Bakalářská práce. Poslání azylových domů pro matky s dětmi v rámci integrace do společnosti

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Bakalářská práce Zuzana Nováková

Poslání azylových domů pro matky s dětmi v rámci integrace do společnosti

Olomouc 2013

vedoucí práce: Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph. D

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů.

V Olomouci dne: Zuzana Nováková

Poděkování Za odborné vedení mé práce, cenné rady a připomínky děkuji Mgr. Dagmar Pitnerové, Ph.D. Také děkuji Bc. Blance Mahdalové, vedoucí Azylového domu pro matky a otce v tísni Znojmo, za její čas a ochotu při poskytnutí informací o jejich Domově.

Obrázek č. 1: Domov pro matky a otce v tísni Znojmo (Zdroj: http://znojmo.charita.cz/fotogalerie-sluzeb/domov-pro-matky-a-otce-v-tisni/)

„Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí.“ Christian Morgenstern

ANOTACE Jméno a příjmení:

Zuzana Nováková

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D

Rok obhajoby:

2013

Název práce:

Poslání azylových domů pro matky s dětmi v rámci integrace do společnosti.

Název v angličtině:

Role of shelter homes for mothers with children in terms of integration into society.

Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá azylovými domy pro matky s dětmi v Jihomoravském kraji. Teoretická část vymezuje systém péče azylových domů, který jsme si představili na konkrétním příkladu, Domově pro matky a otce v tísni ve Znojmě. Definovali jsme cílovou skupinu, matky s dětmi, a poukázali na to, jaký vliv má nepříznivá situace matek na jejich děti. Cílem praktické části bylo pomocí rozhovorů a statistické

analýzy zjistit

účinnost

integrace

pomocí

azylových domů a aktivitu uživatelů osamostatnit se. Zjišťovali jsme také příčiny vyhledávání pomoci, nejčastější délku pobytu a formu integrace. Klíčová slova:

Azylový dům pro matky s dětmi, azylové domy, matky s dětmi v nouzi, rodinná krize, bezdomovství, sociální služby

Anotace v angličtině:

The thesis is concerned with shelter homes for mothers with children in South Moravian Region. Theoretical part of the thesis determines the system of care, which is presented on specific example, Shelter for mothers and fathers in need in Znojmo. We defined the target group, mothers with children, and we pointed out how the distressing situation of mother influences their children. Goal of the practical part of the thesis was, by interviews and statistical analysis, to explore

effectivity of integration through shelter homes and activity of users in order to achieve independence. We also found out their causes of seeking help, most frequent period of stay and form of the integration. Klíčová

slova Shelter homes for mothers with children, shelter homes,

v angličtině:

mothers with children in need, family crisis, homelessness, social services

Přílohy vázané v práci:

1. Příběh uživatelky AD Odbornost sociálních pracovníků a pracovníků

2.

v soc. službách 3. Standardy kvality sociálních služeb 4. Přehled

azylových

domů

pro

matky

s dětmi

v Jihomoravském kraji 5. Harmonogram práce pracovníků v soc. službách 6. Popis zařízení a fakultativní služby 7. Poskytované služby 8. Smlouva o poskytnutí sociální služby 9. Okruhy individuálního plánu 10. Individuální plán 11. Otázky pro rozhovory 12. Přepis rozhovorů 13. Šablona pro statistickou analýzu Rozsah práce:

51 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1

2

3

4

AZYLOVÉ DOMY PRO MATKY S DĚTMI ................................................................ 8 1.1

Historie a současnost ................................................................................................... 9

1.2

Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách ................................................................ 13

1.3

Zmapování Azylových domů pro matky a otce s dětmi v Jihomoravském kraji....... 17

CÍLOVÁ SKUPINA ........................................................................................................ 19 2.1

Matky v obtížné životní situaci .................................................................................. 20

2.2

Ohrožené děti ............................................................................................................. 23

DOMOV PRO MATKY A OTCE V TÍSNI ZNOJMO ............................................... 27 3.1

Organizační struktura ................................................................................................. 27

3.2

Služby ........................................................................................................................ 31

3.3

Spolupráce s ostatními organizacemi......................................................................... 34

VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................ 36 4.1

Cíl práce ..................................................................................................................... 36

4.2

Metodologie, organizace a cílová skupina ................................................................. 37

4.3

Výsledky šetření ........................................................................................................ 39

4.4

Vyhodnocení výzkumného šetření ............................................................................. 43

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 44 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 46 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, MAP ........................................................................... 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 48 SEZNAM PŘÍLOH

ÚVOD Někdy nám život přivede do cesty neočekávané situace, které musíme zvládnout. Čím dál častěji se ve svém životě, domově potýkáme s různými problémy, jako jsou alkoholismus, gamblerství, domácí násilí a jiné. Tyto problémy nás mohou dostat až na samé dno. Můžeme ztratit vše, co je nám nejbližší, jak blízkého člověka, práci, společenské postavení a hlavně střechu nad hlavou. Podle Průdkové (2008) se jedná o soby tzv. „bez domova“, a tedy se stávají bezdomovcem. Domov nechápe jen ve smyslu střechy nad hlavou, ale jako místo, kde se nám dostává lásky, jistoty, bezpečí, kde jsme spokojení, šťastní a kam se můžeme kdykoli vrátit. Neboť jak říká: „Člověk může mít střechu nad hlavou, ale nemít domov.“ (Průdková, Novotný, 2008, s. 11). Např. v Evropské unii se za bezdomovce nepovažují pouze lidé žijící na ulici, ale i lidé žijící v různých institucích, jako jsou azylové domy, věznice apod., kteří nemají svůj domov, nemají se kam vrátit. (Baláš et al., 2010) To potvrzuje i FEANTSA (Evropská organizace zastřešující neziskové organizace bojující s bezdomovstvím), která vytvořila typologii bezdomovství ETHOS (European Typology of Homelessness and Housing Axclusion), podle které dělíme bezdomovství na (Hradecký, 2007): bez střechy nad hlavou (osoby žijící venku či v noclehárnách), bez domova (osoby žijící v azylových zařízeních, ubytovnách pro imigranty, osoby před opuštěním věznice apod.), v nejistém bydlení (život v domácím násilí, v provizorním bydlení), v nevyhovujícím bydlení (přelidněné, nevhodné bydlení). Z těchto důvodů se o bezdomovství zmiňuji, neboť sem mohou patřit matky s dětmi, které se ocitají v opravdu tíživé situaci, kdy jsou na okraji společnosti a kdy je azylový dům (AD) jediným řešením, které mají. Nemají kam jinam se obrátit o pomoc a sami situaci nezvládají. Téma jsem si vybrala z důvodu špatným zkušeností v lidských vztazích. Setkala jsem se u mých kamarádek s domácím násilím, se ztrátou domova, kdy jediným jejich východiskem byla pomoc azylových domů (AD). Pro příklad špatných partnerských vztahů, které nás mohou dostat „na ulici“, uvádím v Příloze č. 1 příběh mé kamarádky, budeme jí říkat Hana, která se sama ocitla v azylovém domě. Svůj příběh sama sepsala (v příběhu je změněno i jméno syna). Poté mi sdělila, že sepsání jejího příběhu jí pomohlo se se vším vyrovnat. Z důvodů těchto zkušeností bylo mým záměrem poukázat na pomoc azylových domů. Domov tak podporuje matky k aktivnímu řešení problému, poskytuje poradenství, pomáhá

6

k samostatnosti, k začlenění se zpět do společenského života. Pro tyto matky je azylový dům jedinou šancí, jak se postavit zpět na nohy a začít žít lepší život. Cílem bakalářské práce je seznámit se systémem péče v azylových domech pro matky s dětmi a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit účinnost integrace uživatelů do společnosti. K obecnému cíli byly stanoveny dílčí cíle, a to pomocí rozhovorů zjistit nejčastější příčiny vyhledávání pomoci AD, jaká jsou úskalí při tvorbě individuálního plánování a jak veliká je snaha uživatelů řešit svoji situaci. Analýza rozhovorů byla doplněna statistickou analýzou, u které nás zajímala délka pobytu uživatelů a forma integrace. Z důvodů vytyčených cílů je práce rozdělena na 4 kapitoly. V první kapitole se zabýváme historickým vývojem AD, ale i současným systémem azylové péče podle Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Druhá kapitola nám představuje cílovou skupinu- matky s dětmi, ale nezabývá se pouze uživatelkami, ale i vlivem matčiny nepříznivé situace na dítě. A nakonec pro plnou představu služeb azylového domu uzavírá teoretickou část kapitola č. 3., a to popisem konkrétního AD, Domova pro matky a otce v tísni ve Znojmě. V praktické části provádíme výzkumné šetření se všemi jeho výsledky a doporučeními. Problematikou osob bez přístřeší se v České republice zabývají autoři Ilja HRADECKÝ, Vlastimila HRADECKÁ, ale také Oldřich MATOUŠEK. Špatnými vztahy v rodině se zabývá Jiří DUNOVSKÝ, Zdeněk DYTRYCH či Zdeněk MATĚJČEK.

7

1 AZYLOVÉ DOMY PRO MATKY S DĚTMI Existují partnerství/manželství plná lásky, štěstí, porozumění. Na druhé straně se ale můžeme setkat s rodinami, které neposkytují tuto lásku, spokojenost, kterým život přivedl do cesty neočekávané situace, jako domácí násilí, alkoholismus v rodině, rozvody apod. A tak se lidé dostávají do nepříznivých situací, ze kterých neví, jak ven. Proto vznikly azylové domy, které se snaží pomoci těmto rodinám k návratu do společnosti. Azylové domy poskytují pomoc lidem v nouzi, spojenou se ztrátou bydlení. Pomoc lidem, kteří z nějakých důvodů ztratili nebo museli opustit své domovy. Svým klientům poskytuje nejdůležitější potřeby jako domov, stravu, hygienu, ošacení, odborné sociální poradenství (Richterová, 2008). Definici azylových domů nalezneme v Zákoně č. 108/2006 Sb., §57, o sociálních službách jako: ,,Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.“ Jedná se o dlouhodobé azylové ubytování, které poskytuje přístřeší až na několik měsíců, během kterých by mělo dojít k vyřešení problému. Jejich smyslem je co nejvíce nahradit domov a s ním spojenou zodpovědnost, kdy cílem azylových domů je právě nácvik dovedností vedoucí k samostatnosti a zodpovědnosti (Schwarzová in Matoušek et al., 2005). Podle MATOUŠKA (2008) se jedná o ubytování matek s dětmi, které se dostaly do tak nepříznivé situace, kdy nejsou schopny zabezpečit domov a výchovu svých dětí. Azylový dům tak poskytuje matce soukromí v samostatném pokoji s kuchyňským koutem, v některých zařízeních i s vlastním sociálním zařízením. Pracovníci azylových domů poskytují matkám poradenství, podporu, pomoc při výchově dětí a terapeutické programy. Za pobyt zde musí matky platit. „Azylová zařízení pro matky s dětmi by měla být v každém okresním městě, průměrně je potřeba 4,2 míst na 100 000 obyvatel, čemuž stávající stav neodpovídá.“ (Vacínová in Fleischmann et al., 2006, s. 136). Podle BAUMRUKOVÉ (1997) rozdělujeme domy pro matky s dětmi na domy, které jsou pouze pro těhotné ženy a matky s dětmi, nebo na azylové domy pro všechny ženy, tedy i pro bezdětné, či azylové domy, které jsou již spíše sociálními bytovými jednotkami, kdy ubytování matek s dětmi je spojováno s ubytováním starých občanů nebo i celých rodin. Jako každé zařízení, tak i azylové domy prošly historickým vývojem.

8

1.1 Historie a současnost V dřívější době měly nezastupitelnou roli v péči o chudé církve, které zakládaly řády, chudobince, či poskytovaly pomoc na svých farnostech. Postupně byla dobročinnost církví nahrazena povinností obcí a státu postarat se o své chudé občany s heslem „musíš pomoci“. Tuto povinnost na sebe převzaly postupně všechny státy. Vrcholem tohoto vývoje bylo přijetí Všeobecné deklarace lidských práv (1948), jenž ukládá právo člověka na lidskou existenci, právo projevovat se jako osobnost, právo na důstojný život, a udává státu povinnost naplnění těchto práv (Tomeš in Matoušek et al., 2001). Důležitým rokem pro osoby bez domova se stal rok 1989. Samozřejmě lidé nacházející se bez střechy nad hlavou zde byli již dříve, ale v tomto roce došlo k jejich zviditelnění. Lidé, kteří se před rokem 1989 ocitli na ulici, byli většinou přehlíženi, nebo se dostali do psychiatrických léčeben či věznic, kam je jejich způsob života dovedl (Baumruková et al., 1997). Od počátku 90. let došlo k nárůstu jejich výskytu a podle HRADECKÉHO (in Průdková, Novotný, 2008) se podnětem nárůstu osob bez střechy nad hlavou stala prezidentská amnestie Václava Havla, kvůli níž vyšlo z vězení až 15 tisíc osob, které se neměly kam uchýlit. Tito lidé byli nuceni zůstat na ulici, potulovali se na nádražích apod. S tím ale nepočítala sociální práce a nebyla na ni připravená. Udělená amnestie ale nebyla jediným důvodem. Podle HORÁKOVÉ (in Pavelková, 2007) mezi další příčiny patří nezaměstnanost (se ztrátou bydlení v podnikových ubytovnách), rozpad velkých podniků zaměstnávající nekvalifikovanou pracovní sílu, vzrůstající ceny potravin, změny v bytové politice a jiné. U nás první domov pro matky s dětmi vznikl již v roce 1963 v Ostravě, jenž vznikl jako zařízení pro řešení obtížných životních situací svých zaměstnankyň. V roce 1984 pak vznikaly další domovy v Chomutově, Vejprtech, Kladně a Olomouci. V Praze byl otevřen první domov až v roce 1987. Postupně vznikaly domovy pro matky s dětmi i v ostatních městech, největší rozvoj ale nastal po sametové revoluci v roce 1989, kdy začaly vznikat nestátní neziskové organizace a obecně prospěšné společnosti, které zakládaly azylová zařízení pro matky s dětmi (http://www.proximasociale.cz/byt.php). Častým jevem vyskytující se v minulosti, ale i v současnosti, je domácí násilí páchané na ženách a dětech, jenž bylo tabuizováno až do 70. let, ve východní Evropě až do počátku 90. let. Na pomoc těmto ženám vznikl první azylový dům v roce 1972 v Londýně a další 3 specializované domovy pro ženy, oběti domácího násilí, na Britských ostrovech (Appelt et al., 2004). 9

Pro rozvoj služeb poskytující pomoc osobám v tíživé životní situaci byla důležitá hlavně druhá polovina roku 1990, a to konference o bezdomovectví, která se konala v Opavě. Zde se poprvé projednávala výzva k založení profesní organizace. S přibývajícím růstem této problematiky a vznikem azylových domů bylo založeno občanské sdružení – Sdružení azylových domů (S.A.D.). Jedná se o občanské sdružení podle Zákona 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Bylo založeno v roce 1994 jako organizace zastřešující osoby a organizace zabývající se lidmi bez střechy nad hlavou, která v současnosti sdružuje více než 108 azylových domů, jak obecních, nestátních, tak církevních (Cveček, 2007). Zakládajícími členy byly: Sdružení křesťanské pomoci Samaritán Opava, Armáda spásy, Charita, Středisko křesťanské, Středisko křesťanské pomoci Jihlava, Azylový dům města Kopřivnice. Postupně se členy stávají i ostatní organizace, kdy kromě azylových domů jimi mohou být všechna zařízení, která pomáhají lidem bez domova (http://www.azylovedomy.cz/?stranka=1). Cílem tohoto sdružení je vytvořit síť služeb pomáhajícím lidem v nouzi, spolupracovat s ostatními organizacemi zabývající se pomocí lidem bez přístřeší, reprezentovat členy v mezinárodních organizacích, propagování cílové skupiny, poskytování poradenství a informací svým členům, materiálního

a

technického

zázemí,

předávání

zkušeností

a

jiné

(http://www.azylovedomy.cz/soubory/250_P3_STANOVY_FINAL.pdf). Do sdružení může být přijat pouze ten dům, který splňuje Standardy kvality sociálních služeb a má jasnou a ucelenou koncepci, tedy program, jak těmto lidem pomáhat (Plachý in FEANTSA et al., 1997). S.A.D. zastřešuje zařízení pracující s bezdomovci na území České republiky a společně s nimi se snaží najít nejlepší cestu, jak lidem pomoci. Současně je od roku 1994 členem Mezinárodní organizace FEANTSA, která zastřešuje nestátní organizace pracující s bezdomovci v evropských zemích. Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA) byla založena roku 1989. Jedná se o mezinárodní organizaci sdružující přibližně sto nevládních organizací, zabývajícími se lidmi bez domova (Průdková, Novotný, 2008). Jejím cílem je podněcovat evropské instituce a národní vlády k pomoci bezdomovcům a tím odstranit bezdomovectví, podporovat politiku, koordinovat národní organizace pracující s lidmi bez přístřeší, podporovat je ve spolupráci, výměně zkušeností a pomáhat jim (FEANTSA et al., 1997). Členy mohou být národní nebo regionální sdružení pracující s bezdomovci, federace azylových domů, organizace sociálního bydlení, nebo noviny pro bezdomovce. V roce 1991 vytvořila síť národních korespondentů, jejichž úkolem 10

je monitorování vývoje bezdomovství v členských zemích Evropské unie. Tím jsou každým rokem publikovány zprávy členských zemí o bezdomovství (Hradecký, Hradecká, 1996). Zřizovateli domů pro matky s dětmi mohou být církve, obce, orgány státu (Matoušek, 2008). Na zřizovateli závisí, jakou určí délku pobytu ve svém azylovém domě. Délka může záviset na věku dítěte (např. domovy do tří let věku dítěte), nebo se určí základní doba pobytu, např. 3 měsíce, kterou si klientky podáním žádosti mohou prodloužit (Baumruková et al., 1997). Zřizovateli ale mohou být i nestátní neziskové organizace, které začaly vznikat od roku 1990 ve formě občanských sdružení (Matoušek, Koldinská in Matoušek et al., 2001). Mezi nestátní subjekty patří občanská sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, zájmové a církevní organizace a podpůrné subjekty. Sociální programy vykonávají, aniž by hlavním důvodem byl zisk. Bývají označovány buďto jako „neziskové“, nebo jako „třetí sektor“ (Tomeš in Matoušek et al., 2001). VACÍNOVÁ (in Fleischmann, 2006) uvádí, že provoz azylových zařízení je zajišťován hlavně nestátními subjekty, i když se na jejich fungování podílí státní správa. Výhodami nestátních subjektů je, že jsou flexibilnější, vzniklé situace mohou řešit smluvně a nejsou vázáni zákonnými lhůtami, což jim umožňuje rychle reagovat. V posledních desetiletích proto dochází čím dál více ke svěřování státních služeb neziskovým organizacím, které jsou nezávislými, neziskovými organizacemi, financovanými z veřejných zdrojů. To se prokázalo u specializovaných azylových domů pro ženy, oběti domácího násilí, provozovanými ženskými neziskovými organizacemi. Tyto služby se velmi osvědčily. Dokázalo se, že ženské neziskové organizace jsou flexibilnější ve způsobu poskytování pomoci a ženy volí raději pomoc u neziskové organizace než ve státní instituci (Appelt et al., 2004). Počet osob, které jsou v současnosti v České republice bez střechy nad hlavou, je těžce zjistitelný. Bývají ale realizovány projekty sčítání bezdomovců. První komplexní celorepublikové sčítání bylo realizováno v roce 2011 v rámci Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Byl realizován Českým statistickým úřadem (ČSÚ) ve spolupráci se Sdružením azylových domů ČR a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR. Cílem sčítání ale nebylo zjištění počtu všech bezdomovců, ale jak místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal uvádí: „Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení, kteří jsou ochotní komunikovat a nabízenou pomoc přijmout. Jenom těm je možné pomoci, proto jsme zjišťovali maximum informací právě o nich.“ (http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezdomovcu). Sčítání proběhlo v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách a v nízkoprahových 11

denních centrech, kdy sčítací listiny byly vyplňovány pracovníky zařízení společně s uživateli služby. Výsledky odhalily, kolik osob a v jakém kraji nejvíce využívá sociálních služeb, jejich věkovou strukturu, vzdělanost, pracovní uplatnění apod. Celkem se jednalo o 11 496 osob využívající soc. služeb. Nejvíce lidí bez domova bylo sečteno v Moravskoslezském kraji (2 574 uživatelů). Paní Pavla Popeláková, tajemnice národního velitele Armády spásy doplňuje, že se jedná o tento kraj, neboť je zde poměrně rozsáhlá síť zařízení poskytující služby lidem bez domova. Také k celkovému počtu uživatelů dodává, že se jednalo o uživatele sociálních služeb, což znamená, že celková výše bezdomovců, kteří se potulují po ulicích,

pod

mosty

apod.,

bude

(http://media.rozhlas.cz/_audio/2745435.mp3%22).

alespoň Na

druhém

trojnásobně místě

byla

vyšší Praha.

Jihomoravský kraj, na který se zaměřuji, byl na třetím místě s počtem 1 156 uživatelů. Z výsledků také vyplynulo, že mezi osobami využívající tyto služby převládají muži, o ženy se

jednalo

pouze

u

21,5

%

osob

(http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezdomovcu). O zajištění nového systému sociální pomoci se začalo hovořit již v roce 1994. Ke změně dochází až v roce 2006 přijetím Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. Zde jsou již zakotveny služby sociální prevence pro osoby na okraji společnosti.

12

1.2 Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách Zákon zaručuje osobám v nepříznivé životní situaci podporu a pomoc a současně mění přístup k osobám využívající sociální služby. Zaručuje osobám pomoc prostřednictvím sociálních služeb. Mimo tuto pomoc je poskytována i pomoc finanční, tedy finanční podpora, neboť společně s tímto zákonem nabyl účinnosti 1. ledna 2007 i Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. V novém systému sociální pomoci tedy dochází k zabezpečení pomoci prostřednictvím finanční podpory a sociálních služeb. Finanční podpora je poskytovaná osobám nacházející se v hmotné nouzi prostřednictvím dávek v hmotné nouzi. Osobami v hmotné nouzi se považují osoby, jestliže jejich příjem nedosahuje částky životního minima a z vážných důvodů si tento příjem ani zvýšit nemohou (zdravotní stav, věk apod.) Hranici životního minima vymezuje Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů. Životní minimum je podle tohoto zákona minimální hranice příjmů k zajištění stravy a jiných základních potřeb člověka, které společně s existenčním minimem nezahrnují náklady na bydlení. Zákon stanovil tuto částku pro jednotlivce ve výši 3 126 Kč. Existenční minimum je pak minimální hranice příjmů osob k zajištění těchto potřeb na úrovni přežití. Zde se jedná o částku 2 020 Kč. Dávkami jsou podle Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi dle § 4: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Příspěvek na živobytí je dávka, která řeší nedostatečný příjem osoby (společně posuzovaných osob). Nárok na tuto dávku má osoba (společně posuzované osoby), pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby (osob) částky živobytí,

která

se

odvíjí

od

životního

a

existenčního

minima

(http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/zivobyti). Výše příspěvku činí rozdíl mezi částkou živobytí osoby (či společně posuzovaných osob) a jejím příjmem (příjmem společně posuzovaných osob) (Zákon č. 111/2006, § 24). Doplatek na bydlení slouží osobám ve špatné finanční situaci k pomoci při hrazení nákladů na bydlení (Pavelková, 2007). Podle § 33 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi má na něj nárok vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem (či příjem společně posuzovaných osob) nižší než částka živobytí osoby (společně posuzovaných osob). Mimořádnou okamžitou pomocí se rozumí pomoc v mimořádných situacích, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně (např. hrozí vážná újma na zdraví, při postižení živelnou pohromou, nedostatek financí k vydání potřebných dokladů apod.) (http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc). 13

MAREŠ (2002) se zabývá otázkou, zdali sociální dávky, které vyplácí sociální stát, nezpůsobují pokles zájmů lidí vyhledávat si práci. To potvrzuje i paní Bc. Blanka Mahdalová, vedoucí Azylového domu pro matky a otce v tísni ve Znojmě, která má zkušenost s tím, kdy klienti nemají veliký zájem o hledání si zaměstnání, některým „stačí“ pouze dávky, které dostávají, a s nimi spojená pohodlnost, kdy nemusí pracovat. Pokud podpora v nezaměstnanosti poskytovaná státem není o moc menší, než příjem ze zaměstnání, začínají se lidé ptát: „Proč vlastně pracovat?“ (Jordan in Mareš, 2002, s. 142). Dávky v nezaměstnanosti se tak jeví jako lepší řešení, lidé nemusí nikam dojíždět, vykonávat namáhavou, nudnou práci a co je také výhodou, jsou vyšší přídavky na děti pro nezaměstnané než pro zaměstnané (Mareš, 2002). Navazující formou pomoci jsou sociální služby, které poskytují pomoc a podporu osobám s cílem jejich sociálního začlenění či zabránění sociálního vyloučení (Zákon č. 108/2006, § 3a). MATOUŠEK (2008) definuje tyto služby jako služby, které jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, ve snaze zlepšení kvality jejich života a zařazení do společnosti. Podle KOZLOVÉ (2005) jsou poskytovány občanům, kteří nejsou schopni bez pomoci společnosti překonat svou tíživou situaci. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách §32 rozděluje sociální služby na: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Azylové domy řadíme do služeb sociální prevence, jejímž cílem je zabránění sociálnímu vyloučení ohrožených osob, pomoci překonání jejich nepříznivé situace, ale také ochrana společnosti před nežádoucími společenskými vlivy. Jedná se o osoby procházející krizovou sociální situací, ohroženými svým způsobem života a s nimi spojenými životními návyky, či sociálně znevýhodňujícím prostředím a ohrožením práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Služby, které azylové domy poskytují, nalezneme v § 57 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jako: „a) Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy b) Poskytnutí ubytování c) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.“ Při poskytování sociálních služeb musí být splněny podmínky dané Zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách (§ 78), kdy sociální služby musí být zaregistrovány a řídit se Standardy kvality sociálních služeb. K poskytování sociálních služeb musí poskytovatelé získat oprávnění. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci, o níž rozhoduje krajský úřad podle místa trvalého či hlášeného pobytu fyzické osoby či sídla právnické osoby. V případech, kdy je zřizovatelem poskytovatele ministerstvo, pak o této registraci rozhoduje ministerstvo. 14

Podmínkou registrace je: písemné podání žádosti, bezúhonnost a odborná způsobilost poskytujících osob, zajištěnost hygienických podmínek, vlastnictví prostor, kde budou služby poskytovány, a zajištěnost materiálních a technických podmínek. Poslední podmínkou je, že na majetek osob žádajících o registraci nesmí být zahájeno konkursní či vyrovnací řízení, nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Všechny sociální služby jsou registrovány a vedeny v Registru poskytovatelů sociálních služeb, jenž má jak listinnou, tak elektronickou podobu. Správcem listinné podoby je Krajský úřad, elektronické Ministerstvo (Zákon 108/2006 Sb., § 85). Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky zpracovalo Standardy kvality sociálních služeb (SKSS), kterými udává úroveň kvality, které musí sociální služby dosahovat. Tyto standardy se týkají všech sociálních služeb, každá organizace si je vypracovává sama, s ohledem na charakter sociálního zařízení, na jejich uživatele a pracovníky (Čermáková, Johnová, 2002). ,,Lze je považovat za všeobecně přijatou představu o tom, jak má vypadat kvalitní sociální služba.“ (Čermáková, 2002, s. 5). Poskytovatelé mají povinnost stanovit a zveřejnit své principy kvality sociálních služeb. Standardů kvality máme sedmnáct a dělí se na standardy procedurální, personální a provozní. Procedurální standardy určují, jak má být služba poskytována. Obsahují např. cíle a způsoby poskytování služby, smlouvu o poskytování služby, její průběh, dokumentaci a jiné. U personálních standardů se jedná se o personální zajištění služby, jejich profesní rozvoj. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách stanovuje pracovníkům v rámci zajištění kvality služeb určitou odbornost, potřebnou pro výkon v sociálních službách. Podle §115 jsou těmito pracovníky: sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí či pedagogičtí pracovníci. V azylových domech vykonávají odbornou činnost sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách, jejichž odbornost nalezneme v Příloze č. 2. Poslední skupinou jsou provozní standardy, které definují podmínky pro poskytování služeb. Např. informovanost o službě, místní a časová dostupnost, nouzové a havarijní situace, zvyšování kvality (Čermáková, Johnová, 2002). Podrobný výčet SKSS nalezneme v Příloze č. 3. Je dána norma kvality služby. Problematické se však v současné době jeví financování sociálních služeb. K financování azylových domů dochází z více zdrojů. Jedná se o příspěvky od obcí, krajů, samotných provozovatelů služeb, dotace ze státního rozpočtu pro nestátní subjekty a úhrady za poskytnuté služby od samotných uživatelů. Mohou být ale také financovány z příspěvků od sponzorů (Baumruková et al., 1997). Zdrojem financování azylových domů jsou tedy i úhrady od uživatelů, kteří hradí za ubytování a stravu (Koldinská 15

in Matoušek, 2007). Tento nájem za ubytování nepokryje všechny náklady spojeny s ubytováním matky s dítětem v domově, ale je velmi důležité, aby se ženy podílely na spolufinancování domu (Baumruková et al., 1997). Aby ženy nebraly azylový dům jako trvalé, ale jako přechodné bydliště a snažily se vyřešit své problémy. Maximální výši úhrady za poskytování ubytování udává Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v aktuálním znění, přesněji prováděcí předpis k tomuto zákonu- vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a to ve výši 100,- Kč denně, pokud jde ale o rodinu s nezletilými dětmi, tak je denní částka ve výši 70,- Kč za dospělou osobu a 40,- Kč za dítě. Financování azylových domů souvisí s komunitním plánováním sociálních služeb v každém regionu.

16

1.3 Zmapování

Azylových

domů

pro

matky

a

otce s dětmi

v Jihomoravském kraji Plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji (JK) se zabývá způsobem, jak na úrovni obcí a krajů ovlivnit sociální služby, aby odpovídaly potřebám uživatelů. Služby by tak měly být poskytovány co nejblíže a měly by být finančně dostupné. (Adresář soc. služeb v JK, 2011) Mapa č. 1 znázorňuje azylové domy pro matky či otce s dětmi v jihomoravském kraji. Azylové domy pouze pro matky s dětmi jsou znázorněny červenou barvou, společné (pro matky i otce s dětmi) jsou znázorněny modrou barvou. Přehled všech azylových domů pro matky a otce v tísni nalezneme v Příloze č. 4, společně s jejich poskytovatelem, zřizovatelem a přesnou adresou.

Mapa č. 1: Přehled azylových domů pro matky a otce s dětmi v Jihomoravském kraji. (Zdroj: http://spravnimapa.topograf.cz/jihomoravsky-kraj)

17

Azylových domů pro matky či otce v tísni máme v Jihomoravském kraji 18. Z přehledu těchto domů nám vyplynulo, že nejvíce jich zřizuje Diecézní charita Brno a to sedm. Samotný Magistrát města Brna je zřizovatelem čtyř brněnských AD. Zjistili jsme také, že azylové domy zřizují i občanská sdružení a to: Na počátku o.s., Armáda spásy v ČR a Magdalenium o.s., jenž je zřizovatelem 2 AD. Kromě těchto zřizovatelů se jedná i o obec Petrovice, či město Vyškov. Co nás zaujme, že oblasti jako Mikulov, Hustopeče, Pohořelice, Židlochovice, Kyjov, Veselí nad Moravou, Tišnov, Rosice a jiné nemají žádné azylové domy.

SHRNUTÍ Nastínili jsme historii azylových domů, zaznamenali význam přijetí Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, jak po stránce sociálních dávek, tak i možnosti využití služeb sociální prevence pro cílovou skupinu matky s dětmi, které se dostaly do nepříznivé sociální situace. Pro představu jsme jednotlivé AD pro matky či otce v tísni v Jihomoravském kraji zaznamenali do mapy.

18

2 CÍLOVÁ SKUPINA Azylové domy pro matky s dětmi jsou určeny osamělým matkám s dětmi nebo těhotným ženám, které se dostaly do nepříznivé sociální situace, kterou nemohou samy zvládnout. Jako osamělé matky můžeme chápat matky rozvedené, svobodné, v rozvodovém řízení, matky tzv. „prchající“ před svým manželem/přítelem z důvodu např. domácího násilí. Také matky vdané, jejichž manžel je ve výkonu trestu odnětí svobody, pracovně vzdálen od rodiny, nebo který rodinu opustil a matka zůstala na vše sama. Na zřizovateli pak závisí, jestli přijme i nezletilou dívku (Baumruková et al., 1997). BLÁHA (in Průdková, Novotný, 2008) konstatuje, že je snadné se stát tzv. „bezdomovci“. Mohou se jimi stát i lidé vysoce postaveni, s různým vzděláním, z různé rodiny, kteří se dostali do svízelné situace. Do této situace se mohli dostat na základě zkrachování, dluhů, propadnutím alkoholu, ale také kvůli špatným partnerským vztahům, které nás mohou dostat na „samé dno“. Pokud nahlédneme na příčiny vyhledávání bezdomovství, budou se u obou pohlaví lišit. Podle JANEBOVÉ (in Pavelková, 2007) převládají u mužů příčiny materiální (ztráta zaměstnání, bydlení) a osobní (alkoholismus apod.). U žen jsou to ale spíše příčiny vztahové, tedy problémy v partnerských vztazích. Ženy se ale častěji snaží svou nepříznivou situaci skrýt a řešit ji pomocí vyhledávání různých institucí, a tedy azylových domů nebo pomocí rodičů, známých. MATOUŠEK (2005) uvádí, že ženy jsou více orientovány na mezilidské vztahy, a tak se mají více na koho obrátit. KUPTÍK (in Pavelková, 2007) ve svém článku říká, že ženy dávají někdy raději přednost i nerovnoprávným, špatným vztahům, i když v nich šťastné nejsou, ale které jim zajistí domov. Podle MARKA (2012) rozdělujeme příčiny „bezdomovectví“ na objektivní a subjektivní. Jak již bylo zmíněno, k bezdomovectví patří i osoby žijící v různých institucích, osoby, které nemají svůj domov, tím pádem i uživatelé azylových domů. K objektivním příčinám dochází kvůli systémové chybě (jedná se např. o nezaměstnanost, nezaměstnatelnost, absence cenově dostupného bydlení apod.) (Baláš et al., 2010). Tyto příčiny může odstranit pouze stát. Zatímco subjektivní příčiny jsou způsobeny vlastnostmi jedinců, a tak je mohou odstranit pouze oni sami (Marek et al., 2012). HRADECKÝ, HRADECKÁ (1996) subjektivní faktory dále dělí

na: materiální faktory

(ztráta zaměstnání, bydlení), vztahové faktory (vztahové problémy, domácí násilí), osobní faktory (alkoholismus a jiné návykové látky, gamblerství), institucionální faktory (propuštění z ústavu, vězení).

19

HAASOVÁ (2005) uvádí mezi nejčastější důvody, kdy ženy přichází o střechu nad hlavou: rozvody, opakované hospitalizace v psychiatrických léčebnách, neplacení ubytování, odchody od rodičů k přítelům, od kterých také odchází, a odchod či ztráta ústavního bydlení. Za hlavní příčinu je však považována chudoba (Prinzová in Pavelková, 2007), kterou potvrzuje i paní Bc. Blanka Mahdalová, vedoucí Azylového domu pro matky a otce v tísni Znojmo, která jako hlavní příčinu příchodů uživatelů do zařízení spatřuje právě v chudobě a s ní spojenými dluhy a ztrátou bydlení.

2.1 Matky v obtížné životní situaci Důvody, pro které se matky dostávají do obtížných životních situací, mohou být: chudoba, ztráta zaměstnání, bydlení, zadluženost, rozpad manželství/partnerství, domácí násilí, závislost na alkoholu a jiných návykových látkách, gamblerství, propuštění z ústavních zařízení, osamělé rodičovství (Pavelková, 2007). Schéma č. 1 zobrazuje příčiny nepříznivé situace matek. ZTRÁTA

ZTRÁTA

ZAMĚSTNÁNÍ

BYDLENÍ

CHUDOBA

ZADLUŽENOST

MATKA OSAMĚLÉ RODIČOVSTVÍ

V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI

ROZPAD MANŽELSTVÍ

PROPUŠTĚNÍ Z ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

DOMÁCÍ ZÁVISLOST

NÁSILÍ

Schéma č. 1: Matka v obtížné životní situaci (vlastní)

20

Chudoba a jí zapříčiněný nedostatek finančních prostředků způsobuje nemožnost zabezpečovat základní každodenní potřeby rodin, jako jsou strava, bydlení, ošacení, vzdělání apod. Souvisí jak s nezaměstnaností, která má na ni hlavní vliv, ale může se objevovat i v domácnostech zaměstnaných osob, které mají nízký příjem, hodně dětí apod. (Mareš, 2002). U osamocených rodičů se riziko chudoby týká spíše matek, neboť muži bývají ekonomicky lépe zabezpečeni (Koláčková, Kodymová in Matoušek et al., 2005). S chudobou souvisí ztráta zaměstnání, bydlení, zadluženost. Ztrátou zaměstnání jsou více ohroženi lidé s nízkou kvalifikací, lidé mladší 25 let, kterým chybí praxe, a na druhou stranu lidé starší 50 let, kteří jsou už pro zaměstnavatele neperspektivní. Může se jednat i osoby z nízkých sociálních vrstev, příslušníky různých minorit a přistěhovalce. Odlišnosti můžeme nalézt i v pohlaví, kdy ženy jsou méně perspektivní v oblasti těhotenství a péče o malé děti (Vágnerová, 2008). Ztráta zaměstnání neznamená jen ztrátu finančního zdroje, ale je spojená se ztrátou aktivity, seberealizace, sociálních kontaktů, se ztrátou jistoty, nezávislosti a bezpečí. Ve snaze uniknout této realitě mohou lidé nacházet uspokojení v alkoholu, drogách, gamblerství (Vágnerová in Marek, 2012). Pro ženy může být východiskem těhotenství, kdy místo statusu nezaměstnaných mohou přejít ke statusu matek a žen v domácnosti (Mareš, 2002). Následkem nezaměstnanosti je snížení životní úrovně, stres, deprese, ztráta motivace, beznaděj (Mareš, 2002). Nemá vliv jen na samotného jedince, ale i na sociální okolí nezaměstnaného, na jeho rodinu. Vyvolává stres, zátěž, hádky mezi partnery, a může tak způsobit rozpad rodiny (Kodymová, Koláčková in Matoušek et al., 2005). Neboť podle BUCHTOVÉ (in Vágnerová, 2008, s. 8): „Práce je pro člověka nejdůležitější podmínkou jeho existence, přináší mu nejen materiální užitek, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti.“ HRADECKÝ (in Baláš, 2010) uvádí, že téměř u poloviny dotazovaných při sčítání bezdomovců v Brně v roce 2010 byly hlavními příčinami vztahové problémy, jako rozvody, útěky z domova, špatné vztahy mezi partnery. Jedná se o nefunkční rodiny, kde hlavní roli může hrát alkohol a jiné návykové látky, gamblerství, nebo dokonce domácí násilí (Hradecký in FEANTSA, 1997). „Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí vůbec, přičemž je současně formou nejméně kontrolovanou a co do své frekvence a závažnosti nejvíce podceňovanou.“ (Schneider in Matoušek, Kodymová et al., 2005, s. 227). Tvoří čtvrtinu všech násilných činů a bývá častým důvodem útěků z domova (Hradecký, Hradecká, 1996). Charakteristickým rysem je jeho dlouhodobost, opakovanost, stupňování, či dokonce každodenní přítomnost. Zahrnuje jak fyzické, sexuální, tak psychické týrání (Čírtková, Vitoušová in Matoušek et al., 2005). K domácímu násilí může docházet v afektu, opilosti, z touhy po sexuálním prožitku, nebo také z touhy ublížit druhým, mučit je. 21

S nepříznivou situací matek souvisí i různé závislosti. KŘIVOHLAVÝ (2009, s. 203) definuje závislost jako: „být něčím tak posedlý, že to člověka zotročí, zbaví ho vnitřní svobody a nakonec třeba i osobní bezúhonnosti“. Rozlišuje dva typy a to závislost substanční (ingestivní) a závislost procesuální. Při substanční závislosti jde o závislost na přijímání návykových látek (drogách, alkoholu, nikotinu apod.). Při procesuální závislosti se jedná o závislost na nějaké činnosti, jako jsou hazardní hry (gamblerství), riskantní činnosti (Křivohlavý, 2009). Pokud se v rodině objeví alkohol, drogy, gamblerství, zcela jistě dochází ke zhoršení vztahů jak v rodině, s přáteli, nezájmu o své okolí, o práci, o svůj zevnějšek (Hradecký, Hradecká, 1996). Lidé jsou pohlceni svou závislostí a mohou přijít o vše, co majírodinu, domov, své nejbližší. Tyto závislosti mohou být důsledkem např. ztráty zaměstnání, nějakého selhání, kdy lidé hledají útěchu právě v alkoholu. Neboť jak řekl GABORIAU (in Hradecký, Hradecká, 1996, s. 64) : „Pití ničí sice život, usnadňuje však přežít právě tento den“. Co se ale také „podepíše“ na životě jedince je pobyt v ústavním zařízení, vězení apod. Lidé, kteří byli propuštěni např. z výkonu trestu, z dětských domovů, výchovných ústavů apod., kde byli zvyklí na určitý denní řád, a proto po odchodu nastává problém (Musil in Marek et al., 2012). Těmito problémy jsou sociální vyloučení a sociální nefunkčnost. Dlouhodobý pobyt v ústavním zařízení totiž způsobuje ztrátu schopnosti jednat samostatně, ztrátu sociálních vazeb, času, způsobuje dezorientaci na trhu práce, nízkou kvalifikaci a ztrátu motivace k trvalému výkonu (Marek et al., 2012). Tím nastává řada dalších problémů, lidé nemají domov, kam by se mohli vrátit, pro zaměstnavatele jsou neperspektivní, nemají finanční obnos, společností mohou být opovrhováni apod. Tím pádem lehce dochází k sociálnímu vyloučení. Posledním problémem který je čím dál více častý je osamocené rodičovství. Osamocení rodiče jsou častěji ohroženi nezaměstnaností a s ní spojenou chudobou, sociální izolací, sociálním vyloučením a také špatným přístupem k přiměřenému bydlení. Tím spíše osamocené matky starající se samy o dítě. Tyto matky jsou pak odkázány na podporu sociálních dávek a je pro ně těžší se z takovéto situace dostat samy (Kodymová, Koláčková in Matoušek et al., 2005). Problémy osamělého rodiče vidí VÁGNEROVÁ (2000) v emoční náročnosti (rodiče jsou na vše sami, což si uvědomují a je to pro ně stresující), jsou přetíženi povinnostmi (nemají se s kým o ně podělit, jsou na vše sami), bývají frustrováni (nezbývá jim čas na svůj osobní život, bývají často sociálně izolovaní a mají finanční problémy), může být oslabena jejich autorita (zejména u matek). O příčinách, kdy se matky dostanou do nepříznivé situace, můžeme pokračovat do nekonečna, neboť příčinami mohou být i „menší“, denně se vyskytující problémy, jako jsou stres, napětí, 22

nevyplněná očekávání, které nás mohou dovést ke zklamání a vyčerpání (Pavelková, 2007). Východisko pak lidé hledají v alkoholu, návykových látkách, které nás mohou strhnout natolik, že se kvůli nim zadlužíme a můžeme přijít o vše, jak o střechu nad hlavou, rodinu, sociální vazby. Co je ale nejhorší, že společně s matkami jsou ohrožovány na svém vývoji i děti.

2.2 Ohrožené děti Rodina by měla být nejdůležitější v našem životě, měla by nás rozvíjet, být naším vzorem. Díky ní si osvojujeme systém hodnot a norem, avšak někdy se může stát, že na nás působí neblaze a přijímáme nefunkční model rodiny. Děti totiž často kopírují své rodiče, a tak jak se rodiče chovají k nám a k okolí, se může přenést i do našeho života, do našeho způsobu chování (např. převzetí otcova násilného chování apod.) (Haasová, 2005). „Absence domova totiž člověka poznamenává nejvíc. Jestliže člověk ve svém dětství nepozná, jak funguje rodina, pak velice nesnadno, velice těžce zakládá svoji vlastní rodinu.“ (Hradecký in FEANTSA, 1997, s. 8). Poruchy a psychické zátěže osob mohou mít svůj původ v rodině, která neplní své základní funkce. LOVASOVÁ (2006) dělí příčiny rodinných poruch na objektivní, které nejsou závislé na vůli rodičů (nezaměstnanost, nemoc), subjektivní, které jsou na vůli rodičů závislé (nezralost, neochota pečovat o dítě), a smíšené. Pro svůj život potřebujeme i uspokojovat určité potřeby, jak biologické (potrava, teplo apod.), tak psychické. Ty umožňují dítěti vyvíjet se v psychicky zdravou osobnost. Mezi tyto potřeby patří: „potřeba určitého množství, proměnlivosti a kvality vnějších podnětů, potřeba stálosti, řádu, potřeba emocionálních a sociálních vztahů, potřeba společenského uplatnění, potřeba otevřené budoucnosti (Matějček, Dytrych, 1994, s. 196). Pokud nejsou tyto potřeby uspokojovány, dochází k psychické deprivaci. Psychická deprivace bývá častěji spojována s dětmi vyrůstajícími v ústavní péči, ale podle MATĚJČKA et al. (1997) se s příznaky deprivace můžeme setkat i u dětí vyrůstající ve vlastní rodině, ale za nepříznivých sociálních a emocionálních podmínek. Jedná se o méně výraznou deprivaci, která bývá označována jako psychická subdeprivace. Podle poznatků, které byly pořízeny v 70. letech, se děti vyrůstající v nepříznivých psychosociálních podmínkách od ostatních dětí liší, např. horším školním prospěchem, jeví se jako méně sociálně vyspělé, náchylnější na zdravotní problémy apod. Na řádný vývoj dítěte má vliv domácí násilí, chudoba, rozvod rodičů, zneužívání a zanedbávání dítěte, to vyjadřuje schéma č. 3. 23

CHUDOBA

DOMÁCÍ NÁSILÍ

OHROŽENÉ DĚTI

ROZVOD RODIČŮ

ZNEUŽÍVÁNÍ, ZANEDBÁVÁ NÍ DÍTĚTE

Schéma č. 3: Ohrožené děti (vlastní)

Domácí násilí jsme si definovali již v podkapitole 2.1, jaký vliv má ale na děti? Podle BUSKOTTE (2008) jsou děti, které jsou svědky domácího násilí, nepřímými oběťmi domácího násilí. U těchto dětí může být jejich vývoj poškozen, ať jsou již obětí nebo „pouze“ pozorovateli (Elliot, Place, 2002). Děti v těchto rodinách jsou pod velkým tlakem a stresem. Vidí, jak mezi rodiči dochází k fyzickému násilí, jak je matka bita, jak pláče. To je pro ně psychicky náročné a neví, jak se s tím vypořádat. Je jim odebírán pocit jistoty a bezpečí. Děti tedy nebývají jen pozorovateli, mohou být i oběťmi. Bývá pravidlem, je-li matka bita, bývají bity i děti. Jaké ale zanechá nepříznivé prostředí na dítěti následky, závisí na jeho věku, charakteru, temperamentu, na vztahu k rodičům, ale i na tom, jakým typem domácího násilí prochází. Některé děti reagují stáhnutím se do sebe, jsou zamlklé, přecitlivělé, jiné naopak křičí, pláčou a jsou neklidné. Mohou být deprimované, úzkostné, duchem nepřítomné, agresivní, ale mohou trpět i nespavostí, nočními můrami, mít problémy s pozorností a jiné. Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, označovaný jako Child Abuse and Neglect (CAN). Jedná se o „jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé (případně i nevědomé) jednání rodiče, vychovatele anebo jiné osoby vůči dítěti, jež je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jež poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, 24

popřípadě způsobuje jeho smrt.“ (Dunovský et al., 1995, s. 24). Společným rysem je, že dochází k ubližování dítěti, a to jak k fyzickému, tak k psychickému. Může se jednat o útok, násilí, zanedbávání, nedostatek péče, stravy, psychické trápení, ponižování apod. (Matějček, Dytrych, 1994). Následkem mohou být poúrazové stresové obtíže (PTSD), které se nemusí objevit ihned. Jedná se o následky, které fyzické, sexuální či psychické násilí zanechá. Může se jednat o halucinace, špatné sny, ztrátu zájmu o okolí, pesimistické chování, neschopnost cítit lásku, špatnou koncentraci, nespavost apod. (Famularo in Dunovský, 1995). Na životě dítěte se jistě projeví i chudoba rodičů. Chudobu můžeme podle BRADLEYE, CORWYNA (in Matoušek, Pazlarová, 2010) posuzovat podle příjmů rodiny a úrovní spotřeby. Spolehlivější je ji ale posuzovat podle tzv. socioekonomického statusu (SES), jenž zahrnuje nejen příjmy, ale také vzdělání a zaměstnání rodičů. Podle MATOUŠKA, PAZLAROVÉ (2010) má nízký SES veliký vliv v životě dětí. U dětí z chudých rodin se tak častěji než u jiných dětí vyskytují deprese, přejídání, psychické problémy, horší školní výsledky, či sebevražedné sklony. BARNETT (in Matoušek, Pazlarová, 2010) shledává problém i ve stresu rodičů, ke kterému dochází právě v rodinách s nízkým SES. Chudoba je totiž pro rodiče velmi stresující, což se prokáže na jejich duševním rozpoložení a také jejich zdravotnímu stavu, ale i ve špatné péči o děti, a to malou komunikací s dítětem, neaktivním trávením volného času s dětmi, neoceněním jejich úspěchů. Neustálý stres a neshody mezi rodiči mohou vyústit až k rozvodu rodičů. Podle MATĚJČKA, DYTRYCHA (1994) pokud děti žijí v nepříznivém rodinném prostředí, rozvod rodičů nemusí být východiskem, ale naopak dochází k dalším stresům, konfliktům. Je prokázáno, že rozvratem či rozvodem rodičů je ohrožen vývoj osobnosti dítěte. Podle LOVASOVÉ (2006, s. 13) „neexistuje věk, ve kterém by dítě rodinným rozvratem netrpělo“. Pouze je jejich reakce v různých věkových obdobích a na základě pohlaví různá (Lovasová, 2006). Rozvod rodičů je pro dítě jednou z nejtraumatizujících situací, se kterou se může setkat. U těchto dětí je až třikrát větší pravděpodobnost výskytu emočních potíží a problémů s chováním, než u dětí, které se s rozvodem rodičů nesetkaly. Proč tomu tak je, vysvětluje tím, že rozchodu předchází dlouhotrvající problémy v rodině, které jsou pro dítě stresující (Elliot, Place, 2002). Dítě je neustále podrobováno hádkám, urážkám, soudním řízení, vyjádřením, u koho by chtělo žít, účastní se sporů o majetek, o výživné apod., či naopak vidí, jak rodič brečí, je nešťastný. Napětí se v dítěti hromadí a to se může projevit např. zhoršením školního prospěchu. U chlapců dochází k agresivnímu chování, dívky se naopak stahují do sebe. Dítě je tak vystaveno psychické zátěži, kterou si ani rodiče nemusí uvědomovat, neboť následky, které na 25

dětech rozvod zanechává, nemusí být spatřovány ihned, ale mohou se projevit později, dokonce až v dospělosti (Matějček, Dytrych, 1994). Jaké služby jsou uživatelům poskytovány, si ukážeme na konkrétním Domově pro matky a otce v tísni Znojmo. Shrnutí: Představili jsme si cílovou skupinu- matky s dětmi, které kvůli své nepříznivé situaci, na kterou již sami nestačí, vyhledávají pomoci azylových domů. Příčinami jejich nepříznivé situace může být domácí násilí, ztráta zaměstnání, chudoba, dluhy, propadnutí alkoholu a jiné. Co je pro všechny společné, je ztráta bydlení. Všechny příčiny se mohou ale vzájemně prolínat a vyvolávat nové a nové důsledky. Např. ztráta zaměstnání způsobí ztrátu příjmu, ta způsobí neplacení nájemného, dluhů a může dojít k exekuci, k vystěhování z bytu. Kromě ztráty příjmu ale způsobuje i stres, hádky mezi partnery a může dojít k rozvodům, neshodám a člověk může opět skončit na ulici. Bohužel tyto problémy matek nezasahují pouze je, ale velmi se dotýkají i jejich dětí a někdy jim mohou zcela zničit život.

26

3 DOMOV PRO MATKY A OTCE V TÍSNI ZNOJMO Azylový dům pro matky a otce v tísni Znojmo se nachází v klidném prostředí v Jihomoravském kraji, cca 4 km od města Znojma. Najdeme ho na adrese Mašovická 12, Znojmo- Hradiště, 669 02. Jak jsem se dozvěděla od paní vedoucí Bc. Blanky Mahdalové, Domov byl v roce 1997 nejprve součástí budovy Denního stacionáře sv. Damiána, kde byly vyhrazeny pouze 3 pokoje, v té době jen pro matky s dětmi. Kvůli nedostačující kapacitě se tak po dlouholetém úsilí začal 1. září 2006 přistavovat Domov pro matky v tísni. Slavnostní otevření se konalo 11. února 2008 a od roku 2010 zde mohou najít pomoc i otcové s dětmi. Azylový dům pro matky a otce v tísni Znojmo spadá pod Oblastní charitu Znojmo, která patří do struktury Diecézní charity Brno (DCHB), která je vlastníkem pozemku a budovy. „Sociální služba je realizována v rámci projektu, Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost“ (Provozní řád AD Znojmo). Paní vedoucí paní Bc. Blanka Mahdalová k tomu dodává, že peníze se nevztahují na volnočasové aktivity, ty musí být hrazeny sponzory či z plateb uživatelů, kteří se musí také na úhradě provozních nákladů podílet, a to v částce: matka/otec 70,- Kč/den, dítě 40,- Kč/den, těhotná/bezdětná žena 100,- Kč/den (Standard č. 1 AD Znojmo).

3.1 Organizační struktura Personální zajištění Domova pro matky a otce v tísni Znojmo tvoří vedoucí, sociální pracovnice, 4 instruktoři, 3 zástupy instruktorů, údržbář a externí pracovníci (externisté), jako jsou psycholog, supervizor. Jedná se o tzv. pracovní tým, který definuje RICHTEROVÁ, ORGONÍKOVÁ (2008, s. 47) jako: „…skupinu lidí s doplňujícími se schopnostmi a dovednostmi, kteří společným postupem směřují k cíli, za jehož splnění jsou společně odpovědni“. Důležitá je zde hlavně spolupráce, důvěra a soudržnost, kterou potvrzuje i TURECKIOVÁ (2009), která definuje pracovní skupinu jako malou, formální skupinu, jejíž členové jsou ve vzájemné interakci a vyznačují se soudržností, společným místem výkonu, vedoucím a společnými cíli. Požadavky standardů kvality sociálních služeb vymezují: 27

„Zařízení má stanovenou strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily kvalifikační požadavky a osobnostní a morální předpoklady zaměstnanců. Struktura i velikost personálu odpovídají definovaným potřebám zařízení a aktuálnímu počtu uživatelů služeb a jejich potřebám.“ (Johnová, Čermáková, 2002, s. 69). Cílem odborného týmu je vytvořit rodinné prostředí, ve kterém si klienti osvojují nové schopnosti, dovednosti a pracovní návyky, potřebné pro jejich další život mimo zařízení. Současně musí respektovat práva klientů, dodržovat právo na soukromí a ochranu soukromí, ochranu osobních údajů, ochraňovat klienty před zneužíváním a diskriminací, zachování rovného přístupu, jejich důstojnosti, respektování jejich rozhodnutí, názorů, politických a náboženských vyznání a jiné. Při porušení těchto práv hrozí pracovníkům sankce etické (svědomí), pracovněprávní (výpověď), občanskoprávní (vymáhání satisfakce klientem), správně právní (finanční sankce) nebo trestněprávní (Standard č. 2 AD Znojmo). Ostatní náplně a povinnosti pracovníků jsou stanoveny v Organizačním řádu Domova v Náplni práce zaměstnanců. V čele domova stojí vedoucí, která je nadřízená ostatním pracovníkům a která organizuje a řídí jejich práci. Její pracovní doba je osmihodinová, 5 dní v týdnu (Standard č. 11 AD Znojmo). Vedoucí domova nese zodpovědnost za provoz domova, jeho zaměstnance a klienty. Řeší vzniklé problémy, organizuje, rozhoduje o chodu domova, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a plní ostatní povinnosti vedoucích zaměstnanců podle § 74 zákoníku práce (Provozní řád AD Znojmo). Své pracovníky by měl vedoucí řídit, podporovat, motivovat, často plní funkci manažera, ekonoma, odborníka na mezilidské vztahy a na poskytování sociálních služeb (Richterová et al., 2008). Sociální pracovník podle §109 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách je pracovník vykonávající sociální šetření, zabezpečující sociální agendy a zabývající se sociálně právními problémy v zařízení. Zabývá se poskytováním sociálně právního poradenství, vykonává analytickou, metodickou, koncepční a depistážní činnost, poskytuje krizovou pomoc a sociální rehabilitaci. Sociální pracovnice je zástupkyní vedoucí a má též osmihodinovou pracovní dobu, 5 dní v týdnu (Standard č. 11 AD Znojmo). Mezi její pracovní náplň např. patří: jednání a sociální šetření se zájemci o službu a jejími uživateli, individuální plánování s uživateli, vedení záznamů o průběhu služby, statistických údajů, provádí hodnocení služby a zpracovává propagační materiály. Mimo jiné se zabývá žádostmi o dotace a dohledem na plnění daného rozpočtu, vnitřními metodikami služby, strategickým plánováním služby a také spolupracuje s ostatními 28

institucemi a úřady (OSPOD při MÚ Znojmo a jiné). Vedoucímu zařízení a sociálnímu pracovníkovi jsou podřízeni pracovníci v sociálních službách- instruktoři, kteří zajišťují chod domova. Jsou zaměstnáváni na plný úvazek a pomáhají klientům řešit jejich problémy a vytvářet příznivé prostředí. Jejich činností je běžná administrativní agenda domova (zápisy příchodů a odchodů klientů, zápisy praní prádla, půjčování věcí, rozpisy úklidů), dále evidence uživatelů a jejich individuálních záznamů. Zodpovídají také za dodržování Domovního řádu a plánují volnočasové aktivity. Instruktoři pracují ve dvou směnách a to denní a noční služby. První směna je od 7.30 do 19.30 a druhá od 19.30 do 7.30. Jejich povinností při předávání směny je dohlédnout, aby vše bylo v pořádku, uklizeno, byl zapsán zápis do Denního hlášení a informování nastupujících instruktorek o průběhu své směny a možných komplikacích (Provozní řád AD Znojmo). Harmonogram práce nalezneme v Příloze č. 5. Do domova přichází také externí pracovníci (externisté), jako jsou dobrovolníci, studenti vykonávající školní praxe, pracovníci na DPP či na DPČ, řemeslníci. Do domova přichází podle zájmů uživatelů (jednou týdně) i duchovní. Externí pracovníci mají být pro uživatele služby přínosem, nikoli je nějakým způsobem ohrožovat. O jejich přijetí rozhoduje ředitel Oblastní charity Znojmo (OCHZ), nebo v rámci svých kompetencí vedoucí AD. Externisté musí být seznámeni základními pravidly domova, právy a povinnostmi, ochranou osobních údajů a s rozsahem svých kompetencí (Standard č. 9 AD Znojmo). Odborný tým zajišťuje jak obligatorní, tak i fakultativní služby. Fakultativní služby s popisem zařízení nalezneme v Příloze č. 6. Pro zachování objektivity a nadhledu nad problémy se v Domově pravidelně konají supervize, a to vnitřní a vnější. Vnitřní supervize je vykonávána pod vedením vedoucí a probíhá 1x týdně. Cílem je řešení aktuálních problémů, situací, vzájemná reflexe a zpětná vazba. Oproti vnější supervizi, která je již pod vedením supervizita a probíhá 1x za 4 měsíce, jejímž cílem je podpora Domova a jeho pracovníků, témata zlepšování kvality sociálních služeb, neshody pracovníků a jiné (Standard č. 10 AD Znojmo).

29

OCH BLANSKO Ředitelka Mgr. Jana

OCH ŽĎÁR N.

OCH BRNO

Sedláková

SÁZAVOU

Ředitel Mgr. Karel

Ředitela Ing. Jana Zelená

Kosina

OCH BŘECLAV

OCH TŘEBÍČ Ředitel Mgr. Petr

OBLASTNÍ CHARITA BRNO

Ředitel Ing. Josef

Jašek

(OCHB)

Gajdoš

Prezident Mons. Josef Zouhar Ředitel Ing. Mgr. Oldřich Haičman OCH TIŠNOV

OCH HODONÍN

Ředitelka Ing.

Ředitel Václav Salajka

Marcela Dvořáková

řediteOCH RAJHRAD

OCH ZNOJMO

OCH JIHLAVA

Ředitel Ing. Jaromír

Ředitel Mgr. Evžen

Ředitel Mgr. Michal

Bílý

Adámek

Novotný

ředite DOMOV PRO MATKY A OTCE V TÍSNI ZNOJMO Vedoucí Bc. Blanka Mahdalová

Pracovníci Sociální pracovnice

v sociálních službách-

Technický pracovník

Externí pracovníci

Údržbář

Psycholog

instruktor, zástupy

Supervizor

Schéma č. 3: Organizační struktura Domova pro matky a otce v tísni Znojmo (vlastní,

Zdroj:

Výroční

zpráva

DCHB,

2011,

http://dchb.charita.cz/res/data/010/001240.pdf?seek=1341219331)

30

Dostupné

z

:

3.2 Služby Domov poskytuje pomoc matkám a otcům s dětmi (do 18 let), popř. těhotným ženám v těžké životní situaci, spojené se ztrátou bydlení, kteří nedokážou tuto situaci vyřešit sami. Služby jsou poskytovány bez ohledu na původ, etnickou příslušnost, rasu, barvu pleti, věk, sexuální orientaci, ekonomickou situaci a bez ohledu na náboženské a politické názory. Jedná se o placenou sociální službu, jejímž cílem je poskytnout uživatelům ubytování na dobu nezbytně nutnou, která by neměla překročit 1 rok (Standard č. 1 AD Znojmo). Cílem není jen poskytnutí ubytování, ale snaha pomoci lidem k návratu do společnosti, motivovat je k hledání zaměstnání, doplňování vzdělání, osvojení si návyků k hospodaření s penězi, vedení domácnosti, a tím je podporovat v samostatnosti a nezávislosti na sociálních službách. Cílovou skupinou jsou matky a otcové (od 18let věku) s dětmi (do 18 let věku), mimo osob závislých na návykových látkách, osob nesvéprávných a úplných rodin (Standard č. 1 AD Znojmo). Podle zmíněného standardu jsou v Domově vykonávány nejen fakultativní služby, ale i obligatorní, které nalezneme v Příloze č. 7. Při poskytování služeb se Domov pro matky a otce v tísni řídí zásadami, jako jsou: respekt, diskrétnost, individuální přístup ke klientovi, dobrovolnost využívání služeb, odbornost personálu (Standard č. 1 AD Znojmo). Proces poskytování služeb probíhá v určitých etapách, jsou to:

Jednání se zájemcem

Individuál Smlouva

o službu

ní plánování

Hodnocení

Ukončení

IP

služby

Schéma č. 4: Etapy poskytování služby (vlastní)

Zájemci o službu mohou Domov kontaktovat osobně či telefonicky a sjednat si schůzku. Na první schůzce jsou seznámeni se základními údaji o Domově, podmínkami ubytování a poskytováním služeb. Dále také s Domovním řádem, s právy i povinnostmi klientů a jsou informováni o nutných formalitách (podání žádosti o ubytování a odůvodnění jejích důvodů, 31

šetření sociální pracovnice, potvrzení registrujícího lékaře pro matky/otce i dítě), jež musí být vyřízeny. O přijetí do Domova na základě všech údajů rozhoduje vedoucí Domova. Pokud je kapacita Domova naplněna, je zájemce zařazen do pořadníku podle potřebnosti. Přednost bývá dávána zájemcům ze Znojemska před jinými okresy. I přes to se ale pracovníci Domova snaží zájemcům pomoci a poskytnout informace o jiných zařízeních a kontaktech na ně (Standard č. 3 AD Znojmo). V případě přijetí musí být před uzavřením Smlouvy dohodnut rozsah a průběh poskytované služby společně s osobním cílem klienta. Tento osobní cíl je pak přesněji rozpracován na dílčí cíle v individuálních plánech. Smlouvu o poskytnutí sociální služby se zájemcem uzavírá vedoucí Domova a podle Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách (§ 91) musí obsahovat: smluvní strany, druh a rozsah sociální služby, místo a čas poskytování služby, výše úhrady za poskytované služby, vnitřní pravidla, výpovědní lhůty a jejich důvody, dobu platnosti této smlouvy. Svým podpisem klienti prohlašují, že si smlouvu přečetli, souhlasí s jejím obsahem a tomuto obsahu rozumí. Kopie této smlouvy je přiložena v Příloze č. 8. (Standard č. 4 AD Znojmo). Průběh služby je naplánován v procesu Individuálního plánování sociálních služeb, vycházející ze Standardů kvality sociálních služeb č. 5 -Individuální plánování průběhu sociální služby. Poskytovatelé služeb jsou povinni: „Plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob“ (Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách § 88). Klient po příchodu do Domova si během prvních 14 dnů zvolí svého kmenového pracovníka (pracovník v sociálních službách, kterého si uživatel vybírá sám), se kterým vytvoří svůj Individuální plán. Ten má vézt k samostatnosti a ke zlepšení situace uživatele. Obsahuje kasuistiku, problémy, které chce uživatel za pomoci služby vyřešit a jeho krátkodobé a dlouhodobé cíle, které mu pomohou dosáhnout svého osobního cíle, jenž uvedl ve Smlouvě s klíčovým pracovníkem. Schůzky s uživatelem se uskutečňují minimálně 1x za 14 dní, kdy dochází k hodnocení splnění dílčích cílů a doplňování svého osobního cíle. Pracovník pomáhá uživateli stanovit, jakým způsobem budou služby poskytovány, osobní cíle, způsoby jejich dosažení, časové intervaly splnění těchto kroků, či překážky, které se mohou objevit. Vede uživatele k samostatnosti, motivuje ho k plnění svých cílů a zabývá se jejich vyhodnocováním (Standard č. 5 AD Znojmo). Cíl by měl: mít osobní význam pro uživatele- aby byl uživatel motivován k jeho splnění, musí být pro něj významný, musí mít pro něj hodnotu. Měl by být malý a konkrétní- musí být rozdělen na menší cíle, kterých lze dosáhnout v nejbližší době, u dlouhodobých cílů by se mohla ztratit motivace k jejich vyplnění. Uživatel by nebyl 32

motivován již splněnými cíli. Cíl by měl být o tom, co si uživatel přeje- být pokládán pozitivně, nikoli negativně (např. chtěl bych splatit svůj dluh). Měl by být realistickýuživatelem dosažitelný, aby nedocházelo k selhání a tím ztrátě motivace k řešení své situace. Spojen s aktivitou uživatele- stát uživatele určité úsilí, aby byl pro uživatele motivující a mohl mít radost z jeho splnění (Standard č. 5 AD Znojmo). K vytvoření cílů mohou sloužit Okruhy individuálního plánu, které nalezneme v Příloze č. 9. Pracovníci pro své klienty připravují i volnočasové aktivity a aktivizační služby (vzdělávací, pracovní rehabilitace- různé besedy s odborníky, přednášky, pomoc psychologa apod.), které mohou být klientům ku prospěchu a které rozvíjí jejich schopnosti a dovednosti. Účast na těchto aktivitách je dobrovolná, nikdo není nucen účastnit se, pokud nemá zájem. 1x za 14 dní se konají v Domově i ,,duchovní chvilky“ pro zájemce. Mimo tyto aktivity jsou organizovány aktivity pro společnost s cílem odstranění předsudků o domově a jejich uživatelích. Jedná se o aktivity jako: Den otevřených dveří, Charitní ples, Pálení čarodějnic, Dýňová stezka, Módní přehlídka ke dni matek a mnoho dalších (Standard č. 2 AD Znojmo). O poskytované službě může

být

veřejnost

obeznámena

také

z internetových

stránek

Domova:

www.znojmo,caritas.cz, výročních zpráv či informačních letáků (Standard č. 12 AD Znojmo). Jednotlivé cíle bývají vyhodnocovány uživateli společně s kmenovým pracovníkem v termínu Individuálního plánu, jenž je stanovený u každého cíle. Tyto termíny by měly být minimálně 1x za 14 dní. Avšak 1x za 3 měsíce dochází k společnému hodnocení cílů i s klíčovým pracovníkem, podle potřebnosti i s vedoucí Domova. Stanovené cíle obsahují jak termíny, do jaké doby mají být splněny (např. objednat se tento měsíc k lékaři), tak kritéria, podle kterých se pozná, že byl cíl splněn. Pokud dojde ke splnění všech cílů a klient již pomoc nepotřebuje, je tato spolupráce ukončena. Jestliže má ale další problémy, se kterými potřebuje pomoci, dojde k sestavení nového individuálního plánu a pokračuje se ve spolupráci. Pokud ale k dosažení cílů nedochází, bývá cíl přehodnocen a dochází k domluvení nového, reálnějšího cíle, nebo k prodloužení doby splnění. Pokud tyto cíle i přesto nejsou naplňovány, může dojít i k ukončení služby. Kopii individuálního plánu nalezneme v Příloze č. 10 (Standard č. 5 AD Znojmo). Potřebné informace o uživatelích z Individuálního plánování jsou dostupné i pro ostatní zaměstnance Domova. Tyto informace jsou poskytovány ústně na poradách vedoucích a zaměstnanců, či pomocí Knihy služeb (Standard č. 5 AD Znojmo). 33

K ukončení ubytování může dojít třemi způsoby. Z důvodu uplynutí doby, na kterou byla Smlouva sepsána. Vypovězením ze strany klienta bez udání důvodu, kdy výpovědní lhůta činí 5 pracovních dní, či dohodou s poskytovatelem. Vypovězením ze strany poskytovatele pouze při hrubém porušování povinností klientů. Výpovědní lhůta pro výpověď činí 5 pracovních dní následujícího dne po přijetí výpovědi (Standard č. 4 AD Znojmo).

3.3 Spolupráce s ostatními organizacemi Zařízení podporuje uživatele především v budování a upevňování jeho společenských vztahů, jako jsou rodina, přátelé, ale také ve využívání běžných služeb, s kterými azylový dům spolupracuje. Jedná se zejména o lékaře, školy, školky, neboť uživatelé nemusí být z města Znojma, a tak jsou jim poskytovány kontakty na ředitele těchto organizací. V případě potřeby dochází ke spolupráci s OSPODEM, úřadem práce, policií, Dětským centrem či ostatními azylovými domy, pokud sami nemohou poskytnout služby z důvodů přeplněnosti. Velmi vítaná je spolupráce s azylovým domem pro muže ve Znojmě, který se podílí na organizaci volnočasových aktivit pro děti. Aktivity obohacují jak muže, tak i děti. Např. muži z tohoto Domova uspořádali pro děti hledání pokladu, kdy finance na tento poklad řešili brigádou. I v době mé praxe v Domově jsem měla možnost se jedné takovéto akce zúčastnit. Muži z azylového domu přišli do Domova a společně s dětmi vytvářeli masky na maškarní a velmi se bavili. Spolupracují ale i s jinými Domovy, např. s Domovem seniorů v Božicích, kam dojíždí např. na Vánoce. Spousta uživatelů totiž nemá širší rodinu a někteří senioři zde také ne, nebo nejsou jimi navštěvováni. Pro obě strany je tedy tato spolupráce výhodná a obohacující. V případě, že zařízení nepokryje svým rozsahem, odborností či kompetentností potřeby uživatelů, mohou jim být zprostředkovány jiné instituce, např. spolupráce s terapeutickou komunitou Salebra. Jedná se o komunitu pro drogově závislé, která v Domově poskytuje přednášky. V rámci oblastní charity Znojmo spolupráce s poradnou pro oběti domácího násilí Tereza a v případě, kdy klient odchází z domova a ví, že nebude vše ještě zvládat, je mu nabídnuta služba rodinného sociálního asistenta. Za velmi důležité jsou považovány i volnočasové aktivity. Vzhledem k těžké životní situaci, kdy může být mezi rodiči a dětmi narušený vztah, získávají děti díky volnočasovým aktivitám nový pohled na svého rodiče. Jsou poskytovány buď jen pro děti, pro rodiče s dětmi, či jen pro rodiče. Mohou se tak něco nového naučit, něco, co se jim hodí do domácnosti. Naučit se např. vařit, péct, háčkovat, vytvářet doplňky apod. Mezi velmi oblíbené patří letní stanování, na které jezdí na 34

týden. Na stanování jezdí i bývalí klienti, což je nejlepší motivace pro ty současné. Na tento týden je vždy stanoveno nějaké téma, např. minulý rok byl Rokem naruby a uživatelé slavili společně Vánoce. Volnočasové aktivity bývají sice sponzorované, ale paní Bc. Blanka Mahdalová říká, že vždy by se měl rodič podílet na nějaké částce i sám, sice v malé míře, ale měl by. Pro veřejnost jsou přichystány volnočasové aktivity jako Dýňová stezka, Módní přehlídka apod., které umožňují veřejnosti získat nový pohled na azylový dům a jeho uživatele. SHRNUTÍ: Poskytované služby azylového domu jsme si představili na konkrétním případě a to na Domově pro matky s dětmi ve Znojmě. Seznámili jsme se jak s organizační strukturou Domova, obligatorními a fakultativními službami, jednotlivými etapami poskytování služeb, tak i se spolupracujícími organizacemi.

35

4 VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ „Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.“ (Leedy in Gavora, 2000, s. 11). Aby mohlo dojít k vyřešení problému je potřeba soustředěnosti či opakovanosti. Jedná se o systematickou, naplánovanou činnost, jejímž úkolem je zodpovězení kladených otázek a tím vytváření nových poznatků (Hendl, 2005). Výzkum ale nemusí být prováděn jen profesionálními výzkumníky, může být prováděn jak studenty, pedagogy či jen tak z vlastního zájmu (Gavora, 2000). Při tom, jak máme postupovat při výzkumu, nám mohou pomoci dva osvědčené postupy (Gavora, 2000, s. 142): analytická indukce a konstantní komparace. Ve svém výzkumu se řídím konstantní komparací, která se vyznačuje sbíráním údajů, jejich tříděním, hledáním společných a rozdílných prvků a jejich kategorizování. Nakonec dochází k vytvoření hypotézy.

4.1 Cíl práce Cílem práce bylo představit systém péče v azylových domech pro matky s dětmi a prostřednictvím výzkumného šetření zjistit účinnost integrace uživatelů do společnosti. K obecnému cíli byly stanoveny dílčí cíle: -

Zmapovat příčiny přijetí do AD.

-

Poukázat na úskalí při tvorbě individuálního plánování a snahu uživatelů řešit svoji situaci.

-

Prostřednictvím statistické analýzy zjistit délku pobytu uživatelů.

Pro splnění těchto cílů jsem využila jak statistik azylových domů v Jihomoravském kraji, tak rozhovorů se čtyřmi vedoucími vybraných azylových domů. Zaměřila jsme se na otázky uvedené v příloze č. 11. Získané informace mohou vést k zamyšlení státních orgánů nad účinností těchto služeb, nad jejich podporou, změnou či možným dobudováním služeb doplňujících.

36

4.2 Metodologie, organizace a cílová skupina „Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu“ (HENDL, 2005, s. 34). S ohledem na zvolený cíl výzkumu jsem zvolila jak kvalitativní, tak kvantitativní výzkum. „Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.“ (Creswell in Hendl, 2005, s. 50) Kvantitativní výzkum naopak pracuje s číselnými údaji, kdy zjišťuje určité množství, rozsah či frekvenci výskytu jevů. Získané údaje lze sčítat, vyjádřit v procentech a jiné (Gavora, 2000). Kvalitativní výzkum tak vidí jako více podrobný, výstižný, kdy výzkumník jedná s osobami tváří v tvář, snaží se s nimi více sblížit a pochopit je. Cílem je tedy úplné proniknutí do konkrétního případu a porozumění lidem a jejich životním událostem (Gavora, 2000). Jako metody sběru dat jsem použila strukturovaný rozhovor a statistickou analýzu. Zvolila jsem strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, který se skládá z předem stanovených otázek, kdy klademe stejné otázky různým respondentům. Strukturovaný rozhovor zaručuje, že se získaná data v jednotlivých rozhovorech nebudou strukturně lišit (Hendl, 2005). Rozhovory byly uskutečněny s vedoucími čtyř azylových domů v Jihomoravském kraji, a to rozhovorem v Domově pro matky a otce v tísni ve Znojmě a třemi rozhovory uskutečněnými v různých azylových domech v Brně: Domov pro matky s dětmi Zvonek, Domov sv. Markéty a Centrum sociálních služeb Josefa Korbela. Pro kvalitativní výzkum je na rozdíl od kvantitativního výzkumu typický záměrný výběr respondentů. Vybraní respondenti musí mít určité vědomosti a zkušenosti k tématu, o které se zajímáme (Gavora, 2000). V mém případě se jednalo o Domovy v Jihomoravském kraji, jejichž cílovou skupinou jsou matky či otcové s dětmi. Sběr dat byl prováděn v průběhu měsíce března, kdy jsem nejprve vedoucím těchto čtyř azylových domů zatelefonovala a požádala je o poskytnutí rozhovoru. Všechny domovy mi vyšly ihned vstříc a domluvily si semnou schůzku. Rozhovor by se měl provádět v klidném, tichém prostředí, bez přítomnosti jiných osob (Gavora, 2000), z toho důvodu se rozhovory uskutečnily přímo v azylových domech, v kancelářích vedoucích. Obsahovaly 7 otázek a trvaly kolem 20- 30 minut. Všechny rozhovory jsem se souhlasem vedoucích 37

nahrávala na diktafon ve svém mobilním telefonu a poté přepsala. Jednotlivé přepisy se nachází v Příloze č. 12. Zvolila jsem doslovnou transkripci podle MAYRINGA (in Hendl, 2005), jež je doslovný přepis mluveného projevu z rozhovorů (interview) do písemné podoby. Přepsané materiály jsem si vytiskla a podrobila kódování. Nejprve jsem si vytvořila kategorie a tyto kategorie jsem označila číslem. V textu jsem poté vyhledala část textu, která patří pod danou kategorii a označila ji stejným číslem. Tento proces se označuje jako kódování. „Kódování

obecně

představuje

operace,

pomocí

nichž

jsou

údaje

rozebrány,

konceptualizovány a složeny novým způsobem. Při otevřeném kódování je text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto jednotkám jsou přidělena jména a s takto pojmenovanými (označenými) fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje.“ (ŠVAŘÍČEK, ŠEĎOVÁ, 2007, s. 211). Nakonec jsem tyto odpovědi každého respondenta shrnula do hesel a ty zaznamenala do tabulky k příslušné kategorii. Respondenti jsou uvedeny pod čísly R1, R2, R3, R4. Rozhovory jsem doplnila statistickou analýzou. Jednalo o statistiky azylových domů v Jihomoravském kraji. Zajímala jsem se o statistiky ohledně počtu ubytovaných za poslední 3 roky, délky pobytu a především formy integrace. Pro tyto statistiky jsem vypracovala tabulky, které jsem azylovým domům rozeslala pomocí e-mailu. Celkem se jednalo o osmnáct azylových domů. Nejprve jsem azylové domy kontaktovala telefonicky, vysvětlila jim téma mé práce, její cíl a požádala o pomoc. U některých jsem se setkala s nezájmem vyplňování mých statistik, kdy usoudily, že mé téma je sice zajímavé, ale denně jim chodí tolik proseb od studentů, že by nedělaly nic jiného, než vyplňovaly různé dotazníky apod. Bylo mi ale slíbeno vyplnění statistik, neboť si vážily toho, že alespoň předtím volám a neposílám jen e-mail. Návratnost statistik byla ale třetinová. Celkem jsem získala 6 statistik, přičemž jedna z nich obsahovala jen počet uživatelů za jednotlivé roky. Jiné údaje mi bohužel nemohly být poskytnuty, neboť není povinnost zapisovat, kam uživatelé odchází, tím pádem tyhle statistiky nedělají. Ostatní azylové domy se mi buď omluvily z důvodu časové přetíženosti, některé je vůbec nevytváří, nebo mi vůbec neodpověděly. Čerpala jsem tedy pouze ze statistických údajů pěti azylových domů, které jsem spojila a vytvořila nové tabulky, které již obsahují celkové počty těchto pěti azylových domů.

38

4.3 Výsledky šetření Výzkum byl rozdělen na 2 části a to na výzkum A (výzkum pomocí rozhovorů) a B (výzkum pomocí statistické analýzy). ČÁST A) ROZHOVORY Výzkum

A

se

zabývá

analýzou

rozhovorů

s vedoucími

čtyř

azylových

domů

v Jihomoravském kraji a obsahuje shrnutí odpovědí jednotlivých respondentů. Jednotliví respondenti jsou pod označením R1, R2, R3, R4.

KATEGORIE

PŘÍČINY

R1

R2

R3

R4

Ztráta bydlení,

Ztráta bydlení,

Nevhodné

Ztráta bydlení,

domácí násilí

zaměstnání,

bytové

hlavně

vztahové

podmínky,

exekuce

problémy,

neplatičství

domácí násilí INDIVIDUÁLNÍ

Sestavují a plní Různorodost-

Sklon k

Individuální,

PLÁNOVÁNÍ

cíle, protože

každý se k tomu

pasivitě

záleží i na tom,

musí

staví jinak

jestli jsou v prvním AD, či ne.

SNAHA

Iniciativa

Snaha je velká,

Individuální,

Malá snaha

OSAMOSTATNI

z nátlaku

podle představy

spíše malá

vzhledem

uživatele

T SE

k výši dávek

INTEGRACE

Příprava

Pomoc hledání

Příprava

Pomoc jednat

POMOCÍ AD

k samostatnost

práce,

k samostatnost

s úřady,

i, poradenství,

podnájmů,

i- úhrada za

hospodaření

spolupráce-

pomoc

bydlení, plnění

s penězi,

Ospod, IQ

psycholožky,

cílů,

zvyšování

Roma servis,

právničky,

spolupráce

sebevědomí,

Triáda..

spolupráce-

IQ Roma

spolupráce

Spondea,

servis, DROM,

s OSPOD,

Celsus..

Romodrom..

poradna

39

Tereza.. ÚČINNOST AD?

Individuální,

Individuální

záleží i na

Limitováno

Případ od

více faktory

případu

rodině, dětství Tabulka č. 1: Analýza rozhovorů čtyř azylových domů

Důvody vyhledávání azylových domů jsou různé. Domácí násilí ale již není tak časté „...protože je zde ve městě Brně Magdalenium, kde berou jenom ženy, které si prošly domácím násilím“ (Respondent č. 2). Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci je individuální, Respondent č. 4 dodává „...Problém spatřuji také v tom, zda je uživatel poprvé uživatelem azylového domu, či již několika prošel. Tím klesá motivace při individuálním plánování, jejich aktivita je nižší, někdy může docházet až k apatii.“ Pasivitu spatřuje také z důvodu: „…Vzhledem k výši sociálních dávek není přílišná snaha uživatelů hledat si zaměstnání, zejména u vícečetných rodin“. V případě, že snahu mají, vyvstávají další problémy. Jelikož se především jedná o uživatele s malými dětmi, tak bez možnosti hlídání dítěte nemohou nastoupit do práce „…což je dneska ve městě Brně už problém, sehnat školku…“ (Respondent č. 2). Druhým problémem je nízká kvalifikace, kdy většina má ukončené základní vzdělání. Respondent č. 2 k tomu dodává: „…my jim finančně pomoc nemůžeme, následné bydlení nemáme, takže jim nemůžeme my pomoci v tom smyslu, aby se zařadily. Já si myslím, že by jim mohla pomoci obec, Magistrát např. v Brně, nějakými sociálními byty, startovacími byty...“. Posledním tématem bylo zjištění účinnosti pomoci AD. „Opět se to liší případ od případu, kdy jsou klienti, kteří se bez problému vrátili zpět do běžného života, jsou úspěšní a služby vzali jako odrazový můstek pro změnu života. Jsou však i takoví, kde jejich chování již během poskytování služby neskýtá záruku řádného využívání poskytované služby, v krajním případě až s využíváním služby.“ (Respondent č. 4.). Respondent č. 3 vidí problém v tom, „…jakmile opustí AD a zmizí náš "dohled", zvolí si pohodlnější cestu a začnou "se vézt".

40

ČÁST B) STATISTICKÁ ANALÝZA Výzkum B se zabývá statistickou analýzou pěti AD. Tabulky č. 2, 3, 4 obsahují celkové počty všech pěti azylových domů za jednotlivé roky. Šablonu pro statistickou analýzu, která byla poslána azylovým domům, nalezneme v Příloze č. 13.

Rok

2010

2011

2012

Matky s dětmi/bezdětné ženy

133

139

111

Otcové s dětmi

0

0

5

Děti celkem

226

233

210

Tabulka č. 2: Počet ubytovaných uživatelů

Celkem prošlo těmito domy za tři roky 388 uživatelů s 669 dětmi. Z pěti AD se jednalo pouze o jeden azylový dům, který poskytuje služby i otcům s dětmi. Těchto služeb využilo pouze pět otců a to v jednom jediném roce 2012.

Rok

2010

2011

2012

Celkem

Do 3 měsíců

43

40

31

114

3 měsíce

18

15

14

47

6 měsíců

14

15

15

44

1 rok

12

27

18

57

Déle

6

8

7

21

Tabulka č. 3: Délka pobytu

Z celkového počtu 388 uživatelů s 669 dětmi byla nejčastější délka pobytu doba do tří měsíců a to u 29 % uživatelů. Jako druhá nejčastější délka byla doba jednoho roku a to u 15ti %, nejméně uživatelů přesáhlo délku pobytu jednoho roku, pouze 5 %.

2010

2011

2012

Celkem

Do jiného AD

18

15

17

50

Do podnájmu

23

29

17

69

byt, ubytovna

9

11

14

34

K rodině

12

17

13

42

Obecní,

sociální

41

K příteli/přítelkyni

7

15

15

37

Ke známým

1

2

0

3

Neznámo

22

17

7

46

Jiné

1

0

2

3

Tabulka č. 4: Integrace uživatelů

Jako místo nejčastějšího odchodu z AD nám z 18 % vyplynul podnájem. Jako druhé nejčastější místo je odchod do jiného azylového domu- 13% uživatelů. Jelikož ale 12 % uživatelů neudalo místo, kam odchází, a ani u zjištěných dat není zjišťována pravdivost jejich opravdového místa pobytu, nemůžeme tyto odpovědi považovat za relevantní. Místa, která nejsou uvedena v tabulce, ale kam uživatelé odešli, uvedly azylové domy krizovou pomoc, noclehárnu, či odjezd za prací do zahraničí i s dítětem. Některé děti také odchází do Klokánku.

SHRNUTÍ Ve výzkumné části A jsme získali odpovědi na naše výzkumné otázky. Zjistili jsme nejčastější příčiny vyhledávaní AD a jaká je snaha uživatelů osamostatnit se a pracovat na sobě. Současně jsme zjišťovali služby AD, které uživatelům pomáhají při integraci do společnosti, a jejich spolupracující organizace. Výzkumná část B nám doplnila informace o integraci uživatelů a to zjištěním délky pobytu uživatelů a formy integrace.

42

4.4 Vyhodnocení výzkumného šetření Z výzkumného šetření nám vyplynulo, že nejčastějším důvodem vyhledávání pomoci azylových domů je ztráta střechy nad hlavou, ať již z důvodu vztahových problémů či ztráty zaměstnání a tím nezvládnutí placení nájemného, exekuce, domácí násilí, nevhodné bytové podmínky. Veliký vliv má i rodina uživatelů a jejich špatný vzor. Jak veliká je snaha uživatelů řešit svoji situaci, jak z hlediska sestavování individuálního plánu a jeho plnění, tak z hlediska vyhledávání si zaměstnání, podnájmu, snahy osamostatnit se, se nám jeví jako velice individuální. Někteří uživatelé se snaží, jak jen to jde, a bez problémů se vrátí zpět do běžného života, jen potřebují popostrčit, dopomoct. U jiných se můžeme setkat ale spíše s pasivitou. Tito lidé sice říkají, že práci hledají, ale tato práce je hledaná spíše proto, „aby se neřeklo“. Těmto lidem stačí pomoci v podobě poskytování sociálních dávek od státu, neboť někdy mohou být ve stejné výši jako příjem ze zaměstnání, na který by uživatel mohl dosáhnout. To potvrdily i výsledky statistické analýzy, kdy mezi nejčastější délkou pobytu se ukázala doba do 3 měsíců. Z toho plyne, že jsou uživatelé, kteří se potřebují opravdu jen odrazit ode „dna“, na který se dostali a stačí jim doba do 3 měsíců. Na druhou stranu jsou uživatelé, kteří ať již „schválně“ nebo nemají na vybranou, využívají možnosti nejdelšího poskytování služby, což se nám potvrdilo jako druhá nejčastější délka pobytu. To potvrdil i náš výzkum, kdy na prvním místě byl jako nejčastější odchod z azylového domu „podnájem“, ale hned za ním bylo „neudání místa odchodu“ a „odchod do azylového domu“. Jelikož si nemůžeme pod „neudání místa odchodu“ nic představit, je možné, že je odchodů do azylových domů ještě více. Azylové domy nemají povinnost zjišťovat, kam uživatelé odchází a ani pravdivost, jestli se na uvedeném místě nachází. Tím pádem nemůžeme zjistit k této otázce relevantní odpověď. Uživatelé se naučí spoustě nových věcí, které doposud neznali, i když nám se mohou zdát samozřejmostí. Naučí se pečovat o domácnost, hospodařit s penězi, vyřídit si úřední záležitosti, ale i trávit smysluplně volný čas se svými dětmi. Na co ale nestačí, je poskytnutí následného levnějšího bydlení, o to už se musí postarat jiní.

43

ZÁVĚR Předmětem mé práce bylo představit systém služeb azylových domů pro matky s dětmi, jak v jejich historickém vývoji, tak v současnosti, tedy přijetím Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. Současně jsem čtenáře seznámila s cílovou skupinou AD pro matky s dětmi a popsala příčiny, které vedou uživatele k vyhledávání této pomoci, i jaký vliv má celé dění na jejich děti. Nakonec jsme si poskytované služby azylových domů ukázali na konkrétním vybraném zařízení Domova pro matky a otce v tísni Znojmo. Hlavním cílem bylo zjištění účinnosti integrace uživatelů AD do společnosti, který se mi podařil naplnit. Výzkumným šetřením jsem zjistila a porovnala, jaký názor na integraci uživatelů AD do společnosti mají vedoucí azylových domů v Jihomoravském kraji. Z šetření vyplynulo, že AD v jisté míře pomáhají uživatelům k integraci do společnosti, ale pro úplnou integraci těchto osob je nutná pomoc státu. Východisko tedy vidím v posilování rodinné politiky, oslovení jak veřejnosti, tak státních i nestátních orgánů, odborníků, vzdělávacích institucí, médií apod. S problémy, se kterými se uživatelé setkávají při hledání zaměstnání, je jejich nízká kvalifikace, nedostatečná kapacita služeb péče o předškolní děti, ale také samotné žití v azylovém domě. Podle Blanky Mahdalové, vedoucí AD ve Znojmě, je totiž problémem, jakmile uživatelé řeknou zaměstnavateli, že bydlí v azylovém domě, tak zaměstnavatel často ztrácí zájem. Z toho důvodu by mělo být snahou státu vyvrátit předsudky o lidech pobývajících v azylových domech. Tedy zvyšování povědomí veřejnosti o této problematice, především o cílové skupině osob v AD, aby nezanevřeli nad uživateli a měli tak větší přístup k zaměstnání. Stát by měl reagovat na potřeby svých obyvatel a podporovat je i vznikem služeb péče o předškolní děti a umožnit tak rodičům zapojit se do pracovního procesu, ale i dostupností levnějšího bydlení. Problém je v nedostatečnosti navazujícího bydlení, kam by uživatelé mohli pokračovat. Azylové domy mohou být tzv. „startovacím můstkem“ pro začlenění se do společnosti. Pomocí poradenství pomáhají uživatelům při hledání zaměstnání, bydlení, při hospodaření s penězi. Učí je jednat s úřady, pečovat o dítě, vykonávat domácí práce (vaření apod.). Co ale nemohou poskytnout, je následné bydlení. Vedoucí AD by uvítali více sociálních bytů, kam by uživatelé mohli odcházet se svými dětmi. Sociální bydlení shledávají jako řešení stále se opakujících odchodů do jiných azylových domů, které potvrzují výsledky statistické analýzy. Uvědomuji se také, že pro relevantnější výsledky by bylo zapotřebí více poskytnutých statistických údajů. Bohužel z důvodů časové náročnosti mi AD 44

tyto informace neposkytly, neboť tyto údaje nejsou státem stanoveny jako potřebné k zjišťování, tedy si je některé AD vytváří z vlastní iniciativy. Shledávám to jako nedostačující a myslím si, že na oblast kam uživatelé z AD odchází, by měla být kladena větší pozornost.

45

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK FEANTSA

Evropská organizace zastřešující neziskové organizace s bezdomovstvím

S.A.D.

Sdružení azylových domů

ČSÚ

Český statistický úřad

SKSS

Standardy kvality sociálních služeb

JK

Jihomoravský kraj

KPSS

Komunitní plánování sociálních služeb

SES

Socioekonomický status

CAN

Syndrom týraného, zneužívaného, zanedbávaného dítěte

PTSD

Poúrazové stresové obtíže

OCHZ

Oblastní charita Znojmo

DCHB

Diecézní charita Brno

IP

Individuální plánování

Kmenový pracovník Pracovník v sociálních službách, kterého si uživatel vybírá sám Klíčový pracovník

Sociální pracovník

OSPOD

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

DPP

Dohoda o provedení práce

DPČ

Dohoda o pracovní činnosti

46

bojující

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, MAP Obrázek č. 1: Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Mapa č. 1:

Azylové domy pro matky a otce v tísni v Jihomoravském kraji

Schéma č. 1: Matky v obtížné životní situaci Schéma č. 2: Ohrožené děti Schéma č. 3: Organizační struktura Domova pro matky a otce v tísni Znojmo Schéma č. 4: Etapy poskytování služby Tabulka č. 1: Analýza rozhovorů čtyř azylových domů Tabulka č. 2: Počet ubytovaných uživatelů Tabulka č. 3: Délka pobytu Tabulka č. 4: Integrace uživatelů

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BALÁŠ, Ondřej, Magda JEŽOVÁ a Roman LOUKOTA et al. Aktuální otazníky fenoménu bezdomovství: Sčítání bezdomovců v Brně v roce 2010. 1. vyd. Brno: Centrum sociálních služeb, 2010. ISBN 978-80-254-9015-0. BAUMRUKOVÁ, Pavla a Jiří DUNOVSKÝ et al. Obce, města, regiony a sociální služby. 1. vyd. Praha: Sociopress, 1997. ISBN 80-902260-1-9. BUSKOTTE, Andrea. Z pekla ven: žena v domácím násilí. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1786-6. ČESKÁ SKUPINA FEANTSA: SAD, ARMÁDA SPÁSY, NADĚJE. Sborník ze semináře na téma bezdomovství v Evropě Olomouc, 4. 3. 1998. Praha: Naděje, 1997. ISBN 80-902292-3-9. DUNOVSKÝ, Jiří, Zdeněk DYTRYCH, Zdeněk MATĚJČEK, et al. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 80-7169-192-5. ELLIOTT, Julian a Maurice PLACE. Dítě v nesnázích: Prevence, příčiny, terapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0182-0. FLEISCHMANN, Otakar, Bohuslav HELEŠIC a Jiří HENZL et al. Vybrané psychologické aspekty terénní sociální práce. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2006. ISBN 80-7044-769-9. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 94. publikace. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6. HAASOVÁ, Jana. Jak žijí v Olomouci ženy bez domova: sedm skutečných příběhů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1238-1 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. HRADECKÝ, Ilja a Vlastimila HRADECKÁ. Bezdomovství- extrémní vyloučení. 1. vyd. Praha: Naděje, 1996. ISBN 80-902292-0-4. HRADECKÝ, Ilja et al. Definice a typologie bezdomovství. 1. vyd. Praha: Naděje, 2007. ISBN 978-80-86451-13-8. JOHNOVÁ, Milena a Kristína ČERMÁKOVÁ. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. 3. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-45-4. CVEČEK, David et al. Návrh udržitelného rozvoje sociálních služeb pro bezdomovce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2348-8. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367568-4. 48

LOVASOVÁ, Lenka. Rodinné vztahy. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. ISBN 80-86991-66-0. MAREK, Jakub, Aleš STRNAD a Lucie HOTOVCOVÁ. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0090-1. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-864229-08-3. MATĚJČEK, Zdeněk, Věduna BUBLEOVÁ a Jiří KOVAŘÍK. Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 1997. ISBN 80-85121-89-1. MATĚJČEK, Zdeněk a Zdeněk DYTRYCH. Děti, rodina a stres. 1. vyd. Praha: Galén, 1994. ISBN 80-85824-06-x. MATOUŠEK, Oldřich et al. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-473-7. MATOUŠEK, Oldřich, Pavla KODYMOVÁ a Jana KOLÁČKOVÁ. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367002-X. MATOUŠEK, Oldřich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-739-8. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-807367-368-0. PAVELKOVÁ, Jaroslava. Problematika lidí v nouzi. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007. ISBN 978-80-7290-338-2. PRŮDKOVÁ, Táňa a Přemysl NOVOTNÝ. Bezdomovectví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-100-0. RICHTEROVÁ, Bohdana a Lenka ORGONÍKOVÁ. Různé cesty pomoci. Krnov: Aklub, 2008. ISBN 987-80-2541-562-7. SKSS DOMOVA PRO MATKY A OTCE V TÍSNI. Znojmo, 2008. ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára SEĎOVÁ et al. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0. TURECKIOVÁ,

Michaela.

Organizační

chování:

teoretická

východiska

a

trendy

personálního managementu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. ISBN 978-80-86723-66-2. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-414-4. 49

VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0.

Internetové zdroje APPELT, Birgit, Verena KASELITZ a Rosa LOGAR. Away from Violence. In: Wave women against violence Europe [online]. Vídeň: WAVE Co-ordination Office, 2004 [cit. 2013-0220]. Dostupné z: http://www.wave-network.org/content/away-violence BAXOVÁ, Renata. Byt: Historie. In: Proxima Sociale [on-line]. [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.proximasociale.cz/byt.php ČAJ PRO DVA. Bezdomovectví. In: Sdružení azylových domů v ČR [online]. [cit. 2013-0327]. Dostupné z: http://media.rozhlas.cz/_audio/2745435.mp3%22). DRASTÍK, Jiří. Bezdomovectví a chudoba: role a budoucnost služeb sociální prevence. In: Sdružení azylových domů v ČR[online]. Ostrava, 2010 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.azylovedomy.cz/?stranka=1 DRASTÍK, Jiří. Stanovy. In: Sdružení azylových domů v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.azylovedomy.cz/soubory/250_P3_STANOVY_FINAL.pdf Integrovaný

portál

MPSV [online].

[cit.

2013-03-27].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane FOTOGALERIE SLUŽEB. Oblastní charita Znojmo [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://znojmo.charita.cz/fotogalerie-sluzeb/domov-pro-matky-a-otce-v-tisni KUBALA, Ondřej. Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-03-27].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezdomovcu MORGENSTERN, Christian. Citáty slavných osobností [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://citaty.net/citaty/12729/ ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ KRAJSKÉHO ÚŘADU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Adresář sociálních služeb v Jihomoravském kraji [online]. 2. vyd. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz POSLÁNÍ A CÍLE S.A.D. Sdružení azylových domů [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.azylovedomy.cz/poslani-a-cile-s-a-d/ TOPOGRAF SPOL. S.R.O. Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/jihomoravsky-kraj

50

Legislativa ČESKO. Zákon č. 108/2006, ze dne 14. března 2006, o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České Republiky. 2006. ČESKO. Zákon č. 111/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o pomoci v hmotné nouzi. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. ČESKO. Zákon č. 110/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o životním a existenčním minimu. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006. Vyhláška MPSV ČR č. 505/2006 Sb., ze dne 15. Listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. In: Sbírka zákonů České Republiky. 2006.

51

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1:

Příběh uživatelky AD

PŘÍLOHA Č. 2:

Odbornost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách

PŘÍLOHA Č. 3:

Standardy kvality sociálních služeb

PŘÍLOHA Č. 4:

Přehled azylových domů pro matky s dětmi v Jihomoravském kraji

PŘÍLOHA Č. 5:

Harmonogram práce pracovníků v sociálních službách

PŘÍLOHA Č. 6:

Popis zařízení a fakultativní služby

PŘÍLOHA Č. 7

Poskytované služby

PŘÍLOHA Č. 8:

Smlouva o poskytnutí sociální služby

PŘÍLOHA Č. 9:

Okruhy individuálního plánu

PŘÍLOHA Č. 10:

Individuální plán

PŘÍLOHA Č. 11:

Otázky pro rozhovory

PŘÍLOHA Č. 12:

Přepis rozhovorů

PŘÍLOHA Č. 13:

Šablona pro statistickou analýzu

PŘÍLOHA Č. 1: Příběh uživatelky AD Je mi 27 let, mám tříletého syna Kubu a v současnosti jsem v rozvodovém řízení. V Azylovém domě jsem bydlela rok a půl, s měsíční přestávkou mezi pobyty. Poprvé jsem se dostala do Domova proto, že jsme museli opustit dům manželových rodičů, kteří si nepřáli, aby jsme se tam déle zdržovali. Napsala jsem tedy email na DMOT ve Znojmě, kde jsem popsala naši situaci. Paní Vedoucí mi odpověděla na můj email okamžitě a napsala mi, že mají volný pokoj od prvního dalšího měsíce, a že musím přijet na Domov vypsat žádost osobně. Přijeli jsme s manželem na DMOT, nahlásila jsem se v kanceláři domova, kde jsem vypsala žádost o službu, a konající instruktorka nás provedla po domově. Poté jsme odjeli a čekali na telefon, jestli byla moje žádost schválena. Asi po týdnu se mi paní vedoucí Domova ozvala s tím, že se můžu nastěhovat od prvního dalšího měsíce, a tak manžel sehnal auto na odstěhování věcí. Po příjezdu na azyl jsem odevzdala papíry o tom, že jsme já i můj syn zdraví a musela jsem vyplnit spoustu papírů, které byly nutné pro přijetí. Byla jsem seznámena s domovním řádem a ukázali mi pokoj, který měl být mým Domovem pro příští rok. Naštěstí povolili, aby mi manžel pomohl s věcmi, tak jsem ty krámy nemusela tahat sama. Dostala jsem nějaké jídlo, abych mohla uvařit oběd, než vybalím své. Když jsme se s malým rozloučili, vrátili jsme se zpátky na pokoj. Když se za námi zavřely dveře a zůstala jsem sama v pokoji s haldou věcí, můj pocit se v tu chvíli podobal odsouzenci, když se za ním zavřou dveře vězení. Postarala jsem se o malýho, protože byl čas obědu, a uložila ho k polednímu spánku. Když malej usnul, začala jsem pomalu vybalovat krabice. Nejprve hračky syna, aby si měl kde hrát, než dám pokoj do obyvatelného stavu. Zabydlování mi trvalo asi týden, stejně dlouhou dobu mi trvalo, než jsem mohla vyjít ven mezi ostatní obyvatelky azylu. Celý den jsem strávila u rodičů nebo na procházkách městem. Po dvou měsících na domově jsem si našla brigádu jako obědová servírka v jedné restauraci a protože syn ještě nechodil do školky, hlídala mi moje mamka. Naštěstí v tu dobu měla pauzu ve své práci. Když přijel manžel na návštěvu, oznámil mi, že odjíždí do Anglie, kde zkusí najít práci, a časem za ním přijedeme. Souhlasila jsem a začala se těšit na nový společný začátek. Po dvou měsících na azylu jsem si našla brigádu, jako obědová servírka v jedné restauraci. Naštěstí v době, kdy jsem byla v práci, měla moje mamka volno, a tak my mohla pohlídat syna. Jelikož manžel peníze neposílal, přivýdělek k mateřské se mi hodil. Když se konečně manžel ozval, řekl mi, že je stále bez práce, a že se zamiloval a s přítelkyní mu bude líp. Naštěstí jsme již delší dobu spolu nebydleli, tak ten rozchod byl snesitelnější a byly tu i zaměstnankyně azylu, které byly

ochotné pomoci, abych se s rozchodem lépe vyrovnala. Našel se i "kamarád", který mě chtěl utěšit. Začali jsme se stýkat i mimo práci. Nabídl mi, jestli nechci bydlet u něj v bytě. Nebydlel tam, pracoval v Praze a ve Znojmě byl minimálně. Jen potřeboval, abych se mu postarala o psa, na kterého neměl v Praze čas. Protože jsem ho znala už déle, nabídku jsem přijala. Po čase a pár návštěvách jsme spolu začali chodit. Jakmile se manžel dozvěděl, že už nebydlím na azylu, mám vztah a čím dál míň jsem na něm závislá, začal mě psychicky vydírat. Využil toho, že spolu máme dítě a vydíral mě tím, že se o malého nebude zajímat, a že jsem právě syna připravila o biologického otce. Trvalo mu jen čtrnáct dní, než rozvrátil vztah, který jsem měla. Odešla jsem od přítele, podala novou žádost na Hradiště a odstěhovala se k svým rodičům, kteří mě ubytovali jen pod podmínkou, že do měsíce odejdeme zpět na azyl. O práci jsem přišla, protože expřítel byl dobrý kamarád majitelů restaurace, ve které jsem pracovala. Po měsíci mi volala paní vedoucí DMOT ve Znojmě, že se můžu nastěhovat. Sbalila jsem věci a opět jsem se stěhovala. Tentokrát jsem věděla, mezi jaké lidi jedu, znala jsem je, a na ty jsem se těšila. I syn se těšil na kamarády, které znal. Manžel nepřestal naléhat, abych se k němu vrátila a jako důkaz, že se o nás chce skutečně postarat, začal posílat peníze, a dal mi k dispozici svá hesla od emailů a sociálních sítí. Totéž požadoval po mně, jako důkaz lásky. Kdykoli se situace uklidnila, našel si důvod k dalšímu psychickému teroru. Stačilo například jen to, že jsem se připojila o deset minut později na internet, neboť počítač na azylu byl jeden na určený čas. Našla jsem si práci jako uklízečka na hotelu, kde jsem časem dělala i servírku a pomocnou kuchařku. Práce přibývalo a peněz taky. Situace se časem uklidnila, nebo jsem si zvykla, už nevím. A manžel napsal, že má dovolenou, a tak přijede na dovolenou za námi do Čech. Protože jsem v té době byla ještě zamilovaná, návštěvu jsem svolila i proto, že malý Kuba uvidí po půl roce svého otce. Přijel a Kubík běžel za tátou přes náměstí. Já jsem viděla, jak moc má svého otce rád. Ubytovali jsme se na penzionu a začali urovnávat manželství. Vyříkali jsme si vše, co bylo mezi námi, a promluvili jsme si o tom, co má být dál. Dovolená utekla rychle a než manžel odjel, koupil mi počítač, prý malýmu na pohádky a i proto, aby jsme měli více možností spolu mluvit. Nejprve mu stačilo, když jsme si volali přes skype večer, později vyžadoval, abych byla na počítači pořád a to i za cenu toho, že Kuba nedostane jíst v čas. Domluvili jsme se, že pro změnu pojedu já za ním do Londýna. Syn jel na víkend s mými rodiči do Prahy. Koupil mi letenku. Pár dní před odletem jsme se pohádali. Nepopřála jsem mu ke dni otců a to se dotklo jeho hrdosti, vsugeroval si, že si myslím, že jako otec není pro rodinu důležitý. V den odletu jsem odvedla malého k našim a odjela na letiště. Let proběhl dobře a na letišti po chvíli čekání mě vyzvedl manžel. Odjeli jsme do bytu jeho kamarádů, u kterých bydlel. Druhý den ráno jsem se poznala se spolubydlícími manžela,

zdá-li se být fajn, ale držela jsem si odstup, protože jsem si dokázala představit, co jim tam o mně povídal. Dokonce mi představil i slečnu, do které byl zamilovaný. Já její přítomnost ustála, ona mojí ne. Víkend končil a já už jsem se těšila domů, celý víkend mi přišel jen jako na mě nahraná komedie (vlastně to bylo nahrané i na jeho kamarády, potřeboval se pochlubit tou, co na něj čeká doma a vychovává mu syna). To se mi potvrdilo hned, jak jsem přijela domů, protože jsem zjistila, že sotva jsem odletěla, byl manžel hned u své "kamarádky". Po nějakém čase opět přijel, ale veškerý čas trávil v hospodě. To bylo asi to poslední, co jsem potřebovala, aby mi konečně došlo, že je lepší, když podám žádost o rozvod, kvůli malýmu a kvůli tomu, aby jsme mohli žít normální život, a ne se stěhovat po azylových domech a čekat na něco, co nepřijde. Počkala jsem, až odjede a řekla jsem mu to až přes skype, protože do očí osobně jsem neměla odvahu, vzhledem k tomu, že už mě párkrát napadl kvůli hloupostem, tak jsem měla strach, že udělá něco i malýmu. Po sepsání rozvodu jsem vyhledala psychologa, abych si srovnala co dál. Po měsíci od podání žádosti nás přijel manžel navštívit s tím, že mi domluví, abych rozvod stáhla. Trvala jsem na svém a manžel souhlasil, že mi podepíše dohodu, kterou jsem chtěla doložit k žádosti. Naložil nás do auta a jeli jsme do města. Před městem auto otočil a vezl nás neznámo kam. Jel dost rychle a já měla strach, jestli se s námi nechce úmyslně vybourat, protože se pokusil už asi devětkrát o sebevraždu. Nechtěl mi říct, kam jedeme, tak jsem zavolala na policii a nahlásila únos, a nahlásila jsem, kde zhruba jsme. Sebral mi telefon a zastavil na benzínce. Dal mi zpět telefon a donutil mě, ať zavolám na policii a řeknu, že je vše v pořádku a nic špatného se nám neděje. Po krátkém rozhovoru nás odvezl do města, kde jsme na Měú ve Znojmě oba podepsali, a nechali ověřit podpisy na dohodě o rozvodu manželství. Když jsme se vraceli k autu, zastavila nás policie a odvezla na služebnu k podání vysvětlení. Protože je manžel v podmínce vypověděli jsme oba tak, aby neměl další problémy. Po tomhle zážitku jsem se zabrala do práce dvakrát tolik, aby jsme se s malým co nejdříve postavili na nohy. Našetřila jsem si část na případnou kauci, jenže mi už končil pobyt na Domově, a proto jsem napsala žádost o prodloužení o dva měsíce. Žádost jsem si obhájila s tím, že pokud zůstanu o dva měsíce dýl, budu mít vetší šanci na "normální" život. Peníze na kauci a první nájem se mi podařili vydělat dřív, než jsem čekala, a začala jsem si obvolávat podnájmy a podala jsem si i žádost na přidělení bytu na Měú Znojmo. Z domova jsem se odstěhovala asi měsíc před tím, než mi vypršela smlouva o ubytování. Podnájem byl pěkný, čistý, konečně hezký bydlení. Asi po měsíci se mi ozvali z města, že mi byl přidělen byt a mám se jít na něj podívat. Šlo o větší byt za menší peníze, byt jsem přijala a čekala až se vyřídí papíry, aby jsme se mohli přestěhovat. Nyní už bydlíme v městském bytě, máme trvalé bydliště a doufám, že bude čím dál líp.

PŘÍLOHA Č. 2: Odbornost sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách Kvalifikační požadavky vedoucího, sociálního pracovníka a pracovníků v sociálních službách- instruktorů, nalezneme v Zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách. Domov se řídí kvalifikačními požadavky DCHB. Během roku jsou pracovníci nadále vzděláváni a doškolováni podle potřeb a nabídky kurzů (Standard č. 10 AD Znojmo). Pracovníci pro ochranu svých klientů a zvyšování profesionální úrovně musí být seznámeni s vnitřními pravidly (Etický kodex Oblastní charity Znojmo, Provozní a Domovní řád, Organizační řád Diecézní charity Brno, předpisy, nařízeními a směrnicemi ředitele OCHZ) a se závaznými právními předpisy (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, Etický kodex sociálních pracovníků ČR, Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 100/88 Sb., o sociálním zabezpečení a Zákon č. 94/63 Sb., o rodině (Standard č. 1 AD Znojmo). Sociální pracovník je podle zmíněného zákona §109 pracovník vykonávající sociální šetření, zabezpečující sociální agendy a zabývající se sociálně právními problémy v zařízení. Zabývá se poskytováním sociálně právního poradenství, vykonává analytickou, metodickou, koncepční a depistážní činnost, poskytuje krizovou pomoc a sociální rehabilitaci. Předpokladem k výkonu povolání je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. Odbornou způsobilostí je zde myšleno: 

Vyšší odborné vzdělání či Vysokoškolské vzdělání oboru zaměřeného na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost apod.



Absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v těchto oblastech v rozsahu minimálně 200 hodin a praxí při výkonu sociálního pracovníka v rozsahu minimálně 5let.



U manželského a rodinného poradce vysokoškolské vzdělání oboru psychologie nebo magisterského

programu

humanitního

zaměření

společně

s

absolvováním

postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 hodin či psychoterapeutického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví.

Současně má povinnost dalšího vzdělávání, kterým si bude doplňovat svou kvalifikaci. U pracovníků v sociálních službách se podle tohoto zákona § 116 (5) požaduje základní nebo střední vzdělání, střední vzdělávání s výučním listem či s maturitou nebo vyšší odborné vzdělávání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu. Náplní práce je přímá obslužná péče o uživatele, např. pomoc při osobní hygieně, oblékání, při vedení domácnosti, podpora soběstačnosti, vytváření společenských kontaktů. Dále výchovná nepedagogická činnost, jako např. snaha o upevňování hygienických, společenských, pracovních návyků, snaha o rozvoj osobnosti, zájmů, znalostí a jiné. Podmínkou výkonu činnosti tohoto povolání je stejně jako u sociálních pracovníků způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní a odborná způsobilost.

PŘÍLOHA Č. 3: Standardy kvality sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb jsou právním předpisem závazným od 1. 1. 2007. Jejich přesné znění nalezneme v příloze č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jsou to: 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb 2. Ochrana práv osob 3. Jednání se zájemcem o sociální službu 4. Smlouva o poskytování sociální služby 5. Individuální plánování průběhu sociální služby 6. Dokumentace o poskytování sociální služby 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby 8. Návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje 9. Personální a organizační zajištění sociální služby 10. Profesní rozvoj zaměstnanců 11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby 12. Informovanost o poskytované sociální službě 13. Prostředí a podmínky 14. Nouzové a havarijní situace 15. Zvyšování kvality sociální služby

PŘÍLOHA Č. 4: Přehled azylových domů pro matky či otce s dětmi v Jihomoravském kraji 1. Domov sv. Agáty Břeclav Poskytovatel: Oblastní charita Břeclav Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Břeclav, Komenského 6, 691 4 Cílová skupina: ženy 2. Azylový dům Břeclav Poskytovatel: Oblastní charita Břeclav Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Břeclav, U Sýpek 3097/3, 690 03 Cílová skupina: muži, ženy 3. Domov sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni Poskytovatel: Oblastní charita Brno Zřizovatel: Biskupství Brněnské Adresa: Brno, Staňkova 47, 612 00 Cílová skupina: ženy, matky s dětmi 4. Domov pro dětský život Poskytovatel: Na počátku, o.s. Zřizovatel: Na počátku, o.s. Adresa: Brno, Soběšická 60, 614 00 Cílová skupina: těhotné ženy 5. Azylový dům Helena Poskytovatel: Magdalenium o.s., Zřizovatel: Magdalenium o.s. Adresa: Brno, Bratislavská 215/31, 602 00 Cílová skupina: ženy 6. Centrum sociálních služeb Josefa Korbela Poskytovatel: Armáda spásy v ČR o.s. Zřizovatel: Armáda spásy v ČR o.s.

Adresa: Brno, Staňkova 4, 602 00 Cílová skupina: muži, ženy 7. Domov pro matky s dětmi Společná cesta Poskytovatel: Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Zřizovatel: Magistrát města Brna Adresa: Brno, Heyrovského 610/11, 635 00 Cílová skupina: matky s dětmi 8. Domov pro matky s dětmi Zvonek Poskytovatel: Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Zřizovatel: Magistrát města Brna Adresa: Brno, Terezy Novákové 1947/62a, 621 00 Cílová skupina: matky s dětmi 9. Dům sociální prevence Poskytovatel: Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Zřizovatel: Magistrát města Brna Adresa: Brno, Podnásepní 384/20, 602 00 Cílová skupina: muži, ženy 10. Azylový dům Poskytovatel: Centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Zřizovatel: Magistrát města Brna Adresa: Brno, Křenová 296/20, 602 00 Cílová skupina: muži, ženy v krizi 11. Azylový dům Magdalenium Poskytovatel: Magdalenium o.s. Zřizovatel: Magdalenium o.s. Adresa: Brno, Bratislavská 215/31, 602 00 Cílová skupina: ženy, matky s dětmi- oběti domácího násilí, oběti obchodování se ženami 12. Centrum PRO Blansko Poskytovatel: Oblastní charita Blansko Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Blansko, Sladkovského 2b, 678 01 Cílová skupina: ženy, mladí do 26 let, rodiny s dětmi

13. Centrum PRO Boskovice Poskytovatele: Oblastní charita Blansko Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Blansko, Dukelská 2265/12b, 680 01 Boskovice Cílová skupina: ženy 14. Lávka - azylový dům pro matky s dětmi Poskytovatel: Obec Petrovice Zřizovatel: Obec Petrovice Adresa: Blansko, Petrovice 44, 679 02 Cílová skupina: matky s dětmi 15. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi v tísni Opatovice Poskytovatel: Centrum sociálních služeb Vyškov, o.p.s. Zřizovatel: Město Vyškov Adresa: Vyškov, Opatovice 92, 682 01 Cílová skupina: ženy, matky s dětmi 16. Domov pro matky s dětmi Hodonín Poskytovatele: Oblastní charita Hodonín Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Hodonín, Dukelských hrdinů 57, 695 01 Cílová skupina: matky s dětmi 17. Azylové bydlení pro matky s dětmi v tísni Poskytovatel: Město Moravský Krumlov Zřizovatel: Město Moravský Krumlov Adresa: Moravský Krumlov, Jiráskova 634, 672 01 Cílová skupina: matky s dětmi 18. Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Poskytovatel: Oblastní charita Znojmo Zřizovatel: Diecézní charita Brno Adresa: Znojmo, Mašovická 12, 669 02 Cílová skupina: matky, otcové s dětmi (Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz)

PŘÍLOHA Č. 5: Harmonogram práce pracovníků v sociálních službách HARMONOGRAM PRÁCE INSTRUKTORŮ NA SLUŽBĚ RANNÍ SLUŽBA, NOČNÍ SLUŽBA A VÍKENDY Ranní služba Pracovní doba – 7.30. – 19.30 7.30 hod. - převzetí služby – seznámení se s průběhem minulé služby, předání vzkazů 8.00 hod. - otevření herny 8.00 – 9.00 hod. – převzetí pošty od listonošky – pokud toho dne přijde – zapsání, předání, v nepřítomnosti uživatele založení pošty. 9.00 – 9.30 00 hod. – kontrola stavu budovy včetně zahrady 12.00 – 12.30 – uzamčení herny, zajištění poledního klidu 13.00 – 13.30 hod. – polední přestávka 14.00 – otevření herny 16.00 – 16.30 hod. – kontrola stavu budovy, včetně zahrady 19.30 hod. – předání služby Další činnosti pracovníka služby v průběhu dne : - práce vyplývající z pracovní náplně instruktora - zajišťování odchodu a příchodu uživatelů z budovy - dohlížení na dodržování domovního řádu - evidování a pomoc při praní, telefonování a využití internetu u uživatelů - evidování a výdej zapůjčených věcí domova uživatelům - evidování a výdeje potravin uživatelům - komunikace s uživateli a zájemci o ubytování, individuální plán včetně písemné dokumentace - řešení vzniklých problémů uživatelů v domově - plnění dalších úkolů dle nařízení vedoucí domova Noční služba Pracovní doba 19.30 – 07.30 hod. 19.30 hod. převzetí služby – seznámení s průběhem minulé služby, předání vzkazů 20.00 - 20.30 hod. – kontrola stavu budovy, včetně zahrady

23.00 - uzamčení herny, zajištění nočního klidu uživateli 23.00 – 23.30 – uzamčení vchodu a zahradní branky 01.00 - 1.30 hod. přestávka 06.00 – 06.30 – odemčení zahradní branky 7.30 – předání služby- seznámení s průběhem minulé služby, předání vzkazů Další činnosti pracovníka služby - práce vyplývající z pracovní náplně instruktora - zajišťování odchodu a příchodu uživatelů z budovy - dohlížení a pomoc při praní, telefonování a využití internetu u uživatelů - evidování a výdej zapůjčených věcí domova uživatelům - evidování a výdej potravin uživatelům - komunikace s uživateli, individuální plán včetně písemné dokumentace - řešení vzniklých problémů uživatelů v domově - plnění dalších úkolů dle nařízení vedoucí domova Víkendové směny Sobota - činnosti pracovníka služby stejné jako u běžných pracovních dnů a nocí - v dopoledních hodinách zajištění úklidu pokojů uživatelů Neděle - činnosti pracovníka služby stejné jako u běžných pracovních dnů a nocí - ve 21.00 hod. – schůzka uživatelů s instruktorem „Co týden dal“ - rozpis úklidu společných prostor na další týden

PŘÍLOHA Č. 6: Popis zařízení a fakultativní služby Domova pro matky a otce v tísni Znojmo Podle Baumrukové at al. (1997) je nejlepší, aby se domovy pro matky s dětmi skládaly z kolem 6- 12ti matek a byly umístěny spíše na okraji měst, sídlišť, než v centru. To je splněno, neboť Azylový dům pro matky a otce v tísni je umístěn na okraji Znojma a skládá se z 13 bytů s 43 lůžky, kde má každá matka či otec se svými dětmi samostatný pokoj. Jak jsem mohla z exkurze poznat, azylový dům má 3 podlaží. V prvním podlaží se nachází kancelář paní vedoucí Bc. Blanky Mahdalové a společná kancelář sociální pracovnice a instruktorů. Naproti přes chodbu jsou umístěny 4 byty, jeden z nich bezbariérový. Každý byt má své sociální zařízení, kuchyňský kout s lednicí, vařičem, varnou konvicí, základním vybavením a samozřejmě s postelí a skříní na oblečení. Mimo to, je tu i společná místnost, kde mohou klienti trávit volný čas s dětmi. Tato místnost je vybavena sedačkou, stolem s židlemi, hracím koutem, televizí s DVD přehrávačem, kde si děti mohou pustit pohádky, a také počítačem. Přístup na internet si klienti musí platit a to 10Kč,-/hod. Počítač má hlavně sloužit na vyhledávání práce po internetu. K dispozici mají rodiče i prádelnu s pračkou, kterou si musí předem rezervovat, aby se vystřídali všichni rodiče. První 3 pračky na osobu/měsíc mají vždy zdarma, ostatní si musí platit a to částkou 45,- Kč. Prášek na praní musí mít svůj, popřípadě si zakoupit za 10,- Kč. Tato místnost se již ale nachází ve spodní části domu, společně s dalšími pokoji, hobby místností s pomůckami na kreslení, tvoření a společnou kuchyní s troubou, kterou klienti na pokojích nemají. V druhém patře je pak zbylých 6 pokojů, z toho dva, které jsou větší a které slouží pro matku/otce s více dětmi. V posledním třetím podlaží je půda, kam se odkládá darované oblečení, hračky, kočárky a jiné. V přízemí je ještě vyhrazena místnost na přijímání návštěv. Z informací od paní instruktorky jsem se dozvěděla, že ty jsou povoleny od 9.00 do 18.00 a musí se předem hlásit. Klientky od domu klíče nemají, musí si vždy zazvonit na paní instruktorku, která má u sebe vždy telefon a klientům po představení otevře. Tím pádem není ani možný vstup bez ohlášení. Podle BAUMRUKOVÉ et al. (1997) musí domácí řády vymezovat toto místo a dobu, kdy mohou návštěvy přicházet, popřípadě i kdo. To ale není samozřejmě jedinou povinností, dále je to evidování příchodů a odchodů matek, plánovaného času příchodu, místa, kam odchází a pokud nebere s sebou děti, tak i jméno osoby, která je hlídá a přebírá za ně zodpovědnost.

Současně odevzdává instruktorce i klíče od bytu, které jí jsou po příchodu opět vráceny. K dispozici mají klienti také kočárkárnu, popřípadě že kočárek nemají, ale potřebují ho, je jim zapůjčený domovem. Klienti se musí řídit Domovním řádem, se kterým je klient seznámen při přijetí do Domova a stvrzuje ho svým podpisem. Podle tohoto řádu musí dodržovat denní a noční klid a to od 12.00 do 14.00, kdy je vstup do společenských místností uzavřen a večer od 20.00 do 6.30 hodin. Klienti mohou využívat společenské místnosti maximálně do 23.00 hodin, jejich děti podle věku a dne. Pokud jsou klienti nepřítomni přes noc, musí se nahlásit přítomné instruktorce. Dlouhodobější nepřítomnosti se musí předem hlásit a to i s místem pobytu, kam klient odchází a termínem návratu (Provozní řád in Standard č. 1 AD Znojmo).

PŘÍLOHA Č. 7: Poskytované služby Podle Standardu č. 1 (AD Znojmo) jsou v Domově vykonávány tyto služby: 1) Poskytování stravy nebo pomoc při zajištění stravy (pokud klientovi nevyšly peníze na zakoupení potravin, je možno zapůjčení potravin Domovem) 2) Poskytnutí ubytování na dobu nepřevyšující 1 rok (Smlouva o poskytnutí sociální služby se podepisuje zpravidla na dobu 3 měsíců, v případě nutnosti si mohou klienti zažádat o prodloužení až na 1 rok) 3) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (např. doprovod, pomoc a podpora při vyřizování běžných záležitostí, při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou apod.) 4) Základní sociální poradenství- na bezplatné základní sociální poradenství, podle § 2 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, má nárok každá osoba. 5) Sociálně právní ochrana dětí 6) Materiální pomoc- pokud uživatelé nemají dostatečné oblečení, potraviny apod., je na tyto situace Domov připraven. Disponuje potravinami, hygienickými potřebami a šatníkem s obnošeným oblečením, které lidé věnují Domovu či Charitě) 7) Krizová pomoc v akutní situaci- při akutní krizi možnost okamžitého ubytování, maximálně na dobu 3 dnů. Jedná se např. o domácí násilí, kdy žena je přivezena do Domova v nočních hodinách a hledá rychlé ubytování. 8) Pomoc dětem- v situacích, na které rodiče nestačí, poskytování informací. Dále snaha pomoci překonat jejich tíživou situaci, vybudovat pocit jistoty, bezpečí, rozvoj jejich dovedností, pracovních návyků, snaha začlenit děti mezi vrstevníky apod. 9) Za úplatu mohou také využívat tyto služby: telefonování z pevné linky Domova, používání automatické pračky nad rámec stanoveného limitu (první 3 pračky na osobu/měsíc jsou zdarma), připojení k internetu na osobním počítači Domova, či používání domácích spotřebičů (Smlouva o poskytnutí sociální služby in Standard č. 4 AD Znojmo). Ceník za fakultativní činnosti se nachází v Příloze č. 3. 10) Zmíněné základní sociální poradenství je pro klienty velmi důležité, neboť klienti nemají často ani ponětí o svých možnostech čerpání sociálních dávek. Důvodem jejich nevědomosti bývá komplikovanost systému dávek, společně s komplikovaností administrativy potřebné k jejich získání a také nízká úroveň vzdělání a sociability

klientů. Mimo tyto dávky mohou sociální pracovníci zprostředkovat pomoc i z jiných zdrojů, jako jsou např. charitativní organizace a pomoci s rozplánováním rodinného rozpočtu (MAREŠ, 2002).

PŘÍLOHA Č. 8 Smlouva o poskytnutí sociální služby

Evid.č………………… Diecézní charita Brno – Oblastní charita Znojmo Azylový dům – Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Mašovická 12, 669 02 Znojmo (dále „domov“) z a s t o u p e n ý vedoucí zařízení Bc. Blankou Mahdalovou (dále „poskytovatel“)

a Jméno, příjmení …………………………………………………………………………….. Datum narození ……………………………………………………………………………… Bydliště ……………………………………………………………………………… Číslo OP: …………………………………………………………………………….. Děti Jméno, příjmení

…………………………………………………. Datum narození

……………………………………….. ………………………………………………… ……………………………………….. ………………………………………………... ………………………………………… ………………………………………………… …………………………………………

………………………………………………… ………………………………………… dále „uživatel“ Ověřeno z OP, RL dětí

Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák.č. 108/2006 Sb.) smlouvu o poskytnutí sociální služby v Azylovém domě – Domově pro matky a otce v tísni ve Znojmě, Mašovická 12, Znojmo, poskytovanou v souladu s § 57 zákona číslo 108/2006 Sb. (dále jen „smlouva“) I. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je sociální služba spojená s poskytnutím ubytování na přechodnou dobu v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení dle platných právních předpisů zejména dle zák.č. 108/2006 Sb. a v rozsahu stanoveném touto smlouvou. Druh sociální služby: Azylový dům dle § 57 zákona číslo 108/2006 Sb. Sociální služba pobytová v Azylovém domě - Domově pro matky a

Forma: otce v tísni

II. Rozsah poskytování sociální služby Poskytovatel se zavazuje Poskytnout uživateli ubytování v bytové jednotce se sociálním zařízením a

1.

základním vybavením. 2. 3. záležitostí.

Vytvořit podmínky pro přípravu a poskytnout pomoc s přípravou teplé stravy. Pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních

4.

Nabídnout uživateli další fakultativní činnosti. III. Místo a čas poskytování služby

1. Služba sjednaná v čl. I smlouvy se poskytuje v Azylovém domě - Domově pro matky a otce v tísni ve Znojmě, Mašovická 12, Znojmo, provozovaném poskytovatelem Diecézní charitou Brno, Oblastní charitou Znojmo. Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

2. Služba sjednaná v čl. I. smlouvy se poskytuje 24 hodin denně, a to každý den po dobu platnosti smlouvy .

IV. Ubytování 1. Ubytování je uživateli a jeho dětem poskytováno v samostatné uzamykatelné bytové jednotce. 2. Bytová jednotka je vybavena základním zařízením dle inventárního seznamu pokoje. 3. Mimo bytovou jednotku v předchozím odstavci může uživatel způsobem obvyklým užívat společně s ostatními uživateli domova také: a) Společnou kuchyň b) Místnost pro volnočasové aktivity c) Hernu d) Návštěvní místnost e) Společenskou místnost „KRČEK“ f) Prádelnu, sušárnu a kočárkárnu g) Zahradu 4. Ubytování v bytové jednotce zahrnuje také topení, elektrický proud, teplou a studenou vodu.

5. Poskytovatel vytvoří podmínky pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního a ložního prádla. 6. Poskytovatel je povinen udržovat prostory k ubytování a k užívání ve stavu způsobilém pro řádné ubytování a užívání a zajistit nerušený výkon práv uživatele spojených s užíváním těchto prostor. 7. Uživatel je povinen užívat poskytnuté prostory vyhrazené k ubytování a další společné prostory hospodárně a řádně, v prostorách nesmí uživatel bez souhlasu poskytovatele provádět žádné změny. 8. Po skončení platnosti této smlouvy se uživatel zavazuje, že opustí domov bez nároku na zajištění ubytování ze strany poskytovatele. 9. Poskytovatel si vyhrazuje právo v odůvodněných případech a po předchozím projednání s uživatelem přestěhovat uživatele na jiný pokoj v rámci domova . 10. Uživatel má právo požádat o přestěhování na jiný pokoj. Pokud to kapacitní a provozní podmínky umožňují, může mu poskytovatel vyhovět. 11. Při ukončení pobytu v domově

je uživatel

povinen předat bytovou jednotku

v řádném stavu. V. Stravování 1. Uživatel si stravování zajišťuje sám. Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 2. Poskytovatel vytvoří podmínky pro samostatnou přípravu stravy včetně základního vybavení. 3. Poskytovatel má povinnost poskytnout uživateli, pokud o to požádá, pomoc s přípravou teplého jídla. VI. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Poskytovatel poskytuje : 1. Pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z aktuální životní situace uživatele nebo z individuálních plánů

2. Pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou, pomoc a podporu při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování , včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek. VII. Fakultativní činnosti Poskytovatel nabízí uživateli nad rámec činností uvedených v čl. II. následující fakultativní činnosti : 1.

Program pro uživatele ve formě kulturně vzdělávacích akcí – besedy s odborníky,

přednášky na aktuální téma a setkání s psychologem. 2. Volnočasové aktivity pro dospělé s dětmi. 3. Materiální pomoc (ošacení ). 4. Poskytovatel dále nabízí: a) možnost telefonovat z pevné linky domova b) použití automatické pračky nad rámec daného limitu c) použití osobního počítače s připojením na internet d) použití domácích spotřebičů Úhrada za používání činností uvedených v odst. 3 tohoto článku se řídí aktuálním ceníkem domova za fakultativní činnosti, který je součástí vnitřních pravidel domova.

VIII. Výše úhrady za ubytování a způsob jejího placení 1. Uživatel je povinen zaplatit úhradu za ubytování v částce a) uživatel - zákonný zástupce dítěte b) dítě

- 70,- Kč/ den - 40,- Kč den

c) žena bez dětí nebo těhotná žena

- 100,-- Kč/den

Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056,

který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. 2. Uživatel se zavazuje a je povinen platit úhrady za veškeré služby nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který má být úhrada zaplacena. 3 . Uživatel se zavazuje složit nejpozději do jednoho měsíce od podpisu této smlouvy na pokladně domova tzv. vstupní zálohu ve výši

1 500,- Kč. Záloha se vyúčtovává při ukončení

ubytování. 4 . Při ukončení této smlouvy je uživatel povinen uhradit případné ztráty a škody způsobené na majetku domova a vyrovnat úhradu za poskytnutí služby. Případné ztráty a škody na majetku domova nebo nevyrovnaná úhrada za služby budou hrazeny ze složené vstupní zálohy, a v případě že celková ztráta a škoda přesáhne výši složené zálohy, je uživatel povinen tento rozdíl uhradit. 5. Uživatel se zavazuje zaplatit úhradu za spotřebovanou vodu a elektrickou energii nad částku obsaženou v „nájmu“ dle vnitřních pravidel domova, odpovídající skutečné spotřebě vody a elektrické energie. Odečty jsou prováděny vždy k poslednímu dni měsíce. Vyúčtování spotřeby vody a elektrické energie je prováděno lx za měsíc. 6. Uživatel se zavazuje platit úhradu podle tohoto článku v hotovosti pracovnici domova, případně po předchozí domluvě na účet číslo 4200083873/6800, Volksbank CZ, pod variabilním symbolem 705. Úhrada musí být připsána na účet poskytovatele do 28. kalendářního měsíce

IX. Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatele pro poskytování sociální služby 1. Uživatel prohlašuje, a) že byl řádně seznámen s vnitřními pravidly domova, v němž se poskytuje sociální služba podle této smlouvy – viz příloha b) že vnitřní pravidla domova si přečetl a má je k dispozici c) že vnitřním pravidlům domova plně porozuměl 2. Uživatel se zavazuje a je povinen vnitřní pravidla domova dodržovat. 3. Uživatel se zavazuje a) řídit se pokyny personálu domova, zúčastňovat se pravidelných schůzek ubytovaných a řídit se závěry tam dohodnutými b) k zodpovědné péči o své děti c) účastnit se pravidelných setkání pro stanovení individuálního plánu a podílet se na jeho realizaci d) jedná-li se o utajený pobyt, dodržovat přísnou mlčenlivost o pobytu v domově 4. Poskytovatel se zavazuje seznámit uživatele s každou změnou vnitřních pravidel domova.

Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. X. Způsob ukončení smlouvy, výpovědní důvody a výpovědní lhůty 1. Smlouva je ukončena uplynutím dohodnuté doby dle článku XII. této smlouvy.

2. Smlouva může být ukončena s okamžitou platností po vzájemné písemné dohodě obou stran. 3. Uživatel může smlouvu vypovědět bez udání důvodu písemnou formou. Výpovědní lhůta pro výpověď uživatelem činí 5 pracovních dní. 4. Pokud uživatel smlouvu nevypoví písemně, ale prokazatelně bez závažného důvodu opustí domov aniž by dal poskytovateli o sobě zprávu, považuje se tento akt za ukončení smlouvy uplynutím 14-ti pracovních dnů ode dne opuštění domova. 5. Poskytovatel je oprávněn vypovědět smlouvu z těchto důvodů: a) jestliže uživatel nezaplatí úhrady za služby dle této smlouvy ve stanovené výši a ve stanoveném termínu b) jestliže uživatel bezdůvodně i přes písemné napomenutí odmítá plnit úkoly individuálního plánu c) jestliže uživatel i přes písemné upozornění opakovaně méně závažným způsobem porušuje vnitřní pravidla domova nebo povinnosti vyplývající z této smlouvy d) jestliže uživatel zvlášť hrubě naruší soužití ostatních uživatelů nebo jinak zvlášť hrubým způsobem poruší povinnosti vyplývající z vnitřních pravidel domova nebo z této smlouvy e) jestliže uživatel bez vážných důvodů a bez předchozího ohlášení opustí domov aniž by dal poskytovateli o sobě zprávu na dobu delší než 5 pracovních dnů f) jestliže uživatel přechovává a užívá v domově omamné a psychotropní návykové látky, páchá trestnou činnost nebo přestupek 6. Výpověď poskytovatele z důvodů dle odst. 4 tohoto článku je dána písemnou formou a výpovědní lhůta pro výpověď danou poskytovatelem činí 5 pracovních dnů. Výpovědní lhůta počíná běžet následující den po předání písemné výpovědi uživateli.

Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

XI. Zvláštní ujednání Uživatel souhlasí se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu osobních a citlivých údajů ve smyslu § 4 zák.č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, za účelem poskytnutí odpovídající sociální služby. Údaje jsou zpracovávány v písemné podobě, v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů poskytovatele sociálních služeb.

XII. Doba platnosti smlouvy 1. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 2.Doba platnosti a účinnosti této smlouvy je sjednána na dobu určitou od

do

3 . Smlouvu lze měnit jen písemnými číslovanými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami. 4. Uživatel nemůže práva z této smlouvy postoupit na jiného uživatele.

5. Smluvní strany prohlašují, že smlouvu přečetly, jejímu obsahu porozuměly a s jejím obsahem úplně a bezvýhradně souhlasí, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. 6. Smluvní strany prohlašují, že smlouva vyjadřuje jejich pravou a svobodnou vůli a že smlouvu neuzavřely v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. 7. Smlouva je vyhotovena ve dvou exemplářích s platností originálu. Každá smluvní stana obdrží jedno vyhotovení. Přílohy : 1. Domovní řád 2. Úhrada za poskytnutí sociální služby 3. Aktuální ceník 4. Práva a povinnosti uživatelů Ve Znojmě dne:

...................................... …………………………………………………………………… podpis uživatele

podpis poskytovatele

Sociální služba je realizována v rámci projektu „Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

PŘÍLOHA Č. 9 DCHB - Oblastní charita Znojmo Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Mašovická 12, 669 02 Znojmo

OKRUHY INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU Jméno a příjmení: 

Napište svoje klady:



Napište svoje zápory:



Napište svoje záliby:



Bydlení: najít si bydlení – hledám – částečné hledám – nehledám



Domácnost: úklid – zvládám – částečně zvládám – nezvládám praní - zvládám – částečně zvládám – nezvládám vaření - zvládám – částečně zvládám – nezvládám



Finance: dávky SSP jaké pobírám: rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, sociální příplatek, sirotčí důchod, příspěvek na bydlení dávky OPHN jaké pobírám: doplatek na bydlení, doplatek na živobytí, doplatek do životního minima dluhy, exekuce: mám – nemám jak vycházím s financemi: ušetřím – částečně ušetřím – neušetřím



Děti: vztah k dítěti, zájmová činnost dítěte, předškolní a školní příprava, jak se k dítěti chovám, stolní hry, čtení knih aj.



Rodina: vztahy v rodině – velmi dobré – dobré – špatné – velice špatné vztahy v širší rodině - velmi dobré – dobré – špatné – velice špatné vztahy s partnerem - velmi dobré – dobré – špatné – velice špatné



Seberealizace: ruční práce – mám ráda – nemám ráda další vzdělávání – mám zájem – nemám zájem odvykání závislostí – kouření, alkohol, hrací automaty

zapojování do společných akcí - mám ráda – nemám ráda pracuji na svém zevnějšku – ano – ne 

Zaměstnání: hledám – nehledám mám zájem – nemám zájem Dělám pro to něco? Ano – Ne Poloviční úvazek – Ano – Ne Cíl: Co bych chtěla v životě dokázat?

PŘÍLOHA Č. 10 DCHB - Oblastní charita Znojmo Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Mašovická 12, 669 02 Znojmo Individuální plán

Odpovědný pracovník: ……………………….. Jméno uživatele ………………………………………….……… Datum ……………………

1.

Stanovení subjektivních potíže rodiny – co nás teď nejvíc trápí, co chceme změnit

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

2.

Stanovení osobních cílů – jak by měla změna vypadat, čeho chci dosáhnout

….…...………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

3. Sepsání návrhů a doporučení, jak problém řešit – postup, jak dosáhnout cíl Součástí plánu je rozpracování cílů do jednotlivých kroků, termínu plnění a vyhodnocení.

………………………….. podpis uživatele

Cíl:

Poř.

Jednotlivé kroky, jak dosáhnout cíle

Kdo to

číslo

K – kritérium splnění cíle

udělá

1. K: 2. K: 3.

Termín, do kdy to udělá

Splněno nesplně no

K: 4.

K:

5. K: 6. K: 7. K:

Datum stanovení cíle

……………………

Datum vyhodnocení cíle: ……………………………. ……………………………. …………………………….

4. Hodnocení splnění cíle – podařilo se Vám cíl splnit?

Cíl: Kritéria splnění cíle:

Hodnocení:

splněno

nesplněno

částečně splněno

Slovní hodnocení:

(popř. zdůvodnění nesplnění cíle):

Datum …………………………… ………………………….. podpis uživatele

PŘÍLOHA Č. 11: Otázky pro rozhovory -

S jakými nejčastějšími příčinami vyhledávání pomoci se ve vašem azylovém domově potýkáte?

-

Jaká nacházíte úskalí v individuálním plánování? Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás?

-

Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci?

-

Myslíte si, že mají uživatelé zájem hledat si zaměstnání nebo se spíše spokojí s dávky od státu?

-

Jak připravujete uživatele na integraci do společnosti?

-

S jakými organizacemi v rámci integrace uživatelů spolupracujete?

-

Myslíte si, že jim vaše pomoc pomáhá, že je účinná? Neberou ji spíše jako samozřejmost?

PŘÍLOHA Č. 12 Přepis rozhovorů

Domov pro matky s dětmi Zvonek Vedoucí: Jitka Koncerová Dne: 18. 3. 2013 S jakými nejčastějšími příčinami vyhledávání pomoci se ve vašem domově potýkáte? „Hlavně je to ztráta bydlení a tím pádem by jim hrozilo, že jim budou odebrány děti. U nás bereme i maminky ohroženy domácím násilím, ale my nemáme utajenou adresu, takže tady tím je to ztížený. Míváme tady také oběti domácího násilí, ale není to tak časté.“ Jaká nacházíte úskalí v individuálním plánování? Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás? „Klíčová pracovnice je sociální pracovnice, která s uživateli dělá individuální plánování. Potom mají tzv. kmenové pracovnice, to jsou pracovnice v sociálních službách, které jsou jim nápomocny v plnění osobních cílů, co si naplánují. Nejdůležitější je vždy sehnání si bydlení, to je hlavní cíl, a potom jsou dílčí cíle, jako naučit se hospodařit s finančními prostředky, oddlužování apod. Některé mají hodně dluhů, takže tam se obepisují instituce, dělají se splátkové kalendáře, pokud je ta organizace, které dluží, ochotna. Ale většinou se to daří, že se ten splátkový kalendář nějak nastaví. Ale ony ani nemají moc finančním prostředků, což se splácí velmi těžko.“ Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás? „Některé ano, to záleží na tom, jaká ta uživatelka je. Ony ví, že musí pracovat, ony se s tím seznamují už před tím, než k nám přichází, než uzavřou smlouvu. A ví, že musí pracovat, takže si takový ty dílčí osobní cíle, nejsou to třeba nějaký velký, ale např. nákup do domácností, naučit se hospodařit s financemi, péče o dítě, o domácnost, sestaví. A plní je, neboť ví, že musí. Protože jakmile je to nastavený, podepíší smlouvu a v té je podmínka, že pokud nebudou pracovat na sobě, prostřednictvím těchto osobních cílů, tak bohužel by ta služba nenaplňovala ten účel a musely by odejít.“ Myslíte si, že mají uživatelé zájem hledat si zaměstnání nebo se spíše spokojí s dávky od státu?

„Ano, spíše se spokojí s dávkami. Oni jako vyvinou iniciativu, protože jsou od nás tlačeni. My jim neřekneme- musíte. Ale jakoby se jim snažíme říct, podívejte se, toto je normální, to se má tak. Dítě už vám dorůstá, měla byste dát dítě do školky, hledat si práci.“ Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci? „Mají snahu. My tu máme cílovou skupinu osamělé ženy s dětmi do 5ti let. Do ukončeného 5tého roku života, takže jakmile se začínají blížit ty tři roky dětí, tak se snažíme, aby si daly žádost do školky, ale to se vůbec nedaří. Přetlak na místa je obrovský, v Brně těch školek je málo, na soukromí školky vůbec nedosáhnou, takže to vázne na tom, že většinou ty děti nebývají přijaty do školky ve třech letech. Ony by i šly pracovat, ale je málo možností, aby si našly nějaké zaměstnání, protože nemají kvalifikaci. Většinou mají jenom ukončené základní vzdělání, že ani ničím nejsou vyučeny. Tím je to zase omezeno.“ Jak připravujete uživatele na integraci do společnosti? „Velký problém je v tom, že matky nemají kam odcházet od nás. Neustále se motají v tom kole, že chodí z azylového domu do druhého, protože sociální byty se nedávají, a když dostanou nějaký byt, tak se stává, že o něj za nějakou dobu zase přijdou. Myslím, že by bylo dobré, kdyby se zřídily nějaké sociální byty, jakoby další stupeň tohoto bydlení, kde by s nimi dál někdo pracoval. Po azylovém domě by následovalo sociální bydlení a potom by klientky byly více připraveny na samostatný život a eventuálně by získaly nějaký byt od úřadu apod. Chybí prostě bydlení pro tyhle maminky. Integrujeme je do společnosti tím, že je připravujeme k samostatnosti. Poradenstvím, že jim řekneme, co mají udělat. Hlavně tady v tom, aby to braly za normální, aby si uvědomily, že to, co se snažíme my jim tady říci, je normální způsob života. Zapojit se do práce, věnovat se dětem, naučit se hospodařit s penězi. Jinak to asi nejde. Hlavně to poradenství. Jak říkám, jinak tu chybí návaznost, aby měly samostatný bydlení. Aby se opravdu integrovaly, tak by měly dokázat, že se dokážou postarat o sebe, o to dítě, a měly by a to mít ten prostor, tady budou pořád nějak omezeny, už jenom tím, že jsou tady nějaká pravidla, která se musí dodržovat. A je to strašně těžký bydlení tady, u nás máme společný sprchy, záchod, společnou kuchyni, to třeba jinde nemají. Když jsme začínaly, tak koncepce byla taková, aby si nezvykaly, aby to prostředí nebylo příliš luxusní.“ S jakými organizacemi v rámci integrace uživatelů spolupracujete? „Spolupracujeme s Ospody, s IQ Roma servis, např. jedna maminka částečně využívá jejich služeb. My je ale hlavně vedeme k samostatnosti. My je nedoprovázíme na úřady. Pokud vidíme, že maminka není schopna si něco sama vyřídit, tak na magistrátě mají poradenská centra, takže buď ta pracovnice z toho magistrátu si je vezme na starosti, nebo se jim zařídí

např. v Triádě, kde mají asistenční službu, kde doprovází. Naše pracovnice ale nedoprovází. My se snažíme jim to vysvětlit tak, aby byly ony schopné si sami zařídit různé věci, třeba se jim to předdomluví na úřadě, ale ony už si tam musí dojít sami a vyřídit si, co potřebují. Dále zaměstnání mají možnost si vyhledávat na internetu, ale je hodně málo pracovních míst. Také např. občanská poradna, kde je právník zadarmo. Neboť když potřebují právní služby, tak nemají na to, aby měly advokáta, nebo si zaplatily advokáta, takže tam je bezplatná právní poradna, a tam je směřujeme, když potřebují.“ Myslíte si, že jim vaše pomoc pomáhá, že je účinná? Neberou ji spíše jako samozřejmost? „To záleží individuálně. Jsou takové, které jsou schopny si zařídit ledacos, takže to je individuální. Myslím si, že jim tato služba pomáhá v tom, že se třeba dívají na ten svět jinak. Jenže ono je to tady s těmi maminkami těžký, také prostředí, z jakého přichází. Já mohu např. srovnávat, já sem tu od začátku, od 92tého roku, co byl otevřen Domov. To je vidět, že rodiče těch prvních uživatelek byli zvyklí pracovat, a ty uživatelky si také hledaly práci, ale jak ta doba postupuje dál, a je to horší a horší, např. s volnými pracovními místy, a neviděly to doma, že ty rodiče byly třeba jenom na sociálních dávkách, tak mají takový vzor. A některé berou za samozřejmost, že ten stát se musí o ně postarat. Je to tak. Je to individuální. Ty vzory jsou. A podle nich se člověk řídí. A je to také daný tím, že ony to vzdělání nemají. Když se tu ocitnou maminky s vysokoškolským vzděláním, hledají si práci a většinou jsou úspěšní.“

Domov sv. Markéty pro matky s dětmi v tísni Vedoucí: Mgr. Marie Popovská Dne: 18.3.2013 S jakými nejčastějšími příčinami vyhledávání pomoci se ve vašem domově potýkáte? „Naše klientky, které přichází, tak z důvodů např. domácího násilí, jak ze strany partnerů nebo ze strany rodičů u kterých bydlí. Nemusí to být ale jenom fyzické, může to být i psychické, že je doma nechtějí. Domácí násilí se sice objevuje, ale protože je zde ve městě Brně Magdalenium, kde berou jenom ženy, které si prošly domácím násilím, tak u nás není tak časté. Spíše se jedná o ty, co nemají střechu nad hlavou. Např. ženy, které se rozvádí, a nemají v ten moment kam jít. Mají s partnerem problémy se domluvit, tak vyhledají naši pomoc. Často se stává, že bydlí v podnájmu a už na něj nemají platbu- nedosáhnou na tu platbu, přijdou např. o práci, nebo se rozejdou s partnerem. Tím pádem nejsou dva na táhnutí podnájmu, takže se ocitnou ze dne na den bez střechy nad hlavou. Nebo takové neplatičky, které dluhy neřeší a zkrátka až dojde exekuce, tak je vystěhovávají.“ Jaká nacházíte úskalí v individuálním plánování? Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás? „Je to různorodé, každá osobnost je svá a každá se k tomu staví jinak, takže záleží doopravdy na člověku, jestli mu to sedne, jestli se mu to líbí, jestli to takto preferuje.“ Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci? „Snaha řešit svoji situaci je vždy velká, ale záleží vždy na tom, jakou má kdo představu té snahy, nebo na tom, jak se to dá vyřešit. Některé mají naivní představy, že to nic není, že do měsíce si seženou podnájem a půjdou dál. Některé jsou z toho v šoku, že poskytujeme ubytování jenom na rok a neví, co dál. Na druhou stranu mají některé již rozjednané další možnosti, danou žádost o byt někde jinde, neboť zjistily, že to není snadné něco sehnat dál. Hlavně tedy hledají bydlení, aby zde nemusely být. Většině klientů totiž není milé, že bydlí v azylovém domě, dítě se za to i stydí, že zde musí bydlet. Takže si myslím, že by rády bydlely v tom podnájmu.“ Myslíte si, že mají uživatelé zájem hledat si zaměstnání nebo se spíše spokojí s dávky od státu? „Většina klientek, co už nejsou na mateřské, mluví o tom, že si tu práci hledá a má snahu jít do práce. Ale je tu úzce svázané s tím, že děti potřebují školku, což je dneska ve městě Brně už problém, sehnat školku. Další problém je, když jsou na to sami, když není širší rodina a nemá

jim děti kdo hlídat, tak aby tu práci našly, neboť práce není moc, je jí málo. Třeba taková prodavačka, která má pracovní dobu od 9ti ráno, do 9ti do večera, tak nemá šanci, když má malé děti takovou práci vykonávat. Tím, že tu práci nemají a hledají, tak musí vyjít s dávkami, nic jiného jim nezbývá. Jsou ženy, které jsou 10 let doma, a jsou zvyklé na ty dávky a umí s nimi vyjít. Nebo neumí, ale bojují s tím. Ale nevíme, jestli do té práce chtějí nebo nechtějí, neboť každá říká, že práci hledá.“ Jak připravujete uživatele na integraci do společnosti? „Naši snahou je, aby klientky nešly z azylového domu do azylového domu, ale aby se dostaly zpět do společnosti, aby znovu nastartovaly a žily tak, jako ostatní matky s dětmi. Jak byste si představovala jim pomoci, když oni jsou na dávkách, mají málo peněz, ten podnájem je úžasný, ale oni na něj nedosáhnout. My uživatelkám vyjíždíme nejen tu práci, ale i podnájmy, když se někdy objeví. Ale my jim jinak pomoci nemůžeme, my finančně pomoc nemůžeme. Následné bydlení nemáme, takže jim nemůžeme pomoci v tom smyslu, aby se zařadily. Já si myslím, že by jim mohla pomoci obec, Magistrát např. v Brně, nějakými sociálními , startovacími byty. Následné bydlení, kam by se mohly posunout, tak v tomto bychom jim mohly dokázat pomoci, aby se tam posunuly dál. Jestliže je ale dneska především bydlení komerční a ten soukromník má nastaveno, že chce dva, tři nájmy dopředu, tak jí nikdo nepomůže. Jen ten úřad práce, který dává dávky na bydlení, tak ji nikdo nemůže pomoc. Můžete je naučit nastavit, aby vše bylo úplně úžasný, ale jestliže ona nemá na ten podnájem, tak do toho podnájmu nemůže jít.“ S jakými organizacemi v rámci integrace uživatelů spolupracujete? „My pracujeme podle sociálního zákona č. 108/2006 S., §57, kdy poskytujeme ubytování, stravování a pomoc při základních sociálních věcech. Ale nejen to, co máme poskytovat podle zákona, ale i v tom širším směru, kdy se snažíme vyhledávat pracovní místa. Ta pak visí u nás na nástěnce. Máme tady např. počítačovou učebnu, takže jestli se maminky sami umí orientovat a pohybovat, tak mají umožněno si sami vyhledávat práci. Pokud nejsou počítačově tak zběhlé, tak jim kolegyně mohou poslat odpověď na inzerát. Záleží to na každé, jak je v tomto směru motivovaná, jak má vůli v tomhle něco dělat. Ale samozřejmě my jim nejenom pomáháme, ale snažíme se je v tomto směru motivovat. Dále tady máme dobrovolnici právničku, která sem přichází na žádosti maminek, když mají nějaký problém, a pomůže jim např. sepsat svěření dítěte do péče, žádost pokud se rozvádí, majetkoprávní vyrovnání apod. Také tu máme terapeutku, která k nám chodí jako psycholožka. Zde se jedná se o placenou službu od nás, takový nadstandard náš, každá klientka přes ni projde a záleží potom na ní, jestli chce dál pokračovat nebo ne. Jinak samozřejmě spolupracujeme s jinými

azylovými domy, pokud mají klientku, kterou potřebují umístit, přesunout k nám, nebo naopak od nás přecházejí, tak uživatelkám dáváme kontakty na jiné azylové domy. Spolupracujeme také se Spondeou, kde řeší domácí násilí. V případě, že mají naše klientky něco právního před sebou, tak jsou zde právničky, které jsou v rámci služby zdarma, takže tam dochází. Také jsou tam psycholožky, s kterými také spolupracujeme. Mimo jiné např. s Celsusem, to je charitní zařízení vzdělávání, kam naše klientky chodí na kurzy PC, což je velmi dobré, neboť jsou rozvíjeny jak v tomto směru. Pro volnočasové aktivity dětí tady máme rodinný koutek, počítačovou učebnu, keramickou pec a spoustu možností na tvoření. Aktivity v rámci vaření, tvoření. Máme zde i tělocvičnu, zahradu, pískoviště, takže sportovní vyžití tady mají děti dostatečné.“ Myslíte si, že jim vaše pomoc pomáhá, že je účinná? Neberou ji spíše jako samozřejmost? „Jak kdo, někdo např. pomoc ani nevyhledává, někdo přijde s každou maličkostí, aby člověk poradil, ale jestli je to v té míře, když zjistíte, že ten člověk na to nemá, nebo si s tím neví rady, tak je to vždy dobře, když si umí vyhledat tu pomoc.“

Centrum sociálních služeb Josefa Korbela Vedoucí: Dalibor Bakala Dne:18. 3. 2013 S jakými nejčastějšími příčinami vyhledávání pomoci se ve vašem domově potýkáte? „S nevhodnými bytovými podmínkami, kdy je velký počet osob v bytě, což je časté u Rómů, či vypovězení z nájmu z důvodu neplatičství.“ Jaká nacházíte úskalí v individuálním plánování? Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás? „Úskalí vcelku nenacházím. Uživatelé mají spíše sklon k pasivitě.“ Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci? „Liší se to případ od případu. Problém naší klientely je hlavně v tom, že je nízkopříjmová a bydlení je věc nákladná.“ Myslíte si, že mají uživatelé zájem hledat si zaměstnání nebo se spíše spokojí s dávky od státu? „Spíše se spokojí s dávkami.“ Jak připravujete uživatele na integraci do společnosti? „Snažíme se je vést k řádné úhradě za ubytování, plnění dohodnutých úkolů, v rámci individuálního plánování, samostatnosti a osobní zodpovědnosti. Úskalí spatřuji v tom, že jakmile opustí AD a zmizí náš "dohled", zvolí si pohodlnější cestu a začnou "se vézt".“ S jakými organizacemi v rámci integrace uživatelů spolupracujete? „Vzhledem k tomu, že většina uživatelů jsou Rómové, tak spolupracujeme s IQ Roma servis, DROM, Romodrom.“ Myslíte si, že jim vaše pomoc pomáhá, že je účinná? Neberou ji spíše jako samozřejmost? „Pomoci se jim určitě dostává. Účinnost je limitována více faktory. Někteří ji jako samozřejmost berou.“

Domov pro matky a otce v tísni Znojmo Vedoucí: Bc. Blanka Mahdalová Dne: 2. 4. 2013 S jakými nejčastějšími příčinami vyhledávání pomoci se ve vašem domově potýkáte? „V současnosti je nejčastější příčinou ztráta bydlení, nejčastěji z důvodů exekuce. Samozřejmě ale také domácí násilí, vztahové problémy apod.“ Jaká nacházíte úskalí v individuálním plánování? Jsou uživatelé aktivní, či nechávají plánování spíše na vás? „Nelze říci jednoznačně. Jsou uživatelé, kteří se aktivně podílí na individuálním plánování, ti pak postupují ke zlepšení stávající situace. Jsou ale i klienti, kteří nespolupracují, individuální plánování berou jako nutné zlo, práce je pak velmi náročná a téměř bez výsledku. Problém spatřuji také v tom, zda je uživatel poprvé uživatelem azylového domu, či již několika prošel. Tím klesá motivace při jeho sestavování, jejich aktivita je nižší, někdy může docházet až k apatii.“ Jaká je snaha uživatelů řešit svoji situaci? „Hlavní problém vidím v nedostatku možností pro uživatele po ukončení poskytování služby. Během pobytu jeví snahu o řešení téměř všichni, snaha ale naráží na nedostatek finančních prostředků, nezaměstnanost,

ale i

povahové vlastnosti

uživatelů, jako je např.

nezodpovědnost, pasivita, slabá vůle.“ Myslíte si, že mají uživatelé zájem hledat si zaměstnání nebo se spíše spokojí s dávky od státu? „Vzhledem k výši sociálních dávek není přílišná snaha uživatelů hledat si zaměstnání, zejména u vícečetných rodin. Například minule byly vypočítány tatínkovi pěti dětí takové dávky, že nikdy nebude mít takový plat, jako má teď dávky. Když už snaha na druhou stranu ale je, mají malou šanci s jejich vzděláním zaměstnání získat.“ Jak připravujete uživatele na integraci do společnosti? „S kmenovým pracovníkem je uživatel připraven na začlenění se zpět do běžného života. V rámci IP si už dokáží hledat práci i bydlení po internetu, umí si vyřídit veškeré sociální dávky, učí se jednat s úřady, pečovat o dítě, připravit jídlo, hospodařit s penězi a jiné. Co je také velmi důležité, je zvyšování jejich sebevědomí, pracování na sobě.“ S jakými organizacemi v rámci integrace uživatelů spolupracujete?

„Spolupracujeme s poradnou pro oběti domácího násilí Tereza, se školami a školkami, Ospodem, azylovým domem pro muže Znojmo, Domovem pro matky Moravský Krumlov, Úřadem práce a Městským úřadem Znojmo. Tato spolupráce je pro uživatele jistě přínosem, neboť napomáhá v řešení situace uživatelů, dají se včas podchytit různé problémy a také se jim dá předejít.“ Myslíte si, že jim vaše pomoc pomáhá, že je účinná? Neberou ji spíše jako samozřejmost? „Opět se to liší případ, od případu, kdy jsou klienti, kteří se bez problému vrátili zpět do běžného života, jsou úspěšní a služby vzali jako odrazový můstek pro změnu života. Jsou však i takoví, kde jejich chování již během poskytování služby neskýtá záruku řádného využívání poskytované služby, v krajním případě až s využíváním služby.“

PŘÍLOHA Č. 13: Šablona pro statistickou analýzu Dobrý den, jmenuji se Zuzana Nováková a studuji třetím rokem na Univerzitě Palackého v Olomouci, obor Pedagogika- sociální práce. Za svou Bakalářskou práci jsem si vybrala: Poslání azylových domů pro matky s dětmi v Jihomoravském kraji, v rámci integrace do společnosti. Obracím se tak na Vás s prosbou, o vyplnění statistických údajů o Vašem azylovém domově. Kolik klientek ročně získalo ubytování ve Vašem Azylovém domě za posledních 3 roky? Rok

2010

2011

2012

Matky s dětmi/ bezdětné ženy Otcové s dětmi Děti celkem Kolik klientek za posledních 3 roky odešlo z Vašeho Azylového domu za: Rok

2010

2011

2012

Dříve 3 měsíce 6 měsíců 1 rok Déle Doplňte prosím, kolik klientek a kam za posledních 3 roky nejčastěji odcházelo. 2010 Do jiného AD Do podnájmu Obecní, sociální byt, ubytovna K rodině

2011

2012

K příteli/přítelkyni Ke známým Neznámo Jiné Pokud jinam, vypište prosím:…………………………………………………………… Děkuji moc za ochotu a Váš čas.

Nováková Zuzana