoce flexibilní, pastózní lepidlo s velmi dobrou přídržností

k podkladu. Dodává se jako hotová předem připravená pastózní směs v plastových kbelících. 

Určeno pro použití v interiéru i exteriéru, zejména pro lepení tepelně

izolačních polystyrenových desek EPS-F a minerální fasádní vaty na dřevěné podklady a nesavé podklady. 

Disperzní lepidlo doporučuji pouze na ideálně rovné podklady. Při větší

nerovnosti podkladu stoupá spotřeba lepidla na m2 a zvyšuje se cena zateplení. 

Lepidlo není vhodné jako stěrka.



Disperzní lepidlo nanášíme celoplošně stěrkou se zuby střední velkosti. V

závislosti na klimatických podmínkách lze zpracovávat do cca 1,5hod 

Teplota vzduchu, materiálu a podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí

klesnout pod +5 °C. Disperzní lepidlo nelze zpracovávat na zmrzlý podklad a/nebo při nebezpečí mrazu. Nepřimíchávat žádné jiné materiály. Doba vysychání disperzního lepidla může být v závislosti na teplotě a vlhkosti až cca 10 dní. Tento systém lepení vyžaduje dodatečné kotvení talířovými hmoždinkami.

3. Jednosložkové nízkoexpanzní polyuretanové lepidlo (lepící pěna) 

Lepící pěna v kartuši je doslova převratný produkt v oblasti kontaktního

zateplení fasád, který zlevňuje a zrychluje proces zateplení fasády domu. 

Má o 15 % vyšší lepivou sílu než u tradičních cementová lepidla



2hodiny po nalepení lze izolant kotvit a dále postupovat v dalších pracech 84



Izolant lze lepit od 0°C a při vysoké vlhkosti - výjimečně vhodné pro práce

prováděné při nízké teplotě, kdy se doba schnutí cementových lepidel výrazně prodlužuje 

Ideální pro zateplovací systémy (ETICS) – 1 m2 polystyrénových desek je lepen

pouze 100g lepidla, namísto 5 kg obvyklých pro cementová lepidla 

Polyuretanové lepidlo je určeno k lepení desek bílého a šedého EPS-F, XPS a

Perimetrického pěnového polystyrénu v exteriéru a v interiéru, jako součást kontaktních zateplovacích systémů. Je určeno k použití při provádění zateplovacích prací u novostaveb nebo při rekonstrukcích stávajících objektů. 

Lepidlo je vhodné pro lepení k podkladům, jako jsou keramické cihly, beton,

dřevo, OSB desky, stavební ocel, betonové tvárnice, sklo, bitumen, asfaltové izolační pásy, asfaltové penetrace a suché zdivo za normálních nebo nižších teplot.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ A INFORMACE: V žádném případě nepoužívejte pro lepení minerální fasádní vaty, desek Kooltherm K5, Canabest PANEL, Ytong Multipor na které není PU pěna určena. Dále nedoporučuji lepit montážní PU pěnou na nerovné podklady, kde dochází k navyšování tloušťky montážní pěny za izolantem. Pěna tak déle vysychá, izolant se stává částečně v ploše nestabilní a pěna má tendenci ve své větší tloušťce izolant vytláčet i přes své nízkoexpanzní vlastnosti. Často se stává, že takto nalepené plochy se musí po vytvrzení pěny pracně srovnávat plošným zbroušením polystyrenu. Práci s pěnou si nejdříve vyzkoušejte na malých plochách a následně přejděte na plochy větší. Pěna je ideální pro vlepování izolantu do ostění. Touto pěnou doporučuji vyplňovat vzniklé spáry mezi izolantem nad 1mm. Pěna má uzavřenou strukturu a při vypěnění spár a následném zařezání s plochou izolantu nevytváří vodě savý povrch, jako je tomu u běžných montážních pěn, které jsou pro vypěnění těchto spár nevhodné. Tento systém lepení vyžaduje dodatečné kotvení talířovými hmoždinkami. 85

4. Dvousložkové živičné bez rozpouštědlové lepidlo (složka A = tekutá, složka B = prášková) 

Dvousložkové živičné lepidlo je určeno k lepení desek z extrudovaného a

perimetrického polystyrenu na svislé bitumenové izolace v oblasti základů a soklu, zpracovatelné za studena. 

Je vhodné i jako vertikální hydroizolační stěrka.



Vhodné do exteriéru a interiéru a pro lepení polystyrenových fasádních desek

EPS-F na nesavé podklady 

Práce s lepidlem: nad úrovní terénu se desky lepí metodou nanesení lepidla

okrajového pásku a 3 vnitřních terčů. Pod úrovní terénu pomocí minimálně 6 soustředných terčů na 1 desku. Desky s nanesenou lepicí hmotou lehce přiložit k podkladu, mírným pohybem urovnat do roviny a následně pro dosažení pevného spoje dostatečně přitlačit. Od výšky cca 30 cm nad úrovní terénu desky dodatečně kotvit fasádními hmoždinkami. Tento systém lepení vyžaduje v oblasti 300mm nad terénem dodatečné kotvení talířovými hmoždinkami.

3.2.3 Mechanicky kotvící prostředky

Důležitou součástí kontaktního zateplovacího systému fasád je správný systém kotvení nalepeného izolantu. Talířové hmoždinky a kotvící prvky zajišťují stabilitu nalepeného izolantu a chrání zateplovací systém před silnými poryvy větru a u budov větší výšky před možným zhroucením celého systému z důvodu vlastí váhy. U kompletního souvrství zateplovacího systému s fasádním polystyrenem tl.120mm je váha 1m2 fasády až 18kg u fasádní systému s vatou tl.120mm je váha 1m2 až 30kg. Sami vidíte, že při ploše fasády 200m2 se jedná doslova o tuny materiálů, které jsou na fasádě dodatečně přilepeny.

86

Zatížení působící na zateplovací systém: 1. Zatížení hydrotermické: Při kolísání venkovních teplot dochází ke smršťování a roztahování povrchové vrstvy zateplovacího systému. Dochází k vydouvání desek nebo prohýbání okrajů izolačních desek. Aby nedocházelo k těmto jevům je potřeby správného lepení desek. Hmoždinky, vytvářející trvalý přítlak na lepicí tmel dokáží i při selhání podkladu pro lepení zabránit zvedání okrajů nebo vydouvání středů izolačních desek. Obr. Účinky hydrotermického zatížení na ETICS

2. Zatížení vlastní hmotností: Zatížení vlastní vahou zateplovacího systému je přenášeno přes tepelnou izolaci a lepící tmel na obvodovou konstrukci. Hmoždinky přenášejí pouze osová zatížení. Hmoždinky trvale vytvářejí přítlak mezi deskami tepelné izolace a podkladem. I po selhání mezi podkladem a lepícím tmelem je díky hmoždinkám dostatečné tření mezi deskami a podkladem.

3. Zatížení sání větrem: V zateplovacím systému vyvolává sání větru axiální síly. Síly působí přes souvrství zateplení na podklad. Pro mechanickou odolnost zateplovacího systému je důležitá 87

přilnavost lepícího tmelu k podkladu. Pokud není jistota správné přilnavosti lepícího tmelu k podkladu je třeba mechanického kotvení pomocí hmoždinek. Ke kotvení se používají talířové hmoždinky, které spojují izolační desky s podkladem a přebírají zatížení od sání větru. Proto je nesmírně důležité nepodcenit správný výběr kotevních prvků a jejich správnou aplikaci. Ze zkušenosti a dosavadní praxe musím bohužel napsat, že výběr talířových hmoždinek a jejich montáž je na 80%zhotovených fasád provedeno nesprávně s ohledem na nejnižší cenu. Všichni, kdo fasády realizují nebo zvažují o svépomocné realizaci zateplení domu, bych chtěl požádat, aby kotvení izolantu a výběr správné hmoždinky nepodcenili.

Špatné rozhodnutí Vám může přinést níže uvedené obtíže a neodstranitelné defekty: 

Nesoudržnost systému a jeho špatná stabilita (způsobeno nevhodným

výběrem hmoždinky v závislosti na podkladu do kterého se kotví, nesprávná kotevní hloubka ve zdivu, použitím levných nesystémových hmoždinek z nekvalitního plastu, malý počet hmoždinek na m2, použitý nevhodný způsob vrtání a osazení hmoždinky se zaraženým trnem, kotvení izolantu dříve než 48hodin po nalepení) 

Výrazné tepelné mosty s prokreslováním koleček v místě zakotvení (nekvalitní

plastová hmoždinka, nepoužití EPS nebo minerálních zátek, špatná tloušťka armovací vrstvy) 

Poškození, nefunkčnost a možné zhroucení celého zateplovacího systému

Hlavní zásady správného zakotvení nalepeného izolantu na fasádě: Kotvení se provádí po přebroušení nalepených desek a kontrole jejich rovinatosti. Zakotvení doporučuji provádět nejdříve 2-3dny po nalepení izolantu. Nutnost kotvení, druh hmoždinky, jejich počet, polohu a jejich rozmístění v ploše systému určuje projektová dokumentace. Pokud projekt nemáte, volí se typ a délka hmoždinky dle materiálového 88

složení zdiva, tloušťky a druhu omítky na zdivu, tloušťky a druhu izolantu a druhu povrchové úpravy fasády. Tady prosím nepodceňte žádný z faktorů, které Vám přesně určí vhodný typ hmoždinky. Hlavní vlastností pro statické posouzení, návrh druhu a počtu hmoždinek, je únosnost hmoždinky deklarovaná výrobcem. U fasádních systémů, kde tvoří finální povrch fasádní keramický, cihelný, kamenný obklad se kotví přes výztužnou vrstvu s použitím hmoždinek s rozpěrným kovovým šroubem. U systémů s povrchovou úpravou finální omítky se kotví izolant před nanesením výztužné vrstvy. Ze zkušenosti doporučuji kotvit tento systémem zafrézováním hmoždinek se zapuštěnou montáží a s následným zaslepením EPS nebo minerální zátkou. U zateplovacích systémů, kde je izolant tloušťky nad 200mm doporučuji kotvit systémem Baumit StarTrack nebo závrtnými kotvami Hilty Helix D8-FV spirálová hmoždinka. Tyto systémy kotvení jsou levnější než použiti dlouhých talířových hmoždinek s kovovým trnem. 

Talířové hmoždinky s povrchovou montáží na izolantu, kde hlava hmoždinky

spočívá na povrchu izolantu nesmí být delší dobu vystaveny UV záření. Dobu povolenou pro vystavení UV záření stanovuje jejich výrobce. 

Vrt pro osazení hmoždinky se provádí kolmo k podkladu



Průměr vrtáku se volí podle druhu zvolené hmoždinky. Nejčastěji se vyrábí

talířové hmoždinky o průměru 8mm a 10mm. Jednoduše průměr 8mm hmoždinky se vyvrtá 8mm vrtákem. 

Hloubka vrtu se musí provést vždy o 10-20mm větší než je zapuštěná délka

hmoždinky ve zdivu. 

U porézních druhů zdiva s dutinami a u porobetonu se otvory vyvrtávají bez

použití příklepu. 

Talíř osazené hmoždinky nesmí v žádném případě narušovat rovinatost plochy

nalepeného izolantu a rovinatost výztužné základní vrstvy. 

Pro osazení hmoždinek a k zaražení rozpěrného trnu doporučuji používat

gumovou palici. U palic s kovovou hlavou může dojít k poškození hmoždinky a k zalomení rychle zaraženého plastového trnu. 89



Pokud je hmoždinka při montáži poškozena, doporučuji její odstranění a

výměnu za novou a její osazení o 10cm vedle poškozeného místa v izolantu. Poškozené a vytlučené místo v izolantu nevyplňujte stěrkovým tmelem a zapěnujte vhodnou montážní pěnou. U minerální vaty udělejte výřez a vlepte nový přířez vaty. Pokud nejde poškozená a špatně osazená hmoždinka odstranit, upravte jí tak aby nenarušovala celistvost a rovinatost povrchu zateplené fasády. 

U polystyrenových EPS70F, EPS100F a šedého fasádního polystyrenu do

tl.200mm lze použít talířovou hmoždinku s plastovým zatloukacím nebo plastovým šroubovacím trnem. U tlouštěk izolantu nad 200mm je lepší použít hmoždinku s kovovým trnem a se zapuštěnou montáží se zaslepením EPS zátkou nebo výše zmíněný závrtný systém Hilty Helix. Vrtání se začíná hned v EPS izolantu. EPS izolanty se kotví talířovými hmoždinkami v minimálním počtu 4ks/m2. 

U fasádní vaty je nutné vždy použít kotvící prostředky a hmoždinky vždy

s kovovým trnem a se zapuštěnou montáží se zaslepením minerální zátkou. Minerální zátky doporučuji proto, že eliminují výrazný tepelná tok a následná tepelný most, který přes kovový trn vzniká (viz. prokreslená kolečka v místě osazení hmoždinky na ploše hotové fasády v zimním období). Při použití zaslepovací zátky Vám garantuji, že tento jev nemůže vzniknout. S vrtáním se začíná až po propíchnutí izolační desky vrtákem. Izolant fasádní vata se kotví talířovými hmoždinkami v minimálním počtu 6ks/m2. U fasádní vaty s kolmými vlákny (lamel) je nutné použít k rozšíření kotvící plochy hmoždinky podkladní talíř o šířce 110 nebo 140mm. Abych se nezabýval pouze obecnými zásadami, jak správně zateplovací systém kotvit, přejdu ke kapitole jak zvolit délku a typ talířové hmoždinky. Uvedu informace o materiálovém složení hmoždinek a seznam druhů zdiva a vhodné typy talířových hmoždinek. Níže najdete stanovení okrajových oblastí u nároží budov a tabulku stanovení počtu hmoždinek vzhledem k výšce objektu a další cenné informace.

90

Délka talířové hmoždinky se obecně stanovuje výpočtem:

HLOUBKA KOTVENÍ ve zdivu + tloušťka STÁVAJÍCÍ OMÍTKY + tloušťka LEPÍCÍHO tmelu s IZOLANTEM =

DÉLKA HMOŽDINKY

Materiálové složení talířových hmoždinek (pouzdro a tělo hmoždinky je vyrobeno z plastů): 

Kopolymer (např. výrobce Truhlář)



Polyetylen (např. výrobce EJOT)



Polypropylén (např. výrobce Bravoll)



Kopolymer polypropylenu (např. výrobce Koelner)



Polyamid (např. výrobce Hilty, Baumit StarTrack)

Plastové zatloukací a šroubovací trny se vyrábí z plastu Polyamidu vyztuženého skelnými vlákny. Kovové zatloukací a šroubovací trny se vyrábí z galvanicky pozinkované oceli. Některé tipy ocelových trnů mívají termoizolační plastový nástřik pro eliminaci tepelného toku přes ocelový trn. Podle druhu rozpěrného prvku se rozlišují tyto druhy hmoždinek: 

Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným plastovým trnem



Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným plastovým šroubem



Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným kovovým trnem



Plastová talířová hmoždinka s rozpěrným kovovým šroubem



Závrtná plastová hmoždinka s rozpěrným kovovým šroubem 91

 Plastová hmoždinka s krátkým pouzdrem a ocelovým šroubem pro přímou montáž do dřeva nebo plechu 

Přítlačné plastové izolační talířky s termo-vrutem do dřeva nebo do plechu

 Lepící plastová kotva Baumit Startrack určená pro montáž před lepením EPS izolantu

Druh spoje talířové hmoždinky: V závislosti na podkladu mohou být při aplikaci hmoždinek v kontaktních zateplovacích systémech použity následující způsoby: 1. Třecí spoj Přitlačením plastového pouzdra hmoždinky rozpěrným prvkem na stěnu otvoru se vytvoří třecí spoj mezi kontaktní plochou hmoždinky a stěnou otvoru. Zatížení, kterým je u kontaktních systémů sání větru, je tak hmoždinkami přenášeno do podkladu. Rozhodujícím parametrem pro únosnost hmoždinky je délka kontaktní plochy, která se pro různé podklady může lišit. U měkkých podkladů, např. pórobetonu, je třecí spoj méně vhodný.

2. Tvarový spoj Používá se měkkých podkladů, např. pórobetonu. Princip spočívá v letmo uložených výčnělcích, které se při zasunování hmoždinky do otvoru sklopí do pouzdra hmoždinky. Tím, že se tyto výčnělky při montáži zatlačí do měkkého podkladu, nevznikají zde žádné rozpěrné síly a materiál nemůže postupem času relaxovat (být poddajným).

3. Materiálový spoj Spoj zajišťuje spolupůsobení s nosným podkladem. Tento mechanismus může být realizován např. nastřelovacími hmoždinkami do betonového podkladu. V podstatě jde o vražení nastřelovací jehly velkým množstvím vyvinuté energie do pevného podkladu. Třecí silou je vyvinuta velmi vysoká teplota, při které se kovová jehla pevně spojí s podkladem.

92

V běžné praxi jsem se nesetkal s tímto způsobem kotvení a z běžně používaných zateplovacích systémů jsem nenašel výrobce, který by tyto hmoždinky předepisoval.

Kategorie použití hmoždinek jsou definovány podle druhu podkladních materiálů do kterých se hmoždinka kotví: 

kategorie A: plastové kotvy do OBYČEJNÉHO BETONU



kategorie B: plastové kotvy do PLNÉHO ZDIVA



kategorie C: plastové kotvy do DUTÉHO, DĚROVANÉHO ZDIVA



kategorie D: plastové kotvy do BETON Z PÓROVITÉHO KAMENIVA



kategorie E: plastové kotvy do POROBETONOVÉ TVÁRNICE bílý, šedý (Ytong,

Qpor atd...)

Tabulka: Počet hmoždinek vzhledem k výšce objektu Výška budovy Do 8 m Od 8 do 20 m Nad 20 m Tabulka: Šířka okrajového pásma vzhledem k šířce budovy Šířka budovy Do 8 m 8 – 10 m 10 – 12 m 12 – 14 m Přes 14 m

Počet hmoždinek okrajové pásmo m2 / plocha 1m2 8 / 4 ks 10 / 6 ks 14 / 8 ks

Šířka okrajového pásma 1,00 m 1,25 m 1,50 m 1,75 m 2,00 m

93

Ukotvení polystyrenových desek

94

Ukotvení desek z minerální vlny s podélným vláknem

95

Ukotvení desek z minerální vlny z kolmých vláken

Schéma rozmístění hmoždinek pro lamely 1000 x 200 mm

Schéma rozmístění hmoždinek pro lamely 1000 x 333 mm

96

Kotvení zateplovacího systému (ETICS) přes výztužnou síťovinu

Připevnění izolantu z hlediska požadavků na požární bezpečnost U veřejných budov (nemocnice, kulturní domy, divadla, hotely atd.) je důležité nepodcenit požární bezpečnost zateplovacího systému. Jedná se hlavně o zateplené plochy nad únikovými cestami a otvory. V tomto případě je nutné používat požární pásma, které tvoří pásy nebo celkové plochy nalepené minerální vaty, která se musí kotvit hmoždinkami s ocelovým trnem nebo šroubem. Desky nelze připevňovat pouze lepením.

Z hlediska požární ochrany platí tyto obecné pravidla: 

Doporučuji hmoždinky s pouzdrem vyrobené z POLYAMIDU (je vhodnější než

ostatní plasty, z kterých se hmoždinky vyrábí) 

Kovové rozpěrné trny jsou odolnější než trny z plastů

Klimatické podmínky pro montáž talířových hmoždinek: Vrtání otvorů pro hmoždinku, její osazení a naražení trnu doporučuji provádět v teplotách nad 0°C ideálně nad 5°C. Při teplotě pod bodem mrazu se hmoždinky často lámou a dobře nedrží v podkladu po naražení trnu. Dále se nedoporučuje talířové hmoždinky dlouho vystavovat po montáži na slunci UV záření. Doporučuji hmoždinku opatřit zaslepovací zátkou nebo při povrchové montáži nanést na hmoždinku malou vrstvou stěrkového tmelu, který ji povrchově zakryje.

97

Tabulka. Doporučených kotevních prvků a talířových hmoždinek dle druhu podkladu a typu nejpoužívanějších izolantů: Fasádní polystyren tl. 60180mm

Fasádní polystyren tl. 180300mm

Fasádní vata tl. 50200mm

Podklad A. BETON, KÁMEN

Podklad B. PLNÁ CIHLA

Podklad C. DUTÉ, DĚROVANÉ ZDIVO

Podklad D. BETON Z PÓROVITÉHO KAMENIVA

Podklad E. POROBET. TVÁRNICE

Podklad ostatní: DŘEVO, OCEL. PLECH

TRUHLÁŘ TTH plast. trn HELIX D8-FV (závrtná hmoždinka s ocelovým šroubem) BAUMIT StarTrack (lepící kotva s plastovám trnem) EJOTHERM NTK U plastový trn

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ne

EJOTHERM NT U univerzální hmoždinka s kovovým trnem

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ne

Ejotherm STR U šroubovací kovový trn

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

Ejotherm STR H ocel šroub do dřeva, plechu

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

BRAVOLL PTH-SX 60/8 šroubovací plastový trn

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ne

KOELNER KI10N kovový trn s plastovou hlavou

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

KOELNER KI10 plastový trn

ano

ne

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ne

Typ hmoždinky

98

3.3 Výztužná „armovací“ vrstva Výztužná vrstva je velmi důležitá část souvrství kontaktního zateplovacího systému. Její správné provedení zajišťuje dlouhou životnost zateplovacího systému, dobré mechanické vlastnosti a stabilitu celé plochy zateplení. Výztužná vrstva chrání izolant před UV zářením, zpevňuje celou plochu zateplení domu a vytváří pevný a rovný podklad pod finální povrchovou úpravu zateplovacího systému. Zde doporučuji vždy dodržet doporučenou stěrkovou hmotu a tkaninu, kterou udává výrobce zateplovacího systému. Výztužnou vrstvu tvoří : 

stěrkový tmel, který je často stejný jako tmel na lepení izolantu a nanáší se

nadvakrát (jedna vrstva s armovací tkaninou a druhá vrstva srovnávací se nanese nejlépe do 48hodin od nanesení první vrstvy lepidla s tkaninou) 

výztužné systémové prvky (rohový LKS profil, LP okapový profil, dilatační

profily, LPE parapetní, ukončovací začišťovací profil, zakládací sada s LTO profilem)



armovací tkanina, která zajišťuje celoplošné ztužení a stabilitu armovací

vrstvy. Tkaninou se dodatečně armují zesílení vyztužení rohu (diagonály) a spoje mezi různými druhy izolantu v ploše zateplení, na kterých musí být zesílené armování. V případě potřeby většího zpevnění plochy zateplení, lze vložit dvě vrstvy armovací tkaniny, které zajistí větší a lepší ztužení. (např. oblast soklové části domu, plochy fasády u chodníku s vysokým pohybem osob, fasády s dodatečným keramickým obkladem nebo cihelným páskem.

Druhy armovacích tkanin, „perlinky“ Na trhu se objevuje spousta značek a druhů armovacích tkanin. Do kontaktních zateplovacích systémů doporučuji používat pouze tkaniny předepsané výrobcem konkrétního zateplovacího systému. Bohužel i zde se často v praxi setkávám s případy, kdy firmy a stavebníci s úmyslem ušetřit, nakupují armovací tkaniny, které naprosto nevyhovují použití pro ETICS. Jedná se převážně o tkaniny v gramáži kolem 145g/m2 s oky 5x5mm 99

z dovozu (čína, mexiko a jiné). Jejich cena se pohybuje kolem 10kč/m2. Tyto tkaniny nemají dostatečnou ochranu skleného vlákna před alkáliemi po uložení do stěrkového tmelu časem dochází k jejich úplnému poškození a ztrátě armovací schopnosti. (Laicky řečeno, tato perlinka není poplastovaná a nevykazuje skoro žádnou pružnost. Jednotlivá skelná vlákna z ní doslova trčí a velmi špatně se s ní pracuje, tato tkanina vytváří při montáži drobné vlnky v ploše fasády.) Síťovina musí v běžném prostředí bez alkálií vykazovat požadovanou pevnost v tahu nejméně 40 N/mm. Po uložení do stěrkového tmelu tj. prostředí s výskytem alkálií nesmí její pevnost klesnout pod 20N/mm. Níže uvedu seznam doporučených tkanin, které se do zateplovacího systému hodí, a které mají ty nejlepší vlastnosti pro vytvoření kvalitní armovací vrstvy. Vertex R131 (160g/m2, 3,5 x 3,5mm), (50m2/role, výška role 100cm a 55m2/role, výška role 110cm) Ideální využití na všechny dostupné izolanty určené do kontaktních zateplovacích systémů fasád. Vertex R117 (145g/m2, 4,3 x 4,3mm), (50m2/role, výška role 100cm a 50m2/role, výška role 110cm) Doporučuji pro armování izolantů EPS70F, EPS100F a fasádní vaty s podélným vláknem. Vertex R267 (314g/m2, 8,5 x 6,5mm), (50m2/role, výška role 100cm) Jedná se o tkaninu s větší gramáží a pevností ztužení. Doporučuji pro oblast soklového zdiva nebo pro zateplené fasády s povrchovou úpravou keramickým obkladem nebo cihelným obkladovým páskem.

Druhy stěrkových tmelů Pro každý certifikovaný zateplovací systém jsou přesně určeny materiály, které lze pro zabudování použít. Výztužnou vrstvu musí proto tvořit pouze kvalitní a předepsané materiály. Stěrkový tmel společně s armovací tkaninou musí vytvořit základ omítkového souvrství zateplovacího systému, které má dostatečnou rázovou pevnost, odolává teplotním rozdílům, změnám a také plošnému pnutí izolantu a celého omítkového souvrství. Stěrkové tmely jsou často určeny i pro lepení izolantu. Ve výztužné vrstvě chrání stěrkový tmel 100

armovací tkaninu ze spodní vrstvy tmelu, do které je tkanina vložena a vrchní vrstvy tmelu, který armovací síťovinu chrání a měl by ji překrývat minimálně 1mm jeho vrstvy, ve spojích tkaniny minimálně 0,5mm. U zateplovacích systémů je důležitá paropropustnost stěrkové hmoty pro vodní páru. Směrem od izolantu ven, by měly být použity na omítkové souvrství (výztužná vrstva + penetrace s omítkou) materiály s rostoucí paropropustností. Výše paropropustnosti materiálů se určuje hodnotou faktoru difuzního odporu μ. Čím je hodnota μ nižší, tím více páry přes vrstvu materiálu prochází. Přitom platí, že čím propustnější je původní konstrukce s připevněnou tepelněizolační vrstvou, tím propustnější musí být celé vnější souvrství. U stěrkových tmelů se často setkávám s dotazy na jejich pružnost a schopnost lépe přenášet veliké změny teplot na fasádě. Důležitým faktorem je také jejich přilnavost k podkladu nebo izolantu. U těchto otázek obvykle odpovídám způsobem: „levné lepidlo, horší vlastnosti, menší uplatnění“, „čím dražší je lepidlo, tím lepší jsou jeho vlastnosti a tím širší je jeho použití“. Výrobci systémů vždy přesně určují typ lepidla pro daný typ izolantu. Např. na šedý polystyren nebo soklové desky z XPS nebo Perimetr SD s uzavřenou buněčnou strukturou nelze používat klasická cementová lepidla určená pro bílý polystyren EPS70F nebo EPS100F. To samé platí pro lepidla určená na fasádní vatu, desky Kooltherm K5 nebo desky Isover TWINNER. Speciální lepidla jsou vyráběna také pro Baumit Open izolanty a další difuzně otevřené polystyreny a izolanty.

Stěrkové tmely rozdělujeme dle jejich složení: 

Cementové – složení: Cement, vápno, křemičitý písek, přísady pro zlepšení

zpracování a přídržnosti. Lepidlo je baleno jako suchá směs v 25kg pytlích a je určena pro záměs s vodou v daném poměru. Po zamíchání s vodou se vytvoří lepící a stěrková malta, kterou výrobci doporučují před nanesením na izolant nechat 5-10minut odstát v kbelíku a poté lze přistoupit k aplikaci. Doporučená tloušťka armovací vrstvy 3-8mm.



Disperzní – složení: Organická pojiva, aramidová výztužná vlákna, písky,

přísady. Lepidlo se dodává v kbelíku už jako hotová směs k okamžitému použití. 101

Disperzní stěrková hmota se nepoužívá k lepení izolantů a nedoporučuje se jí lepit a stěrkovat extrudovaný polystyren. Doporučená tloušťka armovací vrstvy max.3mm. Na disperzní stěrková lepidla nedoporučuji používat minerální a silikátové omítky. Disperzní stěrky jsou téměř neparopropustné a nenasákavé. Díky výztužným vláknům dosahují veliké pevnosti a odolnosti proti poškození.

Zásady a montážní pravidla při vytváření výztužné vrstvy 

Armovací vrstva se provádí na nalepený a zakotvený izolant v požadované

rovinatosti, kde jsou již osazeny všechny systémové prvky, rohové lišty a dodatečné diagonální ztužení v oblasti nároží oken a dveří. Vždy nejdříve armujte nároží domu, hrany dveří a oken, ostění a nadpraží domu a to vše předepsanými prvky s nakašírovanou skelnou tkaninou, až následně se natahuje tkanina do tmelu a plocha se tak celkově scelí. 

Plocha izolantu nesmí být vystavena před nanesením výztužné vrstvy přímému

slunci (UV záření) déle než 14dní od nalepení. Poté je nutné celou plochu izolantu přebrousit a odstranit tak degradovaný povrch izolantu (nažloutlý a sprašný povrch izolantu není pro nanesení stěrkového tmelu s perlinkou ideální a armovací vrstva by se tak nespojila a nevytvořila požadované zpevnění povrchu zateplení) 

Při napojování rohových profilů a ostatních systémových profilů musí být

nakašírovaná tkanina na profilu řádně přeložena minimálně 10cm. 

V oblasti rohů oken a dveří musíte provést diagonální výztuhy z přířezů

armovací tkaniny o velikosti 30x50cm. Diagonální ztužení nedovolí v rohu oken vznik trhlin a prasklinek, které by bez ztužení vznikly. 

Styk okenního ostění a nadpraží se dodatečně vyztužuje páskem armovací

tkaniny v šířce ostění od rohu na každou stranu.

102



Armovací tmel se nanáší na plochu izolační desky ocelovým hladítkem se zuby

10x10mm. Do tmelu se tkanina následně uloží a vtlačí odshora směrem dolů s přesahem spojů tkaniny min. 100mm. Tmel, který prostupuje oky tkaniny, se vyrovná a uhladí. 

Armovací vrstva se provádí v tl. 3-6mm. Obvykle se vytváří ve dvou krocích. 1,

natažení tmele, vložení tkaniny a uhlazení. 2, do 24hodin se provede druhá srovnávací vrstva pouze tmelem bez vložené tkaniny. 

Tkanina nesmí ležet na izolantu bez tmelu. Jedná se o hrubé porušení

montážního postupu. Někteří a pracovníci natahovali nejdříve tkaninu a tu následně přestěrkovali. Tmel se tak nedostane pod celou plochu tkaniny a výztužná vrstva nevykazuje takovou pevnost a přídržnost k izolantu. 

Vložená tkanina do tmelu musí být tmelem obou straně kryta. Tkanina nesmí

být uložena se záhyby. 

Struktura tkaniny nesmí být prokreslena do povrchu armovacího tmelu.



Minimální krytí tkaniny je 1mm, ve spojích 0,5mm.



Rovinnost armovací vrstvy nesmí převyšovat velikost zrna budoucí povrchové

úpravy zvětšenou o 0,5mm. 

V oblasti prostupů je nutné spoj prostupu a výztužné vrstvy opatřit pružným

nejlépe polyuretanovým tmelem. Tmelem doporučuji opatřit všechny napojení klempířských prvků k fasádě, větracích mřížek, držáků hromosvodů, držáky na antény a klimatizace, dekorativní fasádní prvky. 

Při vytváření výztužné vrstvy doporučuji fasádu chránit ochrannou sítí před

přímým sluncem, silným větrem a poškození deštěm. 

Do stěrkových tmelů prosím nepřidávejte žádné urychlovače tuhnutí, proti

mrznoucí nebo provzdušňovací přísady. Narušily by vlastnosti tmelu. 

Armovací vrstvu nikdy neprovádějte na zmrzlý podklad nebo namrzlý izolant.

V podzimním a zimním období je to častá chyba, které se dělníci dopouští. 103

Klimatické podmínky pro montáž stěrkového tmelu a vytváření výztužné vrstvy Pro cementové a disperzní stěrkové hmoty platí pravidlo neprovádět práce pod +5°C a nad +30°C. Teplota materiálu a podkladu nesmí během zpracování a zrání klesnout pod +5°C. Neprovádět stěrkovou vrstvu na přímém slunci, při silném větru, v mlze a při dešti. Zvýšená vlhkost vzduchu a nižší teploty mohou podstatně prodloužit dobu tuhnutí a zrání. Přívalový déšť může z čerstvě nataženého stěrkového tmelu vyplavit cement a přísady, a výztužná vrstva tak nevykazuje žádnou pevnost a může být výrazně narušena. Na trhu jsou dostupné zimní stěrkové hmoty na bázi cementu, které mají zrychlen proces tvrdnutí a zrání o to do -5°C, ale nedoporučuji s těmito tmely pracovat v minusových teplotách. Lepidla jsou vhodná pro práci kolem 0°C a v nočních hodinách kdy klesne teplota pod bod mrazu, jsou schopny vyzrát a nabýt potřebnou pevnost.

3.4 Systémové lišty a profily Kvalitní kontaktní zateplovací systém doplňuje řada lišt, prvků a profilů, které zvyšují jeho pevnost, životnost a zaručují správnou funkčnost a ochranu před povětrnostními vlivy a zajišťují požární ochranu celého zateplovacího systému. Je až k nevíře, kolik firem a pracovníků si ještě dnes dokáže vystačit při zateplení fasády s plastovým rohovým profilem a zakládací lištou. Ze zkušenosti můžu říci, že toto opravdu nestačí a životnost fasády se tak zkrátí na polovinu až třetinu. Doporučuji používat všechny předepsané prvky, které níže uvedu a podrobně popíšu jejich funkčnost a montáž.

3.4.1 Založení zateplovacího systému a jeho prvky

Správným založením zateplovacího systému docílíme požadované rovinatosti nalepených desek, oddělíme soklovou část domu od plochy fasády a vytvoříme okapový nos pro odvádění srážkové vody z plochy fasády a protipožární bariéru, zamezující přesunu ohně

104

z terénu do zateplovacího systému. Pro založení systému máme k dispozici řadu prvků, lišt a řešení. Já zde uvedu z mého pohledu 3 nejpoužívanější a nejefektivnější způsoby založení.

Zakládací sada ETICS 2009 je novinka efektivního, rychlého a funkčního založení zateplovacího systému, kterou tvoří dva profily zakládací PVC lišta z a PVC okapní okenní profil Obr. Zakládací sada ETICS 2009

Obr. Profil zakládací

Obr. Profil okapový

105



profil zakládací slouží k založení a ochraně spodní hrany izolantu venkovního

zateplovacího systému budovy 

PVC lišta s tkaninou splňuje požadavky požární ochrany



použitím plastového profilu se eliminuje únik tepla tepelným mostem



plastová lišta vylučuje oxidaci



napojení profilu na zateplovací systém ETICS je integrovanou armovací

tkaninou 

jednotlivé díly zakládací lišty se spojují plastovými spojkami a připevňují se na

stěnu natloukacími hmoždinkami s vymezovacími podložkami 

PVC profil (lišta) nahrazuje založení s hliníkovým soklovým profilem



úspora skladových zásob PVC nebo Al LOS profilů pro jednotlivé tloušťky

izolantů 

jednoduchá a rychlá montáž

Zakládací hliníková nebo PVC LOS lišta Nejběžnější a jeden z prvních způsobů kvalitního a funkčního založení zateplovacího systému s protipožární ochranou. Původně se lišty vyráběly z hliníkového plechu tl. 0,7 a 1mm. Kvůli tepelným mostům a oxidaci profilů se na trhu v posledních letech objevily zakládací profily z PVC (bílé, šedé barvy) s integrovanou skelnou tkaninou. U hliníkových lišt se montážní set doplnil o nasouvací okapový LTO profil, který LOS lištu lépe srovnává ve spojích a vytváří tak lepší spoj mezi profilem a armovací vrstvou, kde často docházelo k prasklinám a nedokonalému spojení. V současné době tyto profily nahrazuje výše uvedená Zakládací sada ETICS.

106

Obr. Hliníková LOS lišta

Obr. Hliníková LOS lišta s napojeným LTO okapovým profilem

Obr. Plastový zakládací profil s integrovanou tkaninou

Obr. Doplňky k zakládacím profilům

3.4.2 Okapový LTO profil k zakládací LOS liště

Profil je vyroben z PVC s integrovanou síťovinou a okapním nosem k vytvoření trvale pružného spojení omítek zateplovacích systémů se Soklovým LOS profilem ETICS. Minimalizuje riziko vzniku trhlin a vytvoří dokonalý spoj mezi profilem a omítkovým souvrstvím. Pokud zvažujete zakládat zateplení hliníkovým LOS profilem, určitě LTO profil použijte. Při montáži dbejte, aby LTO profil vždy překrýval spoje LOS profilu. Dodávají se v délce 2m a 2,5m. 107

Obr. LTO okapový profil s napojením na LOS profil

3.4.3 Rohový profil s armovací tkaninou

Zajišťuje vyztužení všech vnějších rohů domu a svislých nároží otvorových prvků. Vyrábí se z PVC nebo hliníku s nakašírovanou skelnou tkaninou v rozměrech 10x10cm, 10x12cm, 10x15cm pro nároží domu, 10x23cm pro nároží ostění otvorových prvků. Dodávají se v délce 2m, 2,5m a 3m. Často mají označení LKS PVC nebo LKS Alu profil. Profil se vkládá do předem natažené vrstvy stěrkového tmelu a následně uhladí a srovná do roviny. Profil se osazuje vždy před natažením armovací tkaniny. Armovací tkanina u spoje profilů se musí překrývat o min. 100mm. Profily se navzájem nepřekrývají, pouze se překrývá tkanina nakašírovaná na profilu. Rozdíl mezi hliníkovým a PVC profilem je pouze v materiálovém složení, použití obou profilů je stejné. Někteří pracovníci mají v oblibě PVC rohy kvůli jejich větší tuhosti a snadnější montáži a skladování, kde nejsou tak náchylné na zlomení nebo poškození jako hliníkové profily. Hliníkový profil je křehký, lehčí a je oblíbený kvůli své snadné montáži a delší životnosti hliníku. Cenově jsou PVC rohy levnější. Výběr profilu nechám na Vás a nebudu doporučovat. Naše firma pracuje v realizacích zateplení fasád jak s Al rohy tak s PVC rohy.

108

Obr. Rohový profil s tkaninou

3.4.4 Okapový LT a VLT profil

Profil se osazuje na horní hranu ostění a zabraňuje stékání vody z plochy fasády k rámu okna. Voda skapává z okapového nosu profilu na parapet a k oknu se tak vůbec nedostává. Doporučuji tento profil osadit vždy. V minulosti se horní hrana ostění opatřovala rohovým profilem (což se děje na spoustě staveb dodnes), který není vhodný. LT a VLT profil se vyrábí z PVC s nakašírovanou skelnou tkaninou v rozměrech 10x10cm. Dodávají se v délce 2m a 2,5m. Profil se vkládá do předem natažené vrstvy stěrkového tmelu a následně uhladí a srovná do roviny. Profil se osazuje vždy před natažením armovací tkaniny. Armovací tkanina u spoje profilů se musí překrývat o min. 100mm. Profily se navzájem nepřekrývají, pouze se překrývá tkanina nakašírovaná na profilu. LT profil je celoplošně nakašírovaný armovací tkaninou včetně jeho okapového nosu a po natažení stěrkovým tmelem a natažení omítky není okapový nos z pohledové strany vidět. Tato varianta mi připadá pohledově hezčí a nenarušuje plochu fasády. Obr. LT okapový profil

109

VLT profil má nakašírovanou armovací tkaninu pouze na stranách profilu a okapová hrana je viditelná. Nepřekrývá ji stěrková vrstva ani omítka. Nevýhodu tohoto profilu vidím v odkryté viditelné okapové hraně plastu, která na fasádě nevypadá zrovna esteticky. Obvzlášť při tmavých odstínech omítky. Časem viditelná hrana díky UV záření zežloutne a plast postupně degraduje. V praxi se více setkávám a osobně doporučuji okapový LT profil.

Obr. VLT okapový profil

3.4.5 Parapetní LPE profil

Zajišťuje kvalitní spojení klempířského prvku parapetu s omítkovým souvrstvím zateplovacího systému. Při použití LPE profilu nedochází k prasklinám a odlupování omítky ve styku fasáda – parapet. LPE profil je vyrobený z PVC a dodává se v délkách 2m a 2,5m. Styk s klempířským prvkem zajišťuje lepicí páska na profilu a spoj s fasádou zajišťuje nakašírovaná tkanina na jedné straně profilu, která se s celým profilem vloží do stěrkového tmelu a zakomponuje do výztužné vrstvy. Profil se osazuje vždy před natažením armovací tkaniny. Doporučuji LPE parapetní profil vždy použít.

110

Obr. LPE parapetní profil

3.4.6 Okenní začišťovací profil s tkaninou

Zajišťuje trvale pružný a voděodolný spoj omítkového souvrství zatepleného ostění s okenním rámem. Profil vytváří ideální rovný spoj, který zajišťuje dokonalý vzhled zatepleného ostění otvorového prvku. Okenní začišťovací profil se vyrábí z PVC s nakašírovanou armovací tkaninou s lepícím proužkem pro přilepení na profil otvorového prvku a má odlamovací plastovou lamelu, na kterou se po dobu výstavby dá přilepit ochranná folie okna nebo dveří. Profil se vyrábí v délkách 1,4m, 1,6m, 2,4m. Doporučuji vždy použít tento profil v jednom kuse bez napojení. U oken většího rozměrů než 2,4m je napojení možné. Profil se osazuje a nalepí na rám otvorového prvku po nalepení izolantu v ostění otvorového prvku. Nakašírovaná armovací tkanina na profilu se vloží do stěrkového tmelu a zakomponuje se do výztužné vrstvy zateplovacího systému. Po nanesení a vytvrzení povrchové úpravy se krycí lamela odstraní (odlomí) a spoj mezi rámem prvku a profilem začistí. Po odtržení lamely vznikne rovný a pružný spoj.

!UPOZORNĚNÍ! Z důvodu šetření, některé firmy a stavebníci tento profil nepoužívají a spoj mezi omítkou a rámem opatřují dodatečně silikonovým nebo akrylátovým tmelem. Tento spoj je dočasný a nefunkční. V porovnání se začišťovacím profilem je to neekonomické řešení

111

na 3-5let (což je životnost pružných tmelů na fasádě, které vlivem UV záření a povětrnosti popraskají a ztratí své pružné vlastnosti). Pak se musí celý proces tmelení opakovat a opravit. Použití okenního začišťovacího profilu doporučuji, protože zajistí maximální životnost celého zateplovacího systému v nejnáročnějším detailu fasády, což je kvalitní, pružné a těsné napojení na otvorové prvky. Obr. Okenní začišťovací profil

3.4.7 Dilatační profily

Dilatační fasádní profily slouží k napojení dvou sousedících objektů a to jak v ploše, tak v nároží. Profil přenese možný pohyb v budoucnu mezi jednotlivými stavbami nebo částí staveb, které byli postupně dostavěny nebo napojeny. Použití dilatačního profilu má své opodstatnění a podcenění faktu, že objekty mezi sebou musí být rozděleny dilatační spárou, může způsobit nežádoucí poškození na opravené nebo zateplené fasádě. Dilatační profily se vyrábí z Hliníkového nebo PVC profilu s nakašírovanou armovací tkaninou a jsou spojeny pružnou poplastovanou textilií, která uzavírá dilatační spáru profilu (zamezuje proniknutí vody a hmyzu do dilatační spáry v zateplovacím systému). Délka profilu je 2m a 2,5m. Jejich použití doporučuji, protože toto zanedbání může na fasádě způsobit vady za desítky tisíc korun. Osobně jsem viděl několik novostaveb, kde byla k domu přistavěna garáž, 112

kotelna, sklípek a fasáda byla udělána v celé ploše společně s těmito přístavky. Po první zimě se objevily v ploše fasády (na omítce) u napojení dvou staveb až 3metrové praskliny. Zateplovací systém byl pohybem dvou sousedních budov v tomto místě doslova roztrhaný a musel se předělat a dodatečně vložit dilatační profil. Nevěřte radám, že „perlinka“ armovací tkanina všechno na fasádě udrží a podrží. Je to nesmysl. Dilatační profily jsou jediné a funkční řešení, jak oddělit dvě sousední stavby, rozdílné a samostatně stojící části zdiva a budov, napojení na fasádní obklady a další případy, kde může vzniknout pohyb mezi dvěma objekty. Dilatační profily máme rohové a průběžné. Osazují se do stěrkového tmelu, před natažením výztužné vrstvy. Spoje profilů se musí překrývat o 20mm a tkanina na profilech o 100mm. Spára osazeného profilu se vyplňuje dvojím způsobem. 1, dilatačním pěnovým provazcem + pružný polyuretanový tmel. 2, vložení PVC zakrývací dilatační lišty Novinkou je dilatační profil CATNIC UNI, který se už nemusí dodatečně ve spáře doplňovat žádným profilem nebo tmelem a jeho použití se dá využít pro rohové a průběžné dilatační spoje. Obr. Rohový a průběžný dilatační profil

Obr. Finální úprava dilatačního spoje PVC profilem a pružným tmelem

113

Obr. Dilatační profil CATNIC UNI pro průběžné a rohové použití

3.5 Finální povrchové úpravy Každý kontaktní zateplovací systém musí mít finální povrchovou úpravu, která jej spolehlivě ochrání před vlivy povětrnosti a dá domu hezký vzhled. Od kvality povrchové úpravy se odvíjí životnost zateplovacího systému.

Každá povrchová úprava fasády by měla mít tyto vlastnosti: 

odolnost proti působení vody



přídržnost k podkladu



odolnost proti působení mrazu



odolnost proti působení náhlých teplotních změn



propustnost pro vodní páru



odolnost proti rázu



odolnost proti šíření plamene po povrchu fasády

114

Povrchová úprava společně s armovací vrstvou vytváří omítkové souvrství zateplovacího systému. Povrchová úprava (omítka, obklad) musí mít spolupůsobnost s ostatními složkami systému a to hlavně s výztužnou vrstvou, kde odolají nejčastěji: 

Mechanickému poškození rázem – poškození fasády je závislé na odolnosti

omítky a odolnosti výztužné vrstvy 

Teplotním dilatacím – výztužná vrstva chrání systém proti vlivu dilatací a

udržuje schopnost omítky chránit systém proti vodě

Pokud není zajištěno vhodné spolupůsobení jednotlivých složek systému, může docházet k poruchám. Proto prosím nezaměňujte lepidla, armovací tkaninu, penetraci a doporučenou omítku v zateplovacím systému za podobné nebo levnější nesystémové materiály. Nemusela by tato skladba vykazovat potřebnou pevnost a požadované spolupůsobení složek k zajištění správné ochrany zateplené fasády.

3.5.1 Rozdělení povrchových úprav a jejich aplikace

Na zateplovací systémy jsou certifikovány tři skupiny povrchových úprav:

3.5.1.1 1, OMÍTKY Jedná se o nejčastěji používaný typ povrchové úpravy, který lze dodatečně natřít ochranným nátěrem. Omítky se vyrábí v různých strukturách (hlazená, točená, rýhovaná), zrnitostech od 1-4mm a druhů pojivových složek. Omítky se natahují na zapenetrovanou armovací vrstvu plastovým hladítkem a uhlazují se do roviny a výsledné pohledové struktury ocelovým hladítkem.

115

Omítky rozdělujeme dle pojivové složky: 

Minerální – kvalitní omítka s jednoduchou zpracovatelností. Dodávají se

v pytlech o váze 25kg a míchají se před aplikací v daném poměru s vodou. Jsou vyrobeny z přírodních materiálů (minerálů) za použití dolomitických vápenců, křemičitých písků, ušlechtilých cementů a zušlechťujících přísad. Přírodní materiály zajišťují omítkám vysokou paropropustnost a vysoké pH, které má dobrý vliv na funkčnost a životnost omítky. Netvoří se na nich plísně a řasy. Omítky je nutné po natažení dodatečně ošetřit silikátovým, ideálně silikonovým nátěrem. Podklad se musí před jejich aplikací napenetrovat. Nevýhodou je trojí práce (natažení omítky, penetrace pod barvu, nátěr omítky barvou), což prodlužuje čas realizace a navyšuje cenu práce oproti natažení pastovité probarvené omítky. Omítky se vyrábí v zrnitosti 1,5 – 4mm. Jejich struktura je zrnitá, rýhovaná nebo břízolitová (novinka v úpravě zateplených fasád).



Akrylátové, disperzní – pastovitá, probarvená omítka, jejíž základ tvoří vodná

disperze styren akrylátového kopolymeru nebo vodní disperze syntetického polymeru. Tyto disperze jsou dobře ředitelné vodou a dobře mísitelné s anorganickými plnidly a pigmenty. Lze je míchat do sytých a tmavých odstínů. Má velmi dobrou přilnavost a vzniklý zaschlý film omítky má dobrou mechanickou odolnost proti otěru za mokra. Do akrylátových omítek se přidávají fungicidní přísady. Dobře snáší UV záření, jsou odolné proti silnému klimatu. Při natažení je možné je ředit předepsaným poměrem vody. Nevýhodou je nízká paropropustnost a nízká ochrana proti napadení plísní a mechy. Produkt je cenově dostupný a velmi oblíbený. Z pohledu vývoje a požadované životnosti zateplovacích systémů považuji akrylátové a disperzní omítky za přežité a nedoporučuji je pro venkovní použití.

116



Silikátové - pastovitá, probarvená omítka, vyrobená na bázi vodního skla –

silikátu. Omítky se již dodatečně neředí vodou, pouze silikátovou penetrací. Při výrobě omítky se kombinují pojivové schopnosti vodního skla a organických polymerních sloučenin. Ostatní složky omítky tvoří pigmenty (pouze anorganické), plniva (vápence, křemenné písky, mastek, bentonity) a aditiva (dispergátory, odpěňovače, záhustky atd.). Silikátové omítky jsou vysoce paropropustné. Nevýhodou jsou náročné klimatické podmínky pro jejich technologii aplikace. Finální tvorbu a vytvrzení omítky nezajišťuje odpaření vody z omítky, ale její vlastní materiálová krystalizace. K tomu je nutné mít optimální klimatické podmínky 20°C a 50% vlhkost vzduchu po dobu minimálně 3dnů. Stejné pravidlo platí pro silikátovou penetraci pod omítku. Častou chybou řemeslníků bývá podcenění tohoto pravidla a pak dochází k vyplavení pigmentu z omítky z důvodu nízkých teplot pod 10°C a vysoké vzdušné vlhkosti, tvorbě fleků na již natažené omítce, omítka vysychá i 10dní a je na povrchu měkká. Prokreslují se talířové hmoždinky. Omítka má omezenou životnost a časem dochází k její postupné degradaci – je nutné ji cca po 5letech přetřít ochranným silikátovým nátěrem. Silikátovou omítku doporučuji na zateplovací systém, kde izolant tvoří fasádní minerální vata nebo jako povrchovou úpravu tepelněizolačních minerálních omítek.



Silikonové

-

pastovitá,

probarvená

omítka

na

bázi

silikonů

(organopolysiloxynů). Jedná se o polymerní látky, v nichž křemíkové atomy substituované alkyly nebo akryly jsou spojeny atomy kyslíku. Tato vazba dodává silikonům řadu vynikajících vlastností, které ostatní organické polymerní látky nemají. Mezi hlavní přednosti silikonových omítek patří vynikající tepelná odolnost, odolnost vůči UV záření, chemická stabilita a odolnost proti napadení plísní a mechů. Omítka je vysoce hydrofobní se samočistícím efektem, barevně stálá, snadno zpracovatelná a použitelná do náročných prostředí. Doporučuji pro použití na zateplené fasády se všemi typy izolantů. Omítka má dobrou paropropustnost. V současnosti jsou na trhu nabízeny silikonové omítky nebo omítky na bázi silikovových disperzí a pryskyřic v různých cenových relacích. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše paropropustnosti a zušlechťovacích přísad. Bohužel jsem nenašel v žádném 117

technickém listu výrobců silikonových omítek uvedené % obsahu silikonu nebo doporučenou normu, která by tento obsah stanovovala. Nejčastěji určuje cenu produktu jeho kvalita, a proto bych nekupoval silikonovou omítku pod 30Kč/kg bez DPH. Jsem si jist, že levnější produkty jsou na obsahu silikonu v omítce výrazně šizeny a omítka nedosahuje potřebných parametrů a životnosti. Buďte prosím proto obezřetní, a pokud chcete kvalitní omítku na Váš dům, doporučuji si připlatit za kvalitní materiál. Přece je to finální ochrana Vašeho domu. Silikonové omítky jsou z mého pohledu nejkvalitnější. Silikonové omítky nejdou díky svému složení namíchat v řadě sytých odstínů barev.



Silikon-silikátové – jedná se o silikátovou omítku s přídavkem silikonu, díky

kterému má omítka větší odolnost proti ulpívání nečistot než klasická silikátová. Cenově je tato omítka mezi silikonem a silikátem. Má dobrou paropropustnost a je omyvatelná.



Omítky vyrobené z nanotechnologií - pastózní minerální tenkovrstvá

probarvená omítka, velmi odolná proti ušpinění, použití v interiéru i v exteriéru, pro ruční i strojní nanášení. Složení omítky tvoří inovované minerální pojivo, minerální plniva, silikáty, mikrovlákna, anorganické barevné a bílé pigmenty, minerální přísady, voda. Má zvýšenou odolnost proti povětrnostním vlivům, extrémní vodoodpudivost, snížená špínivost, vysoká paropropustnost, nehořlavost.

Jedinečně upravená

mikrostruktura povrchu tvořená nanokrystalickými a anorganickými přísadami oproti jiným povrchovým úpravám výrazně snižuje možnost usazování nečistot na omítce a její náchylnost k napadení mikroorganismy. Jedná se o nejlepší druh omítky a možnost jak ochránit fasádu svého domu. Cenové se jedná o dražší produkt. Příkladem tohoto produktu je omítka BAUMIT Nanopor Top.

118



Mozaikové – omítka je vyrobena ze syntetického organického pojiva na

akrylátové bázi, barevných křemenných písků, vody a přísad. Někteří výrobci dávají místo křemenných písků drcené mramorové kamenivo a tříděné barevné písky. Vlastnosti omítky: vodoodpudivá, odolná povětrnostním vlivům, dostatečně paropropustná, omyvatelná, mechanicky vysoce odolná, snadno zpracovatelná. Určená pro soklové oblasti staveb. Podklad musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a solných výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Mozaikové omítky jsou vhodné na vápenocementové a cementové omítky, beton a jiné minerální podklady, sádrové omítky, tepelně izolační systémy v oblasti soklu. Nepoužívejte jako povrchovou úpravu čerstvé vápenné omítky a na tepelně izolační omítky. Druh struktury a velikost zrnitosti omítek Typ struktury

Obrázek

Velikost zrnitosti

Roztíraná, hlazená, zrnitá

1mm, 1,5mm, 2mm, 2,5mm, 3mm

Rýhovaná

2mm, 3mm

Břizolitová omítka nové generace na zateplovací systémy

3mm

Dekorační mozaikové omítky

0,8 -1,2mm, 1,5mm, 2mm, 3mm, 5mm

119

Zásady pro aplikaci omítek Pro kontaktní zateplovací systémy fasád je předepsaná minimální zrnitost finální omítky a to 1,5mm. Pokud zvažujete o finální úpravě zateplovacího systému štukovou omítkou, nedoporučuji toto řešení. Štuková minerální omítka není schopna trvale přenášet pnutí na ploše fasády a časem popraská a může se odloupnout z výztužné vrstvy. Často dochází k bobtnání tohoto omítkového souvrství, protože prasklinami v štukové omítce se dostane do souvrství voda. Tento jev dokáže velmi poškodit celý zateplovací systém. Jako povrchovou úpravu tedy doporučuji pouze výše uvedené druhy omítek. Pokud zvažujete o jemnější povrchové úpravě fasády, nabízí se řešení v 1mm pastovité omítce, která se natahuje na již předem nataženou omítku zrnitosti 1,5mm, tak aby byla zajištěna pevnost a schopnost omítky přenést možná pnutí vlivem rychlých změn teplot na povrchu fasády. Omítky o zrnitosti 1mm jsou vhodné pouze na dekorativní účely a menší plochy fasád. Omítka se musí natahovat na předem napenetrovaný podklad. Penetrace musí být natřena minimálně 24hodin před aplikací omítky. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka. Podklad pod omítku se nechá řádně vyschnout. Zbytková hodnota vlhkosti podkladu před aplikací penetrace nesmí být větší než 7%. Před aplikací penetrace a omítky doporučuji zakrýt ochranou folií všechny klempířské prvky, okna, dveře, chodník, terasu, dlažbu a další k fasádě přiléhající zařízení a prvky. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C. Nikdy neaplikujte omítku pod bodem mrazu. Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje. Výsledkem je ideální a rovné napojení (styk) dvou odlišných odstínů v jedné ploše fasády. 120

Aby se omítka lépe aplikovala na fasádu, výrobci doporučují možné zředění 1-3% vody. Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi. Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi. Prostupující

a

navazující

prvky

musí

být

utěsněny

pružným

tmelem

(nejlépe

polyuretanovým). Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200mm. Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se z hora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Pokud by omítka při natahování rychle přesychala, tvořily by se spoje mezi patry lešení a napojení jednotlivých pracovních záběrů pracovníků. Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady. Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled. Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením. Voda by způsobila vyplavení pigmentu a fleky na fasádě. Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud by, jste chtěli z rýhované struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu. U zrnité struktury vytváří výsledný vzhled omítky vyhlazení zrn pěkně jedno vedle druhého (někdy se označuje tato struktura pod názvem zrno-zrno). Probarvené pastovité omítky se již nemusí dodatečně natírat. Nátěry se provádí pouze na minerální omítky, kvůli zvýšení jejich odolnosti proti povětrnostním vlivům. Nátěrová hmota se nanáší válečkem nebo nástřikem tlakovou pistolí. 121

Minerální omítka se musí před nátěrem opatřit penetračním nátěrem pro zvýšení přilnavosti a snížení savosti podkladu. Doporučené klimatické podmínky při provádění nátěru jsou stejné jako při provádění pastovitých omítek.

Volba barvy omítky Pro všechny fasádní nátěry a probarvené pastovité omítky platí pravidlo netónovat je do příliš tmavých a sytých odstínů, aby nedocházelo k jejich nadměrnému přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Tmavé odstíny barev a omítek podporují zahřívání plochy fasády hlavně na osluněných stranách domu. Při přehřívání fasády dochází v průběhu životnosti systému k větším dilatačním pohybům vrstev fasády. Důsledkem těchto dilatačních pohybů může být vznik trhlinek a postupné poškození systému vlivem postupného zatečení vody. Každý odstín omítky nebo barvy má % světelné odrazivosti, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na zateplovací systémy jsou vhodné odstíny barev s indexem HBW 30-100. Odstíny s HBW pod 30 jsou vhodné na malé plochy a dekorativní účely. V případě, že hodláte odstíny s HBW pod 30 na fasádu přece jen použít, doporučuji provést zateplení minerální vatou s kolmým vláknem a s výztužnou vrstvou minimální tl.6mm. V případě použití tmavých odstínů na polystyrenové izolace se doporučují stěrkové tmely s výztuhou a armovací vrstvy minimálně tl. 6-8 mm. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ a pod povrchem omítky se teplota může v letních měsících pohybovat až +70°C. Tato teplota už můž mít zásadní vliv na objemovou stálost polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. 3.5.1.2 SPECIÁLNÍ OMÍTKY A NÁTĚRY V DESIGNU PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ

Produktová novinka firmy CERESIT, která v roce 2011 uvedla na trh tento druh povrchových úprav vhodný nejen pro zateplené fasády. Materiály nabízejí imitace přírodního kamene, dřeva a kovu. Dodávají se v široké barevné škále a mohou dodat Vašemu domu opravdu jedinečný, zajímavý a přírodní vzhled. Lze tyto materiály kombinovat s pastovitými

122

omítkami a obklady. Jejich jedinečný povrch se vytváří strukturování, strojním nástřikem, formováním na fasádě speciálními formami, které se vtlačují do čerstvě nanesené omítky.

Obr. Přírodní kámen, dekorativní omítka

Obr. Design dřeva a kovu

123

3.5.1.3 OBKLADY Obklady vytváří pevný a architektonicky zajímavý vzhled domu s delší životností a menšími nároky na údržbu. Na fasádu lze nalepit keramické obklady, cihlové obkladové pásky, tenký kamenný obklad, lehké obkladové pásky (umělá imitace cihly, kamene a jiných materiálů). Je nutné použít vždy obkladové prvky menšího formátu. Váha obkladu může být až 75kg/m2. Obklad se lepí na armovací vrstvu, která je přikotvena talířovými hmoždinkami v předepsaném počtu na m2. S váhou obkladového materiálu roste počet kotvících prvků (talířových hmoždinek) na m2 plochy. Vždy je nutné posoudit systém kotvení a počet hmoždinek na m2 statickým výpočtem. Při lepení obkladu se lepící tmel nanáší zároveň na podklad a na obklad. Spáry mezi obkladem se vyplňují příslušnou spárovací hmotou.

Obr. Zateplená fasáda domu s obkladem cihelný pásek

124

4 Příprava podkladu, navazujících konstrukcí a prvků Zateplovací systém se kontaktně lepí na podklad (zdivo, konstrukci). Podklad tvoří nosnou základnu systému. Vhodnými podklady jsou pevné a soudržné omítky, všechny druhy zdiva, betonové povrchy a panely, porobetony, dřevo materiály, konstrukční desky cetris, osb, QSB desky a ocelový plech. Příprava a opravy podkladu se musí provádět s dostatečným předstihem pro zajištění vyschnutí opravených ploch (minimálně 10dní).

4.1 Přípustná tolerance nerovnosti podkladu +-10mm / 1m lať

- pro izolant, který je pouze nalepený bez dodatečného kotvení

+-20mm / 1m lať hmoždinkami

- pro izolant, který je nalepený s dodatečným zakotvením talířovými

Soudržnost podkladu je předepsaná min. 0,2 Mpa, přípustná hodnota je 0,08 Mpa. Podklad musí být čistý, suchý, nosný bez mastnot a nečistot. Před lepením doporučuji podklad vždy ošetřit příslušným penetračním nátěrem. Penetraci podkladu nedoporučuji používat při zateplení vatou s kolmými vlákny a difuzně otevřenými polystyreny např. Baumit Open Therm, Weber Clima apod. (došlo by k částečnému omezení přenosu vodních par z podkladu do izolantu a ven ze systému).

4.2 Vlhkost podkladu Nedoporučuji zateplovat na provlhlý a mokrý podklad, kde je příčinou vzlínající vlhkost, povrchová vlhkost dostávající se do zdiva, zabudovaná vlhkost (zejména u trvale nevytápěných starých objektů, které se rekonstruují). Důležité je odstranit příčinu vzniku vlhkosti, dům nechat následně vyschnout tak, aby konstrukce, na kterou se bude lepit izolant, neměla více než 5-7% povrchové vlhkosti. U novostaveb a rekonstrukcí musí být dokončeny všechny mokré procesy (omítky, potěry, betony, zdění). Doporučuji, aby objekt před zateplením fasády dostatečně vyschl jak 125

z vnitřní, tak venkovní strany. U novostaveb je ideální tzv. přemrznutí hrubé stavby přes jednu zimu. V dnešní době kladou investoři a stavebníci veliký důraz na rychlost výstavby. Je běžnou praxí, že se na jaře kopou základy a betonuje, staví hrubá stavba, v létě se provádějí vnitřní práce a na podzim se dům zatepluje. V zimě se lidé stěhují do domu a začínají stavbu vytápět a užívat běžným způsobem. Tento postup pak zapříčiní obrovské odpařování zabudované vlhkosti, postupné vypraskávání omítek a stěn, rosení oken a vysoký obsah vlhkosti v domě. Nepodceňujte prosím tento fakt. U pórobetonového zdiva vysychají zdící bloky po vyzdění až 6let než se dostanou na 5% obsah hmotnostní vlhkosti. Z výroby má pórobeton 30-40% obsah hmotnostní vlhkosti, což má zásadní vliv na jeho deklarované tepelněizolační vlastnosti. Vlhkost v konstrukci zásadně snižuje její tepelněizolační vlastnosti. U starších domů, které jsou vyzděny z kotového zdiva (nepálené cihly), kamene, kombinovaného zdiva cihla-kámen, škvárobetonu, plynosilikátu, kde je výskyt vlhkosti ve zdivu viditelný a ve vnitřním prostoru domu citelný, doporučuji odstranit stávající omítku, podklad vyrovnat novou vápenocementovou omítkou a zateplovací systém provést z minerální vlny nebo difuzně otevřených polystyrenů. Pro nově postavené domy z bílého nebo šedého porobetonu doporučuji zateplení fasády provést z minerální vlny, difuzně otevřených polystyrenů, desek Ytong MULTIPOR nebo systém provětrané fasády. V případě zdiva Ytong tl.500mm, postačí tepelněizolační omítka tl.20mm.

126

4.3 Postupy diagnostiky, opravy a přípravy podkladu pro zateplení fasády

URČENÍ SLOŽENÍ A PŘILNAVOSTI POVRCHU PODKLADU

Organické nátěry lze obvykle změkčit plamenem hořáku.

Rovněž silnější vrstvy organických omítek změknou po prudším zahřátí plamenem.

Vápenocementové omítky na rozdíl od organických po zahřátí plamenem nezměknou.

U nátěru se provádí test mřížkovým řezem. Nátěr se nařízne do mřížky o velikosti cca 2x2 mm, na ploše 10x10cm. Nátěr se považuje za dobře přilnutý pokud drží na 80% plochy.

U nátěru provedených na hrubých podkladech nebo silných organických omítkách lze přilnavost k podkladu zjistit pomocí nože nebo špachtle.

U vápenocementových omítek se kontroluje povrchová omítka, zda nemá trhliny nebo dutá místa v podkladu.

127

URČENÍ PEVNOSTI A ÚNOSNOSTI OMÍTKY Je nutné pro následné lepení a kotvení izolantu do podkladu.

Tvrdost se zjistí pootočením šroubováku vraženého do omítky.

Pokud šroubovák nelze vrazit do povrchu, je omítka dostatečně pevná.

Pokud šroubovák projde povrchem omítky, není omítka únosná a musí být odstraněna.

Nosnost omítky se zjištuje poklepem. Fasádu je třeba zkontrolovat zvlášte tam, kde jsou trhliny. Zde mohou být dutá místa v podkladní vrstvě.

U rozsáhlejších míst s dutinami je třeba omítku zcela odstranit. U lokálních míst s dutinami je třeba odstranit uvolněná místa a ty doplnit jádrovou omítku.

Po postavení lešení je třeba překontrolovat celou plochu fasády, zda neobsahuje dutá místa v podkladu.

128

URČENÍ NASÁKAVOSTI PODKLADNÍCH OMÍTEK Je nutné určit nasákavost podkladu, jedině tak zjistíte, jakou penetraci a druh lepidla pro nalepení izolantu zvolit.

Podkladová omítka se polije čistou vodou hadicí nebo z plastové nádoby.

Pokud voda v krupejích stéká, podkladní omítka není nasákavá.

Pokud je voda rychle vstřebána do povrchu, je omítka nasákavá.

VYČIŠTĚNÍ PODKLADU OD NEČISTOT A BIOTICKÉHO NAPADENÍ

Volné nečistoty lze odstranit koštětem nebo kartáčem.

Hrubé nečistoty se odstraňují vysokotlakovým omytím s přidáním čistícího přípravku.

Po omytí vysokotlakovým zařízením je třeba nechat povrch oschnout.

V případě napadení podkladu plísněmi, řasami nebo houbami se do vysokotlakového zařízení přidají chemické čistící prostředky (roztok organických BIOCIDŮ).

Čištění fasádního líce od prachu, pavučin atd. se provádí mytím tlakovou pitnou vodou s případným přidáním čisticího přípravku. V případě použití čisticího přípravku je třeba následně povrch omýt tlakovou pitnou vodou bez čistícího přípravku. Tlak vody je třeba upravit tak, aby při ostřiku nedošlo k poškození konečné povrchové úpravy. Maximální povolená teplota pitné vody je 40°C. 129

V případě biotického napadení (řasy, plísně, sinice atd.), se nejprve napadená plocha postříká (hladké podklady možné setřít) ze vzdálenosti 10 až 15 cm neředěným sanačním biocidním přípravkem, který se nechá působit min. 20 minut. Následně se ošetřovaná plocha omyje pitnou vodou nebo se nechá přípravek zaschnout. Na silně napadené plochy je možné postup opakovat. Řasy a plísně před použitím biocidního přípravku neodstraňujte na sucho, aby nedošlo rozptýlení nebezpečných výtrusů do okolí. Při mytí tlakovou pitnou vodou je třeba vždy dbát, aby voda nevnikla pod vrstvu konečné povrchové úpravy a do míst napojení s jinými stavebními prvky (např. okny, dveřmi atd.). Čištění fasádního líce mytím se doporučuje provádět v letním období, kdy je předpoklad následného rychlého vyschnutí podkladu a možné započetí zateplovacích prací.

RENOVACE NESOUDRŽNÉ, SPRAŠUJÍCÍ A ODPADÁVAJÍCÍ OMÍTKY

Ostrým předmětem zjistíme místa s nesoudržnou omítkou.

Oklepáním je třeba odstranit duté a nesoudržné omítky až na podklad.

Podklad je třeba navlhčit.

Chybějící místa se doplní jádrovou omítkou a povrch se latí srovná do úrovně původní omítky. Tloušťka jedné vrstvy max. 25 mm. Při větších tloušťkách omítky doporučujeme dvouvrstvé zpracování. Nanášení druhé vrstvy provádíme na čerstvý, ale zavadlý podklad. Nanesenou omítku zarovnejte stahovací latí do roviny. Po jemném zatuhnutí uhladit a zatáhnout dřevěným hladítkem.

Nahazování postřiku se provádí ostrým nahozením zednickou lžící na celé ploše. Je nutné dbát na to, aby byly veškeré spáry ve zdivu dobře vyplněny a uzavřeny.

Podklad dokonale zbavený všech zbytků malt se mírně navlhčí vodou a po zavadnutí se provede podkladní cementový postřik.

130

4.4 Ošetření a příprava zasoleného povrchu fasád Zasolení omítky vzniká důsledkem vysychání vlhkosti obsahující rozpuštěné minerály. U těchto povrchů musí být proveden průzkum s analýzou příčin zasolení. Zasolení musí být odstraněno spolu s příčinou. Doporučuji v případě zasolení odstranit celé stávající omítkové souvrství včetně malty ze spár zdiva. Soli jsou po chemické stránce binární nebo vícesložkové sloučeniny složené z jednoduchých nebo složitých kationů a anionů. Z hlediska poškozování fasád – nátěrů, omítek, kamene, cihlových materiálů je důležitým kritériem rozpustnost solí. Nejčastějšími solemi způsobujícími poškození jsou obvykle sírany, chloridy a dusičnany. Prakticky každá vodorozpustná sůl škodí svou krystalizací zdivu. Škodlivost solí je dána jejich krystalickým tlakem, tj. tlakem, který mohou vyvinout při krystalizaci na stěny pórů, a rozpustností. Vyšší rozpustnost znamená potencionální koncentraci solí ve stavbě a větší možnost poškození při úplné krystalizaci. Destruktivní vliv vodorozpustných solí je zapříčiněn hlavně dvěma procesy – krystalizací a hydratací solí v porézním materiálu. K poškození stavebních hmot vlivem působením solí nedochází okamžitě po jediné krystalizaci anebo hydrataci solí, ale až po několika cyklech, případně až po několika desítkách až stovkách cyklů.

Obr. Silně zasolená omítka vlivem vzlínající vlhkosti. Naprosto nevhodný podklad pro zateplovací systém.

131

4.5 Druhy podkladů a doporučené systémy lepení tepelné izolace Pro Vaši lepší orientaci jsem níže zpracoval nejběžnější konstrukční a zdící systémy staveb a možné způsoby lepení tepelného izolantu na podklad. U každého druhu podkladu se snažím vysvětlit jeho úskalí a přednosti a způsob přípravy pro nalepení izolantu.

PLNÁ CIHLA: V případě, že podklad nesplňuje požadovanou rovinatost, doporučujeme jej srovnat jádrovou omítkou. Při následném lepení se vyhnete větší spotřebě lepícího tmelu a potížím se srovnáním fasády do roviny. Jádrovou omítku doporučuji před lepením izolantu napenetrovat. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

DUTÉ CIHLY (HELUZ, POROTHERM, KERATHERM): Zdivo z tohoto materiálu bývá většinou vyzděno v požadované rovině. Izolant můžete bez problému na zdivo přímo nalepit. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

MONOLITICKÝ BETON: Podklad je rovný a málo nasákavý, izolant lze přímo lepit bez napenetrování. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

132

ZDIVO KAMENNÉ A SMÍŠENÉ: Musíte zjistit procento obsažené vlhkosti v kamenném zdivu. Podklad dobře očistit a srovnat jádrovou omítkou. Pokud je vlhkost zdiva pod 10%, lze na zateplení použít fasádní polystyren. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely

VÁPENOPÍSKOVÉ TVÁRNICE: Podklad je rovný a málo nasákavý, izolant lze přímo lepit bez napenetrování zdiva Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

OSD, QSB, DURELIS, CETRIS a jiné konstrukční DESKY: Jedná se o ideálně rovný nenasákavý podklad. Pro lepení lze použít: speciální cementové lepící tmely určené na dřevopodklady s nutností podklad napenetrovat určenou penetrací, PU pěnu na lepení polystyrenu, disperzní lepící hmoty na polystyren a vatu

ŠEDÝ POROBETON: Jedná se o ideálně rovný nasákavý podklad. Doporučujeme před lepením izolantu zapenetrovat, sníží se tak savost podkladu a zvýší jeho přídržnost. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

133

BŘIZOLITOVÁ OMÍTKA: Tento podklad nebývá ideálně rovný. Doporučujeme zjistit kvalitu a přídržnost omítky ke zdivu poklepem, očistit povrch tlakovou vodou a napenetrovat. Dutá místa omítky odstranit a fasádu srovnat jádrovou omítkou. Vyhnete se tak větší spotřebě lepidla při lepení izolantu. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

BÍLÝ POROBETON: Jde o ideálně rovný a silně nasákavý podklad. Doporučujeme před lepením izolantu zdivo napenetrovat, sníží se tak savost podkladu a zvýší jeho přídržnost. Pro lepení lze použít: cementové lepící tmely, PU pěnu na lepení polystyrenu

134

5 Ostatní související prvky, prostupy a vedení na fasádě Se zateplením fasády souvisejí další nutné práce, které doplňují její funkčnost a životnost. Jedná se hlavně o klempířské prvky, které zabraňují pronikání vody do fasády na vodorovných plochách říms, markýz, parapetů otvorových prvků, oplechování atik a dešťové svody, které se kotví do plochy fasády. Dalším důležitým vedením, které se kotví do líce fasády, je bleskosvod. V kapitole bleskosvod Vám nabídnu způsoby vedení a uchycení bleskosvodu na fasádě. Ventilační prostupy a mřížky se týkají snad každého domu. Je důležité provést správné napojení prostupu na líc fasády s ventilační mřížkou. Důležitou kapitolou je vedení a uchycení elektroinstalačních prvků pod a na ploše fasády.

5.1 Oplechování parapetu Oplechování parapetu musí přesahovat líc zateplovacího systému 25-40mm. Boční napojení parapetního plechu na zateplené ostění musí být utěsněno vůči srážkové vodě. Parapety se osazují po dokončení výztužné vrstvy. Možnosti osazení jsou se zapuštěnou montáží do zatepleného ostění s použitím plastové lemovací krytky nebo osazení povrchové, kde se do boční hrany osazeného a nalepeného parapetu v ostění dotáhne povrchová úprava (omítka, obklad).

135

Typy materiálů pro oplechování parapetů: 

Hliníkový tažený plech tl. 1,7-2,4mm



Hliníkový ohýbaný plech tl. 0,8-1mm



FeZn ohýbaný plech tl. 0,6mm



TiZn ohýbaný plech tl. 0,6mm



Měděný ohýbaný plech tl.0,55mm

Typy montážních lepidel pro nalepení parapetu: 

Akrylátově-disperzní lepidlo na vodní bázi



Bitumenové lepidlo



Nízkoexpanzní montážní pěna



Polyuretanové pružné montážní lepidlo



Disperzní syntetická pryskyřice

Obr. FeZn ohýbaný plech

Obr. Hliníkový tažený plech

Obr. Hliníkový ohýbaný plech

5.2 Oplechování atiky Oplechování atiky se provádí přišroubováním plechu do podkladu (konstrukce atiky). Oplechování se provádí nejčastěji FeZn plechem nebo TiZn plechem. Spád oplechování atiky musí směřovat na střechu. Vzdálenost okapové hrany oplechování od vnějšího povrchu zateplení se doporučuje 20 – 50mm. Tepelná izolace musí být pod oplechováním atiky 136

ochráněna před přehřátým plechem. Pod plech se proto doporučuje zateplení minerální vatou. Na polystyrenové izolace pod oplechování atiky se jako ochrana před poškozením používá OSB deska.

Výška okapního nosu oplechování atiky se určuje dle výšky budovy: 

výška 8m

výška nosu 50mm



výška 8 – 20m

výška nosu 80mm



výška přes 20m

výška nosu 100mm

Detail oplechování atiky: 1. Lepicí malta 2. Tepelná izolace 3. Výztužná vrstva síťoviny se skelným vláknem 4. Základní nátěr 5. Fasádní omítka 6. Trvale pružný tmel (nejlépe polyuretanový)

137

5.3 Připevnění dešťových svodů

Dešťové svody nesmí být osazeny v přímém kontaktu se zateplovacím systémem. Kotvící prvky procházející zateplovacím systémem nesmí vytvořit tepelný most a umožnit vniknutí srážkové vody do systému. Dříve se kotvily prvky nesoucí dešťový svod přímo do stěny pod zateplovacím systémem navrtáním a zaražením do zdiva, kotvením na chemickou kotvu nebo přišroubováním nosného prvku na zdivo před nalepením izolantu. Toto řešení je z mého pohledu nedostačující a z praxe mám zjištěno, že tyto kotvící prvky dostatečně nedrží a vytváří výše zmíněný tepelný most. Doporučuji používat šroubovací izolační kotvu do zateplovacích systémů viz obrázek. Kotva se zašroubuje do izolačního materiálu před aplikací povrchové úpravy. Na ocelový držák se následně připevní nosná objímka svodu.

Obr. Izolační kotva, řešení bez tepelného mostu. Montáž po nalepení izolantu

Obr. Ocelová kotva, řešení s tepelným mostem Montáž před nalepením izolantu

138

5.4 Bleskosvod Hromosvody jsou nedílnou součástí domů a budov. Jedná se o ochranu budov a předmětů před atmosférickým přepětím. Podle typu a provedení budovy jsou i hromosvody v různých provedeních. Nejpoužívanější materiály pro hromosvody jsou pozinkované prvky (FeZn) a dále v dnešní době stále populárnější, kvalitnější, ale podstatně dražší měděné a nerezové prvky.

Rozdělení typů vodičů použitelných pro hromosvody 

Nerezový



Měď



Pozinkovaná ocel



Slitina hliníku AlMgSi

Při zateplení fasády je nutné vyřešit zakotvení svislého vedení hromosvodu, které prochází přes fasádu ze střechy do jímací tyče v zemi. U rekonstrukcí a zateplení starších domů se hromosvod kotví speciálními kotvícími sadami do fasádních izolačních materiálů nebo přes tepelnou izolaci přímo do zdiva. Nevýhodou kotvení ocelovým šroubem nebo nosnou konzolou skrz izolaci do zdiva je následný tepelný most, který oslabuje účinky zateplení domu a vytváří kolem kotvy kondenzační zónu. Níže Vám představím 3 obvyklé způsoby zakotvení hromosvodu při povrchovém vedení hromosvodu na fasádě. Podotýkám, že vedení hromosvodu se nesmí dotýkat plochy fasády, musí spočívat pouze na kotevních prvcích, které jsou od sebe rozmístěny ve vzdálenosti 2m.

139

Obr. Uchycení hromosvodu bez tepelného mostu do izolace speciální kotvící sadou

140

Obr. Uchycení hromosvodu na ocelové kotvy a konzoly přes izolant

U novostaveb se často setkávám s řešením, kdy je svislé vedení hromosvodu vedeno pod zateplovacím systémem v plastové chráničce, která je zabudovaná ve zdivu. Zabudované vedení hromosvodu pod izolantem je výhodné pro zateplovací systémy s izolanty větší tloušťky.

Jak tedy skrýt svod bleskosvodu? U staveb bez tepelné izolace je třeba svod uložit do otevřeného zářezu ve zdivu a fixovat jej vhodnými podpěrami vedení. Omítka nesmí být v přímém kontaktu s holým drátem vzhledem k zabezpečení chemické stálosti materiálu svodu a omítky. Proto by bylo vhodnější uložit drát do netříštivé PVC trubky. Vzhledem k cenám PVC trubek bude cenově výhodnější použít drát s bezhalogenovou izolací z PVC. U zateplovacích systémů nepředstavuje žádný problém vedení bleskosvodu pod tepelnou izolací na bázi čedičových vat. V lepším případě doporučuji umístit svod na plochu fasády. Opět vzhledem k zamezení možné reakce mezi drátem a prostředím ve vatě je vhodné umístit celý svod do nehořlavé trubky a vždy po asi 0,5m jej mechanicky upevnit do stěny svorkou a místo přerušení trubky pro jistotu dodatečně izolovat.

141

Nejrozšířenější variantou zateplení fasád je použití polystyrenových desek. Holý drát svodu se nesmí dotýkat hořlavého materiálu stěny, je-li zvýšení teploty svodů nebezpečné. V lehce hořlavém zateplení (polystyren) musí být vyříznuta drážka tak, aby nebyl možný přímý kontakt mezi svodem a polystyrenem. V tomto případě se musí také svod umístit do nehořlavé a netříštivé PVC trubky. Dle zkušeností doporučuji se skrytým svodům raději vyhnout. Svody uložené v polystyrenových izolacích používat pouze ve stavu nejvyšší nouze! Dalším řešením skrytých svodů je využití okapových rour. Jsou-li z mědi nebo z TiZn, je možné svod bleskosvodu přichytit k rouře a schovat jej za ni. Obr. Skrytá montáž hromosvodu

142

Obr. Pravidla pro upevnění svodu

Obr. Uchycení svodu na okapu

5.5 Větrací prostupy a mřížky Přes zateplovací systém fasády může vést řada prostupů a větracích otvorů s ventilačními zařízeními. Jelikož se jedná o prostup přes celou tloušťku systému, musí být zamezeno průniku vody z plochy fasády do souvrství zateplovacího systému. Větrací mřížky z plastu nebo kovu musí být pevně spojeny s lícem fasády a ve spoji s fasádou utěsněny trvale pružným tmelem (nejlépe přetíratelným polyuretanovým tmelem). Větrací otvory se do izolantu vyřezávají při lepení izolantu na stěnu. Do vyřezaného otvoru v izolantu se usadí po jeho celé tloušťce PVC nebo AL flexi trubka v průměru vybrané větrací mřížky. Místa, kde trubka nepřiléhá pevně k izolantu, se vypění montážní pěnou. Větrací trubka se následně zařízne s finálním povrchem fasády a usadí se na ni větrací mřížka. Tímto způsobem se osadí jakýkoliv prostup přes fasádu včetně ventilátorů. Velmi oblíbené jsou výrobky firmy HACO. Zejména kruhové, čtvercové plastové a nerezové větrací mřížky se skelnou mřížkou proti vlétnutí hmyzu. Vždy dbejte na správnou montáž větracích mřížek. Často se stává, že pracovníci pouze lepí tyto mřížky přímo na plochu fasády silikonem 143

a nezajišťují je přichycením na hmoždinku a vrut. Taková mřížka po čase odpadne. Její dodatečné namontování zpět se může u vyšších domů prodražit.

Osazení dalších prvků na fasádě U novostaveb a rekonstrukcí, kde se dodatečně zateplení fasády provádí, doporučuji, aby veškeré prvky a zařízení, které zvažujete na fasádu zavěsit (klimatizace, teplná čerpadla vzduch, satelitní antény a další) byly kotveny na předem připravené a na chemickou kotvu zakotvené závitové tyče, které z plochy fasády budou v místech zakotvení zařízení nebo předmětu přečnívat přes líc izolantu. Masivní ocelové konzole představují v ploše fasády výrazný tepelný most, který může zapříčinit na vnitřní straně stěny kondenzaci vlhkosti a tvorbu plísní. Často se s tímto jevem setkávám u dříve instalovaných konzol elektrického vedení. Konzoly jsou přichyceny na zazděné masivní ocelové U profily, které jsou často zazděné až na vnitřní stranu zdiva. Lidé si často stěžují, že po zateplení se jim v těchto místech z vnitřní strany stěny nadále tvoří vlhké fleky a plísně. V tomto případě doporučuji tento systém, uchycení demontovat a elektrické vedení připevnit lehčím a jednodušším způsobem. Tuto demontáž a montáž nového systému napojení elektriky na dům zajišťuje vždy poskytovatel (např. E-on, ČEZ). Ocelové prvky montované na líc fasády musí být opatřeny protikorozní úpravou, nejlépe pozinkováním, nátěrem nebo nerezovými materiály. Veškeré spoje a prostupy kotevních prvků a fasády musí být opatřeny trvale pružným polyuretanovým tmelem. Ze zkušenosti můžu napsat, že transparentní silikonové nebo akrylátové tmely na fasádě vlivem povětrnosti a UV záření dlouho nevydrží a z fasády odpadnou (jejich životnost je cca 3-5let).

144

5.6 Vedení a osazení elektroinstalace na fasádě (světla, zvonek, čidla) Neznám zateplenou fasádu domu, kde by nebylo jediné světlo, zvonek, zásuvka a další elektroinstalační materiály. V minulosti jsem byl svědkem desítek amatérských pokusných řešení upevnění těchto prvků na fasádě. Často se používaly špalíky ukotveného dřeva, které v omítkách a tepelné izolaci nesly elektrické zařízení. Někteří pracovníci používali místo dřeva XPS polystyren nebo kotvily elektro prvky přes dlouhé hmoždinky přímo do podkladu. Upřímně musím napsat, že tyto řešení byly dočasná a vyžadovaly pozdější opravu. Tento problém dobře vyřešil systém prvků elektroinstalační nosič, krabice KEZ a montážní deska MDZ.

Elektroinstalační nosič a krabice KEZ Nosič slouží jako nosný prvek při montáži systému do zateplení. Je určen pro tloušťku polystyrenu 50 až 200mm. Tepelně izolační materiál utěsní volný prostor v nosiči krabice a zabraňuje tvorbě tepelného mostu. Na nosič se upevní buď elektroinstalační krabice KEZ (pro instalaci vypínače/zásuvky), nebo montážní deska MDZ (pro uchycení svítidel, čidel, zvonků, kamerových systémů apod).

Obr. Elektroinstalační nosič s krabicí KEZ

Obr. Elektroinstalační nosič s montážní deskou MDZ

145

Součástí balení jsou hmoždinky, vruty pro připevnění nosiče ke stěně, šrouby pro montáž krabice k nosiči a pro instalaci přístrojů. Před montáží je nutné seříznout nosič včetně vložené izolace na potřebnou délku podle tloušťky izolační vrstvy. Nosič se připevní ke stěně pomocí vrutů a hmoždinek dle typu zdiva. Nosičem se protáhne kabel a vloží zkrácená izolace. Pomocí 4 šroubů (součást balení) se k nosiči připevní krabice, na které se provede finální montáž. Do krabice je nutné instalovat přístroje s krytím odpovídající prostředí. Při instalaci přístrojů na hrubší omítku je doporučeno přitěsnění přístroje silikonem. Obr. Montážní postup instalace nosiče a krabice KEZ do zateplovacího systému

146

Nosič a montážní deska do zateplení MDZ Slouží k instalaci elektrických zařízení (venkovní světla, pohybová čidla, zásuvky 400 V apod.) na zateplené fasády budov, svojí konstrukcí eliminuje vytváření tepelných mostů. Není určena pro montáž satelitních antén a jiných velkoplošných prvků. Montážní deska umožňuje montáž zařízení při tloušťce zateplovací vrstvy 50 - 200mm.

Obr. Nosič s montážní deskou MDZ zabudované v zateplovacím systému

Plocha pro montáž zařízení je 120x120mm. Součástí balení jsou hmoždinky, vruty pro připevnění nosiče ke stěně a šrouby pro montáž desky. Při montáži zásuvky 400V se doporučuje připevnění nosiče pomocí chemických kotev. Nosičem se protáhne kabel a vloží zkrácená izolace. Pomocí 4 šroubů (součást balení) se k nosiči připevní deska, na které se provede finální montáž.

Obr. Montáž světla na desku MDZ

147

Obr. Montáž zásuvky, pohybového čidla a kamerového systému na desku MDZ

5.7 Dodatečné tvarové prvky na fasádě Při zateplení a obnově starších a historických budov je vždy kladen důraz na zachování stávajícího historického vzhledu domu. Z hlediska rovinatosti podkladu doporučuji z fasády před zateplením všechny vyčnívající prvky odstranit a docílit tak požadované rovinatosti pro zateplení fasády. Po nalepení izolantu a provedení výztužné vrstva se na plochu fasády nalepí vybrané lehké dekorativní prvky vyrobené tvarovým řezáním z tuhého EPS150 a EPS200. Prvky se celoplošně lepí speciálním flexibilním lepidlem a spára mezi prvkem a fasádou se tmelí trvale pružným tmelem. Vnější povrch prvků je z výroby potažený finální fasádní stěrkovou hmotou na bázi akrylátu, která zajišťuje ochranu před povětrnostními vlivy. Po nalepení se profily přetírají elastickou fasádní barvou. Na zakázku lze nechat vyrobit fasádní profily a dekorace dle požadavků zákazníka. Je možné zhotovit kopie původní fasádní výzdoby. Nejčastějšími prvky bývají římsy, lemovací lišty, bosáže, podparapetní desky, bodové dekorační prvky jako reliéfy, výstupky, sošky, šambrány. Obr. Lehký dekorativní prvek a jeho složení

148

Obr. Nalepené prvky na líc fasády

Výrazné a větší vystupující prvky jsou vyráběny jako vláknocementová skořepina, které se speciálně kotví do podkladu a po obvodu utěsňují pružným tmelem. V poslední době jsem zaznamenal velkou oblibu stavebníků dolepovat kolem oken vystouplé šambrány. Jedná se o nevýrazné tvarové prvky, které se vytváří přímo na stavbě dolepováním izolačních desek menší tloušťky 10-30mm. Armovací vrstva a povrchová úprava se pak provádí spolu s vnějším souvrstvím celého zateplovacího systému. Horní hranu vystouplé šambrány doporučuji oplechovat. U vystouplých prvků dochází k usazování prachu a nečistot a při dešti k jejich vyplavení na plochu fasády po obvodu prvku. Obr. Příklad provedení oblíbených šambrán kolem oken

149

6 Čím a jak zateplit fasádu v otázkách a odpovědích Tato kapitola byla sepsána na základě dotazů zákazníků, kteří hledali odpověď na své dotazy v mém DISKUSNÍM FÓRU. V knize jste měli možnost se seznámit s materiálovou skladbou zateplovacích systémů a s postupy montáže. V poslední kapitole Vám pomohu se rozhodnout, který zateplovací systém je pro Váš dům nejvhodnější. Najdete modelové příklady domů rozdělené dle konstrukčního a materiálového složení, na které doporučím vhodný způsob zateplení a tloušťku izolantu. Věřím, že tak dostanete kompletní informace a jistotu, že Váš dům zateplíte opravdu správně.

6.1 Jak zateplit fasádu domu z plných cihel? tl.400-500mm, omítka břízolitová nebo vápenocementová tl.20-30mm Odpověď: Tento typ výstavby je v České republice nejrozšířenější a týká se nejčastěji staveb bytových a rodinných domů postavených od roku 1930 – 1970. Vápenocementové omítky bývají na pokraji své životnosti a soudržnosti a doporučuji je proto osekat a podklad znovu nahodit jádrovou omítkou. Břízolitové omítky po 20-30 letech vykazují dobrou povrchovou soudržnost a pevnost. Důležitá je kontrola poklepem, zdali je omítka spojena s podkladem. Často bývá břízolit na poklep dutý a drží jen místy. Jelikož se jedná o omítku s vysokým podílem cementu a slídy, tak vykazuje dobrou soudržnost a pevnost, má špatnou paropropustnost. Pokud je břízolit na poklep dutý je nutné jej osekat a podklad srovnat vápenocementovou omítkou. Pro zateplení cihelného zdiva tl.400-500mm je vhodné použít fasádní polystyren EPS70F tl.120-140, šedý grafitový polystyren tl.100-120mm, minerální vata s podélným vláknem tl. 100-120mm. (V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až pasivním standardu, tloušťka tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit projektová dokumentace a výpočet tepelné náročnosti budovy.)

150

6.2 Jak zateplit fasádu domu ze škvárových bloků? tl.300-370mm, omítka vápenocementová tl.30mm Odpověď: Škvárobetonové bloky jsou produktem stavebníků z normalizačních dob. Sám si živě pamatuji, jak jsme takové tvárnice doma na zahradě vyráběli z dovezené škváry a popílku a míchali je s cementem a vodou. Připravená směs se plnila do vibračních forem a výsledkem byla zdící tvárnice. Škvárobetonové tvárnice se vyráběly i průmyslovým způsobem v továrnách. Materiál byl pevný, levný a docela dobře se ním dalo zdít. Nevýhodou byla veliká spotřeba zdící malty a špatné tepelně izolační vlastnosti takto vyzděné konstrukce. Pokud je stávající omítka na škvárobetonovém zdivu soudržná, lze izolant lepit přímo na ni. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím trnem s kotvící hloubkou ve zdivu min. 40mm. Pro zateplení škvárobetonového zdiva tl.300-370mm je vhodné použít fasádní polystyren EPS70F tl.140, šedý grafitový polystyren tl. 120mm, minerální vata s podélným vláknem tl. 120mm. (V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až pasivním standardu, tloušťka tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit projektová dokumentace a výpočet tepelné náročnosti budovy.)

6.3 Jak zateplit fasádu domu z plynosilikátových bloků (porobeton)? tl.300-370mm, omítka vápenocementová tl.30mm Odpověď: Dříve vyráběné plynosilikátové bloky nevykazovaly velkou pevnost a tepelněizolační vlastnosti a zdily se na silnou vrstvu vápenocementové malty, což ještě více zhoršovalo jejich tepelněizolační schopnost. Vápenocementové omítky s povrchovou úpravou štukové omítky s nátěrem, často praskaly a jejich životnost se pohybovala okolo 15let. Na takto vyzděných domech se často objevovaly a objevují v zimním období tepelné 151

mosty v podobě prorýsovaných zdících bloků. U těchto staveb doporučuji zateplení zdiva v každém případě použít. Stávající omítku, pokud nedrží, doporučuji osekat a podklad napenetrovat. Tepelný izolant lze lepit přímo na napenetrovaný podklad. V případě větší nerovnosti podkladu je nutné jej srovnat vápenocementovou omítkou. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím trnem s kotvící hloubkou ve zdivu min. 40mm popřípadě speciální talířové hmoždinky s plastovým šroubovacím trnem Pro zateplení porobetonového zdiva tl.300-370mm je vhodné použít fasádní polystyren EPS70F tl.140-160, šedý grafitový polystyren tl. 120-140mm, minerální vata s podélným vláknem tl. 120-140mm. (V případě, že zvažujete zateplení v nízkoenergetickém až pasivním standardu, tloušťka tepelné izolace bude vyšší. Tyto případy by měla řešit projektová dokumentace a výpočet tepelné náročnosti budovy.)

6.4 Jak zateplit fasádu domu z kamene? tl.500-600mm Odpověď: Zdivo z kamene vykazuje vysokou tepelnou vodivost a zateplením fasády vhodnou tloušťkou izolantu lze využít jeho akumulační schopnosti. Kamenné zdivo může obsahovat vyšší procento vlhkosti, a proto se doporučuji kámen zateplovat paropropustým izolantem. Pokud je kamenné zdivo bez známky vlhkosti (zabudované, vzlínající, povrchové), lze jej zateplit i fasádním polystyrenem. Pro zateplení kamenného zdiva tl.500-600mm je vhodné použít fasádní polystyren EPS70F tl.140-160, šedý grafitový polystyren tl. 120-140mm, minerální vata s podélným vláknem tl. 140mm, difúzně otevřené polystyrenové desky BAUMIT Open tl. 140-160mm.

152

6.5 Jak zateplit fasádu domu z nepálených cihel (lidově: vepřák, kotovice)? tl.450-600mm Odpověď: Nepálené cihly se hojně používaly v dobách první republiky na výstavbu hospodářských budov a často se s nimi setkávám při rekonstrukcích starších domů, které navazují na tyto hospodářské budovy. Nepálená cihla má vždy vysoký obsah vlhkosti a je proto nutné ji zateplit paropropustným materiálem a zamezit dalšímu vzlínání a vniknutí vlhkosti do zdiva. Dalším problémem je nesoudržný a nerovný podklad. Je proto nutné podklad pod zateplovací systém vyrovnat vápenocementovou jádrovou omítkou s vloženým rabicovým pletivem, které omítku plošně zpevní. Pletivo se do zdiva kotví ocelovými šrouby s plastovým přítlačným talířkem. Jakmile máte podklad připravený, doporučuji jádrovou omítku nechat minimálně 1měsíc vyschnout. Následně lze lepit izolační desky. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím trnem s kotvící hloubkou ve zdivu min. 60mm. Pro zateplení zdiva z nepálených cihel tl.500-600mm je vhodné použít fasádní minerální vatu s kolmým vláknem tl. 80-140mm, difúzně otevřené polystyrenové desky BAUMIT Open tl. 80-140mm.

6.6 Jak zateplit fasádu dřevostavby? stěna tl.200mm Odpověď: Nejčastějším podkladem při zateplení novostaveb jsou konstrukční dřevoštěpkové OSB nebo QSB desky. Vhodným izolačním materiálem na zateplení dřevostaveb je fasádní polystyren EPS70F nebo šedý grafitový polystyren, který se lepí na podklad speciální polyuretanovou montážní pěnou. Doporučená tloušťka polystyrenu pro zateplení dřevostaveb je min. 120mm EPS70F a 100mm šedý grafitový polystyren. Na 153

zateplení lze použit minerální vatu s kolmými vlákny, která se na podklad lepí disperzním nebo speciálním cementovým lepidlem. Při lepení speciálním cementovým lepidlem musíte podklad napenetrovat speciální penetrací na nesavé podklady. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky EJOT STR H s kovovým šroubovacím trnem nebo izolační přítlačné talířky s termovrutem. Při použití zafrézování a EPS zátky lze použít klasické vruty do dřeva.

6.7 Jak zateplit fasádu novostavby domu z porobetonu (Ytong, Porfix, Hebel atd..)? tl.300-375mm Odpověď: Výrobci přesných pórobetonových bloků nedoporučují dodatečné zateplení tohoto materiálu. Důvodem je dostačující izolační schopnost zdiva. Jakým způsobem, ale pórobetonové zdivo omítnout, aby v budoucnu odolalo povětrnosti a omítka na porobetonovém zdivu nepraskala? Tady se již výrobci maltových směsí se způsoby řešení rozcházejí. Jedni doporučují na porobetonový blok natáhnout perlinku s lepidlem ve vrstvě 36mm a následně napenetrovat a natáhnout silikátovou nebo silikonovou omítku. Jiní doporučují zdivo naomítat tepelněizolační nebo vápenocementovou jádrovou omítkou tl.15mm s vloženou armovací tkaninou s oky 8x8mm + vyrovnávací stěrka a penetrace + silikonová omítka. Ze zkušenosti mohu doporučit druhou variantu, pokud nechcete pórobetonové zdivo zateplovat. U zdiva Ytong Theta 375mm a 500mm opravdu již není dodatečné zateplení nutné a zdivo odpovídá nizkoenergetickému až pasivnímu standartu. Zde doporučuji fasádu provést z tepelněizolační omítky tl.15-30mm. Ytong Theta 500mm odpovídá pasivnímu standartu a zateplovat se nemusí. Ytong Theta 375mm lze dodatečně zateplit paropropustným izolantem Ytong Multipor, Baumit Open polystyrenem nebo minerální vatou. Doporučená tloušťka zateplení zmíněných izolantů 80-120mm. Pokud je dům vyzděný z bílého nebo šedého porobetonu tl.250-375mm doporučuji zateplení určitě provést. Pokud uvažujete o fasádním polystyrenu EPS70F nebo šedém 154

grafitovém polystyrenu, lze tento izolant na zateplení fasády použít. Tloušťka polystyrenu musí v tomto případě být minimálně 120mm s ohledem na možnou kondenzaci vodních par. V žádném případě nepoužívejte polystyren tl.50-80mm. Fasádní polystyren je na porobeton vhodný pouze ve větších tloušťkách. U nízkoenergetických a pasivních staveb se zdivo běžně zdí na tloušťku 200-300mm a dodatečně zatepluje polystyrenem tl. 200-300mm. Další možnou variantou zateplení porobetonu je minerální vata, difuzní polystyren BAUMIT OPEN, desky Ytong MULTIPOR. Tady se tloušťka zateplení pohybuje od 80mm do 160mm. Tyto materiály jsou paropropustné a tudíž nemůže dojít ke kondenzaci a hromadění vlhkosti v konstrukci. Pokud se nejedná o bloky Ytong Theta a podobné super izolační stavební zdící materiály, určitě bych se k dodatečnému zateplení porobetonu přikláněl. Jeho cena je srovnatelná s cenou systému termoizolační omítky, ale účinek a životnost kontaktního zateplení fasády izolantem je několikanásobně větší. Výběr systému a izolantu závisí na vašich finančních možnostech a sympatiích ke konkrétním materiálům. Nelze totiž tvrdit, že tohle je lepší a to zase horší. Vždy je to otázka výpočtu, záměru jak chci dům kvalitně zateplit a finančních možností. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky s kovovým šroubovacím trnem s kotvící hloubkou ve zdivu 60mm.

6.8 Jak zateplit fasádu domu z cihelných bloků (Porotherm, Heluz atd.)? tl.300-440mm Odpověď: Výrobci cihelných bloků uvádí, že dodatečné zateplení cihelných termobloků od 375mm není nutné a stačí pouze zdivo omítnout termoizolační omítkou 20-30mm. Častým problémem zděných staveb je porušování technologických předpisů a tím následně vznikají mnohé tepelné mosty, které ve finále celý termoizolační zdící systém oslabují.

155

Dodatečné zateplení je proto jediným možným řešením jak dům trvale ochránit od teplotních změn a povětrnosti. Cihelné zdící termobloky šířky 500mm se již dodatečně nezateplují. Zdivo doporučuji zaomítat tepelněizolační nebo vápenocementovou jádrovou omítkou tl.20mm s vloženou armovací tkaninou s oky 8x8mm + vyrovnávací stěrka a penetrace + silikonová omítka. Bloky šířky 300mm doporučuji zateplit fasádním polystyrenm EPS70F tl. 160mm, šedý polystyren tl. 140mm, minerální vata 140-160mm, desky z fenolické pěny Kooltherm tl.7080mm. Bloky šířky 375 až 440mm doporučuji zateplit fasádním polystyrenm EPS70F tl. 120mm, šedý polystyren tl. 100mm, minerální vata 80-120mm desky z fenolické pěny Kooltherm tl.50-60mm, difůzní polystyren Baumit OPEN tl. 80-120mm. Ideálním řešením pro zateplení cihelných bloků nad š. 400mm je použití paropropustného izolantu a skladby zateplení např. minerální vata nebo Baumit open izolační polystyrenové desky s paropropustným lepidlem, penetrací pod omítku a omítkou. Pro zakotvení izolantu je nutné použít talířové hmoždinky do dutých materiálů s kovovým nebo plastovým trnem s kotvící hloubkou ve zdivu od 35-60mm, dle typu hmoždinky.

6.9 Jak zateplit fasádu domu z vápenopískových bloků? tl. 175-240mm Odpověď: Vápenopískové zdící bloky se s oblibou používají pro nízkoenergetické a pasivní stavby. Zde se na zateplení zdiva doporučuje šedý grafitový polystyren tl. 200-300mm. Variantním řešením je zateplení z fenolické pěny Kingspan Kooltherm K5 tl. 100-150mm.

156

Závěr Pokud jste pozorně dočetli tuto knihu a dostali jste se až na její závěr právě na tuto stránku, jsem naprosto přesvědčen, že Váš dům zateplíte opravdu správně. Využil/a jste jedinečné možnosti získat ucelené informace o zateplení fasád v rámci unikátního vzdělávacího programu SPRÁVNÉ ZATEPLENÍ FASÁD. Věřím, že jste získal/a všeobecný přehled, jaký zateplovací systém můžete použít, které materiály ho tvoří, dostali odpovědi na nejčastější otázky, byly Vám vysvětleny nejpoužívanější odborné pojmy, termíny a výpočty, víte jaký podklad je vhodný pro zateplení fasády a jak ho připravit, dále víte jaké další materiály, prvky a konstrukce souvisejí se zateplením fasády a jak je můžete na fasádu napojit. Jak již víte, cílem mé práce je dovést Vás ke kvalitně a funkčně zateplenému domu s očekávanou návratností vložených prostředků a úsporou nákladů na topení. Věřím, že tímto výukovým programem a knihou jsem svého cíle dostál a dal jsem Vám ty nejlepší a nejucelenější informace o kontaktním zateplení fasád. Za Vaše peníze máte právo dostat kvalitní materiály a práci. Správné informace už máte. Nebojte se je použít a aplikovat v praxi. Tato kniha Vám může ušetřit desítky až stovky tisíc za špatná rozhodnutí. Pouze správné informace vedou k správným rozhodnutím a správným řešením. Využijte jich prosím. Přeji Vám hodně zdaru při zateplení Vašeho domu, krásný vzhled, dlouhou životnost a funkčnost Vaší fasády.

Roman Studený

157

www.spravnezateplenifasad.cz [email protected]

VÝUKOVÝ Online SEMINÁŘ o ZATEPLOVÁNÍ FASÁD. Rady, tipy, zkušenosti, postupy, doporučení a materiály.

Autor E-BOOKU: Roman Studený, www.romanstudeny.cz "Tato elektronická kniha je součástí placené sekce online kurzu Správné zateplení fasád.cz. Bez předchozího souhlasu autora je zakázáno jakékoli kopírování, publikování a šíření obsahu této knihy."

158