Bakalářská práce. Využití prvků dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřské škole UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra primární a preprimární pedagogiky

Bakalářská práce Zdeňka Kadlecová

Využití prvků dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřské škole

Olomouc 2013

vedoucí práce: Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Využití prvků dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřské škole“ zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu literatury.

Starovice 7. 4. 2013

........................................................ Zdeňka Kadlecová

Poděkování

Děkuji paní Mgr. Aleně Vavrdové Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc a rady, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině, manželovi i dětem a svým přátelům za pomoc, kterou mi poskytovali po celou dobu mého studia. Zdeňka Kadlecová

Obsah Úvod

6

I TEORETICKÁ ČÁST

7

1 Předškolní věk

7

1.2 Vývoj motoriky

7

1.3 Vývoj poznávacích procesů

7

1.4 Emoční a sociální vývoj

8

1.4.1 Sociální cítění dítěte předškolního věku

8

1.4.2 Hra jako prostředek socializace

9

2 Dramatická výchova

10

2.1 Vymezení pojmu

10

2.2 Proces dramatické výchovy

10

2.2.1 Téma

11

2.2.2. Symbolická situace

11

2.2.3. Navození a přijetí symbolické situace

12

2.2.4 Jednání v symbolické situaci

12

2.2.5 Reflexe

12

3 Kurikulum v předškolním vzdělávání

14

3.1 Systém vzdělávacích dokumentů

14

3.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

14

3.2.1 Úkoly předškolního vzdělávání

14

3.2.2 Cíle předškolního vzdělávání

15

3.2.3 Vzdělávací obsah

15

3.2.4 Klíčové kompetence

16

II PRAKTICKÁ ČÁST

17

5 Záměr praktické části

17

5.1 Zásobník her

17

5.1.1 Hry zaměřené na poznávání emocí

17

5.1.2 Hry zaměřené na prosociální chování

19

5.1.3 Hry zaměřené na řeč a verbální komunikaci

20

5.2 Tématický celek „My se čerta nebojíme“

22

5.2.1 Mikuláš klepe na dveře – den první

24

5.2.2 Někdy jsme hodní a jindy zlobíme

26

5.2.3 Čerti jsou i hloupí

27

5.2.4 Jak se baví malí čerti

29

5.2.5 Čertí svatba

31

5.2.6 Doprovodné činnosti

33

6 Vyhodnocení průzkumu

34

6.1 Cíl průzkumné části

34

6.2 Specifikace cílové skupiny průzkumu

34

6.3 Metodologie

34

6.4 Stanovení problému

34

6.5 Vyhodnocení dotazníku a vyvození závěrů

34

6.6 Shrnutí výsledků průzkumu

38

Závěr

40

Seznam použitých zkratek

41

Seznam pramenů a literatury

42

Přílohy Anotace

Úvod Dramatická výchova má v současné škole velmi významné místo. Mnoho základních škol už zařazuje do svých programů Dramatickou výchovu jako předmět, jinde využívají prvky dramatické výchovy v ostatních předmětech. Nezastupitelné místo má dramatická výchova především v mateřské škole, kde jsou pro ni ideální podmínky. Obsahem vzdělávání už není pouze předávání hotových poznatků, ale především poskytování takových podmínek, které zajistí, aby si dítě osvojilo co nejvíce dovedností a získalo vlastní zkušenost v různých oblastech běžného života. Právě využití metod dramatické výchovy se v předškolním vzdělávání jeví jako jedinečný způsob, jak

dětem zprostředkovat osobní zkušenost

se situacemi, osobami a jevy, které jsou pro ně neznámé a cizí. Pomocí dramatizace můžeme u dětí rozvíjet celou řadu kompetencí, které jsou stanoveny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (dále i RVP PV). Dramatika mě osobně vždy přitahovala, ač jsem se s ní setkávala spíše okrajově při volnočasových aktivitách. Proto jsem si zvolila toto téma pro svou bakalářskou práci. Jako učitelka v mateřské škole jsem chtěla získat větší přehled v této oblasti. Mám pocit, že se na dramatickou výchovu pohlíží jednostranně,

pouze jako na proces směřující

k dramatickému vystoupení. Ve své bakalářské práci jsem chtěla poukázat na možnosti daleko širšího využití dramatické výchovy a získané informace zhodnotit pro práci pedagogů v mateřské škole. Zaměřila jsem se na využití prvků dramatické výchovy při rozvoji sociálních a personálních kompetencí. Při zpracování bakalářské práce jsem využívala odborné literatury k daným tématům, čerpala z vlastní praxe v mateřské škole a pro spolupráci při realizaci tematického bloku jsem získala pedagogy z několika mateřských škol. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V první kapitole teoretické části bakalářské práce jsem se věnovala rozvoji dítěte předškolního věku z pohledu vývojové psychologie. Druhá kapitola se zabývá dramatickou výchovou a jejími procesy, ve třetí kapitole jsem se zaměřila na systém vzdělávacích dokumentů. Praktická část využívá teoretických poznatků a je zaměřena na využití prvků dramatické výchovy při práci pedagogů v mateřské škole. První část obsahuje sborník dramatických her, v druhé je zpracován tematický celek nazvaný „My se čerta nebojíme“. Třetí část obsahuje praktické ověření tohoto tematického celku a jeho zhodnocení.

6

I TEORETICKÁ ČÁST 1 Předškolní věk Předškolní období trvá obvykle od 3 do 6 let dítěte. Předškolní věk končí zahájením povinné školní docházky dítěte, což nemusí být dáno pouze fyziologickým věkem. Ten může oscilovat v rozmezí jednoho roku, eventuelně i více let. V tomto věku dochází k postupnému uvolňování vázanosti na rodinu a prosazovaní se ve vrstevnické skupině. Ke zdárnému odpoutání dítěte od rodiny přispívá osvojování běžných norem chování, znalost obsahu rolí a přijatelná úroveň komunikace (Vágnerová, 2000, str.102).

1.2 Vývoj motoriky V předškolním věku se intenzivně rozvíjí mozková kůra dítěte a podmiňuje celý jeho psychický vývoj. Zdokonaluje se hrubá motorika (chůze, běhání, skákání, pohyb po nerovném terénu apod.). Na konci tohoto vývojového období už je dítě schopno zvládat činnosti náročné na koordinaci pohybu jako je jízda na koloběžce, kole, bruslení, lyžování či plavání. I oblast jemné motoriky prochází velkým vývojovým skokem. Kolem čtvrtého roku se vyhraňuje lateralita. Zdokonaluje se manipulace s tužkou, nůžkami, příborem, házení a chytání míče. (Šimíčková-Čížková a kol., 2008, str.68)

1.3 Vývoj poznávacích procesů Dítě předškolního věku se v procesu poznávání zaměřuje především na nejbližší svět a pravidla, která v něm platí. Piaget nazval typický způsob uvažovaní předškolních dětí názorné, intuitivní myšlení. Takové myšlení plně nerespektuje zákony logiky (Vágnerová, 2000, str.102). Myšlení je stále egocentrické, dítě má obtíže s uvědomováním si názorů druhého. Vnímání převládá synkretické (celistvé), dítě nevyčleňuje podstatné části předmětů a nerozeznává základní vztahy mezi nimi. Začíná rozlišovat barvy a to nejen základní, ale i doplňkové. Zpřesňuje čichové a hmatové vnímání. Přesto zůstává velmi silným a významným

zdrojem

zážitků

hmat.

Vnímání

je

spojeno

s aktivní

činností

a experimentováním, proto je v rozporu s vývojovými zvláštnostmi dítěte pouze pasivní vnímání bez pohybu a řeči.

7

Pozornost dítě v předškolním věku těžko udržuje, je nestálá a přelétavá. Postupně se ale dítě soustřeďuje lépe a vytváří se počátky úmyslné pozornosti. Intenzivně se také rozvíjí představivost, ta se uplatňuje v námětových hrách, ale i v reálných životních situacích. Roste záliba v pohádkách. V představách předškolního dítěte jsou situace a postavy z příběhů tak živé a opravdové, že je často považuje za realitu. Rozvoj řeči se odráží především ve slovní zásobě dítěte. Dítě prochází tzv. druhým ptacím obdobím, zajímá je příčina. Zlepšuje se i mluvnická struktura projevu a řeč se stává převládajícím dorozumívacím prostředkem. Vyspělost myšlení a řeči se odráží v emočních projevech a v sociálním chování (ŠimíčkováČížková a kol., 2008, str.69).

1.4 Emoční a sociální vývoj Pokud dítě zaujme konkrétní činnost, stává se pro něj zdrojem citových zážitků. U dětí předškolního věku se začíná rozvíjet smysl pro humor. Oproti batolícímu věku nejsou tak časté projevy vzteku a zlosti, ty se projevují spíše u neúspěšných činností. Kolem čtvrtého věku ještě převládá strach z neznámého prostředí a cizích lidí, ale při úspěšné socializaci tento strach pomalu ustupuje. Starší předškoláci mají spíše obavy z nehmotných fantastických bytostí (Šimíčková – Čížková, 2008, s.71). V tomto věku se děti učí pravidlům společného soužití ve skupině vrstevníků, ale i všeobecně platným pravidlům společenského chování, získávají nové zkušenosti v citové oblasti, rozvíjí se jejich vkus, vnímání krásna, hudby, výtvarného umění a uvědomuje si své pocity vyvolané při těchto činnostech. Začíná chápat, co je dobré a co špatné, co smí a nesmí. Na rozvíjení těchto vyšších citů (city sociální, poznávací, estetické a etické cítění) působí především vzor dospělých, což je základ sociálního učení. K etickému cítění Vágnerová uvádí „Morálka tohoto stadia je závislá na názorech a chování dospělých, kteří jsou garantem dodržování příslušných norem.“ (2000, s.120).

1.4.1 Sociální cítění dítěte předškolního věku Sociální city se u předškolního dítěte vyvíjejí ve dvou rovinách, ve vztahu k dospělým a k vrstevníkům. Zpočátku jsou důležitější vztahy k dospělým, ty pro dítě bývají zdrojem jistoty a bezpečí. Ve vztahu k vrstevníkům dochází k posunu vnímání druhého dítěte jako partnera ke hře a narůstá potřeba těchto kontaktů. Dítě si prostřednictvím sociálních vztahů vytváří i citový vztah k sobě samému. Vágnerová uvádí „Sebehodnocení je vzhledem k citové a rozumové nezralosti dětí předškolního věku stále jednoznačně závislé na názoru jiných

8

osob, zejména rodičů.“ (2000, s.116). Proto také předškolní dítě nekriticky přejímá pohled na sebe sama, tak jak je mu prezentován dospělými. Sice o sobě také uvažuje, ale způsobem odpovídajícím jeho vývojové úrovni, motivovaným především egocentrismem a zkreslováním skutečnosti. (Vágnerová, 2000, s.116) Pozitivní názory dospělých a jejich uznání posiluje pocit úspěšnosti a tím dávají základ dětské sebeúcty a z ní vyplývající sebejistoty. (Vágnerová, 2000, s.120)

1.4.2 Hra jako prostředek socializace Hra patří mezi základní psychické potřeby dítěte. Dítě si hraje i když je unavené nebo nemocné. Způsob, jakým si dítě hraje nám ukazuje vývojovou úroveň dítěte a umožňuje nám pozorovat vývojové zvláštnosti. (Šimíčková – Čížková, 2008, s.72) V batolícím věku hra ještě většinou nemá hrový záměr, jde spíše o manipulační činnosti nebo o nápodobu sledovaných činností a situací. Kolem tří let věku už dítě dokáže předem sdělit, co vytvoří, na co si bude hrát, ale svůj záměr patrně v průběhu hry změní. Od čtvrtého roku je hra stále dost proměnlivá v hrovém záměru, ale objevují se oblíbené hry, které dítě rádo vícekrát opakuje a snaží se naplnit hrový záměr od začátku do konce i za cenu překonávání různých překážek. Dítě mezi pátým a šestým rokem dokáže svůj hrový záměr vyslovit a plánovat společně s ostatními účastníky hry. Je tady možné sledovat vývoj od egocentrismu ke vzájemné dohodě. (Koťátková , 1998, s.30-31) V předškolním věku si dítě námětové hry upravuje podle toho, jak samo chápe souvislosti a vztahy. Z reality přebírá jen to, čemu rozumí a mnohdy si skutečnost vysvětluje po svém. Repertoár hrových námětů se s věkem obohacuje a zvyšuje se náročnost na spolupráci s ostatními dětmi. Také se ve hře začínají projevovat intersexuální rozdíly. U děvčat můžeme sledovat jiný výběr her , výběr hraček nebo výběr partnerů než u chlapců. Protože dítě ještě nezvládá mechanizmy sebeovládání, výrazně se při hrách projevují jeho temperamentové vlastnosti. Dítě na konci předškolního období už plně neuspokojuje „hra na něco“, protože začíná odlišovat hru od práce. Chce tyto činnosti vykonávat v reálných situacích. Tohoto zájmu je třeba využít pro získání pracovních návyků a postojů a hravě děti motivovat k činnosti (Šimíčková – Čížková, 2008, s.72).

9

2 Dramatická výchova 2.1 Vymezení pojmu Dramatická výchova (dále i DV) se v poslední letech dostává do popředí zájmu pedagogické veřejnosti. Ne všichni si však pod pojmem dramatická výchova představují totéž. Mnozí pořád ještě berou dramatickou výchovu pouze jako prostředek k divadelnímu vystoupení. Na dramatickou výchovu se můžeme dívat z několika pohledů. Může být činností vedoucí k veřejné produkci, může být samostatným školním předmětem, ale můžeme ji také chápat jako metodu výuky, která rozvíjí osobnost jedince a je prostředkem k osvojování obecně lidských dovedností (komunikativních, kontaktových). (Machková, 1992, s.9) Podobný názor publikovala Hanka Švejdová v odborném časopisu Informatorium, kde říká, že dramatická výchova je výchovně-vzdělávací postup, který využívá divadelní prostředky jako je improvizace, hra v roli, pantomima, simulace apod., ale výsledek je přednostně určen aktérům lekce. (2013, s. 8) Pohledem Valenty „Výchovná dramatika (VD) (též dramatická výchova, tvořivá dramatika, výchovné drama ap.) je systémem sociálně uměleckého učení zacílený jednak k rozvoji osobnosti a prosociálního chování a jednak k uměleckému rozvoji. Existuje jako specifická výchovná koncepce opírající se o využití prvků a prostředků dramatu a divadla. Proces práce může přerůst do podoby divadelního produktu (představení), ale stěžejní je právě proces sám.“ (1994, s. 28) V dnešním pedagogickém pojetí, kdy už není primárním cílem předávání hotových vědomostí, využíváme tedy dramatickou výchovu jako prostředek k získávání osobní zkušenosti v mnoha oblastech života, především v oblasti sociálních vztahů. Tak charakterizuje DV i Macková „Základním principem, kterého dramatická výchova využívá je –UČENÍ SE PŘÍMÝM PROŽITKEM, VLASTNÍ ZKUŠENOSTÍ PŘI JEDNÁNÍ“ (1995, s.6)

2.2 Proces dramatické výchovy V procesu dramatické výchovy je důležité, aby učitel nezneužíval žáky k naplňování své ctižádosti a svých ambic, ale aby výsledkem jeho snažení byla radost žáků z hledání vlastních cest, ze společného tvoření a prožívání. Macková (1995, s. 18) říká, že „Proces dramatické výchovy je tvořivý proces prověřování tématu, hledání, prověřování a vytváření vlastních postojů k němu a objevování postojů druhých.“ Tento proces prochází několika fázemi.

10

Jednotlivé fáze procesu dramatické výchovy od sebe nelze přesně oddělit. Toto dělení je ale vhodné pro jejich popis. (Macková, 1995)

PROCES DRAMATICKÉ VÝCHOVY TÉMA SYMBOLIKÁ SITUACE NAVOZENÍ A PŘIJETÍ SYMBOLICKÉ SITUACE JEDNÁNÍ V SYMBOLICKÉ SITUACI REFLEXE

2.2.1 Téma Volba tématu je jednou z důležitých okamžiků procesu. Při volbě tématu vycházíme ze složení třídy (pohlaví, věk), ze zájmů žáků, ze situací a dění, které žáky obklopují. Téma formulujeme nejdříve co nejobecněji a společně se pak snažíme téma konkretizovat. Velkým zdrojem témat může být literatura pro děti, ale především se snažíme naslouchat dětem, vycházet z jejich zkušeností a prožitků. (Macková, 1995, s. 18-22)

2.2.2. Symbolická situace Na zvolené téma hledáme tzv. symbolickou situaci. Tímto pojmem označujeme širokou škálu situací, ve kterých může dojít k jednání, spojenému s prožitkem. Důležité je, aby si aktéři hry uvědomovali, že navozená situace je jen „jako“. Při výběru symbolické situace vycházíme z několika kritérií. Z hlediska organizace hodiny si musíme ujasnit, bude-li pracovat každý sám, ve dvojici, v menší skupině nebo společně celá třída. Dalším pohledem je, jakou roli dítě zastává, jestli je sám za sebe (já teď), sám za sebe v přijeté sociální roli (já jako bych byl král) nebo jako někdo jiný (vcítit se do druhého). Symbolickou situaci můžeme rozdělit také podle toho, jak skutečné jsou zážitky a prostředí. Můžeme vybírat situace z běžného života dětí, hrát známé hry s pravidly, které obměňujeme a motivujeme podle zvoleného tématu nebo navodit situace založené na fantazijních představách. (Macková, 1995)

11

2.2.3. Navození a přijetí symbolické situace „Navození symbolické situace je klíčovým momentem v průběhu procesu dramatické výchovy. Mají-li děti v navozené situaci jednat, musejí si ji umět představit, musejí ji umět pochopit a přijmout.“ (Macková, 1995, s.28) Úkolem učitele je pracovat především se smyslovými představami dětí. Učitel se pokouší u dětí co nejpřesněji navodit představu určité postavy, děje a prostředí a zapojit při tom co nejvíce smyslů tak, aby navozenou situaci děti přijaly. Na základě této smyslové představy si děti vytvářejí fyzický a psychický pocit, s nímž dále pracují. Fáze navození situace je vhodná pro určení pravidel a udělení instrukcí. Přijetí situace dětmi nezáleží jen na dovednosti učitele situaci navodit. Je nutná také ochota dětí tuto situaci přijmout. Tady je velmi důležitá motivace, způsob, jakým děti získáme. V žádném případě ale děti nemůžeme nutit, aby se práce účastnily, pokud se jim nepodařilo situaci přijmout nebo udržet. (Macková, 1995)

2.2.4 Jednání v symbolické situaci „Za jednání můžeme považovat vše, co nastane bezprostředně na základě přijaté situace a co probíhá v čase a prostoru.“ (Macková, 1995, s.34) Pokud dětem předem sdělíme celý příběh, dáváme jim tak strukturu pro jejich další jednání. Když je ale pouze uvedeme do prostředí nebo role, mají děti naprostou volnost v tom, co udělají. Což může být přínosem, ale také problémem. Úplná volnost může být pro děti svazující a naopak určitá struktura jim může poskytnout potřebnou jistotu. Významnou roli při rozhodnutí, jakou cestu zvolíme, hraje věk a vyspělost dětí a jejich vybavenost potřebnými dovednostmi. (Macková, 1995)

2.2.5 Reflexe Valenta uvádí „Reflexí budeme chápat zrcadlení toho, co se dělo, popis, seskupování myšlenek a následných představ o tom, co jsme prožili, co jsme pochopili, strukturní analýzu komplexní zkušenosti ze hry i vyvozování závěrů o tom, co jsme se naučili, interpretaci všeho, co se dělo.“ (Valenta, 1994, s. 137) Po prožitku dětí je velmi důležité nechat volný průběh pro uvolnění. Děti potřebují sdělit své dojmy. Ne vždy je však z důvodů velkého počtu dětí dostatečný prostor pro vyjádření každého dítěte. Proto by měl učitel zvolit takovou formu organizace, aby se měli možnost

12

vyslovit všichni, např. povídání si ve dvojicích nebo menších skupinkách, kreslení zážitků a podobně. Učitel by měl být schopen na základě reflexe zhodnotit, zda symbolická situace odpovídala tématu, zda se vyskytl nějaký problém např. ve vzájemných vztazích ve třídě, který je potřeba dodatečně řešit a jestli byly děti vybaveny potřebnými dovednostmi.

13

3 Kurikulum v předškolním vzdělávání 3.1 Systém vzdělávacích dokumentů Systém vzdělávacích dokumentů je tvořen na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň tvoří Národní program pro vzdělávání a Rámcové vzdělávací programy. Školní úroveň tvoří Školní vzdělávací programy. Národní program vzdělávání představuje nejvyšší úroveň systému a nazývá se též Bílá kniha. Za jeho zpracování odpovídá MŠMT a schvaluje se jako nařízení vlády. „Vyjadřuje hlavní zásady kurikulární politiky státu a obecně závazné požadavky, do nichž se promítají všechny cíle vzdělávání a výchovy…“ (Bílá kniha, s. 37). Na Národní program vzdělávání navazují rámcové vzdělávací programy, které stanovují rámec vzdělávání pro jednotlivé etapy, tj. předškolní, základní a střední.

3.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále i RVP PV) vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku“ (RVP PV, 2006, s.6). Tato pravidla jsou závazná pro všechny vzdělávací instituce, zařazené do sítě škol a školských zařízení, což jsou v případě předškolního vzdělávání mateřské školy, mateřské školy s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a přípravné třídy základních škol. RVP PV představuje vzdělanostní základ, na který navazuje základní vzdělávání. RVP PV je v platnosti od roku 2004. Tím se mateřské školy staly součástí vzdělávacího systému se svým vlastním vzdělávacím programem. RVP PV udává pravidla a mantinely předškolního vzdělávání. Hlavním cílem je individuální rozvoj každého dítěte.

3.2.1 Úkoly předškolního vzdělávání Hlavním úkolem předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu, navazovat na ni a zajistit dítěti vhodné vzdělávací prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů. Předškolní vzdělávání má za úkol smysluplně obohacovat denní program dítěte, poskytovat mu odbornou péči a připravovat jeho další životní a vzdělávací cestu. Proto je nutné u dítěte rozvíjet jeho osobnost, pomoci mu chápat okolní svět, motivovat jej k dalšímu poznávání a učení, učit ho žít ve společenství druhých a přibližovat mu společenské normy a hodnoty.

14

3.2.2 Cíle předškolního vzdělávání Záměrem předškolního vzdělávání je přirozený rozvoj osobnosti dítěte po stránce fyzické, psychické i sociální s respektováním jeho individuálních potřeb a zájmů, se snahou připravit dítě do života (RVP PV, 2006). Rámcové cíle předškolního vzdělávání jsou: „1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí“ (RVP PV, 2006, s. 11).

3.2.3 Vzdělávací obsah Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádán do pěti oblastí, které se vzájemně prolínají, ovlivňují a podmiňují. Jsou to oblasti: Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou rozlišeny na základě vztahů, „které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu“ (RVP PV 2006, s. 15). Je nutné, aby si pedagog sestavoval vlastní vzdělávací nabídku tak, aby obsahovala všechny uvedené vzdělávací oblasti.

Dítě a jeho tělo Cílem vzdělávání v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, jeho fyzickou pohodu, dále vylepšovat fyzickou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu

dítěte,

podporovat

rozvoj

pohybových

i

manipulačních

dovedností,

učit

sebeobslužným dovednostem a vést dítě ke zdravým životním návykům a postojům.

Dítě a jeho psychika Cílem vzdělávání v oblasti psychologické je podpora duševní pohody, psychické zdatnosti a odolnosti dítěte, rozvoje jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů a vůle, sebepojetí i sebenahlížení, kreativity a sebevyjádření dítěte, stimulace osvojování a rozvoje jeho vzdělávacích dovedností a jeho povzbuzování v dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast je rozdělena do tří podoblastí: Jazyk a řeč, Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace, Sebepojetí, city a vůle.

15

Dítě a ten druhý Cílem vzdělávání v oblasti interpersonální je podpora utváření vztahů dítěte k jinému dítěti nebo dospělému, posilování, kultivace a obohacování jejich vzájemné komunikace a zajišťování pohody těchto vztahů.

Dítě a společnost Cílem vzdělávání v oblasti sociálně-kulturní je uvedení dítěte do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvedení do světa materiálních a duchovních hodnot, do světa kultury a umění. Pedagog by měl dítěti pomoci osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody v daném sociálním prostředí.

Dítě a svět Záměrem vzdělávání v oblasti environmentální je založit u dítěte základní povědomí o okolním světě a jeho fungování a o vlivu člověka na životní prostředí (od okolí, které dítě obklopuje, až po globální celosvětové problémy). Pedagog by měl u dítěte vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí.

3.2.4 Klíčové kompetence „Klíčové kompetence reprezentují v současném vzdělávání cílovou kategorii, vyjádřenou v podobě výstupů. V kurikulárních dokumentech jsou obecně formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince.“ (RVP PV 2006, s. 11) „Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: 1. kompetence k učení 2. kompetence k řešení problému 3. kompetence komunikativní 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnostní a občanské“ (RVP PV 2006, s. 12)

16

II Praktická část 5 Záměr praktické části Praktická část bakalářské práce je rozdělena do dvou okruhů. V prvním je obsažen zásobník her, zaměřených na využití prvků dramatické výchovy při poznávání emocí svých i druhých lidí, při komunikaci s partnerem a působící na prosociální chování dětí. Tento sborník lze využít v práci učitelek mateřských i základních škol, ale může být i inspirací pro rodiče, kteří mají zájem o bližší poznání vnitřního světa svého dítěte. V druhém okruhu je zpracován tematický celek „My se čerta nebojíme“, který využívá prvků dramatické výchovy pro přípravu dětí na obávanou událost, kterou příchod Mikuláše s čertem bezesporu je, alespoň v našem tradičním pojetí. Tematický celek předkládá předškolním pedagogům možnosti, jak děti seznámit s touto tradicí. Obsahuje mnoho činností, díky kterým se děti mají možnost připravit na situaci, vyvolávající u mnohých z nich obavy a strach. Cílem celku je, aby děti vyhlížely Mikuláše s čertem s menšími obavami a obohatit tak jejich klíčové kompetence. V projektu jsou zahrnuty všechny vzdělávací oblasti z RVP PV. V další části bakalářské práce ověřujeme, jak se tematický celek osvědčil v praxi. Nejedná se o kvantitativní výzkum, jde spíše o reflexi z řad pedagogů, kteří tento tematický celek realizovali ve svých třídách.

5.1 Zásobník her 5.1.1 Hry zaměřené na poznávání emocí Ejchuchu a Achich Cíl hry: rozlišovat základní polaritu v pocitech kdy jsem v pohodě, cítím se dobře, je mi fajn a naproti tomu kdy jsem v nepohodě, cítím se špatně, je mi zle. Ujistit děti, že obě pocitové roviny jsou v pořádku. Pomůcky: různé hudební nástroje a zvučící předměty, převleky různých barev, šátky, klobouky Zadání a komentář:Byli, žili dva pánové. Jeden se jmenoval Achich a druhý Ejchuchu. Když šel po ulici pan Ejchuchu, každý hned věděl, že je to pan Ejchuchu. Zpíval si a poskakoval…, ale co vám budu povídat, já vám ho předvedu. A vy si to můžete vyzkoušet taky. Učitelka nechá děti dostatečně vydovádět a pak pokračuje.

17

To bylo rámusu a smíchu. Ale když šel po ulici pan Achich, to byla jiná. Skoro ho nebylo slyšet, jen někdy si slabounce povzdychl. Pojďme si vyzkoušet, jak chodí pan Achich. Učitelka dá opět prostor k prožití nálady. Můžeme střídat obě postavy ve společné improvizaci. Po skončení si povídáme o tom, ve které postavě jsme se cítili lépe a proč. Komu je dnes do ejchuchu a komu je do achich. Potom učitelka rozdá dětem hudební nástroje. Můžeme vymýšlet zvuky pro pana Ejchuchu a pro pana Achich, na co rád hraje pan Ejchuchu a na co pan Achich. Děti se dále mohou převlékat za pana Ejchuchu nebo pana Achich. Výběr vždy s dětmi prodiskutujeme. Necháme děti chodit v prostoru, potkat se, pozdravit, mohou si povídat. V rolích se střídaj,í dokud je hra baví. Další možnosti hry: Ejchuchu a Achich u zrcadla- děti si vyzkouší před zrcadlem, jak se tváří pan Ejchuchu a jak pan Achich a pak to předvedou ostatním. (Kolektiv autorů, 2011, s. 95-96) Jednoduché pantomimické improvizace Cíl hry: podporovat představivost, rozvíjet neverbální (pantomimické) ztvárnění pocitů, nálad a činností Pomůcky: žádné Zadání a komentář: Učitelka si děti posadí do půlkruhu a seznámí je s činností. „ Představte si děti, že jsme dnes vypili kouzelný lektvar a ten nám vzal řeč. Nikdo z nás nemůže mluvit, ale můžeme se dorozumět tak, že budeme předvádět různé činnosti beze slov. Každý z vás nám zkusí zahrát situaci, kterou vám napovím. Já vám nejdřív předvedu, jak to má asi vypadat. Jdu po rozkvetlé louce, utrhnu si kytičku a přivoním si k ní. Ach ta krásně voní. Podívám se na oblohu a vidím, jak se žene velký černý mrak (učitelka předvádí situaci a dává při hraní důraz na vyjádření emocí příjemných a nepříjemných). Tak co děti, pojďte si to zkusit jako já.“ Učitelka vybírá po jednom dítěti a zadává téma např. „jdu do kuchyně a cítím jablkový koláč“, „jsem sám v noci ve velikém domě a ozve se škrábání na dveře“, „mám zmrzlé ruce a snažím se je zahřát“, „pokouším se spolknout hořkou medicínu (tabletku) apod.. Učitelka při výběru témat musí přihlížet k věku dětí a k jejich zkušenostem. Další možnosti hry: Starší děti už si mohou samy volit témata a předvádět je ostatním a ti mohou hádat, co právě dělá. (Machková, 1992, s. 73)

18

Vzteklanda (honička) Cíl hry: uvolnit a vybít své emoce, přiznaně se vyvztekat, vykřičet a dostat tak ze sebe napětí Pomůcky: žádné Zadání a komentář: „Kdo z vás už měl někdy pořádný vztek, koho někdy navštívila babka Vzteklanda, až se z toho vztekal? Co může člověka rozzlobit, až z toho dostane vztek?“ Děti sdělují své zkušenosti. „Tak si dnes na babu Vzteklandu zahrajeme. Kdo má dneska v sobě trochu vzteku, koho něco naštvalo?“ Vybereme prvního honiče. Baba Vzteklanda se nejdříve vyvzteká, to znamená, že může dupat, může křičet, může si lehnout na zem na záda, kopat nohama, mlátit rukama, poté vyskočí, rozběhne se a honí. Komu dá vzteklou babu, ten se opět vyvzteká a honí dál. Na závěr babu Vzteklandu někam zavřeme, aby nás už dnes ve školce neotravovala. Rizika: Nedostatečný prostor pro hru. Uzavřenější děti mohou mít problém s projevem vzteku v této extrémní podobě. Měly by mít právo se hry neúčastnit a stát se pozorovateli. (Kolektiv autorů, 2011, s. 98-99)

5.1.2 Hry zaměřené na prosociální chování Bažina Cíl hry: posilovat vnitřní sounáležitost skupiny, vzájemnou důvěru a pochopit jeden druhého, uvědomit si společnou zodpovědnost Pomůcky: velké kusy papíru, švihadla nebo gymnastické obruče na označení území Popis hry: Děti rozdělíme do menších skupin (max. po 7 hráčích). Každá skupina má svůj ohraničený prostor, v němž jsou pomocí pomůcek vyznačeny zrádné bažiny. Úkolem každé skupiny je převést postupně všechny členy přes toto území. Podmínkou je, že každý hráč ho přechází pozpátku nebo se zavázanýma očima, veden signály své skupiny (mlaskání, tleskání, luskání, bzučení). Takto ho skupina upozorňuje na možná nebezpečí, nebo naopak dává najevo, že postupuje správně. U mladších dětí je lepší verbální navádění (jdi rovně, zastav, jdi doprava, bokem apod.) a organizaci vést tak, že se skupinky při hře střídají, aby se vzájemně nerušily. Každou skupinu hlídá „hejkal“, který sleduje, zda hráč nešlápl do bažiny. Pokud se tak stane, stává se hráč jeho zajatcem. (Machková, 1992, s. 93) Rozhovor s papírovým drakem Cíl hry: spolupracovat ve skupině, orientovat se v prostoru, koncentrace Pomůcky: nastříhané pásky z krepového papíru

19

Popis hry: Skupinu dětí rozdělíme na polovinu. První skupina dostane do ruky pásek krepového papíru (ocas draka), tato skupinka představuje draky. Druhá skupina je prostě skupina dětí. Každá skupina se postaví na opačný konec hrací plochy. 2. skupina (děti):

Kam poletíš draku?

1. skupina (draci):

K nejbližšímu mraku.

2. skupina:

Nebojíš se draku?

1. skupina:

Kdepak, ani trochu.

2. skupina:

Uvidíš tam ptáky?

1. skupina:

Ti létají taky?

Všichni společně:

Ano všichni ptáci, létají jak draci.

Při posledních verších se děti rozběhnou proti sobě, draci mávají ocásky, děti mávají rukama a napodobují let ptáků. Když se potkají, děti si vymění role tím, že si předají ocásky. Hra se opakuje, dokud děti baví. Cvičení důvěry Cíl hry: získávat důvěru kamaráda, spolupracovat, koordinovat pohyby Pomůcky: žádné Popis hry: dvojice dětí sedí proti sobě s pokrčenými koleny a lokty, drží se za zápěstí, tahem společně vstávají a zase usedají. Obměna: Dvojice dětí sedí, opřené zády o sebe, vstávají a zase usedají bez pomoci rukou, jen s oporou zad druhého. (Machková, 1992, s. 91)

5.1.3 Hry zaměřené na řeč a verbální komunikaci Přijela babička z Ameriky (řetězce slovních seznamů) Cíl hry: rozvíjet pracovní paměť, mluvit dostatečně hlasitě Pomůcky: žádné Popis hry: Děti sedí v kruhu a učitelka nebo určený hráč začíná hru se slovy : „Přijela babička z Ameriky a přivezla mi ……“ a doplní první předmět, který babička přivezla. Druhý hráč sedící v kruhu větu zopakuje a přidá další předmět, třetí hráč další apod. S mladšími dětmi je vhodné hrát hru v malém počtu (5-8 dětí). Zahajující větu je vhodné tématicky obměňovat např. „Vařila jsem polévku a dala do ní…“, „Venku je zima, tak si dnes obleču…“, „Jdu lesem a vidím…“ apod., aby se dětem při opakování hry nepletly předměty a pojmy ze hry předchozí. (Machková, 1992, s. 108)

20

Klubíčko Cíl hry: učit se verbálně vyjádřit pozitivní rysy kamaráda, upevňovat jména kamarádů (vhodné zařazovat na začátku školního roku), upevňovat kolektiv Pomůcky: dostatečně velké klubíčko vlny Popis hry: Děti sedí v kruhu na židličkách, učitelka dá jednomu dítěti do ruky klubíčko vlny a řekne, že je to klubíčko přátelství, které pošleme tomu, koho chceme potěšit . Dítě si chytí konec příze a klubíčko po zemi posílá kamarádovi, kterého předem nahlas určí a může říct, proč posílá klubíčko právě jemu (např. „Posílám klubíčko Janičce, protože si se mnou dnes hrála“ apod.), ale kdo nechce, nic dodávat nemusí, stačí říct jméno. Je také důležité, abychom na nikoho nezapomněli. Každé dítě si vlnu podrží a klubíčko posílá dál po zemi, takže nad úrovní země se tvoří spleť různě propletených nitek. Děti by si měly vlnu pevně držet, aby jim nevyklouzla. Když mají všichni v ruce vlnu, povídají si o tom, co z nitek vzniklo. Až si dostatečně sdělí své představy, začínají klubíčko zase smotávat zpátky. Začíná ten, který měl klubíčko poslední, nitka ho dovede ke kamarádovi, který mu klubíčko přátelství poslal, předá mu klubíčko, pohladí ho po tváři, poděkuje a jde se posadit na svou židličku. Pokračujeme, až je klubíčko celé smotané. Rizika : Hra trvá dost dlouho a je nutná jistá motorická vyzrálost dětí. Je dobré hrát ji s menší skupinou a s dětmi staršího předškolního věku. (Kolektiv autorů, 2011, s. 98-99) Řetězové vyprávění příběhu Cíl hry: schopnost koncentrace, udržet dějovou linii, rozšiřování slovní zásoby Pomůcky: obrázky pohádek znázorňující dějovou linii příběhu Popis hry: základem je navazování jednoho hráče na druhého ve vyprávění načaté pohádky, kterou mají hráči před sebou na obrázcích. Délka vyprávění je omezena u malých dětí pokynem učitelky, u starších dětí to může být časový limit, jedna věta apod. Stanoví se také pravidlo pro přebírání vyprávění např. vedle sedící hráč, na koho ukáže vedoucí hry, komu je poslán míček apod. (Machková, 1992, s. 113)

21

5.2 Tematický celek „My se čerta nebojíme“ Metodický přehled Základní

Cílem tematického celku je pomocí prvků dramatické výchovy připravit děti

charakteristika

na očekávanou i obávanou událost – příchod Mikuláše s čertem. Nabídnout jim možnost získat pozitivní zkušenost s postavou čerta. Uvědomit si důsledky svého jednání, vyznat se ve vlastních emocích a dokázat se vcítit do pocitů druhých a

učit se spolupracovat s ostatními. V celku jsou

zpracovány jednotlivé tematicky zaměřené činnosti. Kompetence

Sociální a personální -

dětským způsobem projevuje citlivost k druhým, rozpozná nevhodné chování

Komunikativní -

dokáže se vyjadřovat různými

a sdělovat své prožitky, pocity a nálady

prostředky

(řečovými,

výtvarnými,

hudebními,

dramatickými apod.) Dílčí vzdělávací cíle

Dítě a jeho tělo -

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

-

rozvoj fyzické i psychické zdatnosti

-

procvičovat koordinaci pohybů

-

rozvíjet rytmické cítění a dynamiku

Dítě a jeho psychika -

rozvíjet slovní vyjadřování a rozšiřovat slovní zásobu

-

uvědomit si co je žádoucí a nežádoucí chování

-

seznámit se s určitými druhy emocí

-

uvědomit si vlastní pocity a být schopen je vyjádřit a zvládat

-

rozvíjet pracovní paměť

-

rozvíjet představivost

Dítě a ten druhý -

uvědomovat si dobré kamarádské vztahy

-

vcítit se do pocitů druhých

Dítě a společnost -

vžít se do role postavy prostřednictvím dramatizace příběhu

-

dokázat se prosadit, ale i ustoupit

22

-

spolupracovat s druhými na společném díle

Dítě a svět - sledovat proměnu města v období blížícího se adventu

Přibližná délka

Přibližná délka realizace je 1 týden. Tematický celek zařazujeme v období

realizace,

před mikulášskou nadílkou, aby děti byly včas seznámené s tímto tématem.

doporučené období pro realizaci Věková

3 - 5 let

skupina Počet dětí

20 – 26 dětí

Jiné

Spolupráce s rodiči – na začátku tematického celku poprosíme rodiče, aby dětem připravili masku čerta

Nabídka

-

dramatické hry

činností

-

hudebně pohybové hry

-

zpěv

-

recitace

-

výtvarné a slovní vyjadřování

-

kognitivní činnosti

-

poslechové činnosti

-

námětové a pantomimické hry

-

hry v roli

Očekávané

-

zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou

výstupy

-

zacházet s běžnými předměty denní potřeby, drobnými nástroji,

orientaci

výtvarnými pomůckami a materiály -

samostatně se vyjadřovat

-

naučit se zpaměti krátké texty, naučit se zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu

-

sledovat a vyprávět příběh, popsat situaci podle obrázku

-

prožívat a dětským způsobem vyjadřovat co cítí

-

porozumět projevům vyjádření emocí a nálad

-

pochopit, že každý má ve společnosti své místo a svou roli

23

Pomůcky

-

domluvit se na společném řešení úkolů

-

dodržovat pravidla her

-

všímat si změn a dění v nejbližším okolí

Obrázek Mikuláše (příloha č. 1), báseň „Co víme o čertovi“ (příloha č. 2), výkresy formátu min. A2, pastelky, fixy, plakátové barvy, štětce, nůžky, krepový papír (červený a černý), lepidlo, zbytky látek (pytlovina), emocionální masky (příloha č. 3), ukázky modelových situací (příloha č. 4), píseň „Čertovské rejdování (příloha č. 5), barevné čtvrtky, lepenkový papír (červený a černý), kalhotová guma, čertovské převleky, lano, pohádka B. Němcové „Čerta a Káča“, ozvučná dřívka, promítačka na diapozitivy, známé pohádky na diapozitivech, těsto na perníčky, vykrajovátka na těsto, strachový pytel, CD přehrávač s tanečními písničkami, černá příze,

5.2.1 Mikuláš klepe na dveře – den první Povídání na téma Mikulášská nadílka Záměr: seznámit děti s tradicí, postavami, charakteristickými znaky postav, rozvíjet komunikační schopnosti, rozšiřovat slovní zásobu Pomůcky: obrázek Mikuláše viz Příloha č. 1 Organizace: kontaktní kruh Postup: Děti si společně s učitelkou sednou do kruhu a učitelka začíná vyprávět „Dnes si budeme povídat o jedné události, která nás už brzy čeká a to je mikulášská nadílka. Ví někdo z vás, co to znamená? Dáme dětem prostor k vyjádření svých zkušeností. Děti většinou vědí, že chodí Mikuláš a čert, pokud by tuto zkušenost neměly, učitelka podá vysvětlení „V podvečer 5. prosince začne chodit Mikuláš s čertem a budou rozdávat nadílku. Mikuláš je postava, která skutečně kdysi dávno žila, byl to moc hodný pán, který se staral o chudé, trpící lidi. Hladovým dával jídlo, komu byla zima ty oblékl, opuštěným lidem poskytl domov. Pro každého zkrátka dělal jen dobro. Když umřel, byl vyhlášen za světce a o jeho dobrých skutcích se mluví dodnes. Proto také Mikuláš rozdává dětem samé dobroty. Já vám ukážu, jak Mikuláš vypadá.“ Učitelka ukáže dětem obrázek typické postavy Mikuláše v červenobílém biskupském rouchu, s vysokou čepicí se dvěma špicemi tzv. mitru a s pastýřskou holí nahoře stočenou, která se nazývá berla a pokračuje „ Popište mi děti, jak Mikuláš vypadá.“ Učitelka dětem ukáže obrázek a upozorňuje na typické znaky, děti se podle obrázku snaží popsat

24

Mikuláše. „ Tak to máme Mikuláše a teď si povíme něco o čertovi. Čert je pohádková nebo také biblická postava a to znamená, že je to postava vymyšlená. Jeho úkolem je svádět lidi k neřestem, aby se dostali do pekla. Sám čert je taky pěkně zlobivý a když chodí s Mikulášem, dělá pořádný rámus, blekotá a chrastí řetězem a pro děti nemá nic dobrého, leda tak uhlí nebo shnilou bramboru. Já vám teď přečtu básničku, jak čert vypadá a zkusíme si ho podle ní společně nakreslit.“ Poslech básně Záměr: schopnost soustředění se na obsah čteného textu, rozšiřovat slovní zásobu, rozvíjet představivost Pomůcky: Báseň od Michala Černíka „Co víme o čertovi“ viz. Příloha č. 2 Organizace: kontaktní kruh Postup: Učitelka dětem přečte básničku. Po přečtení s dětmi shrne obsah a ještě jednou si zopakují typické znaky čerta. Kresba čerta Záměr: rozvíjet představivost, schopnost výtvarně vyjádřit své představy, spolupracovat s ostatními, dokázat se domluvit, dokázat ustoupit nebo se prosadit, Pomůcky: výkres (velikosti min. A2), pastelky, fixy, plakátové barvy, štětce, nůžky, pásky krepového papíru (červené a černé), lepidlo, zbytky látek (pytlovina) Organizace: skupinky u stolečku Postup : Rozdělíme děti do čtyř skupin, každá skupina je u svého stolečku, kde připravíme jeden výkres většího formátu (min. A2) a výtvarné pomůcky. Ještě jednou si zopakujeme, jak byl čert popisován v básničce a necháme děti samostatně tvořit. Je vhodné určit ve skupině vedoucího (nebo si ho děti samy zvolí), a ten bude rozdávat úkoly. Učitelka dohlíží na spolupráci a pokud vedoucí nezvládá svou funkci, pomůže mu s organizací a řízením skupiny. Výběr jména pro čerta Záměr: sluchově rozlišovat začáteční hlásky Pomůcky: papírový štítek, fixy Organizace: skupinky u stolečku Postup: Když děti dokončí kresbu čerta, s pomocí učitelky se ho pokusí pojmenovat. „Děti mě se zdá, že těm vašim čertíkům něco chybí, už to mám, oni nemají jméno. Slyšely jste už někdy nějaké čertovské jméno? V pohádkách mají čerti většinou prapodivná jména, jsou úplně jiná než jména člověčí. Člověk by si na nich mohl jazyk zlomit. Tak třeba Trepifajxl, Solfernus, Mufiles, Trapekles, Stepaltrof a podobně. Zkusíme ty vaše čerty 25

pojmenovat. Každý z vás mi řekne, kterým písmenem začíná jeho jméno a z těchto písmenek, pak složíme jméno vašeho čerta. Filípku, jakým písmenkem začíná tvoje jméno?“ Učitelka se zeptá každého dítěte zvlášť, kdo neví, poradí mu kamarád a zapíše písmena vedle sebe na papírový štítek a výsledek dětem přečte (učitelka se snaží předem skládat písmena tak, aby vzniklé jméno bylo alespoň trochu vyslovitelné, tzn.už při tvoření skupin vybere děti tak, aby alespoň jedno jméno ve skupině začínalo na samohlásku, např. Filip, Anna, Jana, Kamil, Radek - FAJKR apod.). Společné výtvory vystavíme v šatně a ukážeme rodičům.

5.2.2 Někdy jsme hodní a jindy zlobíme Povídání o emocích Záměr: uvědomit si žádoucí a nežádoucí chování, dokázat vyjádřit své emoce, snažit se rozpoznat pocity druhých lidí Organizace: kontaktní kruh Postup: „Včera jsme si povídali o Mikuláši a čertech. O tom, že nám přinesou nadílku. Řekli jsme si, že Mikuláš nosí dobroty a čert uhlí a shnilé brambory. A co myslíte, které děti dostanou nadílku od Mikuláše, a které od čerta? Hodné děti dostanou dobroty a zlobivé uhlí. No jo, ale já moc nerozumím tomu, co znamená být hodný a být zlobivý. Jak se chováte a co děláte, když jste hodní a co děláte když zlobíte? Pokusíme se společně s dětmi definovat tyto dva pojmy, tak jak je znají z domova a potom pomocí pravidel nastavených v mateřské škole. Například zlobím když: rozbíjím hračky, ubližuji kamarádům (sourozencům), říkám škaredá slovíčka, dělám nepořádek, neposlechnu maminku (p.učitelku), když mi zakáže nebezpečné věci, „patlám“ se v jídle, běhám po třídě, křičím, skáču druhým do řeči apod.. Jsem hodný když: si uklízím hračky, zpívám si, maluji si, prohlížím si knížky, pomáhám kamarádovi (mamince, p.učitelce), hraji si. „Teď se zamyslete a řekněte mi, jak se chovají ostatní, když právě zlobíte. Co dělá maminka nebo tatínek, p. učitelka, sourozenci, kamarádi když zlobíte? Jak se u toho tváří? Poznáte druhým na tváři, když se na vás zlobí, když mají vztek nebo když se třeba bojí. A co ostatní dělají, když jste hodní?Jak se tváří? Pojďte si to předvést. Jednoduché pantomimické improvizace Záměr: vyjadřovat beze slov své pocity, poznávat pocity druhých, učit se zvládat vystupovat před publikem Pomůcky: emocionální masky představující smutek, radost, strach a vztek (viz. Příloha č.3) Organizace: sed v kruhu na koberci

26

Postup: Učitelka ukáže dětem čtyři masky vyjadřující různé emoce, masky si dobře prohlédnou a každé dítě si vyzkouší všechny výrazy obličejů. Učitelka dětem názorně předvede ke každé masce výraz obličeje včetně celkového držení těla. Děti potom jednotlivě předvádí emoce podle obrázku, který si vyberou. Ostatní neví, který obrázek si vybral a podle jeho pantomimického projevu hádají, jaký pocit předvádí. Popis modelových situací podle obrázků Záměr: popsat modelovou situaci a přiřadit jí určitou emoci, tvoření dvojic Organizace: sed v kruhu na zemi Pomůcky: emocionální masky (Příloha č. 3), ukázka modelových situací - strach, vztek, smutek, radost (Příloha č. 4) Postup: Děti sedí v kruhu, doprostřed kruhu učitelka umístí 4 emocionální obrázky a 4 obrázky modelových situací. Modelové situace se děti nejdříve pokusí popsat a potom tvoří dvojice s emocionálními maskami (jaká modelová situace odpovídá jaké emocionální masce). Nácvik písně „Čertovské rejdování“ s pohybovým doprovodem Záměr: koordinace pohybu, rozvíjet rytmické cítění Pomůcky: Notový zápis viz. Příloha č. 5 Organizace: stoj ve dvojicích v prostoru herny Postup: Nejprve děti píseň naučíme zpívat a potom přidáme pohybovou složku. Když se čerti ženily

(děti stojí ve dvojici proti sobě, drží se za obě ruce

bylo právě teplo,

a otáčí se)

tancovali rejdovák,

(zastaví se a tahají se za ruce střídavě pravá a levá ruka)

až jim z šosů teklo. Ten nejstarší lucifer, (děti se pustí a skáčou střídavě z jedné nohy na druhou, jako kozel skákal,

rukama ukazují rohy na hlavě)

až se kopnul do palce (posadí se na zem a drží si palec u nohy) a pak v koutě plakal. (schovají tvář v dlaních)

5.2.3 Čerti jsou i hloupí Čertí honička Záměr: rozvíjet matematické představy, prostorová orientace, dodržovat pravidel Pomůcky: čertovské čepičky nebo rohy, ocásek, lano (gymnastický kruh) Organizace: skupinová v prostoru herny

27

Postup: Na kraji třídy vyznačíme pomocí lana kruh (položíme gymnastický kruh) jako peklo. Dvě děti – čertíci běhají mezi ostatními dětmi za doprovodu písničky, kterou učitelka hraje na klavír (Příloha č.6). Když učitelka dohraje písničku, křikne na čertíky, jaký počet dušiček mají pochytat. Čertíci chytí určený počet „dušiček“- dětí a postupně je odvádí do kruhu pekla. Z pekla chycené dušičky nesmí odejít. Pokud čertíci pochytali určený počet dušiček, řeknou učitelce „Dušičky jsou v pekle“. Učitelka reaguje přerušením hry a všichni společně nahlas počítají dušičky a kontrolují tak splnění úkolu. Pokud se čertíci zmýlili, děti společně s učitelkou vše napraví (buď pošlou další dušičky do pekla nebo z něj). Potom se děti z pekla vrátí zpět do prostoru herny, změní se role čertíků a hra se několikrát opakuje. (Marcinko, 2005, s. 30) Poslech klasické pohádky Čert a Káča Záměr : seznámení s klasickou českou pohádkou, koncentrace Pomůcky : kniha pohádek Boženy Němcové s pohádkou Čert a Káča nebo její přepis Organizace : děti se posadí na koberec, mohou si vzít polštářky a lehnout si Postup : Učitelka přečte dětem klasickou lidovou pohádku Boženy Němcové Čert a Káča. Po přečtení s dětmi rozebere jejich dojmy a navrhne, že by si mohly pohádku zahrát. Dramatizace veršované pohádky Čert a Káča od Michala Černíka Záměr : seznámit se s pravidly chování v divadle, respektovat charakteristiku role, scénická dramatizace veršovaného příběhu Organizace : děti - diváci sedí na lavičce nebo židličkách čelem ke scéně s herci Pomůcky : kostýmy dle charakteru postav, židlička jako trůn pro Lucifera, kulisy dle uvážení Postavy : hloupý čert, Káča, Lucifer, 4-6 čertů, 2 páry tanečníků Postup : Rozdělíme dětem role, kdo nemá roli ve hře, bude hrát roli diváka. Upozorníme děti na to, jak se mají diváci v divadle chovat. „V divadle si děti nepovídáme, nepobíháme, a když představení skončí, odměníme herce potleskem“. Učitelka představuje vypravěče. Když se děti báseň naučí, může být vypravěč někdo z nich. Vypravěč :

Byla Káča na veselce, tancovat s ní nikdo nechce.

Tanečníci :

Drží se v páru za obě ruce, otáčí se do kola a posměšně si ukazují na Káču.

Káča : Stojí s nazlobeným výrazem, ruce složené na prsou. Vypravěč :

Káča řekla:

Káča : Dupne vztekle nohou „Sakramente, chci tancovat třeba s čertem!“ Hloupý čert : Přiskočí ke Káči, popadne ji kolem pasu a začnou se točit. Káča : Chytí čerta kolem krku. Vypravěč :

Jen to řekla, čert tam stál, hned s ní v kole tancoval. 28

Chytla se ho kolem krku. Káča: zakřičí „Nepustím tě ty můj kluku!“ a vleze čertovi na záda. Hl. čert:

oběhne s Káčou kolečko

Tanečníci:

odejdou ze scény

Čerti: přiběhnou na scénu a polehají si na zem, povalují se Lucifer:

Přijde a posadí se na trůn.

Vypravěč:

Čert s ní letěl do pekla. Káča se však nelekla

Káča: sleze čertovi ze zad, popadne pometlo a hrozí s ním čertům „I vy jedna chásko líná, všude je tu prach a špína. Hybaj, hybaj do práce, se mnou není legrace.“ Čerti: ustrašeně se schovávají za Lucifera Vypravěč:

Lucifer jen houkl vztekle.

Lucifer:

Tuhle holku nechci v pekle!

Káča: vleze čertovi na záda Čerti i s Luciferem odejdou ze scény Vypravěč:

A tak s Káčou na hřbetě, čert se vláčí po světě. Od vsi ke vsi, potom k městu. Kdo chce Káču za nevěstu?

Hl. čert:

chodí s Káčou dokola, pak ji nechá na kraji scény a našlapuje tiše uprostřed scény dokola

Tanečníci:

přijdou na scénu a stojí za čertem

Vypravěč:

Co dál bylo? Teď už víme, my se čerta nebojíme. Jenom křiknem:

Tanečníci:

Káča je tu! Křiknou na našlapujícího čerta

Hl. čert:

Polekaně utíká.

Vypravěč:

A čert zmizí v cukuletu.

Hru zahrajeme několikrát dokola a role si děti vymění. Kdo byl divák, bude herec a obráceně. Nacvičenou scénku můžeme zařadit do mikulášské nebo vánoční besídky pro rodiče.

5.2.4 Jak se baví malí čerti Rytmizace čertovské básničky Záměr: vnímat rytmus, zapamatovat si báseň, dramatizace básně Pomůcky: dřevěná ozvučná dřívka

29

Postup: „Víte děti co se učí malí čertíci ve školce? Především zlobit, ale taky si moc rádi zpívají a říkají básničky. Jednu se naučíme i my.“ Učitelka rozdá každému dítěti ozvučná dřívka. Nejdříve se všichni posadí do kruhu a učitelka jim přednese básničku, vyťukává rytmus ozvučnými dřívky. Potom děti opakují báseň po učitelce a snaží se vyťukávat rytmus básně. Když si děti zapamatují slova básně, přidají pohybové prvky podle ukázky učitelky. Bum, bum, ratata

děti dřepí a vyťukávají rytmus dřívky do podlahy

čerti buší na vrata. Bumtarata, bumtarata,

stoupnou si a vyťukávají rytmus dřívkama o sebe

na ta vrata, natotata. Čmárají na ně, čmárají více, velkými pohyby paží „čmárají“ dřívkem před sebou načmárali čmáranice. Cupy, dupy, cupity,

střídají chůzi po špičkách s podupy v rytmu

Zadupali kopyty.

silně zadupají v rytmu a zakřičí jako čerti: blll, blll.

Řetězové vyprávění pomocí promítání obrázků Záměr: rozvíjet slovní vyjadřování, soustředit se na příběh a být schopen sledovat linii příběhu, oživit kouzlo dnes již opomíjené činnosti - promítání diapozitivů Pomůcky: promítačka na diapozitivy, známé pohádky na diapozitivech Postup:

„Zkuste si děti představit, jak to asi vypadá v pekle.“ Dáme dětem prostor

pro vyjádření svých představ a pokusíme se je shrnout a popřípadě doplnit. „Takže v pekle je smrad, tma, ale taky teploučko. A co asi čerti pořád dělají? Povalují se, podřimují, dělají čertoviny a když už se někdy nudí, povídají si pohádky nebo různé příběhy, tak jako my lidé. Televizi nemají, ta se do pekla ještě nedostala, ale kdysi dávna jeden čert vyměnil hříšnou duši jednoho člověka za promítačku. Moc se mu totiž líbila. Ví někdo z vás co je to promítačka, máte ji doma? Promítačka je takový přístroj se světýlkem a zvětšovacím sklíčkem, do kterého se dávají takové malinkaté obrázky a promítačka z nich dělá obrázky větší a ukazuje je na stěně. Aby šly ty obrázky dobře vidět, musí být ale tma a to v pekle mají, proto si také promítají hodně často. Promítačka ale neumí mluvit. Proto si čerti musí k promítaným obrázkům vyprávět příběh sami.“ Učitelka ukáže dětem promítáčku, nechá ji dětem osahat, ukáže jim i diapozitivy. Předem si musí promyslet, kde promítání uskuteční a vše si s předstihem připravit. Usadí děti před promítačku a začne promítat pohádku. Volí takovou, kterou děti dobře znají a hned při prvním snímku jsou schopné ji určit. Určí dítě, které vyprávění zahájí a při výměně obrázku se vymění i vypravěč.

30

5.2.5 Čertí svatba Výzdoba třídy a příprava pohoštění, příprava kostýmů Záměr:

rozvíjet matematické představy (střídání barev), rozvoj tvořivosti, zacházet

s nůžkami, Pomůcky: červený a černý krepový papír, barevné papíry (červené a černé), perníčky nebo cukroví, které si děti připravily, různé pochoutky (pop-corn, křížaly, nakrájené ovoce a zelenina), razničky na papír, lepidlo, kostýmy čertů Organizace: ve skupinkách u stolečku Postup: Děti si hned ráno oblečou kostýmy připravené od rodičů. Kdo nemá, učitelka pomůže pomocí ve škole vyrobených rohů a ocásků a obličejových barviček děti namaskovat. Červený a černý krepový papír nastříháme na pásky asi 3cm široké. Děti si z nich odstřihují kusy asi po 10cm a slepují z nich řetěz, střídají při tom černou a červenou barvu. Pomocí razniček a nůžek si děti vyrobí z papírových barevných čtvrtek prostírání na čertovský stůl. Prostřou čertovskou hostinu, využijí k tomu vyrobené čertovské prostírání a krepovými řetězy vyzdobí třídu. Cesta černým lesem Záměr: cvičit vzájemnou důvěru, spolupráce Pomůcky: šátek na oči, svíčka, různé překážky Organizace: ve dvojicích v prostoru herny prochází překážkovou dráhu Postup: „Dnes je v pekle velká událost, veliká sláva – čertí svatba. V pekle se dnes žení všichni čerti. Chcete jít na tu svatbu? Cesta do pekla je ale velice náročná. Nejdřív musíme projít černým lesem. Představte si, že v černém lese je taková tma, že nevidíte ani na krok. Naštěstí má jeden z vás svíčku a vidí na cestu, druhý ale svíčku nemá a nic nevidí a tak se nechá za ruku vést od kamaráda.“ Jednomu dítěti z dvojice zavážeme oči, druhému dítěti – průvodci pro názornost dáme do ruky nezapálenou svíčku. Děti se chytí za ruce. Průvodce vede dítě se zavázanýma očima přes třídu. Do cesty postavíme překážky, na které musí průvodce upozornit (u malých dětí volíme jen nízké překážky jako např. natažené lano, matrace). Když dojdou na konec třídy, vymění si role a jdou zase zpět. Cesta čertovským tunelem Záměr: překonat strach, pomoc kamarádovi Pomůcky: strachový pytel Organizace: skupinová v prostoru herny

31

Postup: „A teď už jsme se děti dostali k samotné bráně pekelné. Stačí prolézt tímto čertovským tunelem a jsme v pekle. Každý z vás musí prolézt tímto pytlem, ale to ještě není všechno, cestou si musí každý najít čertí ocásek, abyste mezi čertíky pěkně zapadly.“ Učitelka vloží vždy před tím, než dítě vleze do pytle ocásek dovnitř. Děti vlezou do pytle a když najdou ocásek vylezou ven. Děti které se bojí mohou lézt s kamarádem nebo s paní učitelkou. Děti si po prolezení pytlem nasadí ocásky. Čertí jména Záměr: zopakovat slyšená slova, vědomě si zapamatovat informaci Pomůcky: kartičky se jmény všech dětí psané pozpátku Organizace: skupinová na koberci Postup: „ Tak teď už jsme dočista v pekle, ale ještě něco nám schází, čertí jména. Jaká jména mají čerti? Už jsme si říkali, že jsou taková popletená a nesrozumitelná. Víte co, dáme si teď taková čertí jména a abychom je nemuseli dlouho vymýšlet, bude mít každý své vlastní jméno, ale celé obrácené. Protože vy ještě neumíte číst, a pozpátku už vůbec ne, tak já vám řeknu, jak vaše jméno zní obráceně.“ Učitelka si dopředu připraví kartičky se jmény dětí psané pozpátku, každé jméno přečte, dítě je nahlas zopakuje a potom toto jméno řeknou všechny děti společně. Čertovský svatební taneček Záměr: koordinace pohybu podle písně, prohlubovat pocit sounáležitosti Pomůcky: žádné Organizace: děti stojí v kruhu v prostoru herny, uprostřed je jeden či více párů Popis: „A teď už začne opravdové svatební veselí, zatančíme si naši známou písničku Když se čerti ženili. Uděláme velký kruh a uprostřed bude tančit ženich s nevěstou taneček, tak jak jsme se ho naučili.“ Děti se drží za ruce v kruhu a chodí dokola. Uprostřed kruhu jsou dvě děti (může být víc párů podle velikosti kruhu), které tančí na píseň „Čertovské rejdování“ dle Přílohy č. 5, všichni zpívají. V roli ženicha a nevěsty se děti několikrát vystřídají. Ostatní děti pochodují v kruhu kolem nich. Kdo se schoval pod dekou Záměr: cvičit postřeh, identifikace Pomůcky: deka, CD přehrávač Organizace: skupinová v prostoru herny Popis: Děti tančí při hudbě, na znamení - vypnutí hudby, si všechny děti dřepnou „na bobek“, zavřou oči a obličej schovají do dlaní. Učitelka přikryje jedno dítě dekou a vyzve ostatní, aby šli hádat kdo je pod dekou. „Děti, který čertík se nám schoval pod deku? Je to Filípek? 32

Pamatujete si ještě jeho čertovské jméno? Je to Kepílif.“ Jakmile děti uhodnou kdo je pod dekou, učitelka pustí hudbu a hra se opakuje. Když se děti vydovádí, zasednou k čertovské hostině, kterou si samy připravily.

5.2.6 Doprovodné činnosti Pečení čertích dobrot Záměr: prožitkové učení, rozvíjení jemné motoriky, tvořivost a představivost, osvojit si praktické dovednosti Pomůcky: perníkové těsto, vykrajovátka s mikulášskou tématikou, plech na pečení, mouku na podsypání, cukrová poleva na zdobení Organizace: ve skupinkách u stolečku Popis: Děti rozválí plát těsta a pomocí vykrajovátek tvoří čerty a Mmikuláše, které pak dávají na pečící plech. Po upečení zdobí perníčky dle fantazie cukrovou polevou. Výtvarné činnosti – výroba čertích rohů a ocasu Záměr: rozvíjet jemnou motoriky, zapojit děti do výroby kostýmů – ocenit vlastní práci, pletení copu Pomůcky: černá příze, vlnkovaná lepenka černá a červená, tvrdý barevný papír stejné barvy, kloboučnická gumička, kalhotová guma (šířka cca 5mm), sešívačka na papír Popis: Z černé příze vyrobíme splétáním do copu ocásek, na který pak přichytíme kalhotovou gumu a tu ovážeme dítěti kolem pasu, ocáskem dozadu. Z černé nebo červené lepenky si děti vystřihnou pásek asi 4cm široký a 45cm dlouhý čelenku. Z tvrdého papíru kontrastní barvy si vystřihnou dva rohy a přilepí na čelenku z lepenky. Na oba konce lepenky dětem pomůžeme pomocí sešívačky připevnit kloboučnickou gumičku tak, aby čelenka odpovídala obvodu hlavy dítěte. Pracovní listy Pracovní list č. 1 viz Příloha č. 7 – omalovánky s mikulášskou tematikou Pracovní list č. 2 viz Příloha č. 8 – procvičování zrakového vnímání, pozornosti, paměti a prostorové orientace Pracovní list č. 3 viz Příloha č. 9 – procvičování jemné motoriky Pracovní list č. 4 viz Příloha č. 10 – procvičování jemné motoriky a zrakového vnímání

33

6 Vyhodnocení průzkumu 6.1 Cíl průzkumné části Cílem průzkumné části bakalářské práce je prostřednictvím realizace tematického celku v několika mateřských školách ověřit úspěšnost celku a na základě dotazníku vyhodnotit a zachytit názory učitelů, kteří se průzkumu zúčastnili.

6.2 Specifikace cílové skupiny průzkumu Cílovou skupinou průzkumu jsou učitelky mateřských škol, které byly požádány o spolupráci při realizaci tematického celku „My se čerta nebojíme“. Celek byl realizován v deseti třídách šesti mateřských škol v regionu Břeclavska. Jednalo se jak o městské mateřské školy, tak o školy vesnické.

6.3 Metodologie Pro potřebu bakalářské práce je vhodná metoda dotazníku. Dotazník je nestandardizovaný, vyhotovený autorkou speciálně pro účely této bakalářské práce (viz. Příloha č. 11)

6.4 Stanovení problému Problém: Osvědčil se zpracovaný tematický celek s prvky dramatické výchovy v praxi? Výběr cílové skupiny: Učitelky běžných mateřských škol ochotné spolupracovat při prověřování zpracovaného tematického celku v praxi. Předpoklad: Tematický celek je zaměřen na uplatňování prvků dramatické výchovy v MŠ, pomáhá naplňovat stanovené kompetence, je využitelný při práci učitelek mateřských škol v souladu s jejich školním vzdělávacím programem nezávisle na délce jejich praxe a je vhodný pro určenou věkovou skupinu dětí.

6.5 Vyhodnocení dotazníku a vyvození závěrů Otázka č. 1: Vyhovoval vám tematický celek z hlediska věkového složení třídy? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

4

Částečně vyhovoval

6

Nevyhovoval

0

Tabulka č. 1 34

Komentář Tematický celek z hlediska věkového složení zcela vyhovoval čtyřem učitelkám z celkového počtu deset. Ostatní učitelky přizpůsobovaly aktivity věkovému složení své třídy. Tři učitelky považovaly tematický celek vhodnější spíše pro starší děti, tři učitelky naopak uvedly, že musely náročnost činností starším dětem přizpůsobovat.

Otázka č. 2: Bylo v tematickém celku obsaženo dostatek činností s prvky dramatické výchovy? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

8

Částečně vyhovoval 2 Nevyhovoval

0

Tabulka č. 2

Komentář Osm učitelek z deseti uvedlo, že tematický celek obsahoval dostatečné množství činností s prvky dramatické výchovy. Ve dvou případech učitelky považovaly množství dramatických činností za částečně vyhovující. Jako důvod uvedly málo říkanek a divadelních prvků.

Otázka č. 3: Odpovídal tematický celek časovému rozvržení? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

5

Částečně vyhovoval

5

Nevyhovoval

0

Tabulka č. 3

Komentář Z pohledu časového rozvržení hodnotilo tematický celek pět učitelek jako zcela vyhovující. Pět učitelek by potřebovalo více času na realizaci.

35

Otázka č. 4: Vyhovovalo dětem téma celku, zaujalo je? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

9

Částečně vyhovoval

1

Nevyhovoval

0

Tabulka č. 4

Komentář Téma celku vyhovovalo podle učitelek dětem v devíti třídách z deseti. Jedna učitelka uvedla, že se malé děti u některých aktivit bály.

Otázka č. 5: Vyhovovalo téma celku vašemu Školnímu vzdělávacímu programu? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

10

Částečně vyhovoval

0

Nevyhovoval

0

Tabulka č. 5 Komentář Z hlediska Školního vzdělávacího programu vyhovoval tematický celek všem deseti učitelkám.

Otázka č. 6: Byly naplňovány stanovené kompetence? Škála Celkem Ano

10

Ne

0

Tabulka č. 6 Komentář Podle všech učitelek byly prostřednictvím tematického celku naplňovány všechny stanovené kompetence.

36

Otázka č. 7: Jak hodnotíte tematický celek komplexně? Škála

Celkem

Zcela vyhovoval

7

Částečně vyhovoval

3

Nevyhovoval

0

Tabulka č. 7

Komentář Sedmi učitelkám z deseti tematický celek zcela vyhovoval. Třem učitelkám celek vyhovoval částečně, protože přizpůsobovaly činnosti věku dětí. Z toho lze vyvodit, že tyto učitelky braly náročnost předkládaných aktivit vzhledem k věku dětí za prioritní ukazatel. Otázka č. 8: Složení třídy Složení

Celkem

Homogenní

3

Heterogenní

7

Tabulka č. 8

Komentář Sedm z deseti tříd bylo heterogenních, tři homogenní. Homogenní třídy: 2x projekt zcela vyhovoval, 1x vyhovoval částečně Heterogenní třídy: 5x projekt zcela vyhovoval, 2x vyhovoval částečně Podle výsledků průzkumu nemá složení třídy na hodnocení projektu vliv, ale uvedená data u otázek č. 8 a 9 nekorespondují. Z toho vyplývá, že učitelky patrně neporozuměly termínům „homogenní x heterogenní“ v této otázce.

Otázka č. 9: Věkové složení třídy Škála /dotazník č. 1

2 3 4

3 – 4 roky

x

5 6 7 8 9 x x

4 – 5 let x 3-5

1 x

4-6

Tabulka č. 9

37

Celkem 3

x

5 – 6 let Jiné

10

2 2-5 3-6

4

Komentář Z dostupných výsledků průzkumu nelze jednoznačně určit, pro kterou věkovou skupinu je tento tematický celek nejvhodnější.

Otázka č. 10: Délka praxe učitelky Škála

Celkem

0 – 3 roky

3

4 – 15 let

2

Více než 15 let

5

Tabulka č. 10 Komentář Z průzkumu vyplývá, že do realizace tematického celku se zapojily učitelky s různou délkou praxe, a že každé z nich projekt alespoň částečně vyhovoval. Ze statistického hlediska nelze tento bod hodnotit, vzhledem k nízkému počtu respondentů.

6.6 Shrnutí výsledků průzkumu Cílem našeho průzkumu bylo ověření praktického uplatnění tematického celku a zpětná vazba od pedagogů. Z výsledku šetření můžeme udělat následující závěry. Celkově lze tento tematický celek považovat za úspěšný a realizovatelný v praxi. Většina učitelek našla v tematickém celku dostatečné množství aktivit uplatňujících prvky dramatické výchovy. Některé učitelky mezi činnostmi postrádaly dostatek říkadel a divadelních prvků. Dramatická výchova není jen o „hraní divadla“ a přednesu básniček, tyto činnosti jsou v tematickém celku zařazeny vedle dalších aktivit obsahujících prvky dramatické výchovy, proto neshledáváme důvod na složení činností v projektu něco měnit.

Jednoznačně se učitelky shodly

na naplňování stanovených kompetencí. Lze tedy konstatovat, že aktivity směřované k naplňování těchto kompetencí byly vhodně zvoleny. Stejnou shodu ve výsledném hodnocení jsme zaznamenali i v otázce na provázanost tématu se Školním vzdělávacím programem. Co se týče doporučené věkové skupiny pro realizaci tematického celku, nelze jednoznačně z průzkumu vyhodnotit, pro kterou skupinu je celek nejvhodnější. Z celkového hodnocení uvedly tři učitelky z deseti, že náročnost činností musely přizpůsobovat věku dětí a proto hodnotily tematický celek jako částečně vyhovující. Tyto učitelky hodnotily celek z pohledu náročnosti aktivit. Zbývajícímu počtu učitelek tematický celek zcela vyhovoval, přestože některé z nich také uvedly, že náročnost aktivit upravovaly dle potřeb dětí. Z toho

38

můžeme vyvodit závěr, že v případě potřeby je nutné upravit náročnost činností, vzhledem k individuálním potřebám dětí a jejich vývojovým zvláštnostem.

39

Závěr Mateřské školy mají díky Rámcovému vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání široký prostor pro aplikaci vlastních metod při naplňování edukačních cílů. Do mateřských škol pronikají výchovné vzdělávací postupy, které jsou efektivní, nabízejí alternativní řešení a ctí jedinečnou osobnost dítěte předškolního věku. Jednou z těchto metod může být i dramatická výchova, která upřednostňuje získávání vědomostí, dovedností a postojů na základě vlastní zkušenosti oproti předávání hotových poznatků. Oblastí zájmu této bakalářské práce byla dramatická výchova v předškolním vzdělávání. Tematicky se práce zaměřila na využití prvků dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřských školách. Důvodem výběru tohoto tématu byl zájem o uplatňování dramatické výchovy v práci s dětmi předškolního věku.

Předmětem práce je snaha

o uvědomění si širokých možností dramatické výchovy a praktické zařazení jejich prvků do předškolního vzdělávání. Záměrem a cílem práce je pak využitelnost dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřských školách,

rozšíření jejich zásobníku dramatických her,

zařazení prvků dramatické výchovy do tematického celku a jeho prověření v praxi. Bakalářská práce vychází z dosavadních poznatků v oblasti dramatické výchovy, vývojové

psychologie a platných kurikulárních dokumentů. Všechny tyto oblasti jsou

zmíněny v teoretické části, na kterou navazuje část praktická. Ta je zaměřena na tvorbu tematického celku, který se snaží využívat prvky dramatické výchovy při naplňování stanovených kompetencí a to ve všech vzdělávacích oblastech, které jsou

ukotveny

v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Pro prověřování tematického celku v praxi bylo získáno několik pedagogů. Spolupráce s nimi pak byla základem k posouzení využitelnosti tohoto tematického celku při jejich práci. Výsledkem této bakalářské práce je tedy praxí prověřený tematický celek zařazený do předvánočního období, který se zaměřuje na využití prvků dramatické výchovy v mateřských školách. Nabízí ucelený přehled činností včetně záměrů, organizace a postupů práce. Bakalářská práce může být výchozím materiálem pro učitele v mateřských školách při tvorbě třídních vzdělávacích programů a ukázkou možností širokého uplatnění dramatické výchovy.

40

Seznam použitých zkratek RVP PV

- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

DV

- Dramatická výchova

MŠMT

- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

41

Seznam pramenů a literatury BLÁHOVÁ, Krista. Uvedení do systému školní dramatiky: dramatická výchova pro učitele obecné, základní a národní školy. Praha: IPOS, 1996. ISBN 80-7068-070-9. ČERNÍK, Michal. Paci, paci, pacičky pro kluky a holčičky. Rozšířené a upravené vydání. Praha: BMSS-Start, 2010. ISBN 978-80-86140-65-0. FRANCÍREK, František. Bakalářská práce: Co, jak a proč připravit, zpracovat, napsat a zhodnotit (obhájit). 2. vydání. Praha: Ingenio et Arti s.r.o., 2013. ISBN 978-80-905287-2-7 FUKANOVÁ, Jaroslava a Miroslava GERŽOVÁ, Pracovní sešit : Jak předcházet vývojovým poruchám učení. Vydání první, Brno: MC nakladatelství, 2010. ISSN neuvedeno. FUKANOVÁ, Jaroslava a Miroslava GERŽOVÁ. Pracovní sešit 5: Dítě a společnost. Vydání první, Brno: MC nakladatelství, 2008. ISSN neuvedeno. JENČKOVÁ, Eva. Hudební žerty s Mikulášem a čerty 1. díl. Vydání první. Hradec Králové: TANDEM, 2003. ISBN 80-903115-0-4. JENČKOVÁ, Eva. Hudební žerty s Mikulášem a čerty 2. díl. Vydání první. Hradec Králové: TANDEM, 2003. ISBN80-903115-1-2. KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Hry v mateřské škole v teorii a praxi. Vydání první. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s., 2001. ISBN 80-247-0852-3 KOLEKTIV AUTORŮ. Činnosti v předškolním vzdělávání: Metodické návody k činnostem v jednotlivých oblastech rozvoje dítěte. Praha : RAABE, 2011. ISSN 1804-5146 KOLEKTIV AUTORŮ. RAAdce předškolního vzdělávání pro celý rok. Praha: RAABE, 2008. ISSN 1802-8179 KOŤÁTKOVÁ, Soňa et al. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Vydání první. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-756-9 MACKOVÁ, Silva. Dramatická výchova ve škole. Vydání první. Brno: DIFA JAMU, 1995. ISBN 80-85429-16-0 MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova. 2. vydání. Praha: AMU, 2007. ISBN 978-80-7331-089-9 MACHKOVÁ, Eva. Metodika dramatické výchovy. Zásobník dramatických her a improvizací. 7.rozšířené vydání. Praha – Ústí nad Orlicí: ARTAMA, 1992. ISBN 80-7068-041-5 MARCINKO, Leona. Strašidla a pohádkové bytosti. Vydání první. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-822-8 PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky. 3. aktualizované vydání. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-567-7 42

PŘIKRYLOVÁ, Gabriela a Milada Přikrylová. Hrajeme si: Témata na celý rok. Kroměříž: Vydavatelská činnost neperiodických publikací, 2002. ISBN neuvedeno Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Dotisk prvního vydání. Praha: VÚP, 2006. ISBN 80-87000-00-5 ŠVEJDOVÁ, Hanka. Dobrý učitel nezneužívá děti k naplnění svých ambic. Informatorium. Praha: Portál, leden 2013, XX. ročník, 2. číslo, 31 s. ISSN 1210-7506 ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka et al. Přehled vývojové psychologie. 2.vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2141-4 VÁGNEROVÁ, Marie et al. Vývojová psychologie. Vydání první. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0 VALENTA, Josef., Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha: ISV, [1994]. ISBN 80-85866-06-4

43

Přílohy

Děti při malování čerta

Děti s emocionálními maskami

Děti při poslechu pohádky

Děti při promítání pohádek

Děti při cestě „černým lesem“

Děti při čertovské hostině

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Maska – radost

Maska - strach

Maska - vztek

Maska - smutek

Příloha č. 4

Modelová situace – vztek

Modelová situace – strach

Modelová situace – smutek

Modelová situace – radost

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Doprovodná písnička k čertí honičce

Příloha č. 7

Pracovní list č. 1

Příloha č. 8

Pracovní list č. 2

Příloha č. 9

Pracovní list č. 3

Příloha č. 10

Pracovní list č. 4

Příloha č. 11

Vážené kolegyně, jmenuji se Zdeňka Kadlecová a studuji 3. ročník oboru Učitelství pro mateřské školy na PdF UP v Olomouci. V rámci zpracování své bakalářské práce si Vám dovoluji předložit k realizace tematický celek „My se čerta nebojíme“ a zároveň poprosit o zpětnou vazbu formou vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze pro účely mé bakalářské práce. 1. Vyhovoval vám tematický celek z hlediska věkového složení třídy?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

2. Bylo v tematickém celku obsaženo dostatek činností s prvky dramatické výchovy?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

3. Odpovídal tematický celek časovému rozvržení?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

4. Vyhovovalo dětem téma celku, zaujalo je?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

5. Vyhovoval tematický celek vašemu Školnímu vzdělávacímu programu?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

6. Byly naplňovány stanovené kompetence?

○ ○

ano ne

7. Jak hodnotíte tematický celek komplexně?

○ ○ ○ ○

zcela vyhovoval částečně vyhovoval nevyhovoval proč ____________________________________________________

8. Složení třídy.

○ ○

homogenní heterogenní

9. Věkové složení třídy

○ ○ ○ ○

3 – 4 roky 4 – 5 let 5 – 6 let jiné ____________________________________________________

10. Délka praxe učitelky.

○ ○ ○

0 – 3 roky 4 – 15 let více než 15 let

Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku. Pokud budete mít zájem, ráda Vás s výsledky výzkumu seznámím.

ANOTACE Jméno a příjmení:

Zdeňka Kadlecová

Katedra:

Katedra primární a preprimární pedagogiky

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Vavrdová, Ph.D.

Rok obhajoby:

20013

Název práce:

Využití prvků dramatické výchovy v práci pedagogů v mateřské škole

Název v angličtině:

Using the element of drama in the work of teachers in the nursery school

Anotace práce:

Práce je zaměřená na využití prvků dramatické výchovy při práci pedagogů v mateřské škole. Teoretická část popisuje dramatickou výchovu a její procesy, charakteristiku dítěte předškolního věku a kurikulum v předškolním vzdělávání. Praktická část obsahuje sborník dramatických her, zpracovaný tématický celek nazvaný „My se čerta nebojíme“ a průzkum využití tohoto tématického celku v praxi. mateřská škola, předškolní věk, dramatická výchova, tématický celek, kurikulum, čert

Klíčová slova: Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině:

The work is focused on the use of elements of drama education for teachers working in kindergarten. The theoretical part describes the drama and its processes, characteristics of a preschool age child and curriculum in preschool education. The practical part contains a collection of dramatic plays, project called "We are not afraid of the devil" and explores the use of this project in practice. nursery school, preschool age, drama education, project, curriculum, devil

Přílohy vázané v práci:

34 stran 11 číslovaných příloh (pracovní listy, notové záznamy, texty) Nečíslované přílohy – 6 fotografií

Rozsah práce:

43 stran

Jazyk práce:

Český jazyk