Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra dějin státu a práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vývoj právní úpravy správy energetiky se zaměřením na Energetický regulační úřad
Ing. Tomáš Šichor
2015/2016
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vývoj právní úpravy správy energetiky se zaměřením na Energetický regulační úřad zpracoval sám. Veškeré prameny
a
zdroje
informací,
které
jsem
použil
k
sepsání
této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."
…………………………….
2
Tímto bych chtěl poděkovat panu doc. JUDr. Karlu Schellemu, CSc. za vedení, rady a připomínky, které mi pomohly při vypracování této práce. Dále bych rád poděkoval rodinným příslušníkům, přátelům a kolegům, jak z osobního, tak pracovního prostředí, kteří mne při vypracovávání této práce podporovali, byli mi oporou a také bych rád poděkoval svému zaměstnavateli, že mi umožnil další studium.
3
Abstrakt Bakalářská práce se věnuje popisu vzniku a vývoje právní úpravy v oblasti energetiky a správy energetiky na území České republiky. Dále se práce zaměřuje platnou úpravu v energetických odvětvích a na správní orgány v oblasti energetiky s akcentem na Energetický regulační úřad, jakožto nezávislý správní orgán dohlížející a regulující oblast energetiky a energetických trhů, Práce začíná úpravou vývoje právní regulace po roce 1918 až do současnosti, kdy po první světové válce docházelo k soustavné elektrizaci a vzniku prvního elektrizačního zákona, který se v průběhu roku vyvíjel a také vzniku dalších zákonných předpisů v oblasti plynárenství a teplárenství. Vývojem času byly tyto zákony nahrazeny a spojeny jednotným zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Vlivem zájmu Evropské unie docházelo ke snaze liberalizaci energetických trhů a na tuto skutečnost byla potřeba úpravy legislativy v energetice a vzniku nového energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)), který platí doposud. Práce následně ve své další části rozebírá jednotlivé ustanovení platné úpravy energetického zákona a závěr práce je věnován státní správě v energetice se zaměřením především na Energetický regulační úřad a jeho působnost v jednotlivých letech od jeho vzniku.
Klíčová slova Energetika, Elektroenergetika, Plynárenství, Teplárenství, Energetické odvětví, Energetický zákon, Energetický regulační úřad, Vývoj právní úpravy energetiky, Správa energetického odvětví, Liberalizace trhu,
4
Abstract This
bachelor
thesis
is
devoted
to
description
of
the
origin
and development of legislation of energy management and energy sector in the Czech Republic. The thesis focuses valid regulation in the energy sectors and the administrative authorities of energy, with emphasis on the Energy Regulatory Office, as an independent administrative authority supervising and regulating the energy sector and energy markets Thesis begins modifying legal regulation after 1918 until today, when after the First World War was a systematic electrification and establishment of the first of the electricity bill, which was developed during the year and also the emergence of other legal regulations of gas and heating. Development time these laws were replaced and connected to the uniform Act no. 222/1994 Coll., on business conditions and the performance of state administration in the energy sector and the State Energy Inspectorate. Due to the interest of the European Union were an attempt to liberalize energy markets and this fact was a need for changes in legislation in the energy sector and the emergence of the new Energy Act (Act no. 458/2000 Coll., on business conditions and public administration in the energy sectors and amending certain laws (energy Act)), which is valid until today. Then thesis in their next section discusses the different provisions of current treatment Energy Act and the conclusion is devoted to the state administration in the energy sector, focusing primarily on the Energy Regulatory Office and competence in singles year since inception.
Key Words Energy, Electricity, Gas, Heat, Energy Sector, Energy Law, Energy Regulatory Office, The Development of Energy Legislation, Management of the Energy Sector, Market Liberalization,
5
Obsah Úvod ............................................................................................................ 7 1
Vývoj právní regulace v energetice na území České republiky............ 9
1.1 Vývoj právní regulace v období 1918 - 1945....................................... 9 1.2 Vývoj právní regulace v období 1945 - 1989..................................... 10 1.3 Vývoj právní regulace po roce 1989 do 1. ledna 2001....................... 11 1.4 Vývoj právní regulace po 1. lednu 2001 ............................................ 14 2
Energetický zákon............................................................................... 16
3
Státní organizace v oblasti energetiky ................................................ 19
3.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ...................................................... 19 3.2 Energetický regulační úřad................................................................. 20 3.2.1 Působnost Energetického regulačního úřadu v čase ........................ 26 Závěr.......................................................................................................... 46 Seznam použitých pramenů ...................................................................... 48
6
Úvod Energetika a energetické odvětví byla a stále je vnímána jako jeden ze základních kamenů národního hospodářství. Efektivní fungování energetiky bylo vždy předpokladem rozvoje a růstu kvality životní úrovně společnosti. Vlivem globalizace narůstá tlak na energetické zdroje a z tohoto důvodu je potřebná regulace této oblasti. Za stabilní prostředí pro rozvíjení energetických odvětví v rámci České republiky i mezinárodních vazeb s jinými státy má nezastupitelnou odpovědnost stát, který se na základě legislativy snaží nastavit podmínky pro co nejkvalitnější fungování energetiky a nakládání s ní. Stát svou činnost v oblasti energetiky promítá do vydávání právního rámce, strategických koncepcí a plánů na několik let dopředu. Hlavním cílem je zajištění trvale udržitelného růstu ekonomické výkonnosti energetických zdrojů. Cíl bakalářské práce je kladen na přiblížení právní regulace energetického odvětví v České republice, především se zaměřením na Energetický regulační úřad1, jakožto nezávislý správní orgán vykonávající výkon regulace v energetice se samotnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. Obsahem jednotlivých kapitol bude shrnutí vývoje právní regulace na území České republiky, přiblížení státních orgánů v oblasti energetiky, především Energetického regulačního úřadu, popsaní jeho organizační struktury, jeho působnost v jednotlivých letech od jeho vzniku po současnost a v neposlední řadě přiblížení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterým byl tento úřad vytvořen a dopadů poslední novely tohoto zákona. Z osobitého pohledu lze podotknout, že Energetický regulační úřad vykonává důležitou roli v energetických odvětvích a na energetických trzích, 1
V práci uváděn také jako ERÚ
7
ať již formou regulace energetických odvětví, podnikání v energetických odvětvích,
kontroly podnikatelské
činnosti,
stanovování
výkupních
cen
za komodity na energetických trzích, apod., a proto byla a je na tento správní organ kladena velká pozornost. Hlavními prameny k čerpání poznatků a informací při psaní této práce byla celá řada informačních zdrojů, které jsou uvedeny v poznámkách pod čarou a následně v závěru jako použitá literatura a zdroje.
8
1
Vývoj právní regulace v energetice na území České republiky V této práci jsem se rozhodl zaměřit na vývoj právní regulace na území
České republiky od roku 1918. Největší pozornost byla zaměřena především na vývoj právní regulace po roce 19892, kdy došlo v oblasti energetiky k velkým změnám. Dnem 1. ledna 2001 vešla v platnost nová a doposud platná legislativa v oblasti energetiky – energetický zákon3, který zásadním způsobem stanovil pravidla právní regulace všech energetických odvětví.
1.1 Vývoj právní regulace v období 1918 - 1945 Koncem první světové války byla nejvýznamnější iniciativou v oblasti energetiky příprava soustavné elektrizace Moravy a příprava právní regulace, která vedla v roce 1919 k přijetí československého elektrizačního zákona4. Přijetím tohoto zákona byl vytvořen právní rámec pro hospodárné a systematické využívání domácích zdrojů. Principem tohoto zákona bylo právo „všestrannosti“, kde byla stanovena podmínka, že kapitál zúčastněných obcí bude alespoň jedna třetina, druhou třetinu by měl mít zemský výbor a poslední třetinu soukromý kapitál. V zákoně byla dále zahrnuta i povinnost zelektrizovat a zásobovat veškeré obce na daném území. Elektrizační činnost byla provozována živnostensky a koncesovaně a řídila se všeobecnými předpisy živnostenského úřadu. Na základě elektrizačního zákona bylo na území Českosloveska vytvořeno 25 všeužitečných elektrárenských společností. Rozsah práv byl stanoven povinnostmi
vyplývajících
z prohlášení
podniků
za
elektrický
podnik
2
Období politických zněn v Československu, které vedly k pádu komunistického režimu a vzniku demokracie. 3
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) 4
Zákon č. 438/1919 Sb., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace
9
všeužitečný.5
Zřízením
těchto
společností
bylo
základním
kamenem
československé energetiky a také jádrem tvorby územních elektrizačních soustav.
1.2 Vývoj právní regulace v období 1945 - 1989 Po roce 1945 vývoj československé energetiky probíhal v několika etapách, které se odlišovaly především v organizační strukturalizaci a v poměru mezi řízením vlastních reprodukčních procesů a státním řízením. Rozhodující význam pro systém organizace řízení měl znárodňovací proces. Státní řízení energetiky bylo soustředěno především v ministerstvu průmyslu. Tehdejší ministerstvo průmyslu přímo řídilo 14 generálních ředitelství pro jednotlivá průmyslová odvětví. V roce 1946 byl založen národní podnik Československé energetické závody (ČEZ)6 a celostátní energetický dispečink, kterým podléhaly dva zemské dispečinky a sedm elektrárenských národních podniků, které byly rozděleny podle tehdejšího územního uspořádání. Řídicí činnost v oblasti energetiky byla soustředěna na generálním ředitelství československých energetických závodů. Pro Slovensko byl zřízen oblastní orgán – oblastní ředitelství. Dalším stupněm řízení v oblasti národních energetických podniků byla tzv. krajská ředitelství a nižší stupeň řízení měla na starosti okresní správa. První elektrizační zákon (zákon č. 438/1919 Sb.) byl v platnosti 39 let. Při svém vzniku a počátečním období byl významným legislativním nástrojem a přínosem v rozvoji elektrizace. Postupem času a především v podmínkách povalečného právního řádu pozbyla převážná část tohoto zákona svou 5
Podrobněji KUBÍN, Miroslav. Proměny české energetiky: historie, osobnosti, vědecko-technický rozvoj. Praha: Český svaz zaměstnavatelů v energetice, c2009. str. 133 6
Zřízen k jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání společenských záležitostí podřízených národních podniků, měl právní formu národního podniku, ovšem neměl vlastní výrobní ani rozvodné zařízení.
10
opodstatněnost a použitelná byla jen část upravující oprávnění při výstavbě nebo provozu energetických zařízení. Díky znárodnění klíčových průmyslů a vydáním statutu národních podniků byly vytvořeny podmínky k nové etapě rozvoje energetických odvětví a tím i vytvoření nové právní úpravy v oblasti elektřiny7. „Novým“ elektrizačním zákonem byla vytvořena základní právní úprava, která poskytla základ pro vydávání dalších obecně platných předpisů nižší právní síly. Tento elektrizační zákon spolu s provádějícími předpisy platil beze změn až do roku 1992. Dalšími zákony v oblasti energetiky byl zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů a zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.
1.3 Vývoj právní regulace po roce 1989 do 1. ledna 2001 Vládou České republiky byl v roce 1992 schválen dokument s názvem Státní energetická politika České republiky, který shrnul dosavadní stav energetické politiky k roku 1992. Výsledkem bylo stanovení nových cílů vývoje energetické politiky v České republice. Základním kamenem energetické legislativy se v roce 1994 stal zákon č. 222/1994 Sb.,
o podmínkách
podnikání
a
o
výkonu
státní
správy
v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Současně v roce 1994 došlo ke zrušení cenové regulace pevných paliv a zrušení regulace cen kapalných paliv došlo v roce 1997. Během roku 1996 byla parlamentem ČR schválena a ratifikována tzv. Dohoda k energetické chartě – Česká republika se stala členskou zemí OECD8 a v tomto roce byl také uveden do provozu ropovod 7
Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon)
8
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z angl. Organisation for Economic Co-operation and Development)
11
Ingolstadt - Kralupy, Litvínov, který dal předpoklady pro diverzifikaci dovozu ropy. Rokem 1997 začal platit zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve kterém jsou upraveny veškeré náležitosti provozu jaderných elektráren, nakládání a skladování
radioaktivních
odpadů
a hospodaření
s vyhořelým
palivem.
Ve stejném roce byla uzavřena dohoda na dovoz zemního plynu z Norska a následující rok byl uzavřen obdobný kontrakt s Ruskem. V období 90. let došlo k podstatnému snížení spotřeby uhlí, především v konečné
spotřebě,
zejména
díky
nahrazování
uhlí
zemním
plynem
a v domácnostech také elektřinou. Do konce roku 1998 došlo u dosavadních uhelných elektráren k odsíření a denitrifikovaní, a provoz těchto elektráren byl podřízen zákonu č. 309/1991 Sb., zákona na ochranu ovzduší, díky němuž se výrazně snížily emisní škodliviny a významně se omezil negativní vliv na životní prostředí. Česká republika v říjnu 1999 byla vyzvána, aby se stala členem Mezinárodní energetické agentury při OECD a téhož roku začal platit zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o nouzových zásobách ropy). Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní Energetické inspekci, výrazně a lze říci, že až průkopnicky změnil energetickou legislativu v České republice. Byl přijat zákon, který měl v sobě zkompenzovány pravidla pro tři energetická odvětví (elektroenergetika,
plynárenství
a teplárenství).
Před
účinností
zákona
č. 222/1994 Sb. byla právní regulace rozdělena v zákoně č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, zákoně č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů a zákoně č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla a mnoha dalších podzákonných norem. Změny právní úpravy v energetice byly provedeny v návaznosti na změny ve společnosti a ve vývojových trendech ve světě a i v Evropě. Zákon
12
č. 222/1994 Sb. odpovídal době, ve které vznikl, vycházel z jednotlivých dřívějších právních předpisů a také v sobě zahrnoval výhled dalšího vývoje mezi osobami participující v energetickém sektoru.9 Během účinnosti zákona č. 222/1994 Sb. se začaly objevovat nedostatky v některých oblastech, které zákon upravoval. Šlo zejména o řešení vztahů mezi tzv. autorizovanými
osobami10.
V případě
změn
údajů
uvedených
v autorizaci a dalších důvodů nebyla možnost změny autorizací, nebyla možnost ovlivnit ekonomické podmínky podnikání autorizovaných osob při regulaci cen energie a za existence institucionálních monopolů tam, kde v případě ekonomicky podložených cen může/má působit konkurence, rozdělení regulačních pravomocí bez stanovení přesných pravidel spolupráce mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí, stanovení postupu jednání s regulovanými subjekty v procesu přípravy a vydávání rozhodnutí, především při stanovování cen, nemožnost ukládání sankcí za nedodržení některých ustanovení zákona, nebyla dořešena ochrana spotřebitelů energie, pokud autorizovaná osoba hodlá nebo musí ukončit svou činnost a další.11 Tyto nedostatky vedly k předložení návrhu nového energetického zákona, které měly být novým energetickým zákonem odstraněny.12
9 HAVEL, Ladislav. Základní pilíře zákona č. 458/2000 Sb, Energetika č.1. 2005. str. 3 10 V České republice za účinnosti zákona č. 222/1994 Sb., mohly podnikat v energetických odvětvích pouze fyzické nebo právnické osoby na základě státní autorizace udělované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Autorizace byla udělována na výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo výrobu tepla a na jejich rozvod. Státní autorizace předcházela licenčnímu řízení podle zákona č. 458/2000 Sb. 11
Důvodová zpráva k návrhu energetického zákona. Obecná část – zhodnocení stavu. Tisk 535/2000 Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 12
Zákon č. 222/1994 Sb. měl být nahrazen zákonem č. 458/2000 Sb.
13
1.4 Vývoj právní regulace po 1. lednu 2001 Během vzniku, zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v rámci Evropské unie došlo ke změně energetického trhu směrem k liberalizaci trhu. Byla vydána směrnice č. 96/92 o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a posléze byla vydána směrnice č. 98/30 o pravidlech vnitřního trhu s plynem. Základní pravidla stanovena v těchto dokumentech byla zahrnuta do nového energetického zákona. Byly zvoleny a přijaty takové podmínky, které byly pro Českou republiku optimální. Úprava ustanovení energetického zákona, dle potřeb směrnic, byla jednou z podmínek pro vstup České republiky do Evropské unie. Podmínka byla v plném rozsahu splněna. Nový energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) přiblížil českou energetickou legislativu k platné legislativě v zemích Evropské unie. Od přijetí energetického zákona v roce 2000 se energetické odvětví a pravidla pro energetické trhy v rámci Evropské unie dále vyvíjela. Výsledkem byly nové směrnice. Směrnice č. 2003/54 upravující pravidla trhu s elektřinou, směrnice č. 2003/55 upravující trh s plynem a nově přibyla směrnice č. 2004/8, která se zabývala prosazením kombinované výroby elektřiny a tepla. Česká republika vstoupila 1. května 2004 do Evropské unie a stala se jejím členem. V návaznosti na tuto skutečnost bylo potřeba do energetické legislativy zakomponovat také zásady směrnice č. 2001/77 zabývající se podporou obnovitelných zdrojů energie. Tato oblast byla podrobně řešena samostatným zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)13, který zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v koordinaci 13
Obnovitelnými zdroji je myšleno obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, kterýmiž jsou energie větru, vody, půdy, slunečního záření, vzduchu, geotermální energie, energie biomasy a bioplynu, skládkového plynu a energie kalového plynu.
14
s Ministerstvem životního prostředí. Hlavní cíl tohoto zákona byl především v zájmu ochrany klimatu a životního prostředí a podpora využívaní obnovitelných zdrojů energie. S účinnosti od 1. ledna 2013 byl zákon č. 180/2005 Sb. nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. S vývojem času byly směrnice Evropské unie (Evropského parlamentu a Rady) zrušeny a nahrazeny novými. Směrnice č. 2003/54, která upravovala pravidla trhu s elektřinou, byla nahrazena směrnicí č. 2009/72. Směrnice č. 2003/55, upravující trh se zemním plynem, byla nahrazena směrnicí č. 2009/73. Směrnice č. 2004/8, která se zabývala prosazením kombinované výroby elektřiny a tepla byla nahrazena směrnicí č. 2012/27 a v neposlední řadě byla také směrnice č. 2001/77, zabývající se podporou obnovitelných zdrojů energie, nahrazena směrnicí č. 2009/28. Energetický zákon přijatý v roce 2000 se osvědčil, jde sice o technicky i právně ne zrovna jednoduchý předpis, který byl doplněn mnoha vyhláškami, ale díky němuž trh s energií, vztahy mezi účastníky trhu, energetické společnosti a i státní správa plní své funkce. Z tohoto důvodu se nová evropská pravidla promítají do českého právního řádu formou novelizací energetického zákona.14 Dalším významným pramenem energetického práva po 1. lednu 2001 vedle energetického zákona a zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, účinný od 1. ledna 2001. Hlavním účelem tohoto zákona je stanovit a upravit práva a povinnosti fyzických a právnických osob týkající se hospodaření energií a také v této oblasti práv a povinností orgánů státní správy.
14
HAVEL, Ladislav. Základní pilíře zákona č. 458/2000 Sb. Energetika č.1. 2005. str. 4
15
2
Energetický zákon Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetických
odvětvích a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), lze považovat za „Ústavu“ právního rámce energetiky v České republice. Zákon v sobě zakompenzovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na použitelné předpisy Evropské unie podmínky pro podnikání a pro výkon státní správy v energetických odvětvích (elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství), stanovuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, a také závazná pravidla pro regulaci v energetických
odvětvích,
včetně
kontrolní
činnosti
a
podrobností
ke kompetencím státních orgánů. Platnosti nabyl 26. prosince 2000 a účinnosti 1. ledna 2001, nahradil původní zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu statní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, který postrádal implementaci jednotlivých právních předpisů Evropské unie týkající se energetických odvětví. Ústava České republiky ze dne 16. prosince 1992, hlava první, článek 7 uvádí „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“, což se dá považovat za východisko energetického zákona. Energetický zákon poskytl celistvý legislativní rámec pro regulaci podnikání v energetických odvětvích, když spojil všechny nejvýznamnější odvětví podnikání v energetice do jednoho právního kodexu. Energetický zákon také propojil českou legislativu, týkající se energetiky s legislativou Evropské unie. Propojení české a evropské legislativy vedlo k zavedení nových institutů do energetického podnikání. Vznikem „nového“ energetického zákona došlo ke zřízení Energetického regulačního úřadu, jakožto správní orgán na úseku elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, který měl stanoveny příslušně definované pravomoci a povinnosti.
16
Energetický zákon je základní právní normou v České republice v oblasti energetické legislativy, v souladu s právem Evropské unie stanovuje podmínky podnikání, výkon
státní
správy a také upravuje regulaci v odvětvích
elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, tak aby nedocházelo k diskriminaci subjektů působících v energetických odvětvích. Zákon je rozdělen do čtyř částí. První část se vztahuje k podmínkám podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Je rozdělena do pěti hlav a vymezuje jí ustanovení § 1 až ustanovení § 99, o kterých lze říci, že tvoří základ energetického zákona. Hlava I. je nazvána obecnou částí energetického zákona, která obsahuje ustanovení § 1 až ustanovení § 20a. V obecné části energetického zákona je vymezen předmět a pojmy právní úpravy, také je v této části definováno podnikání v energetických odvětvích. V hlavě první je dále obsaženo licenční řízení, které je vymezeno ustanovením § 4 až ustanovení § 14. Následně na tyto ustanovení navazuje ustanovení § 15 až ustanovení § 20a. Hlava II. je zvláštní částí energetického zákona. Je vymezena ustanovení § 22 až ustanovením § 89 a lze hlavu druhou rozdělit na tři Díly. Jednotlivé díly jsou děleny podle druhů podnikání v energetických odvětvích. Díl 1. je zaměřen na podmínky podnikání na trhu s elektřinou (elektroenergetika) a je dán ustanovením § 22 až ustanovením § 54. Ustanovení § 55 až ustanovení § 74 jsou součástí Dílu 2., který zahrnuje podmínky podnikání na trhu s plynem (plynárenství) a poslední, Díl 3., upravuje ustanovení § 76 až ustanovení § 89, které se týkají úpravy podmínek podnikání v oblasti teplárenství. V první části energetického zákona je také zahrnuta Hlava III., která je zaměřena na sankce za porušení energetického zákona. Ustanovení § 90 upravuje přestupky, kterých se mohou dopustit fyzické osoby, ustanovení § 91 je následně věnováno správním deliktům, kterých se mohou dopustit právnické osoby a fyzické osoby podnikající.
17
Vlivem novely energetického zákona, účinné od 1. ledna 2016, byla Hlava IV., obsažena v první časti energetického zákona, upravující dozor v oblasti energetických odvětvích, kterým byla pověřena Státní energetická inspekce15, vypuštěna. Od 1. ledna 2016 již pravomoci Státní energetické inspekce neupravuje energetický zákon, ale nově zákon o hospodaření energií. Kompetence SEI v oblasti kontroly dodržování zákona o podporovaných zdrojích přešel do pravomocí ERÚ. Obsahem poslední hlavy, první části, energetického zákona jsou Společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Část druhá energetického zákona změnila zákon o zřízení ministerstvu a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, Část třetí změnila zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen a poslední část, Část čtvrtá, změnila živnostenský zákon.
15
V práci uváděna také jako SEI
18
3
Státní organizace v oblasti energetiky Státní správu v oblasti energetiky na území České republiky lze rozdělit
podle role do tří pomyslných skupin. Do první skupiny lze zahrnou státní orgány, které prostřednictvím své činnosti vytváří tzv. energetické koncepce a na základě těchto koncepcí plánují vývoj jednotlivých energetických odvětví do budoucna. Druhá skupina vykonává dohled a regulaci v energetických odvětvích. Tato skupina je v poslední době významně modifikována vlivem liberalizace energetiky. Poslední skupinou jsou uživatelé energií, kde i státní organizace jsou odběrateli energií. Státní správu v energetických odvětvích podle energetického zákona a rozsahu jeho vymezení a také v rozsahu mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázaná, vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu (ustanovení § 16 energetického zákona) a Energetický regulační úřad (ustanovení § 17 energetického zákona).
3.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy. Sídlem Ministerstva průmyslu a obchodu je hlavní město Praha. V čele ministerstva působí člen vlády České republiky, pan Ing. Jan Mládek, CSc. Ministerstvo průmyslu a obchodu je státním orgánem pro průmyslovou politiku, energetiku, plynárenství, teplárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování zemního plynu a ropy, tuhých paliv, rud a nerud, radioaktivních surovin, hutnictví,
strojírenství,
elektroniku,
elektrotechniku,
chemický
průmysl,
zpracování ropy, plastikářský a gumárenský, keramiky a skla, oděvní a kožedělný, textilní, polygrafickým papíru a celulózy, dřevozpracující, pro zdravotní výrobu,
19
stavební výrobu, výrobu stavebních hmot, sběrné suroviny a kovový odpad, obchodní politiku, ochranu zájmů spotřebitele a zahraniční obchod. Dle energetického zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává jako orgán státní správy pro energetiku státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny, vybraných plynových zařízení, zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Také zabezpečuje plnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázaná.16
3.2 Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad (dále také „ERÚ“ nebo „úřad“) byl zřízen k 1. lednu 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ze dne 28. listopadu 2000. Podle ustanovení § 2 odst. 1 bodu 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů statní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Energetický regulační úřad „dalším ústředním orgánem státní správy“. ERÚ byl jako správní úřad zřízen pro výkon regulace v energetických odvětvích a cenovým orgánem v oblasti energetiky se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. Sídlo úřadu bylo vybudováno v Jihlavě na Masarykovém náměstí 1/5, posléze se úřad rozrostl o další pracoviště v Jihlavě na ulici Tolstého 1914/15 a o dislokované pracoviště v Praze – Partyzánská 1/7. V průběhu činnosti úřadu
16
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: www.mpo.cz
20
se rozrostl o dislokované pracoviště v Ostravě – Třebovice, na adrese Provozní 5491/1 a Ostrava – Fifejdy, Odboje 1941/1. Působnost Energetického regulačního úřadu lze rozdělit do následujících bodů, na regulace cen, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kombinované výroby elektřiny a tepla, ochrana oprávněných zájmu držitelů licencí, ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů, šetření soutěžních podmínek, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích a výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích a spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Energetický regulační úřad řídí v souladu s ustanovením § 17b energetického zákona předseda, který je jmenován na dobu šesti let prezidentem České republiky na návrh vlády. S účinnosti od 1. srpna 2011 byla do funkce předsedkyně úřadu jmenována paní Ing. Alena Vitásková. Předsedkyni úřadu zastupují místopředsedové, kteří mají mj. na starosti řízení jednotlivých sekcí. Paní Ing. Alena Vitásková se narodila dne 11. prosince 1956 v Bohumíně. Vystudovala Vysoké učení technické v Brně, fakultu pozemních staveb. Od roku 1974
pracovala
na
různých
pozicích
ve
společnosti
Severomoravská
plynárenská, a.s. se sídlem v Ostravě, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně
představenstva
společnosti.
V letech
2001-2003
jako předsedkyně představenstva a generální ředitelky působila ve společnosti Transgas, a.s. a RVE Transgas, a.s. Posléze v letech 2004-2006 působila ve funkci předsedkyně představenstva společnosti Pražská teplárenská a.s. a byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Za svou činnost obdržela v roce 2002 titul Manažerka roku 2002. Jak již bylo uvedeno výše, od 1. srpna 2011 zastává funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Po celou svou pracovní kariéru podporovala dobročinné akce, jak v oblasti charity zdravotně handicapovaných, kultury, sportu a vzdělání. Působila v čestných funkcích, např. jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního
21
ústavu Hrabyně. Byla také předsedkyní dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových a členkou správní rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Vedení Energetického regulačního úřadu před paní Ing. Alenou Vitáskovou měli na starosti pan Ing. Josef Fiřt (1. září 2004 – 4. července 2011), pan Ing. Pavel Brychta, Csc. (22. března 2001 – 31. srpna 2004), pan Ing. Pavel Prouza (8. února 2001 – 21. března 2001, který byl pověřen řízením) a paní Ing. Jana Novotná (1. ledna 2001 – 7. února 2001). Zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v účinném znění od 1. srpna 2017, bude vedení úřadu svěřeno pětičlenné Radě Energetického regulačního úřadu, kdy v čele rady bude předseda Rady. Předseda bude řídit činnost Rady a v jeho nepřítomnosti její činnost bude řídit pověřený člen. Členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období Rady bude 5 let. Každý rok bude jmenován jeden člen Rady. Do funkce bude člen jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let. Organizační strukturu úřadu tvoří úsek místopředsedy pro provoz a kontroly, oddělení interního auditu, bezpečnostní ředitel, odbor kanceláře předsedkyně, sekce regulace, sekce legislativně správní, sekce podporovaných zdrojů, sekce provozní, sekce kontroly a sekce pro evropské záležitosti a strategii. Úsek místopředsedy pro provoz a kontroly vykonává 1. Místopředseda, který má pravomoc řídit jednotlivé ředitele sekce kontroly a sekce provozní. Pod řízení 1. Místopředsedy také spadá odbor správních řízení, odbor kontroly nákladů a odbor licencí, který rozhoduje o udělení, změně či zrušení licence, jenž je základním předpokladem pro podnikání v energetických odvětvích.
22
Oddělení interního auditu zajištuje úkoly vyplývající ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a podléhá přímo předsedkyni úřadu. Odbor kanceláře předsedkyně se zaměřuje na činnost související s řízením úřadu, vyplývající z právních norem státu, vztahy s ostatními ústředními orgány státní správy včetně Vlády České republiky a Parlamentu České republiky. Dále do působnosti odboru spadá poradní sbor a rozkladová komise - odborný poradní orgán pro projednávání problematiky energetického zákona. Hlavní náplní sekce regulace je příprava cenových rozhodnutí pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. V rámci sekce se rozhodují spory, kdy nedojde k uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licencí nebo držiteli licencí a jejich zákazníky, schvalují se pravidla provozování přenosové soustavy a distribučních soustav v elektroenergetice, řád provozovatele přepravní soustavy a řády provozovatelů distribučních soustav v plynárenství. Dále sekce regulace připravuje
prováděcí
vyhlášky
k energetickému
zákonu
a
zákonu
o podporovaných zdrojích energie, stanovuje pravidla pro organizování trhu s elektřinou a plynem, analyzuje fungování těchto trhů, stanovuje požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství. Sekci regulace lze rozdělit jednotlivé odbory – odbor elektroenergetiky, odbor plynárenství, odbor teplárenství, odbor statistický a bezpečnosti dodávek. Činnosti legislativně právního charakteru zajišťuje sekce legislativně správní, tato sekce mj. také zajišťuje v rámci své činnosti výkon kontroly a dozoru nad ochranou spotřebitele. Sekce se dělí na dva odbory – odbor II. instance, odbor právní ochrany spotřebitele, a dvě oddělení – oddělení legislativně právní a oddělení schvalovacích a sporných řízení. Problematikou podporovaných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů se zabývá sekce podporovaných zdrojů. Připravuje cenové rozhodnutí, ve kterých sestavuje výši
23
finanční provozní podpory na vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Dále výši finanční provozní podpory na výrobu tepla na základě zákona č. 165/2012 Sb. Sekce podporovaných zdrojů také připravuje prováděcí vyhlášky k zákonu o podporovaných zdrojích energie (dále také „POZE“). Sekce je členěna na odbor kontroly POZE, oddělení podpory POZE a oddělení právní POZE. Sekce provozní má za úkol odpovídat za správu samostatné kapitoly státního rozpočtu podle § 17 energetického zákona, dále za ekonomickou činnost, činnost správy majetku, činnost provozu úřadu, činnosti mzdové, personální a organizační, činnosti v oblasti veřejných zakázek, informatiky a komunikačních technologii apod. Organizační uspořádání sekce je oddělení ekonomické a finanční, oddělení hospodářské správy, odbor organizace veřejných zakázek a odbor ICT17. Dozor
nad
dodržováním
energetického
zákona
v odvětvích
elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství, dále zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen provádí sekce kontroly. Kontroly jsou prováděny v souladu se zákonem č. 255/2015 Sb., o kontrole (kontrolní řád), pokud není energetickým zákonem stanoveno jinak. Kontroly provádí úřad z vlastního podnětu nebo na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. Před zahájením kontroly z vlastního podnětu, Energetický regulační úřad také hodnotí důvodnost podnětů osob, které podnět ke kontrole podaly. Sekce se člení na odbor kontroly elektroenergeticky a plynárenství a odbor kontroly teplárenství. Sekce pro evropské záležitosti a strategii se zaměřuje na tvorbu efektivnější struktury fungování vztahů s ostatními zahraničními regulátory
17
Informační a komunikační technologie (z angl. Information and Communication Technologies)
24
po linii ACER18 a CEER19 a institucemi Evropské unie v rámci trhu s energiemi. Další náplní sekce je propojení mezinárodní problematiky trhu s energiemi s odborem REMIT20, který zajišťuje dohled nad integritou a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií v rozsahu nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1227/2011 na národní úrovni. 21 Počet zaměstnanců Energetického regulačního úřadu je stanoven na 294.22
18
Agentura ACER zajištuje řádné fungování jednotného evropského trhu s energiemi, napomáhá jednotlivým regulačním orgánům při plnění regulačních funkcí na evropské úrovni a v případě potřeby koordinuje jejich práci. 19
Rada evropských energetických regulátorů (CEER) je dobrovolné neziskové společenství evropských energetických regulátorů. 20
Hlavním cílem a náplní nařízení REMIT je zamezení manipulace a neférového jednání významných účastníků trhu nebo zasvěcených osob, které by mohly ovlivňovat trh s energií. Nařízení REMIT má pomoci ke zveřejňování informací a průběžné kontrole k zamezení manipulace s energetickým trhem 21
Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: www.eru.cz 22
Vláda České republiky, Systematizace služebních a pracovních míst s účinnosti od 1.1.2016
25
3.2.1 Působnost Energetického regulačního úřadu v čase Rok 2001 Jako nový správní orgán státní správy zahájil svou činnost Energetický regulační úřad k 1. lednu 2001 v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) jako správní úřad pro výkon regulace v energetických odvětvích a cenovým orgánem v oblasti energetiky se samotnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. Mezi hlavní úkoly úřadu patřila především ochrana zájmů spotřebitelů, podpora konkurence, zefektivnění činnosti energetických společností, stabilita cenové úrovně, důraz na kvalitu a spolehlivost dodávek a energie spotřebitelům. Díky liberalizaci v oblasti elektroenergetiky a plynárenství, která byla podpořena vytvářením funkčního regulačního rámce, bylo hlavním a charakteristickým rysem roku 2001 období vývoje energetických trhů v České republice a v této návaznosti byla potřeba zřízení Energetického regulačního úřadu. Práce úřadu se kromě činnosti vyplývající z energetického zákona soustřeďovala také na jeho kvalitní personální obsazení, vyhovujícího umístění úřadu a ekonomicko-technického zázemí úřadu. V roce 2001 úřad zajišťoval především úkoly k dokončení prováděcích předpisů k energetickému zákonu, zejména těch, které byly nezbytně nutné pro zahájení první etapy otevírání trhu s elektřinou v roce 2002. Byly vydány vyhlášky, které tvořily ucelený systém prováděcích předpisů, jenž tvořil regulační rámec pro fungování energetických trhů. V souladu s důvodovou zprávou energetického zákona byly respektovány v legislativním rámci především požadavky: prováděcí
vyhlášky
stanoví
jen
podrobnosti
upřesňující
znění
energetického zákona, sekundární regulační normy jsou transparentní a předvídatelné,
26
základní ustanovení prováděcích vyhlášek mají střednědobou platnost (3 až 5 let), vytvoření předpokladů pro nestranné, transparentní a zodpovědné rozhodování úřadu. Mimo legislativního procesu bylo nutné zvládnout i přípravu cenových rozhodnutí pro rok 2002 a nastavení podmínek pro první regulační období 2002 až 2004, tak aby došlo k narovnání cen elektřiny a plynu podle usnesení vlády č. 1250/1999 z 22. listopadu 1999 a odstranění zbývajících cenových deformací. Třetím úkolem bylo posílení činnosti úřadu, především jeho nezávislosti a zdrojů. Tyto zajišťované úkoly úřadu byly součástí plnění priorit Národního programu přípravy České republiky na vstup do Evropské unie. Dalším náročným úkolem úřadu v roce 2001 bylo zajištění včasného vydávání licencí pro podnikání v energetických odvětvích, aby nevznikaly problémy s pokračování podnikatelské činnosti energetických společností v roce 2002 podle podmínek energetického zákona. V témže roce byla zahájena také spolupráce úřadu s Radou evropských regulátorů a Asociací regionálních energetických regulátorů. Navázaná spolupráce a kontakty významně přispěly k vývoji Energetického regulačního úřadu, a také přispívaly k výměně zkušeností regulátorů v zemích Evropské unie a státech střední a východní Evropy. Pro Energetický regulační úřad byla v roce 2001 významnou pomocí i spolupráce s Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který věnoval velkou pozornost budování úřadu i jeho legislativní činnosti a přispěl tak k přípravě otevření trhu s elektřinou. 23
23
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2001 umístěna na webových stránkách ERÚ
27
Rok 2002 Rok 2002 díky otevírání trhu s elektřinou znamenal pro činnost Energetického regulačního úřadu nutnost aktivního zapojení při zdokonalování organizace trhu představovány pravidly trhu s elektřinou, kodexy přenosových a distribučních soustav, regulačními prováděcími předpisy a zvyšování požadavků na kvalitu dodávek a služeb. Otevírání trhu s elektřinou vedlo k vytvoření nového regulačního rámce v souladu s energetickou koncepcí státu a zejména novou strukturu ceny elektřiny. V tomto roce byly taktéž zahájeny práce na pravidlech trhu
s plynem,
byl
naplněn
s prohlubováním a zpřesňováním
Energetický regulačních
regulační postupů
fond
a
v souladu
byly novelizovány
prováděcí předpisy k energetickému zákonu. Dále v rámci vydávaní licencí pro podnikání v energetických odvětvích, byl ukončen přechod provozu energetických zařízení z autorizací podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, na licence podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Energetický regulační úřad se v roce 2002 také stal uznávaným arbitrem sporů, který rozhodoval v rámci energetického zákona ve správních řízeních mezi držiteli licencí navzájem a jejich zákazníky. Také v cenové oblasti úřad dosáhl významného cíle, kdy u elektřiny a zemního plynu došlo k uplatnění regionálních cen s výjimkou cen elektřiny pro domácnosti (regionální ceny byly uplatňovány až od roku 2003). V roce 2002 došlo díky působnosti Energetického regulačního úřadu ke snížení cen zemního plynu a bylo také připraveno rozhodnutí o snížení cen elektřiny pro konečné odběratele pro rok 2003. V roce 2002 byly úřadem vyhlášeny cíle I. regulačního období pro roky 2002 až 2004. První regulační období bylo stanoveno vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou byl stanoven obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice a vyhláškou č. 439/2001 Sb., kterou byly stanoveny pravidla
28
pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů z vloženého kapitálu v energetice.24 Rok 2003 Třetím rokem činnosti Energetického regulačního úřadu došlo na rozdíl od dvou předchozích let k výraznému posunu směrem k vyšší efektivnosti vykonávaných činností a přípravě fungování úřadu v podmínkách jednotného trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unii. Rok 2003 byl zásadním zlomem v legislativě Evropské unii, kdy byly upraveny podmínky a organizace energetických trhů včetně možností podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a v rámci jednotného trhu unie přeshraniční výměny elektřiny. Přijaté směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a plynem nově také upravovaly odvětvích,
základní
vzájemnou
povinnosti spolupráci
regulačních s orgány
orgánů
Evropské
v energetických
komise
v oblasti
nediskriminačního přístupu do energetických soustav a zesílení ochrany domácností
před
možným
monopolním
chováním
dodavatelů
energie.
Tyto směrnice a nařízení vyžadovaly nutnost dalšího odborného vzdělání zaměstnanců úřadu, zejména v oblasti mezinárodní spolupráce, a také přímé zapojení úřadu do práce organizací sdružující evropské energetické regulátory. Energetický regulační úřad se v září 2003 stal přidruženým členem a od května 2004 se stal řádným členem Rady evropských energetických regulátorů včetně zastoupení v poradním orgánu regulátorů, spolupracujících s generálním ředitelstvím pro dopravu a energetiku Evropské komise na přípravě příslušné legislativy. V návaznosti na přípravu vstupu České republiky do Evropské unie byly v březnu 2003 zahájeny práce na novele zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a také na přípravě nového zákona legislativně upravující podporu a další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. 24
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2002 umístěna na webových stránkách ERÚ
29
Rok 2003 byl také rokem vyhodnocení prvotních zkušeností s nastavením I. regulačního rámce (2001 – 2004), jeho dopady a efektivitu směrem k regulovaným subjektům a odběratelů energií. O výsledcích svého působení spolu s představením záměrů pro další období Energetický regulační úřad informoval vládu České republiky i Radu pro hospodářské a sociální dohody ČR. V návaznosti na provedené analýzy byly připraveny nezbytné úpravy prováděcí legislativy vydané úřadem. Ve druhé půli tohoto roku byly úřadem připraveny změny pravidel trhu s elektřinou související se zrychlením otevíráním trhu v roce 2004 a také byly připraveny podklady pro cenové rozhodnutí pro následující rok. 25
Rok 2004 Rozvoj energetických trhů v Evropě, včetně rozvíjejících se požadavků na jejich postupnou liberalizaci kladl stále nové požadavky na zdokonalení organizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem, na kvalitnější vymezení legislativního rámce včetně úpravy a postavení, práv a povinností regulačních úřadů. Česká republika 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie, směrnice a nařízení Evropských společenství upravující společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou a plynem se staly závaznými i v České republice. V návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie se již od roku 2003 některé činnosti úřadu zaměřily na úpravu energetického zákona. Práce na novele energetického zákona koordinované Ministerstvem průmyslu a obchodu vyvrcholily v roce 2004. V návaznosti na úpravu základní energetické legislativy bylo nezbytné nově zpracovat nebo novelizovat většinu vyhlášek, které byly nepostradatelné pro většinu účastníků na trhu s energiemi.
25
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2003 umístěna na webových stránkách ERÚ
30
Energetický regulační úřad v roce 2004, ve spolupráci se zástupci Plynárenské unie a po diskusi s účastníky trhu s plynem, připravil a následně vydal postrádanou vyhlášku o pravidlech trhu s plynem, která se stala základním kamenem pro zahájení první etapy otevíraní trhu s plynem. Tento rok přinesl pro Energetický regulační úřad i pro regulované subjekty zásadní změnu, jelikož v roce 2004 skončilo první regulační období. Úřad v průběhu roku 2004 provedl analýzu plnění cílů stanovených pro I. regulační období a v návaznosti na zjištěný stav ERÚ po projednání s představiteli energetických společností připravil regulační pravidla a postupy pro II. regulační období (2005 až 2009) pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Regulační pravidla a postupy byly zakotveny v novele „regulační vyhlášky“ a představovaly pro všechny účastníky trhu s elektřinou stabilní právní rámec až do roku 2009. Rok 2004 také přinesl i změny v rámci vydávaní, změn či rušení licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Na rozdíl od předchozích let se práce úřadu soustředila především na modifikaci již platných licencí vyvolaných vlivem otevírání trhu s energiemi a na kontrolu plnění podmínek stanovených v licencích.26 Rok 2005 Rok 2005 přinesl díky činnosti Energetického regulačního úřadu celou řadu změn. Prvním dnem v roce 2005 začala poslední etapa liberalizace trhu s elektřinou, skončila kategorie chráněných zákazníků a veškeří odběratelé elektřiny se stali oprávněnými zákazníky. To znamenalo, že úřad již nestanovoval konečnou cenu elektřiny, ale pouze její regulované složky. V tomto roce byla také započata první etapa otevírání trhu s plynem. Díky novele energetického zákona vznikly první čtyři desítky oprávněných zákazníků. Otevírání trhu s plynem bylo 26
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2004 umístěna na webových stránkách ERÚ
31
ovšem jen teoretické a snaha některých oprávněných zákazníků o změnu dodavatele byla zbytečná, jelikož na trhu s plynem působil pouze dodavatel RWE Transgas, a.s. a až v průběhu roku 2005 pronikla na trh společnost WINGAS GmbH. Kromě nefunkčního trhu s plynem měli oprávnění zákazníci potíže s uzavíráním smluv na dodávku plynu, následně na jejich podnět úřad v průběhu roku 2005 zahájil nespočet správních řízení a následně i cenových kontrol. Výsledky a případné postihy vůči dodavatelům plynu byly realizovány až v následujícím roce. Díky negativním zkušenostem s otevíráním trhu s plynem, Energetický regulační úřad přistoupil ke stanovení maximálních prodejních cen pro rok 2006 a to včetně maximálních cen za služby spojené s uskladněním plynu. Úřad se v roce 2005 zaměřil také na zdokonalení právního rámce v návaznosti na legislativní opatření Evropské unie, na novelu energetického zákona a na zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. V návaznosti na novelu právního předpisu v energetických odvětvích byly také novelizovány vyhlášky, spojené s činností úřadu (vyhlášky týkající se licencí, pravidel trhu s elektřinou a plynem, podmínek připojení k elektrizační soustavě, vyhlášky pro regulaci výkaznictví a kvality služeb). V návaznosti na novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, úřad zpracoval a následně vydal dvě nové vyhlášky, které upravují časové a věcné podmínky pro uplatnění nároku na podporu a definují podrobně podmínky podpory pro výrobu elektřiny při spalování biomasy a fosilních paliv. V roce 2005 úřad činnost v rámci podporovaných zdrojů završil vydáním cenového rozhodnutí, které bylo založeno na nově volitelném systému pevných výkupních cen nebo zelených bonusů. Během roku 2005 Energetický regulační úřad intenzivně spolupracoval jak s tuzemskými
institucemi
(Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu,
Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže, Asociace energetických manažerům Český svaz zaměstnavatelů
v energetice),
tak s orgány
Evropské
unie
zaměřenými
na energetickou politiku. ERÚ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu
32
byla zpracována první Národní zpráva České republiky o elektroenergetice a plynárenství za rok 2004, která byla zpracována podle směrnic Evropské unie. A tato zpráva byla předložena Evropské komisi. Dále v roce 2005 byly Energetickým regulačním úřadem vyhlášeny cíle II. regulačního období pro roky 2005 až 2009. 27 Rok 2006 Začátkem roku 2006 byla uskutečněna poslední etapa liberalizace trhu s elektřinou a od 1. ledna 2006 si i poslední zákazníci – domácnosti, stali oprávněnými zákazníky, kteří si mohli svévolně vybrat svého dodavatele elektřiny. Tímto posledním krokem se trh s elektřinou stal plně otevřeným a Energetický regulační úřad podle energetického zákona dosáhl kompetencí k regulaci činnosti v oblastech energetických odvětvích, kde nebyla možná konkurence. V roce
2006
se
poměrně
úspěšně
rozvíjela
výroba
elektřiny
z obnovitelných zdrojů. Výkupní ceny a zelené bonusy nadále uspokojovaly a rozvíjely výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rozdílná situace oproti trhu s elektřinou nastala na trhu s plynem, kde úřad po zkušenostech v roce 2005 byl nucen zavést regulaci cen plynu pro všechny zákazníky. I když úřad od 1. ledna 2006 musel rozhodnout o dočasném omezení cen dodávek plynu, toto opatření nikterak neomezovalo vzniku konkurence na trhu s plynem v České republice a ani nebránilo oprávněným zákazníkům realizovat jejich právo volby dodavatele plynu nebo volby principu stanovení ceny. Během tohoto roku probíhala intenzivní jednání s plynárenskými společnostmi i s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže o nastavení podmínek na trhu s plynem tak, aby byl zcela funkční. Jak z hlediska zákazníků,
27
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2005 umístěna na webových stránkách ERÚ
33
tak i oprávněných zájmů plynárenských společností. Výsledkem těchto jednání bylo přijetí nových pravidel trhu s plynem a stanovení podmínek pro oddělení provozovatele přepravy zemního plynu. V zájmu konečného zákazníka (maloodběratele) zavedl úřad na svých webových stránkách informace o možnosti a způsobu změny dodavatele elektřiny a tzv. cenový kalkulátor pro možnost výpočtu a volbu vhodného dodavatele.28 Rok 2007 Rok 2007 byl rokem liberalizace trhu s plynem, kdy od 1. ledna 2007 se všichni zákazníci včetně domácností stali oprávněnými zákazníky a získali právo volby dodavatele. Energetický regulační úřad v rámci liberalizace trhu provedl kroky k tomu, aby se co nejširší spotřebitelská společnost seznámila se změnami, které pro ně přechod na oprávněné zákazníky znamenal. V roce 2007 se úřad začal více věnovat oblasti tepelné energie, kde nastavil podmínky pro výrobu tepelné energie tak, aby byla upřednostňována výroba z obnovitelných zdrojů energie a kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie s ohledem na snížení primárních zdrojů a na snížení emisí skleníkových plynů. Energetický regulační úřad výrazně začal spolupracovat s pracovními formacemi Rady Evropské unie a v rámci přípravy nové evropské legislativy se úřad stal gestorem tří nařízení třetího legislativního balíčku v oblasti energetiky a ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu neformálním spolugestorem novel dvou směrnic z tohoto balíčku. Rok 2007 byl významným rokem pro úřad také z důvodu novely energetického zákona a úřad se podílel na projektu novelizace energetické legislativy. Úřad ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu se podílel 28
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2006 umístěna na webových stránkách ERÚ
34
na vypracování odpovědí pro Komisi Evropského společenství a také vydal sedm vyhlášek v rámci působnosti úřadu. V návaznosti a naplnění strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011 (v dohledu Ministerstva vnitra) úřad v tomto roce mj. zpracoval a přijal vlastní Etický kodex zaměstnanců Energetického regulačního úřadu. V průběhu roku byl dále zprovozněn jednotný informační systém úřadu. Energetický regulační úřad byl v roce 2007 vyhodnocen jako jeden ze tří nejlépe komunikujících úřadu ve veřejné správě v České republice.29 Rok 2008 Rok 2008 přinesl pro Energetický regulační úřad mnoho náročných úkolů. Práce úřadu byla zaměřena především na práci týkající se novely energetického zákona, přípravy metodiky pro III. regulační období pro roky 2010 až 2014, opatření na liberalizovaných trzích s elektroenergetikou a plynem a mezinárodní spolupráce v rámci Evropské unie. Dokončená novela energetického zákona č. 158/2009 Sb. téhož roku byla schválena vládou České republiky, hlavní změny energetického zákona spočívaly mj. v transpozici směrnic a nařízení, ve zjednodušení a snížení administrativní zátěže podnikatelů, v rozvoji tržních vztahů v energetice. Došlo kupříkladu k upřesnění ustanovení upravujících působnost úřadu, upravující regulaci a řešení sporů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem. Byla také zaměřena pozornost na zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti na kvalitu dodávek a na skloubení těchto záměrů s poskytováním veřejné služby. Velký důraz byl kladen i na spolupráci tuzemských provozovatelů přenosových soustav se zahraničními provozovateli v případech, kdy existuje vzájemné propojení. Řešen byl nově i institut dodavatele poslední instance a docházelo k dalším úpravám v rámci této novely energetického zákona. 29
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2007 umístěna na webových stránkách ERÚ
35
V souvislosti s plně liberalizovaným trhem s plynem úřad přijal potřebná opatření
k možnosti
(i domácnosti).
volby
V oblasti
dodavatele
každým
elektroenergetiky
konečným
se osvědčil
zákazníkem
kalkulátor
plateb
zveřejněný na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu a úřad poskytování těchto potřebných, srozumitelných a aktuálních informací považoval za nedílnou součást ochrany zákazníka. V rámci svého postavení Energetický regulační úřad spolupracoval v roce 2008 především s ministerstvy průmyslu a obchodu, financí, zahraničních věcí, životního prostředí, práce a sociálních věcí, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Český statistickým úřadem, Státní energetickou inspekcí a dalšími správními orgány v oblasti energetiky. Úřad také pokračoval v mezinárodní spolupráci v rámci EU (vytváření podmínek pro zlepšení funkce regionálních trhů s elektřinou a plynem a postupné vytváření jednotného evropského energetického trhu s oběma komoditami).30 Rok 2009 Rokem 2009 vstoupila v platnost rozsáhlá novela energetického zákona. Energetický regulační úřad se významně podílel na přípravě této novely a pro úřad z ní vyplynula řada nových kompetencí, např. byla upravena působnost Energetického regulačního úřadu vztahující se k regulaci a řešení sporů mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem. V návaznosti na tuto novelu energetického zákona úřad zpracoval a připravil novelizaci vyhlášek z oblasti regulace. Úřad také v roce 2009 připravil metodiku regulace síťových činností v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, jelikož rok 2010 byl prvním rokem III. regulačního období.
30
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2008 umístěna na webových stránkách ERÚ
36
Rok 2009 byl charakteristický pro konkurenci na trhu s elektřinou s oblastí domácností. Došlo k prudkému nárůstu odběratelů, kteří dobrovolně změnili dodavatele elektřiny (ne vždy uváženě) a z tohoto důvodu úřad musel vyřídit mnoho stížností a žádostí o pomoc. Díky podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie došlo v roce 2009 k velkému nárůstu počtu těchto výroben, především v oblasti fotovoltaických elektráren. Důvodem velkého zájmu investorů o tyto výrobny byla legislativa, která neumožňovala, aby úřad jakkoliv reagoval na změny cen technologií (solárních panelů) a z tohoto důvodu byla výkupní cena elektřiny s fotovoltaických elektráren zajímavá pro investory. Tato skutečnost vedla úřad po řadě konzultací s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí ke zpracování a předložení novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V oblasti plynárenství byl rok 2009 doprovázen událostí, kterou se české a ani evropské plynárenské společnosti nesetkaly a výrazným způsobem tato skutečnost změnila chování jednotlivých účastníků trhu s plynem a náhled na něj. Počátkem ledna tohoto roku, díky sporům o platby a tranzitní poplatky mezi plynárenskými společnostmi Ruska a Ukrajiny, došlo k omezení a následně přerušení dodávek plynu z Ruska pro všechny odběratele v Evropě využívající tranzitní plynovody vedoucí přes Ukrajinu. V návaznosti na tento stav správní orgány a plynárenské společnosti analyzovaly schopnost české legislativy správně a včas reagovat na podobné situace. V této souvislosti byla urychleně zpracována nová vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství, na které se podílel i Energetický regulační úřad.31
31
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2009 umístěna na webových stránkách ERÚ
37
Rok 2010 Práce Energetického regulačního úřadu se v roce 2010 soustředila zejména na legislativní, licenční činnosti a činnosti poskytování veřejné služby. V oblasti legislativní, byla práce úřadu soustředěna na implementaci novým směrnic a nařízení Evropského parlamentu a rady (třetí energetický balíček do novely energetického zákona). Úřad jako spolugestor společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracoval novelu energetického zákona a předložil ji na konci roku vládě České republiky. Úřad se také podílel na pracích spojených s novelizací zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde byla potřeba úprava legislativy z důvodu, aby úřad mohl reagovat na vývoj situace v oblasti obnovitelných zdrojů a vydat příslušná cenová rozhodnutí, která opět uvedou rovnováhu mezi jednotlivými obnovitelnými zdroji. Dále byla zpracována novela vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, byl připraven návrh novelizace vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou a vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem. V oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stejně jako v roce 2009 došlo i v roce 2010 k dalšímu extrémnímu nárůstu instalací fotovoltaických elektráren. Úřad přijal v roce 2010 více jak sedm tisíc žádostí o udělení licencí na provoz nových výroben elektřiny využívající sluneční energii.
Na tento
extrémní nárůst výroben elektřiny měla značný vliv štědrá státní podpora související s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů. V konečném důsledku tento boom měl vliv na nárůst cen elektřiny pro konečné spotřebitele. Z tohoto důvodu bylo snahou úřadu informovat politiky i veřejnost o dopadech rozvoje obnovitelných zdrojů do cen elektřiny pro konečné odběratele. Výsledkem intenzivní práce pracovníků úřadu byla příprava potřebných legislativních změn, vedoucích ke snížení výkupních cen a cen zelených bonusů pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na rok 2011. Výkupní cena elektřiny koncem roku 2010 klesla pro některé kategorie obnovitelných zdrojů o více než 50 %.
38
V témže roce byl také kladen velký důraz na tvorbu a stanovení cen elektřiny a plynu a základní principy regulace cen v oblasti energetiky stanovovaných pro rok 2011.32 Rok 2011 V roce 2011 došlo v rámci působnosti Energetického regulačního úřadu k nejrozsáhlejším změnám s dopady do odborné činnosti i jeho postavení v systému státní správy za několik let. Změny spočívaly zejména v rozsáhlé novele energetického zákona, které po schválení vládou České republiky v roce 2010, pak v květnu 2011 přijetí Poslaneckou sněmovnou a posléze v červnu Senátem Parlamentu a 18. srpna 2011 nabyla účinnosti stěžejní novela energetického zákona č. 211/2011 Sb., ve které byly zahrnuty především změny vyplývající
z tzv. třetího
energetického
balíčku
směrnic
Evropské
unie.
Hlavním cílem těchto změn je rozvíjet vnitřní trh Evropské unie s elektřinou a plynem a co nejúčinněji chránit práva zákazníků na liberalizovaném trhu. Pravomoce úřadu se díky této novele rozšířily v oblasti dozoru nad fungováním trhu s elektřinou a plynem a při ochraně práv zákazníků při sjednávání smluv o podmínkách dodávky. Na úřadě byl vytvořen nový útvar. Hlavní pracovní náplní útvaru byla a je ochrana spotřebitelů. Útvar se mimo jiné zabývá poskytováním podpory spotřebitelům zejména v oblasti volby a změny dodavatele, ukončení smluvních vztahů řešení stížností na způsoby jednání dodavatelů a předcházení sporů, dále se také zabývá podněty a návrhy související s činností jednotlivých alternativních prodejců energie. Změna energetického zákona přinesla novou pravomoc úřadu v rozhodování sporů týkající se reklamací ve vyúčtování dodávky nebo nedohody o úhradě možných přeplatků. Podle novely energetického zákona také došlo k přenesení kontrolních pravomocí ze Státní energetické inspekce na Energetický regulační úřad, jedná 32
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2010 umístěna na webových stránkách ERÚ
39
se především o výkon kontroly dodržování povinností stanovených energetickým zákonem v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, kontrolou povinností stanovených zákonem o cenách v energetických odvětvích a výkon dozorové činnosti nad dodržováním vybraných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. Dále se v roce 2011 změnilo financování Energetického regulačního úřadu. Od roku 2012 je rozpočet úřadu pokryt z poplatků z prodeje elektřiny a zemního plynu s vazbou na státní rozpočet. Úřad se dále v roce 2011 velkou měrou podílel na přípravě a projednávání zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Vypracoval několik analýz, které řešily praktické dopady a přinášely reálný pohled na problematiku, kterou zákon upravoval. V roce 2011 se taktéž úřad zapojil do řady mezinárodních aktivit, zejména v rámci
Evropské
unie,
intenzivně
spolupracoval
s Radou
evropských
energetických regulátorů, Agenturou pro spolupráci energetických regulátorů. V rámci působnosti úřadu na mezinárodním poli stojí také za zmínku vytvoření projektu propojení maďarského a československého trhu, který měl přispět k vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou.33 Rok 2012 Během roku 2012 došlo k zajištění úkolů spojených s rozšířením pravomocí
vycházejících
z přenesení
pravomocí
souvisejících
s novelou
energetického zákona, zejména kontrolních pravomocí ze Státní energetické inspekce na Energetický regulační úřad. Další důležitou činnosti, kterou úřad v roce 2012 prováděl, byla spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu
33
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2011 umístěna na webových stránkách ERÚ
40
na tvorbě zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ke které úřad zpracoval celou řadu prováděcích předpisů. Energetický regulační úřad se v tomto roce snažil o vytvoření rovného prostředí na energetickém trhu prostřednictvím posílení kontroly trhu. Byly zpracovány základní pravidla profesního a etického jednání obchodníka s elektřinou a plynem v poskytování dodávek těchto komodit a souvisejících služeb – byl vytvořen Etický kodex obchodníka v energetických odvětvích. Byl kladen velký důraz na zajištění ochrany práv spotřebitelů a zákazníků, na kterou se zaměřila činnost Oddělení ochrany spotřebitele. Rok 2012 byl spojen i s celou řadou uskutečňování zásadních opatření související s organizací, personálním zabezpečením a administrativním zázemím úřadu. Probíhající změny navazovaly na výsledky procesního a personálního auditu a přijatá opatření byla vyvolána potřebou zvýšení efektivnosti a flexibility úřadu a zajištění motivace a angažovanosti pracovníků Energetického regulačního úřadu. V návaznosti na tyto strategické změny byla upravena organizační struktura úřadu, která byla rozdělena do čtyř sekcí v čele s řediteli, z nichž většina současně zastává funkce místopředsedů. Jedná se o sekce regulace, legislativněsprávní, provozní a kontroly. Tyto sekce byly organizovány tak, aby každý klíčový pilíř činnosti Energetického regulačního úřadu byl podporován řízenou sekcí. S novou
vnitřní
strukturou
úřadu
souviselo
i
otevření
dalšího
dislokovaného pracoviště v Ostravě, které zajišťuje především úkoly spojené s novelou energetického zákona (přenesení kontrolních pravomocí SEI na ERÚ), registrace účastníků a monitorování transakcí na velkoobchodních energetických trzích a udělování licencí. Také se v roce 2012 úřad snažil snížit a posléze zastavit podporu pro nově budované podporované zdroje energie od roku 2014. Díky snaze o zastavení podpory pro nové zdroje energie z obnovitelných zdrojů došlo k nadprůměrnému
41
nárůstu žádostí o udělení licencí pro podnikání v energetických odvětvích, které bylo nutno zpracovat v posledním čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 bylo úřadem přijato celkem 10370 žádostí o udělení licence. Nejvíce žádostí bylo přijato v září (1030 žádostí), v říjnu (2209 žádostí) a v listopadu (3114 žádostí). Také velký důraz oproti minulým obdobím úřad věnoval zajištění ochrany práv spotřebitelů a zákazníků. Hlavním cílem bylo stanovit regulované části ceny elektřiny a plynu tak, aby měly co nejmenší dopad na celkové ceny a zároveň pokryly oprávněné požadavky regulovaných subjektů. Úřad stejný postoj zaujímal i při regulaci cen tepelné energie.34 Rok 2013 V roce 2013 Energetický regulační úřad musel reagovat na situaci, kdy docházelo k nárůstu vícenákladů na podporu obnovitelných zdrojů a cena za energie se pro spotřebitele (podnikatele i domácnosti) stává ekonomicky neúnosnou. Proto úřad, sekce podporovaných zdrojů, učinil mnoho kroků k zastavení růstu cen a snížení tím finanční zátěže konečným spotřebitelům spojenou s cenou energie. V polovině roku 2013 úřad oznámil, že v souladu s § 4 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, nestanoví provozní podporu elektřiny pro nové výrobny elektřiny (fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice), které budou uvedeny do provozu k 1. lednu 2014. Na podzim roku 2013 se pak novelou zákona č. 165/2012 Sb. zastavila provozní podpora i pro nové výrobny vyrábějící elektřinu z ostatních obnovitelných zdrojů, které byly uvedeny do provozu k 1. lednu 2014 a také došlo k úpravě financování podpory elektřiny. Úspěšným krokem úřadu bylo významné snížení regulované části ceny u elektřiny a plynu pro rok 2014.
34
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2012 umístěna na webových stránkách ERÚ
42
Dalším významným krokem, který prověřil připravenost všech odborných útvarů úřadu, byla kontrola vydávání licencí pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V březnu roku 2013 úřad obdržel podnět Ministerstva průmyslu a obchodu k prověření stavu v oblasti připojování a vydávání licencí v letech 2009 až 2010. V návaznosti na závažnost tohoto podnětu a k naplánovanému rozsahu kontrol úřad připravil metodiku prověřování a jedním z prvních kroků bylo zahájení revizí licenčních spisů dotčených v obdrženém podnětu.
Z celkového objemu
185 prošetřených licenčních spisů bylo předáno 120 spisů na Nejvyšší státní zastupitelství, v rámci dalšího prošetření bylo předáno 56 licenčních spisů na Policii České republiky a u zbylých spisů byla sjednána náprava Energetickým regulačním úřadem, odborem licencí. Úřad se také podílel na přípravě novely energetického zákona a na přípravě návrhu zákona o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií. Také došlo k posílení dozorové činnosti úřadu a byl kladen důraz na zajištění ochrany práv spotřebitele – problematika zákazníka a jeho postavení na liberalizovaném trhu. Dále byla posílena spolupráce na energetickém trhu v rámci Visegrádské skupiny35.36 Rok 2014 Energetický regulační úřad mimo jiné v roce 2014 aktivně spolupracoval s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánu (ACER), s Radou evropských energetických regulátorů (CEER) a také s partnerskými regulačními úřady. Úřad také pracuje na rozvoji bilaterálních kontaktů, posílil spolupráci s relevantními
vládními
organizacemi
Spojených
státu
amerických
a s východoevropskými úřady a společnostmi.
35
Visegrádská skupina, označována také Visegradská čtyřka nebo V4 je aliance čtyř států střední Evropy (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika). 36
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2013 umístěna na webových stránkách ERÚ
43
Úřad také kladl velké úsilí na posílení stability energetických odvětví, oblast ochrany spotřebitele a ochrany oprávněných zájmů držitelů licencí. Zaměřil se na přípravu IV. regulačního období v elektroenergetice a plynárenství, a na pokračující transparentní regulaci v rámci podporovaných zdrojů energie. Důležitou
činností
úřadu
byla
také
příprava
nové
tarifní
struktury
v elektroenergetice, ve které je nezbytná reakce na změny, jenž vlivem zapojení velkého počtu malých výroben energie se promítly například do nákladů na provoz sítě. Jedním z významných a klíčových kroků, kterého úřad dosáhl, bylo vydání prvního koordinovaného rozhodnutí s polským regulátorem o schválení přeshraničního přidělení nákladů na investici polsko-českého plynovodu STORK II
a plynovodu
Moravia,
čímž
se snížila
částka,
která dopadne
do regulovaných cen plynu pro konečné spotřebitele v České republice. V roce 2014 úřad za svou činnost získal ocenění v oborové kategorii Dynamický
růst
a stabilita
v soutěži
Českých
100
nejlepších37
2014,
které již několik let uděluje společnost COMENIUS. Ocenění bylo uděleno za úspěchy při snižování cen energií pro konečného spotřebitele a také za úspěchy při odstraňování následků štědré podpory některým obnovitelným zdrojům energie. Dále se úřad během roku 2014 podílel na přípravě novel energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie, připomínek k novele zákona o
ochraně
spotřebitele,
především
s ohledem
na
ustanovení
ADR38
a ombudsmanů. Došlo ke jmenování interního energetického ombudsmana 37
Celostátní iniciativa nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české a v České republice zaregistrované firmy, podniky či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných nebo pozitivně pozoruhodných výsledků. 38
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí sjednána v Ženevě 30. Září 1957
44
Energetického
regulačního
úřadu,
byla
vytvořena
koncepce
infocentra
pro spotřebitele na webu úřadu. Dále došlo k rozšíření kontrolní činnost úřadu v oblasti
nákladů.
Byla vybudována
mezinárodní
spolupráce
v
oblasti
regionálních aktivit, propojování plynárenských soustav, aktivity v oblasti zahájení činnosti čtyř
propojených denních trhů s elektřinou a došlo
ke konsolidaci mezinárodních aktivit - vznik sekce pro evropské záležitosti a strategii, setkání V4 k energetické bezpečnosti a mezinárodní konference REMIT v ČR.39
39
Podrobněji Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2014 umístěna na webových stránkách ERÚ
45
Závěr Jak již bylo zmíněno v úvodu, energetika je vnímána jako základní kamen národního hospodářství a její efektivní fungování bylo a stále je předpokladem rozvoje a růstu kvality životní úrovně každé společnosti. Zodpovědnost státu při tvorbě co nejstabilnějšího prostředí pro rozvoje energetických odvětví a mezinárodních vazeb se dá považovat za nezastupitelnou roli. Stát se na základě legislativního
rámce
snaží
vytvořit
odpovídající
a kvalitní
podmínky
pro fungování energetických odvětví a pro nakládání s energií. Státní role v této oblasti se promítá do tvorby energetických koncepcí, kde je stanovena strategie na několik let dopředu. Hlavním cílem těchto strategických koncepcí je zajistit trvale udržitelný rozvoj ekonomické výkonnosti v oblasti energetiky. Právní regulace v oblasti energetiky prošla celou řadou inovací a změn, kdy původně samostatné zákony upravující jednotlivé energetické odvětví byly spojeny do jednotného právního rámce. Následně tento právní rámec musel být vlivem intervencím Evropské unie upraven a byla vytvořena nová právní norma, která se osvědčila a je platná dodnes, pouze dochází k jejím novelizacím vlivem vývoje jednotlivých tuzemských trhů a trzhů Evropské unie. Jednou z priorit, na kterou se Evropská unie zaměřuje je spolehlivost a dlouhodobá bezpečnost zásobování energií. V souvislosti na tuto prioritu je rovněž cílem Evropské unie zvýšení celkové schopnosti a odolnosti energetického systému fungovat během krize. Proto byl sestaven krizový management, který má fungovat při narušení dodávek energie a při katastrofách jako jsou povodně, teroristické činy, havárie apod. Jak již bylo zmíněno, stát jakožto státní orgán vytváří tzv. strategické koncepce v oblasti energetiky a koordinuje vývoj energetických odvětví v souladu s právem Evropského společenství. V návaznosti na tuto koncepci je potřeba, aby existoval i nezávislý státní orgán, který bude kontrolovat a regulovat
46
tyto energetické odvětví. V této souvislosti byl zřízen Energetický regulační úřad, který od svého vzniku urazil dlouhou, někdy až trnitou cestu. Energetický regulační úřad musel reagovat na mnohdy nelehkou situaci na energetických trzích. Za svou činnost od roku 2001 prošel celou řadou změn. Změny se týkaly jak personálu, legislativy, tak v oblasti mezinárodních spolupracích. Za činnost úřadu se ve vedení vystřídalo pět předsedů. Úřad se musel vyrovnat s otevřením tuzemských energetických trhu vůči zahraničním trhům v Evropské unii, dále se činnost a působnost úřadu rok od roka rozšiřovala. Úřad se mimo podnikání a regulace v energetických odvětvích zaměřil, také na ochranu spotřebitelů a subjektů působících na trzích v energetice. V neposlední řadě je třeba zmínit činnost úřadu v posledních letech, kdy na základě velkorysé podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energií
v roce
2010
došlo
k budování
solárních
parků
a
elektráren.
Tato skutečnost se promítla do cen energií konečným spotřebitelů a úřad se tuto skutečnost snažil usměrnit, což se mu povedlo, ovšem na úkor vnímaní úřadu společnosti. Lze soudit, že Energetický regulační úřad je v poslední době vnímán dosti rozporuplně, kdy jedna část společnosti činnost úřadu schvaluje a druhá odsuzuje. Závěrem této práce lze říci, že energetické právo v České republice dobře reaguje na intervence práva Evropské unie. Energetický regulační úřad činnost regulátora v energetických odvětvích vykonává obstojně, aktivně reaguje na změny na energetických trzích, navazuje mezinárodní spolupráce, snaží se vytvářet rovné podmínky všem subjektům v energetických odvětvích a také se snaží o snížení jednotlivých cen komodit pro konečné spotřebitelé a věnuje velkou pozornost ochraně spotřebitelů.
47
Seznam použitých pramenů KUBÍN, Miroslav. Proměny české energetiky: historie, osobnosti, vědeckotechnický rozvoj. Praha: Český svaz zaměstnavatelů v energetice, c2009. ISBN 978-80-254-4524-2. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energií. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Stavitel. ISBN 978-80-247-3250-3. ŠINDLER, Petr. Energetické právo v České republice. Brno. 2006. 120 s. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné také z IS MU: http://is.muni.cz/th/10972/pravf_r/Pravnicka_fakulta_Masarykovy_univerzity_v.t xt HAVEL, Ladislav. Základní pilíře zákona č. 458/2000 Sb. Energetika, č.1., 2005 Kolektiv autorů: Tři role veřejné správy v energetice, Sborník z konference konané ve dnech 20. - 21. dubna 2004, (1. vydání), VŠFS, o.p.s., Praha, 2004 Energetická legislativa v kostce 3: komentář k energetickému zákonu, zákonu o hospodaření energií a zákonu o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie včetně prováděcích předpisů k těmto zákonům. Aktualiz. vyd. Praha: Done, c2009. ISBN 978-80-903114-4-2. Energetický zákon ; Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů ; Zákon o hospodaření energií : úplné znění zákonů po novelách k .. Ostrava: Sagit, 2011-. ÚZ. ČESKO. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2000, částka 131. Dostupné na:
[cit. 2016-01-01]. ISSN 1211-1244
48
ČESKO. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. In Sbírka zákonů
ČR,
ročník
1994,
částka
68.
Dostupné
na:
[cit. 2001-01-01]. ISSN 1211-1244 ČESKO. Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů ČR, ročník 2012, částka 59. Dostupné na: [cit. 2016-01-01]. ISSN 1211-1244 ČESKO. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). In Sbírka zákonů ČR, ročník 2005, částka 66. Dostupné na: [cit. 2013-01-01]. ISSN 1211-1244 ČESKO. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ústava České republiky. In Sbírka zákonů ČR, ročník 1993, částka 1. Dostupné na: [cit. 2013-06-01]. ISSN 1211-1244 ČESKO. Zákon č. 2/1969 Sb., České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In Sbírka zákonů ČR, ročník 1969, částka 1. Dostupné na: [cit. 2016-01-01]. ISSN 1211-1244 Energetický regulační úřad. Energetický regulační úřad [online]. [cit. 2016-0323]. Dostupné z: www.eru.cz EUROPA - Agentury Evropské unie - ACER: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. EUROPA - Oficiální internetové stránky Evropské unie [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/agencies/regulatory_agencies_bodies/policy_agencies/acer/index_cs.htm
49
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: www.mpo.cz Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Stála mise České republiky při OECD
v
Paříži
[online].
[cit.
2016-03-23].
Dostupné
z:
http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zakladni_informace_o_oecd/index.html Vláda České republiky. Systematizace služebních a pracovních míst s účinnosti od 1.1.2016 [online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/uradvlady/poskytovani-informaci/poskytnute-informace-nazadost/Priloha_5_Material.pdf
50
